MZV: Souhrnná teritoriální informace

Írán, plným názvem Íránská islámská republika (persky Džomhúrí-je eslámí-je Írán), patří se svými více než 84 mil. obyvateli a rozlohou téměř 1,65 mil. km2 mezi 20 největších zemí světa. Rozlohou je 4. největší zemí Asie a Blízkého východu a z hlediska počtu obyvatel 2. nejlidnatější zemí Blízkého východu. Jak je patrné již z oficiálního názvu země, v Íránu je politické uspořádání úzce propojené s náboženstvím, konkrétně se státním a dominantním, kterým je šíitský islám dvanácti imámů. Ten dle oficiálních statistik vyznává přes 89 % Íránců (dle nejnovějších odhadů se však stále více Íránců považuje za ateisty, na vzestupu je též zoroastrismus, „ší´u“ reálně vyznává asi 30 % obyvatel). Politicky zemi řídí Nejvyšší vůdce. Hlavou vlády je prezident. Moc je rozdělena tradičně na výkonnou, zákonodárnou a soudní, přičemž ve všech oblastech mají výsadní postavení duchovní a také příslušníci tzv. Revolučních gard (IRGC), které byly původně vytvořeny na obranu Islámské revoluce a jako protiváha armády. Dnes zcela ovládají ekonomiku a mají velký vliv i ve sféře politického řízení země.   Írán disponuje obrovským nerostným bohatstvím. V zemi se nachází 81 druhů nerostů, odhadem v celkovém objemu 37-40 mld tun zásob. Írán disponuje čtvrtými největšími zásobami ropy a druhými největšími zásobami zemního plynu. Je zemí s největšími zásobami zinku, druhou zemí světa se zásobami lithia, devátou zemí se zásobami mědi. Dále disponuje zásobami uhlí, železné rudy, drahých kovů a drahokamů. Objem zásob uranu se v Íránu odhaduje na desáté místo na světě. Z důvodu sankcí, které vůči Íránu kvůli pochybnostem o mírovosti jeho jaderného programu a porušování lidských práv s proměnlivou intenzitou uplatňují OSN, EU a USA již déle než třicet let, je však íránská ekonomika výkonnostně spíše slabší. HDP na obyvatele se pohybuje pouze kolem 13-14 tis. USD. Írán se navíc potýká s vysokou inflací 45,20 % (oficiálně kolem 60 %, zejm. v případě některých komodit reálně 90-150 %), nedostatkem valut a rostoucí chudobou obyvatel. Írán nemá přístup k řadě moderních technologií, např. letadla, auta, ale i dopravní, energetická a těžební infrastruktura jsou značně zastaralé a ve špatném stavu. Elektronika, spotřebiče a IT komponenty představují drahé a nedostatkové zboží. Írán je rovněž odříznutý od mezinárodního bankovního systému. Přesto si v mnoha oborech vypěstoval soběstačnost a např. v oblasti stavebnictví nebo zpracování kovů patří mezi špičky v regionu Blízkého východu a střední Asie. Íránci patří mezi nejvzdělanější národy na světě. Vysokoškolský titul má dlouhodobě přes 70 % obyvatel, světově proslulí a žádaní jsou zejména íránští lékaři a inženýři, v poslední době ale i IT experti.   V uplynulém období nedošlo k žádnému pozitivnímu vývoji v obnově JCPOA (jaderné dohody z r. 2015, kterou s Íránem uzavřely Velká Británie, Německo, Francie, Rusko, Čína a USA, přičemž USA od dohody odstoupily v r. 2018). Naopak v důsledku událostí z podzimu 2022 zaznamenala íránská ekonomika zásadní propad, a plošně došlo k uvalení nových sankcí ze strany USA a ČS EU.  Příležitosti pro české firmy nadále zůstávají velmi omezené. Po dobu trvání platnosti stávajících protiíránských sankcí není jednoduché navázat spolupráci např. ve vodohospodářském a odpadním průmyslu, zdravotnickém a farmaceutickém průmyslu, zemědělství, potravinářském průmyslu. Samotná realizace jakýchkoliv obchodních aktivit je v současnosti velmi komplikovaná, zejména vzhledem k absenci bankovního spojení SWIFT a současné ekonomické nestabilitě v zemi. Patová situace v politických vztazích se západem momentálně neumožňuje odstranit existující sankce, které by Íránu v prvé řadě umožnily obnovit zahraniční obchod v oblasti energetiky a těžby, ale i v mnoha dalších průmyslových oborech. Nepředpokládá se ani zapojení Íránu do systému SWIFT.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Írán (388.05 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Írán (MZV) (235B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název Íránu je Íránská islámská republika, v perštině „Džomhúrí-je eslámí-je Írán“. Íránský politický systém je poměrně komplikovaný, sestává z celé řady vzájemně provázaných institucí. V čele vlády stojí přímo volený prezident. Ten je odpovědný za fungování státu a implementaci zákonů schválených parlamentem. Íránský parlament, persky „Madžles“, je jednokomorový a sestává z 290 křesel. Soulad zákonů s ústavou a islámským právem a kandidáty na prezidenta prověřuje Rada dohlížitelů (angl. Guardian Council), která je složena z 12 členů, z nichž polovinu tvoří duchovní a druhou polovinu experti na šíitské právo. Nejvyšší autoritou je Nejvyšší vůdce, persky „rahbar“ (vůdce) a „valí-je fakíh“ (duchovní vládce). Ten prakticky rozhoduje o všem, jelikož ovládá veškeré klíčové oblasti íránského politického systému. Je rovněž vrchním velitelem ozbrojených sil (vč. Revolučních gard – IRGC – Islamic Revolutionary Guard Corps). Vládu nejvyššího vůdce do určité míry kontroluje a koriguje 86 ti členné Shromáždění znalců (angl. Assembly of Experts). To rovněž rozhoduje o obsazení postu nejvyššího vůdce. O nejdůležitějších politických otázkách rozhoduje Nejvyšší rada národní bezpečnosti (Supreme National Security Council), jejímiž členy jsou prezident, mluvčí parlamentu, šéf justice, vojenští představitelé, nejdůležitější ministři a šéfové bezpečnostních služeb. Zásadní rozhodnutí ohledně ekonomiky přijímá Nejvyšší ekonomická rada (Supreme Council of Economic Coordination), jejíchž zasedání se často účastní i sám nejvyšší vůdce. Kandidáti na politické funkce posuzuje Rada dohlížitelů. Od r.2009 mohou na všechny politické funkce kandidovat i ženy, v případě nejvyšších politických funkcí (např. prezident) však bývá jejich kandidatura z různých důvodů nadále zamítána. Níže je uvedeno aktuální složení vlády a jména hlavních osob v administrativě íránského prezidenta:  

Nejvyšší vůdce: Ayatollah Alí Seyyed Chámeneí (od r. 1989)

Prezident: Masoud Pezeshkian

První vice prezident: Mohammad Reza Aaref 

Viceprezident pro ekonomické záležitosti: Seyed Hamid Pourmohammadi 

Viceprezident a šéf Íránské organizace pro jadernou energii: Mohammad Eslámí 

Viceprezident pro životní prostředí: Shina Ansari 

Ministr zahraničních věcí: Seyed Abbas Araghchi 

Ministr zdravotnictví: Mohammad Reza Zafarghandi 

Ministr zemědělství: Gholamreza Nouri Ghezelcheh 

Ministr pro vědu a výzkum: Hossein Simaie Sarraf 

Ministr průmyslu, obchodu a těžby: Seyed Mohammad Atabak 

Ministr dopravy cest a urban. rozvoje: Farzaneh Sadegh Malvajard 

Ministr ropy: Mohsen Paknejad 

Ministr energetiky: Abbas Aliabadi 

Ministr sportu a mládeže: Ahmad Donyamali 

Ministr kultury: Seyed Abbas Saleh Shariati

Ministr spravedlnosti: Amin Hossein Rahimi 

Ministr obrany a ozbrojených sil: Brig. General Aziz Nasirzadeh 

Ministr vzdělání: Alireza Kazemi 

Vice prezident pro otázky žen a rodinných záležitostí: Zahra Behrouz Azar 

Ministr vnitra: Generál Eskander Momení 

Ministr ekonomiky a financí: Rahmatollah Akrami 

Ministr informačních technologií a komunikací: Satar Hashemi 

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika současné vlády M. Pezeshkiana usiluje o propojení Íránu s ostatními zejména sousedními zeměmi, intenzivně pracuje na prohlubování vztahů s Ruskem a Čínou. V poslední době však Írán stojí před rozhodnutím zda-li se podvolit požadavkům Západu a tlaku ze strany USA pod vedením D. Trumpa a získat tak cestu ke spolupráci se Západem, protože budoucnost Íránu bez zahraničních investic a finanční spolupráce se zbytkem světa není reálná. Zatím však stále Írán zůstává na černé listině FATF, což je prioritou pro propojení Íránu s celosvětovým bankovním systémem SWIFT. Rychle rostoucí úroveň inflace a vysoká devalvace národní měny IRR (Íránský Riál) mají zásadní negativní dopad na životní úroveň obyvatelstva, přičemž kupní síla domácností se neustále snižuje. Velmi výrazné zvýšení cen zboží, služeb, bydlení a nájemného způsobuje většině obyvatelstva vážné potíže. Sociální napětí, které rovněž ztělesňuje ekonomické útrapy lidí nejvíce postižených hospodářskou situací, jež se v průběhu času nahromadily, nyní rovněž dále snižují výkonnost hospodářství, a to více v odvětví služeb, ale i v jiných odvětvích hospodářství v důsledku vysoké míry nejistoty, která panuje a kterou pociťuje podnikatelská obec. Irán coby nový člen Šanghajské konference (ŠOS) od roku 2022, vstoupil do nové etapy ekonomické, obchodní, tranzitní a energetické spolupráce s členskými zeměmi ŠOS. Přetrvávajícím velmi důležitým cílem Íránské zahraniční politiky je logistické propojení Íránu se sousedními státy a dalšími regiony prostřednictvím dokončení International North-South Transportation Corridor (INSTC). Stále zbývá dokončit 164 km dlouhý železniční úsek Rasht–Astaray a Rusko je připraveno k investicím do tohoto projektu.  Ani Írán, ani Rusko nejsou ochotny akceptovat podmínky a požadavky Západu a tento konflikt pokračuje. Vidíme, že vztahy mezi Íránem a Ruskem se rozšiřují ve všech oblastech. Mezi Ruskem a Íránem bylo mnoho dohod, které byly během posledních čtyřiceti let uzavřeny, ale nebyly většinou realizovány. Momentálně probíhají nepřímá jednání mezi Íránem a USA. Nyní a pouze teď má Írán nejlepší příležitost dosáhnout na zmírnění sankcí a otevřít dveře zahraničním investorům, avšak za podmínek, jejichž plnění USA pod nátlakem vyžadují. Evropa nepočítá s obnovením dohody o íránském jaderném programu JCPOA z roku 2015, čímž nedojde ke zrušení protiíránských sankcí (především těch orientovaných na ropný a bankovní sektor). Írán se aktuálně angažuje v ekonomickém spojenectví ŠOS a BRICS. Snaží se především o prohloubení obchodních vazeb se sousedními zeměmi. Bez úspěchu pokračují snahy o vymáhání dluhů (zejm. od Jižní Koreje a Velké Británie). Tradičně silné obchodní vazby Íránu s Evropou v důsledku narůstajících sankcí EU a USA značně ochably, investice ze strany západních zemí byly zcela zmrazeny.   V regionu Blízkého východu jsou pro Írán stále nejdůležitějšími obchodními partnery Irák, SAE a Turecko, tradičními spojenci jsou Sýrie a Libanon. Zejména dnes v politické rovině hraje důležitou roli Omán. V oblasti střední Asie je tradičním spojencem Íránu Arménie. Důležitým partnerem je Ázerbajdžán. Írán usiluje o dokončení silničního a železničního propojení s Ázerbajdžánem (projekt INSTC), jehož dokončení bude představovat celkové propojení Íránu se severními sousedy až do Evropy, a stejně tak jižním směrem přes jediný oceánský přístav Chabahár do Asie. Dnešní vyhrocená situace s Izraelem, USA a EU však realizaci všech těchto ekonomických projektů stále odsunuje.

1.3. Obyvatelstvo

Dle údajů Parliament Research Center (PRC) je počet obyvatel Íránu na začátku března 2025 odhadován na celkem 86,24 mil, žijících v Íránu a 4-4,5 mil. obyvatel žijících v diasporách po světě. Přírůstek obyvatel klesá a dle statistik nedosahuje ani hodnoty 1 %. Íránská populace obecně stárne, aktuálně tvoří senioři 10,5 % obyvatelstva, v r. 2050 se bude jednat o 32 %. Na jednu  ženu připadá průměrně 1,6 dítěte, na pár připadá méně než 1 dítě. Vláda se intenzivně snaží o zvýšení porodnosti, avšak vzhledem k současné ekonomické nestabilitě země a celkovému velmi negativnímu politickému vývoji v regionu, porodnost klesá. Hustota zalidnění činí 52,35 osob na km čtvereční, ve městech žilo v r. 2021 76,3 % obyvatel. Věková skladba populace je: 24,6 % do 15 roků, 22 % ve věkové kategorii 15 – 19 roků, 47 % ve věkové kategorii 30 – 64 roků, 6,4% obyvatelstva nad 65 let. Neustále dochází k emigraci Íránců kamkoliv mimo zemi, zejména EU – Německo a Kanada. Odhadem až 38 % obyvatelstva žije pod hranicí chudoby. Nezaměstnaných je cca 10 % mužů a 19 % žen. Celkově je cca 50,3 % ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnáno v sektoru služeb, 32 % v průmyslových odvětvích a 17,7 % v zemědělství. Írán je mnohonárodnostním státem, obývají ho tři základní etnické skupiny: íránská (indoevropská): Peršané, Kurdové, Balúčové, Arméni, Lúrové;  turkická: Azeři, Turkmeni, Kaškájové;  semitská: Arabové, Asyřané.   Údaje o přesném etnickém složení populace nejsou dostupné, lze pracovat s pouhými odhady, dle nichž tvoří více než polovinu obyvatel Íránu Peršané (54 %), další nejpočetnější skupinou jsou Azeři (16 %) a Kurdové (10 %). Státním náboženstvím je šíitský islám dvanácti imámů. Oficiálně uznávanými náboženstvími jsou i křesťanství, judaismus a zoroastrismus. Podle oficiálních statistik vyznává šíu 89 % obyvatel Íránu a 10 % obyvatel vyznává sunnitský islám. Podle posledních výzkumů muslimové reálně tvoří pouhých 40 % populace, přičemž ší´u vyznává 89 % Íránců a sunnu 10 %. Přes 20 % Íránců se nehlásí k žádnému náboženství a dalších téměř 9 % otevřeně přiznává, že jsou ateisty. Zoroastriáni tvoří necelých 8 %, křesťané pouhých 1,5 % a židé 0,1 % populace.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Central Bank of Iran (CBI) odhadla ekonomický růst 2,7 % s ropou a 2,3 % bez ropy. Pokud se Írán nedohodne s USA a zeměmi EU je zcela možné, že ekonomický propad země v důsledku omezených možností exportu íránské ropy klesne během roku 1404 (2025/2026) na nulu. Agentura Iran Statistic Centre (ISC) odhaduje míru inflace v 02/2025 32 %, přičemž meziměsíční míra dosáhla 35,3 % (tj. 02/2024 oproti 02/2025). Reálná míra inflace se odhaduje na cca 70 – 80 %. Ceny potravin vzrostly během roku o 60 – 100 %, v průměru o 41, 5 % vzrostly nájmy a ceny energií a vody zaznamenaly nárůst v průměru 40,7 %. Oficiální míra nezaměstnanosti je 8,2 %, avšak skutečná míra nezaměstnanosti dosahuje až 25 %.

Světová banka řadí Írán mezi krajiny s vyšším středním příjmem na 127. místo (ze 190) v obchodní atraktivnosti (Doing Business 2021). Počtem 25 ze 100 bodů v rámci Corruption Perceptions Index se Írán umístil na 150. místě (ze 180). Skóre 2022 Economic Freedom Index Íránu je 47,2 (168.místo). Oficiální kurs IRR vůči EUR NIMA – přejmenovaný na „Commercial FX Market Rate“ (aktuálně 680.000IRR/EUR v 03/2025) je výrazně nižší než kurs na volném trhu (1.100.000IRR/EUR v 04/2025).

Podle agentury ISNA je Írán se 160,12 mld barelů ropy čtvrtým největším držitelem ropy na světě po Venezuele, Saúdské Arábii a Kanadě. Írán disponuje 32,5 bil m3 vytěžitelných zásob plynu, což je 17,3 % světových vytěžitelných zásob. Vláda prezidenta Pezeshkiana zohlednila v rozpočtu na příští rok vývoz ropy v hodnotě 1,85 mil bpd. Dodávky íránské ropy do Sýrie byly po pádu režimu Bašára al-Asada zcela zastaveny. Statistiky dle energetické poradenské společnosti Vortexa ukazují, že současný celkový objem íránské ropy uskladněné na plovoucích skladištních tankerech, ve výsostných vodách Íránu a v mořích východní Asie, zejména v Singapuru, představuje cca 48 mil barelů, což je o 12 mil barelů více než tomu bylo v říjnu 2024.

Nárůst objemu produkce petrochemického sektoru se očekává do 10 % oproti roku 2024, pokud nedojde k analogické situaci v těžbě a vývozu ropy Íránu po odstoupení USA od JCPOA, kdy byly uvaleny ropné sankce na Islámskou republiku. V roce 2020, posledním roce prezidentství Donalda Trumpa, klesl vývoz íránské ropy pod 340 000 bpd, někdy až na hranici 200 000 bpd. Příjmy z prodeje ropy i tak tvoří stále zásadní část finančních aktiv současné vlády, cca 26 % příjmů státního rozpočtu v roce 1403. US Energy Information Administration (EIA) odhaduje průměrnou íránskou těžbu ropy na 4. největší na světě a plynu 3. největší na světě. EIA označuje Írán za držitele 24% ropných rezerv na Středním Východě a 12% světových zásob. Pokud by došlo ke zrušení sankcí, íránská těžba ropy by se v roce 2025 mohla vrátit na plnou kapacitu 3,8 mil bpd.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Státní rozpočet na rok 1404 (2025/2026) byl ustanoven ve výši 44,16 mld USD, z čehož je určeno 73,3 % na běžné výdaje státu, 15,6 % na rozvojové projekty a 11,1 % na splácení státního dluhu. Daně představují hlavní příjem státního rozpočtu. Podíl daň. příjmů na rozpočtu je cca 60 %. Pokrytí běžných výdajů státního rozpočtu z daň. příjmů je cca 53 %. Problémem zůstává korupce a snaha vyhýbat se placení daní. Přibližně 50 % společností daně neplatí. Podíl daní na HDP představuje méně než 10 %. 

Rozhodnutí vlády se dostalo velké publicity o přidělení příjmů z prodeje 550 tis barelů ropy denně ozbrojeným silám, což znamená 200% navýšení jejich rozpočtu na 10,2 mld USD. Od roku 1404 dostává centrální rozpočet 65,5 % příjmů ze všech prodejů ropy, což je nárůst o 20 % ve srovnání s loňským rokem. Podíl Národního rozvojového fondu klesne ze 40 % na 20 %, zatímco podíl Národní íránské ropné společnosti zůstane na 14,5 %. Z tohoto navýšení chce vláda přidělit další finanční prostředky Centrální Bance Íránu (CBI), investice, vytváření pracovních míst a snížení daňové zátěže společností. Vláda si klade za cíl zvýšit těžbu ropy na 3,75 mil. bpd, export na 1,75 mil. bpd (ze současných 1,5 mil. bpd, což znamená 23% nárůst objemu prodeje) a plánuje cenu prodeje barelu ropy za 63 USD. Podle ministerstva financí bylo 89 % příjmů do státního rozpočtu realizováno z ropy v roce 1403.

Pokud by se Írán připojil k FATF, což by snížilo náklady Íránu na zahraniční obchod přibližně o 30 %, tak by mohl postupně zvýšit vývoz ropy až na více než 2 mil bpd se společnostmi Shell, Total, Repsol, Statoil atd. EU by se opět mohla stát velkým odběratelem íránské ropy. Podle výše uvedeného scénáře by byl Írán také schopen dokončit svá velká zařízení na LNG a terminál pro vývoz LNG do různých destinací včetně EU. Íránská ekonomika by pak mohla zaznamenat hospodářský růst až o 8 %. Stávající růst HDP bude pravděpodobně pod hranicí 3 %, a pokud nedojde k dohodě s USA tak je možný i nulový nárůst.

V řešení stále zůstávají dvě íránské pohledávky vůči ČR ve výši 23 976 900,33 USD. Jde o pohledávku z nesprávného výpočtu salda íránskou bankou (2 306 745,11 USD) a pohledávku z akreditivu z r. 1992 na vývoz společnosti Chemapol do Íránu (21 670 755,22 USD).

2.3. Bankovní systém

FATF na posledním zasedání v Paříži 27. 10. 2023 opět zdůraznila, že Írán spolu se Severní Koreou a Myanmarem zůstávají na černé listině, jako vysoce rizikové země. V Radě pro posuzování zájmů režimu Íránu začalo  v Teheránu jednání o ratifikaci Palermské úmluvy a Smlouvy o boji proti financování terorismu 26. ledna 2025.

Vstupem Íránu do FATF, by došlo ke zlepšení podmínek obchodu Íránu s ostatními zeměmi.  Absence bank. propojení SWIFT představuje nepřekonatelný problém v realizaci převodů finančních prostředků. Írán je označen za High-risk-jurisdictions. Pokud se problém FATF vyřeší, trh se drasticky změní. Nečlenství v Úmluvě a zařazení Íránu na černé listině FATF znamená vyloučení íránského bankovního sektoru z mezinárodního bankovního systému, což má za následek pouze omezení mezinárodního obchodu a s tím spojené ekonomické sankce Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Všeobecně lze sankce a nečlenství v FATF považovat za hlavní překážky růstu investic. Celkový zahraniční kapitál investovaný do Íránu za poslední 3 roky byl pouze ve výši 2,1 mld USD, což bezpochyby ovlivnil statut Íránu vůči FATF.

Bankovní sektor tvoří 42 bank a úvěrových institucí. Aktuální úroková míra se pohybuje v rozmezí od 10-20 %. Vzhledem na vysokou míru inflace však Íránci preferují investice do zlata či nemovitostí.  Centrální Banka Íránu (CBI) vznikla v roce 1960. Největší pojišťovna je státní Bimeh Markazi a Iran Central Insurance Organization. Íránský exportní garanční fond (Export Guarantee Fund of Iran) pojišťuje rizika při exportu neropných položek.

Státní banky : Bank Melli Iran, Bank Sepah, Post Bank of Iran.  

Státem vlastněné banky : Keshavarzi Bank, Bank Maskan, Bank of Industry and Export Development Bank of Iran, Cooperative Development Bank

Soukromé banky : EN Bank, Parsian Bank, Karafarin Bank, Saman Bank, Bank Pasargad,

Soukromé úvěrové instituce : Mehr Iran Bank, Resalat Bank.

2.4. Daňový systém

Íránský daňový systém je dělen do dvou kategorií, přímé a nepřímé daně. Podíl přímých daní na celkových daňových příjmech tvoří cca 63 %. Hlavními položkami přímých daní jsou daň z příjmu a daň z nemovitostí. Daň z příjmu se v závislosti od příjmů pohybuje v rozmezí 15 – 25 %. Daň z nemovitostí je taktéž v rozsahu 15 – 25 %. Nepřímé daně pak zahrnují daň za zboží dováženého do země (clo) a DPH. Clo je stanoveno podle jednotlivých oborů. DPH za všechny služby a spotřební a průmyslové zboží včetně zboží vyváženého i dováženého do země činí 9 %. Tato daň se skládá ze základní daně 6 %, místních poplatků 3 % (municipal tax) a daně na zdravotní a sociální pojištění (health tax).  

V současnosti v Íránu platí společnosti a jednotlivci daň z příjmů realizovaných v Íránu i mimo Írán. Zahraniční společnosti a jednotlivci platí daň z příjmu uvalenou na příjmy za provedené práce v Íránu. Pro kontraktorské projekty je nutno počítat s tím, že z objemu každého projektu se platí poměrně vysoké procento poplatků na sociální pojištění. Podle místních zákonů není možné, aby daně nebo jakékoliv další poplatky platil za poplatníka někdo jiný (např. zákazník), proto takové ujednání, i když bude součástí smlouvy, bude neplatné. Lze však legálně ustanovit cenu projektu, tzv. cena tax free, a do smlouvy vložit článek o tom, že jakékoliv firemní a personální daně a poplatky plynoucí z projektů budou dodavateli zákazníkem refundovány. Kromě standardních daní je v Íránu platná soustava náboženských daní a dávek předepsaných šaríou muslimům placených místní mešitě.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Stagnace obchodních vztahů dále pokračuje, vzhledem k aktuálním událostem v Íránu, novým sankcím, celkovému ochlazení vztahů ČS EU (členských států EU) a Íránu, stále hrozícímu konfliktu v teritoriu s Izraelem a novým tlakem ze strany USA. Situace v obchodních vztazích mezi ČR a Íránem nezaznamenala žádné pozitivní změny.

Dle zdroje Tehran Chamber of Commerce máme k dispozici údaje za období 1403 (2024 – 25)

Zbožová struktura hlavních komodit exportu z Íránu do ČR: 469 635 USD  

1-      Synthetické vlákna na jiné bázi než polypropylenu (HSC 55034000)              198 430 USD

2-      Sušené ovoce (HSC 08062030)                                                                        182 255 USD

3-      Datle (HSC 08041010)                                                                                       88 950 USD

Zbožová struktura hlavních komodit importu z ČR do Íránu: 23 617 930 USD

1-      Strojírenská technologie na výrobu skla (HSC 84752900)  7 321 357 USD

2-      Kaolin (HSC 25070010)                                                       3 092 685 USD

3-      Syntetická vlákna z viskózy (HSC 55041000)                      1 105 090 USD

4-      Stroje pro zpracování gumy a plastů (HSC84778000)        1 081 191 USD

5-      Tiskařské stroje (HSC 84431600)                                        1 008 795 USD

Obchodní vztahy s EU

I přes velmi složitou geopolitickou situaci zůstávají hlavními evropskými partnery Íránu Německo, Holandsko, Itálie. Írán vyváží do EU především potraviny, živá zvířata, zpracované přírodní materiály, chemické produkty a minerály. Z EU Írán dováží hlavně chemické produkty, potraviny, zpracované přírodní materiály, tabák.

Zdroj: https://service.tccim.ir

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Hlavními partnery jsou i nadále Čína, SAE, Turecko a Indie.  Írán dováží zboží především ze SAE, z Číny a Turecka. Zahraniční obchod Íránu se zeměmi mimo EU tvoří energetické suroviny (ropa, benzín, plyn), polyethyleny, methanol, železo, pistácie a sušené plody. Import jsou potraviny (kukuřice, rýže, sója, ječmen, olej, cukr), elektronika (zejména mobilní telefony) a uhlí do oceláren. 

Zdroj: https://service.tccim.ir

3.2. Přímé zahraniční investice

Po nástupu prezidenta Pezeshkiána, dochází k intenzivnímu hledání investičních příležitostí ve všech sektorech. Írán se v budoucnu bez zahraničních investic a technologií neobejde a otvírá dveře potenciálním investorům. Současný stav zahr. investic v Íránu není vzhledem k vývoji v teritoriu aktuální. Situace v Íránu a postoj ČS EU ukazují směr, který je v oblasti investic zcela negativní. Potenciální válečný konflikt, přetrvávající a nové sankce, současný tlak USA, absence bankovního propojení SWIFT, nepojistitelnost, dlouhá návratnost investic a nestabilita teritoria představují enormní riziko pro investice. 

Ministerstvo hospodářství a financí zodpovídá za strategii  v oblasti investic. V důsledku vývoje v Íránu lze hovořit o hromadném odlivu zahraničních investorů a pozastavení investic ze strany západních zemí. Jediným investorem je Čína, která investovala cca 30 mld USD do energetiky, dopravy a těžebního průmyslu.  Mezi další investory patří Rusko, Azerbajdžán a Bělorusko, kteří mají zájem na dokončení 164 km úseku Astara – Rasht v rámci International North-South Transportation Corridor (INSTC). Příslib 1,3 mld EUR Rusko, 500 mil USD Azerbajdžán. Tyto investice jsou zatím pouhými sliby. V 11/2024 Norsko oznámilo svůj zájem investovat v energetice. Írán je připraven spolupracovat s Norským fondem národního bohatství na dvou energetických projektech o výkonu 10 000 MW.

Vzhledem k současnému vývoji v teritoriu nelze očekávat v oblasti zahraničních investic žádný pozitivní vývoj. Dojde-li k uvolnění sankcí a změně zahraniční politiky Íránu, tak se v případě investičního zájmu se nabízí petrochemie, energetika, ocelářství, těžební průmysl – zejména černouhelné doly, doprava, likvidace odpadních vod a automotive.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Írán doposud s EU neuzavřel žádné bilaterální obchodní smlouvy. Jelikož není členem Světové obchodní organizace (WTO), podléhá obchod zemí EU s Íránem obecným importním a exportním pravidlům EU.   

Smlouvy s ČR

Přehled platných smluv (řazeno retrospektivně):  

Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic mezi vládou ČR a vládou IR (08. 10. 2024) – podpora pro případné investiční projekty českých subjektů a větší ochrana českých investic směřujících do Íránu

Dohoda o hospodářské spolupráci mezi ČR a Íránem (18. 1. 2016) – významný krok v rámci podpory aktivit bilaterální hospodářské spolupráce, součástí dohody je mj. zřízení Společné komise pro hospodářskou spolupráci, která by se měla pravidelně setkávat střídavě v Íránu a v ČR a jednat o aktuálních výzvách a příležitostech vzájemného bilaterálního obchodu

Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (30. 4. 2015)

Dohoda o letecké dopravě (9. 12. 2003, vstoupila v platnost až na konci r. 2015)

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o mezinárodní silniční dopravě (30. 1. 2001)

Memorandum o porozumění mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o stavu smluv platných mezi oběma státy (11. 3. 1997)

Protokol mezi Českou republikou a Íránskou islámskou republikou (12. 3. 1995)

Dohoda mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Centrální bankou Íránské islámské republiky (18. 11. 1994)

Dlouhodobá platební dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a císařskou vládou Íránu (26. 5. 1967)

Kulturní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a císařskou vládou Íránu (26. 5. 1967)

Smlouva o přátelství mezi Republikou československou a Císařstvím perským (29. 10. 1930)

3.4. Rozvojová spolupráce

Írán je jednoznačně i nadále příjemcem rozvojové pomoci, a to zejména v souvislosti s přítomností několika milionů afghánských uprchlíků (odhady UNHCR z počátku r. 2022 hovoří o 5 – 7 mil. Afghánců. Toto číslo však může být reálně vyšší, další Afghánci navíc do Íránu stále přicházejí). Kromě Afghánců se v Íránu nachází také asi 150 tis. iráckých uprchlíků. Údaje o dalších uprchlících nejsou známy, nelze však vyloučit, že je uprchlická komunita mnohem širší. Více než polovina uprchlíků totiž není zaregistrována a v Íránu pobývá nelegálně.  

ČR je od r. 2010 poskytovatelem rozvojové pomoci v Íránu přes tzv. Malé lokální projekty (MLP). 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Současná geopolitická situace, vzrůstající tlak ze strany USA, postoj Íránu vůči západu a politika ČS EU jakýkoliv rozvoj spolupráce ve vybraných průmyslových odvětvích neumožňuje. Níže uvedené obory jsou nejméně postiženy sankcemi. Avšak i při spolupráci v těchto oborech je potřeba mít na paměti, že protiíránské sankce EU a OSN jsou pro české subjekty závazné. Před realizací spolupráce s íránskými partnery je nutné si důkladně prostudovat především Rozhodnutí Rady (SZBP) č. 413/2010, Nařízení Rady (EU) č. 359/2011, Nařízení Rady (EU) č. 267/2012, Rozhodnutí Rady (SZBP) č. 235/2011, Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1737 (2006), Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1803 (2008), Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1747 (2007) a Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1929 (2010). A to včetně příloh, které obsahují detailní seznamy sankcionovaných oborů a také zboží, osob a firem, s nimiž je spolupráce zakázána.

Írán disponuje širokou výrobně-technickou základnou a představuje ekonomiku s výrazným výrobním potenciálem. V kombinaci s mladou pracovní sílou (60 % obyvatelstva má méně než 30 let) solidním vzdělávacím systémem a surovinovou základnou, je Írán předurčený na pozici ekonomického tygra regionu Blízkého a Středního Východu. Ekonomická izolovanost, aktuální vývoj v regionu, sankce, vzrůstající propojení Íránu s Ruskem a absence vyspělých technologií však neumožňují Íránu tuto pozici v regionu dosáhnout. Potenciál pro vzájemnou spolupráci Íránu a České republiky je veliký, dnes však nerealizovatelný. Bereme-li v úvahu teoretickou spolupráci je nutné zmínit níže uvedené obory : 

▶Perspektivní obor 1: Vodohospodářský a odpadní průmysl  

Oblast zpracování odpadu je v Íránu dlouhodobě přehlíženým odvětvím. Podle analytiků je přitom min. 25 % běžného odpadu íránských domácností recyklovatelná. Příležitosti pro české firmy jsou zejm. v oblasti dodávek zařízení pro likvidaci a zpracování odpadu vč. recyklace – týká se komunálního odpadu, stavebního odpadu, nemocničního odpadu a souvisejících technologií (např. pro snižování podílu toxických látek v industriálním odpadu). Írán rovněž trpí akutním nedostatkem vody. Rok 2021 byl nejsušším rokem za posledních 50 let, přehrady byly plné max. ze 40 %, dodávky vody byly přes léto i několikrát denně přerušovány. Sucho vyvolalo 2 vlny rozsáhlých demonstrací, na mnoha místech po celém Íránu se v zemi objevují hluboké trhliny. Vláda chce situaci řešit především dostavbou přehrad a odsolováním mořské vody. Potřeba jsou proto hl. stroje, součástky a technologie využitelné pro stavbu přehrad a odsolovacích zařízení. Dále též zařízení a technologie pro monitoring kvality vody a ovzduší. Celkem 99,8 % městského obyvatelstva má přístup ke zdrojům pitné vody, v případě mimoměstských obyvatel je to pouze 82,4 % dle zdrojů WHO. V zimních měsících se např. Teherán kvůli smogu stává 2. městem s nejhorším ovzduším na světě. 

▶ Perspektivní obor 2: Zdravotnický a farmaceutický průmysl  

V důsledku (zejm. bankovních) sankcí USA má Írán od podzimu 2018 potíže s dovozem léků a zdravotnických potřeb. Přestože je Írán ve farmaceutickém průmyslu do značné míry soběstačný, některé léky, suroviny na výrobu léků, přístroje a pomůcky je nucen dovážet. Aktuálně chybí zejména farmaka pro transplantace orgánů a léčbu závažných a vzácných onemocnění – především rakoviny, která je v Íránu 3. nejčastější příčinou smrti, leukémie, epilepsie, nemoci motýlích křídel či poškození zraku chemikáliemi (týká se zejm. veteránů Irácko-íránské války). Obtížně dostupné jsou také některé suroviny a substance potřebné pro íránskou domácí farmaceutickou produkci – např. vitaminy a jejich deriváty, krevní plazma, antiséra, očkovací látky a kontrastní látky využívané při radiologii.  Enormní nedostatek a současně zájem je o inzulín, případně licenci pro jeho přímou výrobu v Íránu.  

▶ Perspektivní obor 3: Zemědělský a potravinářský průmysl  

Írán dováží řadu zemědělských produktů a potravin, např. kukuřici, krmivo pro hospodářská zvířata, semena, jedlé oleje, obilí, rýži, sóju. Nutnost dovážet potraviny se stává v posledních letech akutnější vzhledem k aktuálním sankcím a rovněž kvůli zhoršujícímu se suchu. Závislost Íránu na dovozu potravin se pohybuje okolo 25 %. Irán a FAO zahájili společný čtyřfázový program pro zlepšení úrovně zabezpečení potravinové soběstačnosti v roce 2013. Projekt by měl být ukončen v roce 2025, s dosažením plné potravinové soběstačnosti. Oficiální statistiky uvádějí, že v roce 2021 – 2022 Irán vyprodukoval 10,4 mil tun obilí a dovoz činil 5 mil tun, spotřeba Íránu byla 13 mil tun. Jde zejména o pšenici. V případě rýže se jedná o dovoz zejména z Pákistánu, přičemž cenový nárust v případě této komodity je 50 %, a cenový nárůst Íránské rýže 140 %. Spotřeba rýže na osobu v Íránu činí 36 kg ročně, což je výrazně nižší než světový průměr, který je cca 50 kg. Írán dováží též veterinární přípravky pro hospodářská zvířata. Zájem je i o stájové technologie (ustájení, napáječky), prostředky k ošetření včelstev, segmenty potravinářských strojů, zavlažovací technologie, stroje pro balení potravin, technologie a zařízení pro konzervaci a pasterizaci, modernizace a opravy českými firmami postavených cukrovarů.    

▶ Perspektivní obor 4: Elektrotechnika  

V důsledku protiíránských sankcí je pro Írán obtížné dovézt jakoukoliv elektroniku a spotřebiče. Na podzim 2021 byl navíc zakázán dovoz elektroniky z Jižní Koreje kvůli stále nedořešenému jihokorejskému dluhu za import íránské ropy. Nabídka sestává zejm. z čínských výrobků. Většina modelů je až několik let stará. Časté jsou také padělky a pašované zboží (např. produkty společnosti Apple). Odhaduje se, že 60 % elektroniky a spotřebičů je do Íránu dováženo nelegálně. Elektronika ze Západu se v obchodech objeví pouze výjimečně a je prodávána za velice vysoké ceny. Obecně na trhu chybí zejména domácí spotřebiče (lednice, mrazáky, pračky, myčky, šlehače, mixéry, mlýnky, trouby), jejichž dovoz je aktuálně zakázán za účelem dosažení soběstačnosti ve výrobě těchto zařízení. Lze však dovážet součástky, náhradní díly a kontrolní a monitorovací systémy pro domácí spotřebiče. Dále na trhu chybí drobná elektronika a PC komponenty jako jsou kvalitní routery, notebooky, mobilní telefony, tablety, roste též poptávka po zařízeních pro chytrou domácnost (např. robotické vysavače).  

▶ Perspektivní obor 5: Zpracovatelský průmysl  

Papír v Íránu je drahé a nedostatkové zboží. V posledních třech letech vzrostla jeho cena o 340 %. Írán je přitom nucen dovážet 90 %, knih, novin apod. Ne vždy se navíc podaří dovézt dostatek papíru pro uspokojení poptávky. Dochází proto k tzv. papírovým krizím. Sběr recyklovatelného odpadu v Íránu není organizovaný. Systematická recyklace a další zpracování použitého papíru by přitom částečně mohlo vyřešit jeho neustálý nedostatek. V zemi se aktuálně nachází pouze tři papírny. Dodávka papírenské technologie byla rovněž jedním z nabízených projektů českého obchodního subjektu, avšak k samotné realizaci vzhledem k okolnostem nedošlo.

▶ Perspektivní obor 6: Těžební průmysl

Velmi širokou možnost uplatnění pro české firmy představuje odvětví těžebního průmyslu Íránu. To zoufale potřebuje nové technologie, včetně strojního vybavení, které je staré a nevyhovující. Vlastní realizace dodávek strojního vybavení pro těžbu nerostných zdrojů v Íránu, je však vzhledem k sankcím a postoji ČS EU v současné situaci pro české firmy neřešitelná. V těžebním průmyslu se tak rozpínají dodavatelé z Číny a Jižní Koreje.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Nový prezident Pezeshkián se zasazuje o ekonomické reformy, které by zmírnily tlak na společnost a přivedly zemi na lepší cestu. Jeho cílem jsou konstruktivní vztahy se Západem, odstranění sankcí, dostat Írán z černé listiny FATF, a propojit zemi s bankovním systémem SWIFT. Dalším významným cílem jsou zvýšit zahraniční investice. Mezinárodní politické klima není pro Pezeshkianovu vládu příznivé. Pozornost se soustředí na zahraniční vztahy namísto ekonomických reforem. Současný obchod s Íránem je vzhledem k poslednímu vývoji velmi složitý.  Z pohledu české obchodní, výrobní či investiční společnosti představuje Írán jednu z mála velkých světových ekonomik, které stále zůstávají mimo globalizovaný trh. Z toho důvodu Írán představuje pro zahraniční firmy a investory  velkou příležitost. Velikost obchodního potenciálu Íránu nelze přirovnat k žádné jiné ekonomice. 

4.2. Oslovení

S prvním oslovením obchodních partnerů či vyhledáním vhodných kontaktů mohou pomoci zaměstnanci obchodně-ekonomického úseku Zastupitelského úřadu ČR v Teheránu.  

V případě zájmu o dlouhodobé působení na íránském trhu je vzhledem k přetrvávající jazykové bariéře (většina obchodních partnerů v Íránu hovoří pouze persky) a dalším kulturním specifikům, které pro našince zdaleka nemusí být samozřejmé, vhodné zařídit si prověřeného a důvěryhodného místního zástupce. Ten dokáže pomoci s orientací na místním trhu mj. díky znalostem často komplikovaných socioekonomických vazeb. Seznámení zahraničních obchodních partnerů s prostředím a vstup na místní trh může tento kvalitní místní obchodní zástupce velice usnadnit. 

4.3. Obchodní schůzka

Na každou obchodní schůzku je nutné mít dostatek času a vzhledem k velmi husté dopravě zvláště v Teheránu je nutno počítat s velkou časovou rezervou. Íránci kladou vysoké nároky na zdvořilé vystupování. Ve srovnání se západními normami je společenský hovor v daleko větší míře prokládán rituálními frázemi obsahující chválu a uznání partnerovi, často s výraznou nadsázkou. Naopak nesouhlas či nelibost bývají vyjadřovány jen opatrně a často pouhým mlčením; je tedy třeba být v tomto směru velmi vnímavý, aby se předešlo vážnějším nedorozuměním. Jakýkoli projev emocí – rozčilení, zvýšení hlasu, ostrý slovník – je Íránci posuzován jako nepřijatelný nedostatek důstojnosti a sebeovládání. Nabídku služby, daru, často i běžného pohostinství je normální nejprve „skromně“ odmítat a přijmout teprve na naléhání nabízejícího; teprve opakované odmítnutí je obvykle bráno jako vážně míněné. Je nezbytně třeba vyhnout se komentářům k islámským náboženským zvyklostem a povinnostem, i pouhé neutrální konstatování odlišnosti může být chápáno jako kritika.

Zvlášť v dnešní velmi pohnuté době totéž platí pro komentáře k politickému dění, na něž je lépe opatrně přistoupit jen tehdy, dá-li k tomu partner jasný impuls. Při obchodních jednáních je nutno počítat s tím, že složitý byrokratický systém a předpisy budou příčinou častých zdržení a průtahů. Čas nemá pro Íránce zvláštní důležitost; na přesné dodržování termínů, plnění dohod nebo časů schůzek se nelze spoléhat. Íránci jsou tradičně velmi bystří a schopní vyjednávači a obchodníci, každé jednání vyžaduje pečlivou přípravu.

V průběhu je třeba zachovávat trpělivost; není třeba se nechat odradit dílčím neúspěchem, důležité je udržování stálého kontaktu s partnerem. Je nutno mít na paměti, že Íránci dávají přednost osobnímu jednání před korespondencí. Pověstná je pohostinnost Íránců. Dohodám dosaženým při obědě se tradičně přikládá závaznost a pozvání je nutné opětovat. Při jednáních, hlavně ve státních institucích, je obvyklé, že íránští představitelé odcházejí v určeném čase k modlitbám a hosté musejí počkat. Nedoporučuje se v přítomnosti partnera konzumovat alkoholické nápoje. V průběhu postního měsíce Ramadánu se v denní době nesmí na veřejnosti jíst, pít ani kouřit.

4.4. Komunikace

Osobní jednání má vždy velký význam. Íránci velmi oceňují skutečnost, dostaví-li se zahraniční partner na jednání osobně. I dnes však nelze spoléhat na to, že bude íránský obchodní partner ovládat jakýkoliv cizí jazyk včetně angličtiny. Tuto skutečnost je proto dobré předem prověřit. Cestovat do Íránu za účelem obchodního jednání s tlumočníkem není nezbytné, v případě potřeby není problém zajistit tlumočníka v místě. 

Současnou, a to nejen obchodní komunikaci přes internet velmi omezuje situace v zemi a následná cenzura internetu. Kontrola a cenzura internetového pokrytí, kdy odhadem 9 mil. Íránců – cca 2,5 mil. obchodních subjektů realizuje obchodní aktivity na virtuálních platformách Instagramu a Wappu, což znamená že cca 83% Íránců pracuje a komunikuje pouze prostřednictvím těchto internetových aplikací. Cenzura v mnohých případech doslova zbavila íránské obchodníky možnosti obchodovat. Propad obchodu je evidentní. Je třeba počítat se skutečností, že internetové pokrytí není samozřejmostí a je předmětem důsledné cenzury. Výpadky internetu jsou běžnou součástí každodenního života v zemi.

V dnešní velmi vyhrocené politické situaci Íránu vůči světu je potřeba zvážit téma komunikace a vyhnout se komentářům k islámským náboženským zvyklostem a povinnostem. Zvláštnosti a specifika Íránu jsou v této velmi pohnuté době citlivým tématem.

4.5. Doporučení

Aktuální situace v teritoriu představuje velmi složitý proces v jakékoliv obchodní komunikaci. Pokud má zástupce české firmy v plánu strávit v Íránu delší čas (více než týden), pak je lepší pořídit si íránskou sim kartu. Zahraniční telefonní číslo je nutné nejpozději do měsíce zaregistrovat, jinak je telefon zablokován. K této komplikaci může dojít i jen během několika dní po příletu do země. Systémy Android fungují v Íránu spolehlivěji než iOS. Na telefonech značky Apple a Sony íránské sim karty často nefungují. Pro neomezený přístup na internet je vhodné nainstalovat si do notebooku a také do mobilních telefonů ještě před odletem do Íránu VPN (Express VPN, SurfShark). Bez VPN je řada webových stránek blokovaná. Stažení a instalace VPN přímo v Íránu je velmi složitá. Obchod Google Play funguje bez VPN omezeně, AppStore nefunguje vůbec. Někteří mobilní operátoři (Vodafone) ukončili poskytování svých služeb v Íránu. 

Obzvláště v odlehlejších částech Íránu může být obtížné sehnat kvalitní hotel. Při rezervaci ubytování je určitě dobré snažit se získat doporučení a přečíst si recenze na internetu (Google překladač z perštiny do angličtiny funguje poměrně spolehlivě). Je vždy výhodnější platit v Íránu místní měnou IRR. Ceny pro cizince bývají i několikanásobně vyšší než pro místní klientelu.

4.6. Státní svátky

V případě obchodní spolupráce v Íránu je nutné mít na paměti skutečnost, že Íránci používají Íránský kalendář, který se řídí solárním kalendářem Hidžry (odchod proroka Mohameda z Mekky v r. 622 našeho letopočtu). Vychází z mimořádně přesného zoroastriánského solárního kalendáře, v němž nový rok začíná 21. března křesťanského kalendáře. Názvy íránských solárních měsíců se nepřekrývají s měsíčním časovým rozmezím dle evropského kalendáře: (Farvardín: 21. 3.–20. 4., Ordíbehešt: 21. 4.–21. 5., Chordád: 22. 5.–21. 6., Tír: 22. 6.–22. 7., Mordád: 23. 7.–22. 8., Šahrívár: 23. 8.–22. 9., Mehr: 23. 9.–22. 10., Aban: 23. 10.–21. 11., Ázár: 22. 11.–21. 12., Dey: 22. 12.–20. 1., Bahmán: 21. 1.–19. 2., Esfand: 20. 2.–20. 3.). 

Území Íránu je v časovém pásmu GMT +3:30. Časový posun oproti ČR je po převážnou část roku 2,5 hodiny, v létě pak 1,5 hodiny. Írán počínaje rokem 1402 od 21. 03. 2023 již nepřeklápí čas na letní a zimní. Nový rok, persky Nówrúz, začíná oslavami nového solárního roku. Jeho začátek obvykle připadá na náš 20. či 21. březen. Íránci slaví v průběhu roku mnoho svátků: náboženské svátky, významné dny spjaté se vznikem Íránské islámské republiky, osobní výročí důležitých postav šíitského islámu, zoroastriánské svátky. Ty nejdůležitější trvají několik dní v kuse, např. Nówrúz se slaví dva týdny.  V letošním kalendářním roce 1404 (2025/2026) mají v Íránu 22 dnů státních svátků. 

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Základní informace pro vstup na trh Íránu představují teoretickou část problematiky. Vlastní realizace obchodního případu, je v podmínkách dnešního geopolitického vývoje v zemi velmi složitá.   Vzhledem k rozsáhlým sankcím ze strany USA a ČS EU je nutné si před realizací spolupráce s íránskými partnery důkladně prostudovat především Rozhodnutí Rady (SZBP) č. 413/2010, Nařízení Rady (EU) č. 359/2011, Nařízení Rady (EU) č. 267/2012, Rozhodnutí Rady (SZBP) č. 235/2011, Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1737 (2006), Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1803 (2008), Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1747 (2007) a Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1929 (2010). A to včetně příloh, které obsahují detailní seznamy sankcionovaných oborů a také zboží, osob a firem, s nimiž je spolupráce zakázána.

Za dovozní a vývozní politiku je odpovědná Rada pro export a import, která je poradním orgánem Ministerstva průmyslu, těžby a obchodu. Licenční politika je na tomto ministerstvu začleněna do útvaru Department for Import and Export Rules and Regulations. Ten je odpovědný za udělování dovozních a vývozních licencí, s výjimkou licencí pro elektrickou energii, které vydává Ministerstvo energetiky. Výjimkou jsou rovněž ropa a plyn, pro něž licenci vydává Ministerstvo ropného průmyslu, resp. pod něj spadající státní organizace National Iranian Oil Company. Udělování licencí na speciální materiál je výlučně v kompetenci Ministerstva obrany, resp. jeho složky Defence Industries Organisation. Seznam položek zboží podléhajících vývozní/dovozní licenci je každý rok aktualizován Ministerstvem průmyslu, těžby a obchodu. Tento Seznam zboží, které je zakázáno do Íránu dovážet, každoročně aktualizuje Ministerstvo průmyslu, těžby a obchodu Íránu. Aktualizovaný Seznam je předáván Celnímu úřadu Íránu včetně celních HS kódů dle jednotlivých komodit.   

Od r. 2008 Írán pro přímé dovozy z ČR uplatňuje stejný postup, který platí pro všechny ostatní členské země EU: Dovozce požádá o souhlas a vystavení licence na dovoz íránské Ministerstvo průmyslu, těžby a obchodu (jde prakticky o souhlas ministerstva, dle kterého místní banky otevřou L/C), délka trvání této procedury je max. 21 dnů. Vzhledem k sankcím je při uzavírání kontraktů ze strany českých exportérů potřeba klást důraz na precizní dohodu o platebních podmínkách. Je rovněž nezbytné si u íránského partnera ověřit jeho reálné možnosti na získání dovozní licence a přídělu devizových prostředků na dovoz. Zároveň je nutné prověřit schopnost partnera provést zahraniční platbu. Při dovozu zboží v hodnotě nad 20 tis. USD a při akreditivní platbě musí dovozce povinně předložit osvědčení od mezinárodně uznávané inspekční organizace, které musí být ověřené obchodní a průmyslovou komorou v zemi vývozce.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V Íránu existuje organizace pro kontrolu kvality (angl. Quality Control and Inspection in Iran). Íránské banky vyžadují při otevíraní akreditivů u významných kontraktů pro státní íránské firmy i otevření exportní bankovní garance (angl. Performance Bank Guarantee). Úroková sazba od r. 2015 vzrostla o 2 %. U ročních vkladů činí 20 %, u sjednaných půjček při obchodování s devizami je 21 % a při uzavření Smluv o spolupráci má hodnotu 24 % (platnost ke konci r. 2021). Oprávněný dovozce/vývozce musí mít pro dovoz/vývoz oprávnění, tzv. Commercial Card, kterou vydává Íránská komora pro obchod, průmysl a hornictví na základě úřední registrace firmy. Standardní komerční dokumenty v případě dovozu z Íránu jsou: pro-forma faktura, obchodní faktura, konosament/nákladový list (lodní-B/L, kamionový, železniční, letecký dopravní list – AWB), Certificate of Origin (certifikát o původu zboží), inspekční certifikát (např. od mezinárodní společnosti SGS, COTECNA). Je možné též použít certifikát i od domácí kontrolní společnosti Quality Control and Inspection in Iran. Jednotlivé íránské resorty mají též specializované instituty na kontrolu kvality, jako např. IDRO (patří pod Ministerstvo průmyslu, těžby a obchodu). Dále může být vyžadován zdravotní certifikát, vážní list, Packing List apod. Certifikace výrobků je v souladu se zákonem z r. 1996 povinná jak v případě dovozu, tak vývozu. Je jí pověřen Íránský institut pro standardizaci a průmyslový výzkum (Institute of Standard and Industrial Research of Iran – ISIR). V Íránu existuje organizace pro kontrolu kvality, vybraná skupina výrobků podléhá při dovozech povinné inspekci. Zdravotní certifikáty – zde existuje riziko velkých problémů. Normy íránského Ministerstva zdravotnictví v oblasti veterinářství a fytosanitace se neshodují s normami EU. V souladu s předpisy EU je však zásilka kontrolována v tom členském státě EU, skrze nějž dochází ke vstupu zásilky na trh EU. Pokud obsah zásilky nesplní veterinární či fytosanitární předpisy, je zlikvidován na náklady dovozce.  V Íránu je zaveden harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží odpovídající normám EU. Tvrdá ochranářská politika domácích výrobců uplatňovaná především v dovozní licenční a devizové politice je provázená vysokými dovozními poplatky a zdlouhavou administrativní byrokracií.  Na základě rozšiřujícího se sankčního postoje ČS EU vůči Íránu, současné krize ekonomiky a neochoty Íránu spolupracovat se Západem, jsou veškeré obchodní vzájemné aktivity velmi komplikované, což prohlubuje jejich celkový útlum a další izolovanost Íránské ekonomiky.

5.3. Marketing a komunikace

Propagace a marketing musí být v Íránu realizovány v souladu s místní legislativou. Všeobecně je zakázáno propagovat alkohol, cigarety a jakýkoliv západní styl života. Veškeré internetové platformy jako Instagram, Wapp jsou tvrdě cenzurovány. Významným marketingovým nástrojem jsou v Íránu veletrhy. I zde je nutno počítat s vlivem sankcí, které zrcadlí složení zahraničních účastníků a firem. Účast zahraničních obchodníků na mezinárodních akcích neustále klesá, a předpoklad obratu v tomto vývoji za současných podmínek není reálný. Pro informace o jednotlivých výstavách a veletrzích existuje webová stránka www.iranfair.com.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

I když je Írán zemí s mnoha slmuvně uzavřenými dohodami, především v oblasti patentového práva a ochrany obchodní značky, přetrvávají výrazné problémy v ochraně průmyslového designu a autorských práv. Ministerstvo spravedlnosti IR eviduje více než 12 tis. patentů, 542 tis. Registrovaných obchodních značek a odhadem 20 tis. žádostí o registraci průmyslového designu. Dle údajů za rok 2024 Írán figuruje na 64. místě v Global Inovation Index(GII) z celkem 133 hodnocených zemí. Problém spočívá v tom, že registr je poskytovaný pouze v perštině, což v případě registrace značky způsobuje problémy. Registrované nemohou být ani značky, které v zahraničí produkují alkohol, tabákové výrobky, nebo ty které zpracovávají „nevyhovující/haram“ potraviny. Proces registrace patentu trvá cca 2 roky, je nutné hradit roční poplatek. Problematická je zejména ochrana autorských práv, za kterou zodpovídá Ministerstvo kultury. Írán není smluvní zemí žádné z mezinárodních dohod zaměřených na tuto problematiku. Značným problémem v této oblasti je v Íránu napodobování balení produktů světových značek. Rozdíly jsou pak pouze v samotných názvech výrobků (např. záměna jednoho písmene) okopírovaných ze zahraničí.

5.5. Trh veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek se řídí úředním aktem prvního viceprezidenta Íránu č. 23229 ze dne 7. 8. 2001. Tento akt se vztahuje zejm. na financování rozvojových projektů v Íránu ze státních nebo zahraničních finančních zdrojů. Stanovuje kapitálovou účast íránské strany ve výši min. 51 %. Všechny kontrakty státních zakázek musí být přiděleny výhradně íránským společnostem, případně těm zahraničním firmám, které obdrží povolení od tzv. Ekonomické rady. Tato ustanovení platí od ledna 2002. Tendry vyhlašují státní organizace, resp. jejich specializované nebo pověřené instituce. Vyhlašování tendrů a dalších veřejných soutěží se řídí výnosem By-Laws for Determining Bidders (Winners) of Tenders, který byl vydán dne 22. 4. 1993, a jeho dodatkem z 27. 2. 1997. Informace o tendrech je možné nalézt na anglických webových stránkách www.irantender.com. Bohužel, ne vždy jsou dostupné informace aktualizované. Mnohem přesnější a aktuálnější informace tak bývají k dispozici v Národní databázi tendrů, která je však k dispozici jen v perštině a přístup do ní mají pouze předplatitelé. Informace o vyhlášení tendrů jsou zveřejňovány v denním tisku, na internetu, ve specializovaném odborném tisku a zasílají se dle potřeby a účelu také příslušným dodavatelům, velvyslanectvím a mezinárodním agenturám. Tendrové podmínky a pravidla si musí každý zájemce vyžádat a zaplatit minimální poplatek v místní měně, resp. v USD (částka činí řádově desítky až desetitisíce USD, podle druhu tendru).   

Nejběžnější podmínkou pro účast zahraniční firmy na tendrovém řízení je existence Branch Office nebo Liaison Office, popřípadě přítomnost oficiálního zástupce v Íránu. Obchodní zástupce musí mít svůj obchodní kód, který je nezbytný pro realizaci všech obchodních a finančních transakcí. Pokud tento kód nemá, pak může pracovat pro zahraniční firmu jen na základě pověření a za provizi. Nejběžnější formou registrovaného domácího zástupce jsou specializované konzultantské firmy. Úspěšnost zahraničních subjektů v tendrech je vyšší, pokud se zájemci podaří společně s íránským nebo jiným zahraničním partnerem zajistit exportní financování. Zásadní podmínkou předložení nabídky do tendru je rovněž požadavek zadavatele na složení tendrové kauce, tzv. bid bond, obvykle ve výši 3–5 % ceny. Tato kauce musí být složena v některé z komerčních bank v Íránu. Obvyklou praxí je organizování tendrové předkvalifikace. Zájemci jsou vyzváni, aby zaslali své údaje a referenční seznamy, a na tomto základě je proveden užší výběr firem, kterým je pak přímo zaslána podrobná specifikace daného tendru. Účast na tendrech je však za stávající velmi složité ekonomicko-politické situace v Íránu, velmi komplikovaná, a to zejm. v důsledku bankovních protiíránských sankcí. V případě, že je jednou z podmínek účasti na tendru zaplacení záruky (což v drtivé většině případů je), pak je spolupráce s místním partnerem v zásadě nutností. Pouze íránský partner je totiž schopen za svého zahraničního partnera uhradit bid bond.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Vzhledem k protiíránským sankcím USA a ČS EU a souvisejícím bankovním restrikcím jsou platby do Íránu v současnosti prováděny prostřednictvím několika cizích bank a jejich poboček ve třetích zemích, které jsou ochotné s Íránem komunikovat. Případně lze dohodnout platbu v hotovosti. Platební morálka íránských zákazníků je za normálních okolností na základě zavedených způsobů placení (L/C proti dokumentům, proti převzetí zásilky atd.) na dobré úrovni a jejich průměrná doba splatnosti se pohybuje max. v řádu týdnů. Tento standard se však výrazně zkomplikoval po opětovném uvalení amerických ekonomických sankcí v r. 2018. Neustále dochází k propadu hodnoty IRR vůči valutám, což oslabuje schopnost íránských firem hradit dříve dohodnuté valutové závazky. Základním doporučením je trvat na uhrazení zboží předem. Nejpoužívanější platební metodou je akreditiv. Velkou překážkou je skutečnost, že Írán stále figuruje na černé listině FATF.    

Dojde-li ke sporům, pak se doporučuje hledat řešení dohodou, byť i nevýhodnou. Soudní cesta je zdlouhavá, finančně nákladná a nezaručuje úspěch ani v případě pozitivního rozhodnutí soudu. Ve smlouvách je potřeba stanovit, podle jakého práva bude spor posuzován a zvolit konkrétní soud. Současná praxe je taková, že íránské soudy rozhodnou vždy ve prospěch íránských subjektů. Odlišnost islámské právní a soudní legislativy je výrazná. V zemi existuje Centrum pro řešení sporů mezi obchodními partnery, které bylo založeno při Teheránské obchodní komoře: No.18 Mirza Hassani Alley, Ghaem Magham Str., Tehran, +98 21 887 180 22, e-mail: legal@tccim.ir.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Vzhledem ke zhoršené bezpečnostní situaci v Íránu, byl v 03/2023 vyhlášen bezpečnostní stupeň Beta, který stále platí a MZV ČR varuje před cestami do Íránu. Doporučujeme sledovat aktualizované informace na stránkách konzulárního úseku ZÚ ČR v Teheránu. Aktuální vyhrocená situace vztahů Íránu a Izraele podmínky pro cesty do Íránu výrazně zhoršila. 

Pro cesty do Íránu je nutné vízum, o něž lze požádat na webové stránce E-Visa Íránského ministerstva zahraničních věcí. Vízum zpracovává velvyslanectví Íránu v Praze, což trvá obvykle dva týdny, ale může to být i déle. Pro aktuální informace doporučujeme kontaktovat Velvyslanectví Íránu v Praze. Vízum žadatelé obdrží na listu papíru A4, nikoliv razítkem či vlepením vízového štítku do pasu. O vízum lze požádat také přes íránské cestovní kanceláře. Nutná podmínka je cestovní pas platný min. 6 měsíců po vypršení platnosti víza. Dále je podmínkou cestovní zdravotní připojištění. Ti, kteří plánují cestovat po Íránu, navštívit odlehlejší oblasti, by si měli zajistit očkování proti žloutence typu A a B, břišnímu tyfu a vzteklině, doporučuje se též očkování proti meningitidě. Je nutné znát i adresu pobytu v Íránu. 

Mezinárodní letiště Imáma Chomejního (IKA) se nachází asi 70 km jižně od centra Teheránu. Doprava z/na letiště funguje přes MHD (metro) a taxi. Pro cestování po Teheránu doporučujeme aplikaci Snapp (íránská verze Uberu).  Pokud se cestovatel ubytuje v hotelu, přihlašovací povinnost přechází na ubytovací zařízení. Zahraniční platební karty (Visa, MasterCard) v zemi nefungují. Je nezbytné přivézt si hotovost v EUR / USD.

Cizincům je z důvodu národní bezpečnosti zakázáno navštívit oblasti – tzn. pohraniční města provincie Chorásán; části provincie Sístán a Balúčistán při hranicích s Afghánistánem; města provincií Západní Ázerbájdžán a Kermánšáh, při hranicích s Irákem města Saqez, Báneh a Maríván v provincii Kurdestán; města Šavár, Mehrán a Dehlorán v provincii Ílám. Pouze se zvláštním povolením lze projet a opustit Írán na trasách Sanandadž-Maríván-Bášmách, Orúmíjeh-Píránšahr-Hádž Omrán-Sardašt, Farímán-Tájbád-Doghárún, Záhedán-Zábol-Mílak. Mezi zakázané oblasti patří vojenské oblasti. V případě narušení zakázaných území hrozí vyhoštění z Íránu, ale i vězení.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Postup pro získání pracovního povolení (tzv. Parváne kárd):  

Pracovní povolení je vydáváno íránským ministerstvem práce a sociálních věcí (konkrétně General Directorate for Employment of Foreign Nationals). K vydání pracovního povolení je třeba nejprve získat pracovní vízum typu F, které vydá jakékoliv velvyslanectví Íránu v zahraničí (nejlépe však v Praze). Pro získání tohoto víza je třeba, aby buď zaměstnavatel žadatele v Íránu (pokud je pouze zaměstnancem) požádal jeho jménem o vydání pracovního povolení (v případě kladného vyřízení bude zaslán na vybrané velvyslanectví Íránu dopis potvrzující, že vízum typu F může být vydáno), nebo aby íránská firma žadatele v Íránu (pokud je jejím majitelem) požádala jeho jménem o vydání pracovního povolení (v případě kladného vyřízení bude zaslán na vybrané velvyslanectví Íránu dopis potvrzující, že vízum typu F může být vydáno). Po vydání pracovního víza typu F může žadatel přicestovat do Íránu. Následně je nutné do 30 dnů (doba platnosti víza) požádat o pracovní povolení, a to prostřednictvím íránského ministerstva práce a sociálních věcí. Pracovní povolení je obvykle platné 1 rok. Sociální pojištění za zaměstnance tvoří 30 % jeho mzdy (z čehož 23 % hradí zaměstnavatel a 7 % samotný zaměstnanec). Zdravotní pojištění v případě státních zaměstnanců plně hradí stát. U zaměstnanců soukromých firem je zdravotní pojištění hrazeno vesměs těmito firmami a je povinné. Minimální státem stanovená měsíční mzda je prozatím navržena pro rok 1404 (březen 2025 až březen 2026) 150 300 000 íránských rijálů (IRR) v případě jednoho dítěte, což odpovídá přibližně 150 EUR a 160 691 000 íránských rijálů (IRR) v případě dvou dětí, což odpovídá přibližně 160 EUR. 

Dokumenty nutné k získání pracovního povolení:  

– vyplněné formuláře, které žadatel obdrží v kanceláři ministerstva práce a sociálních věcí (konkrétně na General Directorate for Employment of Foreign Nationals);

– originál či kopie pasu;

– zakládací dokumenty íránské firmy;

– dopis na hlavičkovém papíře od íránské firmy s žádostí o vydání pracovního povolení;

– dokumenty o nejvyšším dosaženém vzdělání (přeložené do angličtiny a superlegalizované íránským velvyslanectvím v ČR, poté přeložené do perštiny v Íránu);

– pasová fotografie;

– doklad o zaplacení souvisejícího poplatku.

5.9. Veletrhy a akce

Mezinárodní účast na veletržních akcích je ovlivněna sankčním režimem a současným geopolitickým vývojem v zemi. V roce 2024/2025 (1403) se konalo v Íránu 54 veletrhů s mezinárodní účastí. 

Pro rok 1404 (2025/2026) je naplánováno 56 veletrhů, jejichž přehled je chronologicky uveden na tomto odkazu : https://calendar.iranfair.com/en/home/index

Průběžně aktualizovaný seznam a data konání jednotlivých veletrhů v Teheránu je možné také sledovat na webových stránkách Calendar of Internal Exhibitions. Seznam veletrhů plánovaných v roce 1404 v Isfahánu je možné nalézt na webových stránkách Trade Shows in Isfahan 1404 (2025-2026). 

Mezi nejdůležitější íránské veletrhy lze zařadit následující:

The 7th Iran Expo 2024 (28.4. – 2.5.2025)

The 29th International Oil, Gas, Refining and Petrochemical Exhibition (8 – 11. 5. 2025) 

The 26th Iran Health, International exhibition of Medical, Pharmaceutical and Laboratory equipment (8 – 11. 6. 2025) 

The International Exhibition of transportation, logistics and related industries (20. – 23. 7. 2025)

The 19th International Exhibition of Mining Industries, Mineral Industries, Mining Machinery and Equipment, Road Construction (2. – 5. 11. 2025)

The 21th International Exhibition of Water and Water and Wastewater Facilities (3 – 6. 12. 2025)

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Teheránu:  

Adresa: No. 36, Nastaran Alley, Bostan St., North Pasdaran Ave, Upper Farmaniyeh Crossroads, Tehran, P.O.Box 11365 – 4457, Islamic Republic of Iran  

Telefon: +98 (21) 261 188 51-4 (hlasový strom v češtině navede na linky jednotlivých pracovníků a částí úřadu)  

Fax: +98-21-22802079  

E-mail ZÚ: tehran@mzv.gov.cz  

E-mail obchodního úseku ZÚ: tehran.commerce@mzv.gov.cz  

E-mail konzulárního úseku ZÚ: tehran.consulate@mzv.gov.cz

Webové stránky ZÚ: https://www.mzv.gov.cz/tehran  

Umístění ZÚ a cesta z letiště:  

Velvyslanectví ČR se nachází na severu Teheránu ve čtvrti Farmáníjeh (Farmaniyeh). Lokalitu lze najít na Google Maps. V případě dopravy MHD, lze použít metro stanice Aghdasiyeh a pěšky cca 300 m dojít na ZÚ. Pro jednodušší variantu doporučujeme využít taxi/Snapp. Protože mnozí taxikáři lokalitu ambasády neznají, je možné jim popsat několik orientačních bodů v okolí úřadu, které jsou obecně více známy, např. švédské velvyslanectví, které je hned naproti českému, čínské velvyslanectví, které se nachází cca 300 metrů severně od úřadu, křižovatku ulic Lavásání a Pásdárán, která leží cca 150 metrů jižně od úřadu, obchodní centrum Ava, cca 300m severně od ZÚ ČR, obchodní a kulturní centrum Kúh-e Núr, cca 1 km západně od úřadu, nebo 22-podlažní budovu Islamic Republic of Iran Shipping Lines (IRISL), která stojí cca 100 metrů jižně od úřadu. V aplikaci Snapp lze ZÚ snadno vyhledat na mapě, stačí do vyhledávače pro destinaci napsat „Czech Embassy Tehran“.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Důležitá telefonní čísla v Íránu:

informace o telefonních číslech:                      118

mezinárodní telefonní ústředna:                      9212

informace o letech:                                          199

státní taxislužba:                                              133

policie:                                                             110

hasiči:                                                               125

hlášení nehod:                                                 197, 6692 6666 (Teherán)

lékařská pohotovost:                                       123, 115

lékárny s nepřetržitým provozem:                   191  

Mezinárodní telefonní předvolba Íránu:         +98  

Předvolby do některých měst Íránu:

Tehran                                                              021

Mashad                                                            0511

Esfahán                                                            0311

Shíráz                                                                 0711

Tabríz                                                               0411

Kermán                                                            0341

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

MZV ČR: https://www.mzv.gov.cz/jnp/

Velvyslanectví ČR v Teheránu: https://www.mzv.gov.cz/tehran/cz/index.html

Ministerstvo zahraničních věcí Íránské islámské republiky: https://en.mfa.gov.ir/

Vláda Íránské islámské republiky: https://irangov.ir/en

Prezident Íránské islámské republiky: https://www.president.ir/en

Nejvyšší vůdce Íránské islámské republiky: https://www.leader.ir/en

Ministerstvo průmyslu, těžby a obchodu Íránské islámské republiky: https://mimt.gov.ir/en/index.php

Vládní ekonomické novinky, zprávy Íránské islámské republiky: https://irangov.ir/cat/510 

IRNA (oficiální tisková agentura): https://en.irna.ir/

FARS News Agency: https://www.farsnews.ir/en/

Obchodní a důlní komora Íránské islámské republiky: http://en.iccima.ir/

Centrální banka Íránské islámské republiky (CBI): https://www.cbi.ir/default_en.aspx

Investice v Íránu: https://www.investiniran.ir/en/

Iran Trade Promotion Organization (obdoba CzechTrade): https://en.tpo.ir/

Celní správa/statistiky a informace Íránské islámské republiky: https://www.irica.ir/

National Database of Tenders (pouze v perštině): https://iets.mporg.ir/

Íránské mezinárodní veletrhy: https://en.iranfair.com/

Mezinárodní letiště Imáma Chomejního v Teheránu: https://www.ikac.ir/en/