Írán: Zahraniční obchod a investice

7. 6. 2017

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

1391 (2012-13)

1392 (2013-14)

1393

(2014-15)

1394

(2015-16)

1395

(2016-17)

Obchodní bilance (mld.USD)

83,111

80,814

88,787

72,604

87

Export (mld. USD)

31,752

31,239

36,538

32,616

43,93

Import (mld.USD)

51,359

49,575

52,249

39,988

43,648

Saldo (mld.USD)

-19,607

-18,336

-15,711

-7,372

0,282

 

Poprvé po 62 letech dosáhl Írán kladné obchodní bilance !

 

Hlavní země, kam směřuje íránský vývoz jsou v tomto pořadí ČLR (18,61 %), UAE (16,01 %), Írák (13,89 %), Turecko (7,28 %), Jižní Korea (6,67 %),

 

Hlavní exportní komodity jsou kondenzáty zemního plynu (16,66 %), zkapalněné zemní plyny (6,55 %), lehké oleje vyjma benzín (5,67 %), zkapalněný propan (2,78 %), zkapalněný ropný plyn (2,74 %), metanol, polyetylén, železná ruda, portlandský cement, bitumen, močovina.

 

Dovoz do Íránu jde především ze zemí v tomto pořadí, ČLR (24,58 %), UAE (14,66 %), Jižní Korea (7,93 %), Turecko (6,25 %), Německo (5,8 %),

 

Hlavní dovozní položky tvoří polní kukuřice, sojové boby, polomletá rýže, dopravní prostředky s obsahem motoru 1,5-2,5l, moduly LED a LCD monitorů, náhradní díly do aut, tvářecí a formovací stroje, nerafinovaný cukr, železo válcované za tepla, části plynových turbím.

 

Zdroj: Teheránská obchodní komora, Financial Tribune

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Obchodní bilance Írán – svět (2016):

Dovoz                                       Vývoz                                Obchodní bilance

  1. UAE                                   1. ČLR                               1. UAE
  2. ČLR                                    2. Indie                             2. ČLR
  3. EU 28                                3. Turecko                         3. Turecko
  4. J.Korea                              4. Japonsko                       4. Indie
  5. Turecko                             5. J.Korea                           5. EU 28
  6. Indie                                  6. Pakistán                         6. J.Korea
  7. Brazílie                               7. Syrie                              7. Japonsko
  8. Rusko                                 8. UAE                               8. Pakistán
  9. Kazachstán                         9. EU 28                            9. Brazílie
  10. Švýcarsko                           10. SA                               10. Sýrie

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní exportní položky

Minerály a nerosty, zvířecí maso či živočišný tuk a olej, železná ruda, plasty a pryž, zkapalněné ropné a uhlovodíkové plyny, polyethylen, metanol, koberce, metanol, pistácie, dehet, měděné katody, koberce, petrochemické produkty, pistácie, drahé kovy

 

Hlavní dovozní položky

Stroje a strojní zařízení, zařízení pro chemický průmysl, optické a fotometrické přístroje, dopravní prostředky, minerály a nerosty, zvířecí maso či živočišný tuk a olej, tyčové železo a ocel, válcované železné nebo ocelové plechy, části plynových turbín, LCD/LED monitory, krmná kukuřice, kity pro montáž osobních automobilů, rýže, sójové výrobky, mražené hovězí maso, farmaceutika, cukrová třtina

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

 Značný vliv na ekonomický rozvoj mají volné a zvláštní obchodní a ekonomické zóny, pro které platí zvláštní finanční a bankovní regulace, včetně garancí a stimulů pro vstup přímých zahraničních investic.

Základní význam mají 3 volné zóny v Perském zálivu – ostrov Kiš, kde 10 % tvoří zahraniční investice v oblasti obchodu a turistiky, ostrov Qešm se 300 průmyslovými, obchodními a servisními jednotkami a přístav Čáhbahár, kde mají sídla společnosti na výrobu elektroniky, kol, chemických produktů a další průmyslová a obchodní centra.

Další volná zóna Sirján je na jihovýchodě země. V posledním období získávají na významu nové zvláštní obchodní zóny jako Anzalí v oblasti Kaspického moře, Sofálčegán, který se buduje v blízkosti Teheránu, a Džolfá – speciální ekonomická zóna ve Východním Ázerbájdžánu.

Mnohá bankovní, finanční a investiční omezení jsou ve volných zónách zrušena a jiná, jako například dovozní a vývozní režim, celní režim, bankovní styk, pracovní právo, sociální zabezpečení, zahraniční investice a pohyb cizinců, byla podstatně zjednodušena.

Zahraniční a íránští investoři mohou participovat na ekonomických činnostech v jakémkoliv vzájemně odsouhlaseném investičním poměru.

V rámci nové legislativy pro podnikání jsou zóny volného obchodu a zvláštní ekonomické regiony zvýhodněné 4–15 lety daňových prázdnin, které začínají od začátku obchodních aktivit. Zákonem z roku 2002 je zaručena ochrana zahraničních investic. Vstupní zahraniční kapitál, čistý zisk a výnosy z investičních aktivit mohou být zákonně transferované do zahraničí.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Strategii a koncepci vypracovává Ministerstvo hospodářství a financí a jeho prostřednictvím pak Organizace pro investice, ekonomickou a technickou pomoc (Organization for Investment, Economy and Technical Assistance) ve spolupráci s CBI (Íránská centrální banka - Central Bank of Iran).

Nejperspektivnější se v Íránu jeví především investice do oblasti budování moderní infrastruktury (textilní, potravinářský průmysl, dopravní infrastruktura, ochrana životního prostředí – především na snížení dopravních exhalací a do úpraven odpadních vod, jak komunálních tak průmyslových), dále do výroby zařízení a strojů pro uvedená odvětví. Strategickým předpokladem pro investice je místní montáž finálních produktů a narůstající místní výroba komponent, zejména ve FTIZ (zóny volného obchodu), v níž jsou podmínky práce podpořeny vysokou státní podporou, nízkými nájmy a příznivými náklady na pracovní sílu.

V Íránu existuje celá řada volných obchodně-průmyslových zón, kde mohou zahraniční a íránští investoři participovat na ekonomických záměrech v jakémkoliv vzájemně odsouhlaseném investičním poměru. Mají 4–15 let daňové prázdniny (záleží na umístění zóny) od začátku obchodních aktivit a zaručenou ochranu zahraničních investic proti rizikům. Vstupní zahraniční kapitál, čistý zisk a jakékoliv výnosy z investičních aktivit v těchto zónách mohou být ze zákona převedeny kdykoliv do zahraničí.

Ekonomický vývoj Íránu v posledních 20 letech ukázal, že tato země je životně závislá na spolupráci a mezinárodní kooperaci v oblasti transferů technologií (TOT) a transferu know-how, zakládání smíšených podniků, spolupráci na třetích trzích apod.

Írán má citelný nedostatek vlastních vnitřních investičních zdrojů a nevyhnutelně potřebuje příliv zahraničního kapitálu. Tento nedostatek prochází napříč všemi průmyslovými odvětvími.

Přímé zahraniční investice (Foreign Direct Investment – FDI) v období 2016-17 dosáhly výše cca 12 mld. USD (nárůst o 471 % ! oproti období 2014-15, kde FDI dosáhly výše cca 2,1 mld. USD.

Prakticky od ledna 2016, kdy došlo k implementaci JCPOA podepsal Írán s různými subjekty MOU za téměř 50 mld. USD. jako příklad lze použít dohodu s francouzským ropným gigantem TOTAL ve výši 2 mld. USD na modernizaci a rozšíření petrochemického komplexu South Pars; 450 mil. USD investici německé firmy Siemens do montáže a dodávek elektrických lokomotiv či založení společného podniku Peugeot-Citroen s íránskou automobilovou jedničkou Iran Khodro za cca 450mil. USD.

z I když po oznámení uvolnění sankčního režimu ze 14. července 2015 a implementace 16.1.2016, došlo konce roku 2015 k dnešnímu dni bylo ohlášeno obrovské množství investičních projektů do výstavby rafinérií (bohužel se tyto projekty zatím nepodařilo získat), energetického sektoru, průmyslu, železniční, letecké a automobilové dopravy, zemědělství a výroby hliníku. Převážná část investorů je ze zemí EU, převážně z Francie (1), Německa (2), Itálie (3), dále následuje Holandsko. Největším investorem je však Čína, J.Korea, pak Indie, Japonsko, Turecko a UAE.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V květnu 2002 vstoupil v platnost nový zákon o ochraně a podpoře investic a jeho prováděcí předpisy, v kterém jsou podstatné změny pro zahraniční investory, výrazně zjednodušující proces a zvyšující atraktivnost pro příliv zahraničního kapitálu. Umožňuje vstup zahraničního kapitálu (s výjimkou ropy a plynu, kde je zvláštní regulace) až do 100 %; zakládání J-V až do výše 100 %; podíl na výrobě na domácím trhu a pro export do třetích zemí je limitovaný na 25–35 %; zdanění zisku 25 %. Zodpovědným orgánem je jen Rada pro zahraniční investice při Ministerstvu ekonomiky a finančních věcí. Stejná práva mají zahraniční i domácí investoři.

Základní právní předpisy:

  • Zákon o zainteresování a ochraně zahraničních investic v Íránu z 28. 11. 1955 a jeho prováděcí předpisy z roku 1956.
  • Zákon z roku 1993 o zakládání volných obchodně-průmyslových zón v Íránu (Free Trade – Industrial Zones) a Předpisy řídící kapitálové investice ve Volných obchodně-průmyslových zónách v Íránu odsouhlasené v roce 1994.
  • Zákon o šestém pětiletém ekonomickém, sociálním a kulturním rozvojovém plánu (2016–2021).

Sféry povolených zahraničních investic:

  • sféra zahrnující již odsouhlasené rozvojové projekty
  • oblast průmyslové a zemědělské produkce a produkce nerostných surovin
  • doprava a příbuzné aktivity.

Financující íránské instituce (např. Export Development Bank of Iran), nápomocné íránským subjektům zapojeným ve výše uvedených aktivitách, jsou oprávněny k udílení případných výjimek ze zákona.

Služby, poskytované nezávisle na aktivitách zahraničních investic, nespadají do rámce Zákona o zahraničních investicích, jestliže nejsou poskytovány a spojeny s některou z výše uvedených odsouhlasených sfér.

Dovoz zahraničního kapitálu do Íránu je možný:

  • ve formě zahraničních měn
  • ve formě zařízení, nářadí, náhradních dílů, základních surovin
  • ve formě pozemních, vzdušných a námořních dopravních prostředků
  • ve formě patentových práv
  • ve formě mezd a platů hrazených expertům v zahraniční měně.

Veškerý čistý zisk nabytý v Íránu, přičtený k základnímu kapitálu nebo reinvestovaný do jiných podniků, spadajících do rámce Zákona o zainteresování a ochraně zahraničních investic, bude považován za zahraniční kapitál.

Právní ochrana zahraničního kapitálu:

  • vláda Íránu rozšiřuje ochranu na veškerý kapitál dovezený do země v souladu se Zákonem o zainteresování a ochraně zahraničních investic a zisku z něj nabytého
  • právní nároky, výjimky a možnosti pro kapitálové investice domácích subjektů poskytované na základě různých zákonů, včetně zákonů patřících ke zdanění, budou aplikovány pro zahraniční investory
  • v případě pozbytí kapitálu v důsledku jakéhokoliv legislativního zásahu vláda zaručuje odpovídající náhradu jakýchkoliv z toho vyplývajících škod a ztrát
  • zahraniční investoři si mohou pojistit kapitál dovezený do Íránu. V případě nehody (accident) se nástupcem kapitálového investora stane pojišťovací společnost (výhradně ve státním vlastnictví od Revoluce 1979) na základě podmínek odpovídajících pojistné smlouvě. Toto nástupnictví nebude považováno za převod kapitálu.
  • převod vloženého kapitálu a zisků jako výsledků obchodních aktivit zahraničního investora
  • v principu neexistují právní limity převodu vloženého kapitálu a z něj vyplývajících zisků. Nicméně tyto transfery musí být realizovány v souladu s regulemi International Monetary Fund Agreement z roku 1944 a musí splnit všechny odpovídající závazky
  • vlastník zahraničního kapitálu musí držet nejméně 10 % svého počátečního kapitálu v Íránu po období šesti měsíců od data transferu kapitálu jako bezpečnostní zálohu pro své případné závazky
  • zahraniční investor může transferovat do zahraničí čistý zisk vyplývající z investování svého kapitálu v Íránu po odečtení daní, poplatků a statutárních rezervních požadavků ve stejné měně jako původně dovezený (vložený) kapitál
  • co se týče základního kapitálu, zahraniční investor jej smí transferovat do zahraničí v časovém limitu nepřesahujícím 3 měsíce, pokud je částka kapitálu taková, že její poukaz nezpůsobí problémy s dostupností zahraniční měny. V takovém případě může být doba převodu delší
  • v každém případě poukázaná částka v jednom roce nebude menší než 30 % celkové částky, která má být poukázána
  • v případě, že dostupnost zahraničních měn vládě neumožní transfer celé či části zisku zahraničního investora, pak smluvní strany obdrží povolení exportovat autorizované zboží bez svého závazku, že vrátí tímto exportem získané volně směnitelné měny do Íránu.

Přepočet zahraničních měn při transferu kapitálu do zahraničí:

  • na poukazy zisku nebo repatriaci kapitálu bude aplikován prodejní kurs banky platný v den převodu.
  • převod bude proveden ve stejné měně, která byla dovezena do Íránu, včetně nehotovostního kapitálu, oceněného jako část celkových zahraničních kapitálových investic.

Limity zahraničních investic v Íránu:

Na základě řady rozhodnutí íránské Rady ministrů, měnících předcházející praxi max. procentního poměru 49:51 mezi zahraničním investorem a íránským subjektem, je od konce roku 2004 zahraničním investorům povoleno vlastnit i majoritní podíly ve společných podnicích s následujícími atributy:

  • mohou být pouze v odvětvích povolených v rámci činností místních soukromých firem
  • nebudou znamenat jakýkoliv monopol nebo výlučná privilegia
  • investovaný kapitál ze zahraničí je soukromý bez vztahu k místní vládě
  • pokud by v průběhu činnosti získala podíl zahraniční vláda, kapitál musí být repatriován
  • dovozem kapitálu musí být zajištěn dekretem vlády (resp. OIETAI), na jehož základě je vydána licence k dovozu
  • přepočet zahraniční měny na IRR – viz výše.

Možnosti investic do výše uvedených odvětví jsou v posledních letech ztěžovány mezinárodními sankcemi uvalenými na Írán kvůli kontroverznímu jadernému programu. Zejména se jedná o problémy při transferech mezi íránským a zahraničním bankovním sektorem obecně z důvodu sankcí uvalených na íránský bankovní sektor. Tyto sankce efektivně ztěžují finanční transfery obecně, bez ohledu na jejich zaměření.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: