Etiopie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Addis Abebě (Etiopie)

Současná Etiopie je federativní republikou s dvoukomorovým parlamentem, jenž se skládá ze Sněmovny lidových zástupců (The House of People´s Representatives) o 547 přímo volených poslancích a ze Sněmovny federace (The House of the Federation) o 108 členech - zástupcích parlamentů jednotlivých států (ne však statutárních měst). Každý z federálních států má svůj parlament (State Council), vládu i prezidenta, avšak pouze s limitovanou pravomocí.

Do roku 1974 byla Etiopie císařstvím. Posledního císaře Haile Selassie I. svrhla marxistická vojenská junta (DERG). Do jejího čela se postupně propracoval Mengistu Haile Mariam, jehož (víceméně komunistický) režim vládl do roku 1991, kdy byl svržen lidovým povstáním vedeným spojenými tigrejsko-eritrejskými silami. Za zásluhy o vítězství v občanské válce se mohla – v roce 1991 de facto, v roce 1993 po referendu de iure – osamostatnit Eritrea (někdejší italská kolonie a po desetiletí součást Etiopie), která proti různým etiopským režimům bojovala od roku 1961.

Po svržení dergovského režimu se vedení ujala vítězná povstalecká koalice. Po prvních pluralitních volbách v historii Etiopie, v červnu 1994 do ústavodárného shromáždění a v květnu 1995 do federálního parlamentu a regionálních shromáždění, vznikla federace s novou ústavou.

Poslední parlamentní volby proběhly v Etiopii v květnu 2015. Z celkem 36,9 mil. registrovaných voličů se voleb zúčastnilo 34,4 mil. voličů (což představuje 93.2% volební účast). O jejich hlasy se ucházelo celkem 58 pro volby registrovaných politických stran a hnutí. Pro dosavadní vládnoucí koalici politických stran Etiopskou lidová revoluční demokratická frontu (Ethiopian People´s Revolutionary Democratic Front – EPRDF, u moci od svržení vlády komunistického Dergu v r. 1991) a její koaliční partnery hlasovalo celkem 82.4 % registrovaných voličů. Tento volební výsledek ovšem v důsledku skutečnosti, že Etiopie používá většinový volební systém, vyústil v zisk 100 % křesel ve federálním parlamentu. Z celkem 547 křesel tak  EPRDF získala 501 křesel a její partneři 46 křesel. (V případě poměrného systému mohla opozice se 17,6 % hlasů získat až 98 křesel ve federálním parlamentu, tedy pětinu.)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Etiopská federativní demokratická republika
  • Federal Democratic Republic of Ethiopia

Složení vlády:

HAILEMARIAM Dessalegn

Předseda vlády

DEMEKE Mekonnen Hassen

Místopředseda vlády

DEBRETSION Gebre-Michael

Ministerstvo ICT, místopředseda vlády pro ekonomický sektor

ASTER Mamo

Ministerstvo   pro veřejnou službu a rozvoj lidských zdrojů, místopředsedkyně vlády pro dobré vládnutí

TEWODROS Adhanom Ghebreyesus

Ministerstvo zahraničních věcí

AHMED Abitew

Ministerstvo průmyslu

YACOB Yala

Ministerstvo obchodu

SIRAJ Fegessa Shereffa

Ministerstvo obrany

KASSA Tekleberhan

Ministerstvo federálních záležitostí a rozvoje pasteveckých oblastí

GETACHEW Ambaye

Ministerstvo spravedlnosti

ABDULAZIZ Mohammed

Ministerstvo financí a hospodářského rozvoje

TEFERA Deribew

Ministerstvo zemědělství a rozvoje přírodních zdrojů

SILESHI Getahun

Ministerstvo hospodářského zvířectva a rybolovu

ABIY Ahmed

Ministerstvo vědy a technologie

WORKNEH Gebeyehu

Ministerstvo dopravy

MEKURIA Haile

Ministerstvo městského rozvoje a bydlení

AMBACHEW Mekonnen

Ministerstvo stavebnictví

MOTUMA Mekasa

Ministerstvo vody, zavlažování a energetiky

SHIFERAW Shigute

Ministerstvo školství

TOLESA Shagi

Ministerstvo těžby, ropy a zemního plynu

KESETE-BERHAN Admasu

Ministerstvo zdravotnictví

ABDULFATAH Abdullahi

Ministerstvo práce a sociálních věcí

AYISHA Mohammed Musa

Ministerstvo kultury a cestovního ruchu

ZENEBU Tadesse

Ministerstvo pro záležitosti žen a dětí

SHIFERAW Teklemariam

Ministerstvo životního prostředí, lesnictví a klimatických změn

REDWAN Hussein

Ministerstvo mládeže a sportu

DEMITU Hambisa

Ministerstvo veřejných podniků

BEKIR Shale

Ministerstvo příjmů a cla

ALEMAYEHU Tegenu

Ministerstvo kabinetních záležitostí

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 97 mil. (odhad 2015)
  • Průměrný roční přírůstek: 2,5 %
  • Demografické složení: 49,9 % muži, 50,1 % ženy

Národnostní složení:

  • Přes 70 etnických skupin (národů, národností a kmenů)
  • nejvýznamnější etnické skupiny (cenzus, květen 2010): Oromo 34,4 %; Amhara 27,0 %; Somali 6,2 %; Tigray 6,1 %; Sidama 4,0 %

Náboženské složení: 

  • 44 % etiopská křesťanská ortodoxní církev (Amharové, Tigrejci, část. Oromové)
  • 40 % sunnitský islám (Oromové, Afaři, Somálci); podíl muslimů se zvětšuje
  • 19 % protestantství
  • 3 % tradiční africká náboženství (animismus)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Rok 2015 byl Etiopii rokem ukončení první části Plánu rozvoje a transformace ekonomiky (2010/11 - 2014/15) a zahájení jeho druhé části (2015/16 - 2019/20). Během první části došlo k průměrnému růstu ekonomiky 10,1 % a bylo dosaženo významného pokroku v sektorech zemědělství a infrastruktury. Na druhé straně byl přes vysokou míru domácích investic zaznamenán nepříznivý vývoj domácích úspor, ve srovnání s plánovanými hodnotami bylo dosaženo nižšího podílu průmyslu na celkovém HDP země a zejména nižší exportní výkonnosti.

Hlavním deklarovaným cílem druhé části plánu je další rozvoj ekonomiky země tak, aby v r. 2025 bylo dosaženo statutu země se střední úrovní příjmů (Middle Income Country, tj. nominální HDP vyšší než 1.045 USD na obyvatele). Splnění tohoto cíle vyžaduje roční míru růstu na úrovni 11 % (plán vlády pro sektor zemědělství je 8 %, průmysl 20 % a služby 10 %). Priorita bude dána růstu exportu prostřednictvím jeho diverzifikace, má být zachován stabilní směnný kurz a posíleny finanční instituce. Plných 60 % rozpočtu plánu má být financováno z domácích zdrojů; zbylých 40 % pak poukazy diaspory, zahraničními investicemi, půjčkami i příspěvky veřejnosti.

Růst fiskálního roku 2014/15 ve výši 10,2 % potvrdil pokračování dekádu trvajícího dvouciferného růstu etiopské ekonomiky, který je vysoko nad průměrnou úrovní subsaharské Afriky (4,4 %). Dle MMF tento růst odráží masivní veřejné infrastrukturní investice, stejně jako dobré výsledky zemědělského sektoru. Výhled etiopské ekonomiky označil za příznivý s tím, že jeho udržitelnost bude vyžadovat vyšší zapojení soukromého sektoru.

Z pohledu nabídky se částečně potvrzuje přesun od zemědělství (38,8 %) k průmyslu (15,2 %), při stagnujících službách (46,6 %). Růst sektorů v absolutních číslech pak byl u zemědělství 6,4 %, průmyslu 21,6 % (ovšem zejména díky stavebnictví, kde bylo dosaženo 36,8 %; samotná průmyslová výroba vykázala nárůst 16 %) a služeb 10,2 %.

Produkce zemědělství vykázala v období 2014/15 vzhledem k dostatečným srážkám v případě všech hlavních obilovin (kukuřice, pšenice, ječmenu a čiroku) nárůst. Avšak v sezóně 2015/16 došlo vlivem fenoménu El Niňo k výpadku sklizně v závislosti na postižených oblastech ve výši 50 až 90 %, což má za následek, že více než 10 mil. obyvatel je aktuálně závislých na humanitární pomoci. Tento stav ukazuje míru závislosti etiopského zemědělství na přírodních podmínkách. Navíc přes nárůst výnosů plodin tento stále představuje cca 55 % světového průměru. Stejně tak v případě chovu skotu, kdy Etiopie má největší stádo v rámci Afriky (57 mil.), je převážná většina místních plemen nízké výnosnosti (např. denní dojivost je v Etiopii 1,5 litru).

Inflace pokračovala ve své rostoucí tendenci a svého vrcholu 11,9 % dosáhla v září (oproti úrovni 5,8 % v září 2014); celoroční hodnota se pak v prosinci 2015 ustálila na 10 %.

Přes výrazný ekonomický růst posledního desetiletí patří Etiopie stále k deseti nejchudším zemím světa. Etiopská strategie ekonomického rozvoje přináší příznivé výsledky, její udržitelnost do budoucna je však nejistá. Světová banka aktuálně odhaduje, že v nadcházející dekádě může dojít ke snížení temp růstu, a tím i ohrožení získání statutu Middle Income Country.

Nominální HDP/obyv. (USD, dle National Bank of Ethiopia)

2010/11

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

395

525

600

640

690

Růst HDP/obyv. (%, dle National Bank of Ethiopia)

2010/11

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

9,0

6,1

5,1

4,5

7,1

Vývoj objemu HDP (mil. USD, dle National Bank of Ethiopia)

2010/11

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

31 957,1

43 314,2

47 424,6

55 627,4

61 526,3

Vývoj objemu HDP (mil. USD, dle SB)

2010

2011

2012

2013

2014

29 933,8

31 952,8

43 310,7

47 648,2

55 612,2

Míra inflace (% dle National Bank o Ethiopia)

 

2010/11

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

Celková inflace

18,1

34,1

13,5

8,1

7,7

Potraviny a nealko nápoje

15,7

42,9

12,6

5,9

7,4

Ostatní

21,8

22,4

14,8

10,6

7,9

Míra nezaměstnanosti (odhad 2012, dle CIA Factbook): 17,5 %

Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru:                

Dle druhé fáze etiopského Plánu rozvoje a transformace na období 2015/16 - 2019/20 (Growth and Transformation Plan II) je klíčovým prvkem důraz na rozvoj zpracovatelského průmyslu, jehož podíl na HDP země má do r. 2020 vzrůst na 8 %. Tohoto záměru má být dosaženo především rozvojem mikro a malých, ale i středních a velkých podniků. Hlavním cílem je pak naplnit dlouhodobou vizi získat do r. 2025 status země se střední úrovní příjmů; tohoto má být dosaženo průměrným ročním růstem HDP 11 % v rámci stabilního makroekonomického prostředí a za současně probíhající strukturální transformace a industrializace.

V rámci ročního plánovaného růstu HDP ve výši 11 % má být podíl zemědělství 8 %, průmyslu 19,8 % (z toho zpracovatelský průmysl 24 %) a služeb 10,1 %; tabulka níže uvádí očekávaný podíl jednotlivých sektorů na HDP v %: 

 

výchozí rok 2014/15

cílový rok 2019/20

Zemědělství

41.0

35.6

Průmysl

15.6

22.8

   zpracovatelský průmysl

4.6

8.0

Služby

43.4

41.6

HDP

100

100

Přehled hlavních cílů plánu:       

   

výchozí rok 2014/15

cílový rok 2019/20

HDP, tempo růstu (%)

11.4

10

Zemědělství, tempo růstu (%)

9.6

8

Průmysl, tempo růstu (%)

22.2

19.8

   zpracovatelský   průmysl, tempo růstu (%)

19.2

24.0

Služby, tempo růstu (%)

9.4

10.0

Hrubé domácí investice, podíl na HDP (%)

36.3

41.3

Hrubé domácí úspory, podíl na HDP (%)

19.5

29.6

Vývoz zboží a služeb, podíl na HDP (%)

12.8

20.6

Dovoz zboží a služeb, podíl na HDP (%)

29.6

32.3

Domácí příjmy, podíl na HDP (%)

14.4

18.8

Daňové příjmy, podíl na HDP (%)

12.9

17.2

Celkové výdaje, podíl na HDP (%)

18.7

22.6

Schodek státního rozpočtu, podíl na HDP (%)

-2.9

-3.1

Aby si Etiopie udržela i do budoucna stávající vysoká tempa růstu, Světová banka považuje za klíčové se soustředit na následující oblasti:

Zásadním předpokladem pro budoucí růst budou soukromé investice - pro jejich rozvoj je však nutná existence flexibilních úvěrových trhů. Špatná dostupnost úvěrů je jedním ze zásadních omezení soukromého sektoru a na rozvoj ekonomiky má ještě významnější vliv než v pořadí druhý limitující faktor - nedostatečná infrastruktura. Vláda by se měla prioritně věnovat reformám dvou oblastí: zajistit více kreditních prostředků pro soukromý sektor na úkor projektů veřejné infrastruktury a liberalizovat úrokové sazby, které by lépe odrážely situaci na peněžním trhu.

Je třeba současně identifikovat alternativní zdroje financování infrastruktury. Etiopie má třetí největší deficit infrastruktury v Africe a infrastruktura je dalším ze zásadních faktorů ekonomického růstu. K těmto mechanismům financování patří zvyšování daňových příjmů, zvýšení účasti soukromého sektoru a zlepšení řízení veřejných investic. Dosažení srovnatelné úrovně finanční sektoru ostatních států subsaharské Afriky by v případě Etiopie znamenalo zvýšení jejího ročního tempa růstu HDP o 1,9 %. Zatímco v oblasti obchodu se zbožím již došlo k modernizaci, možnosti se aktuálně nabízejí také ve službách. Etiopie by navíc mohla využít již existující zkušenosti ostatních zemí a tyto přizpůsobit svým podmínkám a potřebám.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet (mil. USD, dle National Bank of Ethiopia)

 

2011/2012

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

Příjmy a granty

5 314,2

6 704,8

7 542,2 8 289,3

9 937,2

Výdaje

5 824,4

7 212,5

8 462,3 9 725,8

11 474,4

Saldo

- 510,2

- 507,7

- 920,1 - 1 436,5

- 1 537,2

Státní rozpočet (% HDP, dle AfDB)

 

2012/13

2013/14

2014/15
odhad

2015/16
výhled

2016/17
výhled

příjmy

15,9

15,1

16,1

14,5

14,2

výdaje

17,8

17,7

18,1

15,7

15,0

saldo

- 1,9

- 2,6

- 2,0

- 1,3

- 0,8

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (mil. USD, dle National Bank of Ethiopia)

 

2010/11

2011/12

2012/13

2013/14

2014/15

Vývoz zboží a služeb

5 343,1

5 971,7

5 943,9

6 437,6

6 058,0

Dovoz zboží a služeb

10 161,2

13 805,9

13 870,9

16 345,3

19 838,7

Obchodní bilance

- 4 818,1

- 7 834,3

- 7 927,0

- 9 907,7

- 13 780,7

Bilance běžného účtu vč. oficiálních převodů

(210,6)

- 2 799,8

- 2 819,5

- 4 403,7

- 8 012,6

Kapitálový účet

2 535,5

2 119,8

3 226,4

3 901,6

7 031,2

Celková bilance

1 384,3

- 972,8

- 6,5

- 91,4

- 521,4

Devizové rezervy (k 31.12.2015, dle CIA Factbook): 3 589 mil. USD

Zahraniční zadluženost (k 31.12.2014, dle SB): 16 585 mil. USD

Dluhová služba (%, dle National Bank of Ethiopia)

2012/13

2013/14

2014/15

6,6

7,5

10,8

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka:

National Bank of Ethiopia: http://www.nbe.gov.et/

Státní banky:

Soukromé banky: 

Soukromé pojišťovny:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

  • Daň z příjmů osob: 10 - 35 %
  • Daň z přidané hodnoty: 15 %, neuplatňuje se na některé potraviny
  • Spotřební daň: od 10 % (textil) až do 110 % (automobily) a 150 % (alkoholické nápoje)
  • Daň z obratu: 2 % v případě zboží prodaného lokálně, 10 % na ostatní
  • Daň z pronájmu: 10 - 30 % pro fyzické osoby, 30 % pro právnické osoby
  • Daň ze zisku: 10 - 30 % pro neakciové společnosti, 30 % pro akciové společnosti
  • Srážková daň: 3 % na importované zboží, pojištění a dopravu

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: