Švédsko

Švédsko, které jako jedna z mála zemí na světě nepřistoupilo k tvrdým restriktivním opatřením, spoléhalo pouze na doporučení a ekonomika mohla fungovat, byť v omezené míře, přesto relativně nerušeně dál, zaznamenalo v prvním čtvrtletí 2020 dokonce mírný nárůst HDP. Švédsko jakožto silně proexportně založenou ekonomiku, závislou na globálních dodavatelských řetězcích, a především kondici německé a evropské ekonomiky, však krize dožene v téměř stejné intenzitě jako celou EU v následujících kvartálech bez ohledu na to, jak relativně málo vlastní ekonomiku vláda v rámci přijímaných epidemiologických opatření přiškrtila. Dopady krize by však díky alespoň částečnému zachování chodu ekonomiky měly být přeci jen o něco méně bolestné než ve většině zemí EU.

Vláda zatím na podporu ekonomiky uvolnila přes 6 % HDP a další pomoc ještě plánuje. Jedná se především o přímou pomoc zasaženým podnikům, programy na záchranu pracovních míst, odklady splátek daní, převzetí břemene nemocenské z firem a řadu dalších opatření, jež byla prezentována v několika vládních balíčcích ekonomické podpory. Centrální banka (Riksbank) uvolnila cca 16 % HDP země na posílení likvidity a na nákup státních i firemních dluhopisů. Díky skutečnosti, že Švédsko mělo v minulosti velmi zdravé státní finance a jedno z nejnižších zadlužení v EU, neočekává se, že bude mít problém rozpočtové schodky financovat, resp. nalézt na finančních trzích kupce pro státní dluhopisy za minimální úrok. Očekává se, že zadlužení země stoupne z 35 na 40, případně 42 % HDP, což bude i nadále jedno z nejnižších zadlužení v EU.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Švédsko netrpí nedostatkem zdravotnického materiálu ani techniky, naopak v průběhu krize bylo jejich exportérem. Vzhledem ke skutečnosti, že se švédská ekonomika zcela nezastavila, Švédsko mnohem více trpí přerušením dodavatelských řetězců, a to především ve strojírenství a v energetice, a dále přerušením pracovní mobility, a to zejména ve stavebnictví. Jakožto silně proexportně orientovaná ekonomika Švédsko potřebuje co nejdříve obnovit dodávky a pohyb pracovních sil.

Energetický průmysl

Současná krize nic nemění na cíli Švédska stát se první „fossil free“ zemí na světě, naopak ekonomická obnova bude primárně zaměřená na zelené příležitosti. Nicméně právě rostoucí trend výstavby větrných elektráren a nestálost jejich dodávek do distribuční sítě představuje obrovskou aktuální potřebu na modernizaci a zvýšení kapacity přenosné sítě. A právě dodávky komponentů a služeb jak pro obnovitelné zdroje, tak pro přenosovou soustavu představují velkou příležitost.

Stavební průmysl

Stavební boom napříč Švédskem pokračuje a týká se jak rezidenčních a průmyslových, tak infrastrukturních staveb. Švédská vláda pomocí investic do infrastruktury stimuluje švédskou ekonomiku (doslova se hodlá proinvestovat z krize) a vedle investičního balíku ve výši 522 mld. SEK do výstavby infrastrukturních projektů pro období 2014–2025 uvolnila další desítky miliard na opravy silnic a dálnic, železnic a dalších dopravních koridorů.

Strojírenský průmysl

Švédsko je tradiční strojírenskou zemí a export strojírenských výrobků a technologií představuje 45 % švédského exportu. Jedná se především o důlní stroje a technologie, osobní a nákladní automobily, stavební stroje, zemědělské a lesnické stroje a zařízení pro offshore a lodní průmysl. Krize jasně ukázala limity globálních dodavatelských řetězců a zajištění stabilních subdodávek pro švédský strojírenský průmysl je švédskou prioritou.

Velvyslanectví ČR ve Stockholmu
e-mail: stockholm@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/stockholm