Hlavní důraz modernizačního programu Re‑Horizon 3 je kladen na posílení vzdušných sil, které Ministerstvo národní obrany (Department of National Defense, DND) považuje za klíčový prvek územní obrany, ochrany vzdušného prostoru a schopnosti strategického odstrašení. Prioritní akvizice zahrnují víceúčelová bojová proudová letadla, lehká bojová a cvičná letadla, transportní letouny pro strategickou i taktickou přepravu, útočné i střední nákladní vrtulníky a rostoucí počet bezpilotních prostředků různých kategorií. Významnou roli hrají rovněž specializovaná letadla určená pro průzkum, hlídkování, námořní dohled, včasnou výstrahu a řízení operací. Součástí modernizačních projektů jsou radarové a senzorové systémy, prostředky protivzdušné obrany, letecké simulátory, hangárová infrastruktura, pozemní podpůrná technika a komplexní výcviková zařízení. Odhadovaná hodnota projektů vzdušných sil, včetně systémů protivzdušné obrany, činí přibližně 245 mld. Kč, přičemž důraz je kladen na integraci moderních technologií, zejména bezpilotních systémů, využití umělé inteligence a zpracování dat v reálném čase.

Významná část rozpočtu směřuje rovněž do rozvoje námořních sil, jejichž úkolem je posílit schopnost ochrany výsostných vod, klíčových námořních komunikací a ekonomicky významné výlučné ekonomické zóny. Plánováno je pořízení nových fregat, lodí pro námořní přepravu a obojživelné operace, jakož i víceúčelových a hlídkových letadel určených pro námořní hlídkování, sledování pohybu plavidel a podporu pátracích a záchranných operací. Strategicky významným, avšak technologicky i politicky náročným projektem, je záměr pořízení prvních ponorek v historii ozbrojených sil Filipín, včetně vybudování odpovídající provozní, výcvikové a logistické infrastruktury a přípravy specializovaného personálu.

Modernizace pozemních sil se zaměřuje na zvýšení mobility, ochrany personálu a palebné kapacity jednotek. Plánovány jsou akvizice obrněných a logistických vozidel, moderních ručních palných zbraní, odstřelovacích pušek s dlouhým dosahem a rozsáhlé dodávky osobních balistických ochranných prostředků. Paralelně narůstá význam kybernetické obrany a systémů velení, řízení, komunikace a průzkumu (C4ISTAR), kde je připravována řada projektů zaměřených na ochranu kritické infrastruktury, vojenských sítí a zvýšení odolnosti informačních systémů vůči kybernetickým a hybridním hrozbám.

Rozsah a struktura modernizačního programu Re‑Horizon 3 vytváří konkrétní příležitosti pro český obranný a bezpečnostní průmysl. Perspektivními oblastmi jsou zejména dodávky letadel a leteckých platforem, ručních palných zbraní a munice, prostředků osobní balistické ochrany, radarových a senzorových systémů, vojenských a logistických vozidel, leteckých simulátorů, komponentů pro vojenská letadla a vrtulníky, avionických systémů a specializovaných leteckých podsystémů. Uplatnění mohou nalézt rovněž česká řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti, systémů velení a řízení, datové analýzy a výcvikových technologií. Úspěch na filipínském trhu je podmíněn dlouhodobou přítomností, znalostí náročných akvizičních procesů, zapojením do místních dodavatelských řetězců a úzkou spoluprací s místními partnery i státními institucemi.

Ministerstvo zemědělství Filipín (Department of Agriculture) disponuje ročním rozpočtem přibližně 80 mld. Kč, přičemž jeho hlavní prioritou je zvyšování produktivity, konkurenceschopnosti a klimatické odolnosti zemědělství. Důraz je kladen zejména na podporu malých a středních farmářů, modernizaci výrobních postupů a snižování zranitelnosti sektoru vůči klimatickým extrémům, jako jsou sucha, záplavy a tajfuny. Významná část prostředků směřuje do mechanizace a modernizace farem, především v hlavních produkčních regionech, mezi něž patří centrální Luzon, Western Visayas, Cagayan Valley a region Ilocos.

Mezi dlouhodobě poptávané položky patří zemědělská technika, zejména traktory, kombajny a tažná vozidla, doplněné o zavlažovací systémy, technologie hospodaření s vodou a solární aplikace pro zemědělské využití v odlehlých oblastech. V rostoucí míře se prosazují také prvky precizního zemědělství, včetně monitoringu půdy, digitalizace provozu a zvyšování energetické efektivity farem, což vytváří další prostor pro technologické dodavatele.

Vedle primární produkce stát systematicky investuje do rozvoje skladovací a distribuční infrastruktury s cílem snížit vysoké posklizňové ztráty, které u některých komodit dosahují desítek procent. Klíčovým nástrojem jsou tzv. Agri‑Industrial Business Corridors, které propojují produkci, zpracování, skladování, logistiku a distribuci zemědělských komodit. Tyto projekty jsou často realizovány ve spolupráci s regionálními samosprávami a soukromým sektorem a otevírají prostor pro zahraniční dodavatele technologií, zejména v oblasti chladicích systémů, skladování, třídění a zpracovatelských linek.

Navzdory vládním snahám o posílení potravinové soběstačnosti Filipíny nadále dovážejí značné objemy zemědělských a potravinářských produktů. Hodnota dovozu v této oblasti přesahuje 430 mld. Kč ročně, přičemž zejména mlékárenský sektor zůstává vysoce závislý na zahraničních dodávkách. Vláda na tuto situaci reaguje realizací programu Herd Build Up, který se zaměřuje na rozšiřování stád, dovoz a využívání kvalitního genetického materiálu, genetické zlepšování chovů, inseminační programy, posilování veterinární péče a modernizaci chovatelských provozů.

Současný vývoj vytváří konkrétní příležitosti pro české podnikatele a výrobce technologií, zejména v oblasti zemědělské mechanizace, zavlažovacích a posklizňových technologií, zařízení pro skladování a chlazení, technologií pro zpracování masa a mléka, krmných systémů, veterinárních přípravků a dodávek genetického materiálu a chovatelského know‑how. Potenciál existuje rovněž v oblasti odborné přípravy, transferu znalostí a servisních služeb. Z potravinářských výrobků si stabilně rostoucí oblibu u střední a vyšší třídy udržuje české pivo, přičemž tento segment filipínského trhu zůstává i nadále nedostatečně saturován.

Navzdory deklarovaným vládním prioritám zůstává úroveň environmentální infrastruktury na Filipínách výrazně nerovnoměrná a silně závislá na kapacitách místních samospráv. Omezené rozpočtové možnosti, rozdílná úroveň technického know‑how a často nedostatečná projektová příprava brání realizaci rozsáhlých centralizovaných projektů, zejména mimo hlavní metropolitní oblasti. Tento stav však současně vytváří prostor pro decentralizovaná řešení menšího a středního rozsahu, která jsou flexibilnější, finančně dostupnější a lépe přizpůsobená místním podmínkám, včetně venkovských a ostrovních oblastí s omezenou infrastrukturou.

Největší potenciál se nachází v oblasti nakládání s komunálním odpadem, zejména v souvislosti se zákonnou povinností zřizovat zařízení Material Recovery Facilities (MRF) na úrovni místních samospráv (barangay). Vzniká tak dlouhodobá poptávka po kompaktních technologiích pro třídění, drcení, lisování a kompostování odpadu, stejně jako po řešeních umožňujících základní materiálové využití odpadu na lokální úrovni. Preferována jsou provozně jednoduchá, robustní a modulární řešení s nízkými nároky na obsluhu a údržbu, která odpovídají omezeným personálním i technickým kapacitám místních jednotek a umožňují postupné rozšiřování dle dostupných finančních zdrojů.

Další významnou oblastí je vodní hospodářství, zejména čištění a úprava odpadních vod. Nedostatečná kanalizační infrastruktura v menších městech, rychle se rozvíjejících turistických destinacích a na ostrovech vytváří trvalou poptávku po decentralizovaných systémech, jako jsou kompaktní čistírny odpadních vod, biologické čisticí technologie a zařízení pro zpracování a stabilizaci kalů. Tyto projekty jsou často realizovány v komunálním měřítku nebo formou partnerství veřejného a soukromého sektoru, přičemž důraz je kladen na nízké provozní náklady, energetickou úspornost a schopnost stabilního provozu i při kolísavém zatížení.

Rostoucí význam získávají rovněž adaptační a protipovodňová opatření v reakci na častější a intenzivnější extrémní klimatické jevy. Prioritou jsou zejména retenční a vsakovací prvky, mobilní protipovodňové systémy, monitoring vodních toků, senzorová řešení a systémy včasného varování. Pro české firmy představuje filipínský trh reálné příležitosti zejména v roli technologických dodavatelů či subdodavatelů menších a středních projektů, zpravidla ve spolupráci s místními partnery, s důrazem na praktickou využitelnost, dlouhodobou udržitelnost a provozní spolehlivost nabízených řešení.