Indický strategický dokument Vision 2040 předpokládá rozsáhlé navýšení kapacit letištní infrastruktury tak, aby země byla schopna odbavit více než jednu miliardu cestujících ročně. Počet provozovaných letišť v Indii vzrostl z 74 v roce 2014 na více než 160 v roce 2026 a dlouhodobým cílem je další rozšíření na 350 až 400 letišť do roku 2047. Indický letištní úřad (AAI), odpovědný za rozvoj a údržbu infrastruktury civilního letectví, pokračuje v modernizaci letišť a rozšiřování modelu partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP).

Významnou roli nadále hraje program regionální konektivity UDAN, jehož cílem je zvýšit dostupnost letecké dopravy a rozšířit spojení do menších měst a odlehlých oblastí země. V roce 2026 byla schválena další fáze programu zaměřená na budování nových regionálních letišť, heliportů a infrastruktury pro obsluhu obtížně dostupných oblastí Indie.

Hlavní příležitosti pro české exportéry zůstávají v segmentu tzv. „malého letectví“, tedy malých, cvičných a sportovních letadel, a dále v doprovodných technologiích a službách. Perspektivní jsou zejména letištní radary, navigační a komunikační systémy, vybavení letišť, technologie řízení letového provozu a zabezpečení vzdušného prostoru včetně ochrany proti dronům.

Roste také poptávka po službách pilotního výcviku, školení leteckého personálu, simulátorech a trenažérech. Vzhledem k rychlé expanzi indického trhu bude země v následujících letech potřebovat tisíce nových pilotů, techniků a dalších odborníků. České firmy mají v těchto segmentech dlouhodobě dobrou reputaci a reálné exportní příležitosti.

Neméně významným růstovým faktorem je pokračující liberalizace pravidel pro zahraniční investory a snaha Indie budovat vlastní integrovaný letecký ekosystém zahrnující výrobu, servis, financování i údržbu letadel. Pokračuje rovněž modernizace flotil hlavních dopravců v čele se společnostmi Air India a IndiGo, které realizují rozsáhlé objednávky nových letadel a rozšiřují domácí i mezinárodní provoz.

S rozvojem civilního letectví stoupá poptávka po technologiích a službách, jako jsou radarové systémy, letištní vybavení, zabezpečení vzdušného prostoru či servisní služby. Perspektivní oblastí je také segment MRO (maintenance, repair and overhaul), tedy údržba, opravy a generální opravy letadel, který indická vláda aktivně podporuje.

Výrazná pozornost je věnována rovněž bezpilotním leteckým systémům (UAV, drony). Pokračuje vládní program podpory domácí výroby dronů a komponentů. Drony nacházejí stále širší využití v logistice, zemědělství, bezpečnosti, mapování terénu i infrastrukturních projektech, což vytváří další příležitosti pro české technologie a know-how.

Indický vesmírný průmysl rovněž rychle roste a posiluje své postavení v globální vesmírné ekonomice. Hlavním aktérem zůstává národní vesmírná agentura ISRO, sektor se však postupně otevírá i soukromým firmám a startupům. Indie pokračuje v rozvoji lunárního programu Chandrayaan, navigačního systému NavIC, satelitních technologií, dálkového průzkumu Země a komerčních startů družic.

Tři hlavní segmenty indického vesmírného průmyslu tvoří výroba družic, pozemní podpůrná infrastruktura a nosné systémy. Tyto oblasti představují zajímavé příležitosti také pro české společnosti, zejména v oblasti přesného strojírenství, optiky, senzorů, elektroniky, materiálového inženýrství a výzkumné spolupráce.

České velvyslanectví v Dillí tento sektor aktivně podporuje a napomáhá rozvoji obchodních i technologických vztahů oběma směry. Zájem o spolupráci roste jak ze strany indických firem o české technologie, tak ze strany českých subjektů o indické veletrhy, výzkumné programy a investiční příležitosti.

Indická vláda pokračuje v masivních investicích do modernizace a rozšiřování železniční infrastruktury. Důraz je kladen na zvyšování kapacity, bezpečnosti, rychlosti a efektivity provozu. Pokračuje rovněž postupné otevírání vybraných segmentů soukromému sektoru a zapojování modelů partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), zejména v oblasti modernizace nádraží, logistiky a doprovodných služeb.

Jedním z hlavních pilířů rozvoje je budování specializovaných nákladních koridorů (Dedicated Freight Corridors), především ve směru západ–východ a sever–jih, které propojují klíčová průmyslová a spotřebitelská centra. Tyto koridory mají zásadně odlehčit osobní dopravě a zvýšit efektivitu přepravy zboží napříč zemí.

Významný pokrok byl dosažen v oblasti elektrifikace tratí – většina širokorozchodné železniční sítě je již elektrifikována a Indie se blíží cíli plné elektrifikace hlavních tratí. Paralelně probíhá zdvojkolejňování a modernizace tratí s cílem zvýšit kapacitu a plynulost provozu.

S rozšiřováním železniční sítě roste i potřeba modernizace a výstavby nových nádraží a multimodálních terminálů. Vláda realizuje ambiciózní program přeměny hlavních železničních stanic na moderní dopravní uzly s vyšším komfortem pro cestující a lepší integrací s dalšími druhy dopravy.

Indie rovněž pokračuje v rozvoji vysokorychlostní a polorychlostní železniční dopravy. Program vlaků Vande Bharat se dále rozšiřuje a tyto moderní jednotky jsou postupně nasazovány na klíčových trasách po celé zemi, přičemž jejich maximální provozní rychlost dosahuje až 160–180 km/h. Současně probíhá výstavba prvního vysokorychlostního železničního koridoru mezi městy Mumbai a Ahmedabad, kde se počítá s rychlostmi až 320 km/h (tzv. „Bullet Train“), a zvažují se další podobné projekty.

Rozvoj železničního sektoru vytváří široké příležitosti pro zahraniční dodavatele, včetně českých firem. Perspektivní oblasti zahrnují zejména:

* brzdové systémy a komponenty kolejových vozidel,

* kola a soukolí,

* interiérové vybavení (např. sedadla),

* signalizační a zabezpečovací technologie,

* inteligentní dopravní systémy,

* technologie pro údržbu a modernizaci infrastruktury.

Celkově zůstává železniční sektor jednou z hlavních priorit indické vlády a nabízí dlouhodobý potenciál pro zapojení zahraničních partnerů do modernizačních a rozvojových projektů. Tento sektor je velmi atraktivní pro české firmy, které nabízí špičkové technologie a výrobky a je o ně v Indii zájem. Zvyšuje se i počet vytvořených společných podniků, tzv. joint ventures, v rámci kterých řada českých firem již v Indii takto podniká společně s indickým partnerem. Indické společnosti mají o tento druh spolupráce velký zájem. ZÚ Dillí tento zájem intenzivně podporuje a organizuje akce, které by podpořily české firmy a jejich spolupráci.

Indie má i nadále velmi ambiciózní cíle v oblasti přechodu k zelené a udržitelné energetice založené na obnovitelných zdrojích (OZE) a patří mezi globální lídry energetické transformace. Země si stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 instalované kapacity z nefosilních zdrojů ve výši 500 GW a zároveň postupně snižovat uhlíkovou náročnost ekonomiky.

K roku 2026 přesahuje instalovaná kapacita obnovitelných zdrojů v Indii hranici přibližně 190–200 GW, což představuje zhruba 44–45 % celkové instalované kapacity. Největší podíl nadále zaujímá solární energetika (cca 80+ GW), následovaná větrnou energetikou (cca 45+ GW) a velkými vodními elektrárnami (cca 46–47 GW). Dynamický růst pokračuje zejména v segmentu solární energetiky, která se během poslední dekády stala hlavním tahounem rozvoje OZE v zemi.

Indie si udržuje pozici jedné z největších světových ekonomik z hlediska instalované kapacity obnovitelných zdrojů a nadále posiluje své postavení mezi globálními lídry v této oblasti. Významné projekty vznikají napříč zemí, včetně rozsáhlých hybridních parků kombinujících solární a větrnou energii. Ve státě Gudžarát pokračuje výstavba jednoho z největších hybridních parků na světě s plánovanou kapacitou až 30 GW.

Rozvoj obnovitelných zdrojů je silně podporován vládní politikou a regulatorním rámcem. Indie se aktivně angažuje i na mezinárodní úrovni, mimo jiné prostřednictvím iniciativy International Solar Alliance, která podporuje rozvoj solární energetiky zejména v rozvojových zemích a mobilizaci investic do tohoto sektoru.

Současně Indie pokračuje v posilování domácí výrobní základny. Program Production Linked Incentive for High Efficiency Solar Modules byl dále rozšířen a zaměřuje se na podporu výroby vysoce účinných fotovoltaických modulů a celého hodnotového řetězce – od polysilikonu po finální panely. Cílem je snížit závislost na dovozu, zejména z Asie, a vybudovat konkurenceschopný domácí průmysl. Domácí výrobní kapacity se postupně zvyšují a Indie směřuje k větší soběstačnosti v oblasti solárních technologií.

Vedle výroby elektřiny z OZE se pozornost soustředí také na rozvoj akumulace energie (battery storage), zeleného vodíku a modernizaci přenosové soustavy. Programy na podporu zeleného vodíku a energetických úložišť otevírají další příležitosti pro zahraniční spolupráci.

Pro české firmy se nabízejí příležitosti zejména v oblastech technologie pro výrobu a integraci OZE, komponenty a zařízení pro solární a větrné elektrárny, energetická úložiště a bateriové systémy, řízení a stabilizace sítí (smart grids), energetická efektivita a digitalizace, výzkum a vývoj a specializované inženýrské služby.

Indie zůstává jedním z nejperspektivnějších trhů v oblasti obnovitelné energetiky, s dlouhodobým růstovým potenciálem a silnou podporou ze strany vlády. Další z indických iniciativ v oblasti přechodu k zelené energetice je tzv. Národní program pro vodíkovou energetiku (National Hydrogen Energy Mission – NHM), který stanovuje hlavní strategická východiska a operační priority pro využívání vodíku jako zdroje energie budoucnosti. Konečným cílem iniciativy je vytvořit z Indie světového výrobce vodíkového paliva, maximalizace domácího využití a exportu vodíkového paliva a derivátů v dopravě, průmyslu a zemědělství. 

Zároveň se má Indie stát světovým „hubem“ pro vývoj a výrobu vodíkových technologií (zejména elektrolyzérů a vodíkových palivových článků), s těžištěm v dopravních aplikacích. Prioritu přitom bude mít v souladu s indickými environmentálními a klimatickými cíli výroba vodíku z OZE, zejména za využití solární energie. Strategickým cílem je snížení závislosti na dovozu a spotřebě fosilních paliv a snížení emisí CO₂. Dalším klíčovým podpůrným programem vlády je pak PLI pro podporu výroby pokročilých chemických článků (ACC) v hodnotě 2,2 mld. USD. Toto PLI si klade za cíl podpořit výstavbu závodů vyrábějících moderních baterií a souvisejících technologií pro přeměnu a ukládání elektrické energie. Vládní podpora je vázána na závazek zřízení výrobní kapacity v minimální výši 5 GWh a zajištění minimálně 60 % vstupů prostřednictvím domácích technologických dodavatelů. 

Ze strany indických firem je zaznamenán velký zájem je o vodíkové technologie a mobilitu, což představuje potenciál pro spolupráci. Je zde rovněž příležitost spolupracovat na vědecko-výzkumných projektech. V současné době již probíhají jednání o budoucí spolupráci. České velvyslanectví v Dillí aktivně napomáhá rozvoji spolupráce a organizuje celou řadu akcí.

Informační a komunikační technologie jsou v Indii rychle rostoucím odvětvím díky cílené vládní podpoře, zvyšujícímu se množství kvalifikované a anglicky mluvící pracovní síly a otevřenému tržnímu prostředí v tomto sektoru. Výkon indického IT odvětví se pohyboval podle odhadů ve finančním roce 2025-26 okolo 315 miliard USD, tedy o 6,1 % více než v předchozím roce. IT sektor tvoří 7,3 % HDP Indie a napřímo zaměstnává zhruba 5,8 milionů pracovníků. Dominují mu čtyři hlavní segmenty: poskytování IT služeb, Business Process Management (BPM), softwarové produkty a inženýrské služby, a výrobu hardwaru. Indické firmy se v současnosti zaměřují zejména primárně na poskytování IT služeb. Mnoho zahraničních firem si Indii vybralo jako destinaci pro umístění středisek poskytování IT služeb také díky zajímavému poměru ceny a kvality. IT služby pak tvoří 45 % veškerého vývozu služeb z Indie. Cílem vlády je však posílit pozici Indie také na poli produkce hardwaru a vývoje softwaru určených zejména pro export.

Indická vláda cílí především na podporu domácí výroby softwaru a hardwaru pomocí investičních pobídek vázaných na výrobu, zakládání specializovaných výzkumných center při univerzitách či podporou pro malé a střední podniky a startupové prostředí. Sektor počítačového softwaru a hardwaru v Indii přilákal mezi dubnem 2000 a prosincem 2025 kumulativní příliv přímých zahraničních investic (FDI) v hodnotě 120,4 miliardy USD a umístil na druhém místě v přílivu FDI do Indie. 

Vedle digitalizace ekonomiky a státní správy v rámci iniciativy Digital India – zaměřené na infrastrukturu, e-government a dostupnost technologií – vláda výrazně podporuje i rozvoj kapacit v oblasti umělé inteligence (AI). V roce 2024 proto navázala iniciativou IndiaAI Mission, do které se zavázala investovat zhruba 1,3 miliardy USD v průběhu pěti let. Jejím cílem je využití AI v klíčových odvětvích ekonomiky, podpora vzdělávání a rozvoje digitálních dovedností, rozvoj startupového ekosystému a posílení spolupráce s průmyslem. Mezi klíčové pilíře této mise patří: rozšíření výpočetního výkonu a kapacit v oblasti polovodičů, zakládání inovačních center, vytvoření platformy pro datové sady, podpora vývoje aplikací, program FutureSkills zaměřený na digitální dovednosti, financování startupů a podpora bezpečné a důvěryhodné umělé inteligence. Součástí vládní strategie pro období 2026/27 je rovněž podpora zakládání datových center, která mají zajistit potřebné kapacity pro další rozvoj AI. Na rozvoj tohoto odvětví reagují tuzemské i globální IT firmy ohlášením investic do vývoje umělé inteligence a rozvoje datových center.

Mnoho odvětví v Indii prochází rapidní digitalizací, poptávají produkty a řešení a jsou tak perspektivními obory ke spolupráci. Jedná se zejména  o zdravotnictví u dodávek produktů a řešení v oblasti telemedicíny, diagnostických nástrojů s podporou umělé inteligence, elektronických zdravotních záznamů a personalizované medicíny. Silným odvětvím je v Indii také elektronický obchod, kde se uplatní technologie využívající umělou inteligenci, rozšířenou realitu nebo internet věcí. Dále se na trhu uplatní pokročilá digitální řešení a automatizace v odvětví bankovnictví a fintech technologií, logistice, vzdělávacích službách, zemědělství a zpracovatelském průmyslu. Zajímavé příležitosti ke spolupráci dále představují řešení zpracování dat, kybernetická bezpečnost, chytré řídicí systémy a automatizace výroby, cloudové služby, služby elektronického obchodování (e-commerce) a nových technologií, jako je umělá inteligence, blockchain, internet věcí, robotika nebo 3D tisk. Pokračují také vládní inciativy k celostátní digitalizaci a zavedení internetu i v obtížně dostupných rurálních oblastech. Zde je příležitost pro firmy zajišťující dodávky techniky, datových a optických kabelů.

Jedná se o rostoucí sektor se silnou podporou indické vlády, který láká mnohé zahraniční investice ve formě společných podniků s indickými partnery. Indie nabízí zahraničním podnikům v tomto sektoru výhodné podmínky pro investice ve formě povolení až 100% zahraničního vlastnictví společnosti, daňové pobídky a úlevy pro výrobní podniky, liberalizaci exportů a rozšíření pobídek navázaných na výrobu ve 14 sektorech, nejnověji v odvětví automobilového průmyslu a výroby baterií. Vláda se v posledním roce v oblasti průmyslové výroby zaměřuje zejména na podporu budování kapacit v oblasti elektroniky a polovodičů, aby tak snížila svou závislost na dovozech.

Cílem je podpořit přesun výroby zahraničních společností do Indie v duchu politiky „Make in India“, která má uspokojit jak domácí spotřebu, tak posílit indický export zboží s přidanou hodnotou. Indie má v globálním měřítku jistou komparativní výhodu, pokud jde o nízké výrobní náklady v čele s levnější pracovní silou, surovinami a zdroji a podpořenou vládními investicemi do vzdělávání pracovní síly, inovací a technologií.

České stroje v Indii představují zajímavou kombinaci kvality a ceny. Rostoucí domácí poptávka v Indii v segmentu strojírenského průmyslu je poháněna veřejnými i soukromými investicemi a budováním kapacit v klíčových sektorech. Vhodné příležitosti ke spolupráci lze najít zejména pro dodavatele, kteří jsou připraveni ke koprodukci svých produktů v Indii a alespoň částečné předání technologií a know-how například u dodávek strojů a techniky v automobilovém, chemickém, energetickém, těžařském a důlním, textilním, papírenském, kovo-zpracovatelském a zpracovatelském průmyslu i výroby spotřebního zboží. Některé české firmy uplatňují model částečné výroby v Indii kombinovaný s dodávkou klíčových komponent z ČR. Výhodou je nejen levná pracovní síla a zkrácení vzdálenosti k zákazníkům, ale i možnost lokálního outsourcingu a překonávání některých celních překážek.

Indický výrobní sektor v současnosti prochází významnou transformací známou jako Průmysl 4.0, která se vyznačuje automatizací a zefektivněním výrobních procesů prostřednictvím postupného zavádění nových technologií jako je internet věcí, umělá inteligence, automatizace a robotika, cloudové a datové služby. Aby podpořila růst v tomto sektoru, zavedla v roce 2014 indická vláda schéma pro posílení konkurenceschopnosti v indickém sektoru kapitálových statků, která měla posílit spolupráci výzkumných ústavů a průmyslu a pomohla tak urychlit zavádění nových průmyslových technologií do výroby. Druhá fáze tohoto schématu byla spuštěna v roce 2022 s alokací zhruba 116 milionů USD. Výsledkem bylo zakládání výzkumných center excelence při univerzitách, center průmyslu 4.0 (CEFC) a technologických inovačních platforem (TIP). Posíleno bylo rozšíření stávajících testovacích a certifikačních center a průmyslových akcelerátorů pro vývoj technologií. V rámci tohoto schématu byl také založen fond pro akvizice technologií, pro pořízení a zavádění pokročilých zahraničních technologií výroby. Je zde příležitost pro české exportéry a výzkumné instituce nabídnout své služby, technologie a know-how z oblasti pokročilých technologií v průmyslové výrobě.

Indický sektor výzkumu, vývoje, inovací a vzdělávání (VVI) svým rozsahem a komplexností odpovídá velikosti populace nejlidnatější země světa. Výdaje na VVI měřené jako podíl na HDP v poslední dekádě rostly. Nicméně Indie stále na VVI vydává v poměru k HDP mnohem méně než ostatní země BRICS a a to přibližně 0,65 % svého HDP. Přesto že se toto procento může zdát skromné, odráží závazek země k vědeckému a technologickému pokroku.

Mezi současné hlavní směry rozvoje VVI patří 9 národních iniciativ pod vedením Vědecké rady premiéra, zaměřených především na rozvoj kvantové fyziky, informatiky a umělé inteligence, biodiverzity, elektromobility, odpadového hospodářství, oceánografii, lingvistické algoritmy pro automatický překlad nebo mapování lidského genomu.

Kromě těchto priorit mají jednotlivá ministerstva vlastní výzkumné programy – například Ministerstvo vesmírného výzkumu a jeho agentura ISRO se věnují lunárním misím (Chandrayaan 2), vývoji nanosatelitů, regionálním navigačním systémům (IRNSS) či kosmickému výzkumu (projekt Astrosat). Výzkumné projekty rozvíjejí také ministerstva pro elektroniku, biotechnologie, obranu a další. Do realizace programů se zapojují veřejné i soukromé akademické instituce, výzkumná centra, firmy i startupové klastry.

EU a indická vláda v období 2023-25 společně vyhlásily 14 nových výzev pro projekty společného výzkumu pod hlavičkou programu Horizon Europe (HE), který je klíčovým programem EU pro financování výzkumu a inovací. Do těchto výzev se mohla hlásit výzkumná konsorcia složená ze zástupců institucí z Indie, ČR a dalších členských států EU. Program Horizon Europe byl původně stanoven na období 2021-27 s financování ve výši 93,5 miliardy EUR. Evropská komise také předložila plán prodloužení na období 2028-2034 s plánovaným financováním ve výši 175 miliard EUR. Indická vláda cíleně usiluje od února 2026 o přímé a formální zapojení do tohoto nástroje. Novým prvkem HE je založení Evropské rady pro inovace, která podpoří potenciálně průlomové a převratné inovace, které mohou být pro soukromé investory příliš rizikové. Až 70 % rozpočtu rady je určeno pro malé a střední podniky.

V rámci bilaterální spolupráce se dále nabízí navázání na národní iniciativu česko-indických vědeckých projektů v rámci programu Inter-Excellence a jeho podprogramu Inter-Action (2020–2022) s rozpočtem přes 100 milionů Kč. Aktuálně probíhá příprava nového rámce mezi MŠMT a indickou stranou. Spolupráce v tomto programu doposud probíhala zejména v oborech: informační a komunikační technologie, přírodní vědy a biotechnologie, nové materiály a nanotechnologie. 

V případě spolupráce mezi českými a indickými institucemi, jde tedy v tuto chvíli kromě rámce HE převážně o jednosměrnou migraci profesionálů nebo akademických pracovníků. Další potenciál pro rozvoj je zejména v mobilitě vědeckých pracovníků např. pomocí nástroje EURAXESS, který je největší celoevropskou iniciativou na podporu mobility a profesního rozvoje výzkumných pracovníků. EURAXESS India propojuje výzkumné pracovníky v Indii s Evropou, poskytuje financování výzkumu, kariéře ve výzkumu a možnostech spolupráce.

Indie dále masivně investuje do rozvoje umělé inteligence. Ministerstvo elektroniky a informatiky zveřejnilo akční plán pro umělou inteligenci, který obsahuje celkem 7 strategických oblastí. Tematicky se akční plán zaměří na oblasti využití umělé inteligence v infrastruktuře pro počítače a polovodiče, pokročilého využití AI v oblasti otevřených dat a zakládání Center excelence, vytvoření vlastních indických modelů umělé inteligence a podpory jazykových technologií, integrace umělé inteligence s digitální veřejnou infrastrukturou, rozvoje talentu a pracovní síly, adaptace umělé inteligence v průmyslu a jeho růstu a regulace umělé inteligence. 

Indie usiluje o to stát se globální mocností v oblasti umělé inteligence. V roce 2025 zavedla indická vláda tzv Fond pro VaVaI s rekordním financováním ve výši 280 mld. Kč s délkou trvání šesti let, který má podpořit soukromé investice a rozvoj výzkumu a vývoje soukromých firem a start-upů. Pro rok 2026/27 v něm bylo alokováno 56 miliard na rozvoj vědy a inovací. Prioritními oblastmi jsou energetická bezpečnost a udržitelnost, ochrana klimatu, kvantové technologie, robotika, umělá inteligence a její využití v zemědělství, biotechnologiích, zdravotnictví, vesmírných technologiích a digitální ekonomice. 

V rámci plánovaného rozpočtu na rok 2026/27 vyčlenila vláda finance na prioritní projekty jako je mise IndiaAI (2,8 mld. Kč), Mission Mausam – výzkum počasí (3,7 mld. Kč), Mise pro kvantové technologie (2,5 mld. Kč), polovodičová mise 2.0 (2,8 mld Kč).

Úzké vazby mezi českými a indickými výzkumnými centry mohou do budoucna Česku přinést řešení na narůstajícího problému nedostatku absolventů v technologických odvětví, včetně umělé inteligence, robotiky a kybernetiky.