Švédsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Švédsko je konstituční monarchií v čele s králem Karlem XVI. Gustavem, s parlamentní demokracií a vysoce rozvinutou ekonomikou. Je tradičním politickým a ekonomickým lídrem regionu a se svou rozlohou 449 964 km² je třetí největší zemí Evropské unie.

Švédsko je země s vysokou úrovni sociální politiky a zároveň zemí s jednou z nejvyšších životních úrovní na světě. Je světovým lídrem v oblasti vědy, výzkumu a inovací s velmi vysokou intenzitou výdajů na výzkum a vývoj. Švédsko má ambici stát se první uhlíkově neutrální zemí světa do roku 2045 a do roku 2040 by chtělo produkovat elektrickou energii výhradně z obnovitelných zdrojů.

Velmi solidní diverzifikovaná průmyslová základna je páteří švédské ekonomiky, do popředí se v posledních letech stále více dostávají technologické a inovativní firmy.

Švédsko je silně exportně orientovanou tržní ekonomikou a je zastánce principů volného trhu. Více než polovina všech švédských výrobků je vyvážena do zahraničí a celá řada švédských firem má globální působnost. Charakteristickými rysy domácího švédského trhu jsou jeho malá absorpční schopnost (relativně malý trh), konzervativní přístup zákazníků, preference domácích výrobků či výrobků předních světových značek a důraz na kvalitu, design a značku/brand.

Hlavní oborové příležitosti pro české exportéry existují v oblasti energetického, stavebního a strojírenského průmyslu, a také ve vybraných sektorech zábavy a volného času jako například v odvětví dynamicky se rozvíjejícího videoherního průmyslu, který je úzce spjat s perspektivním oborem informačních a telekomunikačních technologií. Vzhledem k rychlé transformaci dopravní sítě vznikají nové příležitosti v odvětví dopravního průmyslu a infrastruktury.

Po odeznění hlavních dopadů pandemie roste švédská ekonomika znovu dynamickým tempem, což je podpořeno oživením spotřeby a soukromých investic. Průmyslová výroba a export zůstávají hnací ekonomickou silou. V roce 2022 je předpokládán růst HDP přibližně o 3,3 %. Poptávku švédských domácností podporuje klesající nezaměstnanost a rostoucí mzdové sazby. Očekává se, že inflace dosáhne v roce 2022 vrcholu na úrovni 3 %, než se vrátí zpět k cíli 2 %. Hrubý veřejný dluh Švédska, vyjádřený jako procento HDP, patří stále k nejnižším v členských zemích EU. Expanzivní fiskální a měnová politika bude působit pozitivně na růst domácí spotřeby, podporovat přizpůsobení na změny globálního klimatu a posilovat systém sociálního zabezpečení.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Švédsko (435.5 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Švédsko (MZV) (2 MB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu

• Česky: Švédsko
• Anglicky: Sweden
• Švédsky: Sverige

Švédsko je konstituční monarchií s parlamentní demokracií. Hlavou státu je od r. 1973 král Karel XVI. Gustav z dynastie Bernadotte. Švédským premiérem je od 18. října 2022 předseda strany Umírněných a lídr pravicového uskupení Ulf Kristersson. Jednokomorový parlament – Riksdag má 349 členů, kteří jsou voleni každé čtyři roky. Během volebního období 2022–2026 je v Riksdagu zastoupeno osm stran.

Ve švédských parlamentních volbách, které proběhly dne 11. září 2022, zvítězil blok pravicových stran složený ze stran Umírněných, Švédských demokratů, Křesťansko-demokratické strany a Liberálů, který získal 176 mandátů, před blokem levicových stran složených z vládnoucích Sociálních demokratů, a dále z Levicové strany, Zelených a Strany středu, který získal 173 mandátů.

Nejvíc hlasů získala Sociálnéí demokracie se ziskem 30,33 % hlasů se 107křesly (nárůst oproti roku 2018 o 2,03 %) před nacionálními Švédskými demokraty, kteří obdrželi 20,54 % se 73křesly (nárůst oproti roku 2018 o 3,04 %) a stranou Umírněných, která získala 19,10 % se 68křesly. Volební účast byla 84,21 %.

Složení švédské vlády k 1. 1. 2023 je následující:

Výbor kabinetu:

• Ulf Kristersson, předseda vlády (Umírněná strana)
• Jessika Roswall, ministryně pro otázky EU (Umírněná strana)  

Ministerstvo práce:

• Johan Pehrson, ministr práce a integrace (Liberální strana)
• Paulina Brandberg, ministryně pro otázky rovnoprávnosti (Liberální strana)  

Ministerstvo financí:

• Elisabeth Svantesson, ministryně financí (Umírněná strana)
• Erik Slottner, ministr pro občanské záležitosti (Křesťanskodemokratická strana)
• Niklas Wykman, ministr finančního trhu (Umírněná strana)  

Ministerstvo obrany:

• Pål Jonson, ministr obrany (Umírněná strana)
• Carl-Oskar Bohlin, ministr civilní obrany (Umírněná strana)  

Ministerstvo spravedlnosti:

• Gunnar Strömmer, ministr spravedlnosti (Umírněná strana)
• Maria Malmer Stenergard, ministryně pro migraci (Umírněná strana)  

Ministerstvo obchodu:

• Ebba Busch, místopředsedkyně vlády, ministryně pro energetiku a hospodářství (Křesťanskodemokratická strana)
• Romina Pourmokhtari, ministryně pro klima a životního prostředí (Liberální strana)

Ministerstvo kultury:

• Parisa Liljestrand, ministryně kultury (Umírněná strana)  

Ministerstvo pro venkov a infrastrukturu:

• Peter Kullgren, ministr pro záležitosti venkova (Křesťanskodemokratická strana)
• Andreas Carlson, ministr infrastruktury a bydlení (Křesťanskodemokratická strana)

Ministerstvo sociálních věcí:

• Jakob Forssmed, ministr sociálních věcí (Křesťanskodemokratická strana)
• Acko Ankarberg Johansson, ministryně zdravotnictví (Křesťanskodemokratická strana)
• Anna Tenje, ministryně pro seniory a sociální zabezpečení (Umírněná strana)
• Camilla Waltersson Grönvall, ministryně sociálních služeb (Umírněná strana)  

Ministerstvo školství:

• Mats Persson, ministr vzdělání (Liberální strana)
• Lotta Edholm, ministryně školství (Liberální strana)  

Ministerstvo zahraničních věcí:

• Tobias Billström, ministr zahraničních věcí (Umírněná strana)
• Johan Forssell, ministr pro rozvojovou spolupráci a zahraniční obchod (Umírněná strana)

Předsednictví v Radě rotuje mezi 27 členskými státy EU každých šest měsíců. Během podzimu 2022 je předsedou Česká republika.

Podrobné rozdělení kompetencí a agend jednotlivých ministerstev lze najít na stránkách vlády.

Příští parlamentní volby se mají konat 13. září 2026. Současně se budou konat i všeobecné volby do zastupitelstev obcí a krajů.

1.2. Zahraniční politika země

Vztahy s ostatními zeměmi

Švédská zahraniční a bezpečnostní politika je založena na soudržnosti v EU a vyzdvihuje spolupráci na široké frontě, od severského a baltského regionu, až po OSN a OBSE. Švédsko se zasazuje o evropský bezpečnostní řád založený na mezinárodním právu a Chartě OSN. Má za cíl posilování demokracie, lidských práv, genderové rovnosti a právního státu a bezpečnosti. Základem švédské bezpečnostní politiky zůstává neúčast ve vojenských aliancích, což přispívá ke stabilitě a bezpečnosti v severní Evropě. Švédská zahraniční a obchodní politika přispívá k dosahování cílů Pařížské dohody, k udržitelnému rozvoji a zelené tranzici. Jednotný trh se svobodou pohybu a volným obchodem je pro Švédsko zcela zásadní.

Spolupráce s OSN

Základním pilířem švédské zahraniční politiky zůstává OSN. Švédsko chce zůstat vlivným hlasem na půdě OSN. Země je jedním z největších poskytovatelů zahraniční rozvojové pomoci a podporuje aktivity OSN při řešení humanitárních krizí. V lednu 2021 vstoupila v platnost smlouva OSN o zákazu jaderných zbraní a Švédsko již potvrdilo svůj zájem stát se pozorovatelem. Švédsko je silným zastáncem mezinárodní spolupráce a je velmi aktivní v podpoře multilaterální kooperace.

EU

EU je nejdůležitější arénou švédské zahraniční politiky. Dobře fungující EU v oblastech společného hlasu pro mír, demokracii, lidská práva a právní stát je předpokladem blahobytu Švédska. Vláda má zájem na prohlubování spolupráce Švédska a EU se Spojeným královstvím. Spolupráce v severském regionu je důležitá, ale v době pandemie prochází těžkými zkouškami. Další oblastí švédského zájmu je spolupráce s pobaltskými státy. Švédsko bude předsedat Radě EU od ledna 2023 a naváže na předsednictví České republiky.

NATO

Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a následná pokračující válka měly okamžité dopady na zásadní diskuzi o švédské obraně. Švédská obranná spolupráce, tj. obranná spolupráce s dalšími severskými a evropskými státy, a také se Spojenými státy se po ruské invazi na Ukrajinu velmi rychle dostala do centra vnitropolitických debat. Tradičně kontroverzní téma švédského a finského členství v NATO se během několika týdnů stalo politicky i veřejně nejvíce diskutovaným tématem. Návazně Švédsko společně s Finskem požádalo v první polovině roku 2022 o členství v NATO.

Rusko, Ukrajina, Bělorusko a Východní partnerství

Švédská vláda podporuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Agrese Ruska proti Ukrajině a nezákonná anexe Krymu jsou pro Švédsko nepřijatelné. Švédsko znepokojují negativní trendy v oblasti lidských práv a občanské společnosti v Rusku, stejně tak jako podvodné volby a násilnosti páchané v Bělorusku. Angažovanost EU v regionu prostřednictvím Východního partnerství je důležitější než kdykoliv předtím.

Spojené státy americké

Švédsko je přesvědčené, že existuje mnoho oblastí, ve kterých lze obnovit a prohloubit spolupráci s US včetně bezpečnostní politiky a multilateralismu, obchodu, zelené tranzici, nových technologií, demokracie a rovnosti žen a mužů.

Blízký východ

Švédsko pracuje s EU na obnovení smysluplných jednáních mezi Izraelem a Palestinou a na řešení založeném na mezinárodním právu. Zachování jaderné dohody s Íránem je zásadní pro otázku nešíření sporů a pro zachování bezpečnosti na Blízkém východě.

Afrika

Švédsko má zájem na udržení míru, demokracie a na dalším vývoji v Africe. Bezpečnostní situace v Sahelu vyvolává veliké znepokojení a Švédsko přispívá k bezpečnosti a rozvoji v tomto regionu.

Asie

Rostoucí význam Asie znamená příležitost pro obchod a investice, zelené technologie a inovace. Švédská vláda rozvíjí spolupráci s Indií, Japonskem a Jižní Koreou. Převrat v Myanmaru je pro Švédsko nepřijatelný a vláda jej odsuzuje. Mezinárodní význam Číny v rostoucí míře ovlivňuje zájmy Švédska. Švédsko společně s EU vidí globální výzvy – změna klimatu, zdraví a fungující a spravedlivý řád volného obchodu – kterým lze čelit pouze společně s Čínou. Vláda pozitivně hodnotí posílení obchodní spolupráce a vítá komplexní investiční dohodu mezi EU a Čínou. Švédská vláda je znepokojena zmenšujícím se demokratickým prostorem v Hongkongu.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel

• Počet obyvatel: 10 452 326 (ke konci roku 2021), roční přírůstek obyvatelstva: 0,7 % (73 031  osob)
• Hustota obyvatelstva: 25,7 obyvatel/km²
• Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva (15-74 let): 73,7 %
• Největší města: Stockholm (978 770 , aglomerace 1 679 050), Göteborg (587 549), Malmö (351 749), Uppsala (237 596), Upplands Väsby-Sollentuna (122 928), Västerås (156 838), Örebro (156 987), Linköping (165 527), Helsingborg (150 109).

Průměrný roční přírůstek a jeho demografické složení

Na přírůstku obyvatel ve výši 73 031 osob (0,7 %) se v roce 2021 podílela z 30 % větší porodnost než úmrtnost a ze 58 % větší přistěhovalectví než emigrace. Švédsko patří mezi země s nejdéle žijícím obyvatelstvem, průměrný věk dožití u žen je 84,3 let a u mužů 80,6 let, což ho řadí na 13. místo na světě. Cizinci k roku 2021 celkem tvoří 880 826 z celkových 10 452 326 obyvatel země (tzn. 8,4 %). V roce 2021 bylo švédské občanství uděleno 89 000 osobám, což je o 11 % více než v roce 2020. Současně se snížila migrace do Švédska o 9,8 %. Až 20 % populace je narozeno mimo území Švédska.

Nejpočetnějšími minoritními skupinami z hlediska země původu jsou k roku 2020 občané Sýrie, Polska, Afghánistánu, Eritrei, Finska, Norska, Německa, Dánska, Indie a Somálska. Žádostí o azyl Švédsko k roku 2021 registrovalo o 12 % méně vzhledem k předchozímu roku. Nejvyšší nárůst o žádosti švédského občanství je přikládán přistěhovalcům ze Sýrie, Polska, Norska, dále z Rumunska, Německa a Řecka. Vzhledem k vleklému konflitku na Ukrajině roste počet uprchlíků z této země, který dostáhl hodnoty přibližně 35 814 osob (květen 2022).

K roku 2021 byl počet občanů pocházejících z České republiky odhadnut na 2 599 osob. Počet občanů z bývalého Československa se odhaduje na 4 498 osob.

Náboženské složení

Dle informace švédského Statistického úřadu není tento údaj s ohledem na ochranu osobních údajů sledován. Jiné zdroje dat uvádějí, že cca 30,4 % obyvatel Švédska je bez vyznání a zbylých 69,6 % vyznává nějakou víru.

Věřící:

• Švédská církev (luteránská) 56,4 % obyvatel
• Islám 7 % 
• Římsko-katolická církev 1,7 %
• Východní ortodoxní církev 1,5 %
• Judaismus, hinduismus a budhismus – méně než 0,2 %

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Švédská ekonomika se vyznačuje svou diverzitou a vysokou konkurenceschopností, která vychází z její otevřenosti a liberálního postoje k obchodu a podnikání. Švédsko se pravidelně umisťuje na předních příčkách v hodnocení podnikatelského klimatu, udržitelnosti, globální konkurenceschopnosti, ekonomické produktivity a inovací. Právě inovace, pokročilé technologie, nové trendy v informačních a komunikačních technologiích a digitální dovednosti obyvatel budou i nadále patřit k hlavním pilířům rozvoje švédského hospodářství. Severský model poskytuje výhodné podmínky pro vytvoření udržitelného ekonomického ekosystému a sdílené prosperity. Švédsko je mixem průmyslové země a moderní inovativní ekonomiky. Důležitými odvětvími jsou automobilový průmysl a telekomunikace. Přestože velmi solidní průmyslová základna je páteří švédské ekonomiky, hybnou silou se stále více stávají technologické inovativní firmy. 

Švédsko je tradičně exportně orientovanou zemí a dosahuje stabilně přebytků obchodní bilance – více než polovina všech výrobků je vyvážena do zahraničí. Zahraniční obchod země se zbožím a službami je nyní na vyšší úrovni ve srovnání s předkrizovým obdobím. Významnou část švédského vývozu tvoří strojírenské výrobky. Mezi hlavní položky patří stroje, elektronika, dopravní prostředky nebo výrobky ze dřeva či chemikálie. V komoditní struktuře švédského importu představují hlavní roli strojírenské výrobky, chemikálie, fosilní paliva a potraviny a nápoje. Ropa a ropné výrobky zůstávají podstatnými obchodními artikly v rámci obchodu mimo EU. Dále Švédsko se státy mimo EU obchoduje s automobily, díly vozidel, plynovými turbínami a balenými léčivy. V roce 2021 výrazně vzrostla obchodní aktivita s Čínou, Spojenými arabskými emiráty, Norskem a Vietnamem. 

Švédská ekonomika roste dynamickým tempem, které je podpořeno oživením spotřeby a soukromých investic. V roce 2022 je předpokládán růst HDP až o 3,3 %. Poptávku švédských domácností podporuje klesající nezaměstnanost a dynamicky rostoucí nominální mzdy. Švédsko je největší severskou ekonomikou a jeho hospodářský růst v posledních letech překonává růst eurozóny. Příjem na obyvatele je vyšší než ve Francii, ale nižší než v Německu. Válka na Ukrajině bude mít na Švédsko spíše omezený hospodářský dopad prostřednictvím obchodních vazeb, ale podpoří růst cen komodit a následně sníží kupní sílu a výdaje spotřebitelů.

Očekává se, že inflace dosáhne v roce 2022 vrcholu na úrovni přes 3 %, než se vrátí zpět k měnověpolitickému cíli 2 %. Přetrvávají sílící inflační tlaky, a to zejména z důvodu růstu světových cen ropy a růstu domácích cen elektřiny, které vyplývají ze zvýšené poptávky a narušení na straně nabídky. Inflace vzrostla na nejvyšší úroveň od 90. let minulého století a své vysoké hodnoty si udrží i v budoucím období. 

Hrubý veřejný dluh Švédska, vyjádřený jako procento HDP, patří stále k nejnižším v členských zemích EU. Rozpočtový schodek se v roce 2021 sníží na 0,4 % HDP a veřejný dluh se odhaduje přibližně na 37,2 % HDP. Expanzivní fiskální a měnová politika bude působit pozitivně na růst domácí spotřeby, podporovat přizpůsobení na změny klimatu a posilovat systém sociálního zabezpečení. Měnová politika bude mít stále spíše akomodační charakter, přestože dochází k postupnému růstu hlavní úrokové sazby, která se aktuálně pohybuje v mírně kladných hodnotách. V tříletém horizontu by mohla hlavní úroková sazba centrální banky vzrůst až na 2 %. 

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V červnu 2016 byla uzavřena dohoda mezi stranami napříč politickým spektrem o změnách rámce fiskální politiky. Dohoda obsahuje závazek dosahovat vyrovnaných státních rozpočtů, přičemž se zároveň stanovuje přebytkový cíl ve výši 0,33 % HDP. Rovněž byla zavedena dluhová kotva ve výši 35 % HDP dle Maastrichtských kritérií a stanoven strop vládních výdajů. Otázkami státního dluhu se zabývá zvláštní úřad spadající do kompetence Ministerstva financí. Úřad pro národní dluh (Riksgälden) je výkonnou institucí, která na základě souhlasu parlamentu zplnomocňuje vládu k půjčkám na krytí deficitu státního rozpočtu.

Veřejné finance Švédska jsou mimořádně zdravé a opírají se o silný fiskální rámec a politický závazek udržitelnosti dluhu. Hrubý veřejný dluh Švédska, vyjádřený jako procento HDP, patří stále k nejnižším v členských zemích Evropské unie. Rozpočtový schodek se v roce 2021 sníží na 0,4 % HDP a veřejný dluh se odhaduje přibližně na 37,2 % HDP. V roce 2022 se očekává schodek ve výši přibližně 0,4 % HDP a v následujících letech pak fiskální přebytky podpořené procesem fiskální konsolidace a pokračujícím hospodářským růstem. Podíl veřejného dluhu na HDP se bude v dalším období postupně snižovat, protože veřejný rozpočet bude přebytkový.

Parlament zamítl vládní návrh rozpočtu na rok 2022. Opoziční středopravicové strany prosadily v parlamentu svůj alternativní rozpočet, který obsahuje nová opatření. Alternativní rozpočet snížil daně z benzinu a nafty a stanovil nižší daně ze mzdy ve srovnání s vládním rozpočtem. Snížily se daně pro důchodce a zvýšil se příspěvek na bydlení. Opoziční rozpočet také zrušil návrh na rodinnou dovolenou (týden placené dovolené navíc pro rodiče) ve prospěch toho, aby více prostředků směřovalo na policejní sbory a soudnictví. V souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou vláda schválila dodatečné výdaje směřující do domácností (na zmírnění dopadů rostoucích cen energií) a výdaje na armádu.

2.3. Bankovní systém

Švédsko má rozvinutý a stabilizovaný bankovní sektor. V současnosti působí na švédském trhu 157 bank, které lze rozdělit do 4 kategorií: komerční, zahraniční, spořící a družstevní banky. Úlohu centrální banky plní Švédská národní banka (Riksbanken), jejíž funkce jsou totožné s funkcemi ČNB. Z hlediska vývoje úrokových sazeb centrální banky zůstává situace neměnná – diskontní sazba drží hodnotu -0,10 %, lombardní 0,10 % a repo sazba 0 %.

Kategorii komerčních bank tvoří zejména tři největší švédské banky Swedbank, Handelsbanken a SEB. Společně s bankou Nordea sídlící ve Finsku představují největší banky ve Švédsku – tzv. silnou čtyřku. Ta bankovnímu trhu zcela dominuje. Jejich zaměření je univerzální a poskytují komplexní portfolio finančních služeb. Čtyři největší banky spolecně kontrolují téměř 70 % švédského trhu s úvěry i vklady. 

• Swedbank poskytuje své služby přibližně 8 milionům klientům prostřednictvím více než 400 poboček a kanceláří ve Švédsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Norsku, Finsku, Dánsku, USA, Číně, Lucembursku a Jihoafrické republice.
• Handelsbanken vlastní 350 poboček v celé Skandinávii, Finsku a Velké Británii.
• SEB je nejstarší činnou bankou. Ze 77,4 % je vlastněna švédskými akcionáři, 10,7 % patří americkým vlastníkům a ostatní akcie vlastní mezinárodní kapitál. Operuje hlavně ve Švédsku, severských zemích, Německu a baltských republikách.

Spořící banky jsou aktivní zejména v regionech. Většina těchto bank je obvykle napojena na spolupráci se Swedbankou. Z kategorie zahraničních bank je suverénně nejvýznamnější banka Nordea. Jedná se o švédskou banku, která k v roce 2017 přesunula svou adresu do Finska. Působí v 16 zemích po celém světě, její základní jmění je cca 176 mld. Eur. Obsluhuje 10 miliónů individuálních klientů a téměř milion právnických osob. S jejími akciemi se obchoduje na burzách ve Stockholmu, Helsinkách a Kodani. Za zmínku stojí rovněž Danske Bank, která je největší dánskou bankou. Působí i v ostatních severských zemích. Po Nordee je největším finančním koncernem v regionu.

2.4. Daňový systém

Švédsko je zemí s dlouhodobou a hluboce zakořeněnou tradicí sociálního státu s vysokou mírou zdanění, která je jednou z nejvyšších na světě. Ačkoli může být vysoká míra zdanění vnímána jako negativní, ve Švédsku je tolerována, ba dokonce vítána díky dobře fungujícímu sociálnímu systému. Daňové podvody jsou velmi přísně trestány. Jedná se o velice stabilní systém, který se těší vysoké míře důvěry mezi obyvateli. Je ale relativně složitý, proto bývá předmětem kritiky OECD.

Fyzická osoba může podléhat jak celostátní, tak obecní dani z příjmu. Obecní, resp. komunální daň z příjmu se mění v závislosti na trvalém bydlišti a o její výši rozhoduje samotná komuna. Sazby jsou progresivního typu ve výši mezi 30–52 %. Průměrná sazba je přibližně 32 %. Na zdanitelné příjmy přesahující 540 700 SEK je uvalena celostátní daň z příjmu ve výši 20 %. Daně lze přiznat na formuláři, elektronicky nebo telefonicky. Odvádějí se zálohově.

Daň z příjmu právnických osob je uvalena na zisk společnosti. Sazba daně z příjmu právnických osob je 20,6 %.

Základní DPH činí 25 %. Od roku 2002 platí 12% snížená daň na potraviny a potravinové suroviny (s výjimkou alkoholových nápojů nad 2,25 %, tabáku a dalších) a 6% daň na noviny, tiskoviny a knihy, přepravu osob, vstupné na kulturní představení apod. Nulová sazba se týká zdravotní péče, sociálních služeb, vzdělání a dalších.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

EU představuje pro Švédsko klíčový trh, jeho závislost na obchodní výměně se zeměmi EU však není tak vysoká jako v případě jiných států. V roce 2021 53,7 % veškerého švédského exportu směřovalo do zemí EU a 66,6 % veškerého dovozu pocházelo ze zemí EU. V roce 2021 vyvezlo Švédsko do zemí EU zboží za 875,0 mld. SEK a dovezlo zboží za 1 068,4 mld. SEK. Největšími obchodními partnery v EU jsou pro Švédsko především Německo, Dánsko, Finsko, Nizozemsko a Francie.

 Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Za rok 2021 dosáhl obrat česko-švédského vzájemného obchodu hodnoty 118,8 mld. CZK. Švédsko i nadále zůstává naším 14. nejvýznamnějším partnerem z hlediska vývozu. Ten v roce 2021 představoval 83,2 mld. CZK. Struktura vývozu do Švédska zůstává oproti předchozím obdobím beze změn. Hlavní českou vývozní položkou do Švédska je tradičně skupina zboží „stroje a dopravní zařízení“. Ta tvořila více než polovinu celkového vývozu (cca 65 %). Z konkrétních položek patřily mezi nejvýznamnější silniční vozidla (cca 25 %), kancelářské stroje a zařízení (11 %) či průmyslové stroje a zařízení (cca 9 %). Výrazné změny nezaznamenala ani struktura dovozu. Celkový objem importu za rok 2021 ze Švédska do ČR dosáhl necelých 36 miliard CZK. Hlavními dovozními položkami byly železo a ocel (14 %), silniční vozidla (12,5 %) a průmyslové stroje (11,5 %).

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Švédsko dosahuje stabilně kladného salda se zeměmi mimo EU, které přispívá k celkovému pozitivnímu výsledku obchodní bilance. V roce bylo 2021 bylo zaznamenáno mírné snížení přebytku obchodní bilance se zeměmi mimo EU z původních 22,9 mld. EUR na 20,7 mld. EUR (pokles o cca 10 %). Nejvýznamnějšími obchodními partnery mimo EU jsou pro Švédsko především Norsko, Čína, Spojené království a USA. Ropa a ropné výrobky zůstávají podstatnými obchodními artikly. Dále Švédsko s těmito státy obchoduje s automobily, díly vozidel, plynovými turbínami a balenými léčivy. V roce 2021 výrazně vzrostla obchodní aktivita s Čínou, Spojenými arabskými emiráty, Norskem a Vietnamem.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Švédsko je velmi otevřená ekonomika a tradičně patří k významným příjemcům přímých zahraničních investic. Stejně tak představuje významného investora v zahraničí. Zájem zahraničních investorů se ve Švédsku soustřeďuje jednak na progresivní hi-tech sektory jako ICT, life-science, čisté technologie a další, stejně jako na klasické sektory jako např. na energetiku a strojírenství. Cca 45 % investic směřuje do oblasti výzkumu a vývoje. Velmi dynamicky se rozvíjí investice v oblasti finančních služeb. Podmínky pro vstup zahraničního kapitálu jsou velmi příznivé a Švédsko neklade překážky. Podnikatelské prostředí ve Švédsku včetně přílivu investic patří mezi nejtransparentnější na světě.

Teritoriálně nejvíce přímých zahraničních investic (FDI) směřuje do Švédska z Nizozemska (481 mld. SEK), Velké Británie (446 mld. SEK), Lucemburska (426 mld. SEK), Německa (283 mld. SEK), Norska (270 mld. SEK), Finska (252 mld. SEK), Dánska (233 mld. SEK) a USA (213 mld. SEK). V opačném směru nejvíce švédských investic směřuje do US (582 mld. SEK), Nizozemska (391 mld. SEK), Norska (281 mld. SEK), Velké Británie (278 mld. SEK), Finska (255 mld. SEK), Dánska (245 mld. SEK), Německa (174 mld. SEK) a Španělska (148 mld. SEK).

České investice ve Švédsku jsou relativně na nízké úrovni. Firma LINET je jednou z mála českých firem, která ve Švédsku investovala (v roce 2007) ve větším měřítku a aktuálně je prostřednictvím své dceřiné společnosti LINET Sweden AB lídrem na švédském, resp. skandinávském trhu s nemocničními postelemi. Většina českých investic směřujících do Švédska je spíše menšího charakteru, kdy česká firma koupí místního distributora (Servis Climax a.s. – Jaretegs Interiör AB) či výrobce (Česká zbrojovka a.s. – Spuhr i Dalby AB). Na druhou stranu řada českých průmyslových firem má ve Švédsku významné aktivity formou projektových dodávek. Česká stavební společnost SUBTERRA realizuje ve Švédsku několik významných projektů včetně prestižní zakázky (za cca pět miliard CZK) na výstavbu stockholmského metra. Další české firmy, které formou dodávek projektů ve Švédsku působí, jsou např. stavební firma FENESTRA WIEDEN či průmyslové a energetické firmy HUTNÍ MONTÁŽE, ČKD Blansko a řada dalších. Mezi nejvýznamnější aktivity s vazbou na Českou republiku patří dovoz a distribuce osobních automobilů ŠKODA Sverige ze skupiny Volkswagen Group Sverige AB, přičemž ŠKODA je aktuálně osmým nejprodávanějším automobilem na švédském trhu.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Švédsko je od roku 1995 členem Evropské unie.

Smlouvy s ČR

• Smlouva mezi Belgickým královstvím,…Švédským královstvím,… a Českou republikou,… o přistoupení České republiky,… k Evropské unii. Smlouva byla podepsána 16. 4. 2003 v Athénách, vstoupila v platnost 1. 5. 2005.
• Dodatkový protokol k Evropské dohodě o obchodu s textilními výrobky mezi EHS a ČR, parafovaný 7. 12. 1995, doplněný dohodou sjednanou formou výměny dopisů mezi ES a ČR v souvislosti se vstupem Švédska, Finska a Rakouska do EU.
• Protokol o úpravách obchodních aspektů Evropské dohody mezi ČR na straně jedné a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé s ohledem na vstup Rakouska, Finské republiky a Švédského království do Evropské unie a na výsledky jednání o zemědělství v rámci Uruguayského kola včetně zlepšení stávajícího preferenčního režimu (Brusel, 27. 10. 1998).
• Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Švédským královstvím o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku ze dne 6. 2. 1979 (9/1981Sb.).
• Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Švédským královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, která vstoupila v platnost 13. 11. 1990 na dobu 20 let. Pozn. ČR navrhla ukončení platnosti této Dohody vzhledem k potřebě harmonizace s legislativou EU.
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Švédského království o vzájemné spolupráci v celních otázkách podepsaná dne 24. června 1995, která vstoupila v platnost dne 10. 9. 1996 (249/1996 Sb.).

3.4. Rozvojová spolupráce

Švédsko patří k předním poskytovatelům rozvojové a humanitární pomoci, na kterou přispívá 1 % HDP, což je v přepočtu na obyvatele nejvíce na světě. Působí ve 35 zemích světa. Agendu řídí vládní agentura SIDA (Swedish International Development Cooperation Agency). Spolupráce s firmami probíhá nejčastěji v oblastech ekonomické udržitelnosti nebo podpory vědeckého rozvoje.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

Švédské dopravní odvětví prochází rychlou transformací. Švédsko výrazně investuje do vývoje chytrých řešení pro města, inteligentních dopravních systémů a autonomní mobility. Stále více zdrojů je směřováno do vývoje a implementace elektrických technologií, autonomních automobilů, baterií, nabíjecí infrastruktury a palivových článků. V čele vývoje v oblasti elektrifikace a mobility je ekosystém Smart Transport, který spojuje globální hráče jako například Volvo Cars a Volvo Group, Scania, Bombardier a Ericsson s předními výzkumnými pracovníky a technologickými inovátory, včetně firem jako Einride, Nevs a Polestar. Švédsko má silnou tradici výroby vozidel a komponentů se světovým renomé v oblastech inovací a bezpečnosti. Švédské automobilové klastry jsou velmi dynamické: nové technologie a koncepty se často vyvíjejí v kooperativním prostředí, od koordinačních center a platforem po testovací areály, které jsou společně financovány státem a soukromým sektorem.

Velmi dobré příležitosti existují při budování infastruktury pro elektromobilu. Švédsko má jeden z nejvyšších podílů dobíjecích vozů mezi zeměmi EU. V roce 2021 představovaly dobíjecí vozy, tj. plug-in hybridy a elektromobily, 45 % registrací nových aut, celkem 135 302 dobíjecích vozů a v roce 2022 by 60 % procent osobních automobilů prodaných ve Švédsku měly být dobíjecí automobily.

Švédský národní dopravní plán zahrnuje investice 70 miliard euro na období 2018–2029 a nabízí možnosti dodávek velkých infrastrukturních projektů. Většina z finančních prostředků je vynakládána na výstavbu železniční a silniční infastruktury a další velké projekty. České firmy se mohou zapojit do výstavby dálničních tunelů, rozšiřování stanic stockholmského metra, plánované výstavby vysokorychlostní železnice spojující tři největší švédská města Stockholm, Göteborg a Malmö, do  modernizace mostů v Baltském moři nebo zlepšování infrastruktury regionálních letišť.

▶ Energetický průmysl

Švédsko zaujímá na mezinárodním poli pozici lídra v environmentální politice. Cílem Švédska je stát se do roku 2045 první  uhlíkově neutrální zemí na světě. V energetickém sektoru je cílem dosažení 100% produkce elektrické energie z obnovitelných zdrojů do roku 2040. Aktuální 55% podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů je nejvyšší ze všech zemí v EU a v následujících letech se bude dále zvyšovat.

V oblasti tradičních obnovitelných zdrojů se ve Švédsku nejdynamičtěji rozvíjí sektor větrné energetiky, k čemuž přispívají nové technologie a snižování výrobních nákladů. Trh solární energie je ve Švédsku omezený, ale začíná se postupně rozvíjet zejména v důsledku vládního financování a investiční podpory. Možnosti spolupráce zároveň existují v oblasti modernizace přenosových sítí a při zvyšování energetické účinnosti budov, na což švédská vláda vyčlenila samostatné vládní zdroje.

Velmi dobré příležitosti pro české firmy existují v oblasti moderních obnovitelných zdrojů. Rychlá elektrifikace švédské společnosti zvyšuje poptávku po dodávkách a službách pro budování nabíjecí infastruktury a udržitelně vyráběných bateriích. V rámci vodíkové strategie se ve Švédsku připravuje řada velkých průmyslových projektů za použití obnovitelného, čistého vodíku. Příkladem jsou aktivity společností Scania či Volvo v oblasti vývoje nákladních automobilů na vodíkový pohon, či výroba oceli pomocí bezfosilního vodíku, kterou připravují švédské společnosti SSAB a Ovako. Účinné a udržitelné využívání energie z biomasy je další významnou součástí švédské politiky náhrady fosilních paliv a představuje příležitosti k možné spolupráci.

▶ Informační a komunikační technologie

Podíl ICT průmyslu měřený podílem na HDP patří k nejvyšším na světě: digitální sektor tvoří přibližně 20 % švédského HDP. Švédsko je absolutním světovým lídrem v používání digitálních technologií k podpoře udržitelného růstu, produktivity a sociálního rozvoje. Švédské malé a střední podniky jsou v čele využívání elektronického obchodování a prodejů přes internet.

Silnými stránkami švédského ekosystému digitálních technologií jsou: 1) více než 30 testovacích zařízení se zaměřením na umělou inteligenci (AI), internet věcí (IoT), 5G/6G sítě, gamifikaci, IT bezpečnost, konektivitu, cloud computing, mobilní technologie, pokročilou robotiku a vzdálenou výuku; 2) odolná, nízkouhlíková digitální infrastruktura s nejvyšší úrovní připravenosti sítí a technologií na světě; 3) sektor zaměstnávající 6,1 % populace (dvojnásobek průměru EU) s renomovanou startupovou scénou; 4) prvotřídní dovednosti v oblasti automatizace, umělé inteligence, strojového učení, e-commerce, AR/VR, nositelných technologií, kybernetické bezpečnosti, cloudového doručování a datových center a 5) čtyřikrát více připojených zařízení na osobu než jinde ve světě.

Příležitosti existují pro české poskytovatele hardwaru a softwaru, digitální inovátory, startupové firmy či vědecko-výzkumnou spolupráci v oblastech výroby, e-mobility, maloobchodu, bankovních a finančních službách a dalších oblastech.

▶ Stavební průmysl

Stavební průmysl je prioritou švédské vlády a patří k nejperspektivnějším sektorům pro možnou spolupráci. To se týká jak rezidenčních a průmyslových staveb, tak infrastrukturních projektů. Švédský stavební trh má obrat přibližně 68 miliard euro. Z toho cca 52 miliard investic ročně směřuje do bytové výstavby a cca 16 miliard euro do ostatních stavebních prací zahrnující silnice, železnice, elektrárny, teplárny, čističky odpadních vod, inženýrskou činnost související s poštou a telekomunikacemi atd.

Jedním z dlouhodobých problémů Švédska je nedostatek rezidenčního bydlení. Více než 80 % švédských municipalit se potýká s nedostatkem bydlení. Tyto investice se skládají z výstavby nových bytů a renovace stávajících a ze souvisejících investic do inženýrských sítí. Švédská vláda plánuje do roku 2025 investovat přes 150 miliard eur do nové rezidenční výstavby, přičemž do roku 2030 by mělo být postaveno cca 700 tisíc nových bytů a kanceláří.

Švédské stavební firmy nejsou schopny tak obrovskou stavební poptávku pokrýt vlastními silami. Příležitosti pro české firmy existují v oblasti dodávek velkých dopravních staveb, mostů, tunelů, projektů pro průmysl a občanských staveb, jak pro veřejné, tak i soukromé investory. Šance existují také v oblasti inovací a vývoje nových materiálů s cílem uplatňování udržitelných a ekologických stavebních technologií. České firmy se mohou uplatnit v oblasti subdodávek stavebních prací a služeb s vyšší přidanou hodnotu.

▶ Strojírenský průmysl

Strojírenský průmysl je páteří švédské ekonomiky. Vývoz strojírenských výrobků představuje cca 33 % celkového švédského exportu. Švédský strojírenský průmysl zahrnuje jak významné renomované globální korporace (ABB, Assa Abloy, Ericsson, Husqarna, Scania, Volvo atd.), tak velký počet dalších firem všech velikostí, které vyvíjejí technologicky pokročilé výrobky a služby. Švédský strojírenský průmysl tradičně zaujímá vedoucí roli při využívání nových technologií a při uplatňování nových obchodních modelů. Třetina výdajů na výzkum ve Švédsku pochází od strojírenských firem. Švédsko, jakožto globální lídr v oblasti inovací a digitalizace, je ideálním místem pro vytváření vysocekonkurenčních inteligentních průmyslových řešení.

České firmy se mohou uplatnit jak při dodávkách standardních strojírenských komponentů, tak při spolupráci v oblasti vybraných špičkových technologií. Spolupráce se švédskými firmami je obvykle vstupní branou na trhy ostatních zemí severní Evropy. Pro svoji globální působnost jsou ale také švédské strojírenské firmy vyhledávanými partnery pro spolupráci kdekoliv na světě. Koronavirová pandemie a s ní spojená hospodářská recese ukázaly na limity globálních dodavatelských řetězců, v jejichž důsledku došlo k narušení stabilních subdodávek pro švédský strojírenský průmysl. Čeští dodavatelé se mohou ještě více uplatnit při dodávkách dílů pro automobilový průmysl, strojů pro zpracování dat, dílů pro kancelářské stroje, kompresorů a dalších komponent pro prakticky všechna průmyslová odvětví. Jelikož švédské strojírenské firmy jsou světovými lídry v oblasti inovací, české firmy se na švédském trhu také snaží stále více prosazovat i s vybranými špičkovými technologiemi z oblastí pokročilého strojírenství a pokročilé výroby. Příkladem jsou možné dodávky s využitím technologií 3D tisku, vstřikování kovů či práškové metalurgie.

▶ Zábava a volný čas

V sektoru zábavy a volného času dominuje mezi příležitostmi herní průmysl. Švédské videohry dnes oslovují více než miliardu hráčů po celém světě a Švédsko patří mezi hlavní centra evropského herního průmyslu. Odvětví je průkopníkem nových technologií a prokazatelně posouvá inovační potenciál v oblastech jako je rozšířená realita, umělá inteligence či obrana. Rozvoj herního průmyslu je ve Švédsku podporován fungujícím systémem vládní podpory a velmi efektivním startupovým ekosystémem. Aktuálně je ve Švédsku více než 660 herních firem, který generují roční obrat 3,5 miliardy euro. Každá ze sedmi největších herních firem (Embracer Group, King, Mojang, Stillfront Group, Paradox, G5 Entertainment a EA DICE) dosahuje ročního obratu více 100 miliónů euro.

Českým firmám se nabízí řada příležitostí k přímé spolupráci či k získání jedinečného know-how. Jednou z možností je spolupráce formou investic a akvizic, neboť na švédském trhu se koncentruje vysoký počet investorů doslova z celého světa. Další možností je oblast pracovních sil. Jedná se nejen o pozice spojené s vývojářstvím, ale také s oblastmi kreativního umění, obchodu a marketingu. Ke spolupráci také vybízí řada specializovaných veletrhů a konferencí. Akce jako „Nordic Game“ nebo „Sweden Game Conference“ prostřednictvím matchmakingových platforem přímo cílí na tvorbu obchodních příležitostí. V neposlední řadě se příležitosti rýsují také v sektorech navázaných na herní průmysl, tj. cloudových služeb, streamovacích platforem či velmi oblíbeného e-sportu, ve kterých je často Švédsko na čele světového dění.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Švédsko dlouhodobě patří mezi pět nejvýznamnějších trhů pro vývoz českého piva. Nejvíce jsou žádaná zejména tradiční klasická česká piva. Taková piva se ve Švédsku dnes prakticky nevyrábí a poptávka po nich v posledních letech roste. Za posledních osm let se vývoz českého piva do Švédska téměř zdvojnásobil. Nejvíce žádaná jsou především tradiční klasická česká piva, tedy světlé ležáky či výčepní piva, případně i polotmavá a tmavá piva klasického typu.

Ve Švédsku je v současné době kolem cca 450 pivovarů. Pět větších podniků vaří hlavně světlé ležáky evropského typu. Většina švédských pivovarů je zaměřená na piva typu American IPA a New England IPA podle vzoru současných amerických řemeslných pivovarů. Do Švédska se také dováží řada pivních značek známých zahraničních pivovarů. Co ve Švédsku skutečně chybí, jsou tradiční piva českého typu. V podstatě žádný pivovar ve Švédsku dnes nevaří typicky české pivo, tedy nápoj s dobrou plností a jemným aromatickým chmelovým charakterem.

Maloobchodní prodej alkoholu a piva (s objemem nad 3,5 % alkoholu) ve Švédsku výhradně provozuje vládou vlastněná společnost Systembolaget, která má v nabídce několik druhů českých piv. Případný další český dodavatel ucházející se o zařazení na prodejní seznam Systembolagetu musí počítat s poměrně složitým procesem jednání, která mají zpravidla formu výběrových řízení. Potenciální partnery pro dovoz piva do Švédska je také možné hledat mezi licencovanými dovozci alkoholu, přičemž těch významnějších je ve Švédsku asi dvacet.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Pochopení švédských partnerů a informované rozhodování s ohledem na kulturní zvyky země pomáhá k uzavření dohod mezi partnery a také tvoří dobré vztahy mezi všemi zúčastněnými stranami.

Obchodní etiketa se váže na kulturní hodnoty a charakteristiky země. Švédové obecně oceňují, když se lidé, kteří ze Švédska nepocházejí, přizpůsobí švédské obchodní etiketě. Vzájemné pochopení usnadňuje podnikání oběma zúčastněným stranám.

4.2. Oslovení

Pro navázání kontaktů v zemi je možné využít služeb ekonomické diplomacie. Firmy vstupující na švédský trh mohou využít řady nástrojů poskytovaných státními orgány. Mezi nejvhodnější způsoby navázání prvních kontaktů s místními partnery a získání informací o trhu patří mezinárodní veletrhy či obchodní mise. Pro oslovení nových zákazníků nebo navázání strategických partnerství se pořádají také prezentace českých firem na velvyslanectví pro definovaný okruh zákazníků. Obecně je záštita velvyslanectvím vysoce ceněna a doprovázené subjekty se tak těší vyšší úctě. Čeští podnikatelé se mohou obrátit na ekonomický úsek Velvyslanectví ČR ve Švédsku a na  zahraniční kancelář agentury CzechTrade ve Stockholmu.

Prvotním prostředkem komunikace je obecně telefon, který Švédové preferují před emailem. Emailem lze pak následně potvrdit sjednanou schůzku. Ve Švédsku se lidé oslovují křestními jmény, je tedy dobré se přizpůsobit. Švédi si oproti Česku nepotrpí na oslovování akademickými tituly a hierarchie zde prakticky neexistuje. Celková komunikace bývá uvolněná, ale zároveň věcná a přímá bez zbytečných frází odbíhajících od tématu.

4.3. Obchodní schůzka

Dohodu ohledně data obchodního jednání byste měli udělat včas. Doporučuje se domluvit si schůzku alespoň dva týdny dopředu. Změny na poslední chvíli nejsou oceňovány. Pokud je schůzka organizována ve Švédsku, je běžné obdržet potvrzení předem. Obchodní schůzku ve Švédsku je doporučeno dobře naplánovat a přijít na čas. Pokud máte zpoždění, určitě ho ohlaste. Být na jednání ve Švédsku včas je důležité nejen v obchodním životě, ale také v tom společenském. Švédi rádi a často plánují a dochvilnost zde symbolizuje respekt a efektivitu. Změna času a místa v krátké době by nebyla oceněna. Švédi si cení svého volného času, který většinou tráví s rodinou.

Před jakoukoli schůzkou je dobré zaslat harmonogram. Na začátku schůzek probíhají krátké a zdvořilé rozhovory. Švédové jsou přiměřeně uvolnění, neformální a tolerantní, a přesto očekávají profesionální standardy chování. Být dobře naladěný je přijatelné, ale humorné chování by mělo být omezeno na minimum. Očekává se, že schůzky vždy začínají a končí v dohodnutém čase a obvykle začínají a končí podáním ruky. Potřesení rukou je pevné a doprovází jej přímý oční kontakt. Většina dospělých si potřásá rukou s každou přítomnou osobou při vstupu nebo opuštění sociálního prostředí.

Při hledání termínu je třeba se seznámit se švédskými svátky a prázdninami, neboť Švédi tyto zvyklosti důsledně dodržují a vzájemně respektují. Ve Švédsku se slaví všechny významné křesťanské svátky. Specifikem země je, že před svátky a po nich dochází k útlumu pracovní aktivity. To platí zejména v letních měsících a v době kolem Vánoc. V průběhu letních dovolených, především v červenci je útlum pracovní aktivity značný. Švédové jsou často flexibilní, ale schůzky obecně preferují v pracovní době. Není zvykem sjednávat schůzky před devátou ráno a po šestnácté hodině odpolední. Schůzka se odehrává buďto v kanceláři s pro ně tak typickou „fíkou“ (káva a třeba malý zákusek) nebo v restauraci v době oběda. Čas oběda je přibližně mezi 11:30 a 13:30 a Švédové neradi tráví obědem více než jednu hodinu. Doporučuje se jít s partnerem do formálních restaurací a rezervovat stůl na schůzi předem. Obecně řečeno, obchodní jídla nejsou místem, kde je možné dosáhnout dohody a podpisu spolupráce. Ve Švédsku není zvyklostí zvát obchodní partnery do domácího prostředí. Dárky nejsou při pracovním jednání zvykem. Výměna vizitek je běžná.

Švédsko je standardní evropská země a proto se společenská kultura v této zemi příliš neliší od české. Čeští podnikatelé by měli počítat s tím, že Švédové nejsou tak otevření jako Češi a může být proto obtížné s nimi navázat užší osobní kontakt. Na druhé straně lze počítat s jejich vysokou seriózností a snahou plnit dohodnuté podmínky obchodu, byť by byla dohoda pouze ústní. Cena není zpravidla rozhodující, klíčová je kvalita a spolehlivost, za kterou si Švéd rád připlatí. Totéž se doporučuje dodržovat i na české straně, jinak si podnikatel sám uzavře cestu k dalším obchodům. Švédové jsou velmi konzervativní a neradi mění zaběhlé zvyklosti (partnery, dodavatele). Přesvědčit je bývá velmi složité, ale když se jednou pro změnu (například nového dodavatele) rozhodnou, bývají velmi stálými a dlouhodobými partnery.

Švédi jsou pragmatičtí. Jednání jsou většinou věcná a přímá a Švédi se rádi drží tématu jednání, nicméně nebrání se i mírnému odbočení od tématu v podobě krátké zdvořilostní konverzace. Na jednání je důležité se pečlivě připravit a stanovit si cíl, mluvit jasně, uvádět pravdivé informace podložené fakty a čísly. Samozřejmostí je, že jednání probíhají podle písemné agendy a jejich výsledkem je písemné shrnutí nejdůležitějších rozhodnutí a dohod. Je důležité dodržovat sliby dané na schůzkách. Dohodnuté úkoly by měly být splněny včas. Tím se udrží a zvýší vaše důvěryhodnost a vybuduje se důvěra, což je základní podmínka jakéhokoli obchodního vztahu.

Při jednáních se obvykle podává káva a voda. Švédové během obchodních schůzek nekonzumují alkohol. V některých případech, kdy je navázán s protějškem kontakt,  je možné k jídlu servírovat lehké stolní víno nebo lehké pivo.

Velikost jednacího týmu určeného na obchodní schůzku záleží na velikosti firmy, ale většinou jde o složení ve 2–3 lidech. Švédové se obecně oblékají dobře a kvalitně a to samé platí i pro jednání. Atmosféra obchodních schůzek je uvolněná, kravata a oblek není nutností. Pro Švédsko je typické koncensuální obchodní jednání, kdy jsou si účastníci rovni a každý zúčastněný se účastní rozhodnutí. Z tohoto důvodu se procesy se švédskými partnery mohou zdát relativně zdlouhavé, nicméně Švédové jsou ve výsledku velmi efektivní. Stanoviska jsou po rozhodnutí dobře přijata a odkomunikována.

Po schůzce je vhodné se druhé straně připomenout, emailem či telefonem. Přestože Švédsko je, co se rozlohy týče, velká země, tak jsme nezaznamenali žádné významné teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země.

4.4. Komunikace

Úředními jazyky jsou švédština a pět minoritních jazyků (laponština, finština, meänkieli, jidiš a romština). Mezi Švédy je jinak všeobecná znalost angličtiny, veškerá obchodní jednání lze vést v angličtině, nicméně je třeba počítat s tím, že specifické zakázky, projektová dokumentace apod. budou pouze ve švédském jazyce, je tedy potřebné mít překladatele.

Podceňovaným rysem bývá mentalita a chování švédské populace, její zvláštnosti a odlišnosti vyplývající z jiného historického vývoje a kulturního zázemí, také s ohledem na multikulturní uspořádání současné švédské společnosti. Doporučuje se proto jednat citlivě a spíše se vyhýbat tématům, u nichž se švédský většinový přístup významně liší od obvyklého českého vnímání skutečnosti (především vztah společnosti k ženám či k národnostním a sexuálním menšinám, ale i sociální problematika a role státu apod.). Na druhé straně  je třeba upozornit na to, že s postupující globalizací se mění i švédská společnost a není možné se spoléhat na stereotypy z minulosti. Všeobecně, tak jako v jiných zemích platí pravidlo nekritizovat, ale naopak chválit.

Pro partnery z jiných kultur může být vyjednávání se Švédy obtížné, přičemž hlavní překážkou je snaha změnit jejich postoj k velkým ústupkům. Švédi jsou metodičtí a orientovaní na detaily, jen málo mění svá stanoviska a sami tvrdě usilují o ústupky. Chcete-li obchodovat se Švédy, je důležité být upřímný a všechny dohody musí být sepsány a podepsány, protože písemné smlouvy jsou považovány za memorandum o porozumění a za důkaz dohody.

Švédsko má lepší pověst než je skutečnost. Jednání s orgány komplikuje poměrně rozsáhlá byrokracie, hustá síť předpisů a nařízení i často striktní postoj úředníků. Cesta informací úředním aparátem bývá zdlouhavá a komplikovaná. Také rozhodovací proces ve firmách (rozhodnutí je vždy kolektivní) může být nepružný a časově náročný. Předpisy nelze obcházet, zkrácení čekacích lhůt je téměř nemožné. Obecně improvizace je zde téměř nulová.

4.5. Doporučení

Švédsko je země moderní, otevřená kreativitě a inovacím. Co je nové a odlišné je považováno za atraktivní. Inovace prezentujte jako potenciál pro zlepšení kvality a úspory nákladů.

Ve Švédsku jsou ženy v businessu (a všude jinde) rovny mužům a ve výsledku mají více příležitostí a volnosti než v některých jiných zemích, např. mohou zaplatit účet v restauraci nebo pozvat mužského obchodního partnera na večeři bez jakýchkoli problémů nebo trapnosti.

Na jednání se pečlivě připravte, stanovte si cíl. Mluvte jasně, uvádějte pravdivé informace podložené fakty a čísly. Je vhodné se po schůzce připomenout, mailem či telefonem. Rozhodování ve Švédsku probíhá kolektivně, v úvahu jsou brány názory bez ohledu na firemní hierarchii. Zhodnocení výsledku jednání může trvat. Buďte trpěliví, ale nepřestávejte komunikovat. Významnou hodnotu mají reference, především z ostatních zemí Skandinávie nebo západní Evropy.  Smysl pro čest a poctivost je ve Švédsku velký. Vybudovat obchodní vztahy není snadné, ale pokud se to podaří, jedná se o kvalitní a stabilní partnerství.

4.6. Státní svátky

Ve Švédsku se slaví všechny významné křesťanské svátky. Specifikem země je, že před svátky a po nich dochází k útlumu pracovní aktivity. To platí zejména v letních měsících a kolem Vánoc. V průběhu letních dovolených, především v červenci je útlum pracovní aktivity značný.

V roce 2022 jsou v kalendáři tyto svátky:

• 1. leden – Nový rok
• 6. leden – Tři králové
• 15. duben – Velký pátek
• 17. duben – Velikonoční neděle
• 18. duben – Velikonoční pondělí
• 1. květen – Svátek práce
• 26. květen – Nanebevstoupení
• 5. červen – Letnice
• 6. červen – Národní den Švédska: Před rokem 1983 byl oslavován jako Den švédské vlajky.
• 25. červen – Letní slunovrat: Den je sobota mezi 20. červnem a 26. červnem, ale jak je ve Švédsku obvyklé, skutečná oslava je v předvečer svátku (Svatojánský den), tento den je ve Švédsku také de facto svátkem
• 5. listopad – Svátek všech svatých: Křesťanský svátek, který připomíná všechny svaté, a to nejen ty, kteří jsou oficiálně kanonizováni, ale také ty, o „jejichž svatosti neví kromě Boha nikdo“.
• 25. prosinec – První svátek vánoční
• 26. prosinec – Druhý svátek vánoční

Připadá-li svátek na sobotu či neděli, je běžnou praxí, že je volno předchozí pátek či následující pondělí.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Charakteristickými rysy švédského trhu jsou jeho malá absorpční schopnost (relativně malý trh), konzervativní přístup zákazníků, preference domácích výrobků či výrobků předních světových značek a důraz na kvalitu, design a značku/brand. Rozhodování o koupi výrobku je především u středních a větších firem kolektivním aktem. 

Spotřební zboží a zemědělské produkty jsou dodávány přímo do obchodních řetězců, jednání jsou vedena přes nákupčí jednotlivých organizací. Možný je i prodej přes velkoobchodní firmu. Zařazení českého výrobku do sortimentu obchodního domu či řetězce zpravidla předchází vyřazení výrobku konkurenčního. 

Trend k maximální redukci nákladů a odbourávání mezičlánků mezi výrobcem a spotřebitelem posiluje. Existují však komodity, u kterých se doporučuje vyhledání zástupce či prostředníka, který asistuje při odstraňování byrokratických překážek, v jednání s celními orgány či ve sdružování minimálních zakázek. S výběrem zástupce může pomoci agentura CzechTrade, resp. Švédský svaz obchodu – Svensk Handel (www.svenskhandel.se) nebo Svaz zástupců (www.agenturforetagen.se).

Hlavní faktory ovlivňující úspěch prodeje:

• Vysoká kvalita výrobků
• Dodržování dodacích termínů
• Včasná a pravidelná komunikace s klientem
• Jazyková vybavenost (dostačující je znalost anglického jazyka)
• Dochvilnost a přesnost
• Znalost prostředí a konkurence
• Správná konstrukce ceny a připravenost k transparentnímu uvádění nákladových položek

Dovozní podmínky a dokumenty celní systém, kontrola vývozu

Ve Švédsku jako v celé EU funguje volný pohyb zboží, tj. zboží z jiných zemí EU je osvobozeno od cla. Exportér nemusí hlásit zboží k celnímu řízení, nicméně musí zaplatit DPH a další případné daně u Skatteverket (švédského daňového úřadu).

Existují určité výjimky z volného pohybu zboží, což se týká především alkoholu, tabáku, některých léčiv, zbraní, zvířat a živočišných produktů. Zda je zboží v souladu s příslušnými právními předpisy kontroluje Tullverket (švédský celní úřad). V případě zájmu dovozu některé z položek doporučujeme konzultaci s příslušným úřadem viz níže:

• Národní potravinářský úřad (Livsmedelsverket) – www.slv.se
• Švédská zemědělská rada (Jordbruksverket) – www.sjv.se
• Švédský institut pro standardizaci – www.sis.se
• Národní rada pro spotřebitelskou politiku – www.konsumentverket.se
• Národní obchodní rada – www.kommers.se
• Celní správa – www.tullverket.se  

Dokumentace  

Před vývozem do Švédska je český vývozce povinen zjistit (např. dotazem u dovozce), jaké speciální doklady či dokumentaci je třeba předložit k proclení zboží. Odpovědnost za zdržení nebo vrácení zboží z důvodu nekompletnosti nebo chybovosti dokladů leží výhradně na vývozci.  

Velmi přísné předpisy platí pro dovoz potravin. Zásilky procházejí přes přechodové celnice, dovozce je povinen zajistit předběžné celní řízení. Zboží musí být označeno certifikačním logem EU (CE) a jeho nezávadnost odsouhlasena EU nebo švédským úřadem (Jordbruksverket). Masné výrobky a drůbež musí být prosty zárodků salmonely. Potravinářské zboží musí mít návod či popis ve švédštině. Některé zemědělské potraviny jsou testovány na přítomnost alfatoxinů. Dovoz domácích zvířat podléhá velmi přísným předpisům. Více informací lze nalézt na adrese: www.jordbruksverket.se.  

Ochrana domácího trhu

Švédsko se otevřeně hlásí k principům volného trhu a zároveň důsledně chrání vlastní trh. Opatření slouží ochraně trhu před dovozem nekvalitního či škodlivé látky obsahujícího zboží. Všechny informace lze nalézt u Národního úřadu pro spotřebitelskou politiku (viz www.konsumentverket.se).

Švédsko má účinnou a nenásilnou propagační kampaň prodeje domácího zboží. Spotřebitel nabývá dojmu, že domácí zboží je nejlepší, splňuje parametry produkce bezpečné lidskému zdraví a šetrné k životnímu prostředí. Největší důvěře se těší domácí zemědělské výrobky, zpracované i nezpracované. Ty jsou mnohdy o desítky procent dražší než dovážené produkty (především mléčné výrobky). Značné popularitě se těší tzv. ekopotraviny.  

Dovoz určitých výrobků je vázán na vystavení licence (zbraně, výbušniny, léčiva, jedy, atd.). Obchod s ohroženými druhy zvěře nebo rostlin podle Washingtonské konvence (CITES) je rovněž podmíněn vystavením licence nebo dovozního povolení.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Nejobvyklejšími právními formami přítomnosti zahraničních podnikatelských subjektů ve Švédsku jsou:

• podnikání jako fyzická osoba (Enskild näringsidkare)
• zastoupení – reprezentační kancelář
• pobočka – filiálka (filial)
• dceřiná firma ve formě akciové společnosti (Aktiebolag, AB) – právnická osoba zřízená dle švédského práva; minimální základní kapitál je pouze 50 tis. SEK
• zvláštní formu společnosti s ručením omezením (jako v ČR či SRN) švédské právo nezná, podobně jako britská „Limited Copany“ může být akciová společnost AB buď soukromá (private, odpovídá britské Ltd.) s veřejně neobchodovatelnými podíly, nebo veřejná (public, odpovídá britské PLC) s veřejně obchodovatelnými akciemi, jejíž základní kapitál ale musí být nejméně 500 tis. SEK
• obchodní společnost (handelsbolag; odpovídá české v.o.s.) a komanditní společnost (kommanditbolag; odpovídá české obdobě) jejichž podmínkou zřízení je existence více společníků (fyzických či právnických osob) – nejsou obvyklé pro dceřiné spol.

Podmínky pro zahájení podnikání

Podmínkou zřízení dceřiné firmy nebo pobočky je registrace u švédského obchodního rejstříku Bolagsverket a daňovém úřadu Skatteverket. Akciová společnost musí jmenovat představenstvo, správní radu a auditora. Při zřízení reprezentační kanceláře rozsah aktivit zastoupení je omezený pouze na marketingové činnosti. Samostatné obchodní aktivity provozovat nesmí a ani zaměstnanci nesmějí jednat jménem mateřské společnosti.

Fyzická osoba – podnikatel musí živnost provozovat dlouhodobě, nezávisle a za účelem zisku. Podmínkou je dosažení zletilosti (18 let) a plná způsobilost k právním úkonům. Švédský podnikatel-fyzická osoba může najímat zaměstnance.

Pokud máte vlastní švédskou elektronickou identifikaci, je možné živnost zaregistrovat prostřednictvím e-služby.

Praktické informace

Náklady na zřízení kanceláře a na pracovní sílu v hlavním městě je zhruba o 20–30 % vyšší než v ostatních částech Švédska. Nejčastější formou právní subjektivity je Aktiebolag (AB). Zřízení AB podléhá velmi jednoduché proceduře, jež lze vyhledat na adrese www.prv.se. Rezidenti ze zemí EU a EFTA mohou založit akciovou společnost nebo společnost s ručením omezením bez administrativních překážek.

5.3. Marketing a komunikace

Propagace se řídí postupy běžnými v evropských zemích. Formy účinného obchodního marketingu nemusí být finančně náročné, např. inzerce v odborném tisku nebo prodejní dny organizované místním partnerem. Propagace firmy na stránkách novin a časopisů či v televizi je sice nejúčinnější, ale také velmi nákladnou formou. Ceny inzertních a reklamních služeb nabývají různě vysokých hodnot podle nákladu a zaměření novin či časopisu, umístění a grafického ztvárnění reklamy. Náklady na inzerci jsou asi 3x vyšší než v ČR. Mezi doporučené marketingové agentury patří například Spoon Agency, Precis Digital, Heep či Pineberry v závislosti na konkrétních požadavcích a zaměření zákazníka.

Účast na specializovaných veletrzích a výstavách je jednou z efektivních forem prezentace českých firem. Finanční nároky na propagaci jsou sice vyšší, koncentrace potenciálních zákazníků však zvyšuje její účinnost. Ověřenou formou, která usnadňuje vstup na trh i finančně slabším firmám, je realizace společného stánku CzechTrade, zastupitelského úřadu a zainteresovaných firem pod hlavičkou České republiky na veletrzích.

Nejefektivnějším způsobem v oslovování nových klientů je rozhodně přímý marketing zaměřený na konkrétní manažery nákupu. Rozhodně nestačí pouhé zaslání propagačního emailu, je nutné se s rozhodující osobou minimálně spojit telefonicky a vyžádat si osobní prezentační schůzku. S prvotní akvizicí při identifikaci, oslovení a domluvení osobních schůzek může v rámci asistenčních služeb pomoci švédské zastoupení agentury CzechTrade.

Účinnou formou propagace a prezentace jsou národní akce pořádané Velvyslanectvím ČR ve Stockholmu obvykle ve spolupráci s místními kancelářemi CzechTrade, Českého Centra a CzechTourismu, kterých se účastní konkrétní nákupčí z jednotlivých firem, dále pak představitelé měst, krajů, obchodních komor nebo odborných podnikatelských sdružení.

Švédsko má přísné reklamní předpisy, kde musí být ověřena všechna tvrzení nebo prohlášení. Zavádějící prohlášení by mohla vést k trestnímu stíhání podle zákona o marketingových praktikách. Pokud rozšiřujete své podnikání do Švédska, noviny jsou důležitou reklamní cestou. Hlavní noviny jsou provozovány ze Stockholmu, Göteborgu a Malmö a fungují celostátně. Další možnou formou propagace je přímá pošta. Až donedávna byly televize a rozhlas výlučně kontrolovány státem, ale nyní jsou provozovány i komerční kanály a ve vysílacích médiích reklama roste.

Využívání sociálních médií a mobilní komunikace je vysoké. Penetrace internetu ve Švédsku činí cca 96 %, zatímco penetrace sociálních médií 73 %. Facebook je zdaleka nejpoužívanější sítí následovaná Pinterestem a Twitterem, Instragramu patří čtvrté místo. Je možné zvážit také reklamu na Spotify. Spotify je vlastní švédský produkt pro streamování hudby a je velmi populární na domácím trhu. 7 z 10 Švédů poslouchá hudbu na Spotify, přičemž 4 z 10 tak činí každý den. Mezi faktory, jak se spotřebitelé rozhodují o nákupu, influenceři hrají důležitou roli.

I přes napříč Švédskem dobrou znalost anglického jazyka se nedoporučuje nabízet výrobky a služby přes e-commerce bez přizpůsobení se švédštině. Při lokalizaci marketingu produktů je vhodné vsadit na rodilé překladatele, kteří znají místní trh. Je třeba lokalizovat ceny, formáty data, způsoby měření a měnu.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Z hlediska ochrany duševního vlastnictví jsou rizika ve Švédsku minimální. Země je součástí dohody TRIPS v rámci WTO, která určuje minimální standardy pro regulaci forem ochrany duševního vlastnictví. Dále je Švédsko členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), která ochranu blíže monitoruje.

Ve Švédsku je tato oblast řešena standardní evropskou legislativou. Švédské firmy se chovají korektně, právní systém známkoprávní ochranu respektuje a podporuje. Zastupitelskému úřadu nejsou známy žádné případy zásadních právních sporů v této oblasti, v nichž by jednou ze stran byla česká firma. Agenda ochrany duševního vlastnictví je náplní činnosti Patentového a registračního úřadu (PRV), který zveřejňuje aktuální informace na adrese www.prv.se.

Práva duševního vlastnictví jsou rozdělena do čtyř kategorií: patentová práva, práva k ochranným známkám autorská práva a práva k průmyslovým vzorům. V rámci vnitrostátní legislativy upravuje tuto problematiku 113 zákonů/regulí a 85 mezinárodních smluv. Otázku patentů řídí Patentový zákon z roku 1967 včetně všech dodatků až do roku 2020. Z mezinárodního hlediska byla podepsána Smlouva o patentové spolupráci (PCT). Platnost patentu je 20 let s ročními obnovovacími poplatky. Ochranné známky jsou řešeny v rámci Zákona o ochranných známkách (2010) a několika mezinárodních smluv. Jejich platnost je na dobu 5 let. Autorská práva upravuje Švédská právní úprava autorského práva (1993) a řada mezinárodních smluv. Platnost práva je podle zákona standardně do 70 let po smrti autora. Průmyslové vzory blíže popisuje Zákon o ochraně (průmyslových) vzorů, dle kterého je právo platné po dobu 20 let s ročními obnovovacími poplatky.

5.5. Trh veřejných zakázek

Švédsko se vyznačuje efektivním systémem zadávání veřejných zakázek, který je ve své strategické dimenzi poměrně pokročilý, zahrnující „zelená“, inovační a sociální kritéria. I přes přítomnost vnitrostátních organizací pro zadávání veřejných zakázek na nižší než národní úrovni zůstává poměrně rozptýlený a decentralizovaný. Veřejné zakázky hrají významnou roli ve švédské ekonomice, v souladu s relativně značnou velikostí veřejného sektoru v zemi. Výsledkem je obzvláště významná efektivita postupů při zadávání zakázek a úsilí o podporu hospodářské soutěže. Oba tyto cíle podporuje existence ústředního nákupního orgánu, National Procurement Services (NPS). Švédsko aktivně snižuje překážky pro malé a střední podniky v přístupu k veřejným zakázkám. Účast malých a středních podniků na řízeních o veřejných zakázkách je prioritou.

Nesrovnalosti a korupce nejsou ve Švédsku významným problémem, a to především díky jeho vysoce rozvinutým a dobře vybaveným právním a institucionálním rámcům.

Švédské prostředí elektronického zadávání veřejných zakázek je dobře vyvinuté a dosahuje jedné z nejvyšších měr využití v EU a využívá kombinaci veřejných a soukromě spravovaných platforem. Národní úřad pro dluh používá soukromou platformu s názvem Visma TendSign, která se prohlašuje za největšího poskytovatele elektronického zadávání veřejných zakázek v severních zemích EU.  E-oznámení je povinné a je hostováno na webovém portálu Avropa, jedné ze čtyř soukromě provozovaných služeb. Elektronické podání není povinné a je ponecháno výlučně na soukromých poskytovatelích služeb. Kromě služeb elektronického zadávání veřejných zakázek je Švédsko velmi pokročilé ve službě po fázi zadání, jako je elektronické objednávání a elektronická fakturace. V roce 2008 byla elektronická fakturace povinná pro všechny vládní agentury, zatímco objednávání elektronického objednávání bylo povoleno v roce 2013 pouze pro agentury s více než 50 zaměstnanci. Na místní a regionální úrovni však mají rady a obce, jejichž celkový stav je nezávislý, možnost svobodně organizovat své procesy elektronického zadávání veřejných zakázek.

Švédsko je členstvím v EU povinno dodržovat pravidla hospodářské soutěže a zadávání veřejných zakázek. Zákonnou normou je tzv. Public Procurement Act (Konkurrensverket), který postihuje oblast zadávání veřejných zakázek, čisté konkurence a nediskriminace. Oprávněnými subjekty, které zadávají veřejné zakázky, mohou být vládní instituce, krajské orgány, místní zastupitelstva a církevní instituce, dále společnosti ve vlastnictví státu, sdružení, správní organizace a nadace vyvíjející veřejně prospěšnou činnost kromě činností obchodních a výrobních. V oblastech vodohospodářství, energetiky, dopravy a spojů (dodavatelské sektory) mohou být oprávněnými subjekty jednak společnosti, ve kterých mají vláda, krajské orgány nebo místní zastupitelstva přímý či nepřímý vliv, nebo společnosti, které působí v určitých oblastech na základě povolení uděleného orgánem vlády, krajským nebo místním zastupitelstvem.

V případě, že veřejná zakázka překročí určitou hodnotu, vztahují se na ni automaticky, pokud jde o inzerci, odkladná období apod., pravidla EU. Tato mezní hodnota činí u zboží a služeb 200 000 € a u stavebních prací 5 mil. €. Přesné hodnoty lze najít na webových stránkách Konkurrensverket. Veřejné zakázky, které jsou pod těmito limity, se však v zásadě řídí stejnými pravidly jako zakázky, jež je překračují, jen s tím rozdílem, že tendrový proces není tak detailně regulován.

Informace o zadávání zakázek lze získat na Radě pro veřejné zakázky (Konkurensverket). Veškeré veřejné zakázky (tj. vlády a jejích agentur, ostatních centrálních orgánů státu, orgánů regionální a místní správy) jsou centrálně zveřejňovány prostřednictvím úředního věstníku Offentligaupphandlingar.se.

Významné veřejné zakázky jsou samozřejmě inzerovány prostřednictvím internetového informačního systému EU na stránkách www.ted.europa.eu, nebo https://eu.eu-supply.com , které jsou k dispozici přímo českým uživatelům a zastupitelský úřad (ZÚ) jej proto nesleduje. V případě dotazu českých zájemců ke konkrétním tendrům ovšem může ZÚ opatřit podrobné informace od švédských zadavatelů.

Na webových stránkách Trafikverket (švédská státní agentura zodpovědná za výstavbu, provoz a údržbu státních silnic a železnic) lze najít v současnosti připravované velké projekty na švédském území.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Způsoby řešení obchodních sporů

Standardní formou řešení sporů je arbitráž, která je běžná i ve Švédsku. Při Stockholmské obchodní komoře funguje Arbitrážní institut, který se zabývá obchodními spory. Veškeré informace naleznete zde.

Zastupitelský úřad zdůrazňuje, že základem eliminace sporných případů je podrobná obchodní smlouva s přesnou a jednoznačnou formulací dodacích, platebních a dalších podmínek. České firmy zapomínají na právní doložku odkazující na zemi, podle jejíhož práva se případné spory řeší. Rovněž se vyplatí trvat na zařazení kursové klauzule, chránící dodavatele před nadměrným kursovým rizikem.

Pokud dojde k zadržení platby, neplacení faktury či k dlouhodobému prodlení úhrady z různých důvodů, doporučujeme navštívit webové stránky www.uc.se (business and credit information). Podmínky a postup vymáhání pohledávek jsou popsány např. na www.profinainternational.se.  

Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Švédské firmy nevyžadují nestandardní platební podmínky. Nejběžnější platební podmínkou je hladká platba 30 dní netto nebo platba proti dokumentům. Platba předem není obvyklá, ale pokud se jedná o firmu, která měla v minulosti finanční potíže, pak je žádoucí podmínit kontrakt touto formou maximálně zajištěné úhrady.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro cestu do Švédska neplatí pro české občany vízová povinnost. Občan ČR můžete cestovat do zemí Evropské unie na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu. V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit buď na Velvyslanectví ČR ve Stockholmu, nebo na Honorární konzulát v Malmö, kde Vám bude za účelem návratu do ČR vystaven náhradní cestovní doklad.

Jako občan EU máte právo ve Švédsku pobývat do 90 dnů bez registrace. Pokud byste chtěli zůstat déle než 3 měsíce, musíte se zaregistrovat u švédského Migračního úřadu (Migrationsverket). Registraci lze provést i online na stránkách úřadu www.migrationsverket.se v části „For EU/EEA Citizens“. Rovněž se můžete s dotazem obrátit na konzulární úsek Velvyslanectví ČR ve Stockholmu (consulate.stockholm@mzv.cz).

Švédsko je obecně považováno za nejvíce bezhotovostní zemi na světě. Hlavní kreditní karty (na American Express se mohou vztahovat určitá omezení) jsou široce přijímány po celém Švédsku v bankách, hotelech, obchodech, restauracích, taxislužbách, půjčovnách aut a také při platbách v dopravních prostředcích. Švédové používají veřejnou dopravu často. V závislosti na dopravním systému každého města je možné zakoupit různé typy kupónů. Ty se obvykle nakupují v kioskách nebo informačních centrech. Stockholm má rozsáhlou síť podzemních vlaků (T-bana), příměstských vlaků a autobusů. V létě jezdí z centra na ostrov Djurgården také staré tramvaje. Vchody do stanice metra jsou zde označeny modrým T na bílém pozadí. Více informací o veřejné dopravě ve Stockholmu, jízdních řádech a informacích o jízdenkách lze nalézt na www.SL.se.

Nejvýznamnějšími letišti jsou Letiště Malmö (MMX), Letiště Göteborg (GOT), Letiště Stockholm Arlanda (ARN) a Letiště Skavsta (NYO).

Z letiště Stockholm Arlanda (ARN) je vlak nejrychlejší, ale zároveň nejdražší dopravou do centra Stockholmu, Uppsaly i po celém Švédsku. Využít je možné spojů Arlanda Express, kdy cesta na hlavní nádraží trvá cca 20 minut a za jízdenku zaplatíte od 154 do 280 švédských korun. Vlaky jezdí jednou za 15 minut od 4:30 do 1:00. Nejčastěji využívanou variantou dopravy jsou autobusy Flybussarna za 99 SEK, jízdenky je možné koupit na webu společnosti. Autobusy jezdí 24 hodin denně, přes den každých 15 minut. Cesta do centra však zabere více než 45 minut.  Zcela nejlevnější spojení letiště a centra pak představuje nová linka Flixbusu, kdy při rezervaci online je možné dosáhnout na cenu cca 30 SEK.

Z Letiště Skavsta (NYO) do Stockholmu na City Terminal je možné se přepravit linkovými autobusy společnosti Flygbussarna za 75 minut. Spoje odjíždí vždy cca 20–30 minut (jízdní řád) po dosednutí letadel. Jízdenky je možné zakoupit v terminálu za 139 SEK (při nákupu online s menší slevou). Alternativou mohou být linky MHD číslo 515 za 25 SEK do Nyköpingu a následně Flixbusem do Stockholmu. V tomto případě je třeba si dopředu zkontrolovat, zda spojení navazuje na letový řád – Flixbus jezdí na trase pouze 4x denně. Lístky lze zakoupit online v rozmezí cca 80 až 95 SEK.

Odpovědi na otázky týkající se dovozu zvířat, léků, zbraní, potravin, alkoholu a tabáku do Švédska naleznete na stránkách švédské Celní správy www.tullverket.se v části „Customs Guide“ – „Bringing goods into Sweden“. Co se týká dovozu domácích zvířat, lze se rovněž obrátit na švédský Zemědělský úřad (Jordbruksverket).

Cestu do země lze uskutečnit v zásadě třemi druhy dopravních prostředků. Letecká doprava je zajišťována spoji ČSA a SAS a některými nízkorozpočtovými společnostmi (Norwegian). Autobusovou dopravu zajišťuje např. společnost Student Agency nebo Eurolines. Nejvhodnější trasa osobním autem vede z Prahy na Teplice a Cínovec, dále přes Drážďany, Berlín, Rostock, Trelleborg, Jönköping do Stockholmu (E4/E20).

Je nutné dodržovat předepsané rychlosti, přestupky jsou trestány vysokými pokutami. Obecné rychlostní limity jsou 50 km/h (obce, často také 30 km/h), 90 km/h (mimo obec) a 110 km/h (dálnice). Silniční síť je udržovaná a vybavená odpočívadly. Hlavní tahy jsou opatřeny ploty zabraňujícími vniknutí lesní zvěře, zvýšené pozornosti je třeba dbát v místech, kde ploty nejsou (dopravní značky s piktogramem losa) v lesních úsecích silnic nižších tříd.

Jsou evidovány případy uvěznění českých řidičů z důvodu nálezu alkoholu v krvi během řízení motorového vozidla. V této souvislosti apelujeme na řidiče, aby nesedali za volat po požití alkoholického nápoje. Trestnost je stanovena limitem 0,02 promile.

Ve Švédsku platí povinnost celoročního svícení tlumenými světly. Řada nehod se stává v době horizontálního slunečního svitu (v létě slunce svítí až do 23 hod). V době od 1. 10. do 30. 4. je povinná zimní výbava (zimní vzorek nebo pneumatiky opatřené hřeby). Pokud leží na silnicích v severních oblastech sníh déle (květen, červen), pak je dovoleno používat zimní výbavu i v pozdním jarním období. Parkování ve velkých městech, zvláště ve Stockholmu je kvůli nadměrnému množství vozidel striktně regulováno a zpoplatněno. Doporučujeme parkovat na vyznačených místech a zaplatit stanovený poplatek. Pokuty za špatné parkování se udělují i cizincům.

Na dálnicích se sice nevybírá poplatek, ale ve Stockholmu a Göteborgu je zavedeno mýto (Trängselskatt) za vjezd do města ve všední dny. Poplatek se nově má vztahovat i na vozy s cizími registračními značkami. Podrobné informace jsou i v angličtině na webové stránce švédského Dopravního úřadu (Transportstyrelsen) (rubrika Congestion tax in Stockholm).

Před cestou je vhodné prostudovat informace určené turistům, jež jsou k dispozici na oficiálních internetových portálech www.visitsweden.com a www.sweden.se a dále na www.mzv.cz v Kapitole „Cestujeme“.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občané ČR, stejně jako ostatní občané EU, nepotřebují k výkonu práce ve Švédsku pracovní povolení. Občan EU má právo ve Švédsku pobývat, pokud by však chtěl zůstat déle než 3 měsíce, musí se zaregistrovat u švédského Migračního úřadu (Migrationsverket). K registraci se použije formulář č. 141011 „Registration of right of residence“. Registraci lze provést a) osobně na příslušném Migračním úřadě, b) zaslat poštou, c) online na stránkách úřadu www.migrationsverket.se v části „For EU/EEA Citizens“- „Online registration of right of residence“. Občané EU, kteří jen dojíždí za prací do Švédska, ale žijí v jiné členské zemi EU pravidelně se do této země (domů) vrací, nepotřebují registrovat svůj pobyt ve Švédsku.

K registraci je nutné přiložit: a) kopii platného cestovního pasu nebo občanského průkazu, b) doklady, které prokazují, že osoba spadá do jedné z následujících kategorií: 1) zaměstnanec, 2) osoba samostatně výdělečně činná, 3) poskytovatel služeb. Bližší informace k jednotlivým kategoriím naleznete na stránkách Migračního úřadu, v části „For EU/EEA Citizens“-„Working in Sweden – EU/EEA Citizens“. Neplatí se žádný registrační poplatek. Doklad o registraci zasílá Migrační úřad na adresu ve Švédsku.

Průměrný plat ve Švédsku činí přibližně 45 100 SEK za měsíc. Platy se pohybují od 11 400 SEK (nejnižší průměr) až k 201 000 SEK (nejvyšší průměr, skutečný maximální plat je vyšší). Minimální mzda ve Švédsku oficiálně stanovena není.

Každý žijící ve Švédsku má nárok na zdravotní péči. Země poskytuje univerzální zdravotní péči pro všechny obyvatele, včetně zahraničních zaměstnanců. Systém pokrývá následující: hospitalizaci, ambulantní zdravotní péči, léky na předpis, základní zdravotní péči, zubní péči o děti a mladistvé pod 18 let, služby veřejného zdraví a prevenci, podporu zdravotně postižených a rehabilitační služby. Systém zdravotnictví také poskytuje pokrytí domácích zdravotních sester a dopravních prostředků pro pacienty kromě domácích služeb zdravotní péče.

Občané EU mají nárok na zdravotní péči o stejných podmínkách a cenách jako Švédové. Po dobu prvních 12 měsíců ve Švédsku budete potřebovat svou evropskou zdravotní kartu. Následně se můžete zaregistrovat ve švédské daňové agentury (Skatteretinetinet) pro získání švédského občanského čísla a vstoupení do systému zdravotní péče.

Ve Švédsku je zdravotní péče primárně organizována na krajské a regionální úrovni. Můžete začít tím, že navštívíte webovou stránku svého bydliště: Každá obec zveřejňuje relevantní informace o možnosti zdravotní péče v dané oblasti, jako jsou nemocnice a zdravotnická centra. K dispozici je také švédská služba poskytující zdravotní péči po telefonu (1177 Vårdguiden) a zároveň zastřešující webové stránky, kde najdete potřebné informace o zdravotní péči. Na stránkách je možné vybrat preferovaný region a zobrazit místní lékařská centra a nemocnice na základě potřeby. Prvním krokem je navštívení praktického lékaře, který vás následně bude odkazovat na další odborníky v případě potřeby.

Zdravotnictví ve Švédsku není zcela zdarma. Základní služby zdravotní péče obecně stojí kolem 110–220 SEK (cca 11–22 EUR), v závislosti na vašem kraji. Pokud platíte návštěvu u specialisty, měli byste očekávat poplatek okolo 400 SEK (cca 40 EUR). V případě přijetí nemocnice budete potřebovat průměrně 120 SEK (cca 12 EUR) denně pro prvních 10 dní a asi polovinu této částky za každý následující den. Zubní zdravotní péče není zcela pokryta švédským zdravotnickým systémem, což znamená, že budete muset zaplatit poplatky v souladu se soukromou zdravotní péčí.

V případě nouze si můžete přivolat záchrannou službu pomocí čísla tísňové linky 112 (z pevné linky i mobilního telefonu).

Podmínky a informace o nároku na sociální péči ve Švédsku jsou k nalezení na webových stránkách Evropské komise (dostupné i v češtině).

5.9. Veletrhy a akce

Největší veletržní akce ve Švédsku lze dohledat na webových stránkách největších veletržních správ:

• ElmiaMässan Jönköping
• Stockholm Mässan
• Kista Mässan
• Malmö Mässan
• Göteborg(Svenska Mässan)
• Luleå Expo

Ucelené informace o všech probíhajících veletržních akcích a konferencích lze dohledat na webových stránkách http://exponytt.se/.

Mezi nejdůležitější pravidelné veletržní akce patří:

• Strojírenské subdodávky: ElmiaSubcontractor
• Lesnictví: SkogsElmia
• Stavební stroje: Bygmaskiner
• Stavebnictví: Nordbygg
• Důlní průmysl: Euromine Expo
• Pivo a destiláty: Stockhom Beer
• Víno: Göteborg Vin and Deli
• Železniční průmysl: ElmiaNordic Rail
• Cestovní ruch: TUR
• Herní průmysl: Nordic Game Conference

A další (viz programy jednotlivých veletržních správ), například:  

• Butiksleverantör – vybavení obchodních prostor (Kista)
• Ljud, Ljus & Bild – profesionální světelná, zvuková a obrazová technika (Kista)
• Pulp & Paper – papírenský průmysl (nepravidelně, na jaře)
• World Bioenergy – obnovitelné zdroje energie (Jönköping, po 2 letech)
• Machine Tools – obráběcí stroje, strojírenské technologie (Göteborg, pravidelně každé 4 roky v květnu)
• Trä & Teknik – dřevěné produkty a technologie (Jönköping, po 2 letech)
• Scanautomatic – automatizace, manipulace, regulace (Göteborg, po 2 letech)
• Miljöteknik – technika pro životní prostředí (Göteborg, podzim)
• ScanBygg/Byggmaskiner – stavebnictví a stavební stroje (Göteborg, po 2 letech)
• Elmia Agriculture Machinery and Cultivation – zemědělská technika a mechanizace (Jönköping)

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR
Embassy of the Czech Republic
Villagatan 21, 114 32 Stockholm
Tel: +46 (0)8-4404210 Stálá konzulární pohotovost pro občany ČR v případě nouze +46 703 255 156
Fax: +46 (0)8-4404211
E-mail: stockholm@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/stockholm

Velvyslanectví je otevřeno:
pondělí–pátek 07.45–16.15 h
Konzulární a vízové oddělení:
Úřední hodiny: Po, St 09.00–11.00 h., Út, Čt 13.30–15.30 h

Budova velvyslanectví se nachází na severním okraji centra města a je dostupná autem po trase označené jako E 20, autobusy i metrem (ze stanic Tekniska Högskolan a Stadion).

Z letiště Stockholm Arlanda, které přijímá většinu mezinárodních letů, se lze dopravit vozem taxi, rychlovlakem Arlandaexpress nebo autobusy společností Flygbussarna či Swedbus. U řidiče autobusu nelze platit v hotovosti, pouze platební kartou. Lístky lze koupit buď na internetu, nebo ve speciálních automatech s logem dané společnosti, které se nacházejí na letišti. V současné době stojí jedna cesta taxi na Arlandu okolo 500 SEK.

CzechTrade Scandinavia
Ředitel kanceláře: Tomáš Rousek
Embassy of the Czech Republic
Villagatan 21, 114 32 Stockholm
Tel: +46 (8) 236 712
Email: info@czechtrade.se, tomas.rousek@czechtrade.cz

CzechTourism Scandinavia
Kontaktní osoba: Lucie Vallin
Embassy of the Czech Republic
Villagatan 21, 114 32 Stockholm
Tel.: +46 (8) 4404 221
Email: stockholm@czechtourism.com

České centrum Stockholm
Vedoucí úřadu: Michal Brenner
Slottsbacken 8, 111 30 Stockholm
Tel: +420 776 191 226
E-mail: stockholm@czech.cz, brenner@czech.cz

Honorární konzulát v Malmö
Honorární konzulka: Kateřina Strömsholm
Návštěvní adresa: World Trade Center, Jungmansgatan 12, Malmö 211 19
Telefon: +46 (0)732 332 199
Email: malmo@honorary.mzv.cz
Úřední hodiny: pátek 9.00–12.00

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Předvolba ze zahraničí

+46.

Nejdůležitější telefonní čísla pro návštěvníky Švédska:

• Požárníci, pohotovost, policie: 112
• Diplomatická služba MZV Švédska: (0)8-4051000
• Nemocnice Danderyd: (0)123 550 00 
• Poruchy telefonních linek: (0)90400 
• Informace o telefonních číslech ve Švédsku: 118 118 
• Informace o telefonních číslech v zahraničí: 118 119

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Obecné informace: www.sweden.se
• Švédský institut: www.si.se
• Žluté stránky: www.gulasidorna.se
• Počasí: www.smhi.se   

Státní správa

• Parlament: www.riksdagen.se
• Vláda a všechna ministerstva používají společné webové stránky: www.regeringen.se

Konfederace, svazy a asociace

• Konfederace švédských podniků a podnikatelů – Näringsliv: www.svensktnaringsliv.se
• Asociace švédských výrobců oceli: www.jernkontoret.se
• Švédská národní energetická rada: www.energimyndigheten.se
• Švédská zemědělská rada: www.jordbruksverket.se
• Národní lesnická rada: www.skogsstyrelsen.se
• Federace švédských farmářů: www.lrf.se
• Švédská veterinární asociace: www.svf.se
• Švédská národní rada pro průmyslový a technický rozvoj – NUTEK: www.tillvaxtverket.se
• Národní spotřebitelská rada: www.konsumentverket.se
• Asociace pěstitelů a prodejců obilí: www.lantmannen.se   

Obchod a ekonomika

• SE Národní rada pro obchod: www.kommers.se
• Švédská obchodní a investiční rada – Business Sweden: www.business-sweden.se
• Švédské obchodní komory: www.sverigeshandelskamrar.se
• Stockholmská obchodní komora: www.chamber.se
• Švédská národní rada pro silniční dopravu – Vägverket: www.trafikverket.se
• Celní správa: www.tullverket.se
• Národní institut pro ekonomický výzkum – Konjunkturinstitutet: www.konj.se
• Švédská agentura pro mezinárodní rozvojovou pomoc – SIDA: www.sida.se 

Veletrhy a výstavy

• Elmia Mässan Jönköping: www.elmia.se/en/Program
• Stockholm Mässan: www.stockholmsmassan.se/program
• Kista Mässan: www.kistamassan.se/en/Calendar
• Malmö Mässan: www.malmomassan.se/en/Calendar
• Göteborg (Svenska Mässan): www.svenskamassan.se/en/calendar/
• Luleå Expo: www.luleaexpo.se

Ucelené informace o všech probíhajících veletržních akcích a konferencích lze dohledat na webových stránkách http://exponytt.se/.

Akademické a výzkumné instituce

• Královská vědecká akademie: www.kva.se
• Královská švédská zemědělská a lesnická akademie: www.ksla.se
• Švédský výzkumný institut obchodu: www.hui.se
• Švédský institut pro dopravu a spoje: www.sika-institute.se
• Institut pro výzkum papíru a celulózy: www.innventia.se
• Švédský institut pro evropské politické studie – SIEPS: www.sieps.se

Finance a banky

• Švédská národní banka – Riksbank: www.riksbank.se
• Nordea: www.nordea.com
• Skandinaviska Enskilda Banken – SEB: www.seb.se
• Handelsbanken: www.handelsbanken.se
• Swedbank: www.swedbank.se
• Stockholmská burza: www.nasdaqomxnordic.com