Švédská dopravní infrastruktura v posledních letech prochází obdobím transformace a zvýšené investiční aktivity, která se nese ve znamení udržitelnosti, digitalizace a adaptace na klimatickou změnu. Vláda schválila novou strategii, která se opírá o dlouhodobé investiční plánování do roku 2037; tento plán zahrnuje jak modernizaci stávajících koridorů, tak výstavbu nových infrastrukturních projektů. Z plánovaných investic v úhrnné výši 108 mld. eur je zhruba 33 mld. eur alokováno na údržbu silniční sítě a 19 mld. eur na investice do železniční sítě.

V oblasti železniční dopravy se Švédsko soustředí na zvýšení kapacity v nejvytíženějších uzlech a posílení robustnosti železniční sítě. Mezi strategické projekty patří vybudování železnice Göteborg–Borås v jihozápadním Švédsku s napojením na letiště Landvetter. Uvažuje se rovněž o posílení vnitrozemské severo-jižní železniční trasy (Inlandsbanan) s ohledem na potřeby nejen civilní ale i vojenské logistiky. Průběžně probíhá modernizace řízení železniční dopravy v podobě zavádění systému ERTMS. Pro české firmy to může znamenat příležitosti jak v tradičních stavebních disciplínách (zemní práce, mosty, tunely, kolejový svršek/spodek), tak v dodávkách technologických celků (řízení dopravy, bezpečnostní systémy, diagnostika infrastruktury, BIM/digital engineering). Vzhledem k tomu, že švédské plánování klade důraz na proveditelnost a nákladovou disciplínu, je konkurenční výhodou zkušenost s řízením životního cyklu (LCC), a schopnost doložit klimatickou stopu řešení.

V oblasti silniční dopravy je těžištěm národní strategie především realizace zanedbávané údržby, sanace mostů a zvyšování únosnosti vozovek hlavních tahů, což vyplývá mimo jiné z požadavků na optimalizaci silniční nákladní dopravy. Zároveň se investuje do klimatických adaptačních opatření, jako jsou odvodnění nebo ochrana proti erozi. Čím dál významnější roli budou hrát digitální a inteligentní systémy řízení dopravy. To vytváří poptávku na celém spektru napojených oborů, ať už se jedná o diagnostiku dopravních staveb, dopravní informační systémy nebo oblast stavebních materiálů, kde se klade důraz na nízkou uhlíkovou stopu, prefabrikaci a recyklaci stavebních směsí.

Pokračující elektrifikace osobní i nákladní dopravy klade zvýšené nároky na rozvoj podpůrné infrastruktury – nabíjecích stanic, bateriových úložišť a inteligentních systémů řízení zátěže. Syntetická paliva vyráběná z obnovitelné elektřiny a zachyceného CO₂ nacházejí uplatnění v těžké silniční, námořní a letecké dopravě. Českým firmám se zde nabízí prostor při vývoji a dodávkách aplikačních technologií.

Plánování investic do dopravní infrastruktury je v souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situací čím dál více formováno hlediskem obrany a vojenské mobility. Zvyšování propustnosti, odolnosti a únosnosti klíčových silničních koridorů, plány na výstavbu alternativních tras a propojení se skandinávskými partnery v NATO – i tyto projekty mohou přinést příležitosti pro české stavební firmy a firmy podnikající v oblasti dopravní infrastruktury a technologií. 

České firmy mohou najít příležitosti v oblastech subdodávek pro infrastrukturní stavby, ražbu tunelů, technologií pro železnici, chytrých dopravních systémů a systémových služeb pro řízení zátěže. Roste také poptávka po inovativních stavebních materiálech s nízkou uhlíkovou stopou, inteligentních řešení pro menší regiony a účasti na vybraných projektech realizovaných formou veřejně-soukromého partnerství (PPP), které jsou ve Švédsku využívány jako doplňkový model financování. S ohledem na nižší ochotu zadavatelů švédských veřejných zakázek uznávat vícepráce u stavebních prací je doporučeno pečlivé prostudování podmínek daného tendru a vyhodnocení všech potenciálních rizik. 

Švédský energetický sektor je v evropském srovnání ve výhodné výchozí pozici: výroba elektřiny je již dnes téměř bezfosilní a opírá se především o vodní, jadernou a větrnou energii.  Tato výhoda se však současně mění ve strukturální výzvu, protože Švédsko počítá s výrazným růstem spotřeby elektřiny v důsledku elektrifikace průmyslu, dopravy a nových energeticky náročných projektů, např. v oblasti zelené oceli.  Elektřina bude jádrem švédské klimatické transformace a některé scénáře počítají s nárůstem spotřeby na 300 TWh ročně v roce 2045, tj. dvojnásobek stávající spotřeby. Pro české firmy se otevírá prostor v oblasti energetických technologií, skladování energie, chytrých sítí a modernizace energetických systémů.

Klíčovým hrdlem je přenosová soustava. Výroba vodní a větrné energie je koncentrována na severu, zatímco velká část spotřeby, průmyslových center a městských regionů leží ve středním a jižním Švédsku. Provozovatel švédské přenosové sítě již nyní na kongesčních poplatcích inkasuje značné prostředky, které mají být využity pro rozvoj a modernizaci elektrické sítě. Aktuální plán s horizontem do roku 2033 počítá s rozsáhlou výstavbou a obnovou přenosové infrastruktury: výstavbou cca 1 500 km nových a obnovou více než 2 500 km stávajících vedení, výstavbou 30 nových rozvoden a rekonstrukcí poloviny stávajících. Zásadním programem je v tomto kontextu projekt NordSyd, který má navýšit přenosovou kapacitu mezi severem a jihem. To v následujících letech vytvoří poptávku po transformátorech, rozvodnách, řídicích systémech, výkonové elektronice a dalších souvisejících síťových komponentách.

Obnovitelné zdroje zůstávají významnou součástí švédského mixu, avšak jejich další rozvoj naráží na regulatorní, síťové a bezpečnostní limity. Kromě náročných povolovacích procesů a lokální opozice brzdí je také obranné a bezpečnostní zájmy – to se týká především off-shore větrných turbín v Baltském moři. S dalším rozvojem obnovitelných zdrojů souvisí také problematika  stability elektrizační soustavy. Vyšší podíl kolísající výroby z větru a solárních zdrojů zvyšuje potřebu síťové flexibility, řízení poptávky, bateriových úložišť a nových prvků pro stabilizaci napětí. To vše v nadcházejícím období vytvoří poptávku po velkokapacitních bateriových úložištích a pokročilých digitálních nástrojích pro správu a provoz sítě.

Jaderná energetika se stala jedním z hlavních pilířů švédské strategie pro stabilní bezfosilní výrobu. Vláda schválila model podpory a finančních záruk pro nové jaderné projekty, který kombinuje státní půjčky a rozdílové kontrakty (CfD). Počítá se s výstavbou projektů o instalovaném výkonu do cca 5 GW, což odpovídá zhruba čtyřem velkým reaktorům; v roce 2026 by měl být uzavřen tendr na výstavbu malých modulárních reaktorů (SMR), které jsou ve Švédsku předmětem technologického a investičního zájmu.. Švédská jaderná renesance proto otevírá možnosti pro firmy, které se podílejí na vývoji a výrobě komponent pro jadernou energetiku, jako jsou armatury, čerpadla, svařované konstrukce, měřicí a řídicí technika a další.

Vodíkové technologie mají významnou roli v dekarbonizaci průmyslu a těžké dopravy. Zelený vodík má potenciál nahradit fosilní zdroje v průmyslu, např. při výrobě oceli a nahradit fosilní paliva v některých segmentech dopravy. Český průmysl, i když není lídrem v produkci zeleného vodíku, má silné zázemí v oblasti vývoje a výroby elektrolyzérů a palivových článků. Řešení pro výrobu a skladování vodíku mohou být pro Švédsko cenným přínosem.

Významnou výzvou pro energetický sektor zůstává nedostatek kvalifikované pracovní síly. Problém je zvlášť citelný v severním Švédsku, kde se koncentrují energeticky náročné projekty v ocelářství, těžbě, bateriích a vodíkových technologiích.  Vedle přímých technologických dodávek se proto otevírá prostor pro inženýrské služby, projektové řízení, technický dozor a partnerství zaměřená na překonání tohoto regionálního deficitu pracovních sil.

Celkově představuje švédská energetika pro české firmy perspektivní, ale vysoce náročný trh. Největší obchodní potenciál je v modernizaci přenosových a distribučních sítí, stabilizačních a flexibilních technologiích, bateriových úložištích, jaderných subdodávkách, vodíkových technologiích, energetické efektivitě a digitalizaci energetiky.  Úspěch však bude vyžadovat schopnost doložit technickou kvalifikaci, kompatibilitu se švédskými normami, kybernetickou bezpečnost, udržitelnost dodavatelského řetězce a schopnost zapojit se do projektů s dlouhým povolovacím a investičním cyklem.

Těžiště švédské průmyslové politiky se postupně posouvá od obecného konceptu „smart industry“ k šířeji pojaté strategii udávání technologických trendů a udržení konkurenceschopnosti. Nová strategie vlády z roku 2025 tedy klade důraz na rozvoj strategických technologií od výzkumu po komercializaci, podporu investic, budování odolnosti dodavatelských řetězců a zjednodušování povolovacích procesů. Významnou roli hraje i inovační program Produktion2030, jehož cílem je vytvořit národní základnu výzkumu, inovací a vzdělávání pro konkurenceschopnou švédskou výrobu a významná je i synergie s národní digitalizační strategií na období 2025–2030.

Transformace je koncentrována kolem průmyslových a výzkumných hubů, které propojují velké, střední i malé podniky s univerzitami a výzkumnými institucemi. V okolí Göteborgu dominuje automobilový, bateriový, strojírenský a automatizační ekosystém napojený na Chalmersovu univerzitu. V oblasti Mälardalen v okolí Eskilstuny a Västerås má silné zázemí automatizace, robotika a výrobní technologie. V Linköpingu se nachází AI a ICT hub a v oblasti Stockholmu se koncentrují firmy a výzkumné instituce zaměřené na ICT, deep tech, aplikovaný výzkum a digitalizaci průmyslu, včetně vazeb na univerzitu KTH. Na severu země je důležitý důlní, hutní a zpracovatelský průmysl spolupracující s univerzitou v Luleå. 

Akademická sféra hraje významnou roli a výzkumná centra fungují nejen jako zdroj kvalifikovaných pracovníků, ale aktivně se podílejí na vývoji a testování nových technologií. Spolupracují přímo s podniky formou tzv. testbedů a inovačních partnerství, což zrychluje transfer výsledků výzkumu do praxe. To vytváří prostředí, v němž se inovace uplatňují v reálných provozech a zvyšují technologickou úroveň celého sektoru.

Švédské podniky intenzivně zavádějí pokročilé technologie, které tvoří základ tzv. průmyslu 4.0. Patří sem digitalizace a propojování výrobních zařízení do sítí IoT, automatizace a průmyslová robotika, využívání softwarových řešení pro optimalizaci výrobních procesů (MES/ERP) včetně aplikací umělé inteligence a pokročilých datových metod, dále aditivní výroba („3D tisk“) a robustní systémy průmyslové kybernetické bezpečnosti. Švédsko v tomto ohledu patří k technologickým lídrům v rámci EU a vyznačuje se vysokou mírou praktického nasazení těchto technologií napříč sektory. Právě tato vyspělost vytváří poptávku po specializovaných, vysoce kvalitních a inovativních řešeních ze zahraničí.

České technologické firmy, které disponují pokročilými řešeními v oblastech, jako je senzorika, automatizace, průmyslové informační systémy, diagnostika strojů s využitím umělé inteligence a průmyslová kyberbezpečnost, mají v tomto prostředí co nabídnout. V řadě těchto segmentů již působí firmy, které mají ověřené produkty, úspěšné reference a zkušenosti s exportem na technologicky náročné trhy. Česká řešení kombinují technickou vyspělost s důrazem na efektivitu, což odpovídá švédským prioritám v oblasti ekologické a ekonomické udržitelnosti výroby. Díky programům typu Produktion2030, Advanced Digitalisation a síti testbedů mohou české firmy hledat vstup přes pilotní projekty, konsorcia a technologická partnerství. Reálný exportní potenciál existuje především tam, kde česká nabídka odpovídá švédské poptávce po technologickém posunu směrem k digitalizaci, automatizaci a zelené transformaci výroby.

Pro české firmy jsou ve Švédsku nejperspektivnější specializovaná řešení pro digitalizaci a automatizaci výroby – zejména v oblasti MES/ERP integrace, průmyslového IoT, robotiky a senzoriky, AI pro prediktivní údržbu, průmyslové kyberbezpečnosti, aditivní výroby a udržitelných výrobních procesů. Úspěch bude záviset na doložení referencí, měřitelného přínosu pro produktivitu, úspory energie a snížení emisní náročnosti výroby, na kompatibilitě se zavedenými průmyslovými standardy a na schopnosti zapojit se do švédských dodavatelských řetězců, testbedů a partnerských projektů.

Kulturní a kreativní odvětví má ve Švédsku rostoucí ekonomický i politický význam. Švédská vláda v roce 2024 přijala strategii pro podniky v kulturních a kreativních odvětvích pro období 2024–2033, jejímž cílem je posílit pozici Švédska jako vedoucí země v této oblasti a podpořit růst, zaměstnanost, export a mezinárodní atraktivitu švédských kreativních firem. Mezi priority této strategie patří oblast autorských práv, podpora rozvoje kreativního sektoru v regionech a posílení mezinárodního dopadu švédských kreativních firem.

Z hlediska konkrétních obchodních příležitostí pro české firmy je nejvýznamnější částí kreativních odvětví herní průmysl. Švédsko patří mezi nejúspěšnější evropské herní ekosystémy a jeho studia dlouhodobě vytvářejí globálně známé tituly a značky. Vedle velkých společností jako King, Mojang, EA DICE, Paradox Interactive, Avalanche Studios, Massive Entertainment, Coffee Stain či Toca Boca zde působí také široká základna menších a středních studií, nezávislých vývojářů i vzdělávacích institucí. Švédské hry jsou orientované na export a většina tržeb je generována mimo domácí trh.

Význam odvětví je posílen nejen jeho ekonomickým výkonem, ale i technologickým přesahem. Herní průmysl ve Švédsku funguje jako prostředí pro rychlé testování a komercializaci nových technologií v oblastech umělé inteligence, datové analytiky, vizualizace, cloudové infrastruktury, uživatelského rozhraní, virtuální a rozšířené reality, vzdělávacích technologií, simulací a interaktivního designu.

Přestože globální herní trh v letech 2023–2025 čelil ochlazení, restrukturalizacím, propouštění a poklesu investičního zájmu, švédský herní sektor prokázal relativní odolnost. Domácí tržby rostly, počet firem na trhu se zvýšil a zaměstnanost zůstala stabilní. Současně však platí, že investoři více než v předchozích letech kladou důraz na ziskovost, efektivní produkci, kvalitně ošetřená práva k duševnímu vlastnictví, live-ops schopnosti a udržitelnost obchodního modelu.  To vytváří prostor pro specializované dodavatele, kteří dokážou švédským studiím snížit náklady, zrychlit produkci, doplnit chybějící kapacity nebo dodat špičkovou technologickou expertízu.

Švédský herní trh se vyznačuje velmi rozvinutým profesním ekosystémem. Klíčovou akcí je každoroční konference „Nordic Game“ v Malmö, jedna z hlavních evropských B2B konferencí herního průmyslu, která se obvykle koná v květnu a pravidelně hostí přes 3 000 účastníků, a nabízí platformu pro matchmaking a navázání obchodní spolupráce. V Malmö se také MeetToMatch / PGC Summit, zaměřený na strukturovaná jednání mezi vývojáři, vydavateli, investory a poskytovateli služeb. Další významnou akcí je Sweden Game Conference ve Skövde, každoroční konference zaměřená zejména na vývojáře, startupy, investory a propojení s herním vzděláváním. Pro české firmy, studia a investory představují tyto akce nejpřímější cestu k navázání kontaktů, ověření poptávky a vyhledání obchodních nebo vývojových partnerů.

Reálný exportní potenciál pro české subjekty existuje především tam, kde česká nabídka spojuje vysokou technologickou úroveň, kvalitní kreativu, konkurenceschopné náklady a zkušenost s mezinárodní produkcí. Příležitosti se otevírají v oblasti grafiky, animace, testování, lokalizace či virtuální reality. Švédská studia jsou náročná na kvalitu, spolehlivost a schopnost zapojení do profesionálních vývojových procesů, zároveň však hledají flexibilní partnery pro specializované části produkce a technologické inovace. Nejslibnější cestou je proto přímá spolupráce se studii, zapojení do vývoje, dodávky konkrétních vývojových kapacit, účast na B2B konferencích, případně partnerství s inkubátory, regionálními herními clustery a investory. Úspěch závisí na referencích, schopnosti pracovat v angličtině, pochopení švédské pracovní kultury, transparentnosti a budování dlouhodobé důvěryhodnosti.

Výzkum, vývoj a inovace tvoří základ švédské hospodářské i společenské strategie – nejen díky objemu investic, ale i díky propojení vědy s podnikovou sférou, mezinárodnímu přesahu a schopnosti pružně reagovat na globální výzvy. Do výzkumu a vývoje směřuje 3,6 % HDP, přičemž téměř tři čtvrtiny financování zajišťuje podnikový sektor. Tento přístup podporuje rychlý přenos znalostí do praxe a zajišťuje, že výsledky výzkumu odpovídají potřebám trhu. Dvě třetiny švédského vědeckého výstupu vznikají ve spolupráci se zahraničními institucemi, což švédské akademické prostředí řadí mezi nejotevřenější na světě.

Mezi hlavní strategické oblasti výzkumu patří pokročilá výzkumná infrastruktura (ESS, MAX IV), AI a autonomní systémy, pokročilé digitální technologie, kvantové technologie, energetické technologie (elektrifikace bez fosilních paliv), pokročilé materiály a biotechnologie (zdraví a life sciences). 

Významnou roli ve švédském výzkumném a inovačním ekosystému sehrává státní inovační agentura Vinnova, která prostřednictvím grantů podporuje aplikovaný výzkum, inovace, mezinárodní spolupráci a propojování veřejného, akademického a podnikového sektoru. Mezi její priority patří identifikace strategických technologií s transformačním potenciálem, posilování mezinárodní spolupráce a inovace pro udržitelnou budoucnost. Vinnova každoročně financuje tisíce výzkumných a inovačních projektů, mezi které v roce 2025 rozdělila přes 300 mil. euro. Na univerzitní úrovni sehrávají klíčovou roli univerzitní inovační centra a holdingové společnosti, které pomáhají s identifikací, komercionalizací výzkumu.

Švédská robustní výpočetní infrastruktura se významnou měrou podílí na výzkumu v oblasti AI, strojového učení, klimatického modelování, materiálového inženýrství, life sciences či farmaceutický výzkum. Ve Švédsku je v provozu celá řada superpočítačů, mezi aktuálně nejvýkonnější patří počítače Arrhenius a Berzelius (Národní superpočítačové centrum při univerzitě v Linköpingu), Dardel (KTH ve Stockholmu), Mimer (Linköping) a Alvis (Chalmersova univerzita v Göteborgu).  Do evropské superpočítačové infrastruktury EuroHPC se Švédsko zapojuje zejména prostřednictvím systému Arrhenius a připravované AI Factory Mimer.

Silnou pozici má Švédsko rovněž v kvantových technologiích, významný je zejména národní program WACQT, který usiluje o rozvoj švédských kompetencí v kvantových výpočtech, kvantové komunikaci, šifrování a senzorice; hlavním cílem je vybudování špičkového švédského kvantového počítače a provoz platformy, která má zpřístupnit kvantové výpočty akademickým i průmyslovým uživatelům.

Švédsko je také zapojeno do sdílené výzkumné infrastruktury evropského významu. V Lundu se nachází synchrotron MAX IV, otevřený v roce 2016, a zároveň se zde buduje neutronový zdroj European Spallation Source (ESS), který představuje největší projekt vědecké infrastruktury na švédském území. 

Díky své otevřenosti, kvalitní infrastruktuře a silné internacionalizaci nabízí Švédsko atraktivní prostředí pro testování nápadů, škálování technologií i vstup na globální trhy. Pro české univerzity, výzkumné organizace a technologické firmy to představuje reálnou příležitost k navázání partnerství, sdílení know-how i společnému vývoji konkrétních řešení. Uplatnění tu najdou zejména subjekty se specializací na pokročilé výpočty, datovou analytiku, vývoj algoritmů či výzkumnou podporu v laboratorních a testovacích prostředích. Spolupráci se švédskými partnery lze nejsnadněji navázat prostřednictvím společné účasti v evropských výzkumných programech/projektech a konsorciích, nebo prostřednictvím otevřených testovacích platforem, které Švédsko aktivně rozvíjí. Klíčem k úspěchu je dlouhodobé zapojení, otevřenost ke spolupráci a snaha přinášet výsledky, které mají dopad – pro průmysl i pro společnost.