Etiopie je 2. nejlidnatější zemí Afriky a 5. největší ekonomikou v subsaharské Africe. Vlivem globální pandemie, ozbrojeného konfliktu na severu země a růstu cen na světových trzích došlo v letech 2020 až 2022 ke zhoršení základních ekonomických ukazatelů. Ve světle posílení výdajů na zbrojení byly omezeny státní investice, zpřetrhány obchodní vazby a vzrostly obavy rozvojových a obchodních partnerů z bezpečnostní situace v zemi a jejího dalšího vývoje. Situace v zemi negativně ovlivnila jak bilanci běžného účtu, tak saldo obchodní bilance. V letech 2023 až 2025 se očekává postupný růst HDP, sice výrazně nižší v porovnání s léty před pandemií, kdy ekonomika rostla v průměru o 10 % ročně, avšak vyšší než globální průměr. Etiopie dlouhodobě trpí nedostatkem tzv. tvrdé měny a trápí ji nejvyšší inflace od roku 2008, která by ale měla v dalším období díky přijímaným protiinflačním opatřením postupně zpomalovat. Etiopská vláda pokračuje v procesu postupné ekonomické liberalizace a v realizaci reformních kroků včetně otevírání bankovního sektoru, které by měly vést k posílení integrace s partnery, přilákání zahraničních investic, posílení právního státu a podpoře soukromého sektoru. Dle odhadů přibývá v Etiopii cca 3 mil. lidí za rok, v roce 2023 populace země překročí hranici 125 mil. lidí. HDP na obyvatele (PPP) v roce 2022 dosáhl výše 2 750 USD.
Ukazatel
2021
2022
2023
2024
2025
Růst HDP (%)
5,6
3,7
4,5
4,8
5,5
Veřejný dluh (% HDP)
65,0
60,0
55,5
52,8
50,4
Míra inflace (%)
27,0
34,1
31,4
17,1
10,5
Populace (mil.)
120,3
123,4
126,5
129,7
132,9
Nezaměstnanost (%)
–
–
–
–
–
HDP/obyv. (USD, PPP)
2 550
2 750
2 910,0
3 020,0
3 170,0
Bilance běžného účtu (mld. USD)
-4,5
-6,1
-6,5
-5,8
-6,6
Saldo obchodní bilance (mld. USD)
-10,2
-14,1
-15,2
-16,7
-17,6
Průmyslová produkce (% změna)
–
–
–
–
–
Exportní riziko OECD
7/7
7/7
7/7
7/7
–
Predikce EIU
Zdroj: EIU, OECD, IMD
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
Top 5 import dle zemí (%)
Čína
26,4
Indie
15,7
Spojené státy americké
7,6
Turecko
5
Malajsie
4,1
Zdroj: EIU
Top 5 import dle zboží (mld. USD)
Celkem
15,3
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje
Těžební sektor je jedním z pěti pilířů nového desetiletého plánu rozvoje. Prioritou je těžba materiálů dále využitelných ve stavebnictví a zemědělství. Ministerstvo dolů a ropy se zaměřuje na efektivní využití nerostů, hledání exportních příležitostí a podporu domácí poptávky. Příležitosti existují pro dodávku strojů či zpracovatelských technologií. Pro zahraniční společnosti jsou připraveny zvýhodněné balíčky daňové a pro dovoz strojů. Cílem Ministerstva dolů a ropy Etiopie je zvýšit příjmy z exportu nerostných surovin na 17 mld. USD v roce 2030.
Důlní, těžební a ropný průmysl patří mezi jednu z hlavních priorit desetiletého plánu rozvoje Ethiopia: An African Beacon of Prosperity. Ministerstvo dolů a ropy Etiopie jako konkrétní pilíře uvádí další rozvoj těžby, její modernizaci, efektivní využití nerostů, hledání exportních příležitostí a podporu domácí poptávky. Nahrazení dovozů vlastní produkcí považuje ministerstvo za klíčové pro další rozvoj průmyslové základny a zemědělství a potravinářství. Jedním z cílů je zvýšit příjem z exportu nerostů až na úroveň 17 mld. USD v roce 2030. Ve finančním roce 2020–2021 dosáhly etiopské příjmy z exportu nerostných surovin 680 mil. USD, v předchozím finančním roce 2019–2020 to bylo pouze 207 mil. USD. V prvních šesti měsících finančního roku 2022–2023 klesly zisky z vývozu zlata, které stále tvoří přes 80 % všech příjmů, o 59 % oproti předchozímu období, a to na 117,4 mil. USD. Důvodem je především obnovení nelegálního obchodu a vyšší propustnost hranic v souvislosti s poklesem covidových opatření, jelikož během globální pandemie byli těžaři nuceni využívat oficiální kanály pro prodej a export zlata. Pro investory jsou připraveny zvýhodněné daňové balíčky a speciální celní podmínky pro dovoz strojů. Etiopie plánuje posílit propojení těžby a návazných sektorů, k čemuž by měl vést především růst těžby materiálů, které jsou dále využitelné v zemědělství (např. potaš) a stavebnictví. Etiopie má mj. kvalitní zdroje sklářských písků, nápojové sklo i okenní tabule se však dovážejí. Nutnost rozvoje místní produkce a výroby hnojiv se ukázala jako zásadní i v kontextu mezinárodní situace po ruské agresi na Ukrajině. V návaznosti na těžbu a v souvislosti s rozvojem nápojářského průmyslu a stavebnictví se otevřou i příležitosti dodávek technologie výroby lahví a průmyslového skla. Vláda se těžební sektor a jeho lidský kapitál snaží podpořit i prostřednictvím intenzivnější spolupráce s akademickou sférou. Na základě dohody Ministerstva dolů a ropy Etiopie s Addis Ababa University (AAU) bude tato instituce nabízet krátkodobá školení a studijní program zaměřený na nerostné zdroje dostupné v Etiopii. Kromě toho vzniklo pod záštitou ministerstva i nové Ethio-Center of Miner Development (ECMD) při Addis Ababa Institute of Technology (AAIT). Příležitosti existují i pro partnery, kteří se chtějí podílet na zlepšení geologického mapování země s důrazem na průzkum možných nových zdrojů nerostných surovin.
Obranný a bezpečnostní sektor
Etiopie je dlouhodobým odběratelem obranné techniky české provenience. Konflikt na severu země jen zvýraznil nutnost modernizace vojenské techniky a nákupu nových technologií. Na obranu ve státním rozpočtu pro finanční rok 2022/2023 směřuje 14,9 % všech výdajů, což je v meziročním porovnání o 8,6 % více. Příležitosti pro české subjekty existují především ve vojenském letectví, modernizaci dříve dodané techniky, náhradních součástkách, dodávkách trenažérů, výcviku či v systémech letového provozu.
Dvoustranná spolupráce v oblasti obranného průmyslu má téměř stoletou úspěšnou tradici a reputace českých firem v zemi je velmi pozitivní. Mezi ministerstvy obrany obou zemí bylo v roce 2020 podepsáno memorandum o porozumění za účelem posílení vzájemné spolupráce. Etiopie je i přes složitost aktuálního politického vývoje klíčovým bezpečnostním prvkem Afrického rohu. Nutnost modernizace armády a nákupu nejnovějších technologií jen podtrhly vojenské operace na severu země, při kterých se ukázaly nedostatky federální armády ve vybavení a výcviku. Vojenské výdaje zaujímají významné místo ve státním rozpočtu, jejich financování je tedy zajištěné. Na obranu Etiopie ve finančním roce 2022/2023 vynaloží o 8,6 % více prostředků než v předchozím roce, očekávají se i dodatečná navyšování rozpočtu v průběhu roku. Příležitosti ke spolupráci existují zejména ve vojenském letectví, v renovaci a upgradu dříve dodané techniky, v systémech navádění letadel a sledování letového provozu, v radarové ochraně letišť a v radiokomunikaci, v dodávkách výcvikových středisek a trenažérů. Ministerstvo obrany Etiopie a jím řízené složky mají zájem i o transfer technologií.
Zdravotnictví a farmacie
Globální pandemie koronaviru poukázala na nedostatečné vybavení a nepřipravenost etiopského zdravotnictví. V nemocnicích není dostatek kyslíkových generátorů, standardně vybavených JIP či laboratorní techniky. České firmy mohou těžit ze špatných zkušeností s dodávkami zboží nízké kvality a z poptávky po vyšší kvalitě u složitějšího vybavení. Vláda připravuje programy rekonstrukce zdravotnických zařízení, která byla poničena v konfliktech, a to především na severu země. V roce 2022 v Etiopii fungovalo 367 nemocnic, 3 777 zdravotnických středisek a 17 699 zdravotnických center (health post). Soukromých nemocnic bylo 43 a privátních klinik 3 867.
Nedobrý stav etiopského zdravotnictví je dlouhodobý, epidemií covidu-19 byl nicméně zvýrazněn a veřejně poodhalen. Etiopské zdravotnictví je z velké většiny státní a Ministerstvo zdravotnictví Etiopie se snaží standardizovat vybavení všech svých zdravotnických zařízení. V zemi je nedostatek alespoň základně vybavených jednotek intenzívní péče a laboratorní techniky. Etiopie má špatné zkušenosti s dodávkami zboží nízké kvality od některých dodavatelů a u technologicky složitějších zdravotnických prostředků zpravidla preferuje vyšší kvalitu. Kromě zdravotnictví patří mezi priority domácího rozvoje i farmaceutický průmysl, který by do roku 2030 měl vyrábět konkurenceschopné produkty pro export a domácí spotřebu. Za tímto účelem Ethiopia Food and Drug Authority (EFDA) posiluje své pravomoci a dohled nad registrací, dovozem a distribucí léků a jejich kvalitou. Pro investory a dodavatele vybavení jsou připraveny zvýhodněné celní a daňové podmínky. V souvislosti s obnovou zdravotnických služeb a rekonstrukcí zdravotnických zařízení na severu země poničeném válečným konfliktem bude Etiopie potřebovat dodávky základního zdravotnického materiálu a vybavení. Etiopie postupně rozšiřuje svou síť zdravotnických zařízení. V roce 2022 bylo ve výstavbě 67 nemocnic, 113 zdravotnických středisek a 391 zdravotnických center (health post). Vláda podporuje zapojení soukromého sektoru do oblasti zdravotnictví, jednou z priorit je i péče o seniory, jelikož bohatší část této populace za zdravotnickými službami často jezdí do zahraničí.
Zemědělství a potravinářství
Etiopským problémem v zemědělství je především nízká efektivita a diverzifikace zemědělské produkce, která je navíc velmi náchylná k rozmarům počasí a dalším přírodním vlivům. Země by ráda zavedla mechanizaci, chemizaci a další moderní zemědělské postupy. Rozvíjejí se i navazující zpracovatelská odvětví. Průměrný růst zemědělského sektoru v příštím desetiletí je odhadován na 6,2 % ročně.
Zemědělství je motorem etiopské ekonomiky, je v něm zaměstnáno až 80 % etiopské populace, podílí se na HDP z 39 % a na exportu z 80 %. V desetiletém plánu rozvoje země Ethiopia: An African Beacon of Prosperity tvoří zemědělství jeden z pilířů. Etiopie se zaměřuje na budování resilience proti klimatickým vlivům a změnám, modernizaci zemědělské produkce a rozšiřování obdělávané plochy. Tyto kroky by měly vést nejen ke zvýšení podílu etiopské produkce na světových trzích, ale i k zajištění domácí potravinové bezpečnosti. Slabinou etiopského zemědělského a následného zpracovatelského průmyslu je, že místní kvalitní suroviny nejsou v zemi zpracovány tak, aby odpovídaly vyšším mezinárodním standardům. Z Etiopie jsou vyváženy především nezprocesované komodity jako káva, luštěniny, čerstvé květiny či olejnatá semena. Do finálních destinací se tyto produkty často dostávají přes třetí země, kde se dočišťují a přepracovávají. To ubírá Etiopii zisk z přidané hodnoty, což se vláda usilovně snaží změnit. Budované agroprůmyslové komplexy mají být mamutími výrobními zónami, do kterých budou proudit surové zemědělské vstupy a vycházet z nich hotové výrobky s vyšší přidanou hodnotou, včetně textilu, obuvi, potravinových polotovarů a nápojů. K realizaci těchto plánů bude nutné poptat polní stroje, sušičky, čističky a třídičky zemědělských plodin. Budou rovněž zapotřebí zpracovatelské jednotky směřované na výrobu potravin, výrobu nápojů, textilní průmysl a průmysl zpracování kůže až na finální produkty. Konkrétně se může jednat např. o pěstírny kuřat, jateční technologie a vybavení, linky na výrobu ovocných nápojů, textilní stroje, kožedělné technologie a kůži zpracující stroje. Na tento průmysl je návazně poptávka po balicích technologiích, nejen pro domácí trh, ale i takových, které umožní export. V souvislosti s ukončením konfliktu na severu země v listopadu 2022 budou potřebné další investice do rehabilitace zemědělské produkce v oblastech zasažených konfliktem.
Energetika
Etiopie posiluje svou roli regionálního energetického centra. Kromě obřích vodních elektráren na přehradě GERD s plánovanou výrobní kapacitou 5,6 GW plánuje země výstavbu menších hydroelektráren, potenciál však existuje i pro menší solární elektrárny, které by mohly sloužit odlehlejším komunitám. V rámci národního programu elektrifikace existuje potenciál pro dodávky komponentů přenosové sítě, generátorů či transformátorů. Energetický potenciál země odhadovaný na 60 GW je nyní využíván z méně než 10 %.
V roce 2022 měla Etiopie instalovanou výrobní kapacitu elektrické energie 5,4 GW, do roku 2030 by mělo dojít k jejímu růstu na 17,1 GW. Dle národních plánů má Etiopie i nadále posilovat svou roli regionálního energetického centra. Poptávka po elektřině stoupá i díky rozvoji industriálních parků a rostoucí populaci. Celkový energetický potenciál země se odhaduje na 60 GW, z toho potenciál vodních elektráren tvoří 45 GW a geotermální energie až 10 GW. Nevyužito je přes 95 % potenciálu vodní energie. Země má ambiciózní National Electrification Program s cílem zpřístupnit elektrickou energii lidem žijícím mimo hlavní síť na venkově do roku 2025. Existuje potenciál pro dodávky generátorů, transformátorů a dalších komponentů pro přenosové sítě. V současné chvíli je celková délka přenosové sítě 17 448 km, dalších 4000 km je ve výstavbě. Elektrifikováno je cca 44 % etiopského území. Přístup k elektřině mělo v roce 2022 přes 44 % etiopské populace (v roce 2016 to bylo 28 %). Přes 96 % městského obyvatelstva má přístup k elektřině, ve venkovských oblastech je to ale pouze 27 %. V případě velkých vládních tendrů na dodávky přenosových soustav je většinou poptávána dodávka na klíč, hlavní energetické firmy mají v zemi trvalé zastoupení. Více než 89 % elektrické energie v Etiopii pochází z hydroelektráren, druhým největším zdrojem jsou pak elektrárny větrné (cca 6,5 %). Vedle projektů velkých hydroelektráren rostou rovněž investice do menších vodních a solárních elektráren, které by doplnily národní energetickou strukturu bez nutnosti napojení na celostátní elektrickou síť a které by zásobovaly odlehlé komunity. Etiopie je také jednou z mála afrických zemí, které elektřinu vyvážejí. Exportováno je asi 10 % národní produkce a zisky z vývozu do Džibutska, Keni a Súdánu se za prvních 7 měsíců fiskálního roku 2022/2023 vyšplhaly na 48,23 mil. USD.
Dopravní infrastruktura
Ministerstvo dopravy připravuje řadu projektů pro rozšíření dopravní infrastruktury. Roste především význam vnitrostátních leteckých linek, což povede k nutnosti výstavby šesti nových regionálních letišť a modernizace těch stávajících včetně technologického vybavení. Země posiluje i síť veřejné dopravy, a to ve větších městech i mezi regiony, příležitosti existují nejen u dodávek dopravních prostředků, ale i u technologií řízení dopravy. Cílem vlády je do roku 2030 vybudovat moderní, bezpečnou a spolehlivou dopravní síť, která bude dostupná pro všechny obyvatele a bude přispívat k prosperitě země.
Klíčovým tématem příštích let je pro Ministerstvo dopravy Etiopie přivést do sektoru, kterému dlouhodobě dominuje stát, soukromou sféru, a to prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) a dalších forem spolupráce. Cílem je v příštím desetiletí vytvořit 1,4 mil. nových pracovních míst, posílení silniční sítě o 71 % na 245 942 km, posun Etiopie v žebříčku logistické konkurenceschopnosti na 40. místo z aktuální 126. pozice, zčtyřnásobení objemu mezinárodních cestujících na etiopských letištích na 48,4 mil. a vybudování 3999 km železnic (v současné chvíli má Etiopie 690 km). Konkrétně v plánech figuruje konstrukce železnice z Etiopie do přístavu Berbera v Somalilandu, která by se napojila na již existující trať spojující Addis Abebu s džibutským přístavem. Potenciál pro české výrobce je zejména v etiopské letecké vnitrostátní dopravě. Etiopie je druhou nejlidnatější zemí Afriky a význam vnitrostátních linek roste. Je zde příležitost účasti na výstavbě a upgrade stávajících regionálních letišť a na dodávkách malých letadel. Dle programového dokumentu by se do roku 2030 měl rozšířit počet letišť z 22 na 28. Součástí desetiletého plánu Ministerstva dopravy Etiopie je taktéž zvýšení bezpečnosti dopravních komunikací a dodržování vyšších environmentálních standardů. Příležitosti existují díky plánům na podstatné rozšíření sítě veřejné dopravy, a to jak ve větších městech, tak mezi jednotlivými regiony. Etiopie by do roku 2030 ráda pokryla sítí veřejné dopravy celé své území (v roce 2020 to bylo 67 % teritoria) a zvýšila podíl městské hromadné dopravy z 34 % na 70 %.
Registrací získáte možnost využívat portál naplno. Použít k tomu můžete klasicky e-mail a heslo, nebo se zaregistrovat pomocí svého účtu na sociální sítě (Google, Facebook, Twitter, LinkedIn).
English version
