MZV: Souhrnná teritoriální informace

Švédsko je konstituční monarchie s parlamentní demokracií. V čele státu stojí král Karel XVI. Gustav, moc výkonnou v praxi vykonává premiér a vláda. Švédsko je jednou z nejvyspělejších zemí světa s vysoce rozvinutou ekonomikou a kvalitním sociálním systémem. Je třetí největší zemí Evropské unie s rozlohou 447 000 km² a silným politickým a ekonomickým vlivem na region. V roce 2026 se očekává růst švédské ekonomiky o asi 1,9 % po několika letech zpomalení. Růst je podporován i expanzivní fiskální politikou, která zahrnuje navýšení veřejných výdajů v klíčových oblastech, jako jsou obrana, infrastruktura, školství a klimatická opatření. Švédsko je silně exportně orientovanou ekonomikou, přičemž export zboží a služeb tvoří více než polovinu HDP. Mezi hlavní oblasti, kde jsou příležitosti pro české exportéry, patří energetika, obrana a bezpečnost, věda, výzkum a inovace. Dopravní infrastruktura a její modernizace také nabízejí šance pro podniky zaměřující se na technologie pro udržitelnou dopravu.

Udržitelnost a klimatické cíle

Švédsko je světovým lídrem v oblasti udržitelnosti a má ambici stát se první uhlíkově neutrální zemí na světě do roku 2045. Tento cíl zahrnuje snížení emisí skleníkových plynů o 85 % oproti úrovni z roku 1990, přičemž zbývajících 15 % emisí bude eliminováno pomocí technologií pro záchyt uhlíku. V oblasti energetiky se Švédsko zaměřuje na bezemisní zdroje; už nyní pochází 98 % ve Švédsku vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů a jaderné energie. Tento trend bude pokračovat i nadále, kdy se očekává jednak další expanze obnovitelných zdrojů a také investice do nových jaderných zdrojů.

Politické a ekonomické prostředí

Švédsko má stabilní politické a fiskální prostředí. Začátkem roku 2026 činil veřejný dluh přibližně 35 % HDP, což je pod průměrem EU a představuje to jednu z nejzdravějších finančních pozic mezi vyspělými zeměmi. Míra inflace činila 1,6 %. Díky stabilnímu fiskálnímu rámci a odpovědné politice lze i v roce 2026 očekávat mírný růst ekonomiky, je ovšem otázkou, jak se do ekonomické situace promítnou inflační tlaky vyvolané probíhající válkou na Blízkém východě.

Trh a obchodní příležitosti

Švédský trh je známý svou náročností na kvalitu, inovace a design. Pro firmy, které nabízejí špičková řešení, představuje otevřenou, ale silně konkurenční příležitost. Mnoho švédských firem působí globálně a neustále investují do nových technologií, obnovitelných zdrojů a automatizace. Tento trend podporuje vysoký zájem o digitalizaci a dekarbonizaci napříč sektory. České firmy mají příležitosti především v oblastech energetiky, infrastruktury a smart technologií. Švédsko se soustředí na udržitelnost a efektivitu, což klade vysoké nároky na kvalitu a inovace. Trh vyžaduje produkty, které splňují jak technické, tak environmentální standardy. Příležitosti leží v projektech obnovitelných zdrojů, průmyslu 4.0 a výstavbě udržitelných infrastruktur, kde Švédsko hledá nové partnery s inovativními a kvalitními řešeními. Pro české výrobce, kteří dokážou nabídnout produkty odpovídající těmto trendům, je prostor na švédském trhu otevřený. Klíčem k úspěchu je reagovat na vysoké nároky na kvalitu a udržitelnost a přinášet inovace, které jsou v souladu s místními požadavky.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Švédsko (419.63 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu:

• Česky: Švédsko
• Anglicky: Sweden
• Švédsky: Sverige

Švédsko je konstituční monarchií s parlamentní demokracií. Hlavou státu je od roku 1973 král Karel XVI. Gustav z dynastie Bernadotte. Premiér Ulf Kristersson, předseda strany Umírněných, vede vládu od 18. října 2022. Švédský jednokomorový parlament – Riksdag – má 349 členů, kteří jsou voleni každé čtyři roky. V současném volebním období 2022–2026 je v parlamentu zastoupeno osm politických stran.

V parlamentních volbách 11. září 2022 zvítězil pravicový blok složený z Umírněných, Švédských demokratů, Křesťansko-demokratické strany a Liberálů, který získal 176 mandátů. Oproti tomu levicový blok tvořený Sociálními demokraty, Levicovou stranou, Zelenými a Stranou středu získal 173 mandátů. Nejvíce hlasů získala Sociální demokracie s 30,33 %, což jí vyneslo 107 křesel, následována Švédskými demokraty s 20,54 % (73 křesel) a Umírněnými s 19,10 % (68 křesel). Volební účast činila 84,21 %. Podrobné informace o aktuálním složení Riksdagu lze najít zde.

Vládu tvoří Umírnění, Křesťanští demokraté a Liberálové, s podporou Švédských demokratů. I přes změny v zařazení některých poslanců zůstává poměr sil mezi vládním a opozičním blokem nezměněn.

Složení  vlády k 17. 4. 2026:

Úřad premiéra:

• Ulf Kristersson, předseda vlády (Umírněná strana)
• Jessica Rosencrantz, ministryně pro otázky EU (Umírněná strana)

Ministerstvo práce:

• Johan Britz, ministr práce (Liberální strana)
• Nina Larsson, ministryně pro rovnost pohlaví a pracovní život (Liberální strana)

Ministerstvo financí:

• Elisabeth Svantesson, ministryně financí (Umírněná strana)
• Erik Slottner, ministr pro veřejnou správu (Křesťanskodemokratická strana)
• Niklas Wykman, ministr finančního trhu (Umírněná strana)

Ministerstvo obrany:

• Pål Jonson, ministr obrany (Umírněná strana)
• Carl-Oskar Bohlin, ministr civilní obrany (Umírněná strana)

Ministerstvo spravedlnosti:

• Gunnar Strömmer, ministr spravedlnosti (Umírněná strana)
• Johan Forssell, ministr pro migraci (Umírněná strana)

Ministerstvo obchodu:

• Ebba Busch, místopředsedkyně vlády, ministryně pro energetiku a hospodářství (Křesťanskodemokratická strana)
• Johan Britz, ministr pro klima a životní prostředí (Liberální strana)

Ministerstvo kultury:

• Parisa Liljestrand, ministryně kultury (Umírněná strana)

Ministerstvo pro venkov a infrastrukturu:

• Peter Kullgren, ministr pro záležitosti venkova (Křesťanskodemokratická strana)
• Andreas Carlson, ministr infrastruktury a bydlení (Křesťanskodemokratická strana)

Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí:

• Jakob Forssmed, ministr sociálních věcí a veřejného zdraví (Křesťanskodemokratická strana)
• Elisabet Lann, ministryně zdravotní péče (Křesťanskodemokratická strana)
• Anna Tenje, ministryně pro seniory a sociální zabezpečení (Umírněná strana)
• Camilla Waltersson Grönvall, ministryně sociálních služeb (Umírněná strana)

Ministerstvo školství:

• Simona Mohamsson, ministryně pro vzdělání a integraci (Liberální strana)
• Lotta Edholm, ministryně pro školství a výzkum (Liberální strana)

Ministerstvo zahraničních věcí:

• Maria Malmer Stenergard, ministryně zahraničních věcí (Umírněná strana)
• Benjamin Dousa, ministr pro rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod (Umírněná strana)

Podrobné informace lze najít na stránkách vlády zde.

Příští parlamentní volby se budou konat 13. září 2026. Současně se budou konat i volby do zastupitelstev municipalit a krajů.

1.2. Zahraniční politika země

Vztahy s ostatními zeměmi

Švédská zahraniční politika je hodnotově orientována a sleduje pevné politické i bezpečnostní zakotvení Švédska v rámci EU i NATO a přikládá značný význam multilateralismu. Švédsko se zasazuje o evropský bezpečnostní řád založený na mezinárodním právu a Chartě OSN. Sleduje posilování demokracie, lidských práv, právního státu, genderové rovnosti. Švédská zahraniční a obchodní politika přispívá k dosahování cílů Pařížské dohody, k udržitelnému rozvoji a zelené tranzici. Švédsko usiluje o prohloubení jednotného trhu a odstraňování vnitřních bariér. Po ruské invazi na Ukrajinu došlo k zásadní proměně švédské bezpečnostní strategie založené na soběstačnosti a severské spolupráci. Švédsko za účelem posílení své bezpečnosti přistoupilo v roce 2024 k NATO.

Spolupráce s OSN

OSN a spolupráce národů světa stojí v popředí zájmu švédské zahraniční politiky. Země je jedním z největších poskytovatelů zahraniční rozvojové pomoci a silným zastáncem multilateralismu.

EU

Členství Švédska v EU je úhelným kamenem švédské zahraniční politiky. Prioritami Švédska je efektivní spolupráce v oblasti jednotného trhu, právního státu, společné zahraniční a bezpečnostní politiky a azylové a migrační politiky. Zvláštní důraz je kladen na koordinaci s dalšími severskými (N5) a pobaltskými státy (NB8), stejně jako na spolupráci se Spojeným královstvím.

NATO

V rámci NATO Švédsko aktivně přispívá k posilování kolektivní obrany a bezpečnosti, včetně účasti na misích a společných cvičeních v pobaltských státech a Arktidě a spolupráce s ostatními členskými zeměmi na posilování odolnosti vůči hybridním hrozbám, jako jsou kybernetické útoky a dezinformace. V květnu 2026 Švédsko hostilo zasedání ministrů zahraničních věcí v Helsingborgu.

Ukrajina a Rusko

Švédská vláda podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Agrese Ruska proti Ukrajině a nezákonná anexe Krymu jsou pro Švédsko nepřijatelné. Švédsko se angažuje v posilování politické, hospodářské, humanitární, právní a vojenské podpory Ukrajině a to tak dlouho, jak to bude potřeba. Švédsko také pokračuje v zvyšování tlaku na Rusko, mimo jiné prostřednictvím přísnějších sankcí a důsledným postupem proti lodím ruské stínové flotily v Baltském moři. Společně s partnery v EU Švédsko usiluje o zajištění odpovědnosti za zločiny spáchané během ruské agrese. Švédsko podporuje postupnou integraci Ukrajiny a Moldavska do EU.

Spojené státy americké

Švédsko je stoupencem transatlantismu a Spojené státy i přes dynamický vývoj transatlantických vztahů v poslední době stále považuje za klíčového civilizačního a obchodního partnera. USA jsou pro švédské firmy třetím největším odbytištěm, na které v roce 2025 směřovalo 8 % švédského exportu.

Blízký východ

Švédsko podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Zdůrazňuje potřebu dialogu a dodržování lidských práv, a to i v případě Palestinců. Kritizuje izraelskou osadnickou politiku, ale zároveň uznává nutnost reformy a posílení palestinské samosprávy tak, aby byla schopna efektivně kontrolovat Západní břeh i Gazu. Švédsko se rozhodlo ukončit podporu UNRWA a humanitární podporu distribuovat prostřednictvím jiných organizací.

Afrika

Švédsko má zájem na udržení míru a stability v Africe, přičemž bezpečnostní situace v Sahelu vyvolává značné znepokojení. Švédská vláda přispívá k bezpečnosti a rozvoji v regionu prostřednictvím bilaterálních a multilaterálních iniciativ, s důrazem na posilování právního státu a lidských práv.

Asie

Rostoucí význam Asie přináší příležitosti v oblastech obchodu, investic, zelených technologií a inovací. Švédsko rozvíjí spolupráci s Indií, Japonskem a dalšími klíčovými partnery v regionu.  Čína, jako druhá největší světová ekonomika, má rostoucí geopolitické ambice, což ovlivňuje švédské zájmy. Švédsko podporuje dialog s Čínou, zejména v oblastech obchodu a klimatických změn, ale zároveň kritizuje porušování lidských práv a čínskou podporu Rusku v konfliktu na Ukrajině. Švédsko podporuje obchodní dohodu mezi EU a Indií a prohlubuje vztahy s Japonskem jako důležitým partnerem v oblasti bezpečnosti a obchodu.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel

• Počet obyvatel: 10 604 616 (k 31. březnu 2026), což představuje nárůst o přibližně 0,2 % ve srovnání s předchozím rokem. Počet žen činil 5 275 517 a počet mužů činil 5 329 100.
• Hustota obyvatelstva: 25,9 obyvatel/km².
• Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva (15-74 let): 74,9 %.
• Největší města: Stockholm: 999 713, Göteborg: 612 231, Malmö: 368 135, Uppsala: 249 896, Linköping: 168 796, Västerås: 161 229, Örebro: 160 691, Helsingborg: 152 762, Jönköping: 148 301, Norrköping: 144 901

Průměrný roční přírůstek a jeho demografické složení

• Porodnost a úmrtnost: Ve Švédsku je pravidelně vyšší porodnost než úmrtnost. V roce 2025 se narodilo 97 491 dětí, což je pokles oproti předchozímu roku. Ve stejném roce zemřelo 92 212 osob, což je nárůst oproti předchozímu roku.
• Průměrná délka života: Švédsko patří mezi země s nejdéle žijícím obyvatelstvem. V roce 2025 byla průměrná délka života u žen 85,6 let a u mužů 82,5 let.
• Cizinci ve Švédsku: Na konci roku 2025 bylo ve Švédsku registrováno 2 210 638 osob narozených v zahraničí, což odpovídá 21 % populace. 
• Občané České republiky: Podle údajů švédského statistického úřadu (SCB) žije ve Švédsku zhruba 1 900 občanů ČR.

Náboženské složení

Švédsko je známé svou vysokou mírou sekularismu, přesto v zemi působí řada náboženských dominancí:

• Švédská církev (luteránská): Stále největší náboženská organizace ve Švédsku. Podle údajů samotné Švédské církve měla na konci roku 2025 přibližně 5,4 milionu členů, což odpovídá přibližně 51 % obyvatelstva.
• Islám: Druhé největší náboženské vyznání ve Švédsku. Přesné údaje nejsou k dispozici, ale odhady z Pew Research Center uvádějí, že muslimové tvoří přibližně 8 % obyvatel.
• Další náboženství: Římskokatolická církev, pravoslavné církve, hinduismus, buddhismus a další jsou ve Švédsku zastoupeny především díky migraci. Přesný počet členů se liší a je obtížné ho přesně určit.
• Ateismus a agnosticismus: Významná část obyvatel se identifikuje jako ateisté nebo agnostici. Podle různých průzkumů se až 60 % Švédů označuje za bez vyznání, což odráží vysoký stupeň sekularizace ve společnosti.

Poznámka: Statistický úřad nesbírá údaje o náboženské příslušnosti, a proto zde uvedené informace vycházejí z odhadů a údajů jiných institucí.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Švédsko patří k hospodářsky nejvyspělejším zemím Evropy a vykazuje dlouhodobě stabilní makroekonomické ukazatele. Země má otevřenou, exportně orientovanou ekonomiku s vysokým důrazem na technologický rozvoj, inovace, digitalizaci a udržitelnost. Počet obyvatel v první půli roku 2026 činil zhruba 10,6 milionu a HDP na obyvatele v přepočtu na paritu kupní síly dosáhl 70 921 USD. Švédská ekonomika zůstává silně napojena na mezinárodní obchod a její konkurenceschopnost se opírá zejména o průmyslovou základnu, vyspělý sektor služeb, ICT, farmaceutický průmysl a technologicky náročnou výrobu.

Po poklesu HDP v roce 2023 a stabilizaci v letech 2024–2025 pokračuje švédská ekonomika v roce 2026 v postupném zotavování. Oživení je taženo především růstem domácí spotřeby, vyššími reálnými příjmy, daňovými úlevami, veřejnými investicemi a výdaji na obranu. Současně jej však tlumí zvýšená geopolitická nejistota, slabší vnější poptávka a dopady vyšších cen některých komodit na světových trzích. Aktuální prognózy počítají pro rok 2026 s růstem HDP přibližně kolem 2,4 %.

Inflace po kulminaci v letech 2022–2023 postupně zpomalila. V roce 2026 se očekává, že zůstane pod dvouprocentním inflačním cílem, mimo jiné v důsledku slabších domácích cenových tlaků, předchozího posílení švédské koruny a dočasného snížení DPH na potraviny. I když aktuální prognózy očekávají nízkou inflaci pod 2 % i v následujících letech, je otázkou, jak se promítnou inflační tlaky způsobené růstem cen komodit v důsledku zhoršené bezpečnostní situace, především na Blízkém východě.

Na trhu práce se oživení ekonomické aktivity projevuje spíše pozvolna. Nezaměstnanost stále zůstává relativně vysoká a v roce 2026 zůstává na úrovni kolem 8,5 %, přičemž významnější pokles se očekává až v roce 2027. Strukturálním problémem nadále zůstává nesoulad mezi kvalifikací pracovní síly a potřebami trhu práce, přičemž vyšším rizikem nezaměstnanosti jsou dlouhodobě zasaženi zejména mladí lidé a osoby zahraničního původu.

Švédská ekonomika je výrazně závislá na mezinárodním obchodu a export zboží a služeb odpovídá zhruba polovině HDP. Mezi hlavní exportní odvětví patří automobilový průmysl, strojírenství, ICT, farmacie, dřevozpracující a papírenský průmysl. Nejvýznamnějšími exportními partnery jsou Německo, Norsko, Dánsko, Spojené státy a Spojené království. V hospodářské politice a investiční aktivitě má vysokou prioritu energetická infrastruktura, dekarbonizace, obranný průmysl, digitalizace a vývoj pokročilých technologií.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Rámec fiskální politiky zahrnuje cíle rozpočtové politiky, zejména cíl pro saldo sektoru vládních institucí, dluhovou kotvu, výdajový strop a požadavek vyrovnaného hospodaření místních samospráv. Součástí rámce je rovněž disciplinovaný rozpočtový proces ústřední vlády, principy stabilizační fiskální politiky, srozumitelnost a transparentnost.

Pro vládní instituce dosud platila zásada dlouhodobě přebytkového hospodaření; cílem bylo dosažení čistého salda ve výši 0,33 % HDP v průměru za hospodářský cyklus. Od roku 2027 má být tento přebytkový cíl uvolněn a nahrazen cílem vyrovnaného hospodaření v průběhu hospodářského cyklu. Dluhová kotva pro konsolidovaný hrubý dluh sektoru vládních institucí, tzv. maastrichtský dluh, zůstává stanovena na úrovni 35 % HDP. Otázkami státního dluhu se zabývá zvláštní úřad spadající do kompetence Ministerstva financí – Úřad pro národní dluh (Riksgälden), který na základě souhlasu parlamentu zplnomocňuje vládu k půjčkám na krytí deficitu státního rozpočtu.

Výhled veřejných financí se proti předchozím odhadům zhoršil. Vláda i mezinárodní instituce počítají v roce 2026 s expanzivní fiskální politikou, jejímž zamýšleným cílem je podpořit domácnosti, spotřebu a hospodářské oživení. Současně rostou výdaje na obranu, podporu Ukrajiny a další bezpečnostní priority. Již v roce 2025 přesáhl deficit státního rozpočtu 1,4 % HDP a záporná salda lze očekávat i v následujících letech. V důsledku toho má veřejný dluh v nejbližších letech růst, i když z relativně nízké výchozí úrovně.

2.3. Bankovní systém

Švédský bankovní systém je vyspělý, stabilní a technologicky velmi pokročilý. Vyznačuje se vysokou úrovní digitalizace, důvěrou veřejnosti a efektivní regulací. Hlavním orgánem dohledu nad finančním trhem je Finansinspektionen, zatímco centrální banka, Sveriges Riksbank, odpovídá za měnovou politiku, cenovou stabilitu, platební systém a podporu finanční stability. V návaznosti na pokles inflace a uvolnění měnových podmínek Riksbank postupně snížila základní úrokovou sazbu; v květnu 2026 činila policy rate 1,75 %.

Komerční bankovní sektor

Bankovnímu sektoru dominují čtyři komerční banky: Swedbank, SEB, Handelsbanken a Nordea. Tyto instituce mají silné kapitálové zázemí, dobře diverzifikované portfolio služeb a rozsáhlou mezinárodní působnost, zejména v rámci Skandinávie a Pobaltí. Zřízení účtu pro nešvédské subjekty může trvat několik týdnů i měsíců. Významnou roli na trhu dále hraje státní hypoteční banka SBAB, Länsförsäkringar Bank a rostoucí segment specializovaných digitálních a fintech bank.

Ve Švédsku nadále působí také nezávislé spořitelny, aktivní zejména na regionálních a lokálních trzích. Většina z nich spolupracuje se Swedbank v oblasti technických řešení a nabídky produktů. Družstevní banky poskytují služby na členském principu a jejich význam je zpravidla regionální.

Elektronické platby

Země patří k průkopníkům v oblasti elektronických plateb – více než 90 % platebních transakcí je bezhotovostních. Mobilní aplikace Swish, podporovaná všemi hlavními bankami, je široce používaným nástrojem v každodenním platebním styku. Tato digitalizace přispívá k vysoké efektivitě systému, ale zároveň klade důraz na kybernetickou bezpečnost a ochranu dat.

Švédsko rovněž zkoumá možnosti zavedení digitální měny (e-krona) jako doplňku k hotovosti. Pilotní fáze vedená Riksbank, která analyzovala technologické, právní a společenské dopady, skončila v roce 2023. Konečné rozhodnutí o případném zavedení ale bude politické a dosud nepadlo.

2.4. Daňový systém

Švédský daňový systém je charakteristický vysokou mírou progrese, důrazem na rovnost a silnou daňovou disciplínou. Slouží jako klíčový nástroj financování rozsáhlého sociálního státu, přičemž je zároveň navržen tak, aby podporoval ekonomickou stabilitu, zaměstnanost a investice. Daňová správa je vysoce digitalizovaná a většina podání probíhá elektronicky, zpravidla s využitím elektronické identity BankID.

Mezi nejdůležitější daně patří daň z příjmu fyzických a právnických osob, daň z přidané hodnoty, spotřební daně a daně z nemovitostí.

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů fyzických osob je progresivní a tvoří ji obecní a státní složka. Obecní daň se liší podle obce a regionu, v průměru se pohybuje okolo 32 %. U vyšších příjmů se uplatňuje dodatečná státní daň ve výši 20 %. Kapitálové příjmy jsou zpravidla zdaňovány samostatně sazbou 30 %. Pro nerezidenty pracující ve Švédsku krátkodobě lze uplatnit zvláštní režim SINK; od 1. ledna 2026 byla tato sazba snížena na 22,5 % a od roku 2027 se počítá s jejím dalším snížením na 20 %.

Daň z příjmů právnických osob

Daň z příjmu právnických osob činí 20,6 % a zůstává konkurenceschopná v rámci EU. Zohledňuje daňové úlevy na výzkum a vývoj a podporuje investice do digitalizace a zelených technologií. Zisk firem je zdaňován až po jeho připsání akcionářům, což zajišťuje flexibilitu při vnitropodnikovém reinvestování.

Daň z přidané hodnoty (DPH)

Daň z přidané hodnoty (ve Švédsku označovaná „moms“) tvoří hlavní nepřímou daň. Základní sazba je 25 %, přičemž platí dvě snížené sazby – 12 % (např. restaurační a hotelové služby) a 6 % (např. knihy, veřejná doprava, kulturní služby). U potravin došlo v období od dubna 2026 do prosince 2027 k přechodnému snížení DPH z 12 % na 6 % s cílem podpořit kupní sílu domácností. Zdravotnictví, školství a finanční služby jsou od plateb DPH osvobozeny.

Spotřební daně

Švédsko vybírá spotřební daně na určité druhy zboží, jako jsou alkohol, tabák, energie a paliva.

Majetkové daně

Daň z nemovitosti je vybírána na státní úrovni ve formě ročního poplatku, který se vztahuje na rezidenční nemovitosti a má jednotnou sazbu bez ohledu na lokalitu. Neexistuje darovací daň ani daň z dědictví.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní vztahy mezi Českou republikou a Švédskem jsou stabilní, dynamické a dlouhodobě rostoucí. Švédsko je největším obchodním partnerem v rámci Skandinávie a český vývoz do Švédska dlouhodobě převyšuje dovoz ze Švédska do ČR. V roce 2025 dosáhl český export do Švédska hodnoty téměř 96 mld. CZK, zatímco dovoz švédského zboží do České republiky činil 45 mld. CZK. Česká republika tak vůči Švédsku opakovaně vykázala aktivní obchodní bilanci s přebytkem téměř 51 mld. CZK.

Hlavními položkami českého vývozu do Švédska zůstávají dopravní prostředky a jejich součásti – jedná se zejména o osobní a nákladní vozy; kromě toho získaly české firmy v poslední době zakázky na dodávku kolejových vozidel pro systémy MHD v Göteborgu a Stockholmu. Dalšími významnými položkami jsou stroje a zařízení, elektrotechnické výrobky, zařízení pro automatizaci, optické a měřicí přístroje a vybrané spotřební zboží. Významné místo si udržují také výrobky sklářského, nábytkářského a potravinářského průmyslu, kde vyniká zejména české pivo, které je ve Švédsku velmi populární.

Švédský export do České republiky je tvořen zejména stroji a průmyslovými zařízeními, produkty chemického a farmaceutického průmyslu, dopravními prostředky (např. vozidly a autobusy značek Volvo a Scania), a dále elektrotechnikou a technologiemi využívanými v energetice a automatizaci. Významný je také dovoz kovových konstrukčních prvků a produktů papírenského průmyslu.

Prostor pro rozvoj spolupráce se otevírá zejména v oblastech energetiky, modernizace průmyslu, obranného a bezpečnostního sektoru, ICT, kybernetické bezpečnosti, environmentálních technologií a dopravní infrastruktury. České firmy mohou navazovat na švédskou poptávku po inovativních, spolehlivých a udržitelných řešeních pro elektrifikaci průmyslu a dopravy, rozvojem energetiky a posilováním odolnosti kritické infrastruktury. Potenciální příležitost pro český průmysl představují švédské plány na výstavbu nových jaderných zdrojů.

Významnou roli v ekonomických vztazích sehrávají také investice. Ve Švédsku působí řada českých společností zaměřených na IT, průmysl, technologie a poradenství. Na českém trhu mají silné postavení tradiční švédské značky jako IKEA, Skanska, Trelleborg či Assa Abloy. Švédské podniky prostřednictvím svých poboček nebo majetkové účasti v českých podnicích přispívají k zaměstnanosti a technologickému rozvoji v ČR. Vzhledem k zaměření Švédska na digitalizaci a environmentální technologie lze očekávat další prohlubování obchodních a investičních vazeb i v těchto oblastech.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Evropský jednotný trh je pro Švédsko klíčovou oblastí, kam směřuje cca 54 % švédského exportu. Švédská ekonomika je úzce zapojená do evropských dodavatelských řetězců. Mezi nejvýznamnější obchodní partnery Švédska v EU dlouhodobě patří Německo, Dánsko, Finsko, Nizozemsko a Polsko.

Hlavními položkami švédského vývozu do zemí EU jsou stroje a zařízení, dopravní prostředky (osobní i nákladní automobily), chemické a farmaceutické výrobky a papírenská produkce. Významný je export elektrotechniky, telekomunikačních zařízení a produktů z oceli a železa. Dovoz ze zemí EU pak tvoří zejména elektronika, průmyslové komponenty, potraviny, nápoje, spotřební zboží a energetické suroviny. Vzhledem k energetické transformaci Švédska roste dovoz technologií pro obnovitelné zdroje a komponent pro bateriová úložiště.

Švédsko patří k aktivním zastáncům prohlubování jednotného trhu, odstraňování obchodních bariér, digitalizace a podpory konkurenceschopnosti evropského průmyslu. V návaznosti na novou strategii jednotného trhu EU z roku 2025 klade švédská vláda důraz na snižování administrativní zátěže, lepší fungování přeshraničního obchodu se službami, standardizaci, e-commerce a posilování globální konkurenceschopnosti evropských firem. Rostoucí význam mají rovněž otázky ekonomické bezpečnosti, diverzifikace dodavatelských řetězců a přístupu ke strategickým surovinám. Švédsko v rámci společné politiky EU podporuje otevřenou obchodní výměnu, zároveň však zdůrazňuje potřebu vyšší odolnosti evropské ekonomiky a snižování strategických závislostí.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Vývoz do zemí mimo EU tvoří přibližně 46 % švédského exportu. Švédsko má širokou síť obchodních partnerů na globální úrovni, přičemž nejvýznamnějšími mimounijními trhy jsou Spojené státy americké, Čína, Norsko, Spojené království, Japonsko a Jižní Korea. Význam trhů se liší podle průmyslových sektorů, klíčovými oblastmi jsou strojírenství, dopravní prostředky, farmacie, ICT, obranné technologie, průmyslové služby a pokročilé energetické a environmentální technologie.

Spojené státy zůstávají jedním z nejdůležitějších mimoevropských trhů, zejména v oblastech průmyslových technologií, farmacie, automobilového průmyslu, ICT a obranného průmyslu. Transatlantický obchod však v současnosti doprovází zvýšená nejistota spojená s celní politikou USA.

Čína je pro Švédsko důležitým exportním trhem, zejména v oblasti automotive (značky Volvo, Polestar), průmyslových strojů a produktů chemického průmyslu. Obchod s Čínou je však částečně ovlivněn geopolitickým napětím a švédská vláda doporučuje firmám diverzifikovat rizika a budovat obchodní vazby s dalšími důvěryhodnými partnery v Asii.

Nejbližším obchodním partnerem Švédska mimo EU stále zůstává Norsko, a to především v oblasti energetiky, dopravy a průmyslových technologií. Spojené království je významným partnerem i po brexitu, zejména v sektorech obrany, finančních služeb a vědy a výzkumu.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Švédsko si dlouhodobě udržuje pozici atraktivní destinace pro přímé zahraniční investice. V roce 2024 dosáhl jejich příliv 205 mld. SEK. To sice představuje meziroční pokles, ale i tak se Švédsko řadí na 4. místo v Evropě mezi příjemci přímých zahraničních investic. Nejvíce investic pochází z Evropy, zejména z Velké Británie, Nizozemska, Německa a Lucemburska, ale také ze Spojených států.

Zahraniční investice směřují z velké části (přes 70 %) do sektoru služeb, především v oblasti finančních a podnikových služeb. Důležitou roli hrají zahraniční investice v oblasti nemovitostí a technologického sektoru. Významným cílem přímých investic je zpracovatelský průmysl, zejména chemický a farmaceutický, vývoj pokročilých materiálů, a strojírenství, včetně automobilového průmyslu.

Od prosince 2023 ve Švédsku platí zákon o prověřování zahraničních přímých investic, Schválení podléhají investice do tzv. chráněných činností, kam patří mj. obrana, technologie dvojího užití, kritická infrastruktura, energetika, komunikační systémy, těžba strategických surovin a nové technologie. V roce 2024 byl okruh chráněných oblastí dále rozšířen, např. na vybrané oblasti ICT, zdravotnictví, či nakládání s genetickými či biometrickými daty. Investoři v chráněných oblastech musí počítat s oznamovací povinností a s časovým rámcem pro schvalování transakcí.

Navzdory těmto opatřením zůstává Švédsko pro zahraniční investory atraktivní díky stabilnímu právnímu prostředí, kvalifikované pracovní síle a důrazu na inovace, udržitelnost a digitalizaci

3.3. FTA a smlouvy

Jako členský stát Evropské unie Švédsko využívá široké sítě obchodních dohod, které EU sjednala se třetími zeměmi. Tyto dohody usnadňují přístup švédského exportu na zahraniční trhy, snižují cla, odstraňují technické překážky obchodu a podporují investice mimo jednotný trh EU.

Mezi nejvýznamnější dohody využívané švédskými podniky patří dohody EU s Kanadou (CETA), Japonskem, Jižní Koreou, Singapurem, Vietnamem, Novým Zélandem a Chile. Tyto dohody vytvářejí příznivější podmínky zejména pro průmyslové výrobky, strojírenství, farmaceutický průmysl, ICT, služby, dopravní prostředky, potravinářství a environmentální technologie. Dohoda s Chile je nově významná také s ohledem na kritické suroviny a udržitelné dodavatelské řetězce.

Od května 2026 je prozatímně v platnosti obchodní dohoda mezi EU a zeměmi Mercosur. Dohoda otevírá příležitosti zejména v oblastech strojírenství, automobilového průmyslu, farmacie, služeb, veřejných zakázek a přístupu ke strategickým surovinám. Významnou aktualizací prošel také vztah EU s Mexikem, kde v květnu 2026 došlo k podpisu modernizované obchodní dohody. Významnou událostí je uzavření jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a Indií v lednu 2026. Po vstupu v platnost vytvoří jednu z největších zón volného obchodu na světě, ze které budou benefitovat i švédské podniky.

Kromě dohod uzavíraných v rámci EU má Švédsko vlastní bilaterální dohody o ochraně investic, a to zejména se zeměmi mimo EU. Tyto smlouvy poskytují právní jistotu a ochranu investic švédských subjektů v zahraničí.

Obchodní politika Švédska a EU se v současnosti stále více zaměřuje nejen na liberalizaci obchodu, ale také na ekonomickou bezpečnost, diverzifikaci trhů, přístup ke kritickým surovinám, udržitelnost a posilování odolnosti dodavatelských řetězců. Švédsko dlouhodobě podporuje otevřený, předvídatelný a smluvně podložený mezinárodní obchod. V rámci WTO se zasazuje o přijetí Plurilaterální dohody o elektronickém obchodu, která má modernizovat obchodní pravidla pro e-commerce.

3.4. Rozvojová spolupráce

Švédsko patří dlouhodobě mezi přední světové poskytovatele rozvojové a humanitární pomoci, i když v posledních letech dochází ke kolísání jejího objemu a výraznějšímu přesměrování priorit. I tak ale v roce 2024 činila švédská rozvojová pomoc 0,85 % hrubého národního důchodu, čímž země nadále překračovala cíl OSN ve výši 0,7 % HND, avšak již nedosahovala dřívější ambice vyčleňovat na rozvojovou spolupráci 1 % HND.

Rozvojová spolupráce je chápána jako součást širší švédské zahraniční politiky, která propojuje ekonomickou diplomacii a humanitární pomoc. Prioritami jsou podpora lidských práv, demokracie, rovnosti pohlaví, míru a udržitelného rozvoje a kompenzaci dopadů změn klimatu.

Současná politika vychází z nové humanitární strategie na období 2025–2029, která klade větší důraz na efektivitu, transparentnost a výsledky. Významným trendem je koncentrace pomoci na menší počet priorit. Švédská vláda postupně omezuje či ukončuje některé geografické a tematické programy; v roce 2025 např. oznámila útlum rozvojové spolupráce s Afghánistánem a regionální strategie pro Asii a Pacifik s cílem uvolnit prostředky pro Ukrajinu a akutní humanitární krize. Ukrajina se stala hlavní zahraničněpolitickou i rozvojovou prioritou Švédska. Podpora směřuje zejména na obnovu infrastruktury, energetickou bezpečnost, reformy, demokratizaci, posílení odolnosti a humanitární pomoc.

Rozvojová pomoc je realizována zejména prostřednictvím Švédské agentury pro mezinárodní rozvojovou spolupráci (Sida), EU, OSN a dalších multilaterálních institucí.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Dopravní infrastruktura

Nový švédský národní dopravní plán pro období 2026–2037 zahrnuje investice do dopravní infrastruktury ve výši 108 mld. EUR. Prioritami jsou snížení investičního dluhu na údržbě, zvýšení robustnosti a klimatické odolnosti a zkapacitňování, což platí zejména v případě železniční sítě, kde představuje jednu z klíčových investic přechod na systém řízení ERTMS. V silničním stavitelství jsou důležité projekty zaměřené na posilování únosnosti vozovek státních silnic a na budování „chytré“ infrastruktury, jako jsou např. nabíjecí stanice.

▶ Energetika

Švédský energetický sektor vstupuje do fáze zrychlené elektrifikace průmyslu, dopravy a vytápění, přičemž klíčovou výzvou je zajistit dostatek stabilní bezfosilní elektřiny, přenosové kapacity a flexibility v soustavě. Švédská energetika již dnes patří mezi ty s nejnižší produkcí emisí v Evropě – výroba elektřiny je založena zejména na vodní, jaderné a větrné energii, zatímco fosilní zdroje hrají jen okrajovou roli. Stát posiluje podporu jaderné energetiky a počítá s výstavbou nových jaderných zdrojů do cca 5 GW instalovaného výkonu; součástí jaderné strategie je i státní mechanismus sdílení ekonomického rizika při výstavbě. Současně pokračuje tlak na rozvoj přenosové sítě, kapacit pro akumulaci, řízení flexibility a rozvoj vodíkové infrastruktury. Pro české firmy se otevírá prostor ve výstavbě přenosové a distribuční sítě, skladování energie, chytrých sítí a subdodávek v jaderné energetice.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Švédsko patří mezi nejvyspělejší digitální ekonomiky Evropy a jeho technologický sektor je významnou součástí národní ekonomiky; jeho roční obrat činí zhruba 105 mld. EUR, jeho podíl na švédském HDP představuje téměř 8 % a zaměstnává více než čtvrt milionu odborníků. Země má velmi silnou startupovou základnu, vysoký podíl absolventů ICT oborů a výrazné kapacity v oblasti telekomunikací, umělé inteligence, cloudových služeb, průmyslové automatizace, kyberbezpečnosti a elektroniky. Vláda v roce 2025 přijala digitalizační strategii pro období 2025–2030 a počátkem roku 2026 první komplexní AI strategii s ambicí zařadit Švédsko mezi deset nejvyspělejších zemí v oblasti umělé inteligence. Rostoucí geopolitická rizika a kybernetické hrozby zároveň vedly k přijetí národní strategie kyberbezpečnosti pro období 2025–2029, která klade důraz na odolnost společensky důležitých služeb a posílení odolnosti státu i soukromého sektoru. Roste také význam vysoce kvalitního hardwaru, senzoriky, polovodičových komponent a pokročilé elektroniky.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Zhoršené bezpečnostní prostředí v Evropě, agresivní politika Ruska a vstup Švédska do NATO vedou k největšímu posilování švédské obrany od konce studené války. Vláda navyšuje výdaje na vojenskou i civilní obranu: v roce 2026 mají obranné výdaje dosáhnout 2,8 % HDP, v roce 2028 3,1 % HDP a vláda deklaruje záměr dosáhnout 3,5 % HDP do roku 2030. Plán obrany na roky 2025–2030 počítá kromě navyšování vojenských výdajů také s posilováním odolnosti společnosti, krizového řízení, kyberbezpečnosti, energetiky, dopravy, zdravotnictví a zásobování v souladu se švédským konceptem tzv. totální obrany. Současně Švédsko v roce 2025 přijalo první obranně-průmyslovou strategii zaměřenou na inovace, zvýšení výrobních kapacit, munici, přístup ke klíčovým komponentům a hlubší spolupráci státu s průmyslem. Pro české firmy se otevírá prostor zejména v dodávkách munice, pozemních dopravních systémech, protivzdušné obraně, bezpilotních prostředcích (UAV), systémech velení a řízení (C4ISR), servisních kapacitách, technologiích dvojího užití a prostředích ochrany proti zbraním hromadného ničení a dále v rámci společných dodávek pro třetí země, zejména Ukrajinu.

▶ Průmyslové technologie, průmysl 4.0

Švédský průmysl má dlouhou tradici a v současné době prochází strukturální transformací směrem k „smart industry“, tj. digitální, automatizované a klimaticky udržitelné výrobě. Průmyslová základna země ale zůstává silná i v tradičních oborech, jako je automobilový průmysl, strojírenství, ocelářství, chemický a farmaceutický průmysl, lesnický průmysl a důlní technologie. Švédský průmysl (včetně zpracovatelského sektoru) přispívá přibližně 22 % k švédskému HDP, a z 80 % k exportu, přičemž zaměstnává více než 1 milion lidí. Pro české firmy se otevírají příležitosti zejména v oblasti výrobního softwaru, MES/ERP integrací, průmyslového IoT, senzoriky, robotiky, strojového vidění, AI pro prediktivní údržbu, digitálních dvojčat, aditivní výroby, průmyslové kyberbezpečnosti a energeticky efektivních výrobních řešení.

▶ Kulturní odvětví, kreativní a herní průmysl

Švédsko patří mezi nejvýznamnější evropská centra kulturního a kreativního odvětví, přičemž z hlediska obchodních příležitostí dominuje zejména herní průmysl. Ten v roce 2024 dosáhl domácích tržeb 3,4 mld. EUR a globálních tržeb ve výši 6,7 mld. EUR, zaměstnával přes 9 tisíc osob ve více než 1 000 herních firmách (z toho přes 200 studií s pěti a více zaměstnanci). Švédské hry a studia mají mimořádný globální dosah díky titulům jako Minecraft, Candy Crush, Battlefield, či Helldivers, a studiím jako Mojang, EA DICE, Paradox Interactive či King. Nová vládní strategie pro kulturní a kreativní odvětví na období 2024–2033 posiluje postavení kreativního průmyslu jako významného zdroje inovací a nástroje pro budování pozitivního obrazu Švédska v zahraničí. Pro české firmy se otevírají příležitosti zejména v oblasti vývoje her, počítačové grafiky, animace, herního testování, lokalizace, či virtuální/rozšířené reality prostřednictvím strategických partnerství se švédskými studii a investory.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Švédsko patří mezi nejvýkonnější inovační ekonomiky světa. Silnou stránkou země je mimořádná koncentrace výzkumných kapacit, vysoké výdaje na vědu a výzkum ve výši cca 3,6 % HDP a úzké propojení univerzit, výzkumné infrastruktury a technologických firem. Nový rámec švédské výzkumné a inovační politiky pro období 2025–2028 dále navyšuje veřejné investice do špičkového výzkumu a výzkumné infrastruktury, zejména v oblasti life sciences, umělé inteligence a dalších nastupujících a strategických technologií. Pro české univerzity, výzkumné organizace a technologické firmy se otevírají příležitosti zejména v oblastech AI, kvantových technologií, superpočítačů, materiálového inženýrství a life sciences.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Při navazování obchodních vztahů se švédskými partnery je klíčové porozumět specifikům tamní pracovní kultury. Švédsko je zemí s vysokou důvěrou ve společnosti, transparentností, rovností a důrazem na kvalitu života. Tato hodnota se promítá do způsobu komunikace, stylu řízení i tempa rozhodování. Tento průvodce shrnuje klíčové principy a konkrétní doporučení, která mohou pomoci českým exportérům uspět na švédském trhu.

4.2. Oslovení

První kontakt s obchodními partnery ve Švédsku obvykle probíhá e-mailem nebo přes síť LinkedIn. E-mail zůstává hlavním komunikačním nástrojem díky své formálnosti, přehlednosti a možnosti přiložení dokumentů. LinkedIn je ve švédském prostředí zároveň běžně používanou obchodní platformou – nejen pro navázání kontaktu, ale i pro budování důvěry prostřednictvím viditelnosti a vzájemného propojení.

Styl a obsah sdělení

V případě e-mailu je klíčová stručnost, profesionalita a přímý, ale vstřícný tón. Zpráva by měla být adresovaná konkrétní osobě a přizpůsobená jejímu kontextu – tedy ne obecné sdělení rozesílané více adresátům. Vhodné je stručně představit sebe a svou společnost, ale vyhnout se příliš podrobnému popisu historie nebo interní struktury. V centru pozornosti by měla být informace, jaký konkrétní přínos má nabídka pro švédského partnera – co řeší, jakou přináší hodnotu v daném kontextu.

Styl sdělení by měl být přirozený a profesionální, bez nadbytečných formálních frází. Nepoužívejte přehnaně marketingový jazyk, superlativy ani emocionální výrazy. Švédská obchodní kultura si cení klidné, věcné komunikace. Vhodná je formulace zaměřená na řešení a spolupráci, například: „Domníváme se, že by náš produkt mohl být relevantní v rámci vašich aktuálních potřeb v oblasti X. Rádi bychom navrhli krátké online setkání, kde můžeme nabídku stručně představit.“

Jazyk a forma

Tituly se v běžné komunikaci nepoužívají, postačí oslovení jménem, například „Dear Anna Lindholm“. Pokud není zřejmý gender nebo preferované oslovení, je vhodné zvolit neutrální variantu. Součástí e-mailu by měl být vždy jasně strukturovaný podpis – jméno, pozice, firma, telefonní číslo, e-mail a ideálně i odkaz na firemní web nebo LinkedIn profil. Komunikace z firemní domény působí důvěryhodněji než z osobních e-mailových schránek.

Z jazykového hlediska se doporučuje vyvarovat se používání velkých písmen pro zvýrazňování, zkratek bez vysvětlení, emotikonů, nevyžádaných příloh nebo ironie. První kontakt má vytvořit dojem solidnosti, férovosti a přiměřené zdrženlivosti – tedy hodnot, které švédští partneři v komunikaci dlouhodobě oceňují.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzky ve Švédsku nejsou jen příležitostí k formální výměně informací – vnímají se jako první krok k postupnému budování vzájemné důvěry. Aby bylo možné takový vztah navázat, je třeba porozumět specifickému nastavení švédské pracovní kultury, kde hrají roli rovnost, otevřenost a důslednost.

Schůzky se plánují s dostatečným předstihem a s důrazem na dochvilnost. Běžná je snaha o přesné naplánování s jasnou agendou, čímž se zajišťuje efektivita i respekt k času všech zúčastněných. Období letních prázdnin (především červenec), státní svátky – včetně Midsommaru (konec června) a vánočních svátků – jsou pro obchodní setkání nevhodná, protože mnoho Švédů čerpá dovolenou. Včasný příchod, připravená agenda a respekt k času druhé strany jsou základními projevy profesionality. Předpokládá se také, že každý účastník je připraven přispět věcně a přiměřeně stručně. Úvod bývá věcný – švédští partneři si zakládají na pragmatickém přístupu. Small talk se omezuje na neutrální témata a rychle se přechází k jádru jednání. Není výjimkou, že u stolu sedí i mladší kolegové – jejich účast a názory jsou ve švédském prostředí přirozeně vnímány jako přínosné. 

Na rozdíl od některých jiných kultur není cílem prvního setkání „uzavřít obchod“. Důležitější je vytvořit základ pro důvěryhodný a dlouhodobý vztah. To znamená, že partner očekává otevřenost, přiměřenou míru sebereflexe a ochotu sdílet informace, včetně možných rizik nebo omezení. Přiznat, že něco je třeba ještě ověřit, je vnímáno pozitivněji než snaha působit bezchybně.

Vztah se dále posiluje tím, že se informace následně doplní, že se dodrží slíbené termíny, a že komunikace zůstává konzistentní. Nedostatek zpětné vazby je vnímán negativně – mlčení po schůzce může být chápáno jako nezájem nebo neseriózní přístup.

Rozhodování bývá kolektivní, opřené o konsenzus. I když se zdá, že jednání proběhlo velmi hladce, je obvyklé, že si švédská strana vyhradí čas na interní diskusi. Průběh tak může působit zdrženlivě, avšak ve skutečnosti jde o důkladné a promyšlené rozhodování. V této fázi je vhodné projevit pochopení, nabídnout doplnění informací, a nevyvíjet nátlak.

Při osobních setkáních i následné komunikaci je klíčové působit konzistentně – nejen v tom, co se říká, ale i v tom, co se dělá. Důvěra ve švédském obchodním prostředí nevzniká díky formálním garancím nebo osobním vazbám, ale skrze spolehlivé jednání, transparentnost a dlouhodobě čitelné chování.

4.4. Komunikace

Úředními jazyky jsou švédština a pět minoritních jazyků (laponština, finština, meänkieli, jidiš a romština). Mezi Švédy je jinak všeobecná znalost angličtiny, veškerá obchodní jednání lze vést v angličtině, nicméně je třeba počítat s tím, že specifické zakázky, projektová dokumentace apod. budou pouze ve švédském jazyce, je tedy potřebné mít překladatele.

Podceňovaným rysem bývá mentalita a chování švédské populace, její zvláštnosti a odlišnosti vyplývající z jiného historického vývoje a kulturního zázemí, také s ohledem na multikulturní uspořádání současné švédské společnosti. Doporučuje se proto jednat citlivě a spíše se vyhýbat tématům, u nichž se švédský většinový přístup významně liší od obvyklého českého vnímání skutečnosti (především vztah společnosti k ženám či k národnostním a sexuálním menšinám, ale i sociální problematika a role státu apod.). Na druhé straně  je třeba upozornit na to, že s postupující globalizací se mění i švédská společnost a není možné se spoléhat na stereotypy z minulosti. Všeobecně, tak jako v jiných zemích, platí pravidlo nekritizovat, ale naopak chválit.

Pro partnery z jiných kultur může být vyjednávání se Švédy obtížné, přičemž hlavní překážkou je snaha změnit jejich postoj k velkým ústupkům. Švédi jsou metodičtí a orientovaní na detaily, jen málo mění svá stanoviska a sami tvrdě usilují o ústupky. Chcete-li obchodovat se Švédy, je důležité být upřímný. Všechny dohody musí být sepsány a podepsány, aby se předešlo případným komplikacím a nejasnostem.

Švédsko má lepší pověst než je skutečnost. Jednání s orgány komplikuje poměrně rozsáhlá byrokracie, hustá síť předpisů a nařízení i často striktní postoj úředníků. Cesta informací úředním aparátem bývá zdlouhavá a komplikovaná. Také rozhodovací proces ve firmách (rozhodnutí je vždy kolektivní) může být nepružný a časově náročný. Předpisy nelze obcházet, zkrácení čekacích lhůt je téměř nemožné. Obecně improvizace je zde téměř nulová.

4.5. Doporučení

Praktické aspekty spolupráce

• Fika – tradiční kávová pauza, která slouží nejen k odpočinku, ale také k posilování mezilidských vztahů a neformální spolupráce.
• Pracovní tempo – oceňuje se efektivita, nikoli přehnané pracovní nasazení. Práce přesčas není automaticky vnímána jako pozitivní, spíše jako nedostatek plánování.
• Plánování – ad hoc schůzky nejsou běžné. Vše se plánuje s předstihem, ideálně s přesnou agendou.
• Písemná komunikace – primárním kanálem zůstává e-mail. WhatsApp či jiné chatovací aplikace se používají pouze na základě předchozí dohody a až po navázání bližšího vztahu.

Vzhled a dress code

Dress code je zpravidla „business casual“ – čistý, upravený, ale neformální. Výjimku tvoří některé formálněji laděné obory (např. finance, právo), kde se očekává klasické oblečení. Důležitá je přiměřenost a praktičnost.

Chování, kterému je vhodné se vyhnout

• Přílišná dominance v diskusi, přerušování, skákání do řeči
• Nadměrná sebereklama nebo snižování významu druhé strany
• Nedochvilnost a neplnění dohod
• Emočně zabarvená komunikace, nátlakové jednání
• Nerespektování osobního prostoru a hranic
• Přehnané soutěžení nebo obcházení pravidel

Obchodní prostředí ve Švédsku je stabilní, profesionální a orientované na spolupráci. Základním kamenem úspěšné spolupráce je důvěra – tu lze získat dodržováním závazků, transparentní komunikací a respektem k hodnotám švédské společnosti. Českým exportérům, kteří se této kultuře přizpůsobí, se otevírá cesta k dlouhodobým a kvalitním partnerstvím.

4.6. Státní svátky

Ve Švédsku se slaví všechny významné křesťanské svátky. Specifikem země je, že před svátky a po nich dochází k útlumu pracovní aktivity. To platí zejména v letních měsících a kolem Vánoc. V průběhu letních dovolených, především v červenci, dochází ve Švédsku ke značnému útlumu pracovní aktivity.

V roce 2026 jsou v kalendáři tyto svátky:

• 1. 1. (čtvrtek) – Nový rok (Nyårsdagen)
• 6. 1. (úterý) – Zjevení Páně (Trettondedag jul)
• 3. 4. (pátek) – Velký pátek (Långfredagen)
• 4. 4. (sobota) – Bílá sobota (Påskafton)
• 5. 4. (neděle) – Boží hod velikonoční (Påskdagen)
• 6. 4. (pondělí) – Velikonoční pondělí (Annandag påsk)
• 1. 5. (pátek) – 1. máj (Första maj)
• 14. 5. (čtvrtek) – Nanebevstoupení Páně (Kristi himmelsfärdsdag)
• 24. 5. (neděle) – Svatodušní neděle (Pingstdagen)
• 6. 6. (sobota) – Švédský národní den (Sveriges nationaldag)
• 19. 6. (pátek) – Předvečer letního slunovratu (Midsommarafton)
• 20. 6. (sobota) – Letní slunovrat (Midsommardagen)
• 31. 10. (neděle) – Svátek všch svatých (Alla helgons dag)
• 24. 12. (čtvrtek) – Štědrý večer (Julafton)
• 25. 12. (pátek) – První svátek vánoční (Juldagen)
• 26. 12. (pátek) – 2. svátek vánoční (Annandag jul)
• 31. 12. (čtvrtek) – Předvečer nového roku (Nyårsafton)

Připadá-li svátek na sobotu či neděli, je běžnou praxí, že si lidé berou volno předchozí pátek či následující pondělí. Zaměstnavatelé to respektují.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Švédský trh patří mezi otevřené a transparentní, avšak zároveň se vyznačuje vysokými vstupními bariérami danými silnou konkurencí, vysokými nároky na kvalitu, inovace a udržitelnost. Spotřebitelé i firmy dávají přednost produktům s etablovanou značkou. Ve středních a větších firmách je rozhodování o nákupu často kolektivní záležitostí.

Distribuce zboží probíhá prostřednictvím kombinace obchodních řetězců, specializovaných distributorů a stále významněji i digitálních kanálů. Role e-commerce a online platforem neustále roste, což umožňuje vstup na trh i menším zahraničním firmám bez nutnosti okamžité přítomnosti v kamenných obchodech. V B2B segmentu je zásadní navázání spolupráce s lokálním partnerem nebo přímé oslovení odběratelů. To ale může být náročné, jelikož nový výrobek často v nabídce nahrazuje konkurenční produkt.

Trendy a praktické tipy pro prodej ve Švédsku

Datově řízené a hybridní techniky prodeje, kdy firmy kombinují online a osobní kontakt a využívají umělou inteligenci a prediktivní analytiku pro pochopení potřeb zákazníka, jsou již na švédském trhu standardem. Zkušenost zákazníka (customer experience) je klíčovým faktorem úspěchu.

Pokud chce zahraniční dodavatel na švédském trhu uspět, měl by dbát na:

• vysokou kvalitu výrobků
• dodržování dodacích termínů
• pravidelnou a včasnou komunikaci
• jazykovou vybavenost (angličtina je dostačující)
• dochvilnost a přesnost
• znalost prostředí a konkurence
• transparentní cenotvorbu
• lokalizaci produktu (nejen jazykovou, ale i designu a customer experience)

Velmi významným faktorem při rozhodování zákazníků jsou environmentální a sociální standardy. Produkty a služby jsou často posuzovány z hlediska jejich dopadu na životní prostředí, uhlíkovou stopu a souladu s principy udržitelnosti. Zákazníci pozitivně hodnotí, pokud produkt disponuje odpovídající certifikací (např. Nordic Swan Ecolabel aj.)

Celní a daňové předpisy

Ve Švédsku, stejně jako v celé EU, platí zásada volného pohybu zboží. Zboží z jiných členských států EU nepodléhá clu, ale dovozce musí zaplatit DPH a případně další daně prostřednictvím švédského daňového úřadu Skatteverket. Při přímém prodeji koncovým spotřebitelům rovněž může vzniknout povinnost registrace k platbě DPH. V případě přeshraničního e-commerce je pro platbu DPH možné využití jednotného evropského režimu One Stop Shop (OSS).

U specifických komodit, jako jsou alkohol, tabák, léčiva nebo zbraně, platí výjimky z volného pohybu zboží. Pro tyto produkty jsou potřeba zvláštní celní prohlášení a povolení. Tullverket (švédská celní správa) dohlíží na dodržování pravidel pro dovoz těchto komodit. Pro regulované produkty je doporučeno konzultovat specifické požadavky s příslušnými úřady, například Livsmedelsverket (Národní potravinářský úřad) nebo Jordbruksverket (Švédská zemědělská agentura).

Dovoz potravin a zemědělských výrobků

Dovoz potravin je regulován přísnými pravidly a musí být přihlášen celní správě. Výrobky musí být schváleny EU nebo místními úřady, například Jordbruksverket. Potraviny musí mít popis ve švédštině a některé komodity, jako je maso, jsou testovány na obsah salmonely. Některé zemědělské produkty podléhají testování na aflatoxiny.

Ochrana domácího trhu

Švédsko se hlásí k principu volného obchodu, ale zároveň chrání svůj trh před nebezpečnými nebo nekvalitními výrobky. Spotřebitelé důvěřují domácí produkci, zejména v oblasti zemědělských výrobků, které často mají vyšší kvalitu než dovezené zboží.

Licencovaný dovoz

Dovoz některých výrobků, jako jsou zbraně, výbušniny, léčiva a ohrožené druhy, podléhá licenci a zvláštním povolením. To se týká i zboží podléhajícího regulacím CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy).

Užitečné odkazy

• Národní potravinářský úřad (Livsmedelsverket)
• Švédská zemědělská rada (Jordbruksverket)
• Švédský institut pro standardizaci (Svenska institutet för standarder)
• Národní rada pro spotřebitelskou politiku (Konsumentverket)
• Národní obchodní rada (Kommerskollegium)
• Celní správa (Tullverket)

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Ve Švédsku existuje několik právních forem podnikání, z nichž každá má své specifika. Výběr formy závisí na několika faktorech, jako je počet zakladatelů, požadovaný základní kapitál, ručení a typ zdanění. Níže uvádíme přehled nejběžnějších forem podnikatelských subjektů.

Enskild näringsverksamhet (samostatná výdělečná činnost)

Tato forma je určena pro jednotlivce, kteří chtějí podnikat na vlastní účet. Podnikatel a podnik jsou právně jedna entita, což znamená, že podnikatel ručí za závazky osobním majetkem. Je nutné se registrovat u švédského daňového úřadu (Skatteverket).

Aktiebolag (AB) – akciová společnost

Akciová společnost je samostatná právnická osoba, která odděluje osobní a firemní majetek.

• Privat AB (Soukromá akciová společnost): Minimální základní kapitál je 25 000 SEK.
• Publikt AB (Veřejná akciová společnost): Minimální základní kapitál je 500 000 SEK, ideální pro firmy s veřejně obchodovanými akciemi.

Handelsbolag (HB) – veřejná obchodní společnost

Tato forma vyžaduje minimálně dva společníky. Společníci ručí za závazky společnosti neomezeně a solidárně.

Kommanditbolag (KB) – komanditní společnost

Podobná veřejné obchodní společnosti, ale s dvěma druhy společníků: komplementář (ručí neomezeně) a komanditista (ručí omezeně). 

Filial – pobočka zahraniční společnosti

Pobočka je součástí mateřské společnosti a není samostatnou právnickou osobou. Mateřská společnost ručí za závazky pobočky.

Praktické informace

Nejčastější formou podnikání je akciová společnost (AB), která nabízí flexibilní strukturu a omezené ručení. Její založení je relativně jednoduché, avšak vyžaduje splnění standardních regulatorních požadavků, zejména v oblasti transparentnosti vlastnické struktury a finančního dohledu. Náklady na registraci činí cca 2 000 SEK.

Klíčovým krokem pro zahájení podnikání je registrace k tzv. F-tax (F-skattsedel) u Skatteverket, která umožňuje podnikateli či firmě samostatně odvádět daně a vystupovat jako podnikatelský subjekt vůči partnerům. Právnické osoby se dále musí registrovat u úřadu Bolagsverket.

Vysoká míra digitalizace veřejné správy znamená, že většina administrativních úkonů probíhá elektronicky. Pro praktické fungování v zemi je proto nezbytné disponovat elektronickou identitou (BankID), jejíž získání je vázáno na otevření místního bankovního účtu a lokální identifikaci. To může být pro zahraniční subjekty spojeno s administrativními požadavky dle pravidel proti praní špinavých peněz (AML). Doporučuje se proto počítat s delším časovým horizontem pro zahájení plné činnosti.

Švédský daňový systém je transparentní a stabilní, přičemž sazba daně z příjmů právnických osob činí 20,6 %.

5.3. Marketing a komunikace

Marketing ve Švédsku je vysoce rozvinutý a konkurenční, s důrazem na kvalitu, transparentnost a cílené oslovování zákazníků. Úspěšná marketingová strategie nevyžaduje nutně vysoké rozpočty, ale především správnou volbu kanálů, důkladnou znalost cílové skupiny a dlouhodobé budování značky.

Švédský trh je silně digitalizovaný a marketingové aktivity jsou ve značné míře orientovány na online prostředí. Firmy využívají kombinaci digitálních a osobních kontaktů, přičemž roste význam datově řízeného marketingu, personalizované komunikace a práce se zákaznickou zkušeností (customer experience). V B2B segmentu hraje klíčovou roli obsahový marketing, přímé oslovení klientů a dlouhodobé budování vztahů.

Z hlediska komunikačních kanálů mají zásadní postavení:

• digitální marketing (SEO, PPC, automatizace),
• profesní sítě (V B2B segmentu zejména LinkedIn),
• e-commerce a online platformy,
• odborné akce, veletrhy a konference.

Tradiční formy reklamy (tisk, televize) mají stále své místo, avšak jejich význam je ve srovnání s digitálními kanály omezenější a nákladovost relativně vysoká.

Účast na veletrzích a oborových akcích je efektivním nástrojem pro vstup na trh, zejména v průmyslových a technologických sektorech. Pro malé a střední podniky může být výhodné zapojení do společných prezentací organizovaných institucemi na podporu exportu (např. CzechTrade).

Přímý kontakt se zákazníkem je i nadále důležitý, nicméně stále častěji probíhá v kombinaci digitální komunikace a osobních jednání (hybridní model). Klíčovým faktorem úspěchu je relevantnost nabídky a schopnost oslovit správné rozhodovací osoby.

Švédské prostředí klade vysoké nároky na pravdivost a transparentnost marketingové komunikace. Všechna tvrzení musí být podložená a v souladu s právními předpisy. Agresivní nebo zavádějící reklama je vnímána negativně a může poškodit reputaci značky.

Důležitým předpokladem úspěchu je kvalitní lokalizace marketingových materiálů. Ačkoli většina obyvatel hovoří anglicky, komunikace ve švédštině výrazně zvyšuje důvěryhodnost a usnadňuje vstup na trh.

Lokalizace zahrnuje nejen jazykovou úpravu, ale také přizpůsobení stylu komunikace (důraz na věcnost a uměřenost), vizuálního zpracování, cenové prezentace, obchodních podmínek, zákaznické zkušenosti a uživatelského rozhraní. Švédští zákazníci obecně preferují srozumitelnou, transparentní a neagresivní marketingovou komunikaci, která je zaměřena na konkrétní přínos produktu či služby.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Švédsko poskytuje silnou právní ochranu duševního vlastnictví na základě evropské legislativy a mezinárodních dohod. Jako člen Světové obchodní organizace (WTO) a Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) zajišťuje vysoké standardy v této oblasti. Dále je Švédsko součástí dohody TRIPS, která reguluje minimální standardy pro ochranu práv duševního vlastnictví globálně.

Ochrana duševního vlastnictví se týká:

• patentů, které chrání nové technické vynálezy, mají platnost 20 let s ročními obnovovacími poplatky;
• ochranných známek chránících značky a jejich jedinečné prvky, například názvy, loga nebo slogany. Jejich platnost je 10 let, s možností prodloužení na neomezenou dobu;
• autorských práv chránících autorská díla (literaturu, hudbu, umění). Tato práva vznikají automaticky a trvají 70 let po smrti autora;
• průmyslové vzory (designy) chrání vzhled výrobků, přičemž platí 5 let s možností prodloužení až na 25 let.

Ochranu práv je možné zajistit jak na národní úrovni prostřednictvím švédského patentového úřadu (Patent- och registreringsverket – PRV), tak na úrovni Evropské unie (např. prostřednictvím EUIPO pro ochranné známky a průmyslové vzory). V praxi je běžné využívat kombinaci národních a evropských nástrojů.

Vedle registrovaných práv hraje významnou roli ochrana obchodního tajemství, know-how a dalších nehmotných aktiv, která mohou představovat klíčovou konkurenční výhodu. Jejich ochrana je založena zejména na smluvních mechanismech a právní úpravě obchodního tajemství.

Pro podniky vstupující na švédský trh je důležité mít jasně definovanou strategii ochrany duševního vlastnictví, která zahrnuje:

• identifikaci klíčových nehmotných aktiv,
• volbu vhodné formy ochrany (národní vs. evropské),
• smluvní zajištění práv (licence, NDA, konkurenční doložky),
• průběžné sledování a vymáhání práv.

Silná ochrana duševního vlastnictví a její efektivní vymahatelnost činí ze Švédska stabilní a bezpečné prostředí pro inovativní podnikání, zejména v technologických a výzkumně orientovaných oborech.

Další informace o ochraně duševního vlastnictví ve Švédsku lze získat na webu Patent- och registreringsverket (PRV).

5.5. Trh veřejných zakázek

Obecné informace

Švédsko má vysoce rozvinutý, transparentní a digitalizovaný systém veřejných zakázek. Zadávání se řídí pravidly EU a švédskou legislativou, přičemž základním rámcem je zákon o veřejných zakázkách (LOU). Vedle něj existují zvláštní režimy pro sektorové zakázky v oblasti vody, energetiky, dopravy a poštovních služeb (LUF), pro obranné a bezpečnostní zakázky (LUFS) a pro koncesované služby (LUK).

Veřejné zakázky mají ve Švédsku významnou ekonomickou roli a jejich prostřednictvím se podporuje nejen hospodářská soutěž, ale také inovace, udržitelnost a sociální odpovědnost. Švédská vláda zdůrazňuje, že veřejné zadávání má být efektivní, právně jisté, využívat tržní soutěž a zároveň podporovat inovativní řešení, environmentální a sociální hlediska.

Systém zadávání je výrazně decentralizovaný. Zakázky zadávají nejen centrální státní instituce, ale ve velkém rozsahu také obce, regiony a veřejně vlastněné společnosti. Pro zahraniční dodavatele to znamená, že neexistuje pouze jeden centrální nákupní kanál; naopak je nutné aktivně monitorovat různé zadavatele, platformy a sektorové příležitosti.

Koordinační roli v oblasti rámcových smluv pro státní správu plní Ústředí pro státní zakázky (Statens inköpscentral) při Švédském úřadu pro právní, finanční a administrativní služby (Kammarkollegiet), která uzavírá rámcové dohody na často pořizované zboží a služby, včetně IT, telekomunikací, kancelářského vybavení, dopravy, bezpečnosti či služeb. Dohled nad dodržováním pravidel veřejného zadávání vykonává Švédský úřad pro hospodářskou soutěž (Konkurrensverket), Dále se veřejnými zakázkami zabývá Národní úřad pro veřejné zakázky (Upphandlingsmyndigheten), který sestavuje statistiky a poskytuje metodickou a poradenství, nemá však kontrolní a sankční pravomoci.

Elektronické portály pro zadávání veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek probíhá elektronicky. Švédsko nemá jeden univerzální portál pro všechny veřejné zakázky; v praxi se využívá více komerčních a veřejných platforem, např. TendSign/Mercell, Kommers Annons či e-Avrop. Nadlimitní zakázky jsou zveřejňovány také v evropské databázi TED – Tenders Electronic Daily, která obsahuje oznámení publikovaná v dodatku k Úřednímu věstníku EU. Pro české firmy je proto vhodné sledovat jak TED, tak relevantní švédské zadávací platformy a webové stránky klíčových institucí. Alternativně lze také využít placený agregátor veřejných zakázek na portálu Offentligaupphandlingar.se.

Pro české exportéry jsou relevantní zejména zakázky v dopravní infrastruktuře, energetice, ICT, kyberbezpečnosti, zdravotnictví, obranném a bezpečnostním sektoru, stavebnictví a environmentálních technologiích. Mezi významné zadavatele patří např. Trafikverket v oblasti dopravní infrastruktury, Úřad pro obranný materiál (FMV) v oblasti obranných zakázek, Úřad pro civilní ochranu (MCF) nebo Švédská energetická agentura (Energimyndigheten) a dále jednotlivé regiony a municipality.

V praxi je třeba počítat s tím, že většina zadávací dokumentace je ve švédštině. U větších se může objevit i anglická dokumentace, nelze na to však spoléhat. Pro úspěšnou účast je důležité mít kvalitně připravené reference (výhodou jsou existující zkušenosti z oblasti Skandinávie), jasně doloženou technickou a finanční způsobilost, prokazatelná schopnost splnit environmentální a sociální požadavky a dostatečné kapacity pro administrativně náročný proces. U menších a středních firem může být vhodnou strategií spolupráce s místním partnerem, distributorem nebo účast v subdodavatelském řetězci.

Podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky

Veřejné zakázky nad zákonem stanovenými prahovými hodnotami se řídí harmonizovanou legislativou EU, včetně požadavků na zveřejňování, rovné zacházení, transparentní hodnoticí kritéria a lhůty. Podlimitní zakázky se řídí švédskými národními pravidly, která jsou v některých ohledech flexibilnější, avšak i zde platí základní principy transparentnosti, rovnosti a proporcionality. Správné určení hodnoty zakázky je důležité, protože použití nesprávného režimu může vést ke zrušení nebo opakování zadávacího řízení.

Prahové hodnoty limitů vycházejí z evropské legislativy a jsou předmětem pravidelných revizí. Konkrétně od 1. ledna 2026 činí prahové hodnoty (bez DPH) pro veřejné zakázky:

• 140 000 EUR pro nákup zboží a služeb centrálními/státními orgány v režimu LOU;
• 216 000 EUR pro nákup zboží a služeb ostatními zadavateli (zejména obcemi a regiony) v režimu LOU;
• 432 000 EUR na nákup zboží a služeb v případě sektorových zakázek (LUF) a obranných zakázek (LUFS);
• 750 000 EUR pro zakázky v oblasti sociálních a jiných zvláštních služeb v režimu LOU;
• 5 404 000 EUR pro stavební zakázky.

Odpovídající hodnotu limitů v SEK pravidelně stanovuje vláda formou nařízení. Z tohoto důvodu se doporučuje vždy ověřovat aktuální stav.

Přímé zadání (direktupphandling) podle LOU je možné u veřejných zakázek na nákup zboží, služeb a stavebních prací do výše 700 000 SEK bez DPH. U sektorových zakázek podle LUF je limit pro přímé zadání 1 200 000 SEK.

Závěrečné poznámky

Významným rysem švédského systému je silný důraz na kvalitativní kritéria. Vedle ceny bývají hodnoceny zejména environmentální dopady, životní cyklus produktu, energetická účinnost, sociální odpovědnost, inovativnost řešení, bezpečnost dodávek a kvalita servisu. Upphandlingsmyndigheten poskytuje zadavatelům metodickou podporu a udržuje kritéria pro udržitelné zadávání, včetně environmentálních a sociálních aspektů.

Veřejné zakázky ve Švédsku proto představují atraktivní, ale konkurenčně a administrativně náročný trh. Úspěch vyžaduje dlouhodobý monitoring příležitostí, kvalitní přípravu nabídky, znalost švédského regulatorního prostředí a schopnost prokázat přidanou hodnotu nad rámec ceny. To vytváří příležitosti pro české firmy, které dokážou nabídnout technologicky vyspělá, udržitelná a kvalitně podložená řešení

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Ve Švédsku je platební morálka obecně dobrá, obchodní vztahy jsou založeny na důvěře, transparentnosti a dodržování smluvních závazků. Standardní splatnost faktur v obchodním styku je zpravidla 30 dnů, pokud není smluvně dohodnuto jinak. Při prodlení lze uplatnit úrok z prodlení podle švédského práva; pokud nebyla sjednána jiná sazba, vychází se z referenční sazby centrální banky (Riksbank), navýšené o 8 procentních bodů.

Základem prevence sporů je kvalitní písemná smlouva s jasně vymezenými dodacími a platebními podmínkami, odpovědností stran, měnou fakturace (s případnou kurzovou doložkou) a rozhodným právem. U nových nebo méně ověřených partnerů je vhodné prověřit finanční historii a zvážit zálohovou platbu, pojištění pohledávky nebo jinou formu zajištění.

Obchodní spory lze řešit soudní cestou, mediací nebo arbitráží. V mezinárodních obchodních vztazích je často využívána arbitráž vedená podle pravidel SCC Arbitration Institute ve Stockholmu, který poskytuje neutrální a mezinárodně uznávaný rámec pro řešení obchodních sporů. U nesporných pohledávek je možné využít standardní postupy vymáhání prostřednictvím upomínek, služeb inkasních společností nebo Švédského exekučního úřadu (Kronofogden), pokud dlužník disponuje pravomocným rozhodnutím švédského nebo zahraničního soudu.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro občany České republiky neplatí vízová povinnost. K cestě postačuje platný cestovní pas nebo občanský průkaz. Každý cestující, včetně nezletilých dětí, musí mít vlastní cestovní doklad. V případě ztráty cestovního dokladu může vydat Velvyslanectví ČR ve Stockholmu nebo Honorární konzulát v Malmö náhradní cestovní doklad.

Občané EU/EHP mají ve Švédsku právo pobytu bez povolení, pokud zde pracují, podnikají, studují nebo mají dostatečné prostředky k pobytu. Pokud občan EU plánuje ve Švédsku žít jeden rok nebo déle, je obecně povinen registrovat se ve švédské evidenci obyvatel u daňového úřadu Skatteverket; na základě registrace je přiděleno švédské osobní číslo (personnummer). Pro krátkodobé pracovní cesty a obchodní jednání tato registrace  není relevantní.

Dopravní spojení do Švédska

Z ČR je možné cestovat do Švédska letecky. Nabídka přímých leteckých spojení se mění podle sezóny a obchodní politiky dopravců. Nejvýznamnějšími mezinárodními letišti jsou Stockholm Arlanda (ARN), Göteborg Landvetter (GOT).

Z letiště Stockholm Arlanda je nejrychlejším spojením do centra města vlak Arlanda Express (cca 18 minut). Alternativou jsou autobusy Flygbussarna nebo příměstské vlaky; u vlaků ze stanice Arlanda Central se platí staniční poplatek.

Z letiště Göteborg Landvetter je centrum Göteborgu dostupné letištními autobusy, taxíkem nebo sdílenou dopravou.

Alternativou je kombinace silniční dopravy, trajektu a/nebo železnice. Pravidelné autobusové spoje zajišťuje např. společnost FlixBus. Při cestě osobním automobilem lze zvolit cestu přes Německo a Dánsko s využitím dálničních mostů, jejichž přejezd je zpoplatněn, nebo využít trajektové spojení z Německa či Polska (linky Rostock–Trelleborg, Świnoujście–Ystad nebo Gdańsk–Nynäshamn).

Silniční doprava ve Švédsku

Při cestě automobilem je třeba mít platný řidičský průkaz, technický průkaz vozidla a doklad o pojištění. Je nutné dodržovat stanovenou rychlost, za jejíž překročení hrozí vysoké pokuty. Limit alkoholu za volantem je 0,2 promile v krvi. Řízení pod vlivem alkoholu je přísně pokutováno nebo trestáno odnětím svobody až na 2 roky. V zimním období (1.12.–31.3.) jsou při sněhu a náledí povinné zimní pneumatiky.

Před cestou se doporučuje zkontrolovat doporučení na stránkách MZV ČR nebo na oficiálních stránkách Visit Sweden a Sweden.se.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Právo na práci a pobyt ve Švédsku

Občané České republiky jako občané EU nepotřebují pro práci ve Švédsku pracovní povolení. Obecně mají právo pobývat ve Švédsku déle než tři měsíce bez povolení k pobytu, pokud splňují některou z podmínek práva na pobyt (uppehållsrätt). Těmi jsou právě práce nebo podnikání ve Švédsku, a dále rovněž studium nebo doložená finanční soběstačnost. Pro vstup do země postačuje platný cestovní pas nebo občanský průkaz.

Pokud občan ČR plánuje ve Švédsku žít jeden rok nebo déle, má povinnost registrovat se v evidenci obyvatel u daňového úřadu (Skatteverket). Po registraci je mu přiřazeno švédské osobní číslo (personnummer), které je klíčové pro kontakt s úřady, zaměstnavatelem, zdravotnictvím, bankami a digitálními službami. Registraci je možné provést prostřednictvím on-line služby „Moving to Sweden“ a následnou osobní kontrolou totožnosti na některém ze servisních center státní správy ve Švédsku.

U krátkodobých pracovních pobytů do jednoho roku zpravidla není nutné žádat o přidělení personnummer, ale z administrativních důvodů je často nutné zažádat o přidělení tzv. koordinačního čísla (samordningsnummer).

Pracovní smlouva a pracovní podmínky

Pracovní podmínky ve Švédsku jsou založeny na kombinaci pracovního práva, individuální pracovní smlouvy a kolektivních smluv. Pro výkon závislé pracovní činnosti je nutné mít uzavřenou pracovní smlouvu, která specifikuje podmínky zaměstnání, informace o zaměstnavateli, druhu práce, mzdě, pracovní době, rozsahu úvazku a době trvání pracovního poměru.

Ve Švédsku neexistuje zákonem stanovená minimální mzda. Mzdové podmínky se určují v kolektivních smlouvách mezi zaměstnavatelem a odborovými organizacemi, resp. v individuální pracovní smlouvě. Kolektivní smlouvy hrají významnou roli i při úpravě pracovní doby, dovolené, pojištění a penzijních benefitů. V případě pochybností ohledně pracovních podmínek je vhodné kontaktovat některou ze švédských odborových organizací. Ve Švédsku se klade velký důraz na to, aby byly pracovní podmínky férové a transparentní.

Daně z příjmu, sociální a zdravotní pojištění

Daňové povinnosti závisí na délce pobytu, místě výkonu práce a daňové rezidenci. Příjem z práce či podnikání fyzicky vykonávaných ve Švédsku může podléhat zdanění ve Švédsku i tehdy, pokud pracovník není švédským daňovým rezidentem. U osob s omezenou daňovou povinností, které žijí mimo Švédsko a pracují ve Švédsku krátkodobě (do 6 měsíců během jednoho roku), může být relevantní speciální daňový režim SINK, což je srážková daň ve výši 22,5 % zdanitelného příjmu, kterou za zaměstnance odvádí zaměstnavatel.

Pokud osoba ve Švédsku trvale žije, je obvykle považována za osobu s neomezenou daňovou povinností a zdaňuje zde celosvětové příjmy. Registrace u Skatteverket a přidělení osobního čísla (personnummer) jsou v praxi významným indikátorem dlouhodobého pobytu ve Švédsku, daňové posouzení však závisí na konkrétním případu, který je vhodné konzultovat se Skatteverketem a českou finanční správou.

Sociální zabezpečení spravuje státní sociální pojišťovna Försäkringskassan. Osoba, která ve Švédsku pracuje, může být zahrnuta do švédského systému sociálního pojištění; u osob registrovaných k trvalému pobytu se tak děje automaticky. Pokud osoba trvalý pobyt nemá, je potřeba tuto skutečnost oznámit Försäkringskassan. Pro krátkodobé vyslání zaměstnanců z ČR mohou platit odlišná pravidla, zejména pokud zaměstnanec zůstává sociálně pojištěn v ČR na základě formuláře A1. Daňové a pojistné dopady je vhodné předem ověřit u Skatteverket, Försäkringskassan a českých institucí.

Další informace

Znalost švédštiny není pro všechna pracovní místa podmínkou (zejména v mezinárodních firmách a akademické sféře), ale významně zvyšuje možnosti uplatnění. V řadě sektorů, zejména ve veřejných službách, zdravotnictví, školství, administrativě a zákaznickém servisu je znalost švédštiny často vyžadována.

Pro zlepšení znalostí švédštiny a rozšíření pracovních příležitostí ve Švédsku je možné využít široké nabídky jazykových kurzů různých úrovní a intenzity, z nichž velká část je poskytována bezplatně.

Rodinní příslušníci občana EU mají ve Švédsku právo pobytu podle pravidel EU. U rodinných příslušníků bez občanství EU/EHP mohou vzniknout další administrativní povinnosti.

Další informace lze nalézt na oficiálních stránkách švédských institucí:

• Migrationsverket – švédský imigrační úřad
• Skatteverket – švédský daňový úřad
• LO, TCO, Saco – ústředí švédských odborových organizací
• Försäkringskassan – švédská sociální pojišťovna

5.9. Veletrhy a akce

Největší veletržní akce ve Švédsku lze dohledat na webových stránkách největších veletržních správ:

• ElmiaMässan Jönköping
• Stockholm Mässan
• Kista Mässan
• Malmö Mässan
• Göteborg (Svenska Mässan)
• Luleå Expo

Mezi nejdůležitější pravidelné veletržní akce patří:

• strojírenské subdodávky: ElmiaSubcontractor
• lesnictví: SkogsElmia
• stavební stroje: Byggmaskiner
• stavebnictví: Nordbygg
• důlní průmysl: Euromine Expo
• pivo a destiláty: Stockholm Beer
• víno: Göteborg Vin and Deli
• železniční průmysl: ElmiaNordic Rail
• cestovní ruch: TUR
• herní průmysl: Nordic Game Conference

A další (viz programy jednotlivých veletržních správ), například:  

• Butiksleverantör – vybavení obchodních prostor (Kista)
• Ljud, Ljus & Bild – profesionální světelná, zvuková a obrazová technika (Kista)
• Pulp & Paper – papírenský průmysl (nepravidelně, na jaře)
• World Bioenergy – obnovitelné zdroje energie (Jönköping, po 2 letech)
• Machine Tools – obráběcí stroje, strojírenské technologie (Göteborg, pravidelně každé 4 roky v květnu)
• Trä & Teknik – dřevěné produkty a technologie (Jönköping, po 2 letech)
• Scanautomatic – automatizace, manipulace, regulace (Göteborg, po 2 letech)
• Miljöteknik – technika pro životní prostředí (Göteborg, podzim)
• ScanBygg/Byggmaskiner – stavebnictví a stavební stroje (Göteborg, po 2 letech)
• Elmia Agriculture Machinery and Cultivation – zemědělská technika a mechanizace (Jönköping)

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR
Embassy of the Czech Republic
Villagatan 21, 114 32 Stockholm
Tel.: +46 8 4404 210 
Fax: +46 8 4404 211
E-mail: stockholm@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/stockholm

Velvyslanectví je otevřeno:
pondělí–pátek 08:30–16:30
Konzulární a vízové oddělení:
Úřední hodiny: Po, St 09:00–12:00; Út, Čt 13:30–16:00

Budova velvyslanectví se nachází na severním okraji centra města a je dostupná autem (k dispozici pouze placené parkování) po trase označené jako E 20, autobusy i metrem (ze stanic Tekniska högskolan a Stadion). Z letiště Stockholm Arlanda, které přijímá většinu mezinárodních letů, se lze dopravit taxi, rychlovlakem Arlanda express nebo autobusy společností Flygbussarna či Swedbus. U řidiče autobusu nelze platit v hotovosti, pouze platební kartou. Lístky lze koupit buď na internetu, nebo ve speciálních automatech s logem dané společnosti, které se nacházejí na letišti. V současné době stojí jedna cesta taxi na Arlandu okolo 700 – 800 SEK.

CzechTrade Scandinavia
Ředitelka: Bc. Petra Jindrová
Embassy of the Czech Republic
Villagatan 21, 114 32 Stockholm
Tel.: +46 707 640 353
E-mail: petra.jindrova@czechtrade.gov.cz
Web: www.czechtrade.cz

CzechTourism Scandinavia and Finland
Ředitelka: Mgr. Lucie Vallin
Embassy of the Czech Republic
Villagatan 21, 114 32 Stockholm
Tel.: +46 725 46 24 18
E-mail: stockholm@czechtourism.com
Web: www.czechtourism.cz

České centrum Stockholm
Ředitelka: Nikola Liptáková Vallmostrand, M. A. 
Åsögatan 140, 116 24 Stockholm
Tel.: +46 76 076 90 29
E-mail:  ccstockholm@czechcentres.cz
Web: stockholm.czechcentres.gov.cz

Honorární konzulát v Malmö
Honorární konzulka: Kateřina Strömsholm
Návštěvní adresa: World Trade Center, Jungmansgatan 12, 211 19 Malmö
Tel.: +46 732 332 199
E-mail: malmo.honorary@mzv.gov.cz
Úřední hodiny: pátek 9:00–12:00

Česká obchodní komora ve Švédsku
prezidentka: Kateřina Strömsholm
Tel.: +46 732 332 199
E-mail: contact@czechchamber.se
Web: www.czechchamber.se

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Předvolba ze zahraničí:

+46

Nejdůležitější telefonní čísla pro návštěvníky Švédska:

• Krizová telefonní linka: 112
• Zdravotní informace a konzultace (neurgentní případy): 1177
• Policie (neurgentní případy): 114 14
• Informační linka v případě havárií a krizových situací: 113 13
• Nemocnice Karolinska (Stockholm): (0) 8 123 700 00
• Nemocnice Danderyd (Stockholm): (0) 8 123 550 00
• Nemocnice Sahlgrenska (Göteborg): (0) 31 342 10 00
• Nemocnice Malmö: (0) 40 33 10 00
• Diplomatická služba MZV Švédska: (0) 8 405 10 00
• Informace o telefonních číslech ve Švédsku: 118 118 

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Obecné informace: www.sweden.se
• Švédský institut: www.si.se
• Švédská meteorologický a hydrografický institut (počasí): www.smhi.se

Státní správa

• Parlament: www.riksdagen.se
• Vláda a ministerstva používají společné webové stránky: www.regeringen.se (švédsky), www.government.se (anglicky)

Konfederace, svazy, asociace a vládní agentury

• Konfederace švédských podniků a podnikatelů – Näringsliv: www.svensktnaringsliv.se
• Nordic Innovation House: www.nordicinnovationhouse.com
• Asociace švédských inovačních center (SISP): www.sisp.se
• Asociace švédských výrobců oceli: www.jernkontoret.se
• Švédská národní energetická agentura: www.energimyndigheten.se

• Švédská agentura pro civilní ochranu (MCF): www.mcf.se

• Úřad pro obranný materiál (FMV): www.fmv.se
• Švédská zemědělská rada: www.jordbruksverket.se
• Národní lesnická rada: www.skogsstyrelsen.se
• Federace švédských zemědělců: www.lrf.se
• Švédská veterinární asociace: www.svf.se
• Švédská agentura pro ekonomický a regionální rozvoj (Tillväxtverket): www.tillvaxtverket.se
• Národní spotřebitelská rada: www.konsumentverket.se
• Švédská zemědělská družstevní společnost: www.lantmannen.se

Obchod, ekonomika, doprava

• Národní rada pro obchod: www.kommerskollegium.se
• Švédská obchodní a investiční rada (Business Sweden): www.business-sweden.se
• Stockholmská obchodní komora: www.stockholmshandelskammare.se
• Švédský úřad pro dopravní infrastrukturu (Trafikverket): www.trafikverket.se
• Švédský daňový úřad (Skatteverket): www.skatteverket.se
• Celní správa: www.tullverket.se
• Národní institut pro ekonomický výzkum (Konjunkturinstitutet): www.konj.se
• Švédská agentura pro mezinárodní rozvojovou pomoc (Sida): www.sida.se
• Švédský statistický úřad: www.scb.se

Veletrhy a výstavy

• Elmia Mässan Jönköping: www.elmia.se
• Stockholm Mässan: www.stockholmsmassan.se
• Kista Mässan: www.kistamassan.se
• Malmö Mässan: www.malmomassan.se
• Göteborg (Svenska Mässan): www.svenskamassan.se
• Euro Expo Luleå: www.euroexpo.se

Akademické a výzkumné instituce

• Švédská inovační agentura (Vinnova): www.vinnova.se
• Švédská rada pro výzkum: www.vr.se
• Švédské výzkumné instituty (RISE): www.ri.se
• Královská akademie věd: www.kva.se
• Švédská agentura pro obranný výzkum (FOI): www.foi.se
• Královská švédská zemědělská a lesnická akademie: www.ksla.se
• Švédský výzkumný institut obchodu: www.hui.se
• Švédský institut pro dopravu (Trafikanalys): www.trafa.se
• Švédský institut pro zahraniční politiku (UI): www.ui.se
• Švédský institut pro evropské politické studie (SIEPS): www.sieps.se
• Švédský úřad pro vysoké školství (UKÄ): www.uka.se
• Švédský institut životního prostředí: www.ivl.se

Univerzity a vysoké školy

• Karolinska Institutet: www.ki.se
• Královská technická vysoká škola (KTH): www.kth.se
• Univerzita v Uppsale: www.uu.se
• Univerzita v Lundu: www.lunduniversity.lu.se 
• Stockholmská univerzita: www.su.se
• Chalmersova technická univerzita: www.chalmers.se
• Univerzita v Göteborgu: www.gu.se
• Univerzita v Linköpingu: www.liu.se
• Univerzita v Umeå: www.umu.se
• Vysoká škola ekonomická ve Stockholmu: www.hhs.se
• Švédská zemědělská univerzita: www.slu.se
• Švédská univerzita obrany: www.fhs.se

Finanční instituce a banky

• Švédská národní banka (Riksbanken): www.riksbank.se
• Nordea: www.nordea.com
• SEB (Skandinaviska Enskilda Banken): www.seb.se
• Handelsbanken: www.handelsbanken.se
• Swedbank: www.swedbank.se
• Stockholmská burza