Do Česka přišly nové investice za téměř 110 miliard, nový zákon však omezil modernizaci výroby

8. 1. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Malé a střední firmy mají k dispozici větší množství dotačních programů, především z prostředků evropských fondů, které nejsou dostupné velkým podnikům. Nastavení některých druhů podpory však omezuje investice do moderních technologií.

Za prvních osmnáct měsíců fungování současné vlády se podařilo do Česka přitáhnout 196 nových investičních projektů v objemu téměř 108 miliard korun. Například v roce 2009 to bylo jen 49 projektů, o čtyři roky později 108 projektů.

Ty by měly generovat přes 23 tisíc nových pracovních míst. Je důležité, abychom v dobře nastoupeném tempu pokračovali i v dalších měsících. Ministerstvo průmyslu a obchodu i agentura CzechInvest musí navázat na dosavadní úspěšnou práci a dál intenzivně pracovat na zlepšování podmínek pro vstup nových investorů do naší země,“ říká předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Uplynulý zhruba rok a půl byl pro Českou republiku v oblasti investic mimořádně úspěšný i díky podpoře ekonomické diplomacie, které věnovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu velkou pozornost (o zahraničních misích jsme psali na BusinessInfo.cz).

NEPŘEHLÉDNĚTE!

Připravili jsme pro vás SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2016


Ministr na cestách

„Osobně jsem v uplynulých měsících absolvoval celou řadu zahraničních cest v čele českých podnikatelských misí a vedl jsem řadu jednání v investorsky zajímavých regionech. Jejich výsledkem je, že Česká republika představuje v současné době pro investory stabilní a přátelské prostředí, které motivuje české i zahraniční podnikatele k neustálému rozvoji jejich byznysu,“ doplňuje ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Tuzemští podnikatelé však tvrdí, že kvůli množství změn není české prostředí tak stabilní, jak rezort tvrdí. „Pro  zahraniční investory možná ano, ale pro malé české podnikatele se mohutně připravuje další regulace, jako elektronická evidence tržeb, povinné hlášení DPH a další možná zatím ještě utajované regulace,“ konstatuje Bedřich Danda, předseda představenstva Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky.

V současné době podle ministra Mládka  posilují především investice v oblasti datových center, leteckého průmyslu nebo sdílených služeb. Jedná se většinou o projekty s vysokou přidanou hodnotou, které si žádají zkušenost a kvalifikovanou pracovní sílu. „Zde má Česká republika stále konkurenční výhodu,“ dodává Jan Mládek.

Mezi největší investiční projekty z poslední doby patří opravárenské centrum společnosti HTC, které vzniklo v Brně. Velké změny chystá také společnost INA Lanškroun, která za 2,5 miliardy korun rozšíří svou činnost a zaměstná 900 nových pracovníků. Pardubická Ronalcr chystá expanzi za 1,7 miliardy korun. Počet zaměstnanců navýší o 110.

„Od začátku roku 2015 jsme získali nové projekty s vysokou přidanou hodnotou především z USA, Japonska a Číny, což odpovídá oživení a růstu globální ekonomiky. Zároveň registrujeme i zvyšující se zájem o lokální dodavatele,“ shrnuje generální ředitel CzechInvestu Karel Kučera.

Němci jsou stále v čele

Ze zahraničí je v České republice nejaktivnější tradičně Německo, naplánovalo si zde za poslední rok a půl 38 nových projektů. Následují Spojené státy americké s 21 projekty, Nizozemí s jedenácti a Francie s deseti. Podle objemu investic vede Korejská republika, která do České republiky umístí projekty za 29 miliard korun. Následují Německo se 14 miliardami a Nizozemí s 8 miliardami.

Většinu investic se CzechInvestu podařilo získat v roce 2014. To agentura se zahraničními i tuzemskými investory dojednala 147 projektů. Daleko tak předčila investiční agentury svých nejbližších sousedů Slovenska, Polska a Maďarska. Součet jimi zprostředkovaných projektů činí 139.

Za poslední rok a půl mezi sektory dominuje v počtu projektů výroba motorových vozidel s 67 novými projekty za 34,7 miliardy korun. Příkladem je automobilový dodavatel Simoldes Plasticos, který zamířil do Panattoni Parku Rychnov nad Kněžnou. Tam vytvoří tři stovky nových pracovních míst. Do volného území v městské části Lipovka, v těsném sousedství Kvasin, chce Simoldes Plasticos investovat přes 800 milionů korun.

„Výstavba nového závodu u Kvasin je pro Simoldes zásadním rozhodnutím, protože podporuje naší zákaznickou strategii a růst firmy. Jsme přesvědčeni, že je to to pravé místo nejenom pro dodávky do Škoda Auto, ale i dalším výrobcům ve střední a východní Evropě,“ říká Jaime Sa, CEO společnosti Simoldes Plasticos.

„Je tu odpovídající infrastruktura a dostupné technologické know-how, a to nás spolu s našimi zkušenostmi a znalostmi utvrzuje v tom, že náš nový podnik bude s to dodávat kvalitní a konkurenceschopné produkty oceňované našimi zákazníky,“ dodává šéf Simoldes Plasticos.

Největší zájem je o Ostravsko

Za automobilovým průmyslem následuje kovodělný a kovozpracující s 25 projekty za 12,7 miliard korun a strojírenský průmysl s 16 projekty. Podle objemu investice patří k nejúspěšnějším také gumárenský průmysl, do kterého přiteklo přes 23 miliard korun.

V regionálním měřítku přilákal největší investiční aktivitu Moravskoslezský kraj. Vznikne zde 32 nových projektů za 17,7 miliardy korun, které by měly vytvořit 4530 pracovních míst. Druhou příčku drží Ústecký kraj s třiceti novými projekty za 36 miliard a 4495 novými místy.

Přístup současného kabinetu k investorům oceňují experti. „Česká vláda zlepšuje možnosti financování a investiční pobídky pro malé a střední podniky,“ říká Frédéric Labiche, ředitel TMF Group v České republice. Tato společnost poskytuje služby klientům, kteří působí a investují na mezinárodní úrovni.

Letošní rok však může být podle TMF pro firmy v Česku komplikovanější. „Některé daňové zákony, které by měly vstoupit v platnost začátkem roku 2016, můžou ve skutečnosti zvyšovat administrativní zátěž malých a středních podniků. Firmy budou například stále častěji posílat data v elektronické podobě orgánům daňové správy,“ dodává Frédéric Labiche.

Podle odborníků je nyní českým systém vyvážený, takže nemotivuje k budování montoven ani nepreferuje velké firmy před malými a středními podniky.

Levné montovny? Zapomeňte

„Systém investičních pobídek nebyl nikdy zaměřen na podporu investic, které by bylo možné označit za ‚levné montovny‘. Od samého počátku obsahoval řadu podmínek, které podporovaly investice s vysokým podílem strojního zařízení, případně též diferencoval výši podpory podle průmyslového odvětví,“ vysvětluje Jan Linhart, partner KPMG Česká republika.

K zásadnějším změnám podle něj došlo v tom, že od roku 2007 nebylo možné podpořit investice do použitého majetku, muselo být tedy pořizováno výhradně nové strojní zařízení. Další změnou bylo rozšíření investičních pobídek i na investice do technologických center a center strategických služeb, ke kterému došlo v roce 2012.

„Poslední významnou úpravou je znovuzavedení podpory pro modernizaci výroby novelou účinnou od 1. 5. 2015. Ta byla součástí systému do roku 2007, kdy byl novelizací okruh podpořených investic omezen kromě zavedení výroby pouze na její rozšíření v kvantitativním slova smyslu,“ dodává Jan Linhart.

Současně však došlo k další změně, která má opačný efekt. „Zákon nyní vyžaduje pro získání investičních pobídek vytvoření alespoň 20 nových pracovních míst. Tato podmínka je limitující právě pro podniky, které dosud využívaly především levnější technologie s vysokým podílem lidské práce a chtěly by získat podporu na nové moderní technologie,“ zmiňuje Jan Linhart. Protože by však modernější technologie vytvořily nižší počet nových míst, firmy na podporu nedosáhnou.

Nahrazení zastaralých výrobních procesů novými moderními technologiemi málokdy vede k navýšení počtu pracovních míst. „Spíše naopak. Zákon tak obsahuje značné omezení pro expandující firmy, které by chtěly investovat do moderních technologií,“ konstatuje Jan Linhart.

Malé firmy mají více možností

Systém investičních pobídek nerozlišuje mezi nadnárodními firmami a tuzemskými investory. Předpisy pouze rozlišují mezi malými, středními a velkými podniky tak, jak jsou definovány v pravidlech Evropské unie.

„Dokonce by se dalo říci, že se podíl českých firem na celkovém počtu příjemců investičních pobídek v čase zvyšuje. Není to však dáno nastavenými limity, ale spíše schopností českých firem realizovat větší investice. Mezi příjemci jsou proto i české firmy, které patří mezi takzvané střední podniky,“ vysvětluje Jan Linhart.

Zároveň upozorňuje na to, že malé a střední podniky mají nárok na vyšší podporu než velké podniky. Hlavní rozdíl je však v tom, že pro malé a střední podniky jsou k dispozici některé dotační tituly z prostředků evropských fondů, které nemohou využít velké firmy.

„Jinými slovy, jednotlivé kategorie firem mají k dispozici určité nástroje podpory, které jsou zacíleny právě na jejich velikost a potřeby. Systém proto považujeme přinejmenším za vyvážený, v oblasti přímých dotací pak za výrazně nakloněný malým a středním podnikům,“ uzavírá Jan Linhart.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek