Spojené státy americké

Jednou z priorit americké vlády je přechod k čisté energetice a nízkouhlíkové  dopravě. Tento z evropského pohledu sdílený cíl ovšem nabral hořko-sladkou příchuť v podobě tzv. Inflation Redcution Act (zákona o snížení inflace), který Prezident USA podepsal v srpnu 2022. Pro přechod k čisté energetice je pozitivní, že se USA podařilo ochranu klimatu kodifikovat a pozitivně podpořit obřími zdroji, součástí zákona jsou ovšem podpory, mimo jiné pro elektrická vozidla v podobě, která znevýhodňuje mj. evropské a některé další zahraniční výrobce.

Bariéra pro obchod spočívá v kvalifikačních podmínkách pro získání spotřebitelské dotace pro nákup elektroaut, která může dosáhnout až výše 7500 dolarů na vozidlo. Podmínkou je minimální procento kritických minerálů obsažených v elektromobilu, které musí být vytěženy či zpracovány v USA nebo v zemi, s níž mají USA uzavřenu dohodu o volném obchodě, případně recyklovány v „Severní Americe“. Tato procenta přitom mají postupně mezi léty 2024 a 2028 narůstat o 10%, tedy ze 40% až na 80%. Rovněž určité minimální procento hodnoty komponentu baterií musí být vyrobeno či sestaveno v Severní Americe. Toto procento začíná na 50 % v roce 2024 a roste po 10 % až do roku 2028, přičemž po tomto roce by již mělo dosáhnout 100 %. Z podoby zákona plyne, že v podpoře budou zvýhodněny země, které mají dostatek vzácných minerálů. Znevýhodnění postihne např. produkty, jejichž baterie budou vyrobeny v Evropě. Současná podoba zákona se tak jeví být nejenom diskriminační, ale i kontraproduktivní pro samotný cíl, kterým je snížení objemu skleníkových plynů v atmosféře.

ČR i EU se sice snaží diskriminační prvky podpor zmírnit, což přineslo některé dílčí úspěchy. Např. podpory pro vozidla kupovaná na leasing jsou otevřeny i evropským výrobcům. V jednání je případná dohoda ke kritickým minerálům.

Samotný zákon je mixem různých cílů a nástrojů; týká se mj. ochrany klimatu, daní či zdravotní péče.  Na ochranu klimatu a energetiku by mělo být vyčleněno 369 miliard dolarů, které mají podpořit mj. zachycování uhlíku, výrobu tzv. zeleného vodíku, solárních panelů, větrných elektráren či pokročilých baterií.

Přechod k čisté energetice a příležitosti s tím spojené se týkají i jaderného průmyslu. Zapojení do dodavatelských řetězců se nabízí v případě chystaných velkých projektů v Evropě. Příležitostí je i spolupráce se společnostmi, které vyvíjejí malé modulární reaktory., z nichž některé mají potenciál být postaveny i v Česku. Příležitosti nabízí i probíhající energetické krize, která vede k posilování vývozních kapacit LNG. V rámci řady  těchto projektů hledají americké subjekty odběratele i investory.

I po skončení epidemie covid-19 sektor zdravotnického a farmaceutického průmyslu USA generuje příležitosti a finanční obrat nesrovnatelné s žádným jiným státem světa. USA dominují v podílu zdravotnického průmyslu na HDP, které se blíží 20 % a v roce 2040 by mohlo dosáhnout až 26 %, i v množství prostředků utracených per capita. Americký zdravotnický systém funguje na bázi kombinace soukromého pojištění a federálních a státních programů.  Příležitosti existují nejenom v produkci léků, ale i zdravotnických pomůcek či přípravků podporujících zdravý a aktivní životní styl. Stále rostoucí význam má téma kvality života seniorů a péče o ně. Výdaje zdravotnického sektoru mají dosáhnout v budoucnu až 20 procent amerického hrubého domácího produktu a tento sektor patří k nejperspektivnějším. K růstu přispívá  důraz na zdravotnické technologie, jako např. cloudové technologie, vzdálené monitorování pacientů, apod. Sektor patří i mezi priority stimulačních a investičních balíčků Bidenovy vlády, přičemž je patrná snaha zlepšit přístup chudších vrstev ke zdravotní péči. Přes mnoho nových příležitostí v tomto sektoru je třeba zohlednit, že zde panuje mimořádně tvrdá globální konkurence.

Začátkem letošního roku Bidenova administrativa představila první konkrétní projekty ze schváleného plánu rozvoje infrastruktury, v objemu investic ve výši 1,2 bilionů amerických dolarů. Od poslední zprávy o stavu Unie administrativa tyto ambiciózní cíle překonala. Patří mezi ně zahájení více než 3 700 projektů oprav a výměn mostů po celé zemi, zahájení oprav více než 69 000 mil silnic, přidělení finančních prostředků na více než 3 000 nových ekologických tranzitních a školních autobusů, zvýšení počtu účastníků programu cenově dostupné konektivity na více než 16 milionů domácností a schválení státních plánů financování vodohospodářství, sítí pro nabíjení elektrických vozidel a zavádění vysokorychlostního internetu. Celkově představuje dvoustranický zákon o infrastruktuře historický pokrok, neboť se jedná o největší a nejvýznamnější investici do infrastruktury od dob prezidenta Eisenhowera.

Z uvedeného balíčku bylo vyčleněno téměř 200 miliard dolarů na více než 20 000 projektů, ve všech 50 státech a teritoriích. Zároveň bylo vyčleněno více než 2 miliardy dolarů na modernizaci některých ekonomicky nejvýznamnějších mostů v zemi a více než 1,2 miliardy dolarů v grantech „Mega“. Projekty přispějí k růstu ekonomiky, posílení dodavatelských řetězců, zlepšení mobility obyvatel a zvýšení bezpečnosti dopravních systémů pro všechny uživatele. 

Mezi největší letošní „Mega“ projekty, patří vyčlenění 250 milionů dolarů na vylepšení mostu a výstavbu nového mostu podél stávajícího Brent Spence Bridge (Cincinnati, Ohio a Covington, Kentucky). Tento kritický nákladní koridor přes řeku Ohio ročně přepraví zboží za více než 400 miliard dolarů.

Výdaj v objemu 292 milionů dolarů pokryje betonový plášť Hudson Yards, sekce 3 (New York, NY). Projekt pomůže financovat poslední část betonového pláště, který má zachovat budoucí právo přednosti v jízdě pro nový tunel u řeky Hudson a položit základy pro významný projekt brány. Projekt Hudson Tunnel zlepší dobu dojíždění, spolehlivost Amtraku na severovýchodním koridoru a podpoří regionální ekonomiku, která je domovem 17 % obyvatel USA.

Projekt také počítá s investicí 78 milionů dolarů na Roosevelt Boulevard Multimodal Project (Filadelfie, Pensylvánie): Roosevelt Boulevard má v současnosti statisticky jednu z nejvyšších nehodovostí ve Filadelfii, která představuje 14 % všech smrtelných nehod ve městě. Tento projekt provede vylepšení podél přibližně 12 mil Boulevardu s cílem zlepšit bezpečnost a dostupnost pro všechny uživatele, včetně chodců a cyklistů.

Investice 110 milionů dolarů bude využito na výstavbu nového mostu Alligator River Bridge v Severní Karolíně (okresy Dare a Tyrrell, Severní Karolína): Stávající most, který je kritickou evakuační trasou po loňském hurikánu je ve zhoršeném stavu, což cestujícím způsobuje nákladná zpoždění. Investice podpoří výstavbu moderního výškového mostu s pevným rozpětím, který zlepší cestovní dobu a bezpečnost pro auta, kola a chodce, podél hlavní východo-západní trasy v severovýchodní Severní Karolíně mezi I-95 a Outer Banks.

Poslední větší projekt za 60 milionů dolarů přispěje ke zlepšení nákladního koridoru I-10 (Diamondhead Mississippi,). Financování rozšíří I-10 ze čtyř na šest pruhů těsně na západ od Diamondhead. Tento projekt posílí přístup do míst na celém pobřeží Mexického zálivu v Mississippi a do velkých jižních měst, včetně New Orleans, Baton Rouge, Houstonu a Mobile. Projekt navíc podpoří budoucí hospodářský růst, včetně odvětví nákladní dopravy, která rovněž podporuje mezinárodní obchod, a vitalitu regionu.

Zároveň bylo vyčleněno dalších 550 miliard dolarů do tradiční infrastruktury a infrastruktury příští generace. Tyto investice představují jednu z nejvýznamnějších investic do infrastruktury v historii USA. V prvním roce od schválení v listopadu 2021 bylo rozdělení federálních grantů na státní úrovni podle plánu, přičemž investice se promítly do pokroku na projektech a dokonce i do získání zakázek pro inženýrské a stavební firmy.

Podle údajů Bílého domu tři státy, které dosud obdržely největší podíl z ohlášených finančních prostředků, Kalifornie, Texas a Florida, představují až 1 400 projektů, některé z nich již probíhají, nebo jsou připraveny k zahájení. Z uvedené částky je určeno 2,89 miliardy dolarů na projekty rekonstrukce letišť.  Větší podíl finančních prostředků je zaměřen na oblasti, jako je osobní a nákladní železniční doprava, zlepšování sítě a digitální infrastruktura. Návrh zákona také vyčlenil 5 miliard dolarů na financování vybudování národní sítě nabíječek elektrických vozidel jako součást cíle Bidenovy administrativy 500 000 nabíjecích stanic do roku 2030.

Implementace je teprve na začátku, ale první výsledky jsou pro účastníky amerického infrastrukturního prostoru povzbudivé. Tento balíček není zamýšlen jako okamžitý stimul, spíše je to dlouhodobá investice, která se pravděpodobně bude odehrávat v průběhu více než deseti let.

Významné jsou též trendy vývoje v oblasti technologií a investic tzv. „chytrých měst“ (Smart Cities). Sem patří mnoho oblastí – od elektrických vozidel, autonomní dopravy či mikromobility, tedy městské dopravy a s tím související technologie jako satelitní navigace nebo AI technologie až po bydlení a odolnost vůči klimatu, to vše pojem „chytrá města“ zahrnuje.

Odhaduje se, že „Smart City Market“ do roku 2032 dosáhne 6 782 miliard USD, což by Spojené státy řadilo na přední místa ve světě. Růst zájmu o technologie chytrých měst je připisován různým faktorům, jako je zvýšené zavádění technologií internetu, rostoucí poptávce po ekologických a energeticky účinných řešeních a expanze průmyslu městské infrastruktury. V roce 2023 by objem investic měl dosáhnout 880 miliard dolarů. Chytrá města využívají pokročilé technologie a analýzy dat ke zvýšení udržitelnosti, zlepšení provozu města a zlepšení kvality života občanů. Jak města hledají řešení problémů způsobených rozvojem, jako je znečištění ovzduší, dopravní zácpy a spotřeba energie, koncept „chytrých měst“ si v posledních letech získal popularitu.

Pozornost zasluhuje též oblast vědy, výzkumu a inovací. Ta v mnohých aspektech souvisí s trendy vývoje chytrých měst. V budoucnu se očekává rychlé tempo růstu segmentu inteligentního řízení. Ministerstvo dopravy pracuje na dynamickém průniku nových a vznikajících technologií, dopravních dat, politiky, výzkumu a ve všech oblastech dopravy. Cílem je usnadnit transformaci dopravního systému, aby byl bezpečnější, efektivnější, konkurenceschopnější, dostupný a udržitelný.

Souhrn těchto informací dokazuje, že oblast dopravy, dopravní infrastruktury a vědy či výzkumu věnuje americká exekutiva značnou pozornost. Studiem těchto procesů se otevírá možnost odborné spolupráce, účasti na výzkumných projektech ze strany našich institucí a též šance na účast českých firem v některých programech či projektech. V řadě odvětví, zejména v oblasti výzkumu, inovací, projektování a využití nových technologií, v oblasti digitalizace, vybavenosti technikou pro silniční, leteckou a lodní dopravu je potenciální spolupráce českých firem možná. Nejde jen o projekty jednoho roku, nýbrž program na desítky let. Přesné zacílení, nutné k případnému zapojení českých firem, je proto důležité.

Cestovní ruch představuje významný sektor, přispívá do celkového HDP země a k zaměstnanosti. Podle údajů amerického Úřadu pro hospodářskou analýzu (Bureau of Economic Analysis) tvořil cestovní ruch v roce 2019 přibližně 2,9 % HDP USA a zaměstnával přibližně 9,5 milionu lidí. S odezněním pandemie došlo k rychlému oživení a podíl cestovního ruchu na HDP se pomalu blíží předpandemickým hodnotám (v roce 2020 byl podíl na HDP 1,54 %, v roce 2021 již 2,15 %).

V roce 2022 byla ve snaze oživit tento těžce zasažený sektor vydána Národní strategie cestovního ruchu (National Travel and Tourism Strategy). Klade si mimo jiné za cíl přilákat do USA každoročně 90 milionů mezinárodních turistů, kteří v zemi utratí 279 miliard USD ročně. Tohoto cíle má být dosaženo do roku 2027. Jen pro srovnání: v roce 2019 navštívilo USA 79,4 milionu mezinárodních návštěvníků, kteří přispěli do ekonomiky 239,4 miliardami USD. Dokument zdůrazňuje rozvoj širšího spektra turistických aktivit, včetně rekreačních a kulturních, s cílem zmírnit tlak na nejnavštěvovanější turistické lokality. Strategie klade také velký důraz na udržitelné cestování a turistiku. S tímto důrazem se pojí i snaha zavést udržitelnou infrastrukturu, čisté energie a modernizovat dopravu. Rozvoj orientovaný na dopravní infrastrukturu, jakou jsou například vysokorychlostní železnice, pak mohou být příležitostí i pro české firmy. Součástí strategie jsou investice do elektrického vybavení a infrastruktury, včetně elektrických vozidel, veřejné dopravy, cyklostezek a chodníků, a do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Oživení cestovního ruchu je celkově příležitostí pro investice, zejména v oblasti modernizace hotelů, restaurací či provozoven turistických služeb. České firmy mohou posílit svůj vývoz například v oblasti vybavení hotelů, restaurací, kaváren, uplatní se pak zejména sklářské, a designérské firmy stejně jako výrobci městského mobiliáře nebo architektonická studia.  

Pandemie současně výrazně zvýšila v USA poptávku po venkovní rekreaci (ať již po cyklistice, pěší turistice či po dalších aktivitách). Tento trend je možností pro firmy, které se specializují na horskou turistiku, cyklistiku, vybavení pro kempování apod.

Lázeňství a wellness turistika má v USA tradici a přispívá do místního hospodářství. V zemi je řada vyhlášených lázeňských destinací zahrnujících i historické či luxusní lázně. Jen namátkou lze zmínit Hot Springs v Arkansasu, které je vyhlášeno svými horkými prameny, Manitou Springs v Coloradu či Saratoga Spa v New Yorku. Podle statistik Asociace cestovního ruchu (U.S. Travel Association) tvoří lázeňství a wellness turistika kolem 20 % trhu s cestovním ruchem a jedná se o jeho nejrychleji rostoucí segment. Investičně je poměrně náročný, nicméně technologické vybavení v lázeňství či vybavení interiérů mohou být příležitostí i pro české firmy, a to s ohledem na dlouholetou tradici a kvalitu českých výrobků v tomto oboru.

V neposlední řadě oblast volného času, která zahrnuje řadu oblastí pohostinství, kulturních či sportovních akcí, nabízí široké spektrum možností pro uplatnění českých výrobků. Nad rámec již výše uvedených stojí za zmínku sektory jako pivovarnictví, vinařství, provozování restauračních zařízení apod. 

 Přímé letecké spojení do ČR

V letošním roce bude opět zavedeno přímé sezónní letecké spojení mezi Prahou a New Yorkem (letiště JFK). Provozováno bude denně od 8. května do 30. září 2023. Další letecké společnosti (např.:United) přímé letecké linky zavádět v letošním roce nebudou. Z/do dalších destinací USA lze cestovat do ČR s přestupem. 

Spojené státy americké jsou tradičně cílem českých strojních zařízení a technologií. Do poptávky po těchto komoditách může promluvit skutečnost, že na konci roku 2022 růst americké výroby po dlouhé době překonal růst výroby zbytku světa, a to o 0,26 p.b. Tomu napomohla i politika nulového covidu v Číně, která tamější výrobu tlumila, a energetická krize, která dlouhodobě oslabuje evropské firmy a posiluje ty americké. Klíčovou prioritou pro americkou administrativu zůstává vytvoření nových kapacit na výrobu strategických komponent – zejména polovodičů (čipů), jejichž nedostatek během pandemie ochromil zejména automobilový průmysl. V loňském roce byl tak Kogresem schválen U.S. Chips Act, který počítá s pobídkami ve výši 50 mld. USD, z čehož 39 mld. je určeno na výrobu a 11 mld. USD na vědu a výzkum.

Další oblastí zájmu Američanů jsou elektromobily a hybridy. V letech 2020–2021 se prodeje elektrických vozidel téměř zdvojnásobily, a to z 308 000 vozů na více než 600 000 kusů. V prvním čtvrtletí roku 2022 byl dokonce zaznamenán rekordní 60% nárůst registrací těchto vozidel. Navzdory rostoucí oblibě elektromobility i skutečnosti, že co do nových technologií patří USA mezi světové lídry, v počtu vyrobených elektrických vozidel a baterií Spojené státy stále spíše zaostávají. Ve srovnání s Čínou je podíl prodeje těchto vozidel na americkém trhu třetinový, a to i přesto, že nejznámějším světovým výrobcem elektromobilů je americká Tesla.

Administrativa prezidenta Joea Bidena dává elektromobilitě zelenou. V roce 2021 vydal prezident exekutivní příkaz, který stanovil ambiciózní cíl, aby do roku 2030 polovina všech nově prodaných vozidel byla vozidla s nulovými emisemi. Vysokou prioritu má elektromobilita i na úrovni některých jednotlivých států, což přeje novým projektům na výstavbu závodů na výrobu elektromobilů i závodů na výrobu baterií. To opět přináší příležitosti pro české firmy v dodávkách strojních zařízení a technologií. Dle odhadů Úřadu pro energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie, lze předpokládat, že díky plánům na výstavbu těchto závodů se kapacita výroby baterií v USA zvýší z 55 GWh v roce 2021 na téměř 1 000 GWh v roce 2030. Národní laboratoř pro technický a vědecký výzkum Argonne National Laboratory vyhodnotila plány v jednotlivých státech a identifikovala tři z nich, které dle její analýzy budou do roku 2030 výrobě baterií pro elektromobily v USA dominovat. České firmy, které budou usilovat o navázání či rozvoj obchodních kontaktů s americkými partnery v oblasti elektromobility i související infrastruktury, tak mohou svou pozornost směřovat právě do těchto států, jde o Georgii, Kentucky a Michigan.

V popředí zájmu rovněž zůstává digitalizace, robotizace a automatizace, a to napříč sektory. Zavádění prvků průmyslu 4.0 je jedním z nejvýznamnějších pokroků v oblasti automatizace výrobních procesů. Zkušenosti s pandemií ještě posílily důraz na využívání umělé inteligence (AI), robotů, 3D tisku, nanotechnologií, internetu věcí, cloudových úložišť i zpracování velkých dat. To vše se odehrává ve světle nižšího ekonomického růstu, vysoké inflace a rostoucích nákladů dluhového kapitálu. Americké společnosti hledají efektivní cesty, jak se vyrovnat s rostoucími náklady na pracovní síly i zvyšujícími se cenami vstupů. Jejich snaha o zlepšení v oblasti implementace umělé inteligence v každodenních výrobních procesech otevírá možnosti i pro české firmy, které mohou americkým partnerům nabídnout svá řešení.

ICT

V roce 2021 přispěl technologický sektor k celkovému HDP USA přibližně 1,8 biliony amerických dolarů, což představuje přibližně 9,3 % celkového HDP. Od roku 2018 zůstává podíl technologického sektoru na celkovém HDP relativně konzistentní. Na rozdíl od většiny sektorů, ICT pandemií příliš neutrpěl, naopak se urychlilo zavádění digitálních technologií, což vedlo ke zvýšené poptávce po produktech a službách ICT. Investoři v ICT průmyslu by se měli soustředit na oblasti s vyšším potenciálem růstu a ziskovosti. První z těchto oblastí je cloud computing. Cloud computing je rychle rostoucí oblastí, která má potenciál změnit způsob, jakým podniky a jednotlivci využívají technologie. Společnosti, které vyvíjejí nové inovativní technologie cloud computingu, jako jsou cloudová úložiště, cloudové aplikace a cloudové zabezpečení, budou mít pravděpodobně silný růstový potenciál. Druhou oblastí jsou umělá inteligence (AI) a strojové učení, které hrají stále větší roli v celé řadě průmyslových odvětví, od zdravotnictví po finance. Třetí oblastí s velkým potenciálem je internet věcí (IoT). Za zmínku stojí určitě i 5G technologie, které jsou další generací bezdrátových sítí a nabízí vyšší rychlost, nižší latenci a větší kapacitu. Význam všech zmíněných oblastí dle odhadů v následujících letech poroste. 

Elektro

Sektor výroby elektroniky v roce 2020 přímo přispěl zhruba 308 miliardami USD, což je přibližně 1,6 % HDP. Elektronický sektor má však přímý i nepřímý význam – američtí výrobci elektroniky v roce 2020 poskytli téměř 5,3 milionu pracovních míst, přidali přibližně 714 miliard dolarů k HDP a vyprodukovali 1,46 bilionu dolarů. Přímá, nepřímá a indukovaná ekonomická aktivita odvětví výroby elektroniky představuje 3,7 procenta amerického HDP a 2,8 procenta pracovních míst v USA. Americký elektronický průmysl se primárně zaměřuje na návrh, výrobu a distribuci elektronických součástek, zařízení a systémů. Je možné jej rozdělit na 4 nejdůležitější pododvětví, a to na spotřební elektroniku, polovodičové a elektronické součástky, EMS a průmyslovou elektroniku. Všechny tyto oblasti jsou momentálně ovlivněné globálními makroekonomickými a geopolitickými faktory. Rostoucí úrokové sazby, vysoká inflace, nižší spotřebitelská důvěra a technologický ústup akciového trhu vedly k dramatické ztrátě tržní kapitalizace: například kombinovaná tržní kapitalizace 10 největších světových čipových společností klesla o 34 % z 2,9 bilionu USD z listopadu 2021 na 1,9 bilionu USD v listopadu 2022. V reakci na vyšší kapitálové náklady, čerpání zásob od zákazníků a dodavatelského řetězce a pokles výdělků mnoho čipových společností snižuje náklady, snižuje počet zaměstnanců a vytlačuje (ale neruší) kapitálové výdaje na další kapacitu. Očekává se, že maloobchodní tržby z prodeje spotřební elektroniky ve Spojených státech dosáhnou do konce roku 2023 téměř 485 miliard amerických dolarů, což se oproti předchozímu roku sníží o téměř čtyři procenta, protože poptávku tíží hrozící recese a inflační tlaky.

I přes zmíněné komplikace je elektronický průmysl v USA atraktivní a rychle se vyvíjející obor s mnoha různými oblastmi inovací a investičního potenciálu. Jednou z oblastí, která se bude rozvíjet, je výroba polovodičů. Společnosti, které vyvíjejí inovativní polovodičové technologie, jako jsou pokročilé mikroprocesory a paměťové čipy, budou mít pravděpodobně silný růstový potenciál. Další oblastí, do které by bylo vhodné investovat, je spotřební elektronika. USA jsou hlavním trhem pro toto zboží a nové produkty jako skládací smartphony a inteligentní domácí asistenti by zde měly jít dobře na odbyt. Další lukrativní oblastí je již zmíněný IoT, který pohání inovace v elektronickém průmyslu. Vyvíjení nových senzorů, komunikačních protokolů, nástrojů pro analýzu dat a jiných je tedy nezbytné. Robotika v sobě má také velký potenciál a stejně tak nositelné technologie, jako jsou chytré hodinky a přístroje pro sledování zdraví. Zásadní roli i v elektro průmyslu bude hrát udržitelnost – rostoucí zaměření na snižování odpadu, zvyšování energetické účinnosti a používání materiálů šetrných k životnímu prostředí. Společnosti, které upřednostňují udržitelnost, budou mít v nadcházejících letech pravděpodobně konkurenční výhodu, a zároveň je tato oblast vhodná pro investice a inovace.

Kybernetická bezpečnost

Vzhledem k tomu, že používání digitálních technologií neustále roste, kybernetická bezpečnost se stává stále důležitějším problémem. V USA je KB aktuálně žhavým tématem i v politické sféře. Od začátku roku byly v Kongresu představeny hned dva zákony (DATA a RESTRICT Act), které by rozšířily pravomoci vládních institucí v této oblasti. Ke konci března také prezident Biden podepsal exekutivní příkaz, který poprvé zakazuje vládě Spojených států operativní používání komerčního spywaru. Novinkou také je aplikace kyberbezpečnosti na oblast vesmíru. Bílý dům vydal novou strategii, která pojednává o budování ekosystému digitálních a vesmírných sítí. V rámci této iniciativy byli vyzváni aktéři soukromého i veřejného sektoru v oblasti vesmíru ke spolupráci a proaktivnímu řešení tématu. Další zajímavou oblastí, která je již řešena několik let a vzhledem k současnému dění s Ruskem a Čínou je opět aktuální, je odolnost a bezpečnost fyzické infrastruktury – konkrétně se jedná o podmořské kabely. Bezpečnost a odolnost podmořských kabelů a dat a služeb, které se přes ně pohybují, jsou často nedoceněným prvkem moderní internetové geopolitiky. Spojené státy v koordinaci se spojenci a partnery v zahraničí musí výrazně zvýšit své zapojení do ochrany bezpečnosti a odolnosti podmořských kabelů. Všechny tyto iniciativy si žádají kvalifikovanou pracovní sílu. V USA je nedostatek kvalifikovaných odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti, což organizacím ztěžuje najít a najmout talenty, které potřebují k ochraně svých systémů a dat. V březnu byla zveřejněna Cyber Workforce Strategy 2023–2027, která stanovila jednotný směr pro řízení a začleňování kybernetické pracovní síly. Zde spočívá příležitost jak pro jednotlivce, tak pro firmy, které by mohly s dodáním kvalitních lidí pomoci. Dalším trendem, a zároveň příležitostí, je cloudová bezpečnost. Vzhledem k tomu, že se během pandemie rozšířila práce na dálku, cloudové technologie nabyly na popularitě. S tím se váže i zvýšená přístupnost dat, a tak společnosti, které poskytují zabezpečení v této oblasti, narůstají na popularitě. To samé platí i v oblasti zabezpečení koncových zařízení (laptopy, telefony aj.) a v IoT. I v kyberbezpečnosti jsou populární a lukrativní již zmíněná AI a strojové učení, které se v kybernetické bezpečnosti používají stále častěji, aby pomohly rychleji a efektivněji odhalovat hrozby a reagovat na ně.

ICT, elektronika a kyberbezpečnost jsou odvětví, které by měly být v perimetru českých firem, které zvažují americký trh jako další etapu do portfolia svých byznysových destinací. 

Zemědělství a potravinářství tvoří v USA v USA přes 5 % HDP a přes 7 % exportu, kdy v posledních dvou letech dosahuje sektor rekordních hodnot exportu. Zemědělská prvovýroba i navazující potravinářský průmysl dlouhodobě zajišťují v základních komoditách a potravinách soběstačnost (na úrovni cca 120 %). Nicméně objevují se strukturální problémy v dodavatelském řetězci, které navzdory významné podpoře ze strany státu ještě posílila omezení v sektoru spojená s nedávnou pandemií covid-19. Nadále trvají nedostatky v oblasti zpracování surovin nebo logistice. Očekává se, že v roce 2023 zemědělský a potravinářský dovoz USA mírně překročí hodnotu vývozu. Přibližně 50 % zemědělského dovozu do USA tvoří produkty ovocnářství a zelinářství, ořechy, víno, esenciální oleje, školkařské výpěstky, řezané květiny a chmel.

USA obecně nekladou přístupu svůj trh ve většině potravinářského zboží (s výjimkou citlivých komodit, např. maso, ovoce) zásadní překážky. Jde o vysoce konkurenční trh, kde vybudování vlastní značky stojí enormní časové úsilí a nemalé finanční prostředky. Přesto zde lze s produktem s příznivou cenou, příběhem či specifickou přidanou hodnotou uspět. Přispívá tomu zájem Američanů o nové produkty a chutě, ale také o zdravé produkty a obecně zdravý životní styl. V tomto kontextu trvá zájem o potraviny nebo suroviny pro zdravou výživu, rostlinné alternativy a produkty čistě na rostlinné bázi (plant-based), minerální voda nebo i nealkoholické pivo.

Data ukazují, že počet zemědělských podniků v USA nadále klesá, jejich výměra však mírně roste. V kombinaci se zprávami o očekávaných investicích v sektoru se jedná o důležité údaje pro producenty a obchodníky se zemědělskými vstupy a technikou. Průměrná velikost zemědělského podniku v USA je 180 ha a je tedy velmi podobná té v ČR. Podobnosti v charakteru zemědělského sektoru Spojených států a ČR mají potenciál využití pro prezentaci české zemědělské techniky a technologií americkým farmářům.

Ve Spojených státech panují ideální podmínky pro formulaci a použití moderních přístupů v oblasti zemědělství a potravinářství. Propojení vědy a výzkumu s praxí je na velmi vysoké úrovni a USA jsou světovou špičkou ve vývoji řešení pro precizní zemědělství a využití smart a IoT řešení pro produkci zemědělských komodit a potravin. Celá řada start-upů z celého světa hledá příležitost pro svůj růst právě v USA.

Výzkum, vývoj a inovace

Výkon amerického výzkumu a experimentálního vývoje (R&D) dosáhl 667 miliard USD v roce 2019 a odhadovaných 708 miliard USD v roce 2020, což odráží nárůst ve všech sektorech (podnikání, vysokoškolské vzdělávání, federální vláda, neziskové organizace a další). Není tedy divu, že vláda USA a soukromý sektor zvyšují své investice. Federální vláda zvýšila financování výzkumu a vývoje v oblastech, jako je zdravotnictví, energetika a obrana, a společnosti ze soukromého sektoru investují značné prostředky do výzkumu a vývoje, aby zůstaly konkurenceschopné. Zvyšuje se zaměření na vznikající technologie, jako je umělá inteligence, kvantové výpočty a biotechnologie. Tyto technologie mají potenciál transformovat průmyslová odvětví a vytvářet nové příležitosti pro růst. Dále se prohlubuje spolupráce mezi průmyslem a akademickou obcí, jelikož se společnosti čím dál více snaží využít odbornosti výzkumných pracovníků a univerzity se snaží komercializovat svůj výzkum. Tato spolupráce podněcuje inovace a pomáhá uvádět na trh nové produkty a služby. Stejně jako v jiných sektorech se i zde klade větší důraz na udržitelnost. Společnosti a vládní agentury se tedy snaží vyvíjet technologie, které jsou šetrné k životnímu prostředí a snižují emise uhlíku. To zahrnuje výzkum obnovitelné energie, skladování energie a dalších udržitelných technologií. Dalším trendem je větší využívání datové analýzy. Analýza dat je ve výzkumu a vývoji stále důležitější, protože výzkumníci se snaží analyzovat velké množství dat, aby získali přehled a identifikovali vzorce. To je hnacím motorem inovací v oblastech, jako je zdravotnictví, finance a doprava. Zajímavou oblastí v inovacích je také 3D tisk, v němž jsou USA průkopníkem a který má potenciál způsobit revoluci ve výrobě a umožnit vytváření složitých a přizpůsobených produktů. Celkově lze říci, že tyto trendy ve výzkumu a vývoji v USA budou pravděpodobně v příštích letech pokračovat a budou pohánět inovace a ekonomický růst v USA a na celém světě.

Tento sektor má obrovský investiční potenciál. První z oblastí, kterou se vyplatí sledovat, jsou biotechnologie. Tato oblast má možnost transformovat zdravotní péči a zlepšit životy lidí na celém světě. Společnosti, které vyvíjejí inovativní nové terapie, jako je editace genů, buněčná terapie a imunoterapie, budou pravděpodobně dobrou investiční příležitostí. Další atraktivní oblastí je opět umělá inteligence (AI), jejíž role roste snad v každém odvětví. Velmi populární jsou nyní technologie zaměřené na strojové učení, zpracování přirozeného jazyka a počítačové vidění. Pozornost se věnuje i výzkumu a inovacím v oblasti robotiky (např. autonomní a kolaborativní roboti). Se zmíněnou udržitelností souvisí i investiční potenciál do obnovitelných zdrojů a technologií pro solární, větrnou a další formy energie. Výzkum a vývoj v kyberbezpečnosti například v oblasti detekce a prevence hrozeb jsou též atraktivní. Oblast, která si též zaslouží pozornost investorů, je quantum computing. Quantum computing je rychle se rozvíjející oblastí výzkumu, která má potenciál způsobit revoluci ve výpočetní technice a řešit složité problémy, které přesahují možnosti tradičních počítačů. Tato oblast je vhodná pro společnosti, které vyvíjejí inovativní nové kvantové výpočetní technologie.

 Vzdělání

Výdaje na vzdělání v USA činily v roce 2020 6,4 %, což představuje nárůst o 3,8 % oproti předchozímu roku. V roce 2020 USA vydaly na vzdělávání více než 1,3 bilionu dolarů, přičemž soukromé výdaje na vzdělávání činily 354 miliard dolarů a veřejné výdaje byly 984 miliard dolarů. Data pro rok 2022 zatím nejsou dostupná, ale dá se očekávat rostoucí trend. Vzdělávání je kritickou složkou americké ekonomiky a společnosti a existuje několik trendů, které utvářejí budoucnost vzdělávání v USA. Prvním z nich je větší důraz na technologii. Technologie se stále více integruje do vzdělávání v USA, přičemž používání online výukových platforem a aplikace a dalších digitálních nástrojů je stále běžnější. Tento trend bude pravděpodobně pokračovat, protože technologie se neustále vyvíjejí a zdokonalují. V USA je kladen stále větší důraz na vzdělávání v přírodních vědách, technologiích, strojírenství a matematice (STEM), protože tyto obory jsou považovány za klíčové pro budoucnost ekonomiky. To zahrnuje úsilí povzbudit více studentů, zejména žen a nedostatečně zastoupených menšin, aby se věnovali kariéře v oboru STEM. Na popularitě též nabývá personalizované učení. Učitelé využívají data a technologie k přizpůsobení výuky individuálním potřebám a schopnostem každého studenta. Tento přístup je považován za způsob, jak zlepšit výsledky a zapojení studentů. Klade se také větší důraz na kariérní připravenost, což zahrnuje různé workshopy, školení aj. 

Vzdělávání v USA představuje několik příležitostí pro zahraniční investory, kteří se o tento sektor zajímají. Ze zmíněných trendů vyplývá první investiční oblast, a to je edtech. USA jsou jedním z lídrů v oblasti edtech, s velkým počtem startupů a zavedených společností vyvíjejících inovativní digitální nástroje a platformy pro vzdělávání. Zahraniční investoři by do těchto společností mohli investovat nebo s nimi spolupracovat, aby uvedli své technologie na nové trhy. Nic by nebylo možné bez lidské síly – může být vhodné se angažovat v mezinárodním náboru studentů. Na trhu roste poptávka po zahraničním vzdělání a USA jsou oblíbenou destinací, což by mohlo prospívat společnostem, které se specializují na mezinárodní nábor studentů, nebo mohou spolupracovat s americkými vysokými školami a univerzitami, aby rozšířili svůj dosah na nové trhy. V USA roste poptávka po odborném vzdělávání, zejména v oborech, jako je zdravotnictví, technologie a řemesla, což by se dalo využít investicemi do či vytvořením společností, které poskytují odborné školení nebo spolupracují s americkými společnostmi, aby přinesly své odborné znalosti na nové trhy. Zajímavými oblastmi pro zahraniční investory by mohly být i výuka cizího jazyka a investice do nemovitostí pro vzdělání.