Etiopie

Rozcestník informací o Etiopii:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

V případě Etiopie jsou největším přispěvatelem HDP a zdrojem zahraniční měny služby, zejména přeprava (Ethiopian Airlines) a turismus. Turistický ruch byl epidemií postižen velmi těžce, do země v hlavní sezóně přicestovalo jen minimum návštěvníků. Společnost Ethiopian Airlines, největší a nejúspěšnější přepravce v Africe, byla schopná se na novou situaci adaptovat a výrazně posílila nákladní přepravu (dle týdenního obratu se dostala mezi TOP 10 aerolinek na světě).

Z pohledu zemědělství, které tvoří až 84 % exportu, se zpočátku jednalo o dobrý rok z důvodu vydatných dešťů, zvětšení obdělávané plochy a vyššího využití hnojiv, nicméně následná invaze sarančat a narušení sklizně z důvodu ozbrojených konfliktů vrátily výnosy na úroveň předchozích let. Ekonomiku země ovlivňují výrazné inflační tlaky způsobené snížením vládních dotací pohonných hmot, postupnou devalvací etiopského birru a celkovou politickou nejistotou.

Ekonomové se obávají ztráty důvěry zahraničních investorů kvůli politické situaci v zemi a postupnému přehodnocování a zpožďování velkých privatizačních projektů. Nová investiční pravidla představená Etiopskou investiční komisí rozšiřují sektory, do kterých mohou cizinci investovat, nicméně neobsahují nové stimulační nástroje.

Etiopská vláda v reakci na postižené hospodářství uvolnila finanční balíčky. Do podpory opatření proti covidu-19 putovalo 140 mil. USD a obecně do zdravotnictví dalších 400 mil. USD. Za účelem zamezit ztrátě pracovních míst v průmyslu, stavebnictví a službách vláda uvolnila 305 mil. USD, malým podnikatelům, malým a středním podnikům a velkým společnostem vláda rozdělila 1 mld. USD a dalších 540 mil. USD bylo vyhrazeno pro podporu potravinových a WASH programů. Celkem se výše finančních balíčků vyšplhala na 2,85 % HDP.

Současně podnikala etiopská vláda fiskální opatření (významné daňové úlevy) a monetární opatření (Etiopská centrální banka uvolnila soukromým bankám 435 mil. USD pro restrukturalizaci dluhů a prevenci bankrotů).

Post-covid-19 příležitosti pro české exportéry

Vládní Growth and Transformation Plan II skončil ve finančním roce 2019/2020. Během roku 2020 vláda připravovala nový ekonomický plán „Ethiopia: An African Beacon of Prosperity“, jehož detaily zveřejnila v prosinci 2020. Kromě makroekonomických konsolidačních cílů jsou priority zaměřeny na diverzifikaci exportu, na lepší integraci do globálního hodnotového řetězce a na strukturální změnu etiopské ekonomiky (posílení role soukromého sektoru).

Vláda hodlá mobilizovat domácí zdroje a omezit závislost na zahraničních vstupech. Plán se zaměřuje na udržitelnou urbanizaci, podnikatelské prostředí, investiční klima a životní prostředí.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Potenciál pro české výrobce je zejména v etiopské letecké vnitrostátní dopravě. Etiopie je druhou nejlidnatější zemí Afriky a význam vnitrostátních linek roste. Je zde příležitost účasti na výstavbě a upgradu stávajících regionálních letišť a na dodávkách malých letadel.

Součástí desetiletého plánu Ministerstva dopravy Etiopie je taktéž zvýšení bezpečnosti dopravních komunikací a dodržování vyšších environmentálních standardů. Příležitosti existují díky plánům na podstatné rozšíření sítě veřejné dopravy, a to jak ve větších městech, tak mezi jednotlivými regiony.

Důlní, těžební a ropný průmysl

Další rozvoj těžby, její modernizace, efektivní využití nerostů, hledání exportních příležitostí a podpora domácí poptávky je dle Ministerstva dolů a ropy Etiopie vládní prioritou. Těžební sektor hraje důležitou roli i v nově vydaném desetiletém ekonomickém plánu. Jedním z cílů je zvýšit příjem z exportu nerostů až na úroveň 17 mld. USD v roce 2030. Pro investory jsou připraveny zvýhodněné daňové balíčky a speciální celní podmínky pro dovoz strojů atd.

Vláda se těžební sektor snaží podpořit i prostřednictvím intenzivnější spolupráce s akademickou sférou. Mezi priority patří posílení těžby materiálů, které jsou dále využitelné v zemědělství (např. potaš) a stavebnictví. Etiopie má mj. kvalitní zdroje sklářských písků, nápojové sklo i okenní tabule se však dovážejí. V návaznosti na těžbu a v souvislosti s rozvojem nápojářského průmyslu a stavebnictví se otevírají příležitosti dodávek technologie výroby lahví a průmyslového skla.

Energetický průmysl

V roce 2017 měla Etiopie instalovanou výrobní kapacitu elektrické energie 4,3 GW, což ji řadí na třetí místo v Africe. Etiopie je také jednou z mála afrických zemí, které elektřinu vyvážejí. Dle národních plánů má Etiopie i nadále posilovat svou roli regionálního energetického centra. Poptávka po elektřině stoupá i díky rozvoji industriálních parků a rostoucí populaci. Potenciál vodních elektráren je 45 GW a geotermální energie 7 GW, přes 80 % je nevyužito. Země má ambiciózní „National Electrification Program“ s cílem zpřístupnit elektrickou energii lidem žijícím mimo hlavní síť na venkově do roku 2025. Existuje potenciál pro dodávky generátorů, transformátorů a dalších komponentů pro přenosové sítě.

Konkurence, jak z Asie, tak z Evropy, je ovšem intenzivní, většina firem dovážejících tyto výrobky má v Etiopii trvalé zastoupení. V případě velkých vládních tendrů na dodávky přenosových soustav je většinou poptávána dodávka na klíč. Více než 90 % elektrické energie v Etiopii pochází z hydroelektráren, druhým největším zdrojem jsou pak elektrárny větrné. Vedle projektů velkých hydroelektráren rostou rovněž investice do menších vodních a solárních elektráren, které by doplnily národní energetickou strukturu bez nutnosti napojení na celostátní elektrickou síť a které by zásobovaly odlehlé komunity.

Obranný průmysl

Dvoustranná spolupráce v oblasti obranného průmyslu má téměř stoletou úspěšnou tradici a reputace českých firem v zemi je velmi pozitivní. Etiopie je i přes složitost aktuálního politického vývoje bezpečnostním stabilizačním prvkem Afrického rohu a de facto vojenským hegemonem regionu. Nutnost modernizace armády a nákupu nejnovějších technologií jen podtrhly vojenské operace na severu země.

Vojenské výdaje zaujímají významné místo ve státním rozpočtu, jejich financování je tedy zajištěné. Příležitost ke spolupráci je zejména ve vojenském letectví, v renovaci a upgradu dříve dodané techniky východní provenience, v systémech navádění letadel a sledování letového provozu, v radarové ochraně letišť a v radiokomunikaci, v dodávkách výcvikových středisek a trenažérů.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Nedobrý stav etiopského zdravotnictví je dlouhodobý. Epidemií covidu-19 byl nicméně zvýrazněn a veřejně poodhalen. V zemi nejsou výrobny medicinálních plynů, nemocnice nemají stacionární generátory medicinálního kyslíku, nejsou zde ani použitelné mobilní kyslíkové jednotky. Etiopské zdravotnictví je z velké většiny státní a ministerstvo zdravotnictví se bude snažit alespoň významné nemocnice v regionech vybavit kyslíkovými generátory a nejlépe komplexními rozvody plynů. Kyslík je aktuálně prioritou etiopského zdravotnictví.

Etiopie má špatné zkušenosti s dodávkami zboží nízké kvality od některých východoasijských dodavatelů a u některých technologicky složitějších zdravotnických prostředků preferují vyšší kvalitu. V zemi je nedostatek alespoň standardně vybavených jednotek intenzívní péče a laboratorní techniky. Kromě zdravotnictví patří mezi priority domácího rozvoje i farmaceutický průmysl. Pro investory a dodavatele vybavení jsou připraveny zvýhodněné celní a daňové podmínky.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Existuje poptávka po traktorech, polních strojích, sušičkách, čističkách a třídičkách zemědělských plodin. Budou zapotřebí zpracovatelské jednotky směřované na výrobu potravin, výrobu nápojů, textilní průmysl a průmysl zpracování kůže až na finální produkty. Konkrétně je poptávka po pěstírnách kuřat, jateční technologii a vybavení, linkách na výrobu ovocných nápojů, textilních strojích, kožedělné technologii a kůži zpracujících strojích. Na tento průmysl je návazně poptávka na balicí technologie, nejen pro domácí trh, ale takové, které umožní export, včetně sklářských technologií zejména na výrobu lahví, které Etiopie kupuje.

Slabinou etiopského zemědělského a následného zpracovatelského průmyslu je, že místní kvalitní suroviny nejsou v zemi zpracovány tak, aby odpovídaly normám EU. Do finálních destinací se proto reexportují například přes Indii a jiné země, kde se dočišťují a přepracovávají. To ubírá Etiopii zisk z přidané hodnoty, což se vláda usilovně snaží změnit. Budované agro-průmyslové komplexy mají být mamutími výrobními zónami, do kterých budou proudit surové zemědělské vstupy a vycházet z nich hotové výrobky s vyšší přidanou hodnotou, včetně textilu, obuvi, potravinových polotovarů a nápojů.

Velvyslanectví ČR v Addis Abebě
e-mail: victoria@honorary.mzv.cz
www.mzv.cz/addisababa




• Teritorium: Afrika | Etiopie | Zahraničí