Indie: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Platí zde stejné zásady pro úspěšný vstup na trh, jako v jiných rozvojových zemích. Velmi důležitá je správná volba spolehlivého a schopného místního obchodního zástupce či obchodního partnera. Vyplatí se investovat finanční prostředky do průzkumu trhu a stojí za zvážení využít na začátku služeb kunzultantské firmy nebo se opřít o zkušenosti a zázemí místní firmy.

Firmy, které nově vstupují na indický trh, mohou konzultovat své záměry s obchodně-ekonomickým úsekem Velvyslanectví ČR v Dillí a se zahraničními kancelářemi agentury CzechTrade v Mumbai a v Bengaluru. 

Indie představuje jeden z největších trhů světa. Ročně vytvoří 7. největší hrubý domácí produkt na světě. Podnikání v Indii však pro evropské firmy není snadné. Na jedné straně je místní trh lákavý kvůli velké poptávce, která navíc každoročně dynamicky roste. Na druhé straně je tento trh chráněný bariérou cel, administrativních překážek a zvyklostí. Je nutné se připravit na konkurenci v tržních segmentech s nižší technologickou náročností, oblastech nenáročných na know-how. Zde je nutné čelit místní konkurenci, jejíž výhodou je levná (prakticky nevyčerpatelná) pracovní síla. 

Obchodování s pomocí místních zástupců je obvyklé a mnohdy nevyhnutelné. V každém případě je třeba dobře zvážit rozsah pravomocí obchodního zástupce včetně územního rozsahu působnosti. Vzhledem k rozlehlosti teritoria je někdy vhodné mít více obchodních zástupců. Nelze doporučit automatické udělování neomezeného výhradního zastoupení. V praxi se osvědčilo zastupování formou “ad hoc” s omezenou platností a možným prodloužením smlouvy v závislosti na výsledcích zástupce. Nedoporučuje se uzavírat smlouvy za pevný plat, který není vázaný na výsledky.

Pro usnadnění podnikání v Indii byl vládou zřízen portál pro podnikatele, který funguje jako průvodce v problematice získávání nejrůznějších povolení.

Indický oficiální portál pro G2B „eBiz“: www.ebiz.gov.in/home/

 

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Indický trh rozhodně není jednoduchý. Je to dáno jeho  velikostí, odlišnou podnikatelskou kulturou a mnoha dalšími faktory, včetně náročných byrokratických procedur. 

Indie také patří mezi země s poměrně vysokou mírou korupce (76. místo podle Transparency International). Je nutné počítat s nejrůznějšími administrativními průtahy při vyřizování různých povolení.

Podle průzkumu Světové banky je průměrná doba nutná k uzavření kontraktu v Indii 425 dnů (pro srovnání Singapur 69 dnů, Čína 241 dnů). České firmy, které obchodují  na indickém trhu dlouhodobě, mají se zdlouhavým jednáním při uzavírání kontraktů značné zkušenosti. Pro eliminaci nebo minimalizaci rizik, problémů a komplikací je nutné se velmi důkladně věnovat přípravě před uzavíráním smluv. 

Kromě čistě obchodních a podnikatelských vztahů je třeba sledovat i oblast politickou. Politické krize mohou ohrozit i velmi solidně etablované a fungující vazby. Otřesy na poltitické scéně mohou mít významný dopad na obchodní sféru, kde je stále velmi silná role státu. Ústní sliby nepředstavují záruku pozdějšího plnění závazku. 

Podrobné informace o vstupu na indický trh lze získat mimo jiné prostřednictvím specializovaného portálu Evropské unie pro obchodníky "Market Access Database": 

http://madb.europa.eu/madb/indexPubli.htm

 

 

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zakládání poboček a dceřiných společností se v Indii řídí Zákonem o společnostech (Indian Companies Act 1956) a pravidly Indické centrální banky.

Zahraniční společnosti si mohou v Indii založit:

  • 100% vlastněnou společnost (company) nebo společný podnik s indickou firmou (joint-venture);
  • pobočku (branch office), která může vykonávat obchodní činnost;
  • kontaktní kancelář (liaison office) nebo zastoupení (representative office) – jedná se v podstatě o zastoupení cizí firmy za účelem průzkumu obchodních možností, které nemůže vykonávat obchodní činnost;
  • projektovou kancelář (project office), která se otevírá za účelem realizace konkrétního projektu.

Právní forma, kterou zahraniční společnost pro svou přítomnost v Indii zvolí, má mimo jiné dopad na zdanění. Rozlišuje se, jestli provozuje svou činnost „v Indii“ nebo „s Indií“. Většina zahraničních společností obvykle v Indii zakládá plně vlastněné dceřiné společnosti (wholly owned subsidiary – WOS) nebo společné podniky (joint venture – JV). Tyto jsou zdaněny jako indické firmy, neboť jsou považovány za daňové rezidenty. Pobočka (branch office) je daněna jako zahraniční firma.

Zahraniční společnost se s žádostí obrací na Indickou centrální banku (Reserve Bank of India – RBI) a musí dodat požadované dokumenty na Rejstřík firem. Je nutné specifikovat rozsah předpokládaného působení, dále je nutno dodat výpis z obchodního rejstříku a výsledek  hospodaření mateřské společnosti za poslední finanční období. Souhlas s otevřením kanceláře je obyčejně vydán do jednoho měsíce. Podle sektoru, do kterého zahraniční investor hodlá vstoupit, je určen maximální možný majetkový podíl v zakládané společnosti, který může být ve vlastnictví zahraničního subjektu - viz kapitola věnovaná investicím. Zaměstnávání cizinců a místních sil se řídí místními právními předpisy. Podrobné informace je možno získat na stránkách Ministerstva obchodu a průmyslu v sekci Secretariat for Industrial Assistence (SIA).

Podnikání v Indii a zakládání poboček nebo dceřiných společností je věnovaná také publikace indické kunzultační společnosti SKP Business Consulting "Doing Business in India":

www.skpgroup.com/data/resource/skpdoingbusinessinindiaguide_.pdf

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Propagace na indickém trhu není jednoduchá vzhledem k jeho velikosti a také odlišnostem v jednotlivých státech. Pro oslovení obchodních partnerů je možné využít rozsáhlou síť hlavních  indických obchodních a průmyslových komor (FICCI, CII, Assocham, Bombay Chamber of Commerce). Spojení na tyto komory (zejména FICCI a CII) může zprostředkovat obchodně ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Dillí.

Je samozřejmé, že veškeré propagační materiály musí být zpracovány v angličtině.

Velké množství specializovaných veletrhů, které je možné využít k propagaci a k obchodním jednáním, se koná zejména v méně horkých měsících v období listopad - březen. Bližší informace o veletrzích je možné nalézt např. na stránkách India Trade Promotion Organisation anebo webových stránkách uvedených obchodních komor, které mohou na některých veletrzích fungovat jako pořadatelé.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Indie, jakožto členská země Světové obchodní organizace (WTO), je signatářem dohody TRIPS (Trade Related Aspects of Intellectual Property Rights) a je tudíž povinna zajistit minimální požadovanou úroveň ochrany duševního vlastnictví: autorských práv, obchodních značek, zeměpisných označení, patentů a průmyslových vzorů.

Je také aktivním členem WIPO (World Intellectual Property Organisation) v Ženevě. Zákony upravující oblast ochrany duševního vlastnictví prošly mnoha změnami, jejichž cílem bylo uvést je do souladu s odpovídajícím standardem vyspělých zemí.

Legislativa ochrany duševního vlastnictví: 

Autorská práva - "copyright": řídí se zákonem  Indian Copyright Act z r. 1957, který byl změněn v r. 1999 a plně odráží požadavky Bernské konvence (Indie je členem). Úpravy tohoto zákona nabyly účinnosti k 15.1. 2000 a zákon je plně v souladu s požadavky TRIPS.

Obchodní značky: původní Trade and Merchandise Marks Act z r. 1958 byl nahrazen tzv. Trademarks Act z r.1999 s podstatnými úpravami, které vstoupily v platnost 15.9.2003. Toto znění již je plně v souladu s dohodou TRIPS. Ve stejný den byl také ustaven  tzv. Intellectual Property Appellate Board se sídlem v Chennai.

Zeměpisná označení: zákon o zeměpisných označeních, The Geographical Indications of Goods (Registration and Protections) Act byl schválen v r. 1999, změněn v r. 2002 a vstoupil v platnost 15.9.2003. Zároveň byl také ustaven Registr zeměpisných označení se sídlem v Chennai. Problematika zeměpisných označení je stále na programu jednání mezi Indií a EU.

Průmyslový design: řídí se zákonem The Design Act 2000, který byl vydaný v r. 2002 poskytuje minimální ochranu požadovanou TRIPS.

Obecně je v Indii největším problémem padělání léků a nelegální kopírování CD a DVD. Za padělání léků hrozí dokonce tresty odnětí svobody až na 10 let, výjimečně mohou být až doživotní.  Vymahatelnost práva v oblasti ochrany duševního vlastnictví je ovšem v praxi stále na relativně nízké úrovni.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Trh veřejných zakázek je v Indii poměrně rozsáhlý. Zadavatelem mohou být vedel státních a samosprávných orgánů také státní firmy. Přičemž role státu je v ekonomice velmi silná, protože v některých sektorech, jako je například bankovnictví nebo těžba uhlí, dominují státní společnosti. 

Při zadávání veřejných zakázek je často kladen důraz na realizaci velkého podílu místními firmami. Stát se tak snaží podpořit rozvoj domácích firem - viz také vládní iniciativa "Make in India", která má obecně za cíl podpořit rozvoj indické průmyslové základny. 

Oznámení o vypsání veřejných obchodních soutěží jsou publikována v tisku, na příslušných webových stránkách nebo jsou zasílána obchodním komorám a dalším institucím včetně zastupitelských úřadů.

Informace o veřejných zakázkách, která obdrží obchodně ekonomický úsek velvyslanectví, jsou zasílána pravidelně elektronicky redakci podnikatelského portálu Businessinfo.cz, kde jsou publikovány.

Důležitou roli při získávání zakázek může hrát místní konzultant, který může mít podrobné informace ještě před zveřejněním tendru díky svým vazbám na zadavatele tendru. 

Velké státní společnosti 

Největší indické státní společnosti jsou podle výše obratu a zisku dále členěneny do kategorií. Nejvyšší kategorie nese název "Maharatna" a tento status získávají indické obří státní společnosti, jejichž roční obrat přesáhl tři roky po sobě 200 mld. INR. Následují nižší kategorie Navratna, Miniratna I a Miniratna II. Z hlediska objemu zadávaných veřejných zakázek patří tyto velké státní společnosti přirozeně k lídrům na indickém trhu.

Kategorie "Maharatna"

Bharat Heavy Electricals (BHEL)
Coal India
GAIL
Indian Oil Corporation
NTPC Limited
Oil and Natural Gas Corporation (ONGC)
Steel Authority of India (SAIL)

Kategorie "Navratna"

Bharat Electronics
Bharat Petroleum (BPCL)
Container Corporation of India (CONCOR)
Engineers India
Hindustan Aeronautics
Hindustan Petroleum (HPCL)
Mahanagar Telephone Nigam (MTNL)
National Aluminium Company (NALCO)
National Buildings Construction Corporation (NBCC)
National Mineral Development Corporation (NMDC)
Neyveli Lignite Corporation
Oil India
Power Finance Corporation
Power Grid Corporation of India
Rashtriya Ispat Nigam (RINL)
Rural Electrification Corporation
Shipping Corporation of India

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

S ohledem na rychlost soudů se doporučuje řešit obchodní spory smírčí cestou mimosoudně. V případě řešení sporu soudní cestou, je nutno počítat se zdlouhavou procedurou, přitom zároveň jde o finančně náročnou záležitost s nejistým výsledkem. Výjimkou je řešení sporů s velkými indickými státními společnostmi.

Alternativou k soudnímu řízení jsou arbitráže. Jejich výhodou je zpravidla rychlost. Na druhou stranu je však výsledek arbitráže většinou pro obě strany sporu závazný a narozdíl od soudního řízení již není možné využít opravných prostředků a odvolat se ve sporu k vyšší instanci. 

Obecně platí, že odeslání zboží bez zajištění platby (při vývozu) nebo odeslání platby bez zajištění dodávky (při dovozu) je spojeno s nepřiměřeným rizikem, které je vhodné eliminovat pomocí vhodných platebních instrumentů a zajišťovacích mechanismů. Vymáhání menších pohledávek je velmi obtížné.

Je na místě preferovat dokumentární platby před hladkými. Vhodná je platba prostřednictvím dokumentárního akreditivu a předání zboží proti dokumentům. 

 

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Podpisu kontraktu s indickým partnerem předchází ve srovnání s českou obchodní praxí značně dlouhá a často opakovaná jednání. Přitom ústní příslib nemusí znamenat definitivní konec jednání. Přirozeně není možné spoléhat na to, že se obchod dojedná během jediné cesty nebo návštěvy veletrhu. Zároveň se zásadně doporučuje stvrdit dojednaný obchod podpisem písemného kontraktu.

Indové jsou při jednání velmi spontánní a chtějí se obyčejně sejít co nejdříve, případně okamžitě. Dávají přednost osobnímu kontaktu, proto je nutno počítat s finančními prostředky na pravidelné cesty do Indie. Je vhodné si nalézt místního konzultanta.  Během jednání je nutno brát v úvahu, že každé kladné vyjádření indického partnera nemusí znamenat skutečně "ano", neboť není v mentalitě Indů odpovídat na něco „ne”.

V Indii hrají klíčovou úlohu osobní známosti a speciálně známosti v obchodní a politické sféře. Proto je vždy lepší dostavit se na první schůzku na doporučení někoho. Jednání je obvykle velmi srdečné. Indičtí obchodníci jsou výmluvní a dobře ovládají angličtinu. Velmi ocení, když jejich český partner projeví zájem o Indii a dá na jevo, že o Indii také něco ví.  Indové rádi dávají dárky. S tím je třeba při návštěvách počítat a zásobit se tradičními českými dárky (sklo má vždy úspěch). 

Dojednávání schůzek není vždy jednoduché, protože se termíny často mění. Přitom na vině může být i nespolehlivá komplikovaná doprava. Indové často nechávají vše na poslední chvíli a není výjimkou, že schůzky jsou potvrzovány až těsně před vlastním jednáním. Oslovování je většinou formální, ale objevuje se i anglo-americký způsob oslovování křestním jménem u déletrvajících kontaktů.

Indický partner rád zve do rodiny. Je vhodné přinést malý dárek, i když se může stát, že se vůbec nesetkáte s manželkou. Indie je zemí, která má vizi stát se jednou ze světových mocností 21. století a je nutno mít na paměti, že indičtí obchodníci se podle toho chovají. Jsou sebevědomí, vysoce asertivní a hrdí na úspěchy, kterých země v mezinárodním srovná dosáhla.

Úředním jazykem Indie je hindština (ovládá ji přes 40 % obyvatelstva), nicméně pro národní, politickou a obchodní komunikaci se preferuje užívání angličtiny. Dalšími rozšířenými jazyky jsou bengálština  (8.1 % obyvatel),  telugu (7,2 % obyvatel), maráthština (7 %), tamilština (5,9 %) a urdština (5 %).

Úřední hodiny jsou obvykle v pondělí až pátek od 10:00 do 14:00, případně až do 17:00 hodin. Prodejní doba začíná okolo 9:00 – 10:00 a v mnohých obchodech končí až okolo 20:00. Den volna se často liší podle jednotlivých čtvrtí nebo nákupních středisek a trhů.

V Indii se slaví velké množství svátků, což je dáno mnohonárodnostním a mnohonáboženským charakterem země. Jednotný ani vyčerpávající seznam pro celou Indii neexistuje. Slaví se tři hlavní celonárodní svátky – Den republiky (26. 1.), Den nezávislosti (15. 8.) a Oslava narození Mahátmy Gándhího (2. 10.).

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

K cestám do Indie potřebuje český občan platný pas a vízum, které obdrží na Velvyslanectví Indické republiky v Praze (Milady Horákové 60/93, v blízkosti stanice metra Hradčanská). Vyřízení víza trvá v průměru 10 dnů, někdy i déle. Pokud občan cestuje z Indie do dalšího státu (např. Nepálu), z něhož se bude vracet zpět do Indie, musí mít indické vízum k několikanásobnému vstupu. V žádosti musí občan zdůvodnit, proč žádá o tento typ víza (MULTIPLE).

Od ledna 2013 Indie zavedla nový způsob vyřizování víz. Žadatel musí nejprve vyplnit žádost on-line, pak ji vytisknout a doručit ji osobně na Velvyslanectví Indické republiky v Praze. Více na www.india.cz

Indické vízum lze získat buď v klasické formě vízového štítku vylepovaného do cestovního dokladu příslušným zastupitelským úřadem Indie nebo za určitých podmínek formou elektronického turistického víza (tzv. eTV) obdrženého emailem. Vízum si musí občan ČR obstarat ještě před odjezdem do Indie, obdržet jej až při příjezdu na hraničním přechodu není možné.

Další informace k vízům pro cestování do Indie na stránkách Ministerstva zahaničních věcí ČR:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/indie/cestovani/visa.html 

Cestování do Indie je spojeno s určitými zdravotními riziky, doporučuje se proto absolvovat některá očkování podle plánované délky pobytu a navštívených míst (podrobné informace poskytnou hygienické stanice). Je nutné dodržovat osobní hygienu. Doporučuje se opatrnost při stravování, konzumovat potravu pouze dobře tepelně zpracovanou, ovoce a zeleninu, kterou „lze oloupat“. Vodu je nejlépe pít pouze z uzavřených plastových lahví, které mají neporušený uzávěr. V některých oblastech Indie hrozí větší výskyt malárie a horečky dengue. Ve volné přírodě je nutné dát pozor na hady, jedovaté pavouky, dotěrné opice apod. Informace o aktuálních problémech a rizicích naleznete na stránkách Velvyslanectví České republiky v Dillí či na stránkách Velvyslanectví Indické republiky v Praze.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní právo není v Indii kodifikováno do jednoho zákona - „zákoníku práce“. Podmínky zaměstnávání a úkonů s tím souvisejících se řídí celkem 13 zákony, které pokrývají začátek, průběh a konec pracovního poměru, pojištění, minimální mzdu, odstupné, činnost odborů atd. Cizinci mohou být zaměstnáni po obdržení obchodního víza (business visa), které se vydává až na dobu pěti let. Cizinec, který chce pobývat v Indii déle než 180 dnů, musí obdržet tzv. registrační potvrzení, což je vlastně povolení k dlouhodobému pobytu, o které musí požádat do 14 dnů od svého příjezdu. Výdělky mohou cizinci repatriovat prostřednictvím banky po zaplacení příslušných daní indickému státu.

Dojednána byla bilaterální dohoda o sociálním zabezpečení mezi ČR a Indií, která je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, a která v budoucnu konkrétněji upraví podmínky zaměstnávání Čechů v Indii a naopak.

Čeští pracovníci, kteří jsou vysláni na delší dobu pracovat do Indie, musí mít pracovní víza. Dříve toto nařízení zahraniční firmy obcházely tím, že svým zaměstnancům v Indii zajistily „business“ víza, indická strana však nyní striktně vyžaduje víza pracovní.

Výše uvedené informace jsou určeny pouze k základní orientaci. Sdělovat informace o podmínkách a pravidlech vstupu a pobythu na území cizího státu je v kompetenci příslušného zastupitelského úřadu dané země. To platí i pro Indii, a proto je třeba před odjezdem do Indii za účelem dlouhodobého pracovního pobytu kontaktovat Velvyslanectví Indické republiky v ČR: http://eoiprague.in/index.php. 

 

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Velká města nabízejí na rozdíl od venkovských oblastí poměrně slušnou zdravotní péči, odpovídající však místním možnostem. Obecně lze říci, že do Indie by měly jezdit pouze osoby v dobrém zdravotním stavu. Je vhodné si s sebou vzít dostatečnou zásobu užívaných léků, jednorázových injekčních stříkaček a jehel, neboť ty nejsou vždy k dispozici. Léky jsou relativně snadno dostupné v lékárnách. Státní síť nemocnic nemá příliš vysokou úroveň. Existují zde však kvalitní soukromé nemocnice. Očkování před cestou do Indie povinné není, doporučuje se nicméně očkování proti žloutence typu A, B, meningitidě, tetanu a břišnímu tyfu. Antimalarika není nutné používat. Je však třeba se chránit před komářím bodnutím, které může přenášet například horečku dengue. V zimních měsících představuje zdravotní riziko pro osoby citlivé na znečištěné ovzduší vysoká úroveň koncentrace pevných částic ve vzduchu ve smogem zamořených velkých městech, jako například v hlavním městě Dillí. 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: