1. Nový přístup federální vlády k energetice

   Nová administrativa Donalda Trumpa si vytkla za cíl obnovení energetické dominance USA se zaměřením na posílení domácí produkce. Výrazně se též přeskupily priority federální vlády ve vztahu k energetickému mixu. Oznámení o odstoupení od Pařížské klimatické dohody a omezení financování klimatických projektů jdou ruku v ruce s kroky na domácí americké scéně. Cílem již není tradiční fosilní zdroje energie utlumit, ale naopak explicitně rozvíjet, ať již se to týká těžby, uhlí, ropy či zemního plynu. 

   Je ovšem třeba podotknout, že těžba ropy a plynu rostla i za vlády Joe Bidena, navzdory jiným politickým akcentům.  V roce 2023 se staly Spojené státy největším světovým vývozcem zkapalněného zemního plynu. USA jsou nadále největším producentem ropy i zemního plynu na světě, mj. i kvůli využití technologie hydraulického frakování. 

   Stejně tak nelze konstatovat, že by kvůli rozdílným prioritám nové vlády obnovitelné zdroje energie v USA skončily. Může dojít k pozastavení některých projektů, ovšem řada z nich je tržně soběstačných či je podporována na úrovni států. 

2. Export zemního plynu

   Prezident USA Joe Biden v lednu 2024 vydal rozhodnutí o pozastavení aktuálních i budoucích žádostí o vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) do třetích zemí nepokrytých dohodou o volném obchodu (tedy i do EU). Americké ministerstvo energetiky, které má obecně kompetenci tato povolení poskytovat, vyhodnotilo novým způsobem dopady těchto projektů mj. na životní prostředí, přičemž vyhodnocení otevřelo veřejnosti ke komentářům. V lednu 2025, krátce po svém nástupu do funkce, Trump pozastavení exportních povolení na vývoz LNG zrušil. Ministerstvo energetiky začalo nová povolení opět vzdávat, což otevírá nový potenciál pro prohloubení evropsko-americké spolupráce 

   Tento krok znamená pozitivní impuls pro budoucí export LNG do Evropy i dalších částí světa. Americké ministerstvo energetiky již začalo nová povolení vydávat. Příležitosti se mohou objevit jak v oblasti investic do nových projektů, tak i v dohodnutí případných dlouhodobých odběrů LNG z USA. Americký plyn hraje klíčovou roli i pro diverzifikace energetických zdrojů ČR, zejména od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

   Nové projekty vznikají zejména v Lousianě a Texasu, ale i potenciálně na Aljašce a v poslední době se hovoří také o možnosti výstavby prvního exportního terminálu na východním pobřeží USA. 

3. Rozvoj jaderné energetiky

   Nadále dochází k renesanci jaderné energetiky, i z důvodu vyšší poptávky po energii v důsledku rozvoje umělé inteligence a potřebě datových center. Přechod k čisté energetice a příležitosti s tím spojené se týkají i jaderného průmyslu. Zapojení do dodavatelských řetězců se nabízí v případě chystaných velkých projektů v Evropě. 

   V USA byla dne 30. ledna 2024 podepsána dohoda o spolupráci mezi Aliancí české energetiky (CPIA) a společnostmi Westinghouse a Bechtel. Jakkoliv podpis primárně směřoval na podporu uplatnění reaktoru AP1000 v České republice, i při dalším vývoji tzv. jaderného tendru v ČR má dohoda svůj význam, neboť spolupráce se netýká pouze ČR, ale i Polska, Bulharska a Ukrajiny. Příležitostí je i spolupráce se společnostmi, které vyvíjejí malé modulární reaktory. Řada  konzultací již v této věci probíhá.  V mezinárodních projektech pokračuje NuScale Power, reaktory vyvíjí např. GE Hitachi, TerraPower či X- Energy. Vzhledem k odklonu od ruských dodávek jsou perspektivní oblastí i dodávky jaderného paliva.

4. Těžba uhlí

   V oblasti těžebního průmyslu již české firmy úspěšně  působí a zdá se, že sektor po letech, či spíše dekádách útlumu zažívá nový impuls. 

   V dubnu 2025 prezident Trump podepsal sérii exekutivních příkazů na podporu uhelného průmyslu. Trump oznámil, že chce zachránit odvětví průmyslu, které bylo opuštěno. Nařídil mimo jiné federálním agenturám zrušit restrikce další těžby a exportu uhlí, zabránit zavírání stárnoucích uhelných elektráren a zjednodušit povolování nových. Trump dal zelenou k využití veřejné půdy pro těžbu uhlí a nařídil posoudit, zda by uhlí nemohlo vypomoci zvýšeným požadavkům na energii pro datová centra pro umělou inteligenci. Uhlí by mohlo z USA podle Trumpa vytvořit  světové centrum umělé inteligence  Výrobu elektřiny z „ čistého uhlí“  označil prezident za ekologičtější než kdy předtím.  Hodnotu amerických uhelných zdrojů vyčíslil na biliony dolarů. 

   Krátce po podepsání exekutivních příkazů oznámilo ministerstvo energetiky, že dalo k dispozici 200 miliard dolarů na financování půjček, směřujících mj. na podporu nových technologií těžby uhlí. Určité kroky ve prospěch uhlí již administrativa učinila dříve, když začala např. rušit emisní omezení pro uhelné elektrárny. V USA zůstává uhelných elektráren kolem 200. Vyrábí cca 15% americké elektřiny. Jak bude sektor konkurenceschopný do budoucna se ovšem teprve ukáže. 

5. Další příležitosti

   Příležitosti pro české firmy dále mohou existovat např. v oblasti energetického managementu: technologií pro efektivní správu a distribuci energie, akumulace energie: Inovativních řešení pro skladování energie.

   či smart grid technologií: pokročilých systémech pro efektivní distribuci energie. Velkým tématem uplynulých let byla též výroba vodíku, do níž plynuly značné prostředky i ze strany státu, a další nové technologie a trendy. Masivní dotace za minulé Bidenovy vlády směřovaly i do elektromobility. Nová Trumpova vláda usiluje o omezení podpor pro čistou mobilitu.

I po skončení epidemie covid-19 sektor zdravotnického a farmaceutického průmyslu USA generuje příležitosti a finanční obrat nesrovnatelné s žádným jiným státem světa. USA dominují v podílu zdravotnického průmyslu na HDP, které se blíží 20 % a v roce 2040 by mohlo dosáhnout až 26 %, i v množství prostředků utracených per capita. Americký zdravotnický systém funguje na bázi kombinace soukromého pojištění a federálních a státních programů.  Příležitosti existují nejen v produkci léků, ale i zdravotnických pomůcek či přípravků podporujících zdraví a aktivní životní styl. Stále rostoucí význam má téma kvality života seniorů a péče o ně. Výdaje zdravotnického sektoru mají dosáhnout v budoucnu až 20 procent amerického hrubého domácího produktu a tento sektor patří k nejperspektivnějším. K růstu přispívá  důraz na zdravotnické technologie, jako např. cloudové technologie, vzdálené monitorování pacientů, apod. Přes mnoho nových příležitostí v tomto sektoru je třeba zohlednit, že zde panuje mimořádně tvrdá globální konkurence.

Sektor patřil i mezi priority stimulačních a investičních balíčků Bidenovy vlády, přičemž byla patrná snaha zlepšit přístup chudších vrstev ke zdravotní péči. Nová vlády Donalda Trumpa oznámila masivní škrty ve federálních výzkumných grantech, což může mít vliv i na sektor zdravotnictví. Na zdravotnický obchod by pak mohla mít vliv případná cla na farmaceutický sektor. Vláda zároveň oznámila iniciativu “Make America healthy again”. Nový ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy vyhlásil např. plán na odstranění některých aditiv (zejména barviv) v potravinách do roku 2026, a celkově usiluje o zdravější stravování v USA a tím i zlepšení zdravotního stavu populace. I tento trend může být příležitostí pro kvalitní výrobky z Česka, jakkoliv samozřejmě zároveň platí pokračující opačný  tlak na přesouvání výroby do USA.  

Otázkou je další fungování systémů jako je Medicare a Medicaid, kde může sílit tlak Kongresu na omezení federálních výdajů. Sám prezident Trump byl v této otázce relativně umírněný, jakkoliv i jeho prioritou je omezit případné plýtvání.

Dopravní sektor ve Spojených státech stojí před zásadními změnami, které přinesou výrazný růst v roce 2025 a dalších letech. Tento vývoj je poháněn ambiciózními federálními investicemi, technologickými inovacemi a rostoucím důrazem na udržitelnost. Klíčové iniciativy zahrnují modernizaci zastaralé infrastruktury v rámci Bipartisan Infrastructure Law, díky níž budou investovány miliardy dolarů do rekonstrukce dálnic, mostů a tunelů, což zlepší bezpečnost a efektivitu po celé zemi. Projekty veřejné dopravy se rozšiřují zejména ve městech, jako jsou Los Angeles a Seattle.

Americký dopravní sektor je velmi dynamický a nabízí v příštích několika letech významné příležitosti pro české dodavatele. Do budoucna bude hlavním cílem dekarbonizace, a to prostřednictvím investic do výroby zeleného vodíku, infrastruktury pro elektromobily (EV) a systémů veřejné dopravy poháněných obnovitelnou energií. Rozvoj špičkových technologií, jako jsou autonomní vozidla, systémy řízení dopravy využívající IoT a koncepty chytrých měst, zcela změní městskou mobilitu i logistiku. Dalším důležitým bodem je budování odolné infrastruktury, která zajistí funkčnost dopravních systémů i při extrémních povětrnostních podmínkách.

Přehled nejperspektivnějších oblastí:

1. Rozvoj veřejné dopravy

   Vláda USA a jednotlivé státy významně investují do systémů veřejné dopravy za účelem zlepšení dostupnosti, snížení emisí a zmírnění městské dopravní zácpy.

   Investice: Přibližně 4 miliardy USD v rámci Bipartisan Infrastructure Law jsou alokovány na rozvoj MHD, železničních sítí a projektů rychlé autobusové dopravy (BRT). Mezi nejaktivnější města patří Los Angeles, Seattle a Indianapolis.

   Příležitosti: Dodávky železničních vozidel a vlakových souprav, pokročilé systémy pro řízení dopravy, odbavovací zařízení a bezpečnost na nástupištích, elektrické a hybridní autobusy atd.

2. Zelený vodík a udržitelné projekty

   Dekarbonizace patří mezi hlavní priority s významnými investicemi do obnovitelné energie a udržitelných technologií.

   Investice: Významné prostředky směřují na výrobu zeleného vodíku a integraci obnovitelných zdrojů energie či elektromobilitu (EV). Společnosti jako SGH2 Energy vedou v inovativních projektech vodíkové výroby. Tyto projekty jsou součástí 62 miliard USD přidělených na iniciativy čisté energie a klimatu.

   Příležitosti: Komponenty pro vodíkové palivové články a výrobní technologie, stanice pro nabíjení elektromobilů a spolupráce na výrobě baterií, řešení pro integraci obnovitelné energie v dopravních systémech.

3. Modernizace silnic, mostů a tunelů

   Mnoho silnic, mostů a tunelů v USA vyžaduje významné rekonstrukce k zajištění bezpečnosti a dlouhé životnosti.

   Investice: Federální a státní vlády alokovaly 110 miliard USD na opravy a modernizace této klíčové infrastruktury v rámci Bipartisan Infrastructure Law.

   Příležitosti: Odolné stavební materiály pro extrémní klimatické podmínky, inteligentní dopravní systémy (ITS) pro řízení provozu, inženýrské a konzultační služby pro složité stavební úpravy apod.

4. Doprava a logistika

   Logistický sektor v USA nadále roste díky globalizaci obchodu a zvýšené poptávce po e-commerce.

   Investice: Modernizace přístavů, železnic a silnic k zajištění vyšších objemů přeprav se odhaduje na 17 miliard USD.

   Příležitosti: Autonomní nákladní systémy a inovativní logistické technologie, pokročilé přepravní kontejnery a vybavení pro manipulaci s nákladem, zelená řešení pro snížení uhlíkové stopy v dodavatelských řetězcích.

5. Inteligentní doprava a nové technologie

   Technologické inovace hrají v USA klíčovou roli při zlepšování efektivity a bezpečnosti dopravních systémů. Iniciativy chytrých měst zavádějí analýzu dat v reálném čase a systémy poháněné AI.

   Investice: Financování iniciativ chytrých měst a propojených dopravních systémů je odhadováno na 10 miliard USD v příštích několika letech.

   Příležitosti: IoT zařízení pro monitorování dopravy a infrastruktury, systémy umělé inteligence (AI) pro prediktivní údržbu a optimalizaci provozu.

   Partnerství ve vývoji autonomních a propojených vozidel.

6. Odolná infrastruktura pro přizpůsobení klimatickým změnám

   Řešení klimatických rizik je klíčové pro zajištění spolehlivosti dopravních systémů, zejména v oblastech náchylných k přírodním katastrofám.

   Investice: V rámci federálních programů je alokováno 50 miliard USD na projekty související s adaptací na klimatické změny.

   Příležitosti: Materiály odolné vůči povodním pro silnice a železnice, odvodňovací systémy pro dálnice, konzultační služby pro přípravu na katastrofy a obnovu.

Cestovní ruch představuje významný sektor, přispívá do celkového HDP země a k zaměstnanosti. Podle údajů amerického Úřadu pro hospodářskou analýzu (Bureau of Economic Analysis) tvořil v roce 2023 cestovní ruch 3,03 % HDP USA a zaměstnával přibližně 10 milionu lidí. S odezněním pandemie došlo k rychlému oživení a podíl cestovního ruchu na HDP již dosahuje předpandemických hodnot. Sektor nadále vykazuje stabilní růst – v roce 2023 se jeho reálný ekonomický výstup zvýšil o 7 %. 

V roce 2022 byla ve snaze oživit tento těžce zasažený sektor vydána Národní strategie cestovního ruchu (National Travel and Tourism Strategy). Klade si mimo jiné za cíl přilákat do USA každoročně 90 milionů mezinárodních turistů, kteří v zemi utratí 279 miliard USD ročně. Tohoto cíle má být dosaženo do roku 2027. Dokument zdůrazňuje rozvoj širšího spektra turistických aktivit, včetně rekreačních a kulturních, s cílem zmírnit tlak na nejnavštěvovanější turistické lokality. Strategie klade také velký důraz na udržitelné cestování a turistiku. S tímto důrazem se pojí i snaha zavést udržitelnou infrastrukturu, čisté energie a modernizovat dopravu. Rozvoj orientovaný na dopravní infrastrukturu, jakou jsou například vysokorychlostní železnice, pak mohou být příležitostí i pro české firmy. Součástí strategie jsou investice do elektrického vybavení a infrastruktury, včetně elektrických vozidel, veřejné dopravy, cyklostezek a chodníků, a do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Oživení cestovního ruchu je celkově příležitostí pro investice, zejména v oblasti modernizace hotelů, restaurací či provozoven turistických služeb. České firmy mohou posílit svůj vývoz například v oblasti vybavení hotelů, restaurací, kaváren, uplatní se pak zejména sklářské, a designérské firmy stejně jako výrobci městského mobiliáře nebo architektonická studia.   

Pandemie současně výrazně zvýšila v USA poptávku po venkovní rekreaci (ať již po cyklistice, pěší turistice či po dalších aktivitách). Tento trend je možností pro firmy, které se specializují na horskou turistiku, cyklistiku, vybavení pro kempování apod.

Lázeňství a wellness turistika má v USA tradici a přispívá do místního hospodářství. V zemi je řada vyhlášených lázeňských destinací zahrnujících i historické či luxusní lázně. Jen namátkou lze zmínit Hot Springs v Arkansasu, které je vyhlášeno svými horkými prameny, Manitou Springs v Coloradu či Saratoga Spa v New Yorku. Podle statistik Asociace cestovního ruchu (U.S. Travel Association) tvoří lázeňství a wellness turistika kolem 20 % trhu. Tento sektor navíc v roce 2024 zaznamenal růst v počtu návštěv, tržbách, zaměstnanosti i v samotném počtu lokací. Investičně je poměrně náročný, nicméně technologické vybavení v lázeňství či vybavení interiérů mohou být příležitostí i pro české firmy, a to s ohledem na dlouholetou tradici a kvalitu českých výrobků v tomto oboru.

Oblast volného času, včetně kulturních či sportovních akcí, nabízí také široké spektrum možností pro uplatnění českých výrobků. V této dekádě se USA stanou dějištěm celé řady významných sportovních událostí – například mistrovství světa ve fotbale FIFA 2026 nebo letních olympijských her v Los Angeles v roce 2028. Tyto akce bezpochyby ještě více posílí zájem o cestování do USA. Podle organizace U.S. Travel by mezinárodní turistický ruch mohl vzrůst až o 9 % ročně. 

Přestože je cestovní ruch opět na vzestupu, v následujících letech může čelit výzvám. Jednou z nich je možný pokles zájmu ze strany mezinárodních návštěvníků, v důsledku nové celní politiky Trumpovy administrativy. Vnímání značky USA může zvlášť zapůsobit na sousední země Kanadu a Mexiko, ze kterých pochází největší skupinu zahraničních turistů.

Přímé letecké spojení do ČR

Návštěvníci z USA tvoří 4. největší skupinu zahraničních turistů přijíždějících do Česka. V letošním roce společnost Delta opět zavede přímé sezónní letecké spojení mezi Prahou a New Yorkem (letiště JFK). Provozováno bude denně od 8. května do 6. října 2025. Další letecké společnosti přímé letecké linky zavádět v letošním roce nebudou. Mimo sezónu a z/do dalších destinací USA lze cestovat do Česka s přestupem.  

Administrativa Donalda Trumpa si jako jeden ze svých cílů předsevzala oživení americké průmyslové výroby. Jedním z důvodů je dekády trvající pokles zaměstnanosti ve výrobním sektoru. Zatímco v roce 1970 výrobní sektor zaměstnával čtvrtinu Američanů, v roce 2025 je to jen 8 % pracujících. Prostřednictvím uvalování cel na zahraniční produkty tak stávající administrativa usiluje mimo jiné o přilákání zahraničních společností k přesunu své výroby do USA s bezprostředním cílem zvrácení tohoto negativního trendu. I kdyby zahraniční společnosti se pro přesun rozhodly, pravděpodobnost, že by se zaměstnanost v sektoru přiblížila hodnotám ze 70. let, je nízká. Sektor se v uplynulých letech dramaticky proměnil, došlo k významné automatizaci, digitalizaci a robotizaci, což jsou i nadále hlavní trendy odvětví. 

České firmy specializující se na automatizaci, robotiku a umělou inteligenci mohou profitovat ze spolupráce s americkými partnery na modernizaci výroby, zatímco společnosti zaměřené na výrobu polovodičů a digitální služby mohou využít rostoucí poptávky po domácích technologických kapacitách. Do roku 2026 se očekává, že odvětví s vysokou technologickou náročností vzroste o 15 %. Dle dostupných statistik je také technologický sektor jedním ze sektorů, který opakovaně (spolu s turismem) v prvním povolebním roce roste v USA nejrychleji. České firmy, které nabízejí technologická řešení, tak mohou využít této dynamiky. Příležitost se otevírá i v navázaných odvětvích – v popředí zájmu jsou specializovaná školení a konzultační služby na podporu amerických výrobců při přijímání a integraci nových technologií.

S předpokládaným rozvojem výroby v USA se otevírají i další možnosti. Průměrný podíl výroby na státní HDP je v USA na úrovni 11 %. Jednou z nejprůmyslovějších oblastí je amerických Středozápad. Téměř všechny státy regionu mají vyšší podíl výroby na státním HDP než je americký průměr s tím, že u většiny z nich se tento podíl blíží 20 % a v Indianě je dokonce na úrovni 26 %. Silná průmyslová základna regionu rovněž přeje pokročilým materiálům a příležitost pro české firmy je možné vidět i v souvislosti s aktuálním významnou podporou těžby ropy a zemního plynu. Rozvoj těžebního průmyslu přímo povede ke zvýšené poptávce po povrchových materiálech – tzn. coatingu, kde rovněž vznikají bezprostředně nové příležitosti pro české firmy a jejich inovativní řešení, a to nejen v tradičních centrech amerického ropného průmyslu.

ICT

Informační a komunikační technologie (ICT) si stabilně drží přibližně devítiprocentní podíl na celkovém HDP Spojených států, a to i díky zvýšené poptávce po digitálních řešení, která byla akcelerována pandemií a následnou digitalizací ekonomiky. V současné době je ICT průmysl ve Spojených státech výrazně ovlivněn nastupující regulací v oblasti umělé inteligence a vývozních kontrol. Administrativa prezidenta Trumpa, v čele s novým ministrem obchodu Howardem Lutnickem, bude prosazovat zpřísnění podmínek pro export strategických AI technologií a čipových řešení, a to zejména s ohledem na technologickou rivalitu s Čínou. Investoři a inovátoři se tak více zaměřují na oblasti, které mají silnou domácí poptávku a zároveň nejsou vystaveny regulatorním rizikům, například na cloud computing, edge computing, internet věcí nebo řešení kybernetické bezpečnosti. České firmy s kapacitou pro vývoj softwaru, průmyslových AI aplikací nebo specifických cloudových nástrojů tak mohou dobře uplatnit své know-how na americkém trhu, a to jak samostatně, tak ve spolupráci s místními partnery.

Elektro

V oblasti elektroniky Spojené státy aktuálně procházejí strategickou transformací. Cílem federální vlády je snížit závislost na zahraniční výrobě, především na Asii, a vybudovat domácí kapacity v oblasti polovodičů a pokročilé výroby. V roce 2025 dochází k rozšíření podpůrných nástrojů CHIPS and Science Act, zaměřených na investice do domácích továren, výzkumu a inovací v čipovém průmyslu. Vedle toho administrativa uvažuje o zavedení nových tarifů na dovoz vybraných elektronických komponent, včetně baterií, polovodičových součástek a spotřební elektroniky z vybraných zemí. Elektronický sektor zároveň čelí globálním tlakům – vysoké úrokové sazby, inflační prostředí a narušené dodavatelské řetězce omezují růst, ale zároveň nutí americké firmy hledat spolehlivé dodavatele z partnerských zemí. To vytváří příležitosti pro české výrobce specializovaných komponent, zařízení pro automatizaci, průmyslovou elektroniku a také pro firmy uvažující o relokaci části výroby do USA. Perspektivní zůstává i oblast spotřební elektroniky a IoT zařízení, zejména pokud zahrnují prvky udržitelnosti a šetrného přístupu k životnímu prostředí.

Kybernetická bezpečnost

Kybernetická bezpečnost je v roce 2025 jednou z nejviditelnějších priorit americké federální vlády. V kontextu mezinárodních hrozeb, zejména ze strany Ruska, Číny a Íránu, Spojené státy posilují svou kybernetickou obranu v několika směrech. Prezident Trump přijal v březnu 2025 exekutivní příkaz zakazující použití komerčního spywaru v rámci federálních institucí a Bílý dům zveřejnil novou strategii pro kyberbezpečnost vesmíru, která vyzývá ke spolupráci veřejného i soukromého sektoru při ochraně vesmírných komunikačních systémů. Významnou pozornost získávají také fyzické prvky infrastruktury – zejména podmořské kabely, jejichž bezpečnost je nyní považována za součást širší internetové geopolitiky. Nedostatek kvalifikované pracovní síly zůstává v kybernetickém sektoru palčivým problémem, což vedlo k přijetí Cyber Workforce Strategy 2023–2027, která stanovuje směr pro rozvoj odborníků v této oblasti. České firmy, které se specializují na školení, analýzu hrozeb, ochranu cloudových a koncových zařízení nebo vývoj nástrojů využívajících AI a strojové učení, tak mohou v USA nalézt velmi konkrétní tržní příležitosti. Klíčovým faktorem úspěchu bude schopnost reagovat na americké bezpečnostní standardy a aktivní spolupráce s lokálními partnery.

ICT, elektronika a kyberbezpečnost jsou odvětví, které by měly být v perimetru českých firem, které zvažují americký trh jako další etapu do portfolia svých byznysových destinací. 

Zemědělství a potravinářství tvoří v USA přes 5 % HDP. Zemědělská prvovýroba i navazující potravinářský průmysl dlouhodobě zajišťují v základních komoditách a potravinách soběstačnost (na úrovni cca 120 %). Nicméně přetrvávají strukturální problémy v dodavatelském řetězci. Nadále trvají nedostatky v oblasti zpracování surovin nebo logistice. Přibližně 50 % zemědělského dovozu do USA tvoří produkty ovocnářství a zelinářství, ořechy, víno, esenciální oleje, školkařské výpěstky, řezané květiny a chmel. Primárním zdrojem importovaného potravinářského zboží je Latinská Amerika.

USA obecně nekladou přístupu svůj trh ve většině potravinářského zboží (s výjimkou citlivých komodit, např. maso, ovoce) zásadní překážky. Jde o vysoce konkurenční trh, kde vybudování vlastní značky stojí enormní časové úsilí a nemalé finanční prostředky. Přesto zde lze s produktem s příznivou cenou, příběhem či specifickou přidanou hodnotou uspět. Přispívá tomu zájem Američanů o nové produkty a chutě, ale také o zdravé produkty a obecně zdravý životní styl. V tomto kontextu trvá zájem o potraviny nebo suroviny pro zdravou výživu, rostlinné alternativy a produkty čistě na rostlinné bázi (plant-based), minerální vodu nebo i nealkoholické pivo.

Data ukazují, že počet zemědělských podniků v USA nadále klesá, jejich výměra však mírně roste. Průměrná velikost zemědělského podniku v USA je 180 ha a je tedy velmi podobná té v ČR. Podobnosti v charakteru zemědělského sektoru Spojených států a ČR mají potenciál využití pro prezentaci české zemědělské techniky a technologií americkým farmářům.

Ve Spojených státech panují ideální podmínky pro formulaci a použití moderních přístupů v oblasti zemědělství a potravinářství. Propojení vědy a výzkumu s praxí je na velmi vysoké úrovni a USA jsou světovou špičkou ve vývoji řešení pro precizní zemědělství a využití smart a IoT řešení pro produkci zemědělských komodit a potravin. Celá řada start-upů z celého světa hledá příležitost pro svůj růst právě v USA.

Výzkum, vývoj a inovace

Spojené státy americké patří k absolutní světové špičce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. S ročními investicemi přesahujícími 3,5 % HDP, což představuje více než 800 miliard USD, USA dominují jak v základním, tak aplikovaném výzkumu. Zhruba 70 % výdajů pochází ze soukromého sektoru – zejména od technologických, biotechnologických a průmyslových lídrů – a zbytek je rozdělován prostřednictvím federálních agentur, jako jsou National Science Foundation (NSF), National Institutes of Health (NIH), Department of Energy (DOE), Department of Defense (DoD) nebo DARPA. Tyto instituce financují výzkum s globálním dopadem a v posledních letech kladou důraz na mezinárodní spolupráci s demokratickými partnery, zejména v oblastech strategického významu, jako jsou umělá inteligence, kvantové technologie, polovodiče či biotechnologie.

Významným impulzem pro investice do těchto oblastí byl přijetí zákona CHIPS and Science Act, který vedle podpory domácí polovodičové výroby posiluje americkou vědeckou infrastrukturu a výzkum v klíčových technologiích budoucnosti. Právě v těchto sektorech vzniká značný prostor i pro české subjekty – ať už univerzity, výzkumné instituce, inovační centra, startupy nebo firmy spolupracující s akademickou sférou.

Česká republika má v USA velmi dobrou reputaci v oborech jako organická chemie, materiálové vědy, kybernetika či kvantová fyzika. V posledních letech došlo k několika úspěšným navázáním spolupráce – například prostřednictvím společného seed fondu MIT–IOCB Tech Transfer Fund, memoranda mezi Grantovou agenturou ČR a NSF, či rozvoje vztahů s univerzitami jako University of Texas, Johns Hopkins University, Stevens Institute of Technology nebo St. Mary’s University. Významná je rovněž přítomnost českých vědeckých diplomatů ve Washingtonu, D.C., a aktivní role institucí jako CzechInvest, CzechTrade či regionálních inovačních center, která pomáhají českým výzkumným a podnikatelským subjektům hledat vhodné partnery a příležitosti v USA.

Z hlediska geografického rozložení inovačního potenciálu představuje Spojené státy síť několika silných regionálních center s různým zaměřením. Mezi nejvýznamnější patří Boston a okolí (MIT, Harvard, Broad Institute), kde dominují kvantové technologie, biotechnologie, AI a zdravotnický výzkum. Silicon Valley v Kalifornii (Stanford, Berkeley) je globálním centrem digitálních technologií, polovodičů, AI a venture kapitálu. Austin v Texasu patří mezi nejrychleji rostoucí americké inovační ekosystémy, se silným zázemím ve výzkumu polovodičů a pokročilé výroby. Region Washingtonu, D.C. a okolních států (Maryland, Virginia) nabízí přístup k federálním výzkumným agenturám a programům s důrazem na bezpečnost, obranné technologie a datové vědy. Významný potenciál představuje i Research Triangle v Severní Karolíně (Duke, UNC, NC State), zaměřený zejména na biotechnologie a zdravotnictví, či Pittsburgh (Carnegie Mellon) jako centrum robotiky a pokročilé výroby.

Pro české univerzity a výzkumné instituce jsou v USA příležitosti především ve formě bilaterální spolupráce – memorand o porozumění, společných grantových projektů, výměnných programů a návštěv výzkumných týmů. Federální agentury (např. NSF) aktivně podporují mezinárodní partnerství, a to i formou společných výzev či grantových programů pro zahraniční výzkumné týmy. Firmy, zejména startupy a technologicky orientované malé a střední podniky, mohou využít americké inovační ekosystémy pro testování produktů, navázání partnerství s univerzitami nebo účast v akceleračních a transferových programech. Inovační centra a klastry mohou navazovat spolupráci s americkými partnery v oblasti technologického transferu, transferových kanceláří (TTO), venture capital partnerství a internacionalizace spin-off projektů.

Spojené státy přitom projevují dlouhodobý zájem o posílení spolupráce s demokratickými spojenci, a to nejen na politické úrovni, ale i prostřednictvím odborné spolupráce a sdílení výzkumné infrastruktury. Česká republika jako spolehlivý partner má v tomto prostředí potenciál aktivně posilovat svou pozici a účastnit se globálních vědecko-technologických hodnotových řetězců.