Transformace dopravní infrastruktury probíhá ve znamení udržitelnosti, digitalizace a adaptace na klimatické změny. Vláda představila novou strategii, která se opírá o dlouhodobé investiční plánování do roku 2037. Aktualizace národního plánu zahrnuje jak modernizaci stávajících koridorů, tak rozvoj nových infrastrukturních projektů. Klíčovými prioritami jsou klimatická kompatibilita, regionální dostupnost, bezpečnost a zvýšení robustnosti celého dopravního systému.

Vysokou politickou i odbornou pozornost získává železniční spojení Göteborg–Borås, které má posílit propojení západního Švédska a zlepšit dostupnost letiště Landvetter. Projekt je podpořen regionálním spolufinancováním a otevírá příležitosti v oblasti projektování, stavebních prací, technologií řízení železniční dopravy i chytré mobility. Naopak pilotní projekt elektrifikovaných silnic byl ukončen kvůli vysokým nákladům, což umožnilo přesun prostředků na jiné prioritní oblasti. Plán rozvoje dopravní infrastruktury v letech 2026 – 2037 implicitně počítá s dalším rozvojem silničního propojení po západo-východní ose na severu Švédska s cílem zajistit propustnější spojení se spojenci z NATO – Norskem a Finskem. I tyto projekty mohou přinést příležitosti pro české stavební firmy a firmy podnikající v oblasti dopravní infrastruktury a technologií.

Rostoucí poptávka po elektrické energii, související s elektrifikací dopravy a průmyslu, zvyšuje nároky na podpůrnou infrastrukturu – včetně nabíjecích stanic, bateriových úložišť a chytrých systémů řízení zátěže. Syntetická paliva vyráběná z obnovitelné elektřiny a zachyceného CO₂ nacházejí uplatnění v těžké silniční, námořní a letecké dopravě. Českým firmám se zde nabízí prostor při vývoji a dodávkách aplikačních technologií.

Důraz je rovněž kladen na zvyšování nosnosti a odolnosti stávající silniční sítě, digitalizaci řízení dopravy a zavádění moderních technologií v železničním provozu – včetně systémů ERTMS. Vedle klasické výstavby je podporován výzkum a inovace zaměřené na udržitelnou mobilitu, chytré materiály a nízkouhlíkové technologie.

Navzdory vysoké technické úrovni infrastruktury zůstávají výzvami stárnoucí dopravní uzly, klimatická zranitelnost a nedostatečná kapacita v některých regionech. Zvýšené investice do údržby a sanace, přechod na digitální řízení provozu a adaptace dopravních systémů na extrémní podmínky budou klíčové pro další rozvoj. V rámci krajských plánů se připravují i regionální projekty zaměřené na lepší propojení přístavů, zvýšení kapacity pro těžkou nákladní dopravu a sanaci místních mostů. Tyto menší zakázky mohou být atraktivní pro firmy s flexibilními inženýrskými kapacitami a zkušeností s projektováním v členitém terénu.

České firmy mohou najít příležitosti v oblastech subdodávek pro infrastrukturní stavby, ražbu tunelů, technologií pro železnici, chytrých dopravních systémů a systémových služeb pro řízení zátěže. Roste také poptávka po inovativních stavebních materiálech s nízkou uhlíkovou stopou, inteligentních řešeních pro menší regiony a účasti na vybraných projektech realizovaných formou veřejně-soukromého partnerství (PPP), které jsou ve Švédsku využívány jako doplňkový model financování. S ohledem na nižší ochotu zadavatelů švédských veřejných zakázek uznávat vícepráce u stavebních prací je doporučeno pečlivé prostudování podmínek daného tendru a vyhodnocení všech potenciálních rizik. 

Švédsko se v roce 2025 nachází na prahu zásadní transformace směrem k klimatické neutralitě do roku 2045. Očekává se, že spotřeba elektřiny vzroste díky elektrifikaci průmyslu a dopravy, přičemž dlouhodobé projekce ukazují na dvojnásobný nárůst do roku 2045. Tento nárůst je spojený s rozvojem zelené oceli, vodíkových technologií a přechodem dopravy na elektrický pohon. 

Růst obnovitelných zdrojů však přináší i výzvy, zejména v oblasti přenosových kapacit. Většina výroby energie je soustředěná na severu Švédska, kde se nacházejí větší větrné a vodní elektrárny, zatímco spotřeba energie je koncentrována na jihu, zejména v průmyslových oblastech. Tato disproporce způsobuje tlak na přenosovou infrastrukturu, která není v současnosti schopna efektivně pokrýt rostoucí poptávku. S tím souvisí i další výzva: nestabilita cen elektřiny, zejména u větrné energie, kdy v obdobích silného větru mohou výkupní ceny klesat do záporných čísel. Stávající švédská vláda se z bezpečnostních důvodů rozhodla pozastavit vydávání licencí pro nové větrné parky na východním pobřeží země. Tyto faktory činí návratnost investic do větrných projektů nejistější a investory odrazují.

Klíčovou výzvou pro Švédsko i další země s vysokým zastoupením OZE v energetickém mixu zůstávají nedostatečné schopnosti a kapacity sloužící k ukládání přebytečné elektrické energie. Vodní elektrárny jsou plně využity, zatímco bateriové a vodíkové technologie jsou stále v rané fázi vývoje a potřebují významné investice pro rozšíření. Pro efektivní integraci obnovitelných zdrojů do sítě je nutné rozvinout pokročilé technologie pro ukládání energie, což vytváří prostor pro firmy zaměřené na vývoj a implementaci těchto systémů.

Jaderná energetika stále zůstává součástí dlouhodobé švédské energetické strategie. Stát podporuje výstavbu nových bloků (+ 4 až 6 GW) a malých modulárních reaktorů (SMR), které by měly zajišťovat stabilní a bezemisní výrobu energie. Hlavní překážku rozvoje velkých jaderných projektů představují obrovské ekonomické náklady a dodací lhůty. Švédská vláda v roce 2025 přijala zákon o financování výstavby až čtyř nových bloků s tím, že výstavba nových bloků by měla začít do konce této dekády. Spolu s tím se očekává prodlužování životnosti stávajících jaderných elektráren. Švédská jaderná renesance proto otevírá možnosti pro firmy, které se podílejí na vývoji a výrobě komponent pro jadernou energetiku a technologických řešení pro SMR. 

Nový návrh reformy švédského energetického trhu z roku 2025 posiluje roli státu při podpoře klíčových energetických investic, zejména v oblasti jaderné energetiky, a to prostřednictvím finančního rizikového sdílení a zjednodušeného licenčního procesu pro nové jaderné reaktory. Reforma rovněž podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů energie, jako je větrná a solární energie, a modernizaci přenosových sítí, což zahrnuje investice do technologií pro skladování energie a chytrých energetických řešení. Tato opatření vytvářejí nové příležitosti pro české firmy, zejména v oblastech vývoje a implementace technologií pro skladování energie, efektivní správu distribučních sítí a digitalizaci energetických systémů.  

Další výzvou pro energetický sektor je nedostatek kvalifikované pracovní síly, zejména v regionech na severu Švédska, kde se nachází těžební a průmyslové oblasti potřebné pro rozvoj zelených technologií. Tento problém je důsledkem nízké koncentrace obyvatelstva v těchto regionech, což vede k nedostatku kvalifikovaných pracovníků v odvětvích, jako je těžba surovin a výroba zelené oceli nebo vodíkových technologií. Nedostatek pracovní síly by mohl ohrozit ambiciózní projekty, které vyžadují nejen materiál, ale i dostatečný odborný personál. Tato situace vytváří příležitosti v oblasti inženýrských služeb a technologických partnerství, které mohou pomoci překonat tento regionální deficit pracovních sil a podpořit rozvoj průmyslu. 

V oblasti vodíkových technologií se Švédsko zaměřuje na produkci zeleného vodíku, který by měl nahradit fosilní paliva v průmyslu a dopravě. Český průmysl, i když není lídrem v produkci zeleného vodíku, má silné zázemí v oblasti vývoje a výroby elektrolyzérů a palivových článků. Řešení pro výrobu a skladování vodíku mohou být pro Švédsko cenným přínosem.

Pro české firmy představuje švédský energetický trh v roce 2025 komplexní a rychle se rozvíjející příležitosti. Ať už jde o inovace v oblasti ukládání energie, modernizaci přenosových sítí, vývoj vodíkových technologií nebo účast na projektech týkajících se nové jaderné kapacity. Registrujeme poptávku po technologicky, ekologicky a ekonomicky efektivních řešeních, které by podpořily švédskou transformaci na klimaticky neutrální společnost.

Švédsko v roce 2025 potvrzuje svou pozici digitální velmoci. ICT sektor představuje klíčovou součást ekonomiky a poskytuje pracovní příležitosti pro téměř půl milionu specialistů. Trh zahrnuje oblasti jako umělou inteligenci (AI), cloud computing, průmyslovou automatizaci, kyberbezpečnost, digitální zdraví a platformové služby, přičemž vykazuje trvalý růst napříč všemi segmenty.

AI a automatizace jsou klíčovými oblastmi, ve kterých Švédsko pokračuje v rozvoji. V roce 2024 vláda zřídila AI komisi a posílila platformu AI Sweden, která spojuje aktéry z akademické, veřejné i soukromé sféry. AI se stává běžnou součástí firemních procesů, zejména ve velkých podnicích. Automatizace zůstává základním pilířem švédského průmyslu, především v automobilovém sektoru, kde jsou hojně využívány robotické a senzorické technologie.

5G pokrývá více než 90% obyvatel a Švédsko je lídrem v mobilní konektivitě v Evropě. Kromě veřejné infrastruktury se rozvíjejí i soukromé průmyslové sítě podporující digitalizaci výroby a logistiky. Země také aktivně pracuje na vývoji 6G, účastní se mezinárodních výzkumných a standardizačních iniciativ ve spolupráci s EU a USA.

Cloud computing a datová centra jsou jedním z nejrychleji rostoucích segmentů. Investice od globálních lídrů, jako Microsoft a Google, posilují infrastrukturu, která je navržena s ohledem na energetickou účinnost a využívání obnovitelných zdrojů. S rostoucími kybernetickými hrozbami, zejména útoky na veřejné instituce a klíčovou infrastrukturu, vláda reaguje posílením kybernetické bezpečnosti.

IoT a edge computing se rozvíjejí především v průmyslu, dopravě, zdravotnictví a správě měst. Iniciativa IoT Sverige podporuje projekty využívající senzorické technologie, zatímco firmy jako Ericsson a ABB vyvíjejí pokročilá řešení pro chytré továrny a infrastrukturu.

Hardware a elektronika jsou dalším silným sektorem, zahrnujícím výrobce komunikační techniky, obrannou elektroniku a pokročilé výrobní zařízení. Mezi klíčové firmy patří Ericsson, Axis, Saab a Mycronic. Švédsko má silné výzkumné zázemí v oblasti polovodičových technologií, přičemž se podílí na evropských iniciativách podporujících tento průmysl.

Software a digitální platformy jsou základem švédské startupové scény. Stockholm hostí známé technologické firmy jako Spotify, Klarna, Tink a Mojang. Vysoká míra digitalizace a open-source kultura podporují inovace a rychlý růst technologických firem.

Pro české technologické firmy nabízí Švédsko široké možnosti spolupráce v oblasti digitální infrastruktury, automatizace, softwarového vývoje a kybernetické bezpečnosti. Příležitosti se otevírají i v průmyslových aplikacích IoT, energeticky úsporné elektronice a vývoji eHealth platforem. Vzhledem k důrazu na udržitelnost a otevřenou inovaci existuje prostor pro spolupráci v oblasti zelených ICT technologií či recyklace elektroniky. Zapojení českých firem do švédských testovacích platforem a inovačních klastrů – individuálně, nebo v rámci místního partnerství – může přispět k navázání dlouhodobé spolupráce a otevřít tak cestu na další skandinávské i globální trhy.

V prosinci 2024 švédská vláda deklarovala připravenost navyšovat výdaje na tzv. totální obranu země (tj. výdaje na rozvoj ozbrojených sil a na civilní obranu) ve výši 2,4 % HDP (rok 2025), resp. 2,6 % HDP (rok 2028). V březnu 2025 premiér Ulf Kristersson oznámil ambici dosáhnout výdajů na obranu ve výši 3,5 procent HDP do roku 2030. Část výdajů na obranu bude vynaložena na navýšení personálního stavu švédských ozbrojených sil až o 27 tisíc aktivních a záložně-aktivních příslušníků, část pak na akvizici zbraní, materiálu a technologií. Švédská středopravicová vláda podporovaná Švédskými demokraty předpokládá, že přezbrojení švédských ozbrojených sil si v období 2025 – 2035 vyžádá nutnost půjček v řádu 670 mld. Kč nad rámec běžného rozpočtu. 

Na nutnosti zvýšení obranných výdajů se vláda shoduje s nejsilnější parlamentní a opoziční stranou – Sociální demokracií. V širším kontextu je třeba brát ohled rovněž na iniciativu Evropské komise ReArm Europe. Trajektorie růstu obranných výdajů by proto měla být zachována nezávisle na výsledku parlamentních voleb v září 2026. 

Švédské ozbrojené síly zahrnují všechny standardní a dále se větvící druhy zbraní: pozemní vojsko, vzdušné síly, námořnictvo a národní gardu. Švédský zbrojní průmysl je komplexní a pokrývá potřeby švédských, aliančních i dalších ozbrojených sil v segmentu nadzvukového letectva, malých UAV/dronů, řízených střel země-země a vzduch-země, radarových systémů, obrněných 

a nákladních vozidel, protiletadlových systémů, protitankových střel, samohybných houfnic, korvet, ponorek, malorážové, velkorážové a dělostřelecké munice atd. 

I přes značnou komplexnost a silné postavení místního obranného průmyslu nelze ani v případě Švédska hovořit o produkční a technologické soběstačnosti. Cestu pro rozvoj švédských ozbrojených sil představuje navýšení národních kapacit na straně jedné, a posílení mezinárodní spolupráce na straně druhé. Prostor se otevírá pro spolupráci formou dodávek poptávaného vojenského materiálu a materiálu dvojího užití (jak pro potřeby švédských ozbrojených sil, tak potřeby třetích zemí shodně s licenční politikou – např. Ukrajiny), případně prostřednictvím synergií při produkci obranných technologií. 

Příležitost pro průnik českého obranného průmyslu do Švédska představuje předpokládaný převis poptávky nad nabídkou (přetrvávající nedostatek národních kapacit v některých segmentech) 

a očekávané posílení role mezinárodních synergií, resp. obranně-průmyslových aliancí mezi členskými zeměmi NATO, které jsou zároveň členy EU. Za výzvu je třeba považovat tradiční vazby a vzájemné transfery mezi švédským obranným průmyslem a dalšími severskými zeměmi – především Finskem.      

Průmysl tvoří přibližně 23,25 % švédského HDP (včetně zpracovatelského sektoru), přičemž tradičně nejvýznamnější je automobilový průmysl, strojírenství, elektrotechnika a chemický průmysl. V posledním desetiletí však sektor prochází strukturální transformací směrem k digitalizaci, automatizaci a udržitelnosti, podporovanou vládní strategií Smart Industry. Ta propojuje technologický rozvoj s klimatickými cíli, důrazem na inovace a internacionalizaci firem.

Transformace průmyslu je koncentrována zejména v regionech Västra Götaland (automobilový a strojírenský klastr), Mälardalen (automatizace, výroba komponent), Linköping (AI, informační technologie) a Luleå (procesní průmysl, těžba, senzorika). V těchto oblatech působí inovační platformy jako Automation Region, ProcessIT Innovations nebo Stena Industry Innovation Lab, které propojují výzkum, podniky a startupy.

Významnou roli hraje rovněž akademická sféra. Univerzity a výzkumná centra (například Chalmers, KTH Stockholm, RISE, Mälardalen University nebo Luleå University of Technology) fungují nejen jako zdroj kvalifikovaných pracovníků, ale aktivně se podílejí na vývoji a testování nových technologií. Spolupracují přímo s podniky formou tzv. testbedů a inovačních partnerství, což zrychluje transfer výsledků výzkumu do praxe. To vytváří prostředí, v němž se inovace uplatňují v reálných provozech a zvyšují technologickou úroveň celého sektoru.

Švédské podniky v oblasti chytré výroby intenzivně implementují pokročilé technologie, které tvoří základ tzv. Průmyslu 4.0. Patří mezi ně propojení výrobních zařízení do sítí IoT, automatizační a robotická řešení, softwarové systémy pro řízení výroby (MES a ERP), aplikace umělé inteligence pro prediktivní údržbu a optimalizaci procesů, aditivní výroba a robustní systémy průmyslové kybernetické bezpečnosti. Švédsko v tomto ohledu patří k technologickým lídrům v rámci EU a vyznačuje se vysokou mírou praktického nasazení těchto technologií napříč sektory. Právě tato vyspělost vytváří poptávku po specializovaných, vysoce kvalitních a inovativních řešeních ze zahraničí.

České technologické firmy, které disponují pokročilými řešeními v oblastech, jako je senzorika, automatizace, průmyslové informační systémy, diagnostika strojů s využitím umělé inteligence a průmyslová kyberbezpečnost, mají v tomto prostředí co nabídnout. V řadě těchto segmentů již působí firmy, které mají ověřené produkty, úspěšné reference a zkušenosti s exportem na technologicky náročné trhy. Česká řešení kombinují technickou vyspělost s důrazem na efektivitu, což odpovídá švédským prioritám v oblasti ekologické a ekonomické udržitelnosti výroby. Díky existující veřejné podpoře inovačních projektů ve Švédsku a rozvinuté síti profesních platforem mají české podniky příležitost rozšířit svou působnost prostřednictvím strategického partnerství, účasti v konsorciích či přímé spolupráce s koncovými odběrateli. Reálný exportní potenciál existuje především tam, kde česká nabídka odpovídá švédské poptávce po technologickém posunu směrem k digitalizaci, automatizaci a zelené transformaci výroby.

V roce 2025 je Švédsko jednou z nejvýkonnějších vědecko-inovačních ekonomik v Evropě.

Výzkum, vývoj a inovace tvoří základ jeho hospodářské i společenské strategie – nejen díky objemu investic, ale i díky propojení vědy s byznysem, mezinárodnímu přesahu a schopnosti pružně reagovat na globální výzvy. Do výzkumu a vývoje směřuje 3,6 % HDP, přičemž více než dvě třetiny financování zajišťuje podnikový sektor. Tento přístup podporuje rychlý přenos znalostí do praxe a zajišťuje, že výsledky výzkumu odpovídají potřebám trhu.

Dvě třetiny švédských vědeckých publikací vznikají ve spolupráci se zahraničními institucemi, což zemi řadí mezi nejotevřenější výzkumné systémy na světě. Dalších 7,5 % výstupů připadá na společné projekty univerzit a firem – z nichž většina má mezinárodní rozměr. Takto pevné propojení vědy s průmyslem převyšuje evropský i globální průměr a výrazně zvyšuje šanci na praktické využití výsledků.

Pro české podniky to znamená šanci zapojit se do inovačních partnerství s evropským přesahem a reálným tržním uplatněním.

V rámci národní inovační politiky hraje klíčovou roli agentura Vinnova, která podporuje technologie s vysokým transformačním potenciálem – jen v roce 2024 rozdělila téměř 300 milionů eur mezi 174 projektů. Nový rámec Impact Innovation cílí na systémové změny v oblastech, jako je klimatická transformace, hospodaření s vodou, udržitelný průmysl a efektivní veřejná správa. Podporu v něm získaly například iniciativy Net Zero Industries, Water Wise Societies nebo SustainGov, které spojuje důraz na mezioborovou spolupráci napříč veřejným, soukromým a akademickým sektorem.

Švédsko dlouhodobě sází na otevřenou vědu a přístupnou výzkumnou infrastrukturu. Patří sem například synchrotronové centrum MAX IV, neutronový zdroj ESS v Lundu a nově budovaný superpočítač Arrhenius v Linköpingu, který má v budoucnu posílit kapacity vedle systému Berzelius zaměřeného na umělou inteligenci. Linköping se tak zařazuje mezi hlavní uzly evropské výpočetní infrastruktury, mimo jiné díky nové AI platformě Mimer pro vývoj a trénink rozsáhlých modelů. V Göteborgu se Chalmersova univerzita posouvá na špičku výzkumu v oblasti kvantových technologií – v rámci národního programu WACQT zde vzniká kvantový počítač, který má do roku 2029 dosáhnout hranice 100 qubitů. Společným jmenovatelem těchto projektů je důraz na sdílení znalostí, otevřenost a technologický přesah v evropském měřítku.

Souběžně s budováním výzkumné základny se Švédsko zaměřuje i na strategické priority v podobě akceleračních oblastí –udržitelné zdravotnictví a life sciences, klimatickou transformaci, bezpečnost nebo společenskou odolnost. Tyto směry přinášejí nejen prostor pro výzkum, ale i konkrétní tržní příležitosti – zejména v oblastech umělé inteligence, kvantových technologií, senzoriky, vývoje materiálů, vodíkových a energetických systémů. Právě zde může český průmysl nabídnout své inženýrské know-how, komponenty nebo vývojové služby – například prostřednictvím evropských partnerství (ERA, Horizon Europe, připravovaný FP10) nebo skrze testovací platformy, které Švédsko aktivně buduje.

Díky své otevřenosti, kvalitní infrastruktuře a silné internacionalizaci nabízí Švédsko atraktivní prostředí pro testování nápadů, škálování technologií i vstup na globální trhy. Pro české univerzity, výzkumné organizace a technologické firmy to představuje reálnou příležitost k navázání partnerství, sdílení know-how i společnému vývoji konkrétních řešení. Uplatnění tu najdou zejména subjekty se specializací na pokročilé výpočty, datovou analytiku, vývoj algoritmů či výzkumnou podporu v laboratorních a testovacích prostředích. Spolupráci usnadňují evropské výzkumné programy, bilaterální projekty i otevřené testovací platformy, které Švédsko aktivně rozvíjí. Klíčem k úspěchu je dlouhodobé zapojení, otevřenost ke spolupráci a snaha přinášet výsledky, které mají dopad – pro průmysl i pro společnost.