Etiopie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Addis Abebě (Etiopie)

Etiopie je federativní republikou s dvoukomorovým parlamentem, jenž se skládá ze Sněmovny lidových zástupců (The House of People´s Representatives) o 547 přímo volených poslancích a ze Sněmovny federace (The House of the Federation) o 108 členech - zástupcích parlamentů jednotlivých států (ne však statutárních měst). Každý z federálních států má svůj parlament (State Council), vládu i prezidenta, avšak pouze s limitovanou pravomocí.

Do roku 1974 byla Etiopie císařstvím. Posledního císaře Haile Selassie I. svrhla marxistická vojenská junta (DERG). Do jejího čela se postupně propracoval Mengistu Haile Mariam, jehož (víceméně komunistický) režim vládl do roku 1991, kdy byl svržen lidovým povstáním vedeným spojenými tigrejsko-eritrejskými silami. Za zásluhy o vítězství v občanské válce se mohla – v roce 1991 de facto, v roce 1993 po referendu de iure – osamostatnit Eritrea (někdejší italská kolonie a po desetiletí součást Etiopie), která proti různým etiopským režimům bojovala od roku 1961.

Po svržení dergovského režimu se vedení ujala vítězná povstalecká koalice. Po prvních pluralitních volbách v historii Etiopie, v červnu 1994 do ústavodárného shromáždění a v květnu 1995 do federálního parlamentu a regionálních shromáždění, vznikla federace s novou ústavou.

Poslední parlamentní volby proběhly v Etiopii v květnu 2015. Z celkem 36,9 mil. registrovaných voličů se voleb zúčastnilo 34,4 mil. voličů. O jejich hlasy se ucházelo celkem 58 pro volby registrovaných politických stran a hnutí. Pro dosavadní vládnoucí koalici politických stran Etiopskou lidová revoluční demokratická frontu (Ethiopian People´s Revolutionary Democratic Front – EPRDF, u moci od svržení vlády komunistického Dergu v r. 1991) a její koaliční partnery hlasovalo celkem 82,4 % registrovaných voličů. Tento volební výsledek ovšem v důsledku skutečnosti, že Etiopie používá většinový volební systém, vyústil v zisk 100 % křesel ve federálním parlamentu. Z celkem 547 křesel tak  EPRDF získala 501 křesel a její partneři 46 křesel. (V případě poměrného systému mohla opozice se 17,6 % hlasů získat až 98 křesel ve federálním parlamentu, tedy pětinu.)

V roce 2016 byl vnitropolitický vývoj v Etiopii zcela pod vlivem sílících protestů a demonstrací. Protesty, které propukly poprvé v roce 2014 ve státě Oromia, od listopadu 2015 probíhají víceméně soustavně a navíc se rozšířily i do státu Amhara. Demonstrace původně měly spíše lokální charakter, stále více se ale začaly prosazovat celonárodní témata, jako všudypřítomná korupce, zábory půdy spojené s vyháněním farmářů bez výplaty slíbené kompenzace, arogance moci a špatné vládnutí, frustrace z nedostatku pracovních příležitostí a také nulovou mírou autonomie jednotlivých regionů (kterou ale garantuje ústava ET). Stále zřetelnější se stávala společenská frustrace z pokračující beztrestnosti zasahujících bezpečnostních složek, která dosáhla svého vrcholu během policejního zásahu proti náboženskému festivalu / politické demonstraci ve městě Bishoftu nedaleko od Addis Abeby dne 2. října 2016, během kterého zahynulo několik set lidí. Policie použila proti demonstrantům slzný plyn a gumové náboje, většina obětí pak byla ušlapána v nastalé panice.

Zákrok v Bishoftu následně vyvolal nové kolo výrazně násilnějších protestů. Během několika dní byla poničena desítka zahraničních květinových farem, turecká oděvní továrna a pivovar Meta a také populární turistická lodge v rekreační oblasti kolem jezera Langano. Ve městech Gondar a Bahir Dar byly vyhlášeny šestidenní stávky, zavřeny tak zůstaly obchody, restaurace a turistická zařízení, nefungovala hromadná doprava. Zničeny byly desítky vozidel patřících státním podnikům, řada cest vedoucích do Addis Abeby byla krátkodobě blokována. Nepokoje narůstaly až do té míry, že se etiopská vláda rozhodla dne 8. 10. 2016 vyhlásit výjimečný stav.

Výjimečný stav byl původně vyhlášen na období šesti měsíců, tedy do dubna 2017, závěrem března ovšem došlo k jeho prodloužení o další čtyři měsíce. Vyhlášený výjimečný stav primárně formalizoval nasazení federální policie a armády v regionálních státech a převzetí zodpovědnosti za regionální bezpečnost federální vládou. Souběžně s těmito opatřeními došlo k vypnutí mobilního internetu napříč Etiopií, fungovalo pouze pevné připojení.

S cílem nadále situaci uklidnit a navodit dojem změn premiér Hailemariam na začátku listopadu výrazně obměnil svůj kabinet. Z celkem 35-ti členného kabinetu (včetně premiéra) si své posty zachovalo pouze devět ministrů. Došlo tak k dlouho očekávaným a ohlášeným změnám, které jsou výrazné zejména v proporčním zastoupení etnik a převaze vysokoškolsky vzdělaných členů.

Vzápětí po obměně vlády došlo k prvnímu zmírnění bezpečnostního režimu - byl např. zprovozněn mobilní internet (jsou však nadále blokovány sociální sítě jako Facebook, Twitter či Youtube), policie nesmí nadále provádět osobní a domovní prohlídky bez soudního povolení, zrušen byl také zákaz pohybování se v okolí infrastrukturních projektů v nočních hodinách. Naopak v platnosti zůstávají omezení pro práci politických stran, organizaci veřejných shromáždění, sledování zahraničních satelitních kanálů, či účast na stávkách.

Prodloužení výjimečného stavu závěrem března 2017 (zatím do konce července) si podle premiéra Hailemariama přála většina obyvatel Etiopie, protože přinesl výrazné zlepšení bezpečnosti. Bezpečnostní situace v zemi však zůstává nevyzpytatelná: masové protesty sice ustaly, ve vazbě ale zůstávají stovky až tisíce lidí, univerzitní život je nadále silně omezen, stejně tak omezený je prostor pro politickou diskusi. V důsledku sucha pokračují střety mezi etniky Oromo a Somali o přístup k vodě, etnické tenze narůstají také v regionu SNNP, napjatá zůstává situace v regionu Gambella z důvodu pokračující vlny příchozích jihosúdánských uprchlíků.

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Etiopská federativní demokratická republika
  • Federal Democratic Republic of Ethiopia

Složení vlády:

Předseda vlády - Dessalegn Hailemariam
Místopředseda vlády - Demeke Mekonnen
Ministr zahraničních věcí - Workneh Gebeyehu
Ministr spojů a informačních technologií - Debretsion Gebremichael
Ministr veřejné správy a rozvoje lidských zdrojů - Tagesse Chafo
Ministr financí a hospodářské spolupráce - Abraham Tekeste
Ministr školství - Shiferaw Teklemariam
Ministr obrany - Siraj Fegessa
Ministr vody. zavlažování a elektrické energie - Sileshi Bekele
Ministr federálních záležitostí a rozvoje pasteveckých oblastí - Kassa Tekleberhan
Ministr zdravotnictví - Yifru Birhane
Ministr zemědělství a přírodních zdrojů - Eyasu Abraha
Ministr hospodářského zvířectva a rozvoje rybolovu - Fikadu Beyene
Ministr životního prostředí, lesnictví a klimatických změn - Gemedo Dale
Ministr dopravy - Ahmed Shide
Ministr průmyslu - Ahmed Abitew
Ministr obchodu - Bekele Buladu
Ministr těžby, ropy a zemního plynu - Motumma Meqassa
Ministr městského rozvoje a bydlení - Ambachaw Mekonnen
Ministr stavebnictví - Ayisha Mohammed Mussa
Ministr vědy a technologie - Getahun Mekuria
Ministr kultury a cestovního ruchu - Hirut W/mariam
Minstr práce a sociálních záležitostí - Abdulfetah Abdulahi
Ministryně pro záležitosti žen a dětí - Demitu Hambissa
Ministr mládeže a sportu - Ristu Yirdaw
Ministr pro státní podniky - Girma Amante

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 99,4 mil. (odhad 2015)
  • Průměrný roční přírůstek: 2,5 %
  • Demografické složení: 49,9 % muži, 50,1 % ženy

Národnostní složení:

  • Přes 70 etnických skupin (národů, národností a kmenů)
  • nejvýznamnější etnické skupiny (cenzus 2010): Oromo 34,4 %; Amhara 27,0 %; Somali 6,2 %; Tigray 6,1 %; Sidama 4,0 %

Náboženské složení: 

  • 44 % etiopská křesťanská ortodoxní církev (Amharové, Tigrejci, část. Oromové)
  • 40 % sunnitský islám (Oromové, Afaři, Somálci); podíl muslimů se zvětšuje
  • 19 % protestantská církev
  • 3 % tradiční africká náboženství (animismus)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Růst HDP ve fiskálním roce 2015/16 poklesl na 8 % (oproti 10,4 % za období 2014/15; Etiopie však přesto zůstává celosvětově jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik). Pokles byl očekáván a došlo k němu v důsledku nejhoršímu období sucha za posledních 30 let. Skutečnost, že nedošlo k mnohem významnějšímu poklesu, či dokonce k zápornému růstu tak, jak tomu bylo během posledních období sucha v letech 2002/2003 či 1997/98, představuje významný úspěch a je výsledkem relativně rychlého zotavení zemědělského sektoru, který tak za celé období 2015/16 vykázal růst 2,4 % (ovšem oproti 6,2 % v 2014/15). Rovněž inflace nebyla suchem významněji ovlivněna a zůstala na úrovni pod 10 %.

Z pohledu nabídky k růstu přispěly sektory stavebnictví a služeb (v případě služeb je nutno zmínit pokračující vysoký nárůst přepravní kapacity největší africké letecké společnosti, státní Ethiopian Airlines). Na straně poptávky to byly investice následované soukromou spotřebou. V případě investic pak byl největší nárůst zaznamenán u soukromých investic - plných 25 % oproti relativnímu poklesu státních investic o 6 %, ve srovnání s minulým obdobím.

Pokračovalo zhoršování exportní výkonnosti, ke kterému dochází již čtvrtý rok; důvodem je pokles světových cen hlavních vyvážených komodit: kávy, zlata, olejových semínek a usní. Pokles exportu za 2015/16 představoval 3,7 %, naopak dovoz vykázal pouze mírný růst ve výši 1,6 % (oproti 20 % v r. 2014/15). Deficit obchodní bilance představoval plných 19,8 % výše HDP.

V polovině r. 2017 byl zahájen provoz na železnici spojující hlavní město s přístavem Džibuti, který významně zjednodušil dosavadní dopravní logistiku. Otevření několika průmyslových parků a zvýšení kapacity generace elektrické energie přispěje ke zlepšení výsledků exportu a tak podpoří ekonomický růst.

Zvolená strategie státního ekonomického rozvoje přináší v případě Etiopie své pozitivní výsledky, růstu HDP je však dosahováno primárními ekonomickými aktivitami s minimální přidanou hodnotou a jeho udržitelnost je tak problematická. Cestou ke skutečné transformaci ekonomiky je rozvoj založený na průmyslu a službách. Přetrvává však negativní vliv faktorů, které mají na etiopské hospodářství chronicky negativní dopad: nedostatek volně směnitelné měny, špatná dostupnost úvěru a kritická závislost na klimatických podmínkách. Nedaří se zlepšit podnikatelské prostředí - dle hodnocení Doing Business 2017 Světové banky se Etiopie umístila na 159 pozici (ze 190 hodnocených zemí).

Nominální HDP/obyv. (USD, dle National Bank of Ethiopia):

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

523

559

640

725

794

Růst HDP/obyv. (%, dle National Bank of Ethiopia):

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

8,7

9,9

10,3

10,4

8,0

Vývoj objemu HDP (mil. USD, dle National Bank of Ethiopia):

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

43 252,1

47 403,2

55 680,0

64 597,5

72 412,8

Vývoj objemu HDP (mil. USD, běžný kurz, dle SB):

2011

2012

2013

2014

2015

31 953

43 311

47 648

55 612

61 540

Míra inflace (%, dle National Bank of Ethiopia):

 

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

Celková inflace

34,1

13,5

8,1

7,7

9,7

Potraviny a nealko nápoje

42,9

12,6

5,9

7,4

11,2

Ostatní

22,4

14,8

10,6

7,9

8,0


Míra nezaměstnanosti (odhad 2012, dle CIA Factbook): 17,5 %

Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru:

Vláda vypracovala na období 2015/16 - 2019/20 druhou fázi Plánu transformace a růstu, jehož cílem je přechod země od ekonomiky založené na zemědělství k centru zpracovatelského průmyslu. Plán předpokládá roční růst HDP ve výši 11 %, jeho strategickým cílem je dosažení statutu země se střední úrovní příjmů v r. 2025. Důraz je kladen na rozvoj infrastruktury, investic do zdravotnictví a vzdělání a výstavby průmyslových zón. Důležitým aspektem rozvoje bude příliv zahraničních investic; během období této druhé fáze plánu si vláda stanovila úkol přilákat přímé zahraniční investice ve výši 8 mld. USD.

Během první části (2010/11 - 2014/15) došlo k průměrnému růstu ekonomiky 10,1 % a bylo dosaženo významného pokroku v sektorech zemědělství a infrastruktury. Na druhé straně byl přes vysokou míru domácích investic zaznamenán nepříznivý vývoj domácích úspor, ve srovnání s plánovanými hodnotami bylo dosaženo nižšího podílu průmyslu na celkovém HDP země a zejména nižší exportní výkonnosti.

Přes výrazný ekonomický růst posledního desetiletí patří Etiopie stále k deseti nejchudším zemím světa. Etiopská strategie ekonomického rozvoje přináší příznivé výsledky, její udržitelnost do budoucna je však nejistá. Světová banka aktuálně odhaduje, že v nadcházející dekádě může dojít ke snížení temp růstu, a tím i ohrožení získání statutu Middle Income Country.

Dle druhé fáze etiopského Plánu rozvoje a transformace na období 2015/16 - 2019/20 (Growth and Transformation Plan II) je klíčovým prvkem důraz na rozvoj zpracovatelského průmyslu, jehož podíl na HDP země má do r. 2020 vzrůst na 8 %. Tohoto záměru má být dosaženo především rozvojem mikro a malých, ale i středních a velkých podniků. Hlavním cílem je pak naplnit dlouhodobou vizi získat do r. 2025 status země se střední úrovní příjmů; tohoto má být dosaženo průměrným ročním růstem HDP 11 % v rámci stabilního makroekonomického prostředí a za současně probíhající strukturální transformace a industrializace.

V rámci ročního plánovaného růstu HDP ve výši 11 % má být podíl zemědělství 8 %, průmyslu 19,8 % (z toho zpracovatelský průmysl 24 %) a služeb 10,1 %; tabulka níže uvádí očekávaný podíl jednotlivých sektorů na HDP v %: 

 

výchozí rok 2014/15

cílový rok 2019/20

Zemědělství

41.0

35.6

Průmysl

15.6

22.8

   zpracovatelský průmysl

4.6

8.0

Služby

43.4

41.6

HDP

100

100

Přehled hlavních cílů plánu:       

   

výchozí rok 2014/15

cílový rok 2019/20

HDP, tempo růstu (%)

11.4

10

Zemědělství, tempo růstu (%)

9.6

8

Průmysl, tempo růstu (%)

22.2

19.8

   zpracovatelský   průmysl, tempo růstu (%)

19.2

24.0

Služby, tempo růstu (%)

9.4

10.0

Hrubé domácí investice, podíl na HDP (%)

36.3

41.3

Hrubé domácí úspory, podíl na HDP (%)

19.5

29.6

Vývoz zboží a služeb, podíl na HDP (%)

12.8

20.6

Dovoz zboží a služeb, podíl na HDP (%)

29.6

32.3

Domácí příjmy, podíl na HDP (%)

14.4

18.8

Daňové příjmy, podíl na HDP (%)

12.9

17.2

Celkové výdaje, podíl na HDP (%)

18.7

22.6

Schodek státního rozpočtu, podíl na HDP (%)

-2.9

-3.1

Zásadním předpokladem pro budoucí růst budou soukromé investice - pro jejich rozvoj je však nutná existence flexibilních úvěrových trhů. Špatná dostupnost úvěrů je jedním ze zásadních omezení soukromého sektoru a na rozvoj ekonomiky má ještě významnější vliv než v pořadí druhý limitující faktor - nedostatečná infrastruktura. Vláda by se měla prioritně věnovat reformám dvou oblastí: zajistit více kreditních prostředků pro soukromý sektor na úkor projektů veřejné infrastruktury a liberalizovat úrokové sazby, které by lépe odrážely situaci na peněžním trhu.

Je třeba současně identifikovat alternativní zdroje financování infrastruktury. Etiopie má třetí největší deficit infrastruktury v Africe a infrastruktura je dalším ze zásadních faktorů ekonomického růstu. K těmto mechanismům financování patří zvyšování daňových příjmů, zvýšení účasti soukromého sektoru a zlepšení řízení veřejných investic. Dosažení srovnatelné úrovně finanční sektoru ostatních států subsaharské Afriky by v případě Etiopie znamenalo zvýšení jejího ročního tempa růstu HDP o 1,9 %. Zatímco v oblasti obchodu se zbožím již došlo k modernizaci, možnosti se aktuálně nabízejí také ve službách. Etiopie by navíc mohla využít již existující zkušenosti ostatních zemí a tyto přizpůsobit svým podmínkám a potřebám.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (mil. USD, dle National Bank of Ethiopia):

 

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

Příjmy a granty

6 704,8

7 542,2

8 289,3

9 937,2

12 128,9

Výdaje

7 212,5

8 462,3

9 725,8

11 474,4

13 585,7

Saldo

- 507,7

- 920,1

- 1 436,5

- 1 537,2

- 1456,8

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (mil. USD, dle National Bank of Ethiopia):

 

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

Vývoz zboží

3 152,7

3 115,8

3 300,1

3 019,1

2 867,7

Dovoz zboží

11 061,2

11 460,6

13 712,3

16 458,6

16 725,2

Obchodní bilance

- 7 908,5

- 8 344,8

- 10 412,2

- 13 439,5

- 13 857,5

Bilance běžného účtu

- 4 587,8

- 4 3102

- 5 738,0

- 8 899,3

- 8 580,4

Kapitálový účet

2 119,8

3 291,2

4 134,6

7 381,2

6 245,4

Celková bilance

- 972,8

- 6,5

- 96,9

- 521,4

- 830,9

Devizové rezervy (konec fiskálního r. 2015/16, dle NBE): 830,9 mil. USD

Zahraniční zadluženost (konec fiskálního r. 2015/16, dle NBE): 21 700 mil. USD

Dluhová služba (%, dle NBE):

2012/13

2013/14

2014/15

2015/16

8,2

7,5

16,1

16,7

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka:

National Bank of Ethiopia: http://www.nbe.gov.et/

Státní banky:

Soukromé pojišťovny:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

  • Daň z příjmů osob: 10 - 35 %
  • Daň z přidané hodnoty: 15 %, neuplatňuje se na některé potraviny
  • Spotřební daň: od 10 % (textil) až do 110 % (automobily) a 150 % (alkoholické nápoje)
  • Daň z obratu: 2 % v případě zboží prodaného lokálně, 10 % na ostatní
  • Daň z pronájmu: 10 - 30 % pro fyzické osoby, 30 % pro právnické osoby
  • Daň ze zisku: 10 - 30 % pro neakciové společnosti, 30 % pro akciové společnosti
  • Srážková daň: 3 % na importované zboží, pojištění a dopravu

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: