Přeskočit seznam kapitol

Seznam kapitol

Filipíny jsou nejstarší demokracií v regionu jihovýchodní Asie a zemí s převážně prozápadní politickou i společenskou orientací. Jedná se o prezidentskou republiku, v níž je prezident zároveň hlavou státu i vlády. Filipíny jsou rovněž jediným státem v Asii s dominantním křesťanstvím, především katolického vyznání, přičemž dlouhodobě existují pozitivní společenské a kulturní vazby k Evropě a České republice, mimo jiné i díky náboženským a historickým souvislostem (např. kult Pražského Jezulátka).

Kulturní blízkost, demografický potenciál a strategická poloha v regionu Indo‑Pacifiku vytvářejí prostor pro rozvoj spolupráce mezi Českou republikou a Filipínami. Filipíny si nadále zachovávají ambici zařadit se do konce této dekády mezi třicet největších ekonomik světa, přestože aktuální hospodářský vývoj naznačuje zpomalení dynamiky růstu a opatrnější makroekonomické predikce v důsledku globální nejistoty a strukturálních výzev.

Vzájemné bilaterální vztahy jsou dlouhodobě korektní a založené na vzájemném respektu a dialogu. Spolupráce probíhá stabilně jak na politické, tak na pracovní úrovni, přičemž obě strany mají zájem na jejím dalším udržování a rozvíjení.

Spolupráce mezi Českou republikou a Filipínami se postupně prohlubuje zejména v sektorech obrany, zemědělství, infrastruktury, vodního hospodářství a ochrany životního prostředí, stejně jako v oblasti cestovního ruchu. Tyto oblasti odpovídají prioritám filipínské vlády i dlouhodobým silným stránkám českého průmyslu a know‑how.

Česká republika na Filipínách realizuje projekty rozvojové a technické spolupráce, které jsou v současnosti zaměřeny především na oblast snižování rizika katastrof, podporu biodiverzity a zemědělství, včetně podpory udržitelných výrobních postupů, posilování potravinové bezpečnosti a zvyšování odborných kapacit místních partnerů. Tyto projekty současně vytvářejí příležitosti pro zapojení českých odborných institucí, univerzit a podnikatelských subjektů a přispívají k dobrému jménu České republiky v zemi.

Filipínská ekonomika v uplynulých letech vykazovala solidní růst a byla podporována rozsáhlými investicemi do infrastruktury, energetiky, zemědělství a modernizace bezpečnostních složek. Aktuální vývoj je však ovlivněn kombinací vnitřních i vnějších faktorů, včetně vysokých cen energií a globální ekonomické nejistoty, což se promítá do zhoršených prognóz tempa růstu HDP oproti dřívějším očekáváním.

Zájem českých podnikatelů o filipínský trh dlouhodobě roste a obchodní výměna má vzestupný trend. Obchodní bilance však nadále zůstává pasivní v neprospěch České republiky, což představuje prostor pro cílenou podporu českého exportu a posilování ekonomické spolupráce.

Filipíny (oficiálně Filipínská republika / Republika ng Pilipinas) jsou od získání nezávislosti na USA v roce 1946 republikou a jsou považovány za nejstarší fungující demokracii v jihovýchodní Asii. Země je zastupitelskou demokracií a unitárním státem, s výjimkou autonomního regionu Bangsamoro na jihu souostroví. Prezident je hlavou státu i vlády a zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil; je volen přímou volbou na jediné šestileté funkční období. Zákonodárnou moc vykonává dvoukomorový Kongres, který se skládá z horní komory (Senátu, voleného na 6 let) a dolní komory (Sněmovny reprezentantů, volené na 3 roky).

Filipíny jsou rozvojovou zemí, kterou Světová banka řadí do kategorie nižších zemí se středními příjmy (lower‑middle income country). Ekonomika země se k dubnu 2026 vyznačuje nadále solidním, avšak po několika po sobě následujících letech růstu zpomalujícím tempem, zejména v důsledku aktuální situace v globálním i regionálním prostředí. Hospodářský růst je i nadále tažen především domácí spotřebou, veřejnými investicemi do infrastruktury a vysokými remitencemi filipínských občanů pracujících v zahraničí. Ekonomický výhled ovlivňují přetrvávající inflační tlaky, restriktivnější měnové podmínky a zvýšená geopolitická nejistota, včetně napětí v oblasti Jihočínského moře a vývoje světových cen energií.

Bezpečnostní situaci v zemi dlouhodobě zatěžují maoističtí povstalci a separatistické tendence muslimských etnik na jihu ostrova Mindanao. Mírový proces v autonomním regionu Bangsamoro zaznamenal v posledních letech určitý pokrok, nicméně vybrané oblasti Mindanaa zůstávají bezpečnostně rizikové, zejména pro západní turisty a podnikatele.

Ve všeobecných volbách, které se konaly 9. května 2022, byl prezidentem Filipín zvolen Ferdinand „Bongbong“ Marcos Jr., syn bývalého prezidenta a diktátora Ferdinanda Marcose. Viceprezidentkou byla zvolena Sara Duterte‑Carpio, dcera předchozího prezidenta Rodriga Duterteho. Vztahy mezi prezidentem a viceprezidentkou jsou od roku 2024 politicky napjaté, což se promítá do vnitropolitického vývoje země.

Filipínský vládní kabinet má více než 30 členů. Prezident Marcos od počátku svého mandátu kladl důraz na obsazení klíčových ekonomických a hospodářských resortů odborníky s praxí z byznysu i státní správy. Po průběžných (midterm) volbách v květnu 2025 vyzval prezident všechny členy vlády k podání tzv. zdvořilostní demise. Po následném přezkumu byla většina členů kabinetu s ekonomickým, fiskálním a infrastrukturním portfoliem potvrzena ve svých funkcích, čímž byla zachována kontinuita hospodářské politiky a reformního kurzu vlády.

Jádro ekonomického týmu vlády prezidenta Ferdinanda Marcose Jr. tvoří ministr financí Frederick D. Go, , ministr pro socioekonomické plánování a rozvoj (Deúpartment of Economy, Planning and Development  – DEPDev) Arsenio M. Balisacan, ministryně obchodu a průmyslu Maria Cristina Aldeguer Roque, ministr rozpočtu a řízení Kim Robert C. de Leon,  ministr veřejných prací a silnic Vivencio B. Dizon, úřadující ministr dopravy Giovanni Z. Lopez a ministr národní obrany Gilberto C. Teodoro Jr. Kompletní a průběžně aktualizovaný přehled ostatních členů filipínské vlády je dostupný na oficiálním webu vlády Filipín https://www.gov.ph a na referenční stránce https://en.wikipedia.org/wiki/Cabinet_of_the_Philippines. 

Filipíny se jako bývalá španělská a posléze americká kolonie dlouhodobě orientují na strategické partnerství se Spojenými státy americkými, které představuje klíčový pilíř jejich bezpečnostní a zahraniční politiky. Prezident Ferdinand Marcos Jr. opakovaně zdůrazňuje, že silné spojenectví s USA je zásadní pro zajištění bezpečnosti a ochranu suverenity Filipín, zejména s ohledem na vývoj v oblasti Jihočínského moře. Od jeho nástupu do úřadu došlo k výraznému prohloubení bezpečnostní spolupráce, mimo jiné prostřednictvím rozšiřování implementace Enhanced Defense Cooperation Agreement (EDCA) z roku 2014. V letech 2023–2025 Spojené státy výrazně navýšily finanční prostředky určené na modernizaci vojenské infrastruktury, logistických kapacit a předzásobení strategických lokalit, přičemž spolupráce je prezentována nejen jako prvek odstrašení, ale i jako nástroj ke zlepšení připravenosti na přírodní katastrofy a humanitární krize. 

Filipíny se jednoznačně vymezují proti ruské agresi vůči Ukrajině, podporují odpovídající rezoluce Valného shromáždění OSN a dlouhodobě uplatňují omezený rámec spolupráce s Ruskou federací. Navzdory tomu však v návaznosti na krizi na Blízkém východě Filipíny, tvrdě postižené rostoucími cenami pohonných hmot, využily časově omezené výjimky z amerických sankcí a začaly opět odebírat ruskou surovou ropu. 

Vztahy s Čínskou lidovou republikou zůstávají komplikované a jsou dominantně zatíženy trvajícími spory v oblasti Jihočínského moře, kde pokračují čínské zásahy do oblastí, které Filipíny považují za součást své výlučné ekonomické zóny. Prezident Marcos opakovaně prohlásil, že „nepostoupí ani jeden centimetr čtvereční filipínského území“, a Manila se aktivně snaží získávat mezinárodní podporu pro dodržování rozhodnutí Stálého rozhodčího soudu z roku 2016. Současně však Filipíny usilují o pragmatické zachování hospodářských vazeb s ČLR, zejména v oblasti investic, infrastruktury a obchodu. 

Významným pilířem filipínské zahraniční politiky je členství v Asociaci států jihovýchodní Asie (ASEAN), kterou Filipíny v roce 1967 spoluzakládaly. V roce 2026 Filipíny předsedají ASEAN, což výrazně posiluje jejich diplomatickou viditelnost a umožňuje jim aktivně formovat regionální agendu, zejména v oblastech regionální bezpečnosti, hospodářské integrace, digitální transformace a odolnosti dodavatelských řetězců. Filipíny vystupují jako zastánce hlubší integrace v rámci ASEAN Economic Community (AEC) a zdůrazňují význam mezinárodního práva a multilaterální spolupráce. Mezi tradiční a strategické partnery Filipín dále patří Japonsko, Korejská republika a Austrálie, zejména v oblasti bezpečnosti, infrastruktury a rozvojové spolupráce. 

Vztahy s Evropskou unií v minulosti nepatřily mezi hlavní priority filipínské zahraniční politiky, nicméně s nástupem prezidenta Marcose došlo k výraznému obratu, symbolicky potvrzenému účastí prezidenta na summitu EU–ASEAN v prosinci 2022 v Bruselu. Následná návštěva předsedkyně Evropské komise v Manile v červenci 2023 otevřela cestu k obnovení jednání o Dohodě o volném obchodu (FTA) mezi EU a Filipínami, která byla ze strany EU pozastavena v roce 2017. Jednání byla formálně obnovena v březnu 2024 a od té doby probíhají vyjednávací kola střídavě v Bruselu a Manile. Obě strany v roce 2026 deklarují zájem uzavřít dohodu co nejdříve, ideálně ještě před vypršením platnosti preferenčního režimu GSP+ (prodloužen do konce roku 2027). Návštěva vysoké představitelky EU Kaji Kallas v Manile v červnu roku 2025 pak vedla k dohodě o zavedení EU-filipínského dialogu o bezpečnosti a obraně.

Spolupráce EU a Filipín se opírá o Rámcovou dohodu o partnerství (PCA), platnou od března 2018, která poskytuje institucionální rámec pro politický dialog, spolupráci v oblasti lidských práv, obchodu, investic a vědy. Filipíny nadále významně čerpají rozvojovou pomoc a zvýhodněné úvěry, přičemž k nejvýznamnějším bilaterálním donorům patří EU, Japonsko, Austrálie, Korejská republika a USA, zatímco hlavní multilaterální podporu poskytují Světová banka, Asijská rozvojová banka (ADB) a Mezinárodní měnový fond (MMF).

Filipíny mají k roku 2026 podle odhadů OSN a Světové banky přibližně 117,7 milionu obyvatel. Věková struktura populace zůstává relativně mladá: přibližně 28 % obyvatel je ve věku 0–14 let, zhruba 66–67 % spadá do produktivní skupiny 15–64 let a přibližně 5–6 % populace tvoří osoby starší 65 let. Země se tak stále nachází ve fázi tzv. demografické dividendy, i když již dochází k pozvolnému stárnutí populace. Očekávaná délka života při narození činí přibližně 70,2 roku, přičemž u mužů dosahuje zhruba 67,2 roku a u žen přibližně 73,2 roku. Ekonomicky činné obyvatelstvo ve věku 15 let a více čítalo v lednu 2026 přibližně 50,9 milionu osob, z toho bylo zhruba 47,9 milionu zaměstnaných. Oficiální míra nezaměstnanosti dosáhla v lednu 2026 hodnoty 5,8 %, přičemž se jednalo o sezónně zvýšený údaj po skončení vánočního období.

Z náboženského hlediska patří Filipíny mezi nejvýrazněji křesťanské země světa. Podle posledního celostátního sčítání obyvatelstva z roku 2020 se přibližně 91–92 % obyvatel hlásí ke křesťanství, přičemž asi 78,8 % tvoří římskokatolíci. Muslimové představují zhruba 6,4 % populace a jsou soustředěni zejména v autonomním regionu Bangsamoro na jihu země, zatímco ostatní náboženství a osoby bez vyznání tvoří pouze malý podíl obyvatelstva.

Úředními jazyky Filipín jsou filipínština, standardizovaná forma tagalog, a angličtina. V zemi se používá přibližně 170–180 živých jazyků a dialektů, z nichž většina patří do austronéské jazykové rodiny. Nejrozšířenějším mateřským jazykem je tagalog, resp. filipínština, kterou má jako rodný jazyk přibližně čtvrtina až třetina obyvatel a která zároveň slouží jako celonárodní lingua franca. Mezi další významné jazyky patří cebuánština a ilokánština. Angličtina má silné postavení zejména ve vzdělávání, státní správě, právu a mezinárodním obchodu.

Filipínský bankovní sektor se i v roce 2026 rozvíjí pomaleji než v některých jiných asijských ekonomikách, zejména pokud jde o hloubku finančního zprostředkování a dostupnost bankovních služeb. V čele bankovního systému stojí Bangko Sentral ng Pilipinas (BSP), která plní standardní funkce centrální banky, určuje měnovou politiku a vykonává dohled nad finančním systémem. Bankovní sektor patří dlouhodobě mezi mála odvětví ekonomiky otevřená zahraničním investorům, přičemž legislativa umožňuje i většinový nebo stoprocentní zahraniční vlastnický podíl. Přes tuto otevřenost však zůstává většina retailového i komerčního bankovnictví pod kontrolou domácího kapitálu.

Dominantní postavení mají obchodní banky, které poskytují plný rozsah bankovních služeb podnikům i domácnostem. Největšími bankami podle aktiv a pobočkové sítě jsou Banco de Oro (BDO, skupina SM) a Bank of the Philippine Islands (BPI, skupina Ayala). Významnou úlohu sehrávají rovněž místní banky (rural banks), které zajišťují dostupnost financování v regionech a podporují zemědělství a malé a střední podniky. Spořitelny (thrift banks) se zaměřují převážně na úvěrování domácností a menších firem. Zahraniční banky působí především v oblasti zahraničního obchodu, korporátního financování a kapitálových operací a jejich fyzická přítomnost je omezená. Specifickou roli plní dvě státní rozvojové banky – Development Bank of the Philippines a Land Bank of the Philippines.

Podle BSP, Mezinárodního měnového fondu i ratingových agentur zůstává bankovní sektor Filipín v roce 2026 stabilní. Banky vykazují vysokou míru kapitalizace a dostatečnou likviditu, zatímco podíl nesplácených úvěrů zůstává relativně nízký, i když v posledních letech mírně vzrostl. Mezi hlavní strukturální výzvy sektoru nadále patří jeho roztříštěnost a nerovnoměrná regionální dostupnost finančních služeb. Kapitálový trh zůstává méně rozvinutý než bankovní sektor, postupně se však prohlubuje.

Výběrem daní a poplatků je na Filipínách pověřen státní daňový úřad Bureau of Internal Revenue (BIR), který spadá pod dohled a řízení ministerstva financí. Daňový systém zahrnuje zejména daň z příjmů, majetkové daně, darovací daň, daň z přidané hodnoty (DPH), procentuální daně, spotřební daně, kolkovné a další daně a poplatky spravované BIR. Daně jsou uplatňovány na fyzické osoby i právnické osoby prostřednictvím regionálních finančních úřadů zřizovaných BIR, případně prostřednictvím pověřených vládních institucí nebo bank. Výběr cla spadá do působnosti Bureau of Customs (BOC). Místní správní jednotky (Local Government Units – LGU) jsou oprávněny v rámci své pravomoci vybírat vlastní místní daně a poplatky, zejména z podnikatelské činnosti a nemovitostí.

Filipínské společnosti podléhají zdanění z celosvětových příjmů, zatímco nerezidentské společnosti jsou zdaňovány pouze z příjmů pocházejících z Filipín. Zahraniční společnosti působící prostřednictvím pobočky na Filipínách jsou zdaňovány výhradně z příjmů filipínského zdroje, přičemž zdanitelný základ se stanovuje obdobně jako u dceřiných společností. Daň z příjmů právnických osob se vztahuje na zisky korporací, které se obvykle skládají z příjmů z podnikání a obchodní činnosti. Při stanovení základu daně lze odečíst běžné a prokazatelné provozní náklady.

Základní sazba daně z příjmů právnických osob činí od 1. července 2020 25 %. Snížená sazba ve výši 20 % se uplatňuje na malé a střední společnosti s čistým zdanitelným příjmem nepřesahujícím 5 milionů PHP a s celkovými aktivy do 100 milionů PHP. Regionální provozní centrály (ROHQ) podléhají standardní sazbě daně z příjmů právnických osob.

Daň z příjmů fyzických osob má progresivní charakter a je rozdělena do šesti pásem. Od ledna 2023 platí snížené sazby pro všechny příjmové skupiny s výjimkou nejvyššího pásma, kde zůstává sazba 35 %. Ostatní sazby se pohybují od 0 % u ročních příjmů do 250 000 PHP až po 30 % u příjmů do 8 milionů PHP. V politické debatě přetrvává zájem o další snížení daňového zatížení fyzických osob s výjimkou nejvyšší příjmové skupiny.

Základní sazba DPH činí 12 %, přičemž některé vybrané produkty a služby jsou od DPH osvobozeny nebo podléhají nulové sazbě, například základní potraviny, vybrané zemědělské produkty či energie z obnovitelných zdrojů.

Česko‑filipínská obchodní relace v posledním sledovaném období zaznamenala mírné zpomalení, zejména v důsledku poklesu filipínského exportu do České republiky. Po výrazném propadu českého vývozu v roce 2022, způsobeném přerušením dodávek polovodičů na filipínský trh, však český export postupně opět posílil. Struktura vývozu z ČR na Filipíny je dlouhodobě založena především na technologicky náročnějších výrobcích, zejména elektronických součástkách a polovodičích, elektrických přístrojích pro spínání a jištění obvodů, dílech ke strojům pro automatizované zpracování dat, tiskařských a knihařských strojích a rovněž na vývozu zbraní a munice. 

Dovoz z Filipín do České republiky je soustředěn zejména do oblasti elektrotechniky a strojírenství. Mezi nejvýznamnější dovozní položky patří zařízení k automatizovanému zpracování dat a jejich periferní jednotky, zařízení pro ohřev a chlazení, elektronické součástky, kancelářské stroje a netočivé elektrické stroje a jejich díly.

Klíčovým faktorem úspěchu filipínského exportu na trh EU je zapojení Filipín do preferenčního režimu GSP+, který umožňuje bezcelní dovoz přibližně dvou třetin filipínského vývozu do Unie. Platnost režimu měla původně skončit v roce 2023, avšak Evropská komise rozhodla o jeho prodloužení do konce roku 2027, čímž Filipínám zajistila pokračující zvýhodněný přístup na jednotný trh EU. V červenci 2023 byl při návštěvě předsedkyně Evropské komise v Manile potvrzen záměr obnovit jednání o dohodě o volném obchodu (FTA), která byla zahájena v roce 2015 a přerušena v roce 2017 z politických důvodů. Jednání o FTA byla oficiálně obnovena v roce 2024 a od podzimu 2024 probíhají vyjednávací kola střídavě v Bruselu a Manile, přičemž obě strany deklarují zájem vést jednání efektivně a směřovat k jejich co nejrychlejšímu uzavření, aby byla v budoucnu nahrazena současná preference GSP+ komplexní smluvní úpravou obchodních vztahů.

Podle údajů filipínské centrální banky dosáhl čistý příliv přímých zahraničních investic (PZI) v roce 2024 výše 8,93 mld. USD, což odpovídalo úrovni roku 2023. V roce 2025 však došlo k poklesu, kdy čistý příliv PZI činil podle předběžných údajů 7,79 mld. USD (−17,1 %). Mezi hlavní zdrojové země PZI dlouhodobě patří Japonsko, Spojené státy, Spojené království, Singapur a Jižní Korea. Investice směřují zejména do sektoru informačních technologií, zpracovatelského průmyslu, velko‑ a maloobchodu, nemovitostí a finančních a pojišťovacích činností.

Rozhodování investorů nadále ovlivňují obavy spojené s podnikatelským prostředím, zpomaleným globálním hospodářským růstem a geopolitickými riziky. Filipíny se rovněž dlouhodobě umísťují na méně příznivých pozicích v žebříčku OECD FDI Regulatory Restrictiveness Index, což odráží přetrvávající regulatorní omezení. Pozitivní impuls představují tři klíčové reformy otevření ekonomiky zahraničnímu kapitálu – Public Services Act (PSA), Retail Trade Liberalization Act (RTLA) a novela Foreign Investment Act –, platné od roku 2022. PSA umožnila zahraniční investice do dříve uzavřených sektorů, včetně telekomunikací, letišť a železnic, zatímco RTLA snížila kapitálové požadavky pro zahraniční maloobchodní subjekty.

První významnější českou investici na Filipínách realizovala v roce 2013 skupina PPF, která však v roce 2022 prodala svou filipínskou pobočku společnosti Home Credit. Česká republika tak v roce 2026 na Filipínách neeviduje žádnou významnou přímou investici. 

Smlouvy s ČR

Filipíny dlouhodobě nepatří mezi prioritní země zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. V minulosti zde však bylo realizováno několik významných rozvojových projektů, zejména v sektoru vody a sanitace, na něž je možné navazovat rovněž prostřednictvím obchodně‑ekonomické spolupráce. Největším bilaterálním projektem byla dodávka pitné vody pro metropolitní oblast Manily po škodách způsobených tajfuny, realizovaná společností Strojírny Brno, a.s., v hodnotě přesahující 2 mil. USD.

Česká republika Filipínám tradičně poskytuje také humanitární pomoc v reakci na časté přírodní katastrofy, zejména povodně, ničivé tajfuny a zemětřesení. Podporovány byly mimo jiné projekty obnovy a prevence katastrof, včetně výstavby alternativních evakuačních center v ohrožených městských oblastech a vzdělávací aktivity v sociálně znevýhodněných částech Manily.

ČR rovněž pravidelně realizuje tzv. malé lokální projekty (MLP), zaměřené především na podporu znevýhodněných skupin obyvatel, zejména žen a dětí, na snižování rizika katastrof a na ochranu životního prostředí. Součástí těchto aktivit jsou i projekty zajišťující přístup k elektrické energii prostřednictvím obnovitelných zdrojů pro odlehlé domorodé komunity.

Zlepšování situace v místním mlékárenském sektoru Česká republika dlouhodobě podporuje prostřednictvím nástroje Aid for Trade, zaměřeného na transfer know‑how českých odborníků na filipínské farmáře a zpracovatele mléka. Tyto aktivity zároveň vytvářejí prostor pro uplatnění českých technologií v oblasti skladování a zpracování mléka. Na Filipínách dlouhodobě působí také organizace Člověk v tísni, zaměřená zejména na humanitární pomoc po katastrofách, rozvoj zemědělství a obnovitelných zdrojů energie.

Filipíny jsou jedním z největších souostroví na světě a nacházejí se v jihovýchodní Asii v západní části Tichého oceánu. Souostroví se tradičně dělí do tří hlavních geografických oblastí: Luzon, Visayas a Mindanao. Díky své souostrovní povaze a historickému vývoji jsou Filipíny kulturně i etnicky velmi rozmanitou zemí. Jsou jediným státem v Asii, kde je dominantním náboženstvím křesťanství, zejména římskokatolická církev. Významnou součástí náboženské tradice je úcta k Pražskému Jezulátku. Španělská a následně americká koloniální minulost spolu s dlouhodobým politickým, ekonomickým a kulturním vlivem USA vedly k výrazné westernizaci země, zejména Manily a dalších velkých měst. Důležitá je silná role rodiny a mladá, rychle rostoucí populace.

Přestože prakticky všichni vzdělaní Filipínci mluví anglicky, nelze očekávat komunikaci v čistě evropském stylu. Je třeba mít na paměti, že způsob chování Filipínců je převážně nepřímý, podobně jako v jiných částech Asie. Řada lidí proto odpovídá „ano“ i v situaci, kdy ve skutečnosti myslí „ne“. Časté používání sousloví „yes sir“ (i ve vztahu k ženám) jako reakce na nejednoznačnou otázku může nepřipraveného evropského obchodníka zmást či rozčílit. Každý souhlas je proto nutné posuzovat obezřetně a při jednání jej ověřovat dalšími dotazy nebo konkrétními návrhy. Podání ruky je v obchodním styku běžným protokolem, partneři jsou oslovováni titulem a příjmením a dar je vítán při prvním setkání i uzavření obchodní dohody.

Zdvořilá a nepřímá komunikace je na Filipínách společenskou normou. Přímé příkazy bez zdvořilostních obratů (např. please, could you) nejsou běžné a mohou být vnímány negativně. Zahraniční návštěvníky může kromě častého přitakávání („yes“) zmást také trvalý úsměv Filipínců, který nemusí vyjadřovat souhlas či potěšení, ale často zakrývá nesouhlas, rozpaky nebo nejistotu.

Úcta ke starším je pevnou součástí místní kultury. Zejména ve venkovských oblastech se dodnes setkáme s tradičním gestem mano, kdy dítě či mladší osoba přiloží ruku staršího člověka (výjimečně i cizince) ke svému čelu jako projev respektu. Děti jsou ve filipínské společnosti považovány za požehnání a ženy zde obecně zaujímají silnější postavení než v některých sousedních zemích. Filipíny byly první zemí v Asii, která ženám přiznala volební právo.

V oblasti práva je vhodné zvážit přítomnost právního zástupce zejména u pokročilých obchodních jednání, a to především tehdy, pokud jej má i druhá strana. V soudních sporech má přednost filipínské právo a opakovaná odvolání mohou vést až k projednání věci Nejvyšším soudem, jehož rozhodnutí je konečné. Není neobvyklé, že soudní řízení provází mediální tlak či veřejné lobování; výjimečně byly zaznamenány i netradiční nebo násilné formy řešení sporů. Některé zkušenosti zahraničních firem naznačují, že i formálně nestranné soudy mohou být ovlivněny místním prostředím a nacionalistickými postoji.

Na obchodních schůzkách se běžně podává lehké občerstvení. Odmítnutí nabídky může být považováno za nezdvořilé, proto se doporučuje alespoň symbolická konzumace. V restauracích i soukromých rezidencích je vhodné vyčkat pokynů hostitele, zejména pokud jde o usazení či obsluhu u bufetu. Na rozdíl od některých jiných asijských kultur není ponechání jídla na talíři považováno za projev úcty; naopak zkonzumování celého pokrmu je vnímáno pozitivně. Po návštěvě se očekává písemné poděkování.

Pokud jde o společenský oděv, vedle klasického obleku je běžně přijímána tradiční filipínská košile barong, nošená vytažená z kalhot. Tento formální oděv, často zdobený výšivkami a perleťovými knoflíky, plně nahrazuje sako, které je v místních klimatických podmínkách méně praktické. Luxusnější barongy se vyrábějí z ananasového vlákna a představují specifický odkaz španělské koloniální tradice.

Koncept chování označovaný jako pakisama (sounáležitost, přátelství a sdílení) zůstává velmi silnou součástí filipínské mentality, která se obecně nevyznačuje individualismem. Filipínci kladou důraz na harmonii skupiny a vzájemnou podporu, což evropští partneři často vnímají pozitivně. S tím úzce souvisí pojem osobní a kolektivní cti, resp. koncept „ztráty tváře“, kdy je urážka jednotlivce často chápána jako urážka celé skupiny.

Schůzky je běžné plánovat s výrazným časovým předstihem, někdy i několik týdnů či měsíců dopředu. Z profesní zdvořilosti se doporučuje potvrdit termín telefonicky několik dní předem a poskytnout protistraně předem veškeré relevantní materiály k objasnění cílů jednání. Doprava ve velkých filipínských městech, zejména v Manile, je i nadále velmi problematická, proto je nutné počítat s výraznou časovou rezervou. Není vhodné plánovat větší počet schůzek v jednom dni.

Vedle státních svátků se na Filipínách slaví rovněž pohyblivé náboženské svátky, a to nejen křesťanské, ale i muslimské, s ohledem na přibližně pětiprocentní muslimskou menšinu, přičemž jejich termíny se řídí lunárním kalendářem. Další dny pracovního volna mohou být vyhlašovány ad hoc, například v souvislosti s volbami, často s cílem prodloužit víkend. Jednotlivé regiony a města, včetně Manily, rovněž slaví své místní svátky (fiestas), zpravidla spojené s patrony dané oblasti, které jsou místními dny pracovního klidu.

Českým podnikatelům, kteří zvažují vstup na filipínský trh, lze jednoznačně doporučit, aby mimořádnou pozornost věnovali výběru vhodného distribučního a prodejního kanálu, jenž je klíčovým předpokladem úspěšného uplatnění zboží na místním trhu. V podmínkách Filipín se zpravidla jeví jako nezbytné realizovat prodej nebo účast v tendrech prostřednictvím místních partnerů, zejména dovozců či výhradních distributorů, a to s jasně definovanou formou jejich zapojení i odpovídající mírou účasti českého dodavatele.

Významnou výhodou využití místního distributora nebo obchodního zástupce je jeho znalost trhu, obchodního prostředí a především mentality místních zákazníků a obchodních partnerů. Zapojení specializovaných subjektů se zkušenostmi v oblasti celního odbavení, licenčních řízení nebo komunikace s místními úřady může celý proces vstupu na trh výrazně urychlit a zároveň snížit administrativní i finanční náročnost.

Vedle pevných státních svátků existují na Filipínách i pohyblivé náboženské svátky, mezi něž vedle křesťanských patří rovněž muslimské svátky, a to s ohledem na přibližně pětiprocentní muslimskou menšinu obyvatelstva. Termíny těchto svátků se řídí islámským lunárním kalendářem a každoročně se mění. Některé dny pracovního klidu mohou být navíc vyhlašovány ad hoc rozhodnutím prezidenta, například v souvislosti s významnými událostmi nebo volbami.

V roce 2026 je na Filipínách vyhlášeno přibližně 20 státních svátků, mezi něž patří zejména:
Nový rok (1. ledna), Čínský nový rok, výročí EDSA revoluce (25. února), Den hrdinů Bataanu a Corregidoru – Day of Valor (9. dubna), Zelený čtvrtek, Velký pátek a Černá sobota, Svátek práce (1. května), Den nezávislosti (12. června), muslimský svátek Eid al-Fitr (konec ramadánu), Den Ninoye Aquina (21. srpna), Den národních hrdinů (poslední pondělí v srpnu), muslimský svátek Eid al-Adha, Den všech svatých (1. listopadu), Den Andresa Bonifacia (30. listopadu), vánoční svátky (25. a 26. prosince), Den Josého Rizala (30. prosince) a Silvestr (31. prosince).

Kromě státních svátků slaví jednotlivé regiony a města své místní svátky (fiestas), zpravidla spojené s patrony dané oblasti; tyto dny jsou místně uznávány jako dny pracovního klidu.

Nalezení vhodného distribučního a prodejního kanálu představuje základní předpoklad úspěšného uplatnění zboží na filipínském trhu. V místních podmínkách se zpravidla jako nezbytné jeví realizovat prodej nebo účast ve veřejných i soukromých tendrech prostřednictvím filipínských partnerů, zejména dovozců nebo výhradních distributorů, a to s jasně vymezenou formou jejich zainteresovanosti a odpovídající mírou zapojení dodavatele. S ohledem na administrativní náročnost a komplexní právní prostředí je v některých sektorech nejen vhodné, ale i právně vyžadované zvažovat formu společného podniku, a to zpravidla až po předchozí delší spolupráci s místním distributorem nebo zástupcem a po dosažení určitého tržního podílu.

Výhodou využití místního distributora či obchodního zástupce je zejména jeho znalost trhu, obchodních zvyklostí a mentality místních zákazníků. Zapojení specializovaných poradců se zkušenostmi v oblasti celního odbavování, licenčních procedur a komunikace s úřady může celý proces vstupu na trh výrazně zrychlit a snížit jeho administrativní i finanční náročnost. Klíčovými faktory pro dlouhodobou spolupráci jsou vhodné nastavení provizí, rozsah zastupovaného sortimentu a přesné vymezení teritoriální působnosti. Místní zástupci často požadují exkluzivitu již od počátku spolupráce, aby mohli pokrýt vysoké náklady spojené s uvedením výrobku na trh. Poskytnutí exkluzivity se proto doporučuje až po získání praktických zkušeností se zvoleným partnerem a její vázání na dosažení minimálního ročního obratu.

Z logistického hlediska je většina dovozů realizována prostřednictvím přístavu nebo mezinárodního letiště v Manile, případně přes letiště Clark severně od hlavního města. Dlouhodobá dopravní omezení a regulace nákladní dopravy v metropolitní oblasti Manily komplikují přepravu zboží mezi výrobci, sklady a přístavy. Výrobci a dovozci proto často využívají alternativní přístav Batangas, propojený s Manilou dálniční sítí, což však zpravidla vede ke zvýšení logistických nákladů. Dalšími významnými logistickými uzly jsou mezinárodní přístav Cebu a přístav Davao City na ostrově Mindanao, který slouží především obchodu s jižními sousedy Filipín, zejména s Indonésií, Malajsií a Brunejí.

Celní sazebník a předpisy Bureau of Customs (BOC) vymezují zboží, jehož dovoz je zakázán nebo regulován. Mezi zakázané položky patří zejména omamné a psychotropní látky a zařízení k jejich výrobě či distribuci, pornografické materiály, falešné šperky a drahé kovy s nesprávně uvedenou ryzostí, protistátní materiály a zařízení pro provozování hazardních her. Dovoz zbraní a vojenského materiálu je podmíněn zvláštním povolením. Seznam regulovaných a zakázaných položek se může v čase měnit a jeho porušení může být kvalifikováno jako trestný čin, proto se doporučuje ověřovat zařazení zboží u Customs Import Classification Office (CICO) i u běžných komodit.

Filipíny uplatňují systém stanovení celní hodnoty v souladu s pravidly WTO, založený na transakční hodnotě, tedy skutečně zaplacené ceně. Povinnost předvývozní kontroly zboží nezávislou agenturou byla v minulosti zrušena v rámci liberalizace obchodu a dosud nebyla plošně obnovena, ačkoli v minulosti o jejím zavedení probíhaly diskuse. Celní faktura by měla standardně obsahovat rozpis ceny zboží (EXW), nákladů na dopravu, pojištění a dalších poplatků. V návaznosti na členství ve Světové obchodní organizaci (WTO) se Filipíny i nadále řídí harmonogramy postupného snižování celních tarifů.

Pro zřízení zahraniční společnosti, pobočky, reprezentační kanceláře nebo společného podniku na Filipínách je nezbytné splnit řadu registračních a povolovacích kroků u příslušných státních institucí. Základní podmínkou je zápis do obchodního rejstříku a registrace u Securities and Exchange Commission (SEC). V případě investičních projektů spadajících pod Investment Priority Plan (IPP) je vyžadována rovněž registrace u Board of Investments (BOI), případně u Philippine Economic Zone Authority (PEZA), pokud se jedná o investice realizované v ekonomických nebo exportních zónách. U investic v rámci zvláštních zón Subic či Clark je nutné získat souhlas příslušných správ těchto oblastí.

Dalšími povinnými kroky jsou registrace u místně příslušného úřadu (Office of the Mayor, resp. provinční správy), registrace u daňového úřadu Bureau of Internal Revenue (BIR), přihlášení místních zaměstnanců do systému sociálního zabezpečení (Social Security System – SSS) a registrace u Department of Labor and Employment (DoLE), tj. filipínského ministerstva práce a zaměstnanosti. Pro zahraniční pracovníky je rovněž nutné získat pracovní povolení vydávané prostřednictvím DoLE.

Povolení k činnosti reprezentační kanceláře vydává SEC na základě doložení převodu finančních prostředků určených na její provoz, ověřeného rozhodnutí mateřské společnosti o jejím zřízení, jmenování rezidentního agenta a jeho souhlasu, auditorem potvrzené účetní závěrky mateřské společnosti za poslední účetní období a ověřeného výpisu z obchodního rejstříku. Neziskové reprezentační kanceláře nepodléhají povinnosti registrace u BOI.

Veškeré dokumenty vydané v České republice musí být přeloženy do anglického jazyka a úředně ověřeny (superlegalizovány) zastupitelským úřadem Filipín. Reprezentační kancelář nesmí vykonávat výdělečnou činnost, nepodléhá dani z příjmu ani DPH a nevztahují se na ni pravidla o repatriaci zisku. Zahraniční fyzické osoby podléhají zdanění pouze z příjmů ze zdrojů na Filipínách. Zaměstnanci registrovaní v rámci regionálních či oblastních sídel nadnárodních společností (RHQ/ROHQ) podléhají rovné sazbě daně z příjmu ve výši 15 %, která se vztahuje i na některé náhrady a benefity.

S ohledem na charakter výrobků českých firem je při vstupu na filipínský trh  žádoucí volit odpovídající nástroje propagace, které se zpravidla liší od agresivních forem reklamy běžně využívaných u spotřebního zboží, kosmetiky či elektroniky. Tradiční formy reklamy, jako je vhodně umístěná inzerce v rozhlase a televizi, světelná nebo plakátová reklama ve veřejném prostoru, nadále představují významnou podporu prodeje, zejména u výrobků spotřebního charakteru.

Filipínské reklamní agentury, často inspirované postupy z USA, se zaměřují především na celoplošné reklamní kampaně. Jednou z nejúčinnějších, ale zároveň finančně nejnáročnějších forem propagace zůstává reklama spojená s basketbalovými zápasy, neboť basketbal je dlouhodobě nejpopulárnějším sportem v zemi. Rozhlasová reklama si i nadále udržuje významnou roli, zejména v chudších a venkovských oblastech, kde je rádio dostupnější než televize a kde je radiový signál lépe pokryt než televizní vysílání.

S dalším rozvojem mobilního internetu a vysokou mírou využívání sociálních sítí nelze opomenout marketing v digitálním prostředí. Nejpoužívanější sociální sítí na Filipínách zůstává Facebook, zatímco mezi mladšími uživateli roste význam Instagramu a platformy TikTok, které jsou často využívány pro cílené kampaně a spolupráci s influencery.

Tisková inzerce v přibližně dvaceti denících vycházejících v Manile představuje standardní formu masové reklamy, jež denně oslovuje miliony čtenářů. Mezi nejvýznamnější tituly patří Manila Bulletin, Philippine Daily Inquirer a The Philippine Star, dále pak deníky vydávané v místních jazycích, zejména v tagalogu. Doporučuje se rovněž využití odborných a profesně zaměřených časopisů, které umožňují cílenější oslovení relevantního publika.

Specifickým a stále oblíbeným propagačním nástrojem jsou jednoduché reklamní předměty, zejména samolepky. Ty se často objevují na tradičních dopravních prostředcích typu jeepney a umožňují levnou a dlouhodobou propagaci značky či výrobku mezi širokou veřejností.

Problematiku ochrany duševního vlastnictví na Filipínách je účelné vnímat ve dvou základních rovinách: v oblasti průmyslové výroby a v oblasti spotřebního zboží. V první z nich, tedy pokud jde o ochranu duševního vlastnictví v průmyslové výrobě, si Filipíny dlouhodobě udržují velmi dobrou pověst a v regionálním srovnání patří k zemím s relativně spolehlivým institucionálním rámcem. Díky dostupné pracovní síle a rozvinuté výrobní infrastruktuře jsou vyhledávanou lokalitou pro výrobu široké škály výrobků a komponentů s vysokým podílem manuální práce, zejména v odvětvích, jako je elektronický průmysl. Běžnou praxí je, že v jednom výrobním areálu působí více výrobních hal s produkcí pro různé zahraniční odběratele, přičemž ochrana technologií, výrobních postupů a know-how je standardně zajištěna. Skutečnost, že řada globálních výrobců využívá filipínské výrobní kapacity dlouhodobě bez zásadních stížností, potvrzuje relativně vysokou úroveň ochrany duševního vlastnictví v tomto segmentu.

Odlišná situace panuje v oblasti spotřebního zboží. Padělky se zde vyskytují u širokého spektra výrobků, od oděvů, módních doplňků a elektroniky přes mobilní telefony až po pirátské kopie hudby, filmů či repliky zbraní světových značek. Filipíny se však v tomto ohledu nijak nevymykají regionálnímu standardu v jihovýchodní Asii. Na místních trzích lze nalézt širokou nabídku padělků, přičemž je nutné zdůraznit, že zemí původu těchto výrobků bývá ve většině případů jiný stát, zejména Čína nebo Bangladéš. V souvislosti s Čínou je rovněž třeba upozornit na praxi, kdy je neoriginální zboží určené pro evropské trhy administrativně deklarováno jako pocházející z Filipín, ačkoli jeho skutečný původ je jinde. Tato skutečnost může negativně ovlivňovat vnímání země a představuje reputační riziko, které je nutné při obchodních aktivitách zohlednit.

Navzdory pokračující privatizaci zůstává filipínská vláda významným dovozcem zboží, které je pořizováno zejména prostřednictvím veřejných zakázek (tendrů). Zadávání zakázek probíhá na úrovni jednotlivých resortních ministerstev (Departments), státních agentur včetně univerzit a vysokých škol, podniků plně nebo částečně vlastněných státem, vládních finančních institucí a orgánů místní samosprávy. Proces vyhlašování, hodnocení a schvalování veřejných zakázek se řídí zákonem č. 9184, známým jako Government Procurement Reform Act (GPRA).

Všechny významné projekty s účastí státu nebo s poskytováním státních záruk podléhají posouzení National Economic Development Authority (NEDA) a v konečné fázi schválení Investment Coordination Committee, kterému předsedá prezident Filipín. Významná část projektů je iniciována přímo ze strany dodavatele nebo investora formou tzv. unsolicited offer. Zákon v těchto případech umožňuje vyhlášení výběrového řízení na konkurenční protinabídku, které je však vzhledem k informovanosti a výhodnější výchozí pozici původního navrhovatele často spíše formální.

Navrhovatel projektu se zpravidla nevyhne tzv. Swiss Challenge, kdy je jeho nabídka zveřejněna a ostatní zájemci jsou vyzváni k předložení výhodnějších návrhů. Zahraniční dodavatelé se mohou tendrů účastnit prostřednictvím své registrované pobočky (Branch Office) nebo prostřednictvím místního zástupce akreditovaného u příslušné instituce. Základním předpokladem zahájení spolupráce je zařazení na distribuční seznam instituce vypisující tendr, obvykle na základě žádosti doplněné kopií dokladu o registraci firmy nebo její pobočky.

Některé typy nákupů, například strategických surovin nebo základních potravin, realizují výhradně vybrané vládní instituce či specializované nákupní orgány na základě oboustranné akreditace. Dovozy objemově významných dodávek pro filipínské ozbrojené složky, policii, hasičský záchranný sbor nebo pobřežní stráž probíhají prostřednictvím Philippine International Trading Corporation (PITC), státní zahraničněobchodní společnosti podřízené přímo prezidentské kanceláři. V případě, že hodnota dodávky přesahuje hranici 1 mil. USD, je dodavatel zpravidla povinen akceptovat formu vazbového obchodu (countertrade), offsetového plnění nebo jiného mechanismu, který přináší přidanou hodnotu i pro filipínskou stranu.

Pro vyhledávání a sledování veřejných zakázek slouží elektronický portál PhilGEPS (Philippine Government Electronic Procurement System), který představuje hlavní oficiální zdroj informací o tendrech v zemi.

Při soudním projednávání sporů je na Filipínách uplatňováno především filipínské právo. Opakovaná odvolání proti rozhodnutí nižších instancí mohou vést až k projednání věci Nejvyšším soudem, jehož verdikt je konečný a nelze jej dále napadnout. Není výjimečné, že soudní spory jsou doprovázeny výraznou mediální pozorností a snahou jednotlivých stran ovlivňovat veřejné mínění prostřednictvím sdělovacích prostředků. V ojedinělých případech byly zaznamenány i netradiční či nátlakové formy řešení sporů. Zkušenosti části zahraničních investorů naznačují, že i formálně nestranné soudy mohou být ovlivněny místním prostředím, osobními vazbami či nacionalistickými postoje. Jako ilustrativní příklad bývá uváděn spor týkající se ochrany obchodní známky, v němž soud v minulosti nevyhověl žalobě zahraniční společnosti proti místnímu subjektu používajícímu obdobné označení výrobku. Tyto skutečnosti potvrzují potřebu důkladné právní přípravy a obezřetnosti při smluvních i obchodních vztazích.

Občané České republiky mohou cestovat na Filipíny za účelem turistiky nebo krátkodobých obchodních jednání bez víza, pokud doba pobytu nepřesáhne 30 dnů. Pro vstup do země je vyžadován cestovní pas platný minimálně šest měsíců po ukončení pobytu a předložení zpáteční letenky nebo letenky do další destinace. Bez dokladu o odletu z Filipín může být vstup do země odepřen. Při pobytu delším než 30 dnů nebo při cestách za jiným účelem je nutné předem požádat o vízum na Velvyslanectví Filipín v Praze, případně požádat o prodloužení pobytu u imigračních úřadů přímo na Filipínách.

Před cestou je povinné elektronické vyplnění příjezdového formuláře prostřednictvím systému eTravel na oficiálních stránkách filipínských úřadů, který plně nahradil dřívější papírové formuláře. Doporučuje se formulář vyplnit s předstihem a uložit si potvrzení pro případnou kontrolu při příjezdu.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje dbát během pobytu zvýšené opatrnosti s ohledem na bezpečnostní rizika, zejména v některých oblastech jižního Filipín, především na ostrově Mindanao a v souostroví Sulu a Tawi Tawi. Cestující by měli průběžně sledovat aktuální bezpečnostní doporučení na webových stránkách MZV ČR a respektovat pokyny místních orgánů.

Doprava představuje dlouhodobý praktický problém, zejména v metropolitní oblasti Manily. Kapacitně i technicky nedostatečný dopravní systém, stáří části vozového parku a nízká disciplína řidičů způsobují časté dopravní zácpy a časové zdržení. Při plánování schůzek je proto nezbytné počítat s výraznou časovou rezervou.

Za relativně nejspolehlivější způsob městské dopravy je považováno využívání mobilní aplikace Grab nebo klasických taxi. Přestože jsou taxikáři povinni používat taxametr, často se snaží sjednat pevnou cenu; v takových případech je vhodné trvat na jeho zapnutí. Součástí veřejné dopravy jsou také tzv. jeepney a autobusy, které jsou levné a běžně využívané místními obyvateli, pro cizince však nebývají vždy nejpřehlednější ani nejpohodlnější.

• CYBERSECPH – kybernetická bezpečnost – každoročně v lednu
• PTAA TravelTour Expo – cestovní ruch – každoročně v únoru
• TRAVEL MADNESS EXPO – cestovní ruch (B2C) – každoročně v červenci
• PHILENERGY – energetika – každoročně v březnu
• PIFS (Philippine International Furniture Show) – nábytek a design – každoročně v březnu
• WORLDBEX – stavebnictví a architektura – každoročně v dubnu
• WOSAS (World of Safety & Security Expo) – bezpečnostní technologie, OHS – každoročně v květnu
• THE SOLAR SHOW PHILIPPINES – solární technologie a OZE – každoročně v květnu
• PHILBEAUTY – kosmetika a osobní péče – každoročně v červnu
• MAFBEX – potraviny a nápoje – každoročně v červnu
• WOFEX (World Food Expo) – potraviny, gastronomie, HORECA – každoročně v srpnu
• LIVESTOCK PHILIPPINES / Livestock Asia – živočišná výroba a agrobusiness – každoročně v červenci
• PHILAUTO – automobilový průmysl a komponenty – každoročně v červenci
• MEDICAL PHILIPPINES – zdravotnická technika a farmaceutika – každoročně v srpnu
• ADAS PHILIPPINES – obranný a bezpečnostní průmysl – v lichých letech v červnu
• MANUFACTURING TECHNOLOGY WORLD / PDMEX – strojírenství a průmyslové technologie – každoročně v říjnu
• PHILCONSTRUCT – stavebnictví a infrastruktura – každoročně v listopadu

Velvyslanectví České republiky sídlí v Manile v obchodní čtvrti Makati, často označované jako filipínský „Manhattan“. Nachází se ve 30. patře mrakodrapu Rufino Pacific Tower na jedné z hlavních městských tepen, Ayala Avenue, na křižovatce s ulicí V. A. Rufino Street (dříve Herrera Street). Tato lokalita představuje významné administrativní a obchodní centrum metropolitní oblasti Manily.

Nejbližší stanice městské železnice MRT‑3 (Ayala Station) se nachází ve větší pěší vzdálenosti, proto je nejvhodnějším způsobem dopravy taxi nebo přepravní aplikace. Taxi služby jsou v Manile cenově dostupné; doporučuje se ověřit, že řidič použije taxametr s nástupní sazbou přibližně 40 PHP.

Velvyslanectví České republiky v Manile kromě Filipín zároveň akredituje i tichomořské státy Nauru, Marshallovy ostrovy, Federativní státy Mikronésie a Palau.

Velvyslanectví České republiky
Rufino Pacific Tower, 30th Floor
6784 Ayala Avenue, Makati City 1226
Metro Manila, Filipíny

Telefon: +63 2 8811 1155, +63 2 8811 1156
Nouzová linka: +63 918 990 5778
E‑mail: manila@mzv.gov.cz

Úřední hodiny:
pondělí–pátek, 8:00–16:30

Honorární konzulát České republiky v Davao City
Honorární konzul: Guilbert C. Go

Adresa:
5th Floor, Mintrade Center
Monteverde Street, corner Sales Street
Davao City, Filipíny

Telefon: +63 82 234 8888
Fax: +63 82 234 9999
E‑mail: davao.honorary@mzv.gov.cz

Úřední hodiny:
pondělí–pátek, 9:00–15:00 (po předchozí domluvě)

Honorární konzulát České republiky v Cebu City
Honorární konzul: Mark Frondoso

Adresa:
11/F AppleOne Equicom Tower
Mindanao Avenue corner Biliran Road
Cebu Business Park
Cebu City 6000, Filipíny

Telefon: +63 949 980 7555
E‑mail: cebu.honorary@mzv.gov.cz

Úřední hodiny:
pondělí–pátek, 9:00–12:00 a 13:30–17:00 (po předchozí domluvě)

Policie – tísňové případy: 911
(Místní policejní linky ve městech mohou nadále existovat, avšak oficiálně se doporučuje používat jednotnou linku 911.)

Požární služba: 911

Zdravotnická záchranná služba / ambulance: 911

Makati City – městská pohotovost (non‑emergency): 168

Muntinlupa City – městská pohotovost: 862 26 11

Mandaluyong City – městská pohotovost: 532 21 45, 532 50 01

Pasay City – městská pohotovost: 833 8512, 551 7777

Pasig City – městská pohotovost: 643 0000

Quezon City – městská pohotovost: 988 42 42

Všeobecné informace (government directory): 114

Letiště – Manila International Airport Authority (MIAA):
0917 839 6242
(02) 877 1109 lok. 2444
(02) 877 7888 lok. 8046

Elektřina – MERALCO (poruchy, výpadky): 16211

Počasí – PAGASA (Philippine Atmospheric, Geophysical and Astronomical Services Administration):
(02) 8434 2696
0926 425 2715

Poznámka: Pro veškeré akutní situace se na Filipínách v roce 2026 jednoznačně doporučuje využívat jednotnou tísňovou linku 911, která je postupně integrována napříč všemi složkami záchranného systému.