Švédsko

Švédská ekonomika byla pandemií covidu-19 zasažena méně než ostatní členské státy EU. K dobrému výsledku přispělo chování Švédska, které se v průběhu pandemie drželo strategie minimálního zavádění restrikcí a většinou přijímalo pouze praktická opatření v reakci na šíření nákazy. K částečně větším omezením s dopady na ekonomické aktivity Švédsko přistoupilo až po schválení dočasného pandemického zákona začátkem roku 2021.

Pro exportně orientovanou švédskou ekonomiku se silnými vazbami na mezinárodní obchod byly ale dopady pandemie nevyhnutelné. Na propadu švédské ekonomiky se nejvíce podílelo narušení dodavatelských řetězců a celkové utlumení globálního obchodu.

Ačkoli země zaznamenala na své poměry v důsledku pandemie značný hospodářský pokles, tříprocentní propad HDP v roce 2020 byl jedním z nejlepších výsledků v Evropě. K předkrizovému růstu by se švédská ekonomika měla podle očekávání vrátit v roce 2022.

Roční výdaje vlády na podporu ekonomiky v boji s pandemií covidu-19 dosáhly hodnoty 46 mld. USD, což odpovídá cca 8 % HDP. Největší podpora směřovala na programy záchrany pracovních míst, na přímou pomoc zasaženým podnikům, dotace obcím, odklad splátek daní, rozšíření náhrad nemocenské a posílení pojištění v případě ztráty zaměstnání.

Tato podpora byla poskytována prostřednictvím mnoha vládních ekonomických balíčků. V rámci monetárních opatření navíc Centrální banka Švédska (Riksbank) uvolnila finanční prostředky ve výši cca 16 % HDP země na posílení likvidity a na nákupy dluhopisů. Další podpora bude rozšiřována a doplňována také v roce 2021.

Rozpočet pro rok 2021 v sobě zahrnuje historicky vysoká opatření a reformy v oblasti fiskální politiky ve výši prozatím cca 12,5 mld. USD. Vzhledem k tomu, že Švédsko vstupovalo do krize s velmi zdravými veřejnými financemi, nebude mít země problém podpůrná opatření financovat. Zadlužení Švédska by mělo stoupnout na cca 40 % HDP, což je stále jedna z nejlepších hodnot v rámci EU.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Energetický průmysl

Švédsko zaujímá na mezinárodním poli pozici lídra v environmentální politice. Cílem Švédska je stát se do roku 2045 první uhlíkově neutrální zemí na světě. V energetickém sektoru je cílem dosažení 100 % produkce elektrické energie z obnovitelných zdrojů do roku 2040. Aktuální cca 55% podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů se v následujících letech tedy bude dále zvyšovat.

V oblasti tradičních obnovitelných zdrojů se ve Švédsku nejdynamičtěji rozvíjí sektor větrné energetiky, k čemuž přispívají nové technologie a snižování výrobních nákladů. Výroba elektrické energie z větrných zdrojů by do roku 2040 měla vzrůst cca trojnásobně na 90 TWh a na spotřebě elektrické energie by se měla podílet cca 40 %. Trh solární energie je ve Švédsku omezený, ale začíná se postupně rozvíjet zejména v důsledku vládního financování a nabízené investiční podpory.

Příležitosti ke spolupráci existují také v oblasti moderních obnovitelných zdrojů. V rámci vodíkové strategie se ve Švédsku připravuje řada velkých průmyslových projektů za použití obnovitelného, čistého vodíku. Rychlá elektrifikace švédské společnosti zvyšuje poptávku po udržitelně vyráběných bateriích.

Účinné a udržitelné využívání energie z biomasy je další významnou součástí švédské politiky náhrady fosilních paliv. Možnosti zároveň existují v oblasti modernizace přenosových sítí a při zvyšování energetické účinnosti budov, na což švédská vláda vyčlenila samostatné vládní zdroje.

Stavební průmysl

Stavební průmysl je prioritou švédské vlády a patří k nejperspektivnějším sektorům pro možnou spolupráci. To se týká jak rezidenčních a průmyslových staveb, tak infrastrukturních projektů. Švédský národní dopravní plán na období 2018–2029 zahrnuje cca 70 mld. EUR financovaných infrastrukturních projektů. Většina z finančních prostředků bude vynaložena na železnice, silnice a další velké projekty.

V případě železnice se bude jednat o vůbec největší investice v moderní historii. Jedním z projektů má být výstavba vysokorychlostní železnice spojující tři největší švédská města Stockholm, Göteborg a Malmö, kam Švédsko plánuje investovat 25 mld. EUR. Peníze půjdou také například na projekty výstavby nových tras stockholmského metra, železničního tunelu v Göteborgu či modernizaci mostu v Baltském moři.

Jedním z problémů Švédska je nedostatek rezidenčního bydlení. Více než 80 % švédských municipalit se potýká s nedostatkem bydlení. Vláda proto plánuje do roku 2025 investovat přes 150 mld. EUR do nové rezidenční výstavby a do roku 2030 by mělo být postaveno 700 tisíc nových bytů a kanceláří.

Švédské stavební firmy nejsou schopny obrovskou stavební poptávku pokrýt vlastními silami. Příležitosti pro české firmy existují v oblasti dodávek velkých dopravních staveb, mostů, tunelů, projektů pro průmysl a občanských staveb, pro veřejné i soukromé investory. Šance existují také v oblasti inovací a vývoje nových materiálů s cílem uplatňování udržitelných a ekologických stavebních technologií.

Strojírenský průmysl

Strojírenský průmysl je páteří švédské ekonomiky. Vývoz strojírenských výrobků představuje cca 33 % celkového švédského exportu. Švédský strojírenský průmysl zahrnuje jak významné renomované globální korporace, tak velký počet dalších firem všech velikostí, které vyvíjejí technologicky pokročilé výrobky a služby.

Švédský strojírenský průmysl tradičně zaujímá vedoucí roli při využívání nových technologií a při uplatňování nových obchodních modelů. Třetina výdajů na výzkum ve Švédsku pochází od strojírenských firem. Švédsko, jakožto globální lídr v oblasti inovací a digitalizace, je ideálním místem pro vytváření vysoce konkurenčních inteligentních průmyslových řešení.

Přibližně dvě třetiny všech zaměstnanců (tj. cca 600 000) švédských strojírenských firem jsou zaměstnanci pracující mimo Švédsko – pro svoji globální působnost jsou švédské strojírenské firmy vyhledávanými partnery pro spolupráci.

Pandemie covidu-19 a s ní spojená hospodářská krize ukázaly limity globálních dodavatelských řetězců a náchylnost zajištění stabilních subdodávek pro švédský strojírenský průmysl. Švédsko aktuálně importuje výrobky jak z oblasti lehkého, tak těžkého strojírenství.

Největší objemy dovozů se týkají dílů a příslušenství motorových vozidel (ročně v hodnotě přes 6 mld. USD), strojů pro zpracování dat (3,7 mld. USD), dílů pro kancelářské stroje (1,5 mld. USD), přístrojů užívaných v lékařství (1 mld. USD) či čerpadel a kompresorů (1 mld. USD).

Zábava a volný čas

V sektoru zábavy a volného času dominuje mezi příležitostmi herní průmysl. Švédské videohry dnes oslovují více než miliardu hráčů po celém světě a Švédsko patří mezi hlavní centra evropského herního průmyslu. Odvětví je průkopníkem nových technologií a prokazatelně posouvá inovační potenciál v oblastech, jako je rozšířená realita, umělá inteligence či obrana.

Rozvoj herního průmyslu je ve Švédsku podporován fungujícím systémem vládní podpory a velmi efektivním start­upovým ekosystémem. Pandemie covidu-19 měla spíše pozitivní dopady na cca 30 % růst herního odvětví.

Českým firmám se nabízí řada příležitostí k přímé spolupráci či k získání jedinečného know-how. Jednou z možností je spolupráce formou investic a akvizic, neboť na švédském trhu se koncentruje vysoký počet investorů doslova z celého světa.

Další možností je oblast pracovních sil. Jedná se nejen o pozice spojené s vývojářstvím, ale také s oblastmi kreativního umění, obchodu a marketingu. Aktuálně cca třetina (tj. cca 3 000) švédských pracovníků v odvětví je ze zemí mimo Švédsko. Ke spolupráci také vybízí řada specializovaných veletrhů a konferencí. Akce jako „Nordic Game“ nebo „Sweden Game Conference“ prostřednictvím tzv. matchmakingových platforem přímo cílí na tvorbu obchodních příležitostí.

V neposlední řadě se příležitosti rýsují také v sektorech navázaných na herní průmysl, tj. cloudových služeb, streamovacích platforem či velmi oblíbeného e-sportu, ve kterých je často Švédsko na čele světového dění.

Velvyslanectví ČR ve Stockholmu
e-mail: stockholm@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/stockholm