Írán

Rozcestník informací o Íránu:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Íránská ekonomika zůstává od roku 2018 v recesi, která vyplývá především z vypovězení jaderné dohody (tzv. JCPOA) ze strany USA a následného uvalení amerických ekonomických sankcí na většinu klíčových íránských odvětví. Koronavirová pandemie tuto krizi dále prohloubila, ačkoliv vzhledem k dlouhodobějšímu charakteru problémů v zemi nezasáhla íránskou ekonomiku tak tvrdě, jako např. některé sousední státy.

Chronickým problémem zůstává v Íránu vysoká míra inflace (za rok 2020 meziročně přes 30 %) a pokračující depreciace národní měny rijálu (IRR). Na další vývoj ekonomiky budou mít v letošním roce zásadní dopad jak politická rokování Íránu s novou americkou vládou, tak výsledek prezidentských voleb plánovaných v zemi na červen 2021. Dosažení dohody o postupném odbourání amerických sankcí a obnovení energetických (především ropných) vývozů, které tvoří zásadní část íránských státních příjmů, by nepochybně mělo pozitivní dopad na ekonomickou situaci země a její možnosti zahraničního obchodu.

Zahraniční obchodní partneři včetně českých firem pak budou netrpělivě vyčkávat, zda se v letošním roce podaří odbourat finanční a bankovní restrikce vůči Íránu, což by výrazně usnadnilo provádění platebních transakcí s íránskými subjekty.

Írán byl vzhledem k ekonomické recesi, kterou prochází nezávisle na pandemii, nucen v roce 2020 zkrátit koronavirové restrikce na minimum času. Vláda již po 4 týdnech od vyhlášení celostátní karantény zahájila revitalizaci ekonomických aktivit v celé zemi a následně během roku omezovala chod ekonomiky jen lokálně v případě zhoršení epidemiologické situace v konkrétních provinciích.

Celková vládní koronavirová podpora dosáhla vzhledem k dlouhodobější ekonomické krizi maximálně objemu 7 % HDP. Nešlo přitom o podporu formou stimulačních balíčků určených jednotlivým sektorům, ale převážně jen o podporu firmám prostřednictvím vládních úvěrů s tříletou lhůtou splatnosti a zvýhodněným 12 % úročením. Dopady pandemie se momentálně v Íránu projevují zejména prudkým růstem nezaměstnanosti (některé současné odhady hovoří o míře nezaměstnanosti až 25 %) a chudnutím nižších vrstev obyvatelstva.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Špatná dostupnost pitné vody se v Íránu týká přinejmenším 18 provincií zabírajících plochu asi 60 % země. V jižních provinciích (Sistán-Balúčistán, Hormozgán, Chúzistán a Búšehr) v linii Perského zálivu dochází k masivní výstavbě odsolovacích stanic, které by zde měly pomoci řešit prohlubující se problémy s nedostatkem pitné vody. V zemi momentálně existuje 72 odsolovacích stanic o celkové denní zpracovatelské kapacitě 600 000 m3 slané vody (cca 211 mil. m3/rok).

Jen za posledních 10 let bylo zprovozněno 54 odsolovacích stanic a další desítky jsou ve výstavbě. V zemi rovněž rapidně postupuje výstavba čistíren odpadových vod. Ty by mj. měly umožnit další rozvoj jihovýchodní části hlavního města Teheránu, která je v současné době plně závislá na podzemních zdrojích pitné vody, jež se však s postupující urbanizací rychle vyčerpávají.

V hlavním městě s 9 miliony obyvatel (bez aglomerace) se denně vyprodukuje 7 až 8 tis. tun odpadu, z čehož na energetické zpracování odpadu jde jen 200 tun. Celkem je v Íránu aktivních pouze pět elektráren na komunální odpad situovaných ve městech Teherán, Šíráz a Mašhad, a to s celkovou kapacitou pouhých 11 MW. Přitom má Írán obrovský nevyužitý potenciál na výrobu elektrické energie z biomasy, stejně jako ze solární a větrné energie.

Tlak na vodu se bude v Íránu dále zvyšovat i s ohledem na zastarávání technologií, které země nemohla průběžně obnovovat v důsledku sankcí. S ohledem na stálou platnost sankcí je dlouhodobě posilována domácí produkce v řadě odvětví, což s sebou nese zvyšování tlaku právě na vodní zdroje, které jsou nezbytným předpokladem pro rozvoj íránského energetického průmyslu nebo zemědělského sektoru.

Potenciál pro české dodavatele se naskýtá zejména při dodávkách zařízení na likvidaci a zpracování komunálního a průmyslového odpadu (stavební odpad, kontaminované lokality, nemocniční a toxický odpad, technologie na snižování podílu těžkých kovů v industriálním odpadu), a v oblasti monitoringu aktuální kvality čištěné vody a kvality ovzduší.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Zdravotnický a farmaceutický průmysl jsou jako „humanitární oblasti“ trvale vyjmuty ze sankčního seznamu. Írán má přesto se zdravotnickými a farmaceutickými dodávkami dlouhodobý problém a v loňském roce byl schopen zajistit jejich import v relativně omezeném objemu (tzv. esenciální dodávky zdravotnického a farmaceutického materiálu, které dotuje stát, měly hodnotu 1,4 mld. USD). O to více je zřejmé, že íránský trh bude mít do budoucna v této oblasti zvýšenou potřebu dovozů ze zahraničí. Evropské státy se nyní v Íránu často soustředí na dovoz farmaceutik pro transplantace orgánů či na léčbu rakoviny.

Hlavní příležitosti pro české farmaceutické firmy však představuje spíše dovoz surovin pro vlastní íránskou farmaceutickou produkci (íránští výrobci pokrývají 96 % spotřeby domácího trhu). Jde např. o vitaminy a jejich deriváty či krevní plazmu. Žádaná jsou nicméně také antiséra, očkovací látky, kontrastní látky využívané při radiologii či referenční standardy jakosti farmaceutických přípravků.

Co se týká zdravotnických prostředků, na které je kladen důraz v souvislosti s koronavirovou pandemií, je třeba upozornit, že íránský trh je v této oblasti již z větší části saturován. Íránští producenti se na základě pobídek vlády začali hned po vypuknutí nákazy covidu-19 ve velkém měřítku orientovat na domácí výrobu plicních ventilátorů, testovacích a diagnostických prostředků, respirátorů, roušek či dezinfekčních prostředků. Poptávka v íránských nemocnicích však nadále existuje po kyslíkových koncentrátorech (technologie PSA), bioptických jehlách pro měkké tkáně či součástkách přenosných defibrilátorů.

Zemědělský a potravinářský průmysl

V íránském státním rozpočtu je každoročně vyčleněn značný objem finančních prostředků, které jsou íránským společnostem přidělovány ve státem zvýhodněném kurzu na nákup esenciálních komodit v nesankcionovaných odvětvích. Jde o potravinářství, zemědělství, zdravotnictví a farmaceutický průmysl, přičemž vloni stát na dovozy v těchto odvětvích uvolnil přes 11 mld. USD. Hlavní část této dotační pomoci směřovala íránským importérům zemědělských produktů a potravin, mezi něž v roce 2020 patřily zejména kukuřice a krmivo pro hospodářská zvířata, semena, jedlé oleje, obilí, rýže, sója a ječmen.

Pro české dodavatele jsou mezi dotovanými produkty perspektivní především segmenty veterinárních přípravků pro hospodářská zvířata, inseminačních dávek pro býky, segment výživy, krmení a doplňků stravy pro domácí i hospodářská zvířata (80 % výrobních surovin se dováží), stájové technologie (ustájení, napáječky), prostředky k ošetření včelstev a následné zpracování včelích produktů (med, vosk, mateří kašička) či segmenty potravinářských strojů, rybářských technologií a akvakultury.

V zemědělském sektoru se íránské podniky nevyhnutelně budou nadále muset zaměřovat na zvyšování výnosnosti půdy, a to jak s pomocí kvalitních umělých hnojiv, tak především zaváděním energeticky méně náročných systémů zavlažování, tzv. „pressurized irrigation systems“. V zemi je kolem 8,5 mil. hektarů farem a sadů, které by takovýmto způsobem mohly být zavlažovány. Stejně tak jsou vysoce perspektivní oblasti zpracování masa hospodářských zvířat, konzervace, pasterizace a balení potravin či zpracování mléčných produktů.

Velvyslanectví ČR v Teheránu
e-mail: commerce_teheran@mzv.cz
www.mzv.cz/teheran




• Teritorium: Asie | Írán | Zahraničí