Filipíny

Základní shrnutí pro obecnou představu o zemi tedy: kdo má výkonnou moc a ve stručnosti popis státního zřízení, zákonodárství (stručně), ekonomika a příležitosti pro české firmy, případně problémy při vstupu na trh, pokud jsou. Pokud je specifická kultura podnikání tak maximálně ve dvou větách popsat. Přidat výhled do budoucna.

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoManila
Počet obyvatel106,6 mil
JazykDva úřední jazyky: angličtina a filipínština (tagalština).
Náboženství92% křesťané, 6% muslimové 2% jiná náboženství
Státní zřízeníunitární prezidentská republika
Hlava státuRodrigo Roa Duterte
Hlava vládyRodrigo Roa Duterte
Název měnyFilipínské peso (PHP)
Cestování
Časový posun+ 7 (zimní) , + 6 hodin (letní)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecMgr. Jana Šedivá
Ekonomický úsekM.A.Benjamin Žiga
Konzulární úsekMgr. Ján Krivoš
CzechtradeNe
CzechinvestNe
Ekonomika
Nominální HDP (mld. USD) 402,1
Hospodářský růst (%) 6,8
Inflace (%) 4,0
Nezaměstnanost (%) 8,2

Filipíny jsou nejstarší demokracií v regionu jihovýchodní Asie s nadějně se rozvíjející ekonomikou s prozápadní kulturou. Země je jediným asijským státem s dominantním křesťanstvím (katolická církev, značný zájem o Pražské Jezulátko). Blízkost kultur, potenciál Filipín stát se v dohledné době jednou z 20 největších ekonomik světa a také schopnost ČR se v zemi prosazovat lépe než v tradičních asijských tygrech předjímá intenzitu vztahů a silný vzájemný zájem o spolupráci. MZV ČR proto podporuje rozšiřování spolupráce s Filipínami i na ostatní resorty mimo obvyklou zahraniční politiku, obchod a cestovní ruch. V současnosti se tak již rozvíjí spolupráce v resortech obchodu, financí, obrany, zemědělství, životního prostředí a školství. Filipíny prošly hospodářskou recesí od 1. čtvrtletí 2020 do 1. čtvrtletí 2021 s ohledem na pokračující pandemii, která navzdory pozitivním výhledům na začátku roku nadále brzdí hospodářské oživení. Ekonomové předpovídají, že narušení místních a globálních ekonomických aktivit způsobí v roce 2021 rychlejší průměrnou inflaci v rozmezí od 3,0 do 4,2%.Současné vzájemné vztahy jsou na dobré úrovni, v  politické oblasti neexistuji žádné problémy. ČR oceňuje demokratickou tradici na Filipínách a mírový proces vedený filipínskou vládou s muslimskými organizacemi v jižních oblastech země a maoistickými povstalci v chudých oblastech. Česká republika od roku 2001 pravidelně realizuje na Filipínách projekty rozvojové spolupráce, sloužící mj. i k otevírání dveří pro české univerzity, instituce a firmy. Úspěšně se vyvíjí obchodní výměna. Filipínslká vláda  masivně investuje do modernizace dopravy a infrastruktury, školství a zdravotnictví, energetiky a do ozbrojených složek. O Filipíny projevuje zájem rostoucí počet podnikatelů. Český vývoz dosahuje úrovně obdobné zemím, které byly dříve označovány za prioritní. Celkový obrat mezi ČR a Filipínami má rostoucí trend. Posledních 5 let je obchodní bilance v záporných číslech,

Souhrnná teritoriální informace (STI) Filipíny (316.65kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Filipíny (MZV) (84.21kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Republika ng Pilipinas Jazyk: filipínština

Zkrácený název: Filipíny

Složení vlády :

• Prezident republiky: Rodrigo R. Duterte

• Úřad vice-prezidenta: Maria Leonor G. Robredo

• Úřad výkonného ministra (Executive Secretary): Salvador Medialdea

• Úřad ministra pro tisk a prezidentský mluvčí (Office of the Press Secretary and Presidential Spokesperson): Harry Roque

• Vedoucí prezidentské kanceláře: Ferdinand B. Cui Jr.

• Ministr pro komunikaci prezidenta: Martin Andanar

• Právní poradce prezidenta: Salvador Panelo

• Poradce prezidenta pro mírový proces: Sec. Carlito G. Galvez Jr.,

• Ministr zemědělství (Agriculture): William D. Dar

• Ministr pro rozpočet a řízení (Budget and Management): Wendel E. Avisado

• Ministr školství (Education): Leonor Briones

• Ministr energetiky (Energy): Alfonso Cusi

• Ministr životního prostředí a přírodních zdrojů (Environment and Natural Resources): Roy Cimatu

• Ministr financí (Finance): Carlos Dominguez III

• Ministr zahraničních věcí (Foreign Affairs): Teodoro L. Locsin Jr.

• Ministr vnitra a vnitřní správy (Interior and Local Government): Eduardo Aňo

• Ministr zdravotnictví (Health): Francisco T. Duque III

• Ministr spravedlnosti (Justice): Menardo I. Guevarra

• Ministr práce a zaměstnanosti (Labor and Employment): Silvestre Bello III

• Ministr pro zemědělskou reformu (Agrarian Reform): John R. Castriciones

• Ministr národní obrany (Department of National Defence): Delfin Lorenzana

• Ministr veřejných prací a dálnic (Public Works and Highways): Mark Villar

• Ministryně pro vědu a technologie (Science and Technology): Fortunato T. De La Peňa

• Ministryně sociálních věcí a rozvoje (Social Welfare and Development): Rolando J. D. Bautista

• Ministr cestovního ruchu (Tourism): Bernadette Romulo-Puyat

• Ministr obchodu a průmyslu (Trade and Industry): Ramón Lopez

• Ministr dopravy a spojů (Transportation and Communications): Arthur Tugade

• Úřad pro národní ekonomický rozvoj (NEDA – National Economic and Development Authority): Karl Kendrick Chua

Filipíny jsou od získání nezávislosti na USA v r. 1946 republikou a nejstarší demokracií v jihovýchodní Asii. Filipíny jsou zastupitelskou demokracií a unitárním státem, s výjimkou autonomního regionu Bangsamoro. Prezident je hlava státu i vlády a vrchní velitel ozbrojených sil, je volen přímou volbou na 6 let. Dvoukomorový Kongres se skládá z horní komory (Senátu) – volen na 6 let, a komory dolní (Sněmovny reprezentantů) – volena na 3 roky. Souostroví je rozvojovou zemí (podle SB „lower-middle income country“), která prochází ekonomickými reformami. Setrvalý ekonomický růst je založen na domácích investicích a remitencích od filipínských občanů žijících v zahraničí. Růst HDP zaznamenal propad v letech 2020-21 v důsledku pandemie Covid-19. Stabilitu země dlouhodobě ohrožují maoističtí povstalci a separatismus muslimských etnik na jižním ostrově Mindanao. Prezidentem byl zvolen Rodrigo Roa Duterte dne 1. července 2016, další prezidentské volby proběhnou v květnu 2022.

1.2. Zahraniční politika země

Filipíny jako bývalá španělská a posléze americká kolonie se dlouhodobě orientovala na strategické partnerství s USA. S příchodem prezidenta Duterteho došlo ke změně kurzu zahraniční politiky Filipín k tzv. „nezávislé politice“, která přinesla odklon od USA (oslabování vojenské a obranné spolupráce) a příklon zejména k Číně, v menší míře k Rusku. Od Číny očekávají Filipíny příliv investic, navýšení vzájemného obchodu a pomoc s budováním infrastruktury, přestože reálná výše obchodu a investic nedosahuje slibované výše a zadlužení Filipín vůči Číně je markantní. Čína také ohrožuje územní integritu Filipín obsazováním ostrovů a útesů v exkluzivní ekonomické zóně Filipín. Významným článkem zahraniční politiky PH je členství v regionální Asociaci států jihovýchodní Asie (ASEAN), kterou v r. 1967 Filipíny spoluzakládaly a usilují o větší integraci, např. prostřednictvím ASEAN Economic Community (AEC) o vytvoření největšího volného trhu na světě. Mezi tradiční filipínské partnery dále patří Korejská republika, Japonsko nebo Austrálie. Vztahy s Evropskou unií nepatří pro Filipíny mezi prioritní, nicméně jsou velice důležité z pohledu obchodu a investic a poskytování rozvojové pomoci, jak stoupá ekonomický potenciál Filipín, což dokládá postupné otevírání velvyslanectví ČS EU v Manile – Dánsko (2014), Maďarsko (2017), Švédsko (2016), Polsko (2018) a Finsko (2021). V současnosti udržují v zemi svá zastoupení v Manile 15 zemí Evropské unie z celkových 28: AT, BE, CZ, DE, DK, ES, FI, FR, GR, IT, NL,PL, RO, UK, HU a SE. Vztahy EU a Filipín a vzájemnou spolupráci upravuje „Rámcová dohoda o partnerství mezi EU a Filipínami“ (tzv. PCA), která vstoupila v platnost v březnu 2018. Na jejím základě probíhá např. politický, lidskoprávní, ekonomicko-obchodní nebo vědecký dialog. Mezi základní rozvojové nástroje EU na Filipínách patří „Development Cooperation Instrument“ (DCI) a „Instrument for Stability“ (IfS). EU momentálně připravuje v rámci DCI nový Víceletý indikativní program (tzv. MIP) pro léta 2021 – 2027. Nejasná situace panuje ohledně dalšího vývoje  o dohodě o volném obchodu (FTA) mezi EU a PH, jejichž poslední kolo proběhlo v r. 2017, neboť současná politika prezidenta Duterteho se rozchází se základními hodnotami EU v oblasti lidských práv. Pro EU není akceptovatelné zabíjení osob v rámci války proti nelegálním drogám, stejně jako záměr vlády prosadit obnovení trestu smrti nebo snížení trestní odpovědnosti mladistvých na 12 let Vývozům EU na Filipíny dominují stroje, dopravní prostředky, chemikálie, potravinářské výrobky a elektronické komponenty, zatímco na Filipínách je hlavní vývoz do EU kancelářská a telekomunikační zařízení, stroje, potravinářské výrobky a optické a fotografické přístroje. Od r. 2014 si Filipíny užívají režim celních preferencí GSP+, který zrušil celní zatížení u celkem 66 % filipínského exportu (6200 výrobků) do EU (včetně ČR) – např. ryby, čerstvé i sušené ovoce, šťávy, džemy, kokosový olej, oděvy a obuv. Filipíny získávají značné množství prostředků pro realizaci svých rozvojových projektů a pro krytí schodku státního rozpočtu ze zahraničních zdrojů formou rozvojové pomoci a výhodných úvěrů. Největšími bilaterálními donory jsou Evropská unie, Austrálie, Japonsko, Korejská Republika a USA. Z multilaterálních donorů poskytuje nejvíce pomoci Světová banka, Asijská rozvojová banka (ADB) a MMF. Rozdělováním přijímané mezinárodní rozvojové pomoci, posuzováním a schvalováním rozvojových projektů se zabývá Národní hospodářská a rozvojová agentura (National Economic and Development Agency – NEDA).

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 106,6 mil (World Bank)

Složení populace

33,39% – 0–14 let  

 62,12% – 15–64 let 

4,49% – 65 let a více

Očekávaná délka života muži 68,7 let/ ženy 74,7 let

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: počet registrovaných pracovních sil: 45 043 000 osob

nezaměstnanost – oficiálně vykazovaná: 5,3 % (leden 2020) Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení: roční přírůstek : 1,57 % počet narozených: 23,7 nar./1.000 obyv.počet úmrtí: 6,1 úmrtí /1.000 obyv. Národnostní složení: Filipínci 91,5% (malajského původu a smíš.) Číňané 1,5%ostatní 7% Náboženské složení: 92% křesťané, z toho: 81% : římsko-katoličtí 2,8 %: protestanti a další, 3 %: Iglesia ni Christo (filipínská křesťanská denominace) 2%:  Aglipayan (místní unitářská církev )3,9 %: ostatní křesťané 6 % – muslimové 2 % – jiná náboženství

Dva úřední jazyky: angličtina a filipínština (tagalština). Komise pro filipínský jazyk zaznamenala v zemi celkem asi 175 jazyků a řadu dalších dialektů. Tři největší jazyky: tagalština (Tagalog – hlavní ostrov Luzon, Mindoro a Panay a okolí) cebuánština (Cebuano nebo také Visaya – ostrovy Cebu a Bohol, jih Negrosu, východ Mindanaa a okolí) ilokánština (Ilocano: sever ostrova Luzon).

Většina filipínských jazyků patří do skupiny Malajsko-polynéských jazyků, tj. jedné z hlavních větví austronéské jazykové rodiny a jednou z nerozšířenějších jazykových skupin světa vůbec. Zahrnují většinu jazyků ostrovů jihovýchodní Asie, Madagaskaru, Nového Zélandu a Oceánie. Největším z nich – tagalština či tagalog je mateřským jazykem asi třetiny Filipínců. V zemi je dále 13 jazyků s nejméně 1 milionem rodilých mluvčích: Tagalog, Cebuano, Ilokano a dále Hiligaynon (Ilongo), Waray-Waray, Kapampangan, Bikol, Pangasinan, Maranao, Maguindanao, Kinaray-a a Tausug.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Filipíny prošly hospodářskou recesí od 1. čtvrtletí 2020 do 1. čtvrtletí 2021 s ohledem na pokračující pandemii, která navzdory pozitivním výhledům na začátku roku nadále brzdí hospodářské oživení. Ekonomové předpovídají, že narušení místních a globálních ekonomických aktivit způsobí v roce 2021 rychlejší průměrnou inflaci v rozmezí od 3,0 do 4,2%. Při pomalém růstu a vyšší inflaci se očekává zhoršení situace v nezaměstnanosti ve srovnání s předpandemickými úrovněmi, kdy se míra nezaměstnanosti pohybovala od 4,0 do 5,1%. Kvalita práce je také problémem, protože mnoho filipínců bylo zaměstnáno v neformálním sektoru za účelem okamžitého výdělku v rámci současných omezení. Zásadním problémem nadále zůstává spotřebu domácností, která představuje přibližně 70,0% HDP země. Ekonomové zároveň předpovídají slabší poptávku po bankovních úvěrech, protože poptávka společností a domácností zůstává pomalá navzdory vstřícnosti centrální banky, které v roce 2020 snižují bankovní sazby minimálně o  200 bazických bodů.. Mezinárodní finanční instituce očekávají, že bankovní půjčky zůstanou v červených číslech a oživí se až ve druhé polovině roku. Na druhé straně ekonomové očekávají trvalý růst remitencí ze zahraničí, jednoho z motorů růstu filipínské ekonomiky, po rychlejším hospodářském oživení v hostitelských zemích.

Primární vývoz zahrnuje polovodiče a elektronické výrobky, dopravní prostředky, oděvy, měděné výrobky, ropné produkty, kokosový olej a ovoce. Mezi hlavní obchodní partnery patří Japonsko, Čína, Spojené státy americké, Singapur, Jižní Korea, Nizozemsko, Hongkong, Německo, Tchaj-wan a Thajsko. Filipíny byly spolu s Indonésií, Malajsií, Vietnamem a Thajskem označeny za jednu z nejperspektivnějších ekonomik regionu.. Hlavní problémy však přetrvávají, zejména pokud jde o zmírnění velkých rozdílů v příjmech a růstu mezi různými regiony země a socioekonomickými třídami, omezení korupce a investice do infrastruktury nezbytné k zajištění budoucího růstu.


Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 6,36,0-9,46,85,8
HDP/obyv. (USD/PPP) 8 710,99 290,88 466,79 070,09 650,0
Inflace (%) 5,32,52,64,04,4
Nezaměstnanost (%) 5,35,110,48,26,7
Export zboží (mld. USD) 52,053,548,552,455,8
Import zboží (mld. USD) 103,0102,876,599,7112,5
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -51,0-49,3-28,0-47,3-56,7
Průmyslová produkce (% změna) 7,1-8,4-10,317,48,7
Populace (mil.) 106,7108,1109,6111,0112,5
Konkurenceschopnost 56/14064/141N/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 3/73/73/73/7N/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -7,2
Veřejný dluh (% HDP) 56,5
Bilance běžného účtu (mld. USD) -4,4
Daně
PO N/A
FO N/A
DPH N/A

Veřejný dluh se od roku 2020 rapidně navyšuje vzhledem k půjčkám filipínské vlády, která tak řeší  financování svých iniciativ na kontrolu lokálních ohnisek COVID  19 a podporu hospodářského oživení. Celkový nesplacený dluh země ke konci března 2021 vzrostl na 10 773,83 miliardy PhP, z čehož 7 744,61 PhP pocházelo od domácích věřitelů, zatímco 3 029,22 miliardy PhP pocházelo od externích subjektů. Vykázaný celkový stav veřejného dluhu byl o 27,1% vyšší ve srovnání s úrovní 8 477,42 miliard PhP na konci března 2020. Zaznamenaná úroveň se promítla do poměru dluhu k HDP 60,4%, což je mírně nad mezinárodní hranicí 60,0%. Ekonomové vyzvali národní vládu, aby přehodnotila svůj fiskální přístup omezující výdaje s cílem omezit rostoucí vládní dluh a rozpočtový deficit.. Ekonomové dále varovali před možnou revizí snížení ratingu země multilaterálními věřiteli, pokud vláda tento problém nebude řešit. Další fiskální zátěží pro národní vládu je rostoucí dluhová služba země. Národní vláda zaplatila za svou dluhovou službu v 1. čtvrtletí 2021 521,51 miliardy PhP, což je o 53,4% více než na úrovni 339,98 PhP miliardy ve stejném období před rokem. Mezitím bylo oznámeno, že národní vláda musí v letošním roce refinancovat 18,0% svého celkového dluhu nebo 10,5% HDP země.

Současně národní vláda neustále zaznamenává pokles svých příjmů v důsledku dopadů globální pandemie a trvajících omezení. Celní úřad (BOC- Bureau of Customs) vykázal na konci října 2020 pátý měsíc po sobě pokles výběru cla. Meziroční zůstatek vykázaný BOC činil 4 48,95 mld. PHP, což bylo o 14,9 % méně ve srovnání s 527,70 mld. PHP na konci října 2019. Agentura uvedla, že výběr cla během uvedeného měsíce ve skutečnosti překročil svůj cíl 48,40 mld. PHP o 5,2 %. Navzdory poklesu příjmů ministr financí Carlos Dominguez zmínil, že národní vláda neplánuje zavést nové daňové opatření, ani během globální pandemie neprodá státem vlastněná aktiva, protože by to do značné míry ovlivnilo veřejné finance. Místo toho zopakoval vládní záměr půjčit si více z komerčních zdrojů a filipínské Centrální banky.

2.3. Bankovní systém

Filipínský bankovní sektor se nevyvíjí tak rychle, jako v ostatních asijských zemích. V čele bankovního systému stojí Centrální banka Filipín – Bangko Sentral ng Pilipino (BSP), která plní tradiční úlohu centrální banky a určuje monetární politiku.Bankovní systém je jedním z mála sektorů ekonomiky otevřený zahraničním investorům, resp. umožňující nadpoloviční vlastnický podíl při investici v zemi. To mj. v roce 2013 umožnilo i vstup české firmy Home Credit na Filipíny. Bankovní systém

• Centrální banka – slouží jako regulátor finančního systému • obchodní banky – mají rozhodující postavení v bankovním systému a poskytují plný rozsah bankovních služeb. Bankami s největším počtem poboček jsou BDO (Banco de Oro) a Bank of the Philippine Islands.  

• místní banky (rural banks) – mají významné postavení v ostatních regionech, kde zajišťují fungování bankovního systému a slouží též pro financování sektoru zemědělství

 • spořitelny (savings‘ banks) vznikly počátkem 70. let a slouží hlavně jako místo pro poskytování úvěrů

• zahraniční banky – jsou zaměřeny především na provádění zahraničních finančních a obchodních transakcí. Podle současného zákona může mít zahraniční banka max. 9 poboček. Některé zahraniční banky se snaží sloučením s místní bankou o snadnější proniknutí na filipínský trh.

• rozvojové banky (development banks) – jedná se o 2 specializované banky:

• The Development Bank of the Philippines sloužící k financování rozvoje infrastruktury, zemědělské produkce, výroby elektrické energie a na podporu exportu

• The Land Bank sloužící k realizaci vládních nákupů půdy pro jejich další přerozdělování v rámci programu agrární reformy Bankovní sektor Filipín je ze strany IMF považován za stabilní díky mírnému klesání podílu špatných úvěrů a vysoké kapitalizaci bank i nad rámec povinnosti stanovené Centrální bankou. Problémem zůstává velký počet finančních institucí a roztříštěnost bankovního systému. Kapitálový trh je relativně dobře rozvinut

2.4. Daňový systém

Sazba daně z příjmu právnických osob -20% / 25%  

Sazba daně z pobočky 25% plus 15% daň ze zisků po zdanění poukázaných do zahraničního ústředí  

Daň z přidané hodnoty (VAT) činí 12 %.

Základ: Filipínské společnosti jsou zdaněny z celosvětového příjmu; nerezidentské společnosti jsou zdaněny pouze z filipínských zdrojů. Zahraniční společnost s pobočkou na Filipínách je zdaněna z příjmu filipínského zdroje. Zdanitelný příjem poboček se počítá stejným způsobem jako dceřiné společnosti. Zdanitelný příjem: Daň z příjmů právnických osob je uvalena na zisky korporace, které se obvykle skládají z příjmů z podnikání / obchodování. Při výpočtu zdanitelného příjmu lze odečíst běžné obchodní výdaje.

Sazba: Filipínské společnosti jsou obecně od 1. července 2020 zdaněny sazbou 25% (sníženo z 30%), s výjimkou společností s čistým zdanitelným příjmem nepřesahujícím 5 milionů PHP a s celkovými aktivy nepřesahujícími 100 milionů PHP, které jsou zdaněny ve výši 20%. Sazba pro ROHQ je 10% do 31. prosince 2021; poté budou ROHQ zdaněny běžnou sazbou daně z příjmu právnických osob.

Vybíráním daní a poplatků je pověřen státní daňový úřad tzv. Bureau of Internal Revenues (BIR) pod dohledem a řízením ministerstva financí. Zákon stanoví daně z příjmu, majetku, darovací daň, DPH (VAT), ostatní procentuální daně, spotřební daň, kolkovné a daně dodatečně uplatněné a vybírané BIR. Jsou uplatňovány na osoby a korporace prostřednictvím regionálních výběrčích míst, která zřizuje BIR nebo za které mohou sloužit příslušné vládní kanceláře nebo i banky k tomu zmocněné. Vybírání cla přísluší celnímu úřadu (BOC – Bureau of Customs).Místní radnice (tzv. lokální správní jednotky – Local Government Units – LGU) jsou oprávněny v místech své pravomoci vybírat z některých činností další daně. 

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Filipíny nadále těží z obchodní preference GSP + s mírou využití 72% v roce 2019. Ve stejném roce 25% celkového filipínského vývozu do EU (téměř 2 miliardy eur) požívalo preferenčního zacházení v rámci preferenční obchodního schématu GSP + .   V roce 2019 činil podíl EU na celkovém obchodu na Filipínách přibližně 10% . Celkově trend zvyšování obchodu pokračuje, což je důsledkem větší poptávky, preferenčního zacházení v rámci GSP + a pozitivnějšího podnikatelského prostředí, což má za následek více obchodních misí z EU do této země. Mezi špičkovými produkty, s nimiž se obchoduje mezi EU a Filipínami, dominují stroje, dopravní zařízení; stroje; chemikálie, potravinářské výrobky a elektronické součástky.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z EU (mil. EUR) 7 095,17 404,45 767,4N/AN/A
Import do EU (mil. EUR) 7 281,07 468,16 509,9N/AN/A
Saldo s EU (mil. EUR) 185,963,7742,5N/AN/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Celkový obrat mezi ČR a Filipínami má rostoucí trend. Posledních 5 let je obchodní bilance v záporných číslech, přestože došlo v roce 2017 k navýšení vývozu o 168 mil. CZK. V roce 2019 český vývoz na Filipíny také zaznamenal rostoucí tendenci o 138 mil. CZK. · V roce 2019 už se jedná o bilanci téměř 1:4. v neprospěch ČR..  Vývoz tvoří hlavně elektrické integrované obvody a stroje automatické zpracování dat. Tyto dvě položky tvoří více než 55% celkového dovozu. Taktéž vývoz je zakotven především v elektrických zařízeních a obvodech, které tvoří nadpoloviční většinu vyváženého zboží.


20182019202020212022
Export z ČR (mld. CZK) 2,52,62,8N/AN/A
Import do ČR (mld. CZK) 9,810,510,9N/AN/A
Saldo s ČR (mld. CZK) 7,47,98,1N/AN/A

Zdroj: ČSÚ



3.2. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

EU a Filipíny v lednu 2018 uzavřely rámcovou dohodu o partnerství a spolupráci (PCA), která vstoupila v platnost 1. března 2018 Evropská unie a Filipíny aktuálně disponují dohodou o partnerství a spolupráci PCA. Nejasná situace panuje ohledně dalšího vývoje o dohodě o volném obchodu mezi EU a PH. Momentálně není jasné, kdy budou rozhovory budou pokračovat a v jakém rozsahu. 

Smlouvy s ČR

  1. Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Filipínské republiky o letecké dopravě, Praha , 23.04.1992 Vstup v platnost: 23.04.1992
  2. Dohoda mezi Českou republikou a Filipínskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic a Protokol, Manila , 05.04.1995 Vstup v platnost: 04.04.1996
  3. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Filipínské republiky o sukcesi do dvoustranných mezinárodních smluv sjednaná výměnou nót, Pasay City , 28.08.1995 Vstup v platnost: 28.08.1995
  4. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Filipínské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických nebo služebních pasů České republiky a pro držitele diplomatických nebo úředních pasů Filipínské republiky, Manila , 13.11.2000 Vstup v platnost: 29.10.2001
  5. Smlouva mezi Českou republikou a Filipínskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, Manila , 13.11.2000 Vstup v platnost: 23.09.2003
  6. Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Filipínské republiky o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy a sportu, Manila, 25.07.2013 Vstup v platnost: 1. 4. 2014
  7. Dohoda mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem národní obrany Filipínské republiky o obranné spolupráci, Praha, 29. května 2017 Vstup v platnost: 27. 10. 2017

3.3. Rozvojová spolupráce

Filipíny nepatří mezi prioritní země zahraniční rozvojové spolupráce ČR, v minulosti zde nicméně bylo realizováno několik velkých rozvojových projektů v sektoru vody a sanitace, na něž je možné navázat i obchodně-ekonomickou spoluprací. Největší bilaterální projekt „Dodávky pitné vody pro Manilu po škodách způsobených tajfuny“ (Strojírny Brno, a.s.) v hodnotě přes 2 mil. USD byl realizovaný v letech 2006 – 2011. ČR tradičně poskytuje Filipínám také humanitární pomoc v souvislosti s přírodními katastrofami na pomoc po záplavách, ničivých tajfunech nebo zemětřeseních, včetně obnovy a prevence dalších katastrof. Např. v r. 2017 poskytla ČR humanitární pomoc v hodnotě 1 mil. Kč rodinám postiženým ničivým tajfunem Nina v regionu Bikolska. V r. 2018 byla schválena humanitární pomoc na obnovu obydlí ve výši 2,8 mil. Kč do oblasti severního Luzonu postižené tajfunem Mangkhut/Ompong. V r. 2019 bylo finančně podpořeno budování alternativních evakuačních center ve městech Malabon, Navotas, Cebu City a  Cagayan de Oro. V r. 2020 ČR podpořila vzdělávání mládeže v největším manilském slumu Baseco. ČR také pravidelně na Filipínách realizuje tzv. malé lokální projekty, které se zaměřují zejména na pomoc znevýhodněným skupinám (ženy, děti) a ochranu životního prostředí. Na Filipínách působí organizace Člověk v tísni s centrálou na ostrově Samar, jehož filipínská pobočka se zaměřuje zejména na posilování kapacit zemědělství a rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

3.4. Perspektivní obory (MOP)


Obranný průmysl

Filipínské Ministerstvo obrany v současné době realizuje takzvaný druhý horizont revidovaného programu modernizace s odsouhlaseným rozpočtem 300 miliard peso.  Nicméně od roku 2018 bylo ministerstvu přiděleno pouhých 108 miliard peso. Prohlubující se rozpočtový deficit Filipín společně se složitým procesem veřejných zakázek vede ke zpomalení implementace projektů z druhého horizontu a lze předpokládat, že nebude do roku 2022 naplněn. Podle národní vlády byla přítomnost čínských plavidel a umělých ostrovů v západním Filipínském moři převládající hrozbou pro suverenitu země. Kromě toho se ministerstvo národní obrany zaměřilo na řešení otázek nelegálního obchodu s drogami, sílícího terorismu v zemi a na pomoc úsilí filipínské vlády bojovat proti globální pandemii. Pro rok 2021 má Ministerstvo národní obrany přidělený rozpočet ve výši 27,0 miliardy filipínských peso na schválené projekty v rámci druhého horizontu revidovaného programu modernizace ozbrojených sil. V rámci programu se má jednat především o bojové inženýrské vybavení, bezpilotní prostředky, útočné vrtulníky, radary, houfnice, tanky, kolové obrněné transportéry a výcvikové letouny. Ministerstvu národní obrany zbývá čas pouze do roku 2022, kdy by mělo dojít k naplnění současného programového cyklu modernizace. Kromě modernizačního programu  ozbrojených sil Ministerstvo také jedná s filipínským úřadem pro hospodářskou zónu (PEZA) o zřízení komplexů obranného průmyslu ve vojenských oblastech, aby přilákal zahraniční investory do sektoru obrany. 

Civilní letecký průmysl

Pandemie COVID 19 měla za následek ztrátu příjmů místních leteckých společností v hodnotě 65 miliard peso a tisíce pracovních míst.  Ekonomové a sdružení civilního letectví rovněž uvádí, že předpandemického objemu cestujících lze kvůli přetrvávající slabé poptávce po cestování opět dosáhnout až po dvou až třech letech. Filipínská vláda zahrnula letecký průmysl, kromě jiných průmyslových odvětví, do fondu záchranné pomoci podle navrhovaného zákona o vládních finančních institucích „Unified Initiatives to Distressed Enterprises for Economic Recovery (GUIDE)“. V návaznosti na slib národní vlády zlepšit místní letecký průmysl Ministerstvo dopravy uvedlo, že dokončili 121 letištních projektů, zahájili 114 a v budoucnu zahájí dalších 75. Probíhá několik projektů rozvoje letišť pro noční provoz po a také modernizaci regionálních letišť ve Viganu, Basku, Calayanu, Viracu a Antique. Kromě toho zahájilo Ministerstvo dopravy v rámci spolupráce se soukromým sektorem výstavbu nových mezinárodních letišť v Bicolu a Bulacanu, aby pomohlo uvolnit přepravu cestujících v přetížené Manile. Dalším zpožděným projektem letiště je rekultivace a výstavba dalšího mezinárodního letiště v Sangley Point v Cavite City. Provinční vláda Cavite, která působí jako partner v rámci PPP, ukončila dohodu, kterou původně zadala konsorciu MacroAsia Corp.-China Communications Construction Co. Ltd, a to v důsledku zásadních nedostatků při předkládání požadavků dohody o společném podniku. V důsledku toho provinční vláda Cavite opět hledá potenciální uchazeče. U nových letištních projektů usiluje Ministerstvo dopravy o zlepšení ostatních regionálních letišť prostřednictvím oficiální rozvojové pomoci nebo financování ze strany národní vlády namísto procesu zadávání veřejných zakázek v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). 

  Dopravní průmysl a infrastruktura

V rámci boje proti nedostatečné kapacitě dopravní infrastruktury započala současná vláda program „Build Build Build“,  jehož úkolem je realizace 72 projektů v hodnotě 3,7 miliard filipínských peso, které by měly umožnit výstavbu nových mostů, dálnic, železnic, městské dopravy či letišť.  Finanční krytí je nepravidelně rozděleno na několik nástrojů skládajících se především z oficiální rozvojové pomoci či projektů typu partnerství veřejného a soukromého sektoru. Většina z projektů je ve fázi stavby či přípravných prací , kdy jsou jednotlivé projekty schvalované Národní ekonomickou a rozvojovou radou NEDA, která neustále aktualizuje projektové cykly a způsoby financování. Ministerstvo dopravy dále oznámilo své plány na zvýšení železniční sítě ze 77 km na 1 200 km do roku 2022. Mezi probíhající projekty patří rozšíření filipínské národní železnice z měst Legazpi v regionu Bicol do města Clark v regionu Pampanga. Dále bude pokračovat stavba lehké železnice MRT-4, MRT-7, železniční spojení Subic-Clark, železnice na druhém největším ostrově Mindanaou a stavba metra v hlavním městě Manila. Současně se očekává dokončení rehabilitace lehké železnice MRT-3 do července 2021, což zvýší počet vlakových souprav, které mají být nasazeny během špičky, aby byla kratší čekací doba pro cestující. Kromě odvětví silniční dopravy DOTr podporuje zlepšení letecké a námořní konektivity.


4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Filipíny jsou jedním z největších světových souostroví. Nachází se v jihovýchodní Asii v západním Tichém oceánu. Jeho ostrovy jsou rozděleny do tří hlavních geografických oblastí – Luzon, Visayas a Mindanao. Filipíny jsou díky své souostrovní povaze kulturně rozmanitou zemí. Země je jediným asijským státem s dominantním křesťanstvím (katolická církev, značný zájem o Pražské Jezulátko).

4.2. Oslovení

Přestože prakticky všichni vzdělaní Filipínci mluví anglicky, nebylo by dobré očekávat, že komunikace bude probíhat v evropském stylu. Je třeba si uvědomit, že způsob chování Filipínců je nepřímý, ostatně podobně jako jinde v Asii. Mnoho lidí proto říká „ano“ i v situaci, kdy myslí „ne“. Velmi časté používání sousloví „yes sir“ (i vůči dámám) i v odpovědi na nejednoznačnou otázku pak může nenavyklého evropského businessmana i rozčílit.   Každý souhlas musí být nahlížen velmi opatrně a v případě jednání by měl být doprovázen dalšími návrhy nebo pokyny k jednání. Firemní „handshake“ je ve filipínské obchodní komunitě standardním protokolem a jednotlivci jsou oslovováni svými tituly a příjmeními až do doby, kdy dojde k bližšímu seznámení.   Nejméně dvakrát je vítán dar mezi obchodními partnery: počáteční setkání a uzavření obchodní dohody. Dar nemusí být nutně drahý, ale měl by být kvalitní. Ideálním dárkem může být něco, co nese logo vaší společnosti a zároveň vyjadřuje obchodní záměr a přátelské gesto. Prezentace daru je velmi důležitá a proto zabalte dar do pěkného obalu. V neposlední řadě neočekávejte, že příjemce otevře dar ve Vaší přítomnosti.


4.3. Obchodní schůzka

Velmi zdvořilé vyjadřování je na Filipínách pravidlem. Přímé příkazy bez zdvořilých obratů (please, can you atp.) nejsou zvykem. Kromě přitakávání „yes“ může zahraničního návštěvníka zmást i stálý úsměv na tvářích Filipínců, který ne vždy značí souhlas nebo potěšení, ale často zakrývá naopak nesouhlas nebo nejistotu. Úcta ke starším je silně zabudována do místní mentality a na vesnicích i v současnosti běžně potkáte děti, které si při potkání na ulici přiloží ruku staršího člověka (občas i cizince) k čelu ve formě jistého „požehnání“. Děti jsou pro místní rodiny požehnáním a ženy mají v této společnosti silnější postavení než v některých okolních zemích. Filipíny byly první zemí v Asii, kde ženy mohly volit. Je vhodné vzít si na důležitá jednání právníka? V případě pokročilého jednání a přítomnosti právního zástupce druhé strany je jistě vhodné postupovat stejně. Při soudním přelíčení se dává přednost filipínskému právu. Opakovaná odvolání proti rozsudku mohou vést k tomu, že se spor ocitne až před Nejvyšším soudem. Jeho rozhodnutí je konečné. Není neobvyklé, že během soudního projednávání sporu dochází k častému lobování ve sdělovacích prostředcích. Rovněž se mohou vyskytnout netradiční i násilné způsoby řešení sporů. Zkušenosti některých zahraničních firem naznačují, že i nestranný místní soud je ovlivňován místním prostředím anacionalismem. Např. před několika lety soud neuznal žalobu firmy McDonald pro porušení registrované známky jejich výrobku Big Mac filipínskou firmou Big Mak, prodávající také hamburgery

Jak je to během jednání s občerstvením? Na obchodních schůzkách se často podává lehké občerstvení. Základem je nikdy neurazit svého hostitele odmítnutím, i když jste právě měli velkou snídani nebo oběd, než jste dorazili. V restauracích i či soukromých rezidencí vždy vyčkejte instrukcí svého hostitele a počkejte, až budete poučeni, kde sedět, a  pokud jde o bufet, tak vyčkejte na pokyn k odebrání pokrmů. Zatímco mnoho asijských kultur věří, že nechat malou část jídla na talíři na konci jídla, je ukázkou úcty, Filipíncům opravdu nevadí, pokud projevíte své uznání zkonzumováním celého pokrmu až do posledního sousta. Vždy následuje písemné poděkování za pozvání.

Co si obléci do restaurace? Kromě běžného obleku, muži na Filipínách používají tradiční dlouhé košile zvané „barong“, zdobené na přední straně prýmky a obvykle s perleťovými knoflíky. Tato košile se nosí vytažena z kalhot a má stejnou hodnotu jako sako, které v místních klimatických podmínkách může být na obtíž. Kvalitnější a dražší barongy bývají vyrobené z ananasového vlákna. Jedná se o obdobu podobných košil ze španělských kolonií jinde ve světě (např. Kuba).


4.4. Komunikace

Jak nejlépe komunikovat? Koncept chování „pakisama“  (sounáležitosti, přátelství, sdílení) je velmi silnnou součástí filipínské mentality, která se nechová individualisticky. Mnoho Evropanů ocení snahu Filipínců být vždy nápomocný v rámci skupiny. Z tohoto důvodu je také potřeba být si neustále vědom otázky cti, resp. konceptu „ztráty tváře“, ve kterém navíc urážka jednoho může být pociťována jako urážka všech. Není neobvyklé si dohodnout schůzku i měsíc předem. Jako profesionální zdvořilost vždy potvrďte datum telefonicky několik dní předem a poskytněte předem kopie veškerých materiálů, které jsou nezbytné k objasnění cílů schůzky. Doprava ve velkých filipínských městech patří k nejhorším na světě a vždy si musíte vyhradit dostatek času, abyste se dostali do cíle. Z tohoto důvodu není rozumné plánovat několik schůzek denně, ale spíše počet omezit a nechat si dostatečnou časovou rezervu k přesunu. Vedle pravidelných svátků existují i pohyblivé náboženské svátky, mezi něž na Filipínách patří vedle křesťanských i muslimské svátky, s ohledem na 5% menšinu filipínských muslimů. Jejich termín závisí na islámském lunárním kalendáři. Další volné dny jsou vyhlašovány např. den voleb apod. Často jsou tyto dny volna vyhlašovány tak, aby spojily pravidelný svátek s víkendem. Jednotlivé části Filipín vč. Manily, dále slaví své místní svátky (fiesta) – většinou se jedná o svátky patronů. Tyto dny pak jsou místními dny pracovního volna.

4.5. Doporučení

Filipínské ostrovy jsou rozděleny do tří hlavních geografických oblastí – Luzon, Visayas a Mindanao. Filipíny jsou díky své souostrovní povaze kulturně rozmanitou zemí, kde je většina podnikatelských aktivit soustředěna  na ostrově Luzon  (tvoří 73 % HDP) a největších měst jako Manila, Davao nebo Cebu City. Úlevy jsou poskytovány také v případě investic do zvláštních exportních a ekonomických zón, kde platí všeobecně 5% daň z hrubého příjmu, pokud jsou ve výrobě používány domácí suroviny. Firmy umístěné v bezcelních zónách jako Subic Bay Freeport, Clark Special Economic Zone a Port Point Special Economic and Freeport Zone

4.6. Státní svátky

Vedle pravidelných svátků existují i pohyblivé náboženské svátky mezi něž na Filipínách patří vedle křesťanských i muslimské svátky, s ohledem na 5% menšinu filipínských muslimů. Jejich termín závisí na islámském lunárním kalendáři.

Na Filipínách je vyhlášeno těchto 20 státních svátků:

  • 1.leden Nový rok
  • 31. leden Čínský nový rok
  • 25. únor EDSA revoluce (special holiday for schools)
  • 9. duben Day of Valor / Bataan and Corregidor Day – výročí pádu obránců Filipín za 2. sv.v.
  • 17. duben Zelený čtvrtek 18. duben Velký pátek
  • 19. duben Černá sobotakvětna Svátek práce
  • 12. června Den nezávislosti – 1898 – hlavní státní svátek, datum nezávislosti na Španělsku (finální nezávislost vyhlášena na USA až 4. 7. 1946 i ta byla v minulosti st. svátkem)
  • 28. července – Eid’l Fitr – Slavnost přerušení půstu (Konec ramadánu)21. srpen Den Ninoy Aquino (Ninoy Aquino Day)
  • 25. srpen Národní hrdinové den (National heroes day)
  • 31. srpna Den národních hrdinů5. října Svátek obětování – Eidul Adha – připomínka starozákonní Abrahámovy oběti berana namísto syna.listopadu Den všech svatých
  • 30. listopadu Den A. Bonifacia (Bonifacio Day)
  • 25. prosince Svátek vánoční
  • 26.prosince Svátek vánoční
  • 30. prosince Den J. Rizala (Rizal Day)
  • 31. prosince poslední den roku.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Nalezení vhodného distribučního a prodejního kanálu je předpokladem pro úspěšné umístění zboží na filipínském trhu. V podmínkách tohoto trhu se jeví jako nutnost realizovat prodej či se účastnit tendrů za pomoci filipínských partnerů – dovozců nebo výhradních distributorů s vhodnou formou jejich zainteresovanosti a s vhodnou formou účasti dodavatele. Vzhledem k administrativním obstrukcím a komplikovaným právním vztahům je nejen vhodné ale ze zákona často nutné aplikovat formu společného podniku ale až po dobré a dlouhodobé spolupráci s distributorem /zástupcem a obsazení určité části trhu. Výhodou využívání distributora nebo zástupce je jeho znalost trhu a především mentalita místního zákazníka. Využití „specialistů“ se znalostí problematiky celního odbavování případně jiných aktů při jednání s místními úřady tento proces urychluje a zlevňuje. Vhodná volba výše provize, rozsahu sortimentu a vymezení teritoria působnosti jsou rozhodujícím kriteriem pro další spolupráci s místním zástupci. Ti většinou požadují od počátku exkluzivitu zastoupení výrobce, aby mohli krýt vysoké náklady, které musí vynaložit pro uvedení výrobku na trh. Exkluzivitu je vhodné poskytnout až po získání určitých zkušeností s vybraným zástupcem a je vhodné ji vázat na minimální roční obrat. Z teritoriálního hlediska je většina dovozů realizována přes přístav nebo letiště Manila a případně přes letiště CLARK severně od Manily. V roce 2014 došlo k omezení provozu kamionů přes Makati City (de fakto část Manily), což výrazně komplikuje převážení zboží mezi výrobci a přístavem. Výrobci jsou tak nuceni za průjezd Manilou buď platit, anebo využívat přístav Batangas, který je s Manilou propojen dálnicemi SLEX a Star. Převoz do Batangasu samozřejmě oproti Manile zvyšuje náklady. Dalším významným mezinárodním přístavem je přístav Cebu. Přístav v Davao City na ostrově Mindanao slouží obchodu s jižními sousedy Filipín zejména s Indonésií, Malajsií a sultanátem Brunei-Darusalam.

V celním sazebníku a ve vyhlášce BOC (Bureau of Customs) jsou uvedeny položky, které je zakázáno dovážet: drogy (včetně máku) a nástroje k jejich distribuci, úpravě a užívání nebo propagaci, pornografie, nepravé šperky a vzácné kovy nebo slitiny, neuvádějící správnou ryzost, protistátní materiály, materiály nebo přístroje k provozování hazardních her. Zbraně a různé vojenské materiály není možno dovážet bez zvláštního povolení. Zařazení položek do seznamu regulovaných nebo zakázaných se mění a porušení může být kvalifikováno jako trestný čin. Proto se doporučuje ověřit si zařazení položky u CICO – Customs Import Classification Office i u běžných druhů zboží. Dokumenty Podstatnou zákonnou podmínkou pro dovoz byla do 31. 3. 2000 předvývozní kontrola zboží nezávislou agenturou. Filipínská vláda měla pro tento účel uzavřenou dohodu s SGS, jejíž platnost však již skončila. Od 1. 1. 2000 Filipíny přešly na systém určování celní hodnoty podle pravidel WTO – Transaction values, čili skutečná je cena placená. Ukončení povinnosti předvývozní kontroly u exportu na Filipíny je možno považovat za významný krok v liberalizaci obchodu. Vláda v následujících letech zvažovala obnovení předexportní inspekce na všechno zboží, dovážené do země. Jako důvody byly uváděny snahy o pašování některých druhů zboží do země a celní úniky. K obnovení však zatím nedošlo. Celní faktura by měla vždy obsahovat cenu rozdělenou na hodnotu zboží EXW, dále dopravné, pojištění a jiné výlohy/poplatky. Tarify Spolu se členstvím ve WTO se Filipíny zavázaly dodržovat harmonogram snižování celních tarifů.


5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Podmínkou pro zřízení zahraničního podniku, kanceláře, reprezentace nebo společného podniku povolení u příslušné vládní instituce tj. zapsání v obchodním rejstříku v „Bureau of Trade“,registrace u „Securities and Exchange Commission” (SEC),registrace u Board of Investment (BOI) a u Philippine Economic Zone Authority (PEZA) v případě, že se jedná o investici v rámci IPP (Investment Priority Plan) na které se vztahují zvýhodnění, poskytovaná BOI nebo PEZA.v případě investice v oblasti volných zón v Subic nebo Clark je zapotřebí získat povolení od příslušných správ těchto zón,registrace na magistrátu Manily (Office of the Mayor) nebo příslušného správního provinčního místa,registrace u daňového úřadu – „Bureau of Internal Revenues“ (BIR),registrace místních zaměstnanců u SSS a DoLE,získání pracovního povolení pro zahraničního pracovníka u DoLE.Povolení k činnosti reprezentační kanceláře vydává Securities and Exchange Commission SEC na základě dokladu o převedení částky na provoz kanceláře, ověřené kopie rozhodnutí představenstva firmy o zřízení kanceláře na Filipínách a jmenování rezidentního agenta, souhlasu agenta se jmenováním, auditorem potvrzené účetní rozvahy mateřské společnosti za předchozí rok a ověřené kopie výpis z obchodního rejstříku. V případě neziskové reprezentační kanceláře není třeba se registrovat na Board of Investment – BOI (Department of Trade and Industry). Zkušenosti s registrací vlastní pobočky mají české firmy teprve čerstvou. V zemi mají vlastní registraci firma BTL, dále Home Credit (2013) a z organizací Člověk v Tísni (2014). Poznámka: Všechny české dokumenty musí být přeloženy do angličtiny a superlegalizovány velvyslanectvím Filipín v Praze. Reprezentační kancelář nevytváří zisk a proto neodvádí daň z příjmu ani VAT a nevztahují se na ni předpisy o repatriaci zisku. Jednotlivec, který není občanem Filipín (bez ohledu na délku pobytu), podléhá pouze dani z příjmu ze zdrojů na Filipínách. Paušální sazba daně cizinců, registrovaných u „Regional or Area Headquarters and Regional Operating Headquarters of Multinational Companies“ pro příjmy nebo např. diety činí 15 %.

5.3. Marketing a komunikace

Vzhledem k charakteru výrobků českých firem je třeba využít nejvhodnějších prostředků propagace, které jsou jiné než agresivní reklamy na různé druhy spotřebního zboží, kosmetiky a nejnovějších mobilních telefonů. Vhodně a správně umístěná reklama v rozhlase, televizi, světelná nebo plakátová reklama na ulici znamenají velkou podporu prodeje inzerovaných výrobků, zvláště spotřebního charakteru. Filipínské reklamní agentury, kopírující příklady z USA, propagují celoplošně inzerované výrobky. V současné době nejvýhodnější a zároveň nejdražší reklama je během zápasů v košíkové, která je nejpopulárnějším filipínským sportem. Rozhlasová reklama stále hraje významnou roli zejména v chudých provinciích, protože radiový přijímač je pro většinu Filipínců dostupnější než televize. Přispívá tomu také lepší pokrytí radiovým signálem než televizním. Inzerce v cca 20 novinových denících, které vycházejí v Manile, je standardní masovou reklamou, která denně oslovuje asi 10 milionů Filipínců. Mezi nejvhodnější patří deníky Manila Bulletin, Philippine Daily Inquirer, Philippine Star a několik deníků v místním jazyce tagalog. Doporučuje se také reklama ve speciálních odborných a profesně zaměřených časopisech. Mezi prostými Filipínci jsou velmi oblíbené libovolné samolepky. Rozdané propagační samolepky firem se pravděpodobně objeví na některém tradičním místním dopravním prostředku jeepney a poskytnou tak levnou a dlouhodobou propagaci firmy / výrobku mezi širokou veřejností.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematiku ochrany duševního vlastnictví na Filipínách je třeba rozdělit do 2 základních rovin – duševní vlastnictví v průmyslové výrobě a falšování spotřebního zboží. Rovinou první je ochrana duševního vlastnictví v průmyslové výrobě. V této oblasti si Filipíny vedou velice dobře a s ohledem k ostatním asijským zemím mají velice solidní pověst. Filipíny jsou z hlediska své levné pracovní síly, vyhladávaným místem pro výrobu mnoha druhů zboží a součástek s vysokým nárokem na manuální zpracování. Jako příklad může posloužit elektronický průmysl. Je zcela běžné, aby na ploše jednoho místního závodu existovalo několik výrobních hal a v každé z nich se vyráběly komponenty pro jiného odběratele, s tím, že ochrana duševního vlastnictví je zcela zabezpečena, což je doloženo skutečností, že většina světových výrobců využívá tímto způsobem filipínské pracovní síly již řadu let bez sebemenších stížností. Druhou rovinu je třeba vidět na úrovni spotřebního zboží počínaje oděvy, módními doplňky, elektronikou, mobily zbraněmi přes pirátské kopie hudby či filmů až například ke kopiím pistolí světových značek. Filipíny nejsou v tomto ohledu mezi asijskými státy nikterak vyjímečné. Na místních tržnicích lze pořídit pirátskou kopii prakticky čehokoliv, nutno ale dodat, že zemí původu tohoto zboží bývá zpravidla Čína. Ve spojitosti s Čínou je také třeba uvést skutečnost, že odtud pochází řada neoriginálního zboží, které je chrleno na evropský trh, ovšem administrativně jsou za místo původu uváděny Filipíny. Představitelé EU na Filipínách již několikrát podobné případy vyšetřovaly, ale s velmi omezeným výsledkem. Vzhledem k velmi těsné provázanosti místní podnikatelské a státní sféry nelze očekávat významnou pomoc z oficiálních míst.

5.5. Trh veřejných zakázek

I přes pokračující privatizaci zůstává filipínská vláda významným dovozcem zboží, nakupovaného formou vyhlašování veřejných zakázek – tendrů. Některé nákupy se uskutečňují prostřednictvím rezortních ministerstev (Departments), státních agentur včetně univerzit a vysokých škol, firem plně nebo částečně kontrolovaných státem, vládních finančních úřadů a jednotek místní správy. Vypisování a další proces schvalování nabídek se řídí zákonem č. 9184 nebo tzv. Government Procurement Reform Act (GPRA). Všechny významné projekty s účastí státu nebo s poskytováním státních záruk jsou hodnoceny a schvalovány Úřadem pro národní hospodářský rozvoj (National Economic Development Authority – NEDA), v poslední instanci potom vládním Investment Coordination Committee, kterému předsedá prezident. Řada projektů je iniciována návrhem dodavatele / investora (tzv. unsolicited offer). Podle zákona může být vyhlašováno výběrové řízení na konkurenční protinabídku, která je však vzhledem k informovanosti a k jednoznačně výhodnější pozici navrhovatele projektu často formalitou. Navrhovatel se však často nevyhne vyhlášení tzv. „Swiss Challenge“, což v praxi znamená, že obsah jeho nabídky je zveřejněn a konkurence je žádána o předložení „výhodnějších“ nabídek. Zahraniční dodavatel se může zúčastnit nabídkového řízení přes svou registrovanou kancelář (Branch Office) nebo místního zástupce, akreditovaného u příslušné instituce. Zařazením na mailing list instituce, vypisující tendrové řízení, je prvním předpokladem pro navázání kontaktu na základě žádosti s kopií dokladu o registraci firmy nebo pobočky. Některé obchody např. nákupy strategických materiálů a potravin provádějí pouze vládní instituce (nejvíce tzv. Procurement Office ) nebo organizace na základě akreditace obou partnerů. Dovozy objemově významnějších dodávek pro filipínskou armádu, policii, požární sbor nebo pobřežní hlídky se uskutečňují přes Philippine International Trading Corporation – státní zahraničně-obchodní společnost, podřízenou přímo prezidentskému paláci. V případě, že objem dodávky překračuje 1 mil. USD musí dodavatel souhlasit s vazbovým obchodem (countertrade), offsetem nebo jinou podobnou formou obchodu, zajímavou i pro odběratele.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Při soudním přelíčení se dává přednost filipínskému právu. Opakovaná odvolání proti rozsudku mohou vést k tomu, že se spor ocitne až před Nejvyšším soudem. Jeho rozhodnutí je konečné. Není neobvyklé, že během soudního projednávání sporu dochází k častému lobování ve sdělovacích prostředcích. Rovněž se mohou vyskytnout netradiční i násilné způsoby řešení sporů. Zkušenosti některých zahraničních firem naznačují, že i nestranný místní soud je ovlivňován místním prostředím a nacionalismem. Např. před několika lety soud neuznal žalobu firmy McDonald pro porušení registrované známky jejich výrobku Big Mac filipínskou firmou Big Mak, prodávající také hamburgery. Novou zkušeností pro české podnikatele je pak aféra vydírání české firmy Inekon z roku 2014 v souvislosti s jednáním o zakázce na nové tramvaje pro manilskou linku MRT3.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Vstup cizinců je striktně omezen a na území Filipín mohou vstoupit pouze (tedy pokud nejsou úplně zakázány příjezdy cizinců, viz výše) filipínští občané, cizinci, rodinní příslušníci (manželé, manželky a děti) filipínských občanů (s platným vízem), akreditovaní úředníci zahraniční vlády a mezinárodních organizací s platným diplomatickým vízem – 9 (e), zahraniční letecká posádka. Po dobu trvání pandemie Covid-19 doporučujeme kontaktovat Velvyslanectví ČR v Manile nebo Velvyslanectví Filipín v Praze ohledně možnosti příjezdů na Filipíny a sledovat jejich webové stránky.

Filipíny se od března 2020 nacházejí z důvodu šíření pandemie Covid-19 ve stavu kalamity (State of Calamity), který je nyní platný do 12. září 2021. Vzhledem k omezeným možnostem filipínského zdravotnictví uplatňuje od začátku epidemie filipínská vláda přísná karanténní opatření, jejichž povaha se liší podle oblastí a míry nákazy Covid-19.  V současnosti je 30 denní bezvízový pobyt pro české občany (a obecně i jiné cizince) přerušen a vstup pro cizince na území Filipín je až a výjimky značně omezen. Filipínské úřady také příležitostně zavádějí krátkodobá přísnější opatření, v případě zhoršení pandemické situace, znemožňující úplně příjezdy cizinců, i těch, kteří by jinak měli nárok přijet na Filipíny z důvodu výjimky.

Informace věnované cestování na Filipíny jsou častěji aktualizovány na webové stránce MZV ČR, kterou doporučujeme jakovýchozí zdroj informací a odkud také tuto informaci přebíráme. Víza Občané ČR mohou cestovat na Filipíny za účelem turistiky bez víz, pokud doba jejich pobytu nepřesáhne 30 dnů. Pro vstup se vyžaduje platný cestovní pas, platný minimálně 6 měsíců nad předpokládanou dobu pobytu na Filipínách, a zpáteční letenka, event. letenka do další destinace. Bez zpáteční, event. navazující letenky, nebudou cestující do země vpuštěni.Při turistických cestách nad 30 dní či cestách za jiným účelem je třeba požádat o vízum na Velvyslanectví Filipín v Praze.  Specifické podmínky pro cestování S ohledem na bezpečnostní situaci a nebezpečí únosu cizinců doporučuje MZV dbát během pobytu na Filipínách maximální opatrnosti.Doporučujeme prověřit také aktuální zprávy v rubrice „Aktuální doporučení a varování“ na webu MZV ČR !!! Vzhledem ke konfliktu mezi filipínskými vládními jednotkami a kriminální islamistickou teroristickou skupinou Abu Sayyaf, MZV doporučuje necestovat do (ani lodí v okolí) jihozápadní části Filipín na ostrovy Basilan, Jolo, Sulu, Tawi Tawi a západní (muslimské) části ostrova Mindanao (avoid travel to certain area), do východní (křesťanské) části ostrova Mindanao, do jižní části provincie Cebu (až po municipality Badian a Dalaguete) a jižní části ostrova Palawan (až po Puerto Princesa) cestovat jen v naléhavých případech (avoid non-essential travel). Současně doporučujeme vyhýbat se na celém území Filipín shromáždění většího počtu osob kvůli nebezpečí bombového útoku. Vzhledem k zaměření prezidenta Duterteho a jeho administrativy na „válku s drogami“ důrazně nabádáme občany ČR, aby se vyhnuli jakékoliv asociaci s drogami od nákupu a převozu po držení a osobní užití. Konzumace alkoholu na veřejnosti je – mimo vyhrazené restaurační zařízení – zakázána. Upozorňujeme také na podvody, kdy jsou občané ČR místními podvodníky opití/ zdrogovaní, vmanipulovaní do nepříjemné situace (sex na veřejnosti s transsexuální prostitutkou/ fyzické násilí/ údajná nezaplacená útrata, atp.) v těchto situacích jsou nahraní na video a následně vydíraní. Doporučujeme proto nepohybovat se -zejména sami- po pochybných podnicích. Hlavními turistickými centry jsou ostrovy jižně od hlavního města, př. Cebu, Bohol, Mindoro a Boracay. Pokud jde o běžnou kriminalitu, ta je obdobná jako ve světových metropolích. Doporučuje se nepřespávat v hostelích ve sdílených pokojích (shared/ dormitory rooms), časté jsou krádeže pasů a hotovosti.  Ve městech (především v Manile a Cebu) se doporučuje zvýšená opatrnost v nočních hodinách (časté jsou incidenty s řidiči taxíků) a je třeba se vyhnout chudinským čtvrtím. Při používání veřejné dopravy, především autobusů a tzv. jeepney, může dojít k ozbrojenému přepadení. Důrazně doporučujeme využívat pouze registrované taxislužby (v Manile i Cebu mají své stánky u východu z letištní haly), neboť se začínají množit případy, kdy neregistrovaní řidiči taxi zavezou klienta na odlehlé místo, kde ho okradou. Filipínské klima je vlhké a tropické. Průměrné denní teploty se pohybují v rozmezí 28–37°C. Nejvyšší teploty jsou od dubna do května v období sucha a nejnižší od prosince do února. Od června do listopadu je deštivé období, kdy spadne až 500 mm srážek měsíčně a vlhkost vzduchu často dosahuje až 100 %. Od června do poloviny prosince je na Filipínách období dešťů a tajfunů. Před cestou na Filipíny v tomto období doporučujeme cestovatelům, aby průběžně sledovali aktuální předpověď počasí na webových stránkách Filipínského úřadu pro atmosférické, geofyzikální a astronomické služby (Philippines Atmospheric, Geophysical and Astronomical Services Administration – PAGASA) na www.pagasa.dost.gov.ph. Aplikaci Pagasa, která zasílá informace o případném blížícím se nebezpečí (např. varování před tajfuny, povodněmi apod.), lze stáhnout do mobilního telefonu. Dále upozorňujeme na projekt Dobrovolné registrace občanů České republiky při cestách do zahraničí (DROZD), který umožňuje účinně organizovat pomoc českým občanům, kteří poskytnou na dobrovolném základě informace o svém plánovaném pobytu v zahraničí.

Doprava patří mezi největší problémy Filipín, především pak hlavního města Manily. Kapacitně a technicky nevyhovující dopravní systém, nízká technická úroveň vozového parku a nedisciplinovanost řidičů jsou důvodem častých dopravních kolapsů. Proto si je třeba v případě dohodnutých časů na schůzky ponechávat dostatečnou časovou rezervu a případné zpoždění ohlašovat svému partnerovi. Za nejvhodnější dopravní prostředek lze považovat městská taxi vedlehotelových taxi. Těch je všude dostatek a zastaví na znamení. Až na opravdové výjimky (dopravní špičky např. v pátek odpoledne a večer nebo v neděli večer) neexistují dlouhá čekací stání. Taxi jsou stále v pohybu. Přestože by všichni taxikáři měli používat při jízdě taxametr, v případě cizinců se často snaží prosadit několikanásobně vyšší ceny bez použití taxametru či s odvoláním na aktuální zhoršenou dopravní situaci (prší, zácpa atp). Pokud je ve voze taxametr, je nutno trvat na jeho zapnutí. Hlavním veřejným dopravním prostředkem jsou tzv. jeepney a autobusy. Barevné jeepney zdobené podle gusta řidičů nejrůznější symbolikou jsou prodlouženými kopiemi někdejších amerických jeepů vyráběnými na Filipínách v místních dílnách. Patří mezi jedny ze známých symbolů země. V Manile dále funguje několik vzájemně nepropojených a zcela přetížených tramvajových linek LRT – MRT, přičemž na lince MRT3 dosud jezdí starší tramvaje české firmy ČKD. Využívání tramvají, jeepney a autobusů s ohledem na problematickou bezpečnost však nedoporučujeme s ohledem na možnost ozbrojených přepadení. Silniční síť je na mnoha ostrovech i na ostrově Luzon dále na sever nebo na jih od Manily nedostatečná. Výpadovku na jih Manily zajišťuje nová placená dálnice Skyway, postavená nad starší silnicí a vnitřním okruhem ve městě je často ucpaná silnice EDSA. Na jih od Manily vede placená dálnice SLEX (South Luzon Expresway) propojující dálnicí Star Highway město s přístavem Batangas a na sever kratší NLEX North Luzon Expressway).  Kromě auta použít dálkové klimatizované autobusy. Před nastoupením takové cesty mimo Manilu doporučujeme zejména v období dešťů se informovat předem o průjezdnosti cesty kvůli možným sesuvům půdy a kvalitě příslušné autobusové společnosti, vzhledem k možnému špatnému technickému stavu vozidel, nedodržování pravidel provozu a přestávek pro odpočinek řidiče a související nehodovost. Při cestování mimo Manilu lze na delší vzdálenost také letecké spojení. Větší města jsou dosažitelná filipínskou leteckou společností PAL nebo CEBU Pacific, případně menšími společnostmi jako jsou např. Air Asia – Zest, Asian Spirit nebo SEAIR. Existují i možnosti nájmu malého letadla případně i helikoptéry s pilotem. Pro dopravu mezi ostrovy – neexistuje-li letecký spoj -, je nutno využít lodní spojení. Na Luzonu existuje jedna úzkokolejná železniční trať, je však prakticky pro cestování Evropanů nepoužitelná.

Ceny hotelů se pohybují od 100 do 300 USD. Dobrodružnější turisté však mohou využít i levnější hotel, kde se ceny za pokoj pohybují kolem 30 USD. Kvalita potravin je většinou (v případech nákupů v moderních supermarketech) srovnatelná s českou, velká část je vyráběna v licenci nebo dovážena. Spektrum restaurací zahrnuje vše – od rychlého občerstvení typu McDonald, KFC (vč. místního Jollybee) apod. až po luxusní restaurace, hlavně v hotelech. Vedle filipínských jídel se nabízejí jídla čínské, japonské ale i indické kuchyně. Kvalita jídla je dobrá. Zahraniční podnikatelé si na Filipínách stěžují na vysoké ceny energií v zemi, které patří k nejvyšším na světě. Volný trh s energiemi v zemi prakticky neexistuje a vysoké ceny mají svůj podíl na nákladech ve výrobě i bydlení. Peněžní prostředky: Z cizích měn lze na Filipínách zcela standardně měnit americké dolary či japonské jeny. V Manile lze bez problémů měnit i eura, v regionech je občas potřeba směnárnu, která eura vymění, hledat. Spolehlivé směnárny, které směňují za kurs jenom málo se lišící od kursu oficiálního, bývají ve velkých obchodních centrech (např Czarina). Banky používají větší srážku za své služby. V hotelech bývá kurs nepříznivý. Některé hotely navíc neakceptují osobní šeky, maximálně šeky cestovní. Platební a kreditní karty jsou běžným platebním prostředkem, používají se standardní značky Visa, EuroCard, American Express a další.

Telefonické a faxové spojení je bez problémů, sekretářské služby poskytuje každý standardně vybavený hotel. Mezinárodní volací kód z ČR na Filipíny je 0063 + místní kód (t.zn. pro Manilu 00632 + místní číslo, pro Cebu 006332 + místní číslo, pro Davao City 006382 + místní číslo). Časový rozdíl mezi ČR a Filipínami je + 7 hod (v době letního času SELČ + 6 hodin). Napětí elektrického proudu je 120V/220V (60Hz) s tím, že dochází k častým výkyvům, někdy také k výpadkům proudu. Doporučuje se proto u citlivých elektropřístrojů (počítače apod.) používat stabilizátory napětí. Elektrické zásuvky mají americký standard – nástavce na evropské jsou běžně k dostání v obchodech nebo v recepci hotelu.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Předpokladem pro zaměstnání Čechů, resp. obecně cizinců je získání pracovního povolení od Mministerstva práce a zaměstnanosti (AEP Alien Employment Permit – Department of Labour and Employment) a následně zaměstnaneckého víza (Employment Visa) od přistěhovaleckého úřadu. Pravidlem by mělo být získání povolení již v zemi původu, tedy na Velvyslanectví Filipín v Praze. Některé firmy se uchylují k nelegální praxi, kdy zaměstnanec přicestuje na turistické vízum, začne pracovat a firma v mezidobí zajišťuje patřičná povolení (a případně i uhradí potřebné pokuty za dočasně nelegálního zaměstnance, za kterého již i hradí daně a veškeré poplatky). Tento postup však důrazně nedoporučujeme, neboť může českého občana na mnoho týdnů uvrhnout do detenčního centra Imigrační policie Filipín. Proces vyřízení následné dobrovolné deportace trvá několik týdnů i měsíců a je finančně náročný. Snazší podmínky pro zaměstnání cizince mají firmy, které se zapojí do využívání speciálních ekonomických a exportních zón nebo se zapojí do realizace vládního investičního prioritního plánu (IPP).   Pracovní povolení (Alien Employment Permit) Získání pracovního povolení AEP je podmíněno následujícími podmínkami vycházejícími z informace  Ministerstva práce a zaměstnanosti Filipín z dubna 2014. Podrobné informace o zaměstnávání cizinců – www.ble.dole.gov.ph

  • Nutné dokumenty: Žádost o pracovní povolení (Application Form for Alien Employment Permit – AEP);Fotokopie pasu s vízem nebo certifikátem uprchlíka (Certificate of Recognition for refugees);
  • Pracovní smlouva / Appointment or Board Secretary’s Certificate of Election (jedná se o dokument firmy informující, že jakou pozici kterou má nově nastupující pracovník zastávat);
  • Fotokopie povolení starosty se založením podniku nebo v případě ekonomických zón Certifikát PEZA nebo ekozóny potvrzení, že společnost pracuje v oblasti ekozóny.
  • Fotokopie platného pracovního povolení cizince AEP v případě, že se jedná o obnovení platnosti pracovního povolení. V některých případech může příslušný útvar ministerstva práce rozhodnout, že cizince může filipínská firma nebo zahraniční kancelář zaměstnat v případě, že prokáže nezbytnost jeho zaměstnání tj. neexistenci ekvivalentního filipínského pracovníka. V tom případě je cizinec povinen vyškolit alespoň 2 Filipínce v oblasti své specializace.

Poplatky a pokuty Poplatek 8.000 PHP za pracovní povolení s roční platností nebo jeho část. Další 3.000 PHP je nutno zaplatit za každý další rok nebo jeho část. Celkový počet let nesmí přesáhnout 5 roků. Poplatek je nutno uhradit při předání žádosti o pracovní povolení V případě, že cizinec pracuje bez pracovního povolení nebo s vypršeným povolením, bude mu udělena pokuta za jeden rok nebo jeho část.

Zaměstnávání místních sil je relativně standardní, za problematické je především považováno případné propuštění, prokazování nutnosti propuštění a odstupné. Pracovní zákon zajišťuje Filipínci plat, do kterého patří nebo z kterého se počítají i následující položky:

  • minimální mzda (plus vyrovnávací příplatek COLA);
  • třináctý plat;sociální dávky – SSS – Social Security System;
  • zdravotní pojištění PhilHealth;
  • příspěvek na fond bydlení Pag-ibig (Home Development Mutual Fund);
  • povinnost platit daně;nárok na placené přesčasy a diferenciál za práci v noci

Pro využití místní síly je nezbytná její trvalá a systematická kontrola, je nutno počítat s její nízkou pracovní efektivitou, malou samostatností a omezenou spolehlivostí. V řadě případů je plat místním silám vyplácen  po polovině, tj. dvakrát do měsíce s ohledem na ne vždy velkou schopnost využití platu plánovat na celý měsíc.

5.9. Veletrhy a akce

  • Thu, 10 – Sat, 12 Jun 2021 Graphic Expo (Trade Show; IT & Technology) SMX Convention Center, Pasay City  
  • Wed, 23 – Fri, 25 Jun 2021 Philippines Marine (PHILMARINE) (Industrial Engineering; Power & Energy) SMX Convention Center, Pasay City  
  • Thu, 24 – Sat, 26 Jun 2021 Hotel Suppliers Show (Hospitality) Waterfront Cebu City Hotel & Casino, Cebu  
  • Thu, 8 – Fri, 10 Jul 2021 International Auto Parts Accessories and Service and Repair Equipment Exhibition (PHILAUTO) (Automotive) SMX Convention Center, Pasay City  
  • Wed, 14 – Fri, 16 Jul 2021 Medical Philippines Expo (Medical Phil) (Medical and Pharma) SMX Convention Center, Pasay City Philippines Lab Expo (Medical and Pharma) SMX Convention Center, Taguig City  
  • Thu, 15 – Sun, 18 Jul 2021 Manila International Auto Show (MIAS) (Automotive) World Trade Center Metro Manila, Pasay City  
  • Wed, 21 – Fri, 23 Jul 2021 IFSEC Philippines (Security and Defense) SMX Convention Center, Pasay City  
  • Thu, 29 – Sat, 31 Jul 2021 Phili-Asian Gaming Expo (Entertainment and Media) SMX Convention Center, Pasay City  
  • Thu, 19 – Wed, 25 Aug 2021 Manufacturing Technology World VX (Industrial Engineering) ONLINE  
  • Wed, 04 – Sat, 07 Aug 2021 World Food Expo (WOFEX) (Food and Beverages) SMX Convention Center, Pasay City World Food Expo Mindanao (WOFEX Mindanao) (Food and Beverages) SMX Convention Center, Davao
  • Thu, 12 – Sat, 14 Aug 2021 Automechanic Philippines (Automotive) World Trade Center Metro Manila, Pasay City  
  • Thu, 19 – Sat, 21 Aug 2021 Corporate Gifts & Premium Expo (Arts & Crafts) SMX Convention Center, Pasay City Manufacturing Technology World (Industrial Products; Package and Packaging) SMX Manila, Mall of Asia, Pasay City  
  • Th, 26 – Sun, 29 Aug 2021 World of Consumer Electronics Expo (WOCEE) (Electric and Electronics) SMX Convention Center, Pasay City  
  • Wed, 01 – Fri, 03 Sep 2021 Philbeauty Pasay (Cosmetics; Fashion and Beauty) SMX Convention Center, Pasay City  
  • Fri, 3 – Sun, 05 Sep 2021 Philippines Travel Mart (PTM) (Travel and Tourism) SMX Convention Center, Pasay City Manufacturing Technology World Davao (Industrial Products; Tools and Equipment; Industrial Engineering) SMX Convention Center, Davao Hotel Suppliers Show (Hospitality) SMX Convention Center, Davao  
  • Wed, 08 – Thu, 09 Sep 2021 The Power and Electricity Show Philippines (Electric and Electronics; Renewable Energy) 

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR sídlí na Ayala Avenue jedné z hlavních tepen filipínského „Manhattanu“, rušné obchodní čtvrti Makati ve 30. patře mrakodrapu Rufino Pacific Tower. Mrakodrap Rufino stojí na křižovatce ulic V. A. Rufino Street (dříve Herrera Street) a Ayala Avenue. Nejbližší tramvajová stanice linky MRT 3 je nepříliš blízká stanice Ayala.. Nejlepší možností jak se k nám dostat jsou však taxi, která v Manile nejsou drahá. Při nástupu do taxi si prosím zkontrolujte, že řidič zapnul tachometr, na kterém naskočila nástupní taxa 40 pesos. Sídlo sice máme v Manile, ale pokud se dostanete do potíží jinde, tak české honorární konzuláty sídlí i v Davao a Cebu.Velvyslanectví ČR v Manile dále kromě Filipín pokrývá i tichomořské státy Nauru, Marshallovy ostrovy, Mikronésii a Palau.

  • Embassy of the Czech Republic Rufino Pacific Tower, 30th floor, 6784 Ayala Avenue, Makati City, 1226 Manila Telefon: +632/8111155, 8111156 (přímý bez připojení) Fax: +632/8111020 Nouzová linka: +63/9189905778 E-mail: manila@embassy.mzv.cz 
  • Diplomatická působnost: diplomatická a konzulární působnost pro Filipínskou republiku, Marshallovy ostrovy, Federativní státy Mikronésie, Republiku Palau a Nauru. Provozní hodiny úřadu: pondělí – čtvrtek 08.30 – 17.30, pátek 08.30 – 14.30, úterý a středa 09.00 – 13.00, 14.00 – 16.00 úřední hodiny KO pro veřejnost: čtvrtek 09.00 – 13.00 Časový rozdíl: SEČ +7 hodin v době zimního času v ČR (GMT +8), SELČ +6 hodin v době letního času v ČR
  • Honorární konzulát Davao City Mr. Guilbert C. Go, honorární konzul Adresa: 5th Floor Mintrade Center Monteverde Str., cor. Sales Davao City, Philippines tel.: +63 82 234 88 88 fax: +63 82 234 99 99 mobil: +63 917 527 88 88, +63 918 91 888 88 Úřední hodiny: Po–Pá 9:00–15:00
  • Honorární konzulát Cebu City Honorary Consul Mark Frondoso Office of Mark Frondoso 11/F AppleOne Equicom Tower Mindanao Avenue corner Biliran Road Cebu Business Park, Cebu City 6000, Philippines mark.frondoso@fsgcapital.com Mobil: 09175 299 081 assistant Dona Saldana Mobil: (0977) 841-5551 dona.saldana@fsgcapital.com
  • VFS Cebu   Unit 503, 5th Floor, Keppel Center, Samar Loop cor. Cardinal Rosales Avenue Cebu Business Park Cebu City 6000 For VFS schedule please check the VFS website. Applicants can register their appointments as follows: e-mail: info.czph@vfshelpline.com phone number: +63 2 528 2502

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  • Nouzová linka-911
  • Policie – čísla pro případy nouze: 116 nebo 166
  • Makati City: 168
  • Muntilupa City: 862 26 11
  • Mandaluyong City: 532 21 45, 532 50 01
  • Pasay City: 833 8512/551 7777
  • Pasig City: 643 0000
  • Quezon City: 988 42 42
  • Požárníci: 426 0219,4263812
  • Lékařská ambulance (centrální služba na EDSA): 136 nebo 882 4150
  • Všeobecné informace: 114
  • Letiště: Manila International Airport Authority : 0917 839 62 42,877 1109 loc.2444,8777888 loc.8046
  • Elektřina – Meralco: 16211
  • Počasí: Pagasa: 4342696,9264258

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vládní orgány – linky www.dti.gov.ph/govern_link.htm, www.dost.gov.ph/DOST/gov.html

Ministerstvo zahraničních věcí www.dfa.gov.ph

Ministerstvo obchodu a průmyslu www.dti.gov.ph

Centrální banka www.bsp.gov.ph

NEDA www.neda.gov.phBurza CP www.pse.com.ph

Filipinský statistický úřad https://psa.gov.ph/

Úřad práce a statistik zaměstnanosti www.manila-online.net/bles nebo www.bles.dole.gov.ph

IRRI – Mezinárodní institut pro výzkum rýže www.riceweb.org, www.cgiar.org/irri, www.riceworld.org

Philippine National Bank (nejde o centrální banku) pw1.netcom.com/~pnbnyc/pnbnyc.html

Burea of Local EmploymentDepartment of Labor and Employment

Obchodní kontakty a příležitosti:

Databáze poptávek a tendrů http://ppp.gov.ph/

Adresář kontaktů filipínského průmyslu http://webhost.directorymanila.net/dmnet/allcategory/r.asp

Informační síť pro poptávky a nabídky www.winner-tips.org

Největší seznam firem on-line (Yellow pages) www.directoriesphil.com

Informace o filipínských firmách www.kompass.ph

CITEM (podpora exportu, obchodní kontakty) www.info.com.ph/~infolink

Philippine Chamber of Commerce and Industry www.philippinechamber.com

Cebu Chamber of Commerce & Industry www.cebuchamber.mozcom.com

Filipínský tisk: Manila Bulletin www.mb.com.ph

Philippine Star www.philstar.com

Philippine Daily Inquirer www.inquirer.net

Ekonomické deníky: Business Mirror www.businessmirror.com.ph

Business World www.bworld.com.ph

Hlavní rozhlasové a televizní stanice: ABS-CBN (TV) DZMM (Radio) www.abs-cbn.comGMA (TV) DZBB (Radio) www.igma.tv

Různé: filipínští poskytovatelé internetu (ISP) www.dlsu.edu.ph/pinas/st/isp.html#mm

kurz filipínského pesa www.bsp.gov.ph/webfx.htm

filipínské daňové zákony www.philtaxlaws.com

startovací body – dopravní linky www.edsa.com.ph, www.yehey.com




• Teritorium: Asie | Filipíny | Zahraničí