Filipíny: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Manile (Filipíny)

Filipíny v polovině roku 2016 nadále profitují z dobré hospodářské situace a relativní politické stability. Země prudce roste, z toho posledních 5 let nad 5–7 % ročně, jako jedna z nejrychlejších ekonomik regionu. Při pokračujícím růstu HDP o 6,9 % v prvním čtvrtletí 2016 jsou tato léta pro zemi vůbec nejlepším obdobím od 50. let minulého století.   

Stabilní růst je dán především vyššími domácími investicemi (+23,5%) a soukromou spotřebou (+6,2%) na straně poptávky, a také růstem služeb (+6,7%) na straně nabídky. Mezi nimi dominuje outsourcing telefonických a informatických služeb ze zahraničí, tzv. BPO a růst turistiky. Soukromá spotřeba rostla i díky dlouhodobým převodům příjmů 10 milionů Filipínců pracujících v zahraničí. Bankovní sektor je stabilní, zadluženost nízká a inflace je pod kontrolou. Běžný účet je dlouhodobě v přebytku a zahraniční investice se oproti roku 2008 ztrojnásobily, byť nadále zůstávají nejnižší v oblasti. Země v posledním roce zažila mírný pokles dynamiky růstu v souvislosti se zpomalením v Asii.

I přes jednoznačná ocenění ekonomického úspěchu vlády prezidenta Aquina, Filipíny nadále zůstávají zemí s největšími rozdíly mezi chudými a bohatými v regionu. Nedostatečný podíl většinové, tj. chudé, populace na ekonomickém růstu je ostatně jedna z příčin volebního propadu Manuela Roxase, prezidentského kandidáta vládní Liberální strany ve volbách 9. května 2016. Hlavní otázkou v polovině roku 2016 zůstává, kterým směrem se vydá ekonomická politika nového prezidenta Duterteho, jenž sebe označuje za socialistu, ovšem deklaruje podporu i relativně liberálním ekonomickým opatřením.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Filipínská republika (česky)
  • Republic of the Philippines (anglicky)
  • Republika ng Pilipinas (filipínština)
  • Zkrácený název: Filipíny

Složení vlády 

Novým prezidentem země byl ve volbách 9. května 2016 zvolen Rodrigo Roa DUTERTE, který má do funkce nastoupit 30. června 2016. Po volbách zasedne nový parlament a dojde k inauguraci nového prezidenta a kompletní obměně vlády.

Dosavadní vláda Filipín:

  • Prezident republiky: Benigno S. AQUINO III  
  • Úřad vice-prezidenta: Jejomar BINAY (rezignoval na výkonné funkce)
  • Úřad výkonného ministra (Executive Secretary): Paquito “Jojo” OCHOA JR  
  • Úřad ministra pro tisk a prezidentský mluvčí (Office of the Press Secretary and Presidential Spokesperson): Edwin LACIERDA  
  • Presidential Management staff: Hon. Julia Andrea ABAD  
  • Secretary - Presidential Communications Operations Office: Hon. Herminio B. COLOMA Jr.  
  • Presidential Legal Counsel: Hon. Atty. Eduardo V. DE MESA  
  • Presidential Adviser on Peace Process: Hon. Teresita "Ging" QUINTOS-DELES  
  • Ministr zemědělství (Department of Agriculture): Proceso ALCALA  
  • Ministr pro rozpočet a řízení (Department of Budget and Management): Florencio “Butch” ABAD  
  • Ministr školství (Department of Education): Rev. Armin LUISTRO  
  • Ministr energetiky (Department of Energy): Jericho PETILLA  
  • Ministr životního prostředí a přírodních zdrojů (Department of Environment and Natural Resources): Ramon PAJE  
  • Ministr financí (Department of Finance): Cesar V. PURISIMA  
  • Ministr zahraničních věcí (Department of Foreign Affairs): Jose Rene D. ALMENDRAS (pověřen)
  • Ministr vnitra a vnitřní správy (Department of Interior and Local Government): - 
  • Ministr zdravotnictví (Department of Health): Janette GARIN
  • Ministr spravedlnosti (Department of Justice): Hon. Atty. Emmanuel CAPARAS 
  • Ministr práce a zaměstnanosti (Department of Labor and Employment): Rosalinda BALDOZ  
  • Ministr pro zemědělskou reformu (Department of Land/Agrarian Reform): Virgilio  DE LOS REYES  
  • Ministr národní obrany (Department of National Defence): Voltaire GAZMIN  
  • Ministr veřejných prací a dálnic (Department of Public Works and Highways): Rogelio  L. SINGSON  
  • Ministryně pro vědu a technologie (Department of Science and Technology): Engr. Mario MONTEJO  
  • Ministryně sociálních věcí a rozvoje (Department of Social Welfare and Development): Corazon “Dinky” SOLIMAN  
  • Ministr cestovního ruchu (Department of Tourism): Ramon JIMENEZ, Jr.  
  • Ministr obchodu a průmyslu (Department of Trade and Industry): Adrian CRISTOBAL (pověřen)
  • Ministr dopravy a spojů (Department of Transportation and Communications): Joseph Emilio ABAYA  
  • Úřad pro národní ekonomický rozvoj (NEDA - National Economic and Development Authority): Emmanuel ESGUERRA

Legislativa

Po volbách proběhlých 9. května se připravuje první zasedání nového parlamentu a volbě nových předsedů obou komor. Dosavadní vedení parlamentu:

Předseda Senátu: Franklin Drilon (President of the Senate, zvolen 22. července 2013).

Předseda Sněmovny reprezentantů: Feliciano BELMONTE JR (Speaker of the House of Representatives,  od roku 2010, znovuzvolený 22. července 2013)

Protokolární pořadí

  1. Prezident republiky (President)
  2. Viceprezident (Vice President)
  3. Předseda senátu (Senate President)
  4. Předseda poslanecké sněmovny (Speaker of the House)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 102,4 mil (odhad z února 2016, filipínská Commission on Population)

Složení populace

  • 33% - 0–14 let   
  • 57,4% - 15–64 let 
  • 4,4% - 64 let a více

Očekávaná délka života

  • muži 69,52 let
  • ženy 75,59 let

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva:

  • počet registrovaných pracovních sil: 41,178  mil. osob
  • nezaměstnanost – oficiálně vykazovaná: 5,8 % (1. Q 2016)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení:

  • roční přírůstek : 1,84 %
  • počet narozených: 24,62 nar./1.000 obyv.
  • počet úmrtí: 4,95 úmrtí /1.000 obyv.

Národnostní složení:

  • Filipínci 91,5% (malajského původu a smíš.)
  • Číňané 1,5%
  • ostatní 7%

Náboženské složení:

  • římsko-katolické 80,9 %
  • muslimové 5 %
  • další křesťané 4.5%
  • Evangelical/Protestanti 2.8%
  • Iglesia ni Cristo 2.3% (křesťanská církev původně z Filipín)
  • Aglipayan 2% (místní unitářská církev)
  • ostatní 2,5 %

Úřední jazyk a používané jazyky

  • Dva úřední jazyky: angličtina a filipínština (tagalština).

Komise pro filipínský jazyk zaznamenala v zemi celkem asi 175 jazyků a řadu dalších dialektů.

Tři největší jazyky: tagalština (Tagalog - hlavní ostrov Luzon, Mindoro a Panay a okolí) cebuánština (Cebuano nebo také Visaya - ostrovy Cebu a Bohol, jih Negrosu, východ Mindanaa a okolí) ilokánština (Ilocano: sever ostrova Luzon).

Většina filipínských jazyků patří do skupiny Malajsko-polynéských jazyků, tj. jedné z hlavních větví austronéské jazykové rodiny a jednou z nerozšířenějších jazykových skupin světa vůbec. Zahrnují většinu jazyků ostrovů jihovýchodní Asie, Madagaskaru, Nového Zélandu a Oceánie. Největším z nich - tagalština či tagalog je mateřským jazykem asi třetiny Filipínců. V zemi je dále 13 jazyků s nejméně 1 milionem rodilých mluvčích: Tagalog, Cebuano, Ilokano a dále Hiligaynon (Ilongo), Waray-Waray, Kapampangan, Bikol, Albay Bikol, Pangasinan, Maranao, Maguindanao, Kinaray-a a Tausug.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Hlavní ukazatele

 

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016   1.Q

Růst HDP, % 4,2 1,1 7,6 3,7 6,7 7,1 6,1 5,8 6,9
HDP/obyvatele, USD 1.919 1.851 2.155 2.364 2.591 2.769 2.851 2.875   
Nominální HDP, mld. USD 174,2 168,3 199,6 224,1 250,1 271,9 284,8 292,0  
Nezaměstnanost % 7,4 7,5 7,4 7 7 7,1 6,8 6,5 5,8
Inflace, % 5,8 4,2 3,6 4,3 3,2 3,0 4,1 1,4 1,5
Bilance běž. účtu, mld. USD 0,1 8,4 7,2 5,6 6,9 11,4 10,8 8,4   

NSCB National Statistical Coordination Board, WB, Philippine Central Bank

Zpomalení dynamiky růstu

Zpomalení dynamiky růstu v roce 2015 na 5,8% z 6,1% a předtím 7,1% je důsledkem především pomalejšího růstu v Číně a Japonsku, dočasného omezení vládních investic a situace v zemědělství, způsobené suchem díky dopadu klimatického efektu El Niño. Po devalvaci čínského yuanu a podobně jako v dalších zemích Asie klesalo i filipínské peso, které se dále zhouplo dolů v období nejistoty těsně před volbami 9. května 2016.

V prvním kvartálu roku 2016 růst HDP zrychlil na 6,9% (a paralelně narostl deficit).  Skok byl však způsoben mimořádnými výdaji kandidátů – centrální i místních vlád - v předvolebním období před 9. květnem 2016. Nelze tedy očekávat, že tento růst se udrží i po druhé polovině roku, obzvláště v situaci, kdy novému prezidentovi Dutertemu, nastupujícího 30. června 2016, ve státní kase zbyde zřejmě menší „polovina“ rozpočtu na letošní rok.

Země však má dobrý ekonomický základ a nadále patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky regionu. Růst je podložen solidní makroekonomickou politikou, rostoucími vládními příjmy a tedy velmi nízkým rozpočtovým deficitem na úrovni 0,9%. Přední mezinárodní organizace tento odhad potvrzují:

Odhad růstu HDP
 20162017
MMF (IMF) 6.0% 6.2%
Světová banka (World Bank) 6.4% 6.2%
Asijská rozvojová banka ADB 6.0% 6.1%
S&P 6,0%  
Vláda Filipín 6.8 -7.8% 6.6-7.6%

Zlepšení obchodního klimatu

Dlouhodobý růst Filipín je reflektován i opakovanými zlepšení pozice v mezinárodních hodnoceních, ratingu, růstem zahraničních investic v zemi, posilováním diplomatických misí v Manile či otevíráním nových.

Světové ekonomické fórum WEF tak opakovaně zlepšilo index konkurenceschopnosti, ve kterém jsou Filipíny aktuálně na 47, teď o +5 příček z předchozích 52. Jednoznačně je patrný úspěch vlády prezidenta Aquina, která zemi dokázala posunout ze 135. místa v roce 2010 (volby) na současnou 47. příčku. Pozitivně jsou hodnoceny změny v oblasti vládnutí a to i přes setrvalé masivní korupční skandály. Omezení WEF spatřuje nadále ve slabé infrastruktuře, pracovním trhu a bezpečnostní situaci. Před Filipínami je v žebříčku Indonésie a za Filipínami Vietnam (ČR 31). Problematickou situaci v oblasti infrastruktury se vláda snaží řešit (v rozpočtu na 2015 byly aprobovány investice do infrastruktury v hodnotě odpovídající 274 mld. CZK).

Na jednoznačný ekonomický růst zareagovaly všechny ratingové agentury, které Filipíny loni postupně přeřadily do vysněného investičního pásma a např. Standard and Poor‘s zemi opakovaně upgradovala až na aktuální BBB Stable. Dle Moody’s (Baa2) je ekonomika dostatečně odolná tlakům v regionu a tlakům na rozvojové země obecně.

Růst ekonomické váhy země reflektují cizí vlády otevíráním nových velvyslanectví v zemi. Jen letos je očekáváno otevření ambasád Švédska a Maďarska, v příštím roce také Polsko, v roce 2014 velvyslanectví otevřelo Dánsko. Všechny tak činí s jedinou hlavní prioritou - podchytit ekonomický růst a nově nalezený význam Filipín.

Pozice Filipín v mezinárodních žebříčcích 2011-2015
 20112012201320142015
Index konkurenceschopnosti Global Competitiveness Report 75/142 65/144 59/148 52/144 47/140
Ekonomická svoboda Economic Freedom 115/179 107/179 97/177 89/186 76/179
Index snadnosti podnikání Ease of Doing Business 136/183 138/185 108/189 97/189 103/189
Indexu vnímání korupce  Corruption Perceptions Index 129/183 105/176 94/177 85/175 95/168
Exportní riziko OECD 4/7 4/7 3/7 3/7 3/7

Na chvostu hodnocení naopak Filipíny stojí v indexu Doing Business 2015 Světové banky, který poukazuje na trvající problémy pro zahraniční investory v zemi. Filipíny zde jsou na 103. místě, tedy ve spodní polovině hodnocených zemí a stále se zhoršují. Problematická je především kategorie „Starting Business“, což potvrzuje řada zkušeností podnikatelů. Spuštění firmy a podnikání na Filipínách je totiž tak náročné, že nejrůznějšíbyrokratické požadavky podnikatele doslova „mumifikují“ v síti nařízení, požadavků či korupce. Obdobně se zhoršuje je situace v Indexu vnímání korupce měřený organizací Transparency International.

Pokles exportů

Teritoriálně největšími příjemci vývozu jsou historičtí partneři Japonsko, USA a Čína. Pokles je patrný především na propadu vůči Číně a nově dokonce i na Japonsku a USA, kam exporty s potížemi ale přece jen do poloviny roku 2015 rostly. K nepříliš pozitivnímu vývoji na Filipínách tak dochází paralelně s potížemi v Číně, poklesem v Thajsku, Singapuru či Malajsii.

Evropská unie zemi na konci prosince 2014 přiznala zvýhodněný režim celních preferencí GSP+ a počátkem roku 2016 zahájila jednání o Dohodě o volném obchodu FTA. EU je čtvrtým největším obchodním partnerem země po výše zmíněných.

Z makroekonomického pohledu jsou Filipíny závislé více na domácích faktorech a méně na exportu, který zde tvoří jen necelou třetinu HDP. Největší exportní položkou země je elektronika, kterou padající ceny komodit na světových trzích neovlivňují tak výrazně. Centrální banka BSP proto prozatím není tlačena k intervencím jako banky v blízkých zemích, kde řada z nich již devalvovala (např. Čína) a často i opakovaně (Vietnam).

Analytici počítají s dalším poklesem pesa v návaznosti na situaci v Číně a Asii, přičemž situaci negativně ovlivnilo i opatření FEDu a v květnu 2016 i volby. Zlevnění pesa je dle nich sice účinnou cestou ke zvýšení vnější konkurenceschopnosti, nicméně trvanlivějším příspěvkem by bylo snížení extrémně vysokých cen energií, zlepšení špatného hodnocení Filipín v oblasti Doing Business a samozřejmě lepší nabídka kvalitního zboží pro export. Oficiální vládní předpověď celoročního růstu 7-8% na rok 2015 se ukázala jako příliš optimistická a filipínská vláda byla nucena své odhady na rok 2015 revidovat.

Společně se zpomalením ekonomiky a devalvací čínské měny tedy klesá i hodnota filipínského pesa, které se v současnosti pohybuje nejníže za posledních pět let. Filipínské peso (PHP) ke 18. 5. 2016 pokleslo na 46.230 PHP / 1 USD. Pro srovnání, za rok 2014 oslabilo vůči roku 2013 (42.4462 PHP/ 1 USD) a dosahovalo hodnoty 44.3952 na dolar. Od roku 1998 do roku 2014 peso dosahovalo průměrné hodnoty 47.03, přičemž nejslabší bylo v říjnu 2004 s hodnotou 56.34 a nejsilnější v květnu 1999 při 37.84 / 1 USD.

Vzhledem k postupné devalvaci čínské měny v reakci na neuspokojivý vývoj tamní ekonomiky je však otázkou, zda pokles měny povede k posílení vývozního potenciálu PH, či bude získaná konkurenční výhoda v tomto směru přinejmenším neutralizována paralelním poklesem cen na komoditních trzích i navýšením sazeb americké FED. Tento scénář se prozatím jeví jako nejpravděpodobnější, i soudě podle obecné reakce akciových trhů v jihovýchodní Asii.

Přímé zahraniční investice do země přicházejí především z Evropské unie (37%, hlavně NL a zčásti UK a DE), Japonska (22%) a USA a Jižní Koreje (shodně po 9%). Proud investic do země stabilně pokračoval i v roce 2014 (5.724,21 mil USD), ovšem s mírným zmenšením objemu o 0,27% oproti předchozímu roku.

Meziroční míra inflace za rok 2015 dosáhla hodnoty 1,4%, tedy nejnižší úrovně nejen v během Aquinovy vlády ale i za posledních 29 let.  Nízký růst cen v průběhu roku 2015 byl způsoben relativně nízkými domácími cenami v zemědělské výrobě a také poklesem mezinárodních cen ropy. Na růstu inflace v předchozím roce 2014 se podílely hlavně tlaky na ceny potravin, způsobené vážnými škodami při supertajfunu Hayian/Yolanda z konce roku 2013 na rýžových polích, kokosových plantážích a rybářských lodích. Vláda řešila zvyšování již tak druhých nejvyšších cen elektřiny v Asii.

Míra nezaměstnanosti se v roce 2015 zlepšila na 6,5%, ze 6,8% v předchozím roce. V dlouhodobějším pohledu analytici dosud upozorňovali, že se vládě nedařil dodržet proklamovaný záměr využít silný růst země ke zlepšení situace chudých Filipínců v kontrastu s rostoucí bohatstvím největších filipínských rodinných dynastií a současně při rapidně bobtnající pracovní síle. Současně je třeba brát v potaz, že Filipíny jsou pravděpodobně zemí s procentuálně největším počtem obyvatel pracujících mimo území vlastní země. V zahraničí pracuje cca 10 miliónů Filipínců (především jako námořníci, pracovnice v domácnosti či ošetřovatelky), což je někde mezi čtvrtinou a třetinou pracovní síly země. Tato vysoká hodnota ovlivňuje dlouhodobě i výši nezaměstnanosti. Median věku pracovní síly Filipín je pouhých 22,3 roku a místní pracující jsou tedy vůbec nejmladší v Jihovýchodní Asii. Růst počtu mladých pracujících může být pro zemi výhodou, ovšem jen do té míry pokud se jim podaří najít zaměstnání.

Modernizace ekonomické legislativy patří mezi další úspěchy vlády prezidenta Aquina, když parlament mj. schválil mj. Zákon o hospodářské soutěži a zřídil Komisi pro hospodářskou soutěž, dále Zákon o modernizaci cel a tarifů, zákon o kabotáži stejně jako zákon o PPP (Public Private Partnership). Filipínský prezident také ratifikoval WTO Trade Facilitation Agreement. Naopak se nedařilo uvést v život navrženou ekonomickou změnu ústavy, tzv. Charter Change (ChaCha), která měla usnadnit zahraničním zájemcům vlastnit filipínské firmy a proti které se vyslovila řada nejmocnějších podnikatelů filipínského původu a nakonec i kandidát vládní Liberální strany Roxas.

K výhodám Filipín patří demografická dividenda, velký a rychle rostoucí trh o téměř 101 mil. obyvatel, angličtina jako oficiální a všeobecně užívaný jazyk země a od konce roku 2015 i společný trh států ASEAN. Řadí se sem i relativně nízká inflace, rychlý růst sektoru služeb (především BPO/outsourcing služeb a turistika), přebytek na běžném účtu a do jisté míry i nevyužitý potenciál v důlním, zemědělském a turistickém sektoru.

Zlepšení kvality vládnutí, fiskálního managementu, stability veřejných financí, pokroku ve výběru daní a ekonomické reformy přinášejí první pozitivní výsledky. To vše se odráží jak ve zvýšení příjmů do státní pokladny, navýšení vládních investic i ve zlepšení hodnocení mezinárodních organizací. Vláda rovněž podniká kroky ke zlepšení podnikatelského prostředí, zvláště prostřednictvím podpory větší transparentnosti a omezením byrokracie. Úsilí zlepšit regulatorní prostředí přináší první plody.

Ekonomický potenciál země, která se koncem roku 2015 stala součástí Ekonomického společenství ASEAN (ASEAN Economic Community) je zřejmý. Spojený trh ASEAN má již větší HDP než Indie. Do roku 2018 se očekává, že trh ASEAN překročí i HDP Japonska. Sama filipínská ekonomika má do roku 2028 patřit mezi 30 největších ekonomik světa, na čemž se vedle ekonomického růstu podílí i rychlý růst počtu obyvatel země. Horizont ambicí narýsovala analýza HSBC, která předpovídá, že Filipíny se do roku 2050 stanou 16. největší ekonomikou světa.

I přes tato ocenění Filipíny na konci vlády prezidenta Aquina zůstávají nadále zemí s extrémně chudými regiony a největšími rozdíly mezi chudými a bohatými v oblasti. Pouhých 40 nejbohatších rodin se dle Forbes podílelo na růstu HDP plnými 76,5 procenty, zatímco např. v Thajsku tato hodnota činí 25% a v Malajsii 3,7%.

Vítězný starosta Duterte, pocházející z periferie země, pro mnoho obyvatel symbolizuje „změnu“, jejíž rozsah dosud není zcela zřejmý. Vzhledem k navrhované účasti 4 komunistických ministrů ve vládě lze očekávat navýšení levicových zásahů do ekonomiky. Duterte se však současně pochvalně vyjadřuje o dosavadní ekonomické politice Aquinovy vlády. Tu slibuje udržet, včetně postů pro hlavní strůjce současného ekonomického úspěchu a zemi ještě více otevřít zahraničním investorům. Duterte a jím designovaný nový předseda Poslanecké sněmovny navíc slibují i tzv. ekonomickou změnu ústavy, která by cizincům umožnila vlastnit větší podíly v místních firmách. Tato úprava zvaná ChaCha (Charter Change) dosud v parlamentu neměla šanci na úspěch.

Pokud tedy nová administrativa nastupující 30. června 2016 udrží v zásadě současné směrování hospodářské politiky, lze očekávat další růst, jak ostatně potvrzují i hodnocení většiny mezinárodních organizací. Ďábel se však skrývá v detailu a na první opatření nové vlády a výsledky si ještě budeme muset počkat.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2010

2011

2012  

2013

2014

saldo (v mil. USD)

-6970.92

-3180.65

-5750.11

-1254.05

-1.65

příjmy (v mil. USD)

26777.34

31400.18

36355.56

40.43

42.98

výdaje (v mil. USD)

33748.26

35966.2

42097.06

44.3

44.63

Zdroj: www.bsp.gov.ph/statistics/spei_pub/, www.bsp.gov.ph/statistics/spei_new/, www.bsp.gov.ph/statistics/keystat/

Rozpočet pro rok 2015

Podrobnější informaci lze nalézt na webu ministerstva pro rozpočet a řízení.

Zákon o státním rozpočtu (General Appropriations Act GAA) aproboval v prosinci 2014 rozpočet na rok 2015 ve výši P2.606-trillionu pesos. Jedná se 15.1% (P342 mld, $7.609 mld) nárůst oproti rozpočtu z roku 2014.

Největší rozpočtové položky mají vyhrazena ministerstva školství (DepEd), veřejných prací a dálnic (DPWH) a obrany (DND).

  • školství – P367,1 mld., nárůst 18.6% oproti roku 2014
  • veřejné práce a dálnice – P303,2 mld., nárůst 37.9% oproti roku 2014
  • národní obrana – P144,5 mld., nárůst 17.3% oproti roku 2014
  • vnitro – P141,4  mld., nárůst 3.8% oproti roku 2014
  • zdravotnitví – P108,2 mld., nárůst 19.2% oproti roku 2014
  • sociální záležitosti – P103,9 mld., nárůst 24.6%  oproti roku 2014
  • zemědělství – P89,1 mld., nárůst 11.4% oproti roku 2014
  • doprava a telekomunikace – P59,5 mld., nárůst 21.7% oproti roku 2014
  • životní prostředí a přírodní zdroje – P21,5 mld., nárůst 10%  oproti roku 2014
  • věda a technologie – P17,8 mld nárůst 35.9% oproti roku 2014

Největší nárůst je tedy pozorován u veřejných prací (infrastruktura) a vědy a technologií.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (v mld. USD)

 

2008 

2009

2010 

2011

2012

 2013

 2014

Celkový výsledek PB

89

6,421

15243

11400

9236

5085

5085

 I. běžný účet - saldo

144

 8448

7179

5643

6949

11384

12650

 bilance obchodu zbožím

-12,885

 -8,842

-10,966 

-16973

-15205

-6098 (October)

-6098 (October)

 bilance obchodu službami

-18646

 -13860

-16859

-20428

-18926

-17662

-15851

bilance transferů / current transfers

 

16,279

16,648

18380

19172

5236

 

II. kapitálový a finanční účet – saldo

-1,649

-1,627

7388

5228

5701

 

 

Zdroj: statistiky Centrální banky (BSP), www.bsp.gov.ph/statistics/sdds/table1.htm, www.bsp.gov.ph/statistics/sdds/boprevs/bop99-11.htm, www.bsp.gov.ph/statistics/keystat/sefi.pdf, www.bsp.gov.ph/statistics/spei_pub/Table%2001.pdf, www.bsp.gov.ph/statistics/sdds/boprevs/bop99-12.htm, www.bsp.gov.ph/statistics/sdds/table5.htm

Devizové rezervy centrální banky (BSP) – GIR (Gross International Reserves of BSP)

 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

4.2015

hrubé rezervy (v mld. USD)

44,242.64

62,273.09

75,302.42

83,831

83,187.04

79,540.6

80,850.1

Zdroj: statistiky NSCB www.nscb.gov.ph/secstat a Centrální banky BSP www.bsp.gov.ph/statistics/sdds/, www.bsp.gov.ph/statistics/spei_new/

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj zahraniční zadluženosti Filipín (v mil. USD)

 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Celkový zahraniční dluh

64738

73594

75569

79949

78489

77674

Z toho: střední a dlouhodobé

50,853

53,753

63,519

63,497

61,580

61,426

Krátkodobé

4,002

6,295

12,050

16,452

16,909

16,248

Zdroj: Centrální banka – BSP, www.bsp.gov.ph/statistics/spei_new/tab17.htm, www.bsp.gov.ph/statistics/spei_new/tab27.htm

Nejvýznamnější věřitelé (v mld. USD)

 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Obchodní banky

6,511

7,183

17,147

21,855

25,010

24,222

bilaterální

14,717

15,888

17,573

15,837

13,290

12,422

Multilaterální z toho

10,939

10,908

11,581

11,698

10,366

10,663

- IBRD

6,511

2,583

3,297

3,343

3,610

3,831

- ADB

14,717

5,879

5,839

6,065

4,685

4,916

- MMF

0

0

0

0

0

0

 Zdroj: Centrální banka – BSP, www.bsp.gov.ph/statistics/spei_new/tab17.htm, www.bsp.gov.ph/statistics/spei_new/tab27.htm

 K největším věřitelům stále patří USA a Japonsko – viz níže

Teritoriální rozdělení nejvýznamnějších bilaterálních věřitelů (v mld. USD)

 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Japonsko

12,768

13,782

16,472

15,421

13,401

11,686

USA

1,380

1,713

3884

5116

4719

4569

Německo

1,999

1,646

2015

2088

1566

1560

Francie

0,645

0,977

1244

1184

1394

1096

Velká Británie

0,484

0,667

1691

2616

4774

4784

 Zdroj: Centrální banka – BSP, www.bsp.gov.ph/statistics/spei_new/tab17.htm, www.bsp.gov.ph/statistics/spei_new/tab27.htm

Dluhová služba (v mil. USD)

 

2010

2011

2012

2013  

2014

2.2015

Celkem

7402

7793

6604

7535

6318

901

- jistina

4779

4952

3557

4615

3607

410

- úrok

2623

2841

3047

2921

2710

491

% z GNP

3.1

2.9

2.2

2.3

1.9

 

% z GDP

3.7

3.5

2.6

2.8

2.2

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Filipínský bankovní sektor se nevyvíjí tak rychle, jako v ostatních asijských zemích. V čele bankovního systému stojí Centrální banka Filipín – Bangko Sentral ng Pilipino (BSP), která plní tradiční úlohu centrální cedulové banky a určuje monetární politiku.

Bankovní systém je jedním z mála sektorů ekonomiky otevřený zahraničním investorům, resp. umožňující nadpoloviční vlastnický podíl při investici v zemi. To mj. v roce 2013 umožnilo i vstup české firmy Home Credit na Filipíny.

Bankovní systém

  • Centrální banka – slouží jako regulátor finančního systému
  • obchodní banky – mají rozhodující postavení v bankovním systému a poskytují plný rozsah bankovních služeb. Bankami s největším počtem poboček jsou BDO (Banco de Oro) a Bank of the Philippine Islands.
  • místní banky (rural banks) – mají významné postavení v ostatních regionech, kde zajišťují fungování bankovního systému a slouží též pro financování sektoru zemědělství
  • spořitelny (savings' banks) vznikly počátkem 70. let a slouží hlavně jako místo pro poskytování úvěrů
  • zahraniční banky – jsou zaměřeny především na provádění zahraničních finančních a obchodních transakcí. Podle současného zákona může mít zahraniční banka max. 9 poboček. Některé zahraniční banky se snaží sloučením s místní bankou o snadnější proniknutí na filipínský trh.
  • rozvojové banky (development banks) – jedná se o 2 specializované banky:
  • the Development Bank of the Philippines sloužící k financování rozvoje infrastruktury, zemědělské produkce, výroby elektrické energie a na podporu exportu
  • the Land Bank sloužící k realizaci vládních nákupů půdy pro jejich další přerozdělování v rámci programu agrární reformy

Bankovní sektor Filipín je ze strany IMF považován za stabilní díky mírnému klesání podílu špatných úvěrů a vysoké kapitalizaci bank i nad rámec povinnosti stanovené Centrální bankou.

Problémem zůstává velký počet finančních institucí a roztříštěnost bankovního systému. Kapitálový trh je relativně dobře rozvinut.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Vybíráním daní a poplatků je pověřen státní daňový úřad tzv. Bureau of Internal Revenues (BIR) pod dohledem a řízením ministerstva financí. Tým prezidenta, zvoleného nově v květnu 2016 připravuje reformu daňového systému, dosud bez upřesnění podrobností.

Zákon stanoví daně z příjmu, majetku, darovací daň, DPH (VAT), ostatní procentuální daně, spotřební daň, kolkovné a daně dodatečně uplatněné a vybírané BIR. Jsou uplatňovány na osoby a korporace prostřednictvím regionálních výběrčích míst, která zřizuje BIR nebo za které mohou sloužit příslušné vládní kanceláře nebo i banky k tomu zmocněné. Vybírání cla přísluší celnímu úřadu (BOC – Bureau of Customs).

Místní radnice (tzv. lokální správní jednotky - Local Government Units – LGU) jsou oprávněny v místech své pravomoci vybírat z některých činností další daně. Kromě toho jsou oprávněny vybírat daně z cen nemovitostí, ze strojů a dalších rekonstrukcí, stejně tak jako z prodejů, darů, výměnných obchodů nebo z jakéhokoliv způsobu převodu nemovitosti.

Filipínští občané a domácí podniky odvádějí daň z příjmu, pocházející z činnosti na Filipínách i mimo území Filipín, pokud nestanoví zákon jinak. Cizinci a zahraniční firmy odvádějí daně pouze z činnosti na území Filipín na základě příslušných mezistátních bilaterálních dohod. Každý cizinec, který během kalendářního roku přijede a žije na Filipínách úhrnem 180 dní v roce, je považován za osobu provádějící obchodní činnost a podléhá proto daňové povinnosti.

Daň z příjmu pro fyzické osoby je stanovena progresivním způsobem s nejnižší hranicí 5 % pro příjmy pod 10 000 PHP. Nejvyšší sazba je stanovena pro příjem přes PHP 500 000, a to částkou 125 000 PHP + 34 % z částky nad limit 500 000 PHP. Daň z příjmu pro domácí a zahraniční firmy je stanovena ve výši 34 % s postupným snižováním na 32 %.

Daň z přidané hodnoty (VAT) činí 12 %.

Daně z kapitálových výnosů se pohybují okolo 7,5 %.

Daňový zákon z roku 1997 zvýšil výjimky z placení daní podle počtu členů rodiny až na 158 000 PHP ročně, u daní z hrubého příjmu zaručil postupné snižování daní z 35 % až na 32 % v roce 2000 anezdaňuje příjmy a jejich převody ze zahraničí u OFW (Overseas Filipino Workers). Na druhé straně zákon zavedl 10% zdanění výnosů z deponovaných transferů OFW, což negativně ovlivňuje požadovanou spořivost.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: