Indie je 3. největší letecký trh na světě co do počtu vnitrostátních letů (341 mil. přepravených pasažérů v roce 2020) a až do příchodu pandemie covid-19 v roce 2020 rostl tempem 11 % ročně. Indie od začátku roku 2023 zažívá návrat k normálu na úrovni 84 % před-pandemického počtu turistů, což je druhý nejrychlejší návrat k normálu ze všech zdrojových trhů příjezdového cestovního ruchu do ČR z Asie (po Jižní Koreji). 

Neméně zásadní pro-růstový faktor je změna pravidel pro zahraniční investory, která nově umožňuje až stoprocentní vlastnictví pro zahraniční investory v sektoru civilního letectví, což by mohlo podpořit příliv zahraničního kapitálu. Privatizace indické letecké společnosti Air India pak znamená obrovskou poptávku po nových letadlech (až 450 kusů) v rámci modernizace největší indické letky národního leteckého přepravce, který je nyní v rukou Tata Group.

Pokud se chystané a probíhající reformy podaří završit, má podle expertních odhadů během příštích dvou dekád dojít k rozšíření komerčního leteckého parku pro osobní přepravu o více než 2 000 nových strojů v hodnotě téměř 300 mld. USD. Z toho má být 900 letadel zakoupeno již v příštích 5 letech. Přibližně ve stejném časovém horizontu chce pak indická vláda postavit či modernizovat 100 letišť, především v menších městech, a to pod hlavičkou programu rozvoje regionální konektivity UDAN.

S rozvojem sektoru civilního letectví stoupá poptávka po technologiích a službách, jako jsou např. letištní radary a vybavení, zabezpečení vzdušného prostoru, apod. Přitom již v současnosti české radary pokrývají přes 90 % indického vzdušného prostoru. S rostoucím počtem pilotů poroste i poptávka po službách pilotního výcviku, školení leteckého personálu, leteckých simulátorech a trenažérech, což je tržní segment, ve kterém jsou české firmy v Indii tradičně úspěšné. Během následujících 10 let se má vycvičit téměř 10 000 pilotů. Příležitosti se naskýtají i v segmentu tzv. „malého letectví“, tedy malá, cvičná a sportovní letadla, která vyrábí i české společnosti. V neposlední řadě je obrovská pozornost věnována boomu bezpilotních leteckých systémů (UAVs, drony). Pro sektor bezpilotních leteckých prostředků byl vypsán samostatný vládní dotační program (tzv. Production Linked Incentive for drones and drone Components, neboli PLI) na podporu rozvoje domácí výroby těchto technologií s vládní podporou ve výši cca 15 mil. USD. Zároveň byl zakázán dovoz některých typů dronů do Indie.

Indický vesmírný průmysl je řízen převážně národní indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO). Průmysl zahrnuje více než 500 soukromých dodavatelů a dalších různých orgánů katedry vesmíru ve všech komerčních, výzkumných a libovolných ohledech.

Indický vesmírný sektor byl v roce 2020 odhadnut na 9,6 miliardy USD a přispívá 2–3 % do globální vesmírné ekonomiky. Očekává se, že velikost tohoto sektoru dosáhne do roku 2025 13 miliard USD a do roku 2030 Indie dále usiluje o získání většího podílu, téměř 10 % celosvětové ekonomiky.

Tři hlavní sektory kosmického průmyslu jsou: výroba družic, výroba podpůrných pozemních zařízení a nosný průmysl. Požadavky po technologiích a produktech představují potenciální příležitosti pro české společnosti. Možnosti se naskýtají také v oblasti spolupráce ve vědě a výzkumu – Ministerstvo vesmírného výzkumu a ISRO (vesmírná agentura) se věnují lunárním misím (Chandrayaan 2), dále vyvíjí nanosatelity, regionálním navigačním systémům (IRNSS) a kosmickému výzkumu (projekt Astrosat). 

České velvyslanectví v Dillí tento sektor aktivně podporuje a pomáhá rozvoji vztahů oběma směry. Příkladem je loni realizovaná mise indických firem na Space Week či zájem českých firem o Space Expo v Bangalore.

Geopolitické napětí mezi Indií a sousedními zeměmi, zajištění bezpečnosti strategicky významných obchodních a surovinových tras v Indickém oceánu a hrozba terorismu jsou hlavními motivy pro zemi dále posilovat svou bezpečnost na hranicích i námořní a vzdušné kapacity. Indie vydává zhruba 2 % svého HDP na obranu a v průběhu let své výdaje kontinuálně zvyšuje. Pro finanční rok 2025 – 26 je plánováno navýšení rozpočtu na obranu na zhruba 78 miliard USD, což představuje téměř 13% státního rozpočtu. Indie má po USA, Číně a Rusku čtvrté nejvyšší výdaje na obranu a zároveň zůstává největším dovozcem zbraní na světě se zhruba 10% podílem světových dovozů.

Indická vláda pokračuje ve své politice postupného nahrazování zahraničních dovozů domácí produkcí obranného a vojenského vybavení pro domácí potřeby, ale i za účelem exportu zejména do zemí jižní a jihovýchodní Asie. Vláda přitom klade důraz na podporu domácí výroby, na nákupy od domácích výrobců tak má být alokováno 62 % kapitálových výdajů z obranného rozpočtu. Indie zvyšuje také cíleně své výrobní kapacity a buduje infrastrukturu v rámci politiky strategické soběstačnosti „Atmanirbhar Bharat“.

Stěžejním dokumentem je v tomto směru DEFENCE PRODUCTION & EXPORT PROMOTION POLICY (DPEPP) z roku 2020. Tato politika má za cíl z Indie učinit regionální výrobní a exportní centrum pro obranné a bezpečnostní technologie pro produkty jako je výzbroj, vojenská výstroj, munice, i pokročilé obranné systémy. Cílem je navýšit do roku 2025 export  v tomto sektoru na 5 miliard USD. Tento cíl se administrativě nepodařilo naplnit a export dosáhl na začátku roku 2025 hodnoty 2,76 miliard USD. I přesto narostly indické obranné vývozy o více než dvojnásobek oproti roku 2020. 

Indická vláda usiluje o přilákání zahraničních investorů prostřednictvím pobídek včetně zvýšení stropu pro zahraniční vlastnictví na 74 %, což znamená, že pro investice do vybraných obranných produktů není nutné vládní schválení. Ve strategických sektorech s povinnou vládní účastí je limit pro zahraniční vlastnictví stanoven na 100 %. Pokračuje také zjednodušování procesů získání licence v mnoha oblastech obranného průmyslu, čímž se zjednodušila administrativa pro zakládání společných podniků mezi indickými a zahraničními firmami. Tyto společné požívají řadu výhod a státní podpory, včetně možnosti získat bezplatně pozemek pro průmyslovou výrobu, daňové úlevy a různé dotace.

Indie  bude i do budoucna dovážet velmi vyspělé obranné high-tech komponenty a technologie, na které její kapacity zatím nedostačují. V obranném sektoru jsou tak zajímavé příležitosti pro zahraniční společnosti, které jsou připravené spolupracovat s indickými firmami, zakládat společné podniky a jsou ochotny poskytnout technologické transfery a know-how indickým partnerům. Perspektivními sektory jsou například vývoj a výroba radarových systémů, proudových a vrtulových leteckých motorů, výroba bezpilotních letounů, modernizace vojenské techniky a vybavení, vývoj a výroba vojenských nákladních a terénních vozidel, střelných zbraní a munice, vývoj a výroba strategického vojenského materiálu a různých aplikací pokročilých elektronických systémů kybernetického boje. Ve zbrojním sektoru je Indie v mnoha oblastech závislá na ruských zbraňových systémech, z nichž některé jsou zastaralé. V dalších letech bude Indie potřebovat náhradní díly pro údržbu a opravy této techniky. Jde tak o příležitost pro firmy se zkušenostmi s modernizací či údržbou a opravami ruské či sovětské vojenské techniky.

Rozšiřování a modernizace železnice stojí v popředí plánů současné indické vlády premiéra Módího. Plány se přitom neomezují pouze na klasickou celostátní a regionální železnici, ale zahrnují i městské a příměstské systémy kolejové dopravy, jako je metro, trolejbusy a dalši. V souvislosti s rozvojem infrastruktury jsou budovány speciální koridory pro nákladní železniční dopravu, zejména v západo-východním směru, které mají propojit hlavní výrobní a spotřební střediska. Probíhá rovněž intenzivní elektrifikace tratí a podle indické vlády měla být do konce roku 2025 elektrifikována celá železniční síť Indie. Zároveň se uskutečňuje výstavba zdvojených kolejových tratí na místo původních jednoduchých. S rozšiřováním železniční sítě roste poptávka po nových terminálech a nádražích, respektive po jejich modernizaci. Zavedení vysokorychlostních vlaků pro osobní přepravu je plánováno na několika trasách včetně koridoru Dillí–Ágra či Mumbaí-Ahmedabád. Indická vláda zavázala do roku 2025 vyrobit a uvést do provozu 400 souprav vysokorychlostních vlaků s názvem VandeBharat (někdy rovněž nazývaných T18) s rychlostí až 180 km/h (v současné době je v provozu 66 souprav). Kromě toho je v plánu uvedení ještě rychlejších vlaků – tzv. ´bullet trains´, které budou jezdit rychlostí až 320 km v hodině. Fází rozvoje a modernizace prochází i metro a tramvajová doprava v mnoha indických městech, toto představuje velké příležitosti pro české firmy.

Z pohledu českých výrobců a exportérů to znamená příležitosti například pro dodavatele kolejnic, elektronického a zabezpečovacího zařízení, signalizačních a komunikačních technologií, ale i celých vlakových souprav či jejich částí. Potenciál mají zejména výrobci příslušných komponent a subsystémů, např. automatických bezpečnostních dveří, turniketů, prodejních a výdejových automatů, CCTV systémů, brzdových systémů, kol a soukolí, sedaček, případně firmy nabízející projekční a inženýrské služby. Poptávka byla zaznamenána i po přestavbě lokomotiv na tzv. dvojí palivo („dual fuel“ – diesel a CNG). Z indické strany začíná být zřetelný i zájem o výzkum a vývoj v oblasti železnice a také o výměnu zkušeností, získání know-how a navázání spolupráce na poli inovací. Tento sektor je velmi atraktivní pro české firmy, které nabízí špičkové technologie a výrobky a je o ně v Indii zájem. Zvyšuje se i počet vytvořených společných podniků, tzv. joint ventures, v rámci kterých řada českých firem již v Indii takto podniká společně s indickým partnerem. Indické společnosti mají o tento druh spolupráce velký zájem. ZÚ Dillí tento zájem intenzivně podporuje a organizuje akce, které by podpořily české firmy a jejich spolupráci.

Indie má velmi ambiciózní cíle co se týče přechodu k zelené a udržitelné energetice založené na OZE a poměrně úspěšně se jí daří národní cíle naplňovat. K únoru 2023 měla instalovanou kapacitu z OZE 175 GW (42 % veškeré instalované kapacity Indie). Největší podíl má solární energetika s instalovanou kapacitou 63 GW, větrná energetika s 42 GW, a 46 GW přispívají velké vodní elektrárny. Instalovaná kapacita solárních elektráren se za posledních 7 let zdvojnásobila, a obrovský růst zaznamenaly i větrné parky. Indie má již nyní 4. největší instalovanou kapacitu z OZE na světě. Ve státě Gudžarát například v současnosti vzniká největší kombinovaný solární a větrný park na světě s instalovanou kapacitou 30 GW. Projekty jako tento jsou možné díky silné politické podpoře nejvyšších představitelů indické vlády pro rozvoj OZE a zelené energetiky. Díky této podpoře byla například v roce 2015 založena Mezinárodní solární aliance (ISA), jejímž posláním je přispívat k maximálnímu nasazení a využití solárních technologií na světě,   a to zejména v rozvojových zemích. Jako konečný cíl si ISA stanovila mobilizaci 1 000 mld. USD do roku 2030 na implementaci solárních projektů v členských zemích. Ačkoliv Indie solární články a moduly ještě stále převážně dováží ze zahraničí, v roce 2021 indická vláda vypsala podpůrný program v hodnotě 3 mld. USD zaměřený na urychlení rozvoje domácí výrobní kapacity a dosažení soběstačnosti ve výrobě solárních PV článků a panelů během příštích 5 let (tzv. „Production-linked Incentive for High Efficiency Solar PV Modules“, neboli PLI). V rámci tohoto PLI vláda cílí na navýšení stávajících domácích výrobních kapacit pro solární články (2,5 GW) a moduly (9-10 GW) o 10 GW ročně. 

Další z indických iniciativ v oblasti přechodu k zelené energetice je tzv. Národní program pro vodíkovou energetiku (National Hydrogen Energy Mission – NHM), který stanovuje hlavní strategická východiska a operační priority pro využívání vodíku jako zdroje energie budoucnosti. Konečným cílem iniciativy je vytvořit z Indie světového výrobce vodíkového paliva, maximalizace domácího využití a exportu vodíkového paliva a derivátů v dopravě, průmyslu a zemědělství. 

Zároveň se má Indie stát světovým „hubem“ pro vývoj a výrobu vodíkových technologií (zejména elektrolyzérů a vodíkových palivových článků), s těžištěm v dopravních aplikacích. Prioritu přitom bude mít v souladu s indickými environmentálními a klimatickými cíli výroba vodíku z OZE, zejména za využití solární energie. Strategickým cílem je snížení závislosti na dovozu a spotřebě fosilních paliv a snížení emisí CO₂. Dalším klíčovým podpůrným programem vlády je pak PLI pro podporu výroby pokročilých chemických článků (ACC) v hodnotě 2,2 mld. USD. Toto PLI si klade za cíl podpořit výstavbu závodů vyrábějících moderních baterií a souvisejících technologií pro přeměnu a ukládání elektrické energie. Vládní podpora je vázána na závazek zřízení výrobní kapacity v minimální výši 5 GWh a zajištění minimálně 60 % vstupů prostřednictvím domácích technologických dodavatelů. 

Ze strany indických firem je zaznamenán velký zájem je o vodíkové technologie a mobilitu, což představuje potenciál pro spolupráci. Je zde rovněž příležitost spolupracovat na vědecko-výzkumných projektech. V současné době již probíhají jednání o budoucí spolupráci. České velvyslanectví v Dillí aktivně napomáhá rozvoji spolupráce a organizuje celou řadu akcí. Velmi úspěšná byla incomingová mise indických zástupců na akci Hydrogen Days, kde proběhla řada dvoustranných jednání o potenciální spolupráci, která dále pokračují.

Informační a komunikační technologie jsou v Indii rychle rostoucím odvětvím díky cílené vládní podpoře, zvyšujícímu se množství kvalifikované a anglicky mluvící pracovní síly a otevřenému tržnímu prostředí v tomto sektoru. Výkon indického IT odvětví se pohyboval ve finančním roce 2024-25 okolo 282,6 miliard USD, o 5,1 % více než v předchozím roce. IT sektor tvoří 6,6 % HDP Indie a napřímo zaměstnává zhruba 5,8 milionů pracovníků. Dominují mu čtyři hlavní segmenty: poskytování IT služeb, Business Process Management (BPM), softwarové produkty a inženýrské služby, a výrobu hardwaru. Indické firmy se v současnosti zaměřují zejména primárně na poskytování IT služeb. Mnoho zahraničních firem si Indii vybralo jako destinaci pro umístění středisek poskytování IT služeb také díky zajímavému poměru ceny a kvality. IT služby pak tvoří 55 % veškerého vývozu služeb z Indie. Cílem vlády je však posílit pozici Indie také na poli produkce hardwaru a vývoje softwaru určených zejména pro export.

V rozpočtu Indie na období 2025–26 alokovala vláda pro IT a telekomunikační sektor zhruba 11,1 miliardy USD. Cílí především na podporu domácí výroby softwaru a hardwaru pomocí investičních pobídek vázaných na výrobu, zakládání specializovaných výzkumných center při univerzitách či podporou pro malé a střední podniky a startupové prostředí. Sektor počítačového softwaru a hardwaru v Indii přilákal mezi dubnem 2000 a prosincem 2024 kumulativní příliv přímých zahraničních investic (FDI) v hodnotě 108,4 miliardy USD a umístil na druhém místě v přílivu FDI do Indie.

Vedle digitalizace ekonomiky a státní správy v rámci iniciativy Digital India – zaměřené na infrastrukturu, e-government a dostupnost technologií – vláda výrazně podporuje i rozvoj kapacit v oblasti umělé inteligence (AI). V roce 2024 proto navázala iniciativou IndiaAI Mission, do které se zavázala investovat zhruba 1,3 miliardy USD v průběhu pěti let. Jejím cílem je využití AI v klíčových odvětvích ekonomiky, podpora vzdělávání a rozvoje digitálních dovedností, rozvoj startupového ekosystému a posílení spolupráce s průmyslem.  V rozpočtu pro finanční rok 2025/26 vyčlenila vláda pro tento program částku ve výši 240 milionů USD. Mezi klíčové pilíře této mise patří: rozšíření výpočetního výkonu a kapacit v oblasti polovodičů, zakládání inovačních center, vytvoření platformy pro datové sady, podpora vývoje aplikací, program FutureSkills zaměřený na digitální dovednosti, financování startupů a podpora bezpečné a důvěryhodné umělé inteligence.

Mnoho odvětví v Indii prochází rapidní digitalizací, poptávají produkty a řešení a jsou tak perspektivními obory ke spolupráci. Jedná se zejména o zdravotnictví u dodávek produktů a řešení v oblasti telemedicíny, diagnostických nástrojů s podporou umělé inteligence, elektronických zdravotních záznamů a personalizované medicíny. Silným odvětvím je v Indii také elektronický obchod, kde se uplatní technologie využívající umělou inteligenci, rozšířenou realitu nebo internet věcí. Dále se na trhu uplatní pokročilá digitální řešení a automatizace v odvětví bankovnictví a fintech technologií, logistice, vzdělávacích službách, zemědělství a zpracovatelském průmyslu. Zajímavé příležitosti ke spolupráci  dále představují řešení zpracování dat, kybernetická bezpečnost, chytré řídicí systémy a automatizace výroby, cloudové služby, služby elektronického obchodování (e-commerce) a nových technologií, jako je umělá inteligence, blockchain, internet věcí, robotika nebo 3D tisk. Pokračují také vládní inciativy k celostátní digitalizaci a zavedení internetu i v obtížně dostupných rurálních oblastech. Zde je příležitost pro firmy zajištující dodávky techniky, datových a optických kabelů.

Průmyslová a strojírenská výroba je jedním z nejvýznamnějších sektorů indického průmyslu a tvoří asi 17 % hodnoty indického HDP. Jedná se o rostoucí sektor se silnou podporou indické vlády, který láká mnohé zahraniční investice ve formě společných podniků s indickými partnery. Indie nabízí zahraničním podnikům v tomto sektoru výhodné podmínky pro investice ve formě povolení až 100% zahraničního vlastnictví společnosti, daňové pobídky a úlevy pro výrobní podniky, liberalizaci exportů a rozšíření pobídek navázaných na výrobu ve 14 sektorech, nejnověji v odvětví automobilového průmyslu a výroby baterií. Vláda se v posledním roce v oblasti průmyslové výroby zaměřuje zejména na podporu budování kapacit v oblasti elektroniky a polovodičů, aby tak snížila svou závislost na dovozech.

Cílem je podpořit přesun výroby zahraničních společností do Indie v duchu politiky „Make in India“, která má uspokojit jak domácí spotřebu, tak posílit indický export zboží s přidanou hodnotou. Indie má v globálním měřítku jistou komparativní výhodu, pokud jde o nízké výrobní náklady v čele s levnější pracovní silou, surovinami a zdroji a podpořenou vládními investicemi do vzdělávání pracovní síly, inovací a technologií. V rozpočtu na finanční rok 2025-26 se vláda zavázala vynaložit asi 131 miliard USD ročně na kapitálové výdaje pro budování infrastruktury ve srovnání s 120 miliard USD během předchozího roku. 

České stroje v Indii představují zajímavou kombinaci kvality a ceny. Rostoucí domácí poptávka v Indii v segmentu strojírenského průmyslu je poháněna veřejnými i soukromými investicemi a budováním kapacit v klíčových sektorech. Vhodné příležitosti ke spolupráci lze najít zejména pro dodavatele, kteří jsou připraveni ke koprodukci svých produktů v Indii a alespoň částečné předání technologií a know-how například u dodávek strojů a techniky v automobilovém, chemickém, energetickém, těžařském a důlním, textilním, papírenském, kovo-zpracovatelském a zpracovatelském průmyslu i výroby spotřebního zboží. Některé české firmy uplatňují model částečné výroby v Indii kombinovaný s dodávkou klíčových komponent z ČR. Výhodou je nejen levná pracovní síla a zkrácení vzdálenosti k zákazníkům, ale i možnost lokálního outsourcingu a překonávání některých celních překážek.

Indický výrobní sektor v současnosti prochází významnou transformací známou jako Průmysl 4.0, která se vyznačuje automatizací a zefektivněním výrobních procesů prostřednictvím postupného zavádění nových technologií jako je internet věcí, umělá inteligence, automatizace a robotika, cloudové a datové služby. Aby podpořila růst v tomto sektoru, zavedla v roce 2014 indická vláda schéma pro posílení konkurenceschopnosti v indickém sektoru kapitálových statků, která měla posílit spolupráci výzkumných ústavů a průmyslu a pomohla tak urychlit zavádění nových průmyslových technologií do výroby. Druhá fáze tohoto schématu byla spuštěna v roce 2022 s alokací zhruba 116 milionů USD. Výsledkem bylo zakládání výzkumných center excelence při univerzitách, center průmyslu 4.0 (CEFC) a technologických inovačních platforem (TIP). Posíleno bylo rozšíření stávajících testovacích a certifikačních center a průmyslových akcelerátorů pro vývoj technologií. V rámci tohoto schématu byl také založen fond pro akvizice technologií, pro pořízení a zavádění pokročilých zahraničních technologií výroby. Je zde příležitost pro české exportéry a výzkumné instituce nabídnout své služby, technologie a know-how z oblasti pokročilých technologií v průmyslové výrobě.

Indický sektor výzkumu, vývoje, inovací a vzdělávání (VVI) svým rozsahem a komplexností odpovídá velikosti populace nejlidnatější země světa. Výdaje na VVI měřené jako podíl na HDP v poslední dekádě rostly. Nicméně Indie stále na VVI vydává v poměru k HDP mnohem méně než ostatní země BRICS a a to přibližně 0,65 % svého HDP. Tato hodnota je výrazně nižší než u vyspělých zemí, jako jsou USA, Čína a Izrael, které na výzkum a vývoj vynakládají 3,5 %, 2,4 % a 4,5 % svého HDP. Přesto že se toto procento může zdát skromné, odráží závazek země k vědeckému a technologickému pokroku.

Klíčovým orgánem pro podporu vědeckého výzkumu a technologického rozvoje v Indii je Ministerstvo pro vědu a technologie. Strategické a politické směřování určuje Vědecká rada premiéra, která identifikuje priority v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a formuluje hlavní národní vědecké iniciativy. Na tvorbě těchto směrů spolupracuje s Úřadem premiéra, jednotlivými ministerstvy a vládními agenturami také Indická národní rada pro transformaci (NITI Aayog), která je odpovědná za plánování a strategické rozhodování v oblasti ekonomického a sociálního rozvoje. Tato institucionální struktura vytváří společně politiky a programy, které podporují vědecký pokrok a inovace. Vědecké iniciativy, označované jako „mise“, jsou realizovány veřejnými výzkumnými a akademickými institucemi ve spolupráci se soukromým sektorem.

Mezi současné hlavní směry rozvoje VVI patří 9 národních iniciativ pod vedením Vědecké rady premiéra, zaměřených především na rozvoj kvantové fyziky, informatiky a umělé inteligence, biodiverzity, elektromobility, odpadového hospodářství, oceánografii, lingvistické algoritmy pro automatický překlad nebo mapování lidského genomu.

Kromě těchto priorit mají jednotlivá ministerstva vlastní výzkumné programy – například Ministerstvo vesmírného výzkumu a jeho agentura ISRO se věnují lunárním misím (Chandrayaan 2), vývoji nanosatelitů, regionálním navigačním systémům (IRNSS) či kosmickému výzkumu (projekt Astrosat). Výzkumné projekty rozvíjejí také ministerstva pro elektroniku, biotechnologie, obranu a další. Do realizace programů se zapojují veřejné i soukromé akademické instituce, výzkumná centra, firmy i startupové klastry.

EU a indická vláda začátkem roku 2023 společně vyhlásily 11 nových výzev pro projekty společného výzkumu pod hlavičkou programu Horizon Europe (HE), který je klíčovým programem EU pro financování výzkumu a inovací. Do těchto výzev se mohla hlásit výzkumná konsorcia složená ze zástupců institucí z Indie, ČR a dalších členských států EU. Program Horizon Europe byl následně prodloužen na období 2021-2027 s financování ve výši 93,5 miliardy EUR. Horizon Europe usnadňuje spolupráci a posiluje dopad výzkumu a inovací na rozvoj, podporu a provádění politik EU při řešení globálních výzev. Podporuje vytváření a lepší šíření vynikajících znalostí a technologií. Novým prvkem HE je založení Evropské rady pro inovace, která podpoří potenciálně průlomové  a převratné inovace, které mohou být pro soukromé investory příliš rizikové. Až 70 % rozpočtu rady je určeno pro malé a střední podniky.

V rámci bilaterální spolupráce se dále nabízí navázání na národní iniciativu česko-indických vědeckých projektů v rámci programu Inter-Excellence a jeho podprogramu Inter-Action (2020–2022) s rozpočtem přes 100 milionů Kč. Aktuálně probíhá příprava nového rámce mezi MŠMT a indickou stranou. Spolupráce v tomto programu doposud probíhala zejména v oborech: informační a komunikační technologie, přírodní vědy a biotechnologie, nové materiály a nanotechnologie. 

V případě spolupráce mezi českými a indickými institucemi, jde tedy v tuto chvíli kromě rámce HE převážně o jednosměrnou migraci profesionálů nebo akademických pracovníků. Další potenciál pro rozvoj je zejména v mobilitě vědeckých pracovníků např. pomocí nástroje EURAXESS, který je největší celoevropskou iniciativou na podporu mobility a profesního rozvoje výzkumných pracovníků. EURAXESS India propojuje výzkumné pracovníky v Indii s Evropou, poskytuje financování výzkumu, kariéře ve výzkumu a možnostech spolupráce.

Předsedové vlád Česka a Indie Petr Fiala a Naréndra Módí vyhlásili 10. ledna 2024 “Společné prohlášení o strategickém partnerství v oblasti inovací”. Ve společném prohlášení se obě strany dohodly na posílení inovačního dialogu ve stanovených klíčových oblastech. Kromě většího důrazu na meziuniverzitní spolupráci, aplikovaný výzkum či vědeckou mobilitu se nově přijaté česko-indické strategické partnerství zaměří na inovativní projekty a partnerství v oblasti obchodu, obranně-průmyslové spolupráce, kybernetické bezpečnosti, environmentálních technologií, energetiky, zdravotnictví a dalších agend.

Aktivní v odvětví VVI jsou ústavy AV ČR – zejména zaměřené na fyziku, chemii, biologii a geologii. Společný výzkum existuje mezi vysokými školami, kde dochází ke vzájemné výměně doktorandů, kteří pracují na unikátních projektech v nejrůznějších oblastech. Za zmínku stojí Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky je moderní vědecko-výzkumný ústav Českého vysokého učení technického (CIIRC ČVUT), který navázal spolupráci s univerzitou NIMS v indickém Jaipuru. Univerzita NIMS otevřela v dubnu 2025 po vzoru CIIRC obdobné centrum pro studium kybernetiky, robotiky a informatiky. 

Indie dále masivně investuje do rozvoje umělé inteligence. Ministerstvo elektroniky a informatiky zveřejnilo akční plán pro umělou inteligenci, který obsahuje celkem 7 strategických oblastí. Tematicky se akční plán zaměří na oblasti využití umělé inteligence v infrastruktuře pro počítače a polovodiče, pokročilého využití AI v oblasti otevřených dat a zakládání Center excelence, vytvoření vlastních indických modelů umělé inteligence a podpory jazykových technologií, integrace umělé inteligence s digitální veřejnou infrastrukturou, rozvoje talentu a pracovní síly, adaptace umělé inteligence v průmyslu a jeho růstu a regulace umělé inteligence. 

Vysoké cíle Indie stát se globální mocností v oblasti umělé inteligence jsou zohledněny ve státním rozpočtu na rok 2025 – 2026, který počítá s masivními investicemi ve výši 11,5 mld. Kč. Rozpočet se zaměří na čtyři hlavní programy: mise IndiaAI (5,3 mld. Kč), Centra excelence v oblasti umělé inteligence (530 mil. Kč), výzkum a vývoj v IT a elektronice, počítačová kognitivně-behaviorální terapie (3,3 mld. Kč) a Národní mise pro interdisciplinární kyber-fyzikální systémy (2,3 mld. Kč). 

Úzké vazby mezi českými a indickými výzkumnými centry mohou do budoucna Česku přinést řešení na narůstajícího problému nedostatku absolventů v technologických odvětví, včetně umělé inteligence, robotiky a kybernetiky.