1. Tradiční energetika

Jakkoliv prezident Trump sliboval návrat krásného a zeleného uhlí, ale tržní signály pro nové investice zůstavají slabé. Ministerstvo energetiky sice přikazuje desítkám dosluhujícím uhelným elektrárnám zůstat v provozu, nicméně změna politiky zatím sektoru nepřinesla zvýšenou investiční aktivitu, která by odpovídala této rétorice.

V ropném sektoru predikuje EIA (Energy Information Administration) stabilní vývoj těžby na současných hladinách. Specifický indikátor Dallas FED Energy Survey reportuje velmi mírný pokles počtu vrtů v na přelomu Q4 2025 a Q1 2026. Vláda připravila rozsáhlý program koncesí na federální půdě i v pobřežních výlučných ekonomických zónách,  zatím jsou však dostupné smíšené signály o potenciálním zájmu těžařů o jejich využití a jde především o horizont třicátých let. Opět pro Dallas FED těžaři reportují očekávané úspory z mnoha deregulačních kroků vlády na úrovni 1-2 USD/barel.

Zatím nejasný dopad na aktivitu těžařského sektoru v US bude mít válka s Íránem a související blokáda Hormuzského průlivu. Ačkoliv US exporty fosilních komodit v dubnu dosáhly svých maxim, tento nárůst není projevem zvýšené těžby – pravděpodobně jde o dodávky ze zásob a flexibility dodavatelského řetězce. Přesvědčení sektoru, že velmi krátce po utichnutí konfliktu dojde k pádu barelu WTI na 65 USD, není nakloněné novým investičním výdajům.

Klíčovým trendem v elektroenergetice napříč Spojenými je růst spotřeby elektřiny. Po 20-30 letech stagnace dochází k zásadnímu zvratu a vzniká potřeba výstavby nových zdrojů i obnovy přenosových a distribučních sítí. Tento dvojí tlak vede k růstu spotřebitelských cen elektřiny, který se opakovaně dostává do popředí mediálního prostoru. Jakkoliv ceny v národním průměru nejsou závratné (zejména po zohlednění inflace), trend se projevuje velmi nerovnoměrně a v některých regionech (severovýchod) je markantní. V těchto oblastech lze očekávat rostoucí poptávku po energeticky efektivních a úsporných řešeních.

Kromě elektrifikace nových sektorů je tahounem rostoucí spotřeby výstavba datacenter na trénování a provoz velkých jazykových modelů. Při kongesci sítě a politizace připojování data center (kvůli dopadům na ceny) se zcela mainstreamovým řešením stává tzv. behind-the-meter, tedy data centrum s vlastní výrobou elektřiny bez připojení k elektrizační síti. Kvůli dostupnosti paliva je praxe je nejrozšířenější v oblastech s vlastní těžbou plynu, například Texas.

Dle informací z trhu mají přední výrobci plynových turbín své kapacity naplněny až do roku 2030; v souvislosti s tím se jejich ceny od roku 2019 ztrojnásobily (3000 USD/kW pouze za turbínu s průměrným výkonem). Obdobná čísla reportují i výrobci pístových gensetů. Developeři data center jsou za zdroje ochotni platit výrazně více než kdokoliv jiný; ať už v rámci US či globálně. Jakkoliv se technologické firmy chlubí spoluprací s novými čistými zdroji – SMR či geotermální energetikou, je zřejmé, že ty se v rámci současného boomu (do roku 2030) v konkurenci s plynovými zdroji zásadně neprojeví.

Kromě zdrojů a elektrotechnických zařízení představuje boom datacenter příležitost i pro výrobce chladících systémů, čerpadel, popřípadě kontejnerových řešení a ocelových konstrukčních prvků. Díky překotnému vývoji a vysokým maržím nemusí pro zahraničních dodavatele v tomto segmentu být překážkou ani cla na ocel a hliník a jejich deriváty.

2. Geotermální energie

Dynamickým vývojem prochází geotermální energie (GTE). Na vrub výzkumnému úsilí Národních laboratoří, především FORGE v Utahu, a aplikaci inovací z ropného průmyslu se rýsuje využívání GTE i mimo konvenční hydrotermální lokality. Nejviditelnějším projektem je v současnosti Cape Station od společnosti Fervo Energy. V roce 2026 bude zprovozněn první blok této elektrárny s výkonem 100 MWe a společnost plánuje vstup na burzu. V segmentu EGS (Enhanced Geothermal Systems) a AGS (Advanced Geothermal Systems) se ve Spojených státech pohybují desítky dalších firem a startupů s vlastními akcenty a technologiemi.

Ve prospěch GTE hraje stabilní podpora ze stran federální vlády a mnoha států. Spolu s jádrem byla GTE jedinou čistou technologií, jejíž daňové úlevy z Inflation Reduction Act nebyly dotčeny rozpočtovým a daňovým zákonem One Big Beautiful Bill.

Pakliže se nesporná aktivita v oblasti GTE zhmotní k další investiční rozhodnutí, bude dosud přehlížený sektor v příštích letech čelit výzvě jak zajistit a škálovat svůj dodavatelský řetězec. Pravděpodobně by se tak otevřel prostor pro dodavatele z ostatních energetických nebo příbuzných subsektorů.

3. Rozvoj jaderné energetiky

Jaderná energetika nadále získává pozornost především díky vývoji a očekávání v segmentu malých modulárních reaktorů. V popředí jsou projekty Kairos Power v Oak Ridge, TN s názvem Hermes 2 a projekt TerraPower v Kemmerer, WY. Oba projekty v Q1 2026 získaly povolení k výstavbě od NRC (Nuclear Regulatory Commission) a demonstrativně ji zahájily – zatím však se jedná pouze o zemní práce. Právě NRC a její reforma se ukázala jako výrazný podnět pro tuto jarní vlnu stavebních povolena. U velkých reaktorů se aktivita zřejmě bude soustředit na zvyšování výkonu a prodlužování životnosti reaktorů v provozu.

Spojené státy podnikají k zajištění domácího palivového řetězce. K legislativě z konce roku 2024 o ukončení dovozu ruského obohaceného uranu se v roce 2025 přidaly významné investiční pobídky pro těžbu i obohacování.

1. Regulační prostředí

Současná Trumpova administrativa tlačí na snižování nákladů zdravotní péče a podporuje domácí výrobu. Hlavním nástrojem je tvrdá obchodní politika vůči farmaceutickému sektoru. V roce 2026 byla zavedena cla na patentované léčiva a jejich prekurzory, přičemž individuální výjimky jsou navázány na cenové a lokalizační dohody s vládou. Vedle toho administrativa prosazuje nižší ceny léků, reformy PBM a iniciativu MAHA, která klade důraz na prevenci, zdravější životní styl a úpravy ve stravovacím prostředí. Tento směr může otevřít prostor i pro kvalitní dovoz zdravotnických a wellness produktů.

2. Medicare a Medicaid

U pilířů zdravotnické péče v USA Medicare a Medicaid je pravděpodobné spíše pokračování postupných úprav než zásadní systémová revoluce. U Medicare Advantage se v roce 2026 očekává relativní stabilizace, i když někteří pojišťovatelé čelí vyšším nákladům a změnám v platebním modelu, zatímco u Medicaid zůstává hlavním tématem tlak na efektivitu výdajů a dopady federální cenové politiky.

3. Příležitosti

České firmy mohou být úspěšné s exportními artikly jako jsou specializované zdravotnické technologie, diagnostika, produkty pro domácí péči, prevenci a ze segmentu aktivního stárnutí. Největší příležitosti skýtá propojení kvalita, inovace a úspora nákladů. Aktuálním trendem jsou zejména řešení pro efektivnější péči a monitoring pacientů. Současně ale platí, že americký trh je vysoce konkurenční a zvyšuje se i význam lokální výroby. Pro exportéry je proto klíčové počítat s kombinací silné poptávky, konkurence, vysokých marží, ale i rostoucího politického a celního rizika.

Dopravní sektor USA v roce 2026 prochází rozsáhlou transformací, která je financována kombinací federálního rozpočtu pro FY 2026 a víceletých prostředků IIJA (2022–2026). IIJA představuje největší investici do americké infrastruktury za posledních 70 let a zásadně ovlivňuje priority států i měst. Financování směřuje do rekonstrukcí dálnic, mostů, tunelů, železnic, letišť, přístavů i veřejné dopravy. Pro rok 2026 federální rozpočet DOT zahrnuje desítky miliard USD na programy silniční infrastruktury, bezpečnosti dopravy, železniční modernizace a veřejné dopravy, přičemž další miliardy proudí prostřednictvím víceletých grantů IIJA. Tyto prostředky podporují projekty ve všech 50 státech – od venkovských mostů až po velké městské dopravní uzly.

Veřejná doprava získává historicky nejvyšší podporu díky víceletým alokacím IIJA, které dosahují až 108 miliard USD. Tyto prostředky jsou určeny na modernizaci autobusových a železničních systémů, obnovu vozového parku, rozvoj vysokokapacitních linek a zvýšení bezpečnosti. V roce 2026 pokračují rozsáhlé investice do železniční infrastruktury, kde federální vláda vyhlašuje nové granty v řádu miliard USD. Podpora směřuje také do venkovských oblastí, indiánských komunit a regionálních spojů, což rozšiřuje příležitosti pro dodavatele technologií, vozidel a plánovacích služeb.

Dekarbonizace dopravy je jednou z hlavních priorit vlády. Víceleté financování IIJA zahrnuje přes 60 miliard USD na čistou energii, elektromobilitu, výrobu zeleného vodíku a integraci obnovitelných zdrojů do dopravních systémů. V roce 2026 pokračuje výstavba celostátní sítě nabíjecích stanic, rozvoj vodíkových hubů a investice do bateriových technologií. Současně se rozvíjejí technologie autonomní mobility, inteligentních dopravních systémů (ITS), IoT senzorů a prediktivní údržby, které mění způsob řízení dopravy ve městech i na dálnicích.

Významnou roli hraje také odolnost infrastruktury. USA čelí extrémním povětrnostním jevům, což vede k investicím do projektů zvyšujících odolnost silnic, mostů, železnic a přístavů. Federální programy v rámci IIJA a dalších víceletých iniciativ alokují desítky miliard USD na adaptaci na klimatické změny, včetně modernizace odvodňovacích systémů, protipovodňových opatření a posílení kritických dopravních uzlů. Podle ASCE zůstává investiční deficit vysoký, což potvrzuje dlouhodobou poptávku po inovativních řešeních a dodavatelích.

Přehled nejperspektivnějších oblastí

1. Rozvoj veřejné dopravy

Investice:

Veřejná doprava v USA získává v roce 2026 významnou podporu díky kombinaci federálního rozpočtu FY 2026 a víceletých alokací IIJA, které dosahují až 108 miliard USD.

Tyto prostředky směřují do modernizace autobusových systémů, elektrifikace vozových parků, rozvoje železničních sítí a projektů rychlé autobusové dopravy (BRT). Aktivní projekty probíhají ve všech 50 státech, přičemž velká města jako Los Angeles, Seattle, Chicago či Atlanta realizují rozsáhlé modernizační programy.

Příležitosti:

Dodávky kolejových vozidel a vlakových souprav, elektrické a hybridní autobusy, inteligentní odbavovací systémy, bezpečnostní technologie pro nástupiště, plánovací a inženýrské služby, systémy řízení dopravy.

2. Zelený vodík a udržitelné projekty

Investice:

Dekarbonizace dopravy je jednou z hlavních priorit federální politiky. Víceleté financování IIJA zahrnuje přes 60 miliard USD na čistou energii, výrobu zeleného vodíku, rozvoj vodíkových hubů, bateriová úložiště a integraci obnovitelných zdrojů do dopravních systémů. V roce 2026 pokračují investice do infrastruktury pro elektromobily (EV), včetně celostátní sítě nabíjecích stanic, a do pilotních projektů využívajících vodík v dopravě.

Příležitosti:

Komponenty pro vodíkové palivové články, technologie výroby zeleného vodíku, nabíjecí stanice pro elektromobily, bateriové systémy, řešení pro integraci obnovitelné energie do dopravních systémů.

3. Modernizace silnic, mostů a tunelů

Investice:

Rekonstrukce silnic, mostů a tunelů je financována kombinací alokací FY 2026 a víceletých prostředků IIJA, které zahrnují přes 110 miliard USD na silniční infrastrukturu. Projekty probíhají ve všech státech – od venkovských mostů v Montaně či Iowě až po modernizaci velkých dálničních uzlů v Texasu, Kalifornii nebo na východním pobřeží. Cílem je zvýšení bezpečnosti, kapacity a odolnosti vůči extrémním klimatickým jevům.

Příležitosti:

Odolné stavební materiály, inteligentní dopravní systémy (ITS), mostní

konstrukce, technologie pro monitoring a prediktivní údržbu, inženýrské a

konzultační služby pro složité stavební projekty.

4. Doprava a logistika

Investice:

Logistický sektor USA je podporován prostřednictvím federálních programů, jako jsou RAISE, INFRA a MEGA, které v roce 2026 financují stovky projektů modernizace přístavů, železnic, letišť a silnic. Tyto programy navazují na víceleté financování IIJA a posilují kapacitu dodavatelských řetězců, které jsou klíčové pro americkou ekonomiku i mezinárodní obchod.

Příležitosti:

Autonomní logistické systémy, pokročilé přepravní kontejnery, manipulační

technika, digitalizace skladů, nízkoemisní technologie pro nákladní dopravu, řešení pro optimalizaci dodavatelských řetězců.

5. Inteligentní doprava a nové technologie

Investice:

Programy chytrých měst, digitální infrastruktury a autonomní mobility získávají v roce 2026 federální podporu v řádu miliard USD. Financování zahrnuje IoT senzory, systémy řízení dopravy, datovou analytiku, umělou inteligenci a technologie pro autonomní vozidla. Tyto projekty jsou realizovány jak na úrovni velkých metropolitních oblastí, tak menších měst, která modernizují své dopravní systémy.

Příležitosti:

IoT zařízení pro monitoring dopravy, AI systémy pro prediktivní údržbu, software pro řízení dopravy, technologie pro autonomní a propojená vozidla, systémy pro analýzu dat v reálném čase.

6. Odolná infrastruktura a adaptace na klimatické změny

Investice:

Federální programy v rámci IIJA a dalších víceletých iniciativ alokují desítky miliard USD na projekty zvyšující odolnost dopravní infrastruktury vůči povodním, bouřím, požárům, extrémním teplotám a dalším klimatickým rizikům. V roce 2026 pokračují investice do modernizace odvodňovacích systémů, protipovodňových opatření, posílení kritických dopravních uzlů a obnovy infrastruktury po přírodních katastrofách.

Příležitosti:

Materiály odolné vůči extrémním klimatickým podmínkám, moderní odvodňovací systémy, konzultační služby pro krizové plánování, technologie pro obnovu a posílení infrastruktury. 

Cestovní ruch představuje významný sektor, přispívá do celkového HDP země a k zaměstnanosti. Podle aktuálních analýz amerického Úřadu pro hospodářskou analýzu (BEA) tvoří cestovní ruch přibližně 3,2 % HDP USA a vytváří pracovní příležitosti pro více než 15 milionů lidí. I přes mírné zakolísání mezinárodní poptávky v roce 2025 si odvětví udržuje silný ekonomický výstup díky masivním investicím do infrastruktury a blížícím se globálním sportovním akcím.

V roce 2022 byla ve snaze oživit tento těžce zasažený sektor vydána Národní strategie cestovního ruchu (National Travel and Tourism Strategy). Klade si za cíl přilákat do USA každoročně 90 milionů mezinárodních turistů, kteří v zemi utratí 279 miliard USD ročně. Tohoto cíle má být dosaženo do roku 2027. Strategie klade velký důraz na udržitelné cestování a modernizaci dopravy. Rozvoj orientovaný na dopravní infrastrukturu, jakou jsou například vysokorychlostní železnice, pak mohou být příležitostí i pro české firmy. Součástí strategie jsou investice do udržitelné infrastruktury, včetně elektrických vozidel, veřejné dopravy, cyklostezek a chodníků, a do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Oživení cestovního ruchu je celkově příležitostí pro investice, zejména v oblasti modernizace hotelů, restaurací či provozoven turistických služeb. České firmy mohou posílit svůj vývoz například v oblasti vybavení hotelů, restaurací, kaváren, uplatní se pak zejména sklářské, a designérské firmy stejně jako výrobci městského mobiliáře nebo architektonická studia.   

Pandemie současně výrazně zvýšila v USA poptávku po venkovní rekreaci (ať již po cyklistice, pěší turistice či po dalších aktivitách). Tento trend přetrvává a otevírá tak možností pro firmy, které se specializují na horskou turistiku, cyklistiku, vybavení pro kempování apod.

Lázeňství a wellness turistika má v USA tradici a přispívá do místního hospodářství. V zemi je řada vyhlášených lázeňských destinací zahrnujících i historické či luxusní lázně. Jen namátkou lze zmínit Hot Springs v Arkansasu, Manitou Springs v Coloradu či Saratoga Spa v New Yorku. Tento sektor si po rekordním roce 2024 udržuje silnou růstovou dynamiku i v letech 2025 a 2026, což se projevuje zvýšením tržeb, počtu lázeňských lokací i celkové zaměstnanosti v oboru. Investičně je poměrně náročný, nicméně technologické vybavení v lázeňství či vybavení interiérů mohou být příležitostí i pro české firmy, a to s ohledem na dlouholetou tradici a kvalitu českých výrobků v tomto oboru.

Oblast volného času, včetně kulturních či sportovních akcí, nabízí také široké spektrum možností pro uplatnění českých výrobků. V této dekádě se USA stanou dějištěm celé řady významných sportovních událostí. Aktuálně vrcholí přípravy na Mistrovství světa ve fotbale FIFA 2026, které USA hostí společně s Kanadou a Mexikem. Turnaj s rekordními 104 zápasy v 16 městech představuje mimořádný impuls pro cestovní ruch. Na tento fotbalový šampionát pak v roce 2028 navážou Letní olympijské hry v Los Angeles. Tyto akce bezpochyby ještě více posílí zájem o cestování do USA. Podle organizace U.S. Travel by mezinárodní turistický ruch mohl vzrůst až o 9 % ročně. 

Přestože je cestovní ruch opět na vzestupu, v následujících letech může čelit výzvám. Jednou z nich je možný pokles zájmu ze strany mezinárodních návštěvníků, v důsledku současné celní a vízové politiky Trumpovy administrativy. Od 1.1.2026 například administrativa prezidenta Trumpa zdražila vstupy do národních parků pro nerezidenty z 80 na 240 USD. Vnímání značky USA může zvlášť zapůsobit na sousední země Kanadu a Mexiko, ze kterých pochází největší skupinu zahraničních turistů.

Přímé letecké spojení do ČR

Návštěvníci z USA tvoří 4. největší skupinu zahraničních turistů přijíždějících do Česka. V letošním roce společnost Delta opět zavede přímé sezónní letecké spojení mezi Prahou a New Yorkem (letiště JFK). Provozováno bude denně od 8. května do 24. října 2026. Nabídku dále rozšiřuje společnost American Airlines, která v roce 2026 nově otevírá přímou linku z Filadelfie (PHL) do Prahy, provozovanou rovněž na denní bázi od 21. května do 5. října. Mimo sezónu a z/do dalších destinací USA lze cestovat do Česka s přestupem.  

Z hlediska teritoriálního zaměření zůstává americký Středozápad oblastí s nejsilnější průmyslovou základnou a zároveň i vhodným místem pro české exportéry. Téměř všechny státy regionu Středozápadu mají vyšší podíl výroby na státním HDP. U většiny z nich se pohybuje kolem 20 %, v Indianě je dokonce na úrovni 26 %, což je  více než je americký průměr. Silná průmyslová základna regionu přeje pokročilým materiálům, příležitosti pro české firmy je možné vidět i v souvislosti s aktuální podporou těžby ropy a zemního plynu (zvýšená poptávka po povrchových inovativních materiálech).

Region sází spíše na modernizaci fungujících závodů, než na novou výstavbu na zelené louce (příkladem je investice společnosti Whirlpool ve výši 300 mil. USD do provozů ve státě Ohio, které mají nabídnout stovky nových pracovních příležitostí). Tento model může být pro české dodavatele technologií atraktivní, neboť rozhodovací cykly jsou kratší a implementace rychlejší, než u velkých nových projektů. Sektorově se největší dynamika očekává v oblastech obrany, energetické infrastruktury, datových center a stavebních materiálů. České firmy specializující se na automatizaci, robotiku a umělou inteligenci, mohou profitovat ze spolupráce s americkými partnery v oblasti modernizace výroby, výroby polovodičů a digitálních služeb. 

Zemědělství, potravinářství a navazující odvětví mají v americké ekonomice významnou váhu: USDA ERS uvádí, že v roce 2023 přispěly k HDP částkou 1,537 bil. USD, tedy 5,5 % HDP. Samotná zemědělská prvovýroba tvořila přibližně 222,3 mld. USD, zbytek připadá na potravinářskou výrobu, maloobchod, gastronomii, textilní a kožedělné segmenty, lesnictví a rybolov. V roce 2024 vydaly americké domácnosti na potraviny v průměru 12,9 % svých výdajů a celkové výdaje na potraviny dosáhly 2,58 bil. USD, přičemž rekordních 58,9 % připadalo na stravování mimo domov. To posiluje význam nejen retailu, ale i foodservice.

Americký agrární zahraniční obchod vykazoval po téměř 60 let kladnou obchodní bilanci, která se však od roku 2019 změnila v deficit. V roce 2024 dosáhl dovoz agrárních a potravinářských produktů do USA rekordní hodnoty 213 mld. USD, zatímco vývoz činil 176 mld. USD. Růst dovozu je dlouhodobě tažen zejména poptávkou po ovoci a zelenině, alkoholických nápojích, zpracovaných potravinách, esenciálních olejích a ořeších. Klíčovou roli v americkém agrárním dovozu hrají sousední země, především Mexiko a Kanada, přičemž zejména Mexiko zůstává nejvýznamnějším dodavatelem ovoce, zeleniny a ořechů na americký trh. Pro evropské a české firmy to znamená silnou konkurenci zejména v segmentu čerstvých produktů, současně však existuje značný prostor pro uplatnění prémiových, specializovaných, zpracovaných, značkových či technologicky odlišených výrobků. Evropská unie zůstává třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem USA v agrárním sektoru. Evropský agrární export do USA dosáhl v roce 2024 přibližně 30 mld. EUR a dlouhodobě více než dvojnásobně převyšuje dovoz amerických agrárních produktů do EU. Vzájemný obchod je nyní ovlivněn zavedením cel ze strany USA a bude nadále ovlivňován vývojem obchodních vztahů a vzájemných jednání.

Vstup na americký trh je u řady zpracovaných potravin a nápojů formálně relativně otevřený, v praxi je však významně omezen řadou netarifních požadavků. U běžných potravin platí povinnost registrace výrobního zařízení u amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) před zahájením vývozu a současně povinnost podat ke každé zásilce tzv. předběžné oznámení (Prior Notice). U citlivých komodit, jako jsou maso, drůbež, masné či vaječné výrobky, se uplatňuje obzvláště přísný režim pod dohledem USDA/FSIS, kdy je dovoz povolen výhradně ze zemí a provozů oficiálně uznaných jako způsobilé. V případě alkoholických nápojů je nezbytná spolupráce s licencovaným americkým importérem, schválení etikety ze strany TTB (Alcohol and Tobacco Tax and Trade Bureau) a následné zapojení do distribučního systému, který ve Spojených státech zpravidla funguje na principu tříúrovňového modelu – importér, distributor a maloobchodní prodejce.

Pro české exportéry zůstávají perspektivní zejména nápoje, prémiové potraviny, nealkoholické pivo, minerální vody, potravinové doplňky, specializované plant-based produkty, ingredience pro zdravou výživu, suroviny a technologie pro pivovarnictví, zemědělská technika i pro precizní zemědělství a technologie pro zpracování, skladování a logistiku potravin. 

Americký trh je vysoce konkurenční a výrazně koncentrovaný kolem silných domácích i zahraničních hráčů. Zásadní roli přitom hraje prostředí maloobchodu, které v posledních letech prochází dynamickými změnami. Posiluje zejména význam privátních značek a dovozu u vybraných segmentů, jako jsou prémiové nápoje, cukrovinky, evropské speciality a nutričně hodnotnější produkty. Mezi hlavní maloobchodní aktéry patří Walmart, Amazon, Costco, Kroger, Albertsons, Publix, Ahold Delhaize USA a Aldi; podle National Retail Federation vykázal Walmart v roce 2024 na americkém trhu maloobchodní tržby přibližně 569 mld. USD, Costco 183 mld. USD a Kroger 151 mld. USD. Americké domácnosti v současnosti výrazně zohledňují ceny potravin, což dále zvyšuje konkurenční tlak. Zároveň však roste segment spotřebitelů, kteří kladou menší důraz na cenu a větší na kvalitu a složení výrobků, včetně trendů jako „clean label“, organické a zdravější potraviny. U nápojů je důležitý trend „mindful drinking“ a popularita nealkoholického piva a nealko variant dalších nápojů.  Výrazně roste rovněž online prodej potravin, kde představují klíčovou příležitost zejména platformy Amazon, Amazon Fresh a Walmart+.

V zemědělské technice dominují velcí výrobci jako Deere & Company, CNH Industrial, AGCO, Kubota, CLAAS, Trimble a další; podle tržních dat měl americký trh zemědělské techniky v roce 2024 hodnotu 39,4 mld. USD a do roku 2032 má růst na 57,1 mld. USD. USA jsou zároveň jedním z nejvyspělejších trhů pro precizní zemědělství, digitalizaci a automatizaci. USDA ERS uvádí, že u velkých farem zaměřených na rostlinnou výrobu používá 68 % podniků yield monitors, yield maps nebo soil maps a že zavádění technologií prudce roste s velikostí farmy. To je příležitost pro české firmy nabízející přesné dávkování, senzory, software, automatizaci, robotizaci, datové nástroje, díly a kompatibilní doplňky ke stávajícím strojům.

Výzkum, vývoj a inovace

Spojené státy americké patří k absolutní světové špičce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. S ročními investicemi přesahujícími 3,5 % HDP, což představuje více než 800 miliard USD, USA dominují jak v základním, tak aplikovaném výzkumu.

Zhruba 70 % výdajů pochází ze soukromého sektoru – zejména od technologických, biotechnologických a průmyslových lídrů – a zbytek je rozdělován prostřednictvím federálních agentur, jako jsou National Science Foundation (NSF), National Institutes of Health (NIH), Department of Energy (DOE), Department of Defense (DoD) nebo DARPA.

V posledním období dochází k významným změnám ve financování – zejména zpomalení distribuce prostředků u některých agentur (např. NSF, NIH) a silnější orientaci na strategické priority vlády USA. Ty zahrnují především umělou inteligenci, polovodiče, kvantové technologie, biotechnologie, energetiku a bezpečnost dodavatelských řetězců.

Tyto instituce financují výzkum s globálním dopadem a kladou rostoucí důraz na spolupráci s demokratickými partnery, často v kombinaci s exportními kontrolami a omezeními technologického transferu směrem k rizikovým zemím.

Významným impulsem pro investice do těchto oblastí zůstává zákon CHIPS and Science Act, jehož implementace nyní vstupuje do realizační fáze – včetně budování výzkumných center, polovodičových klastrů a podpory workforce development. Současně vznikají nové iniciativy, například v oblasti AI (včetně národního AI legislativního rámce), exportu pokročilých technologií a podpory domácích inovačních kapacit.

Právě v těchto sektorech vzniká značný prostor i pro české subjekty – ať už univerzity, výzkumné instituce, inovační centra, startupy nebo firmy spolupracující s akademickou sférou.

Česká republika má v USA velmi dobrou reputaci v oborech jako organická chemie, materiálové vědy, kybernetika či kvantová fyzika. V posledních letech došlo k několika úspěšným navázáním spolupráce – například prostřednictvím společného seed fondu MIT–IOCB Tech Transfer Fund, memoranda mezi Grantovou agenturou ČR a NSF (aktuálně ve fázi obnovy), či rozvoje vztahů s univerzitami jako University of Texas, Johns Hopkins University, Stevens Institute of Technology nebo St. Mary’s University.

Významná je rovněž přítomnost českých vědeckých diplomatů ve Washingtonu, D.C., a aktivní role institucí jako CzechInvest, CzechTrade či regionálních inovačních center, která pomáhají českým výzkumným a podnikatelským subjektům hledat vhodné partnery a příležitosti v USA.

Geografické rozložení a inovační ekosystémy

Z hlediska geografického rozložení inovačního potenciálu představují Spojené státy síť několika silných regionálních center s různým zaměřením.

Mezi nejvýznamnější patří Boston a okolí (MIT, Harvard, Broad Institute), kde dominují kvantové technologie, biotechnologie, AI a zdravotnický výzkum. Silicon Valley v Kalifornii (Stanford, Berkeley) je globálním centrem digitálních technologií, polovodičů, AI a venture kapitálu.

Austin v Texasu patří mezi nejrychleji rostoucí americké inovační ekosystémy, se silným zázemím ve výzkumu polovodičů, AI a pokročilé výroby a rostoucí rolí v oblasti startupové internacionalizace.

Region Washingtonu, D.C. a okolních států (Maryland, Virginia) nabízí unikátní přístup k federálním výzkumným agenturám a programům s důrazem na AI policy, bezpečnost, obranné technologie, vesmírný výzkum a data science, včetně institucí jako NIH, NSF či laboratoří DOE.

Významný potenciál představuje i Research Triangle v Severní Karolíně (Duke, UNC, NC State), zaměřený zejména na biotechnologie a zdravotnictví, či Pittsburgh (Carnegie Mellon) jako centrum robotiky, AI a pokročilé výroby.

Nově roste význam i dalších regionů, jako je Arizona (polovodiče), Texas Triangle (Austin–Dallas–Houston), Colorado (quantum & space) či Tennessee (Oak Ridge National Laboratory – HPC a energetika).

Příležitosti pro české subjekty

Pro české univerzity a výzkumné instituce jsou v USA příležitosti především ve formě bilaterální spolupráce – memorand o porozumění, společných grantových projektů, výměnných programů a návštěv výzkumných týmů.

Federální agentury (např. NSF) nadále podporují mezinárodní partnerství, avšak více selektivně a často s důrazem na strategickou relevanci a bezpečnostní aspekty.

Firmy, zejména startupy a technologicky orientované malé a střední podniky, mohou využít americké inovační ekosystémy pro testování produktů, navázání partnerství s univerzitami nebo účast v akceleračních a transferových programech. Významně roste i role venture capital a corporate venture spolupráce.

Inovační centra a klastry mohou navazovat spolupráci s americkými partnery v oblasti technologického transferu, transferových kanceláří (TTO), venture capital partnerství a internacionalizace spin-off projektů.

Spojené státy přitom projevují dlouhodobý zájem o posílení spolupráce s demokratickými spojenci, a to nejen na politické úrovni, ale i prostřednictvím odborné spolupráce a sdílení výzkumné infrastruktury.

Česká republika jako spolehlivý partner má v tomto prostředí potenciál dále posilovat svou pozici – zejména v kontextu transatlantické technologické spolupráce, bezpečných dodavatelských řetězců a společného vývoje kritických technologií – a aktivně se zapojovat do globálních vědecko-technologických hodnotových řetězců.