Spojené státy americké

Rozcestník informací o Spojených státech amerických:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Koronavirová krize nasměrovala USA k nejostřejšímu poklesu hospodářské aktivity v zaznamenané historii. Rozsah ztrát pracovních míst byl v době pandemie bezprecedentní, výdaje domácností se v mnoha případech zhroutily a výroba prudce poklesla. Dopady koronavirové krize pocítily téměř všechny americké výrobní podniky a následkem toho musely mnohé z nich výrazně omezit či úplně uzavřít své provozy.

Dočasně své provozy uzavřely i velké automobilky General Motors, Ford Motor a Fiat Chrysler Automobiles a významně byla zasažena letecká doprava a oblast cestovního ruchu. Nezaměstnanost dosáhla vrcholu v dubnu 2020, v květnu 2020 však již byl zaznamenán její pokles. Zdá se, že hospodářská recese nebude v USA tak dlouhá a hluboká, jak se původně očekávalo. Přispět by k tomu měly zdravé základy americké ekonomiky, rychlé uplatnění pomoci korporátní sféře i jednotlivcům ze strany státu a razantní kroky Centrální banky.

Pro zmírnění následků koronavirové pandemie uvolnil americký Kongres nejprve 104 mld. USD určených na placenou nemocenskou dovolenou a na dávky v nezaměstnanosti. Dále schválil největší ekonomický záchranný balík v americké historii v objemu cca 1,8 bil. USD (CARES Act). Ten zahrnuje přímé platby americkým rodinám, navýšení podpory v nezaměstnanosti, vytvoření fondu na poskytování půjček a záruk podnikům, státům a municipalitám, úvěry pro malé a střední podniky na pokrytí výplat mezd, granty pro letecké společnosti a nákladní dopravce a další položky.

Jako doplněk k rychle vyčerpanému Paycheck Protection Program (PPP) Loans/Grants (součást CARES Act) schválil US Kongres ještě třetí záchranný balík ve výši 484 mld. USD, který směřoval do fondu na podporu malých a středních podniků, k financování provozu nemocnic a posílení testování.

Celkem tedy věnovala země na zmírnění následků pandemie téměř 2,4 bil. USD, což představuje přibližně 11,2 % HDP. Výdaje státu byly doprovázeny masivními nákupy dluhopisů ze strany americké centrální banky (FEDu) pro udržení likvidity trhu. Výše uvedené výdaje bezpochyby dále zatíží již tak masivní státní dluh USA dosahující 107 % HDP v době před pandemií.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Dopravní průmysl a infrastruktura

I přes omezení v tempu výstavby dopravní infrastruktury v průběhu koronavirové krize se počítá s realizací investic v oblasti dopravy v USA naplánovaných na období 2020–2025, což z dopravního sektoru činí v postkoronavirových Spojených státech perspektivní odbytiště pro české výrobky se silným potenciálem.

Příkladem velkého dopravního investičního projektu s realizací v termínu 2020–2024 je série tendrů spojených s nadcházející rekonstrukcí sítě newyorské veřejné dopravy, pod níž spadá mimo jiné síť metra a autobusů či příměstská železniční síť na Long Islandu, v bezprecedentním objemu vypisovaných tendrů ve výši 51,5 mld. USD.

Příležitosti pro české firmy lze nalézt především v možných dodávkách železničního signalizačního zařízení, vybavení stanic či například dodávce kamerových systémů. Podobně plánované rekonstrukce terminálů některých velkých amerických letišť (Orlando International Airport, renovace terminálů 1 a 6 na newyorském JFK do roku 2025 či výstavba nového terminálu Pittsburgh International Airport do roku 2023).

Energetický průmysl

V minulém roce se v USA investovalo do obnovitelných zdrojů energie (OZE) rekordních 55,5 mld. USD. Rokem 2020 se omezují některé dosavadní daňové úlevy na podporu OZE, tržní síly a regulace na úrovni států však dále podporují růst podílu OZE na energetickém mixu USA. US Department of Energy odhaduje, že OZE by mohly k roku 2050 vyrábět 80 % americké elektřiny. Aktuální podíl je 20 %.

Ještě před nástupem covidu-19 se pro rok 2020 předpokládalo, že 96,6 % nové instalované kapacity výroby elektřiny (~74 GW) půjde na vrub solárním nebo větrným elektrárnám. Ačkoliv pandemie a celkové ekonomické zpomalení bude znamenat, že se této nově instalované kapacity nepodaří dosáhnout, Energy Information Agency při US Department of Energy očekává, že OZE budou i nadále nejrychleji rostoucím zdrojem na výrobu elektřiny nejen v roce 2020, ale i v letech příštích. V případě jednotlivých komponent pro instalaci OZE promlouvá do americké poptávky celní politika vůči Číně.

Řada komponent a subdodávek z Číny je již nyní zatížena cly a do budoucna se dá předpokládat další zvýšení celní zátěže čínských dodávek. Ruku v ruce s růstem OZE se zvyšuje poptávka po zařízeních na ukládání elektrické energie. USA představují 36 % celkové globální kapacity baterií a toto odvětví bude zažívat i nadále dynamický růst. V oblasti výroby elektrické energie by měl rovněž pokračovat přechod od uhlí k zemnímu plynu, který vede k odstavování starých uhelných a výstavbě nových paroplynových elektráren.

Nová americká strategie energetického realismu vnímá plyn jako hlavní nástroj snižování emisí nejen v USA, ale díky vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG) i ve zbytku světa. USA se také aktuálně snaží pomocí dílčích federálních opatření omezovat technologické vstupy (včetně ICT systémů) z Číny a Ruska do vlastní energetické rozvodné sítě. Americká vláda si slibuje návrat USA do „elitní“ jaderné ligy od nasazení takzvaných malých modulárních reaktorů (zkr. SMR).

Tyto reaktory jsou zhruba třetinové velikosti typického jaderného reaktoru, což přináší řadu výhod – snížené kapitálové náklady, možnost umístění v místech, která nejsou vhodná pro klasické jaderné elektrárny, snížení nákladů a zkrácení času výstavby.

Nejdále je SMR technologie firmy NuScale. Utah Associated Municipal Power Systems plánuje vývoj 12modulové elektrárny NuScale v národní laboratoři v Idaho, přičemž aktuální předpokládané datum uvedení do provozu je v roce 2026. Nejen NuScale, ale i další americké společnosti zabývající se vývojem SMR, mají velké ambice při vyvážení této technologie do zbytku světa. Pro vyspělý český jaderný průmysl to skýtá výhledově příležitost stát se významnou součástí dodavatelského řetězce pro tyto americké firmy v zahraničí.

ICT

Pro sektor informačních technologií v USA přinesl covid-19 řadu výzev, ale též dlouhodobých příležitostí. Některé trendy – od práce z domova přes boom on-line nákupů po distanční vzdělávání či telemedicínu nebo internet věcí se natrvalo zakotvují do americké společnosti. Další rozvoj těchto trendů však bude vyžadovat masivní expanzi hardwarové datové infrastruktury, a to zejména multi-cloud a 5G sítí, které zajistí vysokorychlostní přesun velkých objemů dat.

Pro zajištění skutečně efektivního hybridního způsobu práce (tj. kombinaci práce z domova a z kanceláře) nestačí jen rychlá data, potřeba je zajistit i vzdálený přístup k firemním datům a app/softwaru, což zvyšuje poptávku pro řešení typu virtual desktop infrastructure a SaaS.

Výměnu e-mailů a telefonáty stále častěji nahrazují telekonference a virtuální konzultace, poptávka je přitom po řešeních, které zajistí stabilní spojení, co nejintuitivnější ovládání a prožitek co nejbližší fyzické interakci. Pro telemedicínu, on-line vzdělávání či práci je třeba zajistit i vysokou míru bezpečnosti tak, aby byl chráněn přístup k firemním datům, k citlivým osobním údajům či pro zajištění autenticity uživatelů.

Předpokládá se proto potřeba dalších mohutných investic do cybersecurity. S tím, jak se nakupování přeneslo do digitálního světa, roste poptávka po co nejefektivnější logistice dopravy a (bezkontaktní) interakci a dodávce zboží klientům, ale též po technologiích a softwaru umožňujících lépe predikovat nálady zákazníků či zvýšit prožitek z nakupování – od AI consumer analytics přes augmented reality po AI chatbot zákaznickou podporu, která je k dispozici 24/7. Všechny tyto trendy budou přitom probíhat paralelně, což otevře pole pro zcela nové byznys modely.

Strojírenský průmysl

Spojené státy zůstávají druhým největším světovým trhem se strojírenskými produkty a zároveň druhým největším průmyslovým výrobcem po Číně. Již před pandemií se americká administrativa snažila kombinací daňových, obchodních a regulatorních opatření vytvořit ve Spojených státech podnikatelské prostředí vstřícné pro návrat a další expanzi výrobních společností.

Prosazení alespoň částečného návratu výrobních společností zvýší poptávku po strojních zařízeních a technologiích. V postkoronavirovém období lze očekávat schválení dalších administrativních kroků s cílem zmírnit enormní závislost na importech mimo jiné průmyslových výrobků a strojních zařízení z Číny.

Lze také očekávat, že produkty některých průmyslových sektorů budou označeny za strategickou nezbytnost, což napomůže renesanci amerického průmyslu. Podíl průmyslové výroby na HDP poklesl na 11 % v roce 2019 z 15 % v roce 2005. Nejedná se tedy jen o ztrátu pracovních míst, ale i o ztrátu strategické převahy v kombinaci se závislostí na dovozech z Číny.

V případě alespoň částečného úspěchu obnovy průmyslové výroby bude vyžadována její plná automatizace. Vedle snahy americké administrativy roste v posledních letech i snaha samotných firem navracet výrobu zpět do Spojených států. Tento trend zachycuje i řada aktuálních průzkumů mezi americkými výrobními firmami. Poptávku Spojených států po strojních zařízeních a technologiích pokrývají až z 60 % dovozy.

Poptávka po strojních zařízeních tak přímo odvisí od vývojových trendů v jednotlivých výrobních sektorech (letecký, automobilový, energetický, těžební a důlní, potravinářský, zbrojní aj.). Zatímco v leteckém průmyslu je trend návratu výroby do Spojených států z Číny viditelný již delší dobu z důvodu nedostatečné kvality a zvyšujících se nákladů v Číně, v oblasti automobilové výroby, citlivější na mzdové náklady, převládá trend přesunu výroby s vyšší přidanou hodnotou. Nicméně vývoj v jednotlivých výrobních sektorech se může a bude značně lišit.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Zubní ordinace zvažují vzhledem k pandemii coronaviru posílení opatření pro čištění svých zařízení a vybavení a také k ochraně pacientů a personálu. Jedna z možností, jak toho dosáhnout, je použití ultrafialového světla k dezinfekci vzduchu, povrchů a zařízení v zubních ordinacích. Dezinfekce UV zářením se široce používá v nemocnicích a větších zdravotnických zařízeních, nyní se ale snaží vybavit tímto způsobem také malé zubní ordinace.

Výrobcem uvedeného zařízení v USA je například společnost Medical Illumination se sídlem v Kalifornii, vyrábějící čističku vzduchu na bázi ultrafialového záření VidaShield. Kapacita výrobních zařízení v USA však současnou poptávku po tomto zařízení krýt nestačí.

USA do zdravotnictví investuje nejvíce na světě. Náklady na zdravotní péči zde nadále rostou a z dnešních 17,9 % HDP mohou do roku 2025 narůst na více než 20 %. V současné době je v USA patrný trend většího zaměření na poměr cena/výkon při nákupu zdravotnického vybavení. V této oblasti má řada českých výrobců komparativní výhodu oproti západoevropské konkurenci. Dalším trendem je zavádění pokročilých digitálních technologií a budování chytrých zdravotnických systémů.

Velkým tématem v americkém zdravotnictví je umělá inteligence. Potřeba aplikace umělé inteligence do zdravotnického systému je v USA zdůrazňována po mnoho let. Koronavirová pandemie však tuto potřebu ještě více zdůraznila. Nedostatek odborného zdravotnického personálu otevírá možnosti pro výrobky, které dokážou personál částečně zastoupit (chytrá lůžka, monitorovací zařízení atp.).

Rehabilitační pomůcky poptávají například centra pro seniory (nejbohatší a zároveň rostoucí demografickou skupinu v USA). Zrychlený způsob života a stres zvedají poptávku po antidepresivech a lécích na vysoký cholesterol nebo cukrovku.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Dlouhodobý trend rostoucí popularity výživových potravinových doplňků v USA, především pak v oblasti velkých aglomerací na východním pobřeží a v oblasti Kalifornie, bude nepochybně pokračovat i v období po koronavirové krizi (dokonce lze očekávat určitou marketingovou akcentaci zdravé výživy po proběhlé pandemii). V době před pandemií covidu-19 se odhadoval růst sektoru potravinových doplňků v USA do roku 2026 při složené roční míře růstu ve výši 5,5–8,2 %. V roce 2019 přitom tvořil region severní Ameriky již úctyhodných 38 % objemu světového obratu v daném segmentu a tento poměr by se měl v následujících letech ještě navyšovat.

Velvyslanectví ČR ve Washingtonu
e-mail: eco_washington@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/washington

Pravidelné novinky e-mailem