Spojené státy americké

Rozcestník informací o Spojených státech amerických:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

V roce 2020 došlo v USA k nejhlubšímu poklesu tvorby hrubého domácího produktu (HDP) od roku 1946. Tvorba HDP poklesla v roce 2020 o 3,5 procenta, což překonalo i 2,5 procentní pokles HDP zaznamenaný v roce 2009. S uvedeným poklesem HDP má americká ekonomika co dohánět, aby se vrátila na předpandemickou úroveň.

Ani růst ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí 2020 tempem 4 procenta (v ročním srovnání) nestačil k vyrovnání historického kolapsu americké ekonomiky na jaře stejného roku. Vyhlídky americké ekonomiky se však rychle zlepšují. Jednak díky stoupajícímu počtu očkování proti koronaviru, jednak díky skutečnosti, že Kongres schválil v březnu 2021 další obří balíček fiskální podpory, tentokrát ve výši 1,9 bil. USD.

Prezident Biden se zavázal, že každý dospělý Američan bude mít přístup k vakcíně do konce května 2020. Stále však existují obavy, že se mohou objevit nové varianty koronaviru, které budou proti existujícím vakcínám odolnější, což může americkou ekonomiku znovu zasáhnout.

Přestože tedy riziko zpomalení vývoje ekonomiky zůstává, prognostici předpovídají, že by rychlejší a silnější oživení americké ekonomiky mohlo začít již ve druhém čtvrtletí roku 2021. Růst HDP v roce 2021 je nyní odhadován v rozmezí 4,5 až 7 procent.

Pro zmírnění následků koronavirové pandemie uvolnil americký Kongres nejprve 104 mld. USD určených na placenou nemocenskou dovolenou a na dávky v nezaměstnanosti. Dále schválil do té doby největší ekonomický záchranný balíček v americké historii v objemu cca 1,8 bil. USD (CARES Act).

Ten zahrnuje přímé platby americkým rodinám, navýšení podpory v nezaměstnanosti, vytvoření fondu na poskytování půjček a záruk podnikům, státům a municipalitám, úvěry pro malé a střední podniky na pokrytí výplat mezd, granty pro letecké společnosti a nákladní dopravce a další položky.

Jako doplněk k rychle vyčerpanému Paycheck Protection Programu (PPP) Loans/Grants (součást CARES Act) schválil Kongres v roce 2020 třetí záchranný balíček ve výši 484 mld. USD, který směřoval do fondu na podporu malých a středních podniků, k financování provozu nemocnic a posílení testování. Dne 20. prosince 2020 bylo oznámeno dosažení dohody o poskytnutí ještě dalšího záchranného balíčku o objemu 900 mld. USD, čímž byla celková částka vyčleněná na pomoc ekonomice v roce 2020 navýšena na 3,3 bil. USD.

Nejnovější balíček v objemu 1,9 bil. USD schválený v březnu 2021 je klíčovým legislativním vítězstvím prezidenta Bidena, který tak zažívá solidní začátek svého prezidentství. Celkově tedy uvolnily doposud USA na zmírnění následků pandemie 5,2 bil. USD, což představuje téměř 25 % HDP.

Post-covid-19 příležitosti pro české exportéry

Dopravní průmysl a infrastruktura

Navzdory významným dopadům koronavirové krize na americkou ekonomiku jsou masivní investice do infrastruktury pro novou americkou administrativu jednou z hlavních priorit. Kromě dopravních investic do infrastruktury, které mají řešit přetížené dopravní koridory, se také očekává rozvoj nových technologií, které mají aspekt ekonomický, ekologický a bezpečnostní. Právě tato oblast by mohla být šancí pro uplatnění českých firem na zdejším trhu.

V příštím desetiletí by na bezpečné a udržitelné silnice, mosty a letiště měla být vynaložena přinejmenším stejná částka, jako na boj s pandemií. Důležitá je přestavba rozpadajících se silnic a mostů, podpora stárnoucí vodní infrastruktury a rozšiřování širokopásmového připojení ve venkovských oblastech. V plánu je i budování a dostavba národní vysokorychlostní železniční sítě zahrnující projekty národního významu v Kalifornii, Texasu, New Yorku, v oblasti Kaskádie a na Floridě.

Významné je také urychlení rozvoje nízkouhlíkové letecké a lodní technologie. V zájmu snížení emisí je prioritní přechod na elektrická vozidla. V návaznosti na to se připravuje budování národního systému elektrického nabíjení vozidel, který do roku 2030 počítá s vybudováním 500 tisíc veřejných nabíjecích stanic. Nová generace nízkouhlíkových technologií nákladní dopravy, přepravy a letectví, by měla vést k dosažení čistých nulových emisí do roku 2050.

Energetický průmysl

Energetický průmysl v USA nezůstal dopadů koronavirové krize ušetřen. Výrazný byl propad poptávky po ropě, což vedlo k poklesu cen i výroby. S pozvolným přepokládaným hospodářským oživováním, zejména od 2. čtvrtletí 2021, by se měla situace v tomto smyslu zlepšovat, jakkoliv stále nelze vyloučit nižší než obvyklou poptávku po ropných produktech. V únoru 2021 navíc došlo v důsledku vlny chladného počasí k energetické krizi a četným výpadkům proudu na deregulovaném trhu v Texasu.

Kromě krize je výrazným faktorem nástup nové administrativy, jejíž pohled na energetiku se dramaticky liší od vlády Donalda Trumpa, jakkoliv trend postupného přechodu k čisté energetice probíhal do jisté míry již v uplynulých letech. Hospodářské oživení i nové cíle v oblasti energetiky vytvářejí zajímavý mix příležitostí, jakkoliv stále zřetelnější je akcent na posilování domácí průmyslové základny v souladu s principem „Buy American“.

Od 19. února jsou USA opět stranou Pařížské klimatické dohody, nová vláda zmrazila nové kontrakty na těžbu ropy a zemního plynu a výrazně akcentuje vytváření nových pracovních míst v čisté energetice (pochopitelně ovšem primárně na území USA). Prezident Joe Biden stanovil cíl dosažení uhlíkové neutrality v USA v roce 2050. Ministerstvo energetiky spatřuje klíčovou roli pro dosažení tohoto cíle v posílení výzkumu a vývoje a chystá „energetickou revoluci“ v přechodu na čistou energetiku.

Ještě znatelněji by měl pokračovat odklon od uhlí, v porovnání s nímž je plyn čistším, jakkoliv stále fosilním palivem. Lze tedy očekávat pokračování vývozu zkapalněného zemního plynu LNG, přičemž zejména v zemích, kde je alternativou uhlí, vede takový export ke snižování globálních emisí uhlíku. Perspektivu má CCS (carbon capture and storage) a pochopitelně další rozvoj energie z obnovitelných zdrojů, kde se očekávají masivní investice do větrných turbín, solárních panelů či odolnosti sítě.

Obnovitelné zdroje se v řadě případů stávají tržně soběstačné, např. v Texasu, který je největším producentem výroby energie z větru a překonal již v podílu na energetickém mixu v tomto státě i uhlí. Na druhou stranu, snad již vyhasínající pandemie může nástup nových čistých zdrojů poněkud zbrzdit. Výrazný boom budou mít technologie založené na využití vodíku, včetně využití v dopravě a elektromobilita vůbec, ať již v podobě čistých vozidel, s čímž souvisí výroba baterií, či dobíjecích/plnicích stanic na alternativní paliva.

Celkově baterie jako způsob ukládání energie mají obrovský potenciál a bude velký tlak na snížení závislosti na dovozu těchto komponentů.

Nízkoemisním zdrojem energie je i jádro, přičemž potenciál má rozšíření pokročilých malých modulárních reaktorů (zkr. SMR), které jsou zhruba třetinové velikosti typického jaderného reaktoru, což umožňuje snadnější a levnější výstavbu a přináší i výhody v oblasti bezpečnosti.

Také v této oblasti probíhá výzkumná činnost, částečné podporovaná americkou vládou, která směřuje na reaktory chlazené vodou, ovšem vláda má zájem i o rozvoj reaktorů chlazených méně tradičními prostředky. Reaktory lze využít na výrobu energie, tepla, ale i pro jiná průmyslová využití.

Výzkumný program financovaný vládou primárně zmiňuje nejpokročilejší projekt s NuScale Power a Utah Associated Municipal Power Systems, kteří plánují vývoj 12modulové elektrárny NuScale v národní laboratoři v Idahu, která má být uvedena do provozu v tomto desetiletí. Ministerstvo energetiky nadále vyhlašuje granty na podporu inovativních konceptů reaktorů (včetně malých modulárních), které mají potenciál zlepšit ekonomický výhled jaderné energetiky v USA.

Důležitou roli pro snižování emisí hraje i úspora energie, což vytváří potenciální projekty související s vyšší energetickou účinností (včetně izolace budov, instalace úsporných prvků apod.) S ohledem na problémy s výpadky proudu bude kladen velký důraz na stabilitu, ale i zabezpečení sítě, např. proti rozmarům počasí, ale i zásahům zvenčí, jakož i potenciálně na vlastní malé zdroje energie.

V těchto oblastech lze tedy nalézat zajímavé příležitosti, a to i při preferenci domácích výrobců např. prostřednictvím spolupráce s nimi.

Strojírenský průmysl

Spojené státy jsou i nadále druhým největším světovým trhem se strojírenskými produkty a zároveň druhým největším průmyslovým výrobcem po Číně. Již před pandemií se americká administrativa snažila kombinací daňových, obchodních a regulatorních opatření vytvořit podnikatelské prostředí vstřícné pro návrat a další expanzi výrobních společností na území Spojených států. V post-covidovém období lze očekávat schválení dalších administrativních kroků s cílem zmírnit enormní závislost na importech mimo jiné průmyslových výrobků a strojních zařízení především z Číny.

Lze také očekávat, že produkty vybraných průmyslových sektorů budou označeny za strategickou nezbytnost, což napomůže částečné renesanci amerického průmyslu. Podíl průmyslové výroby na HDP poklesl na současných zhruba 11 % v roce 2019 z 15 % v roce 2005. Poptávku po strojních zařízeních a technologiích pokrývají z 60 % dovozy. Poptávka po strojních zařízeních bude závislá na vývojových trendech v jednotlivých výrobních sektorech.

Trendem v post-covidovém období bude snaha o přiblížení výroby místnímu zákazníkovi (lokalizace výroby), ať již z důvodu hrozby výpadků v rámci subdodavatelských řetězů, či z důvodu obavy z eskalace obchodních válek a s tím souvisejícím zaváděním dovozních tarifů. Taková změna nebude samozřejmě okamžitá a bude záviset na mnoha dalších faktorech.

Zábava a volný čas

Zatímco koronavirová pandemie je pro převážnou část zábavního průmyslu v USA zcela devastující, její herní branže se stává ekonomickým gigantem a jedním z nejrychleji se rozvíjejících oborů v zemi. Tento obor zaznamenal rekordní zisky i výdaje a videohry byly jednou z nejstabilnějších kategorií růstu co do oblíbenosti a investic. Videohry jsou víc než jen zábavní průmysl, během pandemie přetvářejí způsob interakce se světem.

Celkové spotřebitelské výdaje do herního průmyslu v roce 2020 dosáhly 57 mld. USD (dle každoroční zprávy NPD), což je o 27 % více oproti roku 2019. Analýza americké společnosti Research and Markets pod názvem United States Video Game by Category uvádí, že Spojené státy mají také nejrozsáhlejší zastoupení v tomto oboru co do počtu zaměstnanců.

Pozici lídrů videoherního průmyslu zaujímají dlouhodobě tři společnosti – Sony, Nintendo a Microsoft. Tyto tři herní značky jsou v USA nejznámější, přičemž Nintendo je nejoblíbenější a nejhranější. Největším tahounem se v poslední době stávají mobilní hry.

Rostoucí trend herního průmyslu může být ale také odrazem vývoje, který začal již před samotnou pandemií, která jej dále akcelerovala. Je-li tomu tak, pak může herní trh zažít pokračující růst bez postpandemického nárazu. Investice do herního průmyslu sice stoupají, ale ostatní segmenty zábavního průmyslu vykazují výrazný pokles. Dopadá na ně přetrvávající pandemie, která omezila klíčové kategorie jako kulturní události, pohostinství či cestování.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Pandemie posunula už tak robustní zdravotnický a farmaceutický průmysl ještě více do centra pozornosti. Dostatek ochranných prostředků a úspěšnost výzkumu, resp. výroby týkající se léků či vakcíny proti covidu-19 se stala kritériem pro úspěšnost záchrany velkého segmentu populace i pro včasnost opuštění restriktivních opatření dusících ekonomiku.

Dominantním tématem závěru roku 2020 bylo zahájení rozsáhlé očkovací kampaně v USA, která pokračuje relativně rychle a úspěšně, a přispěla tak k pozitivnímu obratu situace v USA po druhé podzimní vlně koronaviru. Při první vlně trpěly USA podobně jako jiné země nedostatkem ochranných zdravotnických pomůcek (rukavic, respirátorů, ochranných obleků apod.).

I ve světle tohoto nedostatku Joe Biden podepsal v únoru 2021 exekutivní příkaz, jehož cílem je učinit dodavatelské řetězce pro kritické produkty ve Spojených státech odolnější a bezpečnější. Zdravotnictví je jedním z šesti sektorů, kde bude probíhat hloubková analýza celé průmyslové základny.

Je tedy třeba počítat s velkým akcentem na soběstačnost USA, ovšem zároveň možná i s příležitostí pro dodavatele ze „spřátelených“ zemí. Rizikem pro soběstačnost je z pohledu USA především koncentrace výrobních prostředků v rukou států, jako je např. Čína.

Vzhledem k celkově vysokým investicím do velmi nákladného zdravotnického sektoru v USA (které mají v příštích letech dále růst až do výše jedné pětiny HDP, přičemž do zdravotnictví směřuje i část stimulačních protikrizových balíčků, včetně posledního, který prezident Biden podepsal 11. března 2021) existují příležitosti pro české výrobce např. v oblasti zdravotnického vybavení, pokud jsou dodavatelé schopni vyrábět za konkurenceschopné ceny.

Český zdravotnický a farmaceutický sektor není rozhodně v USA neznámý, jak o tom svědčí např. investice společnosti Novavax, která loni koupila za 167 mil. USD společnost Praha Vaccines produkující očkovací látky a další biologický materiál. V Jevanech v okrese Praha-východ se vyrábí klíčová součást nové vakcíny proti covidu-19. Jakékoliv partnerství týkající se vakcinace a vůbec boje proti covidu-19 je logickou prioritou americké vlády.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Pandemie covidu-19 v USA (podobně jako v dalších částech světa) zásadně akcelerovala růst segmentů zdravé výživy a potravinových doplňků. Hnací silou je poptávka spotřebitelů po zdravějším způsobu života a stravování. Mezi zásadní důvody patří kromě koronaviru dlouhodobě i neúspěšný boj s obezitou nebo kardiovaskulární choroby a další civilizační neduhy.

Když k tomu přičteme ještě relativně nákladný systém zdravotní péče, jsou Američané donuceni nejen trendem, ale i z praktického hlediska k většímu důrazu na prevenci. Ze segmentu zdravé výživy je tak vhodné zmínit výrobky čistě na bázi rostlinných surovin (tzv. plant-based), tedy rostlinné alternativy např. masných či mléčných produktů. Na růst poptávky již reagovala řada globálních výrobců masivními investicemi do vývoje a zlepšování chuťových a nutričních vlastností, což svědčí o zjevném potenciálu.

Pokud jde o potravinové doplňky, poptávka roste nejen po klasických sportovních doplňcích (vitaminy, minerály, proteiny), ale i po produktech s avizovaným pozitivním dopadem na imunitu. Pozoruhodným trendem v tomto segmentu je zacílená personalizace doplňků podle individuálních potřeb spotřebitele.

Větší šanci na úspěch mají pochopitelně produkty s určitým vztahem k řešení výše uvedených zdravotních rizik nebo například svým složením pouze na základě rostlinných surovin.

Velvyslanectví ČR ve Washingtonu
e-mail: eco_washington@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/washington