Filipíny: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Manile (Filipíny)

Filipíny jsou nejstarší demokracií v regionu jihovýchodní Asie s nadějně se rozvíjející ekonomikou s prozápadní kulturou. Země je jediným asijským státem s dominantním křesťanstvím (katolická církev, značný zájem o Pražské Jezulátko).

Blízkost kultur, potenciál Filipín stát se v dohledné době jednou z 20 největších ekonomik světa a také schopnost ČR se v zemi prosazovat lépe než v tradičních asijských tygrech předjímá intenzitu vztahů a silný vzájemný zájem o spolupráci. MZV ČR proto podporuje rozšiřování spolupráce s Filipínami i na ostatní resorty mimo obvyklou zahraniční politiku, obchod a cestovní ruch. V současnosti se tak již rozvíjí spolupráce v resortech obchodu, financí, obrany,

zemědělství, životního prostředí a školství.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Filipínská republika (česky)
  • Republic of the Philippines (anglicky)
  • Republika ng Pilipinas (filipínština)
  • Zkrácený název: Filipíny

Složení vlády 

Novým prezidentem země byl ve volbách 9. května 2016 zvolen Rodrigo Roa DUTERTE.

  • Prezident republiky: Rodrigo Roa Duterte
  • Úřad vice-prezidenta: Maria Leonor G. Robredo
  • Úřad výkonného ministra (Executive Secretary): Salvador Medialdea
  • Úřad ministra pro tisk a prezidentský mluvčí (Office of the Press Secretary and Presidential Spokesperson): Ernesto Abella
  • Presidential Management staff: Christopher Go
  • Secretary - Presidential Communications Operations Office: Martin Andanar 
  • Presidential Legal Counsel: Salvador Panelo
  • Presidential Adviser on Peace Process: Jesus Dureza
  • Ministr zemědělství (Department of Agriculture): Emmanuel Piňol
  • Ministr pro rozpočet a řízení (Department of Budget and Management): Benjamin Diokno
  • Ministr školství (Department of Education): Leonor Briones 
  • Ministr energetiky (Department of Energy): Alfonso Cusi
  • Ministr životního prostředí a přírodních zdrojů (Department of Environment and Natural Resources): Roy Cimatu
  • Ministr financí (Department of Finance): Carlos Dominguez
  • Ministr zahraničních věcí (Department of Foreign Affairs): Alan Peter Cayetano
  • Ministr vnitra a vnitřní správy (Department of Interior and Local Government): Eduardo Aňo
  • Ministr zdravotnictví (Department of Health): Paulyn Jean Russel-Ubial
  • Ministr spravedlnosti (Department of Justice): Vitaliano Aguirre II
  • Ministr práce a zaměstnanosti (Department of Labor and Employment): Silvestre Bello III
  • Ministr pro zemědělskou reformu (Department of Land/Agrarian Reform): Rafael V.Mariano
  • Ministr národní obrany (Department of National Defence): Delfin Lorenzana
  • Ministr veřejných prací a dálnic (Department of Public Works and Highways): Mark Villar 
  • Ministryně pro vědu a technologie (Department of Science and Technology): Fortunato de la Peňa
  • Ministryně sociálních věcí a rozvoje (Department of Social Welfare and Development): Judy Taguiwalo
  • Ministr cestovního ruchu (Department of Tourism): Wanda Corazon Teo
  • Ministr obchodu a průmyslu (Department of Trade and Industry): Ramón Lopez
  • Ministr dopravy a spojů (Department of Transportation and Communications): Arthur Tugade
  • Úřad pro národní ekonomický rozvoj (NEDA - National Economic and Development Authority): Ernesto Pernia

Legislativa

Předseda Senátu: Aquilino Pimentel III.

Předseda Sněmovny reprezentantů: Pantaleon Alvarez

 

Protokolární pořadí

  1. Prezident republiky (President)
  2. Viceprezident (Vice President)
  3. Předseda senátu (Senate President)
  4. Předseda poslanecké sněmovny (Speaker of the House)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 102,4 mil ( filipínská Commission on Population)

Složení populace

  • 33% - 0–14 let   
  • 57,4% - 15–64 let 
  • 4,4% - 64 let a více

Očekávaná délka života

  • muži 69,52 let
  • ženy 75,59 let

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva:

  • počet registrovaných pracovních sil: 42 108795   osob
  • nezaměstnanost – oficiálně vykazovaná: 6,6 % (leden 2017)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení:

  • roční přírůstek : 1,84 %
  • počet narozených: 24,62 nar./1.000 obyv.
  • počet úmrtí: 4,95 úmrtí /1.000 obyv.

Národnostní složení:

  • Filipínci 91,5% (malajského původu a smíš.)
  • Číňané 1,5%
  • ostatní 7%

Náboženské složení:

  • římsko-katolické 80,9 %
  • muslimové 5 %
  • další křesťané 4.5%
  • Evangelical/Protestanti 2.8%
  • Iglesia ni Cristo 2.3% (křesťanská církev původně z Filipín)
  • Aglipayan 2% (místní unitářská církev)
  • ostatní 2,5 %

Úřední jazyk a používané jazyky

  • Dva úřední jazyky: angličtina a filipínština (tagalština).

Komise pro filipínský jazyk zaznamenala v zemi celkem asi 175 jazyků a řadu dalších dialektů.

Tři největší jazyky: tagalština (Tagalog - hlavní ostrov Luzon, Mindoro a Panay a okolí) cebuánština (Cebuano nebo také Visaya - ostrovy Cebu a Bohol, jih Negrosu, východ Mindanaa a okolí) ilokánština (Ilocano: sever ostrova Luzon).

Většina filipínských jazyků patří do skupiny Malajsko-polynéských jazyků, tj. jedné z hlavních větví austronéské jazykové rodiny a jednou z nerozšířenějších jazykových skupin světa vůbec. Zahrnují většinu jazyků ostrovů jihovýchodní Asie, Madagaskaru, Nového Zélandu a Oceánie. Největším z nich - tagalština či tagalog je mateřským jazykem asi třetiny Filipínců. V zemi je dále 13 jazyků s nejméně 1 milionem rodilých mluvčích: Tagalog, Cebuano, Ilokano a dále Hiligaynon (Ilongo), Waray-Waray, Kapampangan, Bikol, Pangasinan, Maranao, Maguindanao, Kinaray-a a Tausug.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Hlavní ukazatele

 

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016 

Růst HDP, % 4,2 1,1 7,6 3,7 6,7 7,1 6,1 5,8 7,10
HDP/obyvatele, USD 1.919 1.851 2.155 2.364 2.591 2.769 2.851 2.875  2.858
Nominální HDP, mld. USD 174,2 168,3 199,6 224,1 250,1 271,9 284,8 292,0 292
Nezaměstnanost % 7,4 7,5 7,4 7 7 7,1 6,8 6,5 6,6
Inflace, % 5,8 4,2 3,6 4,3 3,2 3,0 4,1 1,4 2.6%
Bilance běž. účtu, mld. USD 0,1 8,4 7,2 5,6 6,9 11,4 10,8 8,4   7,2

NSCB National Statistical Coordination Board, WB, Philippine Central Bank

 

V roce 2017 předpokládá Mezinárodní měnový fond (MMF) růst 6,8% s mírným navýšením na 6,9%  následujícího roku. Odhady MMF se liší pouhých 0,1% s růstovou tendencí 6,9% Světové banky a převyšují odhad o 0,5% než je předpokládaný růst dle Asijské rozvojové banky. Údaje jsou v souladu s vládním programem současného kabinetu prezidenta Duterteho, který chce udržet stabilní růst mezi 6,5-7,5% HDP do konce roku 2017 a zůstat tak mezi nejrychleji rostoucími ekonomikami Asie. Filipíny také doufají ve zlepšení své současné pozice vzhledem k očekávanému nárůstu celkové světové produkce o 3,5%, což představuje nárůst o 0,4% nežli v roce 2016. Filipínský statistický úřad eviduje silnější vývoz zboží v prvních dvou měsících roku 2017 o 17,4%.  Ve stejném období roku 2016 byl naopak zaznamenán pokles o 4,2%. Obdobný nárůst lze evidovat v rámci dovozu, kdy došlo k růstu o 15,8% proti 5,8% v roce 2016.

Země však má dobrý ekonomický základ a nadále patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky regionu. Růst je podložen solidní makroekonomickou politikou, rostoucími vládními příjmy a tedy velmi nízkým rozpočtovým deficitem na úrovni 0,9%. Přední mezinárodní organizace tento odhad potvrzují:

Odhad růstu HDP
 20162017
MMF (IMF) 6.0% 6.2%
Světová banka (World Bank) 6.4% 6.2%
Asijská rozvojová banka ADB 6.0% 6.1%
S&P 6,0%  
Vláda Filipín 6.8 -7.8% 6.6-7.6%

Zlepšení obchodního klimatu

Dlouhodobý růst Filipín je reflektován i opakovanými zlepšení pozice v mezinárodních hodnoceních, ratingu, růstem zahraničních investic v zemi, posilováním diplomatických misí v Manile či otevíráním nových.

Světové ekonomické fórum WEF tak opakovaně zlepšilo index konkurenceschopnosti, ve kterém jsou Filipíny aktuálně na 57 místě. Pozitivně jsou hodnoceny změny v oblasti vládnutí a to i přes setrvalé masivní korupční skandály. Omezení WEF spatřuje nadále ve slabé infrastruktuře, pracovním trhu a bezpečnostní situaci. Před Filipínami je v žebříčku Indonésie a za Filipínami Vietnam .

Na jednoznačný ekonomický růst zareagovaly všechny ratingové agentury, které Filipíny loni postupně přeřadily do vysněného investičního pásma a např. Standard and Poor‘s zemi opakovaně upgradovala až na aktuální BBB Stable. Dle Moody’s (Baa2) je ekonomika dostatečně odolná tlakům v regionu a tlakům na rozvojové země obecně.

Růst ekonomické váhy země reflektují cizí vlády otevíráním nových velvyslanectví v zemi. 

V roce 2014 své velvyslanectví otevřelo Dánsko a v roce 2016  Švédsko. Poslední otevřenou ambasádou je v roce 2017 také Maďarsko.  V roce 2014 velvyslanectví otevřelo Dánsko. Všechny tak činí s jedinou hlavní prioritou - podchytit ekonomický růst a nově nalezený význam Filipín.

Pozice Filipín v mezinárodních žebříčcích 2011-2015
 201120122013201420152016
Index konkurenceschopnosti Global Competitiveness Report 75/142 65/144 59/148 52/144 47/140 57/138
Ekonomická svoboda Economic Freedom 115/179 107/179 97/177 89/186 76/179 58/180
Index snadnosti podnikání Ease of Doing Business 136/183 138/185 108/189 97/189 103/189 99/190
Indexu vnímání korupce  Corruption Perceptions Index 129/183 105/176 94/177 85/175 95/168 101/176
Exportní riziko OECD 4/7 4/7 3/7 3/7 3/7 3/7

Na chvostu hodnocení naopak Filipíny stojí v indexu Doing Business 2017 Světové banky, který poukazuje na trvající problémy pro zahraniční investory v zemi. Filipíny zde jsou na 99. místě, tedy ve spodní polovině hodnocených zemí a stále se zhoršují. Problematická je především kategorie „Starting Business“, což potvrzuje řada zkušeností podnikatelů. Spuštění firmy a podnikání na Filipínách je totiž tak náročné, že nejrůznějšíbyrokratické požadavky podnikatele doslova „mumifikují“ v síti nařízení, požadavků či korupce.

I přes jednoznačná ocenění ekonomického úspěchu, Filipíny nadále zůstávají zemí s největšími rozdíly mezi chudými a bohatými v regionu. Giniho koeficient měřící tyto rozdíly má na Filipínách hodnotu 42.98, tedy dvojnásobek oproti ČR. Nedostatečný podíl většinové, tj. chudé, populace na ekonomickém růstu je ostatně jedna z příčin volebního propadu Manuela Roxase, prezidentského kandidáta vládní Liberální strany ve volbách 9.května2016.

I přesto, že „nediplomatická“ rétorika prezidenta Duterteho neutichla, Filipíny i nadále zůstávají atraktivním teritoriem pro zahraniční investory, tvrdí závěry analýzy BMI Research spadající pod Fitch Group Company. Analýza poukazuje na sektory dopravy a energetiky jako primární ukazatele rostoucího trendu atraktivity filipínského trhu.  Výsledky analýzy přichází v době, kdy pokračuje zahraniční politika „odklonu“ Filipín od USA společně s intenzivním sbližováním s Čínou.

Zpráva z 1. listopadu 2016 označuje budování infrastruktury za hlavní zdroj příležitostí pro zahraniční investory, a to i přes riziko spojené s výroky prezidenta Rodriga Duterteho a jeho avízované diversifikaci zahraniční politiky, především odklonu od USA. I přesto, že filipínský trh je v tomto ohledu velice saturovaný domácími konglomeráty (podstatná část infrastrukturálních projektů a přibližně 30% veškerých projektů v oboru stavebnictví). Dle BMI spravuje korporace Ayala Group 10 infrastrukturálních projektů a další giganti jako San Miguel Corp,.SM investments Corp.a DMCI Holding,Inc. každý po 7 projektech. V těsném závěru se drží pobočky First Pacific Company Ltd., jenž spravuje 5 projektů na Filipínách, nicméně se jedná o firmu se sídlem v Hong Kongu. l navzdory této sktruktuře velkých hráčů BMI předpokládá, že současná regulace trhu a legislativní rámec jsou stále atraktivní pro zahraniční investory.

Dle zprávy jsou současné regulační mechanismy otevřené a předchozí administrativa prezidenta Aquina  průřezově nastartovala podporu projektů typu PPP. BMI také připomíná, že státní instituce a podniky jsou stále omezeny na financování a spravování méně výnosných a více regulovaných projektů. Od 30. června 2016, kdy prezident Duterte převzal úřad, je neustále podporováno budování infrastruktury jako hlavní překážky ekonomického růstu. V roce 2017 počítá navržený státní rozpočet PH s investicemi do veřejné infrastruktury v hodnotě 860,7 miliardy PHP, což představuje ekvivalent 5,4% HDP. Dle současného ministra pro rozpočet a řízení Benjamina Diokna by tato hodnota měla stoupnout na 7% do roku 2022. Dle ministra financí Carlose Domingueze bude současná vláda pokračovat v projektech PPP započatých za vlády prezidenta Aquina.

BMI poukazuje na fakt, že zahraniční firmy mají komparativní výhodu technické znalosti a zázemí, jež se ukázala jako klíčová pří realizaci velkých infrastrukturálních projektů v rámci dopravy a energetiky. BMI explicitně jmenuje korejský Hyundai a německý Siemens AG zapojené do projektů kolejové dopravy a budování elektráren. Především nedostatek elektrické energie podporuje plány navýšení kapacity na 25 800 MW do roku 2030. Tyto ambice by měly i nadále zaujmout výrobce technologií, kteří by měli PH považovat za zájmové teritorium v nastávající dekádě i navzdory tzv. velkým hráčům místního trhu. Stabilní ekonomický růst také rozšiřuje městské aglomerace a umožnuje tak firmám účastnit se jak rezidentních, tak i komerčních projektů. V návaznosti vzniká poptávka po konzultačních a externích finančních službách, které dosud byly dodávány hlavně regionálními subjekty-Asijská rozvojová banka, Japonská rozvojová agentura (JAICA) a US Millennium Challenge Corp.  Zpráva také poukazuje na místní firmy spíše jako realizátory staveb a samotného provozu, nežli tvůrce technologického zázemí.

 V roce 2016 spotřeba domácností vzrostla o 21,7%, a je nedále považována za jeden ze strůjců stabilního růstu HDP. Navzdory faktu, že filipínský statistický úřad doposud nezveřejnil data, tak průměrný růst HDP dosahoval 6,9% v prvních šesti měsících roku 2016 s tím, že v prvním kvartále byly hodnoty nižší (6.8%) a ve druhém čtvrtletí kulminovaly na 7%. V období červen až září docházelo k pravidelným výdajům a realizaci investic, které vyčkávaly ukončení volebního období. V případě, že se předpoklady potvrdí, tak se bude jednat o nárůst 0,8% v porovnání se stejným období roku 2015 (6,1%).

Poslední údaje centrální banky z konce července 2016 ukazují hodnotu přímých zahraničních investic ve výši 4,695 miliard USD, značně ovlivněnou přílivem v hodnotě 2,224 miliard USD v měsíci dubnu. Údaj lze srovnat s předpovědí centrální banky, která odhadovala zahraniční investice na 6 miliard USD v roce 2016. Nejnižší hodnoty byly v tomto ohledu zaznamenány v květnu (364 milionů USD) a červnu (238 milionů USD) se skokovým nárůstem v červenci (503 milionů USD).

 Meziroční míra inflace za rok 2016 dosáhla hodnoty 2,6%.. Na růstu inflace v předchozím letech se podílely hlavně tlaky na ceny potravin, způsobené vážnými škodami při supertajfunu Hayian/Yolanda z konce roku 2013 na rýžových polích, kokosových plantážích a rybářských lodích. Vláda řešila zvyšování již tak druhých nejvyšších cen elektřiny v Asii.

Míra nezaměstnanosti se na podzim v roce 2016 zlepšila na 4,7% ze 5,8% v předchozím roce. První kvartál roku 2017 charakterizuje relativně nízká nezaměstnanost kolem 6,6%. V dlouhodobějším pohledu analytici dosud upozorňovali, že se vládě nedařil dodržet proklamovaný záměr využít silný růst země ke zlepšení situace chudých Filipínců v kontrastu s rostoucí bohatstvím největších filipínských rodinných dynastií a současně při rapidně bobtnající pracovní síle. Současně je třeba brát v potaz, že Filipíny jsou pravděpodobně zemí s procentuálně největším počtem obyvatel pracujících mimo území vlastní země. V zahraničí pracuje cca 10 miliónů Filipínců (především jako námořníci, pracovnice v domácnosti či ošetřovatelky), což je někde mezi čtvrtinou a třetinou pracovní síly země. Tato vysoká hodnota ovlivňuje dlouhodobě i výši nezaměstnanosti. Median věku pracovní síly Filipín je pouhých 22,3 roku a místní pracující jsou tedy vůbec nejmladší v Jihovýchodní Asii. Růst počtu mladých pracujících může být pro zemi výhodou, ovšem jen do té míry pokud se jim podaří najít zaměstnání.

Modernizace ekonomické legislativy patří mezi další úspěchy vlády prezidenta Aquina, když parlament schválil Zákon o hospodářské soutěži a zřídil Komisi pro hospodářskou soutěž, dále Zákon o modernizaci cel a tarifů, zákon o kabotáži stejně jako zákon o PPP (Public Private Partnership). Filipínský prezident také ratifikoval WTO Trade Facilitation Agreement. Naopak se nedařilo uvést v život navrženou ekonomickou změnu ústavy, tzv. Charter Change (ChaCha), která měla usnadnit zahraničním zájemcům vlastnit filipínské firmy a proti které se vyslovila řada nejmocnějších podnikatelů filipínského původu a nakonec i kandidát vládní Liberální strany Roxas.

K výhodám Filipín patří demografická dividenda, velký a rychle rostoucí trh o téměř 101 mil. obyvatel, angličtina jako oficiální a všeobecně užívaný jazyk země a od konce roku 2015 i společný trh států ASEAN. Řadí se sem i relativně nízká inflace, rychlý růst sektoru služeb (především BPO/outsourcing služeb a turistika), přebytek na běžném účtu a do jisté míry i nevyužitý potenciál v důlním, zemědělském a turistickém sektoru.

Zlepšení kvality vládnutí, fiskálního managementu, stability veřejných financí, pokroku ve výběru daní a ekonomické reformy přinášejí první pozitivní výsledky. To vše se odráží jak ve zvýšení příjmů do státní pokladny, navýšení vládních investic i ve zlepšení hodnocení mezinárodních organizací. Vláda rovněž podniká kroky ke zlepšení podnikatelského prostředí, zvláště prostřednictvím podpory větší transparentnosti a omezením byrokracie. Úsilí zlepšit regulatorní prostředí přináší první plody.

Ekonomický potenciál země, která se koncem roku 2015 stala součástí Ekonomického společenství ASEAN (ASEAN Economic Community) je zřejmý. Spojený trh ASEAN má již větší HDP než Indie. Do roku 2018 se očekává, že trh ASEAN překročí i HDP Japonska. Sama filipínská ekonomika má do roku 2028 patřit mezi 30 největších ekonomik světa, na čemž se vedle ekonomického růstu podílí i rychlý růst počtu obyvatel země. Horizont ambicí narýsovala analýza HSBC, která předpovídá, že Filipíny se do roku 2050 stanou 16. největší ekonomikou světa.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2012  

2013

2014

2015

2016

saldo

-44,96 -22,99 -18,84 -16,33 -1,98 

příjmy

65,73

56,63 49,78 56,67 69,21

výdaje

110,69

79,62 68,62 73,00 71,19

Hodnoty v mil. PHP

Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)-http://www.bsp.gov.ph/publications/regular_SPEI.asp

Rozpočet pro rok 2017

Rozpočet Filipín na rok 2017 je o 11, 6 % vyšší nežli v roce 2016 a představuje 21% očekávaného HDP na rok 2017.  Jedná se o historicky nejvyšší rozpočet v moderní filipínské historii. Prezident Duterte poděkoval ministrovi pro rozpočet a řízení Benjaminu Diokno za dokument, který označil za lidský, investiční, zaručující růst a rozvoj („pro-people, pro-investment,pro-growth, and pro-development).

 Prezident také připomněl, že  rozpočet pomůže především chudým, zranitelným a venkovskému obyvatelstvu. Ministerstvo pro rozpočet a řízení považuje rozdělení prostředků na rok 2017 za „reálnou změnu“, která reprezentuje ideály prezidenta Duterteho.

Ministerstvo školství obdrželo největší alokaci v hodnotě 544,1 miliard PHP, což představuje značný nárůst proti 433 miliardy v roce 2016. Vyčleněná částka má především zaručit chod současných institucí, vytvořit pedagogická a nepedagogické místa a zaručit dostatečné finanční zázemí pro více 20 milionů filipínských studentů. Statní Vysoké školy a univerzity obdrží 58,72 miliard PHP na své aktivity a Rada pro vyšší vzdělání bude disponovat 18,7 miliardy PHP.

 Rozpočet na rok 2017 také počítá s navýšením investic do infrastruktury, státní zdravotní péče a výrazné podpory se také dostane zemědělcům na venkově. Dle vyjádření prezidenta Duterteho nebudou již zemědělci hradit zavlažovací poplatky vybírané Národním zavlažovacím úřadem, který sám obdržel 38, 4 miliard. Ministerstvo zemědělství bude disponovat 45,2 miliardy a Ministerstvo pro zemědělskou reformu 9, 8 miliardy PHP.

Naprosto nejvyššího navýšení se dostalo Úřadu prezidenta, kde došlo k navýšení o 600% (sic!). Dle Ministerstva pro rozpočet a řízení je 17 miliardové navýšení především zahrnutím prostředků pro prezidenství Filipín a 50. výročí Sdružení národů jihovýchodní Asie, které hostí v roce 2017 Manila. Celková částka činní přes 20 miliard PHP oproti 2, 87 miliard v roce 2016. Prezidentský úřad také podotkl, že některé prostředky budou vynaloženy na zvýšené požadavky na bezpečnostní zpravodajství a dohled.

 Ministerstvo dopravy obdrželo 53, 3 miliardy PHP, což představuje navýšení o 25% v porovnání s rokem 2016. Podobné navýšení také proběhne v pokladně Ministerstva veřejných prací a dálnic, kde obdrží 454, 7 miliardy, tedy navýšení o 18,3%. Investice do infrastruktury jsou druhým bodem desetibodového ekonomického plánu prezidenta, a tudíž byla nad rámec alokací pro ministerstva vytvořena jednorázová dotace 850 miliard PHP na stavbu silniční a dopravní infrastruktury. Tento krok se dočkal kritiky od některých filipínských senátorů, kteří považují jednorázové sumy na opakující se studie proveditelnosti za lehce zkorumpovatelné a neefektivní.

 Ministerstvo zdravotnictví získalo navýšení o 1, 5 miliardy PHP pro programy ve své kompetenci a tím dosáhlo celkových financí na 96, 3 miliardy PHP.

Filipínská národní pojišťovna obdržela 53, 22 miliard na financování veřejné zdravotnické péče. Snaha dosáhnout na dosud opomíjené vrstvy filipínské společnosti se dále projevila vytvořením fondu pro tzv. Lokální správní jednotky, kterým bude poskytnuto jak 486, 9 miliardy vlastních příjmů, tak i možnost čerpat z fondů jako „Local Goverment Support Fund“.

 Ministerstvo vnitra a lokání správy bude mít k dispozici 148 miliard PHP v rámci národní kampaně proti drogám a budování nových detenčních zařízení. Filipínská národní policie, která je hlavním nástrojem protidrogové politiky prezidenta Duterteho, bude mít v roce 2017 k dispozici 110 místo 88 miliard v roce 2016. Ministerstvo obrany bude hospodařit s 137,2 miliardy PHP pro teritoriální obranu, což zahrnuje navýšení pro veteránský program a opravu nemocnic a kadetských kasáren. Ministerstvo rozvoje a sociálních věcí  obdrží 128,3 miliardy z čehož 78,2 tvoří program „Conditional Cash Transfer“, který je zdrojem finanční pomoci pro 4,4 milionu chudých domácností.

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

(v mld.USD) 2013 2014 2015 2016*
platební bilance 5085 -2858 2616 -420
běžný ú. 11384 10756 7266 601
kapitálový ú. 134 108 84 102
finanční účet 2230 9631 2301

949

Hodnoty v mil. USD

*bez dopočtů

Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)-http://www.bsp.gov.ph/publications/regular_SPEI.asp

(v mld.USD) 2013 2014 2015 2016*
devizové rezervy 83187 79540 80666 80691
věřejný dluh vůči HDP 271836 284830 292451 211752
zahraniční zadluženost 78489 77674 77474 76622
dluhová služba 7535 6354 5584 6275

Hodnoty v mil. USD

*bez dopočtů

Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)-http://www.bsp.gov.ph/publications/regular_SPEI.asp

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Filipínský bankovní sektor se nevyvíjí tak rychle, jako v ostatních asijských zemích. V čele bankovního systému stojí Centrální banka Filipín – Bangko Sentral ng Pilipino (BSP), která plní tradiční úlohu centrální banky a určuje monetární politiku.

Bankovní systém je jedním z mála sektorů ekonomiky otevřený zahraničním investorům, resp. umožňující nadpoloviční vlastnický podíl při investici v zemi. To mj. v roce 2013 umožnilo i vstup české firmy Home Credit na Filipíny.

Bankovní systém

  • Centrální banka – slouží jako regulátor finančního systému
  • obchodní banky – mají rozhodující postavení v bankovním systému a poskytují plný rozsah bankovních služeb. Bankami s největším počtem poboček jsou BDO (Banco de Oro) a Bank of the Philippine Islands.
  • místní banky (rural banks) – mají významné postavení v ostatních regionech, kde zajišťují fungování bankovního systému a slouží též pro financování sektoru zemědělství
  • spořitelny (savings' banks) vznikly počátkem 70. let a slouží hlavně jako místo pro poskytování úvěrů
  • zahraniční banky – jsou zaměřeny především na provádění zahraničních finančních a obchodních transakcí. Podle současného zákona může mít zahraniční banka max. 9 poboček. Některé zahraniční banky se snaží sloučením s místní bankou o snadnější proniknutí na filipínský trh.
  • rozvojové banky (development banks) – jedná se o 2 specializované banky:
  • the Development Bank of the Philippines sloužící k financování rozvoje infrastruktury, zemědělské produkce, výroby elektrické energie a na podporu exportu
  • the Land Bank sloužící k realizaci vládních nákupů půdy pro jejich další přerozdělování v rámci programu agrární reformy

Bankovní sektor Filipín je ze strany IMF považován za stabilní díky mírnému klesání podílu špatných úvěrů a vysoké kapitalizaci bank i nad rámec povinnosti stanovené Centrální bankou.

Problémem zůstává velký počet finančních institucí a roztříštěnost bankovního systému. Kapitálový trh je relativně dobře rozvinut.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Vybíráním daní a poplatků je pověřen státní daňový úřad tzv. Bureau of Internal Revenues (BIR) pod dohledem a řízením ministerstva financí. Tým prezidenta, zvoleného nově v květnu 2016 připravuje reformu daňového systému, dosud bez upřesnění podrobností.

Zákon stanoví daně z příjmu, majetku, darovací daň, DPH (VAT), ostatní procentuální daně, spotřební daň, kolkovné a daně dodatečně uplatněné a vybírané BIR. Jsou uplatňovány na osoby a korporace prostřednictvím regionálních výběrčích míst, která zřizuje BIR nebo za které mohou sloužit příslušné vládní kanceláře nebo i banky k tomu zmocněné. Vybírání cla přísluší celnímu úřadu (BOC – Bureau of Customs).

Místní radnice (tzv. lokální správní jednotky - Local Government Units – LGU) jsou oprávněny v místech své pravomoci vybírat z některých činností další daně. Kromě toho jsou oprávněny vybírat daně z cen nemovitostí, ze strojů a dalších rekonstrukcí, stejně tak jako z prodejů, darů, výměnných obchodů nebo z jakéhokoliv způsobu převodu nemovitosti.

Filipínští občané a domácí podniky odvádějí daň z příjmu, pocházející z činnosti na Filipínách i mimo území Filipín, pokud nestanoví zákon jinak. Cizinci a zahraniční firmy odvádějí daně pouze z činnosti na území Filipín na základě příslušných mezistátních bilaterálních dohod. Každý cizinec, který během kalendářního roku přijede a žije na Filipínách úhrnem 180 dní v roce, je považován za osobu provádějící obchodní činnost a podléhá proto daňové povinnosti.

Daň z příjmu pro fyzické osoby je stanovena progresivním způsobem s nejnižší hranicí 5 % pro příjmy pod 10 000 PHP. Nejvyšší sazba je stanovena pro příjem přes PHP 500 000, a to částkou 125 000 PHP + 34 % z částky nad limit 500 000 PHP. Daň z příjmu pro domácí a zahraniční firmy je stanovena ve výši 34 % s postupným snižováním na 32 %.

Daň z přidané hodnoty (VAT) činí 12 %.

Daně z kapitálových výnosů se pohybují okolo 7,5 %.

Daňový zákon z roku 1997 zvýšil výjimky z placení daní podle počtu členů rodiny až na 158 000 PHP ročně, u daní z hrubého příjmu zaručil postupné snižování daní z 35 % až na 32 % v roce 2000 anezdaňuje příjmy a jejich převody ze zahraničí u OFW (Overseas Filipino Workers). Na druhé straně zákon zavedl 10% zdanění výnosů z deponovaných transferů OFW, což negativně ovlivňuje požadovanou spořivost.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: