MZV: Souhrnná teritoriální informace

Írán, plným názvem Íránská islámská republika (persky Džomhúrí-je eslámí-je Írán), patří se svými více než 93 mil. obyvateli a rozlohou téměř 1,65 mil. km² mezi 20 největších zemí světa. Rozlohou je 4. největší zemí Asie a Blízkého východu a  2. nejlidnatější zemí Blízkého východu. Jak je patrné již z oficiálního názvu země, v Íránu je politické uspořádání úzce propojené s dominantním státním náboženstvím, kterým je ší´itský islám dvanácti imámů. Ten dle oficiálních statistik vyznává přes 89 % Íránců (dle nejnovějších odhadů se však stále více Íránců považuje za agnostiky, na vzestupu je též zoroastrismus, „ší´iu“ reálně vyznává asi 30 % obyvatel). Politicky zemi řídí Nejvyšší vůdce. Hlavou vlády je prezident. Moc je rozdělena tradičně na výkonnou, zákonodárnou a soudní, přičemž ve všech oblastech mají výsadní postavení duchovní a také příslušníci tzv. Revolučních gard (IRGC), které byly původně vytvořeny na obranu Islámské revoluce a jako protiváha armády. Dnes zcela ovládají ekonomiku a mají velký vliv i ve sféře politického řízení země. Írán disponuje obrovským nerostným bohatstvím. V zemi se nachází 81 druhů nerostů, odhadem v objemu 37-40 mld tun zásob. Írán disponuje čtvrtými největšími zásobami ropy a druhými největšími zásobami zemního plynu. Je zemí s největšími zásobami zinku, druhou zemí světa se zásobami lithia, devátou zemí se zásobami mědi. Dále disponuje zásobami uhlí, železné rudy, drahých kovů a drahokamů. Objem zásob uranu se v Íránu odhaduje na desáté místo na světě. Z důvodu sankcí, které vůči Íránu kvůli pochybnostem o mírovém účelům jeho jaderného programu a porušování lidských práv s proměnlivou intenzitou uplatňují OSN, EU a USA již déle než třicet let, je však íránská ekonomika výkonnostně slabší. HDP na obyvatele se pohybuje pouze kolem 5,500 USD. Írán se navíc potýká s vysokou inflací ve výši 45,20 %, nedostatkem valut a rostoucí chudobou obyvatel. Írán nemá přístup k řadě moderních technologií, např. letadla, auta, ale i dopravní, energetická a těžební infrastruktura jsou značně zastaralé a ve špatném stavu. Elektronika, spotřebiče a IT komponenty představují drahé a nedostatkové zboží. Írán je rovněž odříznutý od mezinárodního bankovního systému. Přesto si v mnoha oborech vypěstoval soběstačnost a např. v oblasti stavebnictví nebo zpracování kovů patří mezi špičky v regionu Blízkého východu a střední Asie. Íránci patří mezi nejvzdělanější národy na světě. Vysokoškolský titul má dlouhodobě přes 70 % obyvatel, světově proslulí a žádaní jsou zejména íránští lékaři a inženýři, v poslední době ale i IT experti.
V únoru 2026 zahájily USA a Izrael vojenské operace namířené mj. proti íránské jaderné infrastruktuře a balistickém programu a usilující o svržení vedení země. Válka, která trvala přibližně 40 dní, byla ukončena příměřím. Aktuálně tak probíhají přímá jednání USA a Íránu o faktických podmínkách trvalého příměří, novém jaderném rámci a kontrolou na Hormuzským průlivem. Írán přitom čelí výrazné hospodářské kontrakci: MMF (WEO, duben 2026) odhaduje propad HDP o 6,1 % v roce 2026, inflaci na úrovni 68,9 % a nezaměstnanost 9,2 %. Příležitosti pro české firmy nadále zůstávají velmi omezené. Po dobu trvání platnosti stávajících protiíránských sankcí není jednoduché navázat spolupráci např. ve vodohospodářství a odpadovém hospodářství, zdravotnictví a farmaceutickém průmyslu, zemědělství, potravinářském průmyslu. Samotná realizace jakýchkoliv obchodních aktivit je v současnosti velmi komplikovaná, zejména vzhledem k absenci bankovního spojení SWIFT a současné ekonomické nestabilitě v zemi. Geopolitická situace se od vypuknutí války v únoru 2026 zásadně změnila: obnovení zahraničního obchodu a zapojení do systému SWIFT závisí na výsledku  mírových jednání, jejichž výsledek zůstává k datu zpracování tohoto dokumentu otevřený.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Írán (314.18 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název Íránu je Íránská islámská republika, v perštině „Džomhúrí-je eslámí-je Írán“. Íránský politický systém je poměrně komplikovaný, sestává z celé řady vzájemně provázaných institucí. V čele vlády stojí přímo volený prezident. Ten je odpovědný za fungování státu a implementaci zákonů schválených parlamentem. Íránský parlament, persky „madžles“, je jednokomorový a sestává z 290 křesel. Soulad zákonů s ústavou a islámským právem a kandidáty na prezidenta prověřuje Rada dohlížitelů (angl. Guardian Council), která je složena z 12 členů, z nichž polovinu tvoří duchovní a druhou polovinu experti na šíitské právo. Nejvyšší autoritou je Nejvyšší vůdce, persky „rahbar“ (vůdce) a „valí-je fakíh“ (duchovní vládce). Ten prakticky rozhoduje o všem, jelikož ovládá veškeré klíčové oblasti íránského politického systému. Je rovněž vrchním velitelem ozbrojených sil (vč. Revolučních gard – IRGC – Islamic Revolutionary Guard Corps). Vládu nejvyššího vůdce do určité míry kontroluje a koriguje 86 ti členné Shromáždění znalců (angl. Assembly of Experts). To rovněž rozhoduje o obsazení postu nejvyššího vůdce. O nejdůležitějších politických otázkách rozhoduje Nejvyšší rada národní bezpečnosti (Supreme National Security Council), jejímiž členy jsou prezident, předseda parlamentu, šéf justice, vojenští představitelé, nejdůležitější ministři a šéfové bezpečnostních služeb. Zásadní rozhodnutí ohledně ekonomiky přijímá Nejvyšší ekonomická rada (Supreme Council of Economic Coordination), jejíhož zasedání se často účastní i sám nejvyšší vůdce. Kandidáti na politické funkce posuzuje Rada dohlížitelů. Od r.2009 mohou na všechny politické funkce kandidovat i ženy, v případě nejvyšších politických funkcí (např. prezident) však bývá jejich kandidatura z různých důvodů nadále zamítána. Níže je uvedeno aktuální složení vlády a jména hlavních osob v administrativě íránského prezidenta:

Nejvyšší vůdce: Seyyed Modžtaba Chámeneí (od března 2026)

Prezident: Masoud Pezeshkian

První vice prezident: Mohammad Reza Aaref

Viceprezident pro ekonomické záležitosti: Seyed Hamid Pourmohammadi

Viceprezident a šéf Íránské organizace pro jadernou energii: Mohammad Eslámí

Viceprezident pro životní prostředí: Shina Ansari

Ministr zahraničních věcí: Seyed Abbas Araghchi

Ministr zdravotnictví: Mohammad Reza Zafarghandi

Ministr zemědělství: Gholamreza Nouri Ghezelcheh

Ministr pro vědu a výzkum: Hossein Simaie Sarraf

Ministr průmyslu, obchodu a těžby: Seyed Mohammad Atabak

Ministr dopravy cest a urban. rozvoje: Farzaneh Sadegh Malvajard

Ministr ropy: Mohsen Paknejad

Ministr energetiky: Abbas Aliabadi

Ministr sportu a mládeže: Ahmad Donyamali

Ministr kultury: Seyed Abbas Saleh Shariati

Ministr spravedlnosti: Amin Hossein Rahimi

Ministr obrany a ozbrojených sil: Seyed Majid Ebn Al-Reza

Ministr vzdělání: Alireza Kazemi

Vice prezident pro otázky žen a rodinných záležitostí: Zahra Behrouz Azar

Ministr vnitra: Generál Eskander Momení

Ministr ekonomiky a financí: Rahmatollah Akrami 

Ministr informačních technologií a komunikací: Satar Hashemi 

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politika současné vlády M. Pezeshkiana usiluje o dobré vztahy Íránu s ostatními zejména sousedními zeměmi, intenzivně pracuje na prohlubování vztahů s Ruskem a Čínou. V poslední době však Írán stojí před rozhodnutím zda-li se podvolit požadavkům Západu a tlaku ze strany USA pod vedením D. Trumpa a získat tak cestu ke spolupráci se Západem, protože budoucnost Íránu bez zahraničních investic a finanční spolupráce se zbytkem světa není reálná. Zatím však stále Írán zůstává na černé listině FATF, což bání propojení pro propojení Íránu s celosvětovým bankovním systémem SWIFT. Rychle rostoucí úroveň inflace a dramatická devalvace národní měny IRR (Íránský riál) mají zásadní negativní dopad na životní úroveň obyvatelstva. Kurz IRR vůči USD klesl z přibližně 600 000 IRR/USD před válkou (léto 2025) na cca 1 600 000 IRR/USD v březnu–dubnu 2026 — tedy více než dvojnásobek za méně než rok (Bonbast). Velmi výrazné zvýšení cen zboží, služeb, bydlení a nájemného způsobuje většině obyvatelstva vážné potíže. Sociální napětí, které rovněž reflektuje ekonomické útrapy lidí nejvíce postižených hospodářskou situací, již se v průběhu času nahromadily, nyní rovněž dále snižují výkonnost hospodářství, a to více v odvětví služeb, ale i v jiných odvětvích hospodářství v důsledku vysoké míry nejistoty, kterou pociťuje podnikatelská obec. Irán coby člen Šanghajské organizace spolupráce (ŠOS) od roku 2022, vstoupil do nové etapy ekonomické, obchodní, tranzitní a energetické spolupráce s členskými zeměmi ŠOS. Přetrvávajícím velmi důležitým cílem íránské zahraniční politiky je logistické propojení Íránu se sousedními státy a dalšími regiony prostřednictvím dokončení International North-South Transportation Corridor (INSTC). Stále zbývá dokončit 164 km dlouhý železniční úsek Rasht–Astara, a Rusko deklaruje připraveno k investicím do tohoto projektu. Vztahy mezi Íránem a Ruskem se rozšiřují ve všech oblastech. Mezi Ruskem a Íránem bylo mnoho dohod, které byly během posledních čtyřiceti let uzavřeny, ale nebyly většinou realizovány.

Po vypuknutí 40denní války 28. února 2026 probíhají od dubna 2026 přímá jednání USA a Íránu za zprostředkování Pákistánu, Kataru a dalších regionálních aktérů. Ústředním tématem je jaderný program, odblokování Hormuzského průlivu a postupné uvolňování sankcí výměnou za vzdání se vysoce obohaceného uranu. Obnovení JCPOA z r. 2015 je ze strany USA i EU označeno za irelevantní. USA požadují nový jaderný rámec s přísnějšími podmínkami. Írán se angažuje v ekonomickém spojenectví ŠOS a BRICS. Íránské snahy o vymáhání dluhů (zejm. Korejská republika, Katar, Turecko, Velká Británie) nadále bez výsledku. Tradičně silné obchodní vazby s Evropou byly vlivem sankcí a konfliktu zcela zmrazeny. V regionu Blízkého východu jsou pro Írán stále nejdůležitějšími obchodními partnery Irák, SAE a Turecko, tradičními spojenci byly Sýrie a Libanon. Po pádu Asadova režimu (prosinec 2024) a vypuknutí války v roce 2026 jsou vztahy s Damaškem silně oslabeny a Hizballáh operuje bez přímé íránské logistické podpory přes Sýrii. Zejména dnes v politické rovině hraje důležitou roli Omán. Tradičním spojencem Íránu je Arménie. Důležitým partnerem je Ázerbajdžán. Írán usiluje o dokončení silničního a železničního propojení s Ázerbajdžánem (projekt INSTC), jehož dokončení bude představovat celkové propojení Íránu se severními sousedy až do Evropy, a stejně tak jižním směrem přes jediný hlubokomořský přístav Chabahár do Asie.

1.3. Obyvatelstvo

Dle údajů Parliament Research Center (PRC) je počet obyvatel Íránu na začátku března 2026 odhadován na celkem 93,17 mil, žijících v Íránu, zatíco 4-4,5 mil. Íránců žije v diasporách po světě. Přírůstek obyvatel klesá a dle statistik nedosahuje ani hodnoty 1 %. Íránská populace obecně stárne, aktuálně tvoří senioři 10,5 % obyvatelstva, v r. 2050 se bude jednat o 32 %. Na jednu  ženu připadá průměrně 1,6 dítěte, na pár připadá méně než 1 dítě. Vláda se intenzivně snaží o zvýšení porodnosti, avšak vzhledem k současné ekonomické nestabilitě země a celkovému velmi negativnímu politickému vývoji v regionu porodnost klesá. Hustota zalidnění činí 52,35 osob na km čtvereční, ve městech žilo v r. 2021 76,3 % obyvatel. Věková skladba populace je: 24,6 % do 15 roků, 22 % ve věkové kategorii 15 – 19 roků, 47 % ve věkové kategorii 30 – 64 roků, 6,4% obyvatelstva nad 65 let. Neustále dochází k emigraci Íránců kamkoliv mimo zemi, zejména EU – Německo a Kanada. Odhadem až 38 % obyvatelstva žije pod hranicí chudoby. Nezaměstnaných je cca 10 % mužů a 19 % žen. Celkově je cca 50,3 % ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnáno v sektoru služeb, 32 % v průmyslových odvětvích a 17,7 % v zemědělství. Írán je mnohonárodnostním státem, obývají ho tři základní etnické skupiny: íránská (indoevropská): Peršané, Kurdové, Balúčové, Arméni, Lúrové;  turkická: Azeři, Turkmeni, Kaškájové;  semitská: Arabové, Asyřané, Židé.   Údaje o přesném etnickém složení populace nejsou dostupné, lze pracovat s pouhými odhady, dle nichž tvoří více než polovinu obyvatel Íránu Peršané (54 %), další nejpočetnější skupinou jsou Azeři (16 %) a Kurdové (10 %). Státním náboženstvím je ší´itský islám dvanácti imámů. Oficiálně uznávanými náboženstvími jsou i křesťanství, judaismus a zoroastrismus. Podle oficiálních statistik vyznává ší´iu 89 % íránských muslimů a 10 % obyvatel vyznává sunnitský islám. Přes 20 % Íránců se nehlásí k žádnému náboženství a dalších téměř 9 % otevřeně přiznává, že jsou ateisty. Zoroastriáni tvoří necelých 8 %, křesťané pouhých 1,5 % a židé 0,1 % populace.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Central Bank of Iran (CBI) dříve odhadovala ekonomický růst 2,7 % s ropou a 2,3 % bez ropy (prognóza z roku 2024, přepsaná vývojem v teritoriu). Vojenský konflikt zahájený 28. února 2026 způsobil výrazný propad ekonomiky: dle MMF (WEO, duben 2026) dosáhla kontrakce HDP v roce 2026 hodnoty -6,1 %. Inflace dosáhla dle MMF úrovně 68,9 % pro rok 2026; reálná míra se odhaduje na 70–80 %. Ceny potravin vzrostly meziročně o 60–100 %, nájmy v průměru o 41,5 % a energie o 40,7 %. Oficiální míra nezaměstnanosti činí 9,50 % (2025), skutečná dosahuje až 25 %.

Světová banka řadila Írán mezi země s vyšším středním příjmem na 127. místo (ze 190) v obchodní atraktivnosti (Doing Business 2020 — poslední vydání před ukončením projektu v r. 2021). Počtem 23 ze 100 bodů v rámci Corruption Perceptions Index 2025 (Transparency International, rank 153/180) se Írán umístil na 150. místě (ze 180). Skóre 2022 Economic Freedom Index Íránu je 47,2 (168.místo). Oficiální kurz IRR vůči EUR (Commercial FX Market Rate) dosahoval v 03/2025 hodnoty 680 000 IRR/EUR. V důsledku vojenského konfliktu a masivní devalvace se kurz na volném trhu v průběhu roku 2026 výrazně propadl.

Podle agentury ISNA je Írán se 160,12 mld barelů ropy čtvrtým největším nalezištěm ropy na světě po Venezuele, Saúdské Arábii a Kanadě. Írán disponuje 32,5 bil m3 vytěžitelných zásob plynu, což je 17,3 % světových vytěžitelných zásob. Vláda prezidenta Pezeshkiana plánovala v rozpočtu pro rok 1404 (2025/26) vývoz ropy ve výši 1,85 mil bpd. Vlivem konfliktu byl export v březnu 2026 snížen na cca 1,5 mil bpd (Tasnim News Agency, 26. 3. 2026), což je výrazně pod plánovanou hodnotou. Blokáda průlivu zvýšila náklady na přepravu a pojištění. Dodávky íránské ropy do Sýrie byly po pádu režimu Bašára al-Asada zcela zastaveny. Statistiky dle energetické poradenské společnosti Vortexa ukazují, že současný celkový objem íránské ropy uskladněné na plovoucích skladištních tankerech, ve výsostných vodách Íránu a v mořích východní Asie, zejména v Singapuru, představuje cca 48 mil barelů, což je o 12 mil barelů více než tomu bylo v říjnu 2024.

Produkce petrochemického sektoru byla v důsledku vojenského konfliktu a uzavření Hormuzského průlivu v roce 2026 výrazně omezena. Příjmy z prodeje ropy tvoří cca 26 % příjmů státního rozpočtu. EIA řadí íránskou těžbu ropy na 4. místo na světě a těžbu plynu na 3. místo. Írán disponuje 24 % ropných rezerv Středního východu a 12 % světových zásob. Případné zrušení sankcí v rámci mírové dohody (jednání od dubna 2026) by mohlo umožnit obnovu těžby. Přesný časový rámec závisí na diplomatickém vývoji.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Státní rozpočet na rok 1404 (2025/2026) byl ustanoven ve výši 44,16 mld USD, z čehož je určeno 73,3 % na běžné výdaje státu, 15,6 % na rozvojové projekty a 11,1 % na splácení státního dluhu. Daně představují hlavní příjem státního rozpočtu. Podíl daň. příjmů na rozpočtu je cca 60 %. Pokrytí běžných výdajů státního rozpočtu z daň. příjmů je cca 53 %. Problémem zůstává korupce a snaha vyhýbat se placení daní. Přibližně 50 % společností daně neplatí. Podíl daní na HDP představuje méně než 10 %.
Rozhodnutí vlády se dostalo velké publicity o přidělení příjmů z prodeje 550 tis barelů ropy denně ozbrojeným silám, což znamená 200% navýšení jejich rozpočtu na 10,2 mld USD. Od roku 1404 dostává centrální rozpočet 65,5 % příjmů ze všech prodejů ropy, což je nárůst o 20 % ve srovnání s loňským rokem. Podíl Národního rozvojového fondu klesne ze 40 % na 20 %, zatímco podíl Národní íránské ropné společnosti zůstane na 14,5 %. Z tohoto navýšení chce vláda přidělit další finanční prostředky Centrální Bance Íránu (CBI), investice, vytváření pracovních míst a snížení daňové zátěže společností. Vláda si v rozpočtu pro rok 1404 kladla za cíl zvýšit těžbu ropy na 3,75 mil. bpd a export na 1,75 mil. bpd při ceně 63 USD/barel; vlivem konfliktu a blokády Hormuzského průlivu poklesl reálný export v březnu 2026 na cca 1,5 mil. bpd (Tasnim News Agency, 26. 3. 2026). Podle ministerstva financí bylo 89 % příjmů do státního rozpočtu realizováno z ropy.

Írán ratifikoval Palermskou úmluvu (květen 2025) a Úmluvu o financování terorismu (říjen 2025), avšak formálně zůstává na černé listině FATF. Zapojení do systému SWIFT a obnovení vztahů s evropskými odběrateli ropy závisí na výsledku probíhajících mírových jednání. Dle MMF (WEO, duben 2026) dosáhla kontrakce íránského HDP v roce 2026 hodnoty -6,1 %; výhled na rok 2027 předpokládá mírnou obnovu o přibližně 1 %.

V řešení stále zůstávají dvě íránské pohledávky vůči ČR ve výši 23 976 900,33 USD. Jde o pohledávku z nesprávného výpočtu salda íránskou bankou (2 306 745,11 USD) a pohledávku z akreditivu z r. 1992 na vývoz společnosti Chemapol do Íránu (21 670 755,22 USD).

2.3. Bankovní systém

Írán ratifikoval Palermskou úmluvu v květnu 2025 a Úmluvu o financování terorismu v říjnu 2025. FATF na zasedání v únoru 2026 Írán nadále ponechal na černé listině spolu se Severní Koreou a Myanmarem jako vysoce rizikovou jurisdikci. Formální přezkoumání tohoto statusu je možné až po stabilizaci politické situace.

Írán ratifikoval obě podmíněné úmluvy, avšak FATF Írán nadále ponechal na černé listině (únor 2026). Absence SWIFT nadále představuje klíčovou překážku pro realizaci platebního styku se zahraničními partnery. Írán je označen za High-risk-jurisdictions. Pokud se problém FATF vyřeší, trh se drasticky změní. Nečlenství v Úmluvě a zařazení Íránu na černé listině FATF znamená vyloučení íránského bankovního sektoru z mezinárodního bankovního systému, což má za následek pouze omezení mezinárodního obchodu a s tím spojené ekonomické sankce MMF a WB. Všeobecně lze sankce a nečlenství v FATF považovat za hlavní překážky růstu investic. Celkový zahraniční kapitál investovaný do Íránu za poslední 3 roky byl pouze ve výši 2,1 mld USD, což bezpochyby ovlivnil status Íránu vůči FATF.

Bankovní sektor tvoří 42 bank a úvěrových institucí. Aktuální úroková míra CBI dosáhla v lednu 2026 hodnoty 23 % (FXEmpire / CBI) v důsledku inflačního tlaku vyvolaného konfliktem. Vzhledem na vysokou míru inflace však Íránci preferují investice do zlata či nemovitostí. Centrální Banka Íránu (CBI) vznikla v roce 1960. Největší pojišťovna je státní Bimeh Markazi a Iran Central Insurance Organization. Íránský exportní garanční fond (Export Guarantee Fund of Iran) pojišťuje rizika při exportu neropných položek.

Státní banky : Bank Melli Iran, Bank Sepah, Post Bank of Iran.

Státem vlastněné banky : Keshavarzi Bank, Bank Maskan, Bank of Industry and Export Development Bank of Iran, Cooperative Development Bank

Soukromé banky : EN Bank, Parsian Bank, Karafarin Bank, Saman Bank, Bank Pasargad,

Soukromé úvěrové instituce : Mehr Iran Bank, Resalat Bank.

2.4. Daňový systém

Íránský daňový systém je dělen do dvou kategorií, přímé a nepřímé daně. Podíl přímých daní na celkových daňových příjmech tvoří cca 63 %. Hlavními položkami přímých daní jsou daň z příjmu a daň z nemovitostí. Daň z příjmu se v závislosti od příjmů pohybuje v rozmezí 15 – 25 %. Daň z nemovitostí je taktéž v rozsahu 15 – 25 %. Nepřímé daně pak zahrnují daň za zboží dováženého do země (clo) a DPH. Clo je stanoveno podle jednotlivých oborů. DPH za všechny služby a spotřební a průmyslové zboží včetně zboží vyváženého i dováženého do země činí 9 %. Tato daň se skládá ze základní daně 6 %, místních poplatků 3 % (municipal tax) a daně na zdravotní a sociální pojištění (health tax).

V současnosti v Íránu platí společnosti a jednotlivci daň z příjmů realizovaných v Íránu i mimo Írán. Zahraniční společnosti a jednotlivci platí daň z příjmu uvalenou na příjmy za provedené práce v Íránu. Pro kontraktorské projekty je nutno počítat s tím, že z objemu každého projektu se platí poměrně vysoké procento poplatků na sociální pojištění. Podle místních zákonů není možné, aby daně nebo jakékoliv další poplatky platil za poplatníka někdo jiný (např. zákazník), proto takové ujednání, i když bude součástí smlouvy, bude neplatné. Lze však legálně ustanovit cenu projektu, tzv. cena tax free, a do smlouvy vložit článek o tom, že jakékoliv firemní a personální daně a poplatky plynoucí z projektů budou dodavateli zákazníkem refundovány. Kromě standardních daní je v Íránu platná soustava náboženských daní a dávek předepsaných šaríou muslimům placených místní mešitě

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Stagnace obchodních vztahů dále pokračuje, vzhledem k aktuálním událostem v Íránu, novým sankcím, celkovému ochlazení vztahů ČS EU (členských států EU) a Íránu, probíhající války v teritoriu a novým tlakem ze strany USA. Situace v obchodních vztazích mezi ČR a Íránem nezaznamenala žádné pozitivní změny.

Dle zdroje Tehran Chamber of Commerce máme k dispozici pouze údaje za období 2024–25. Data za rok 2025-26 dosud nebyla zveřejněna, a to mj. z důvodu dopadu války s USA a IL.

Zbožová struktura hlavních komodit exportu z Íránu do ČR: 469 635 USD  

1-      Synthetické vlákna na jiné bázi než polypropylenu (HSC 55034000)              198 430 USD

2-      Sušené ovoce (HSC 08062030)                                                                        182 255 USD

3-      Datle (HSC 08041010)                                                                                       88 950 USD

Zbožová struktura hlavních komodit importu z ČR do Íránu: 23 617 930 USD

1-      Strojírenská technologie na výrobu skla (HSC 84752900)  7 321 357 USD

2-      Kaolin (HSC 25070010)                                                       3 092 685 USD

3-      Syntetická vlákna z viskózy (HSC 55041000)                      1 105 090 USD

4-      Stroje pro zpracování gumy a plastů (HSC84778000)        1 081 191 USD

5-      Tiskařské stroje (HSC 84431600)                                        1 008 795 USD

Obchodní vztahy s EU

Níže uvedená data za 2024/25 odrážejí stav před vypuknutím války v únoru 2026. V průběhu roku 2025 obchod EU–Írán klesal: za leden–září 2025 dosáhl 2,82 mld. EUR, tj. pokles o 19 % meziročně (Eurostat / DIIHK, listopad 2025). Největším partnerem zůstalo Německo s podílem cca 31 %, následované Holandskem a Itálií. Írán vyváží do EU především potraviny, živá zvířata, zpracované přírodní materiály, chemické produkty a minerály; z EU dováží hlavně chemické produkty, potraviny a tabák. Od února 2026 je obchod vlivem války a zpřísněných sankcí fakticky zmrazen.

Zdroj: https://service.tccim.ir

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Hlavními obchodními partnery Íránu mimo EU zůstávají Čína, SAE, Turecko a Indie. Írán dováží zejména potraviny (kukuřice, rýže, sója, ječmen, olej, cukr), elektroniku a uhlí pro ocelárny; vyváží energetické suroviny, polyethyleny, methanol, železo, pistácie a sušené plody. Od února 2026 jsou tyto obchodní toky komplikovány uzavřením Hormuzského průlivu a zpřísněním sankcí, což výrazně zvyšuje přepravní a pojišťovací náklady.

Zdroj: https://service.tccim.ir

3.2. Přímé zahraniční investice

Původní záměr vlády prezidenta Pezeshkiana intenzivně hledat zahraniční investice byl v roce 2026 přerušen konfliktem s USA. Írán se v budoucnu bez zahraničních investic a technologií neobejde, avšak aktuální stav zahraničních investic odpovídá krizovému řízení válečné ekonomiky. Probíhající konflikt, destrukce části infrastruktury, uzavření Hormuzského průlivu, přetrvávající sankce, absence SWIFT a vysoká geopolitická nestabilita představují v roce 2026 mimořádně vysoké riziko pro jakékoli zahraniční investice.

Ministerstvo hospodářství a financí zodpovídá za strategii v oblasti investic. V důsledku vývoje v Íránu lze hovořit o hromadném odlivu zahraničních investorů a pozastavení investic ze strany západních zemí. Jediným investorem je Čína, která investovala cca 30 mld USD do energetiky, dopravy a těžebního průmyslu. Mezi další investory patří Rusko, Azerbajdžán a Bělorusko, kteří mají zájem na dokončení 164 km úseku Astara – Rasht v rámci INSTC. Příslib 1,3 mld EUR Rusko, 500 mil USD Azerbajdžán. Tyto investice jsou zatím pouhými sliby. Norský záměr investovat v íránské energetice, oznámený na konci roku 2024, byl vlivem konfliktu v roce 2026 pozastaven. Norsko se naopak zaměřuje na zvýšení vlastní produkce ropy pro pokrytí evropských potřeb v době krize způsobené blokádou Hormuzského průlivu.

Vzhledem k současnému vývoji v teritoriu nelze očekávat v oblasti zahraničních investic žádný pozitivní vývoj. Dojde-li k mírové dohodě a uvolnění sankcí, nabízí se investiční příležitosti v petrochemii, energetice, ocelářství, těžebním průmyslu, dopravě, vodním hospodářství a automotivu. Výhled závisí na výsledku těchto jednání.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Írán doposud s EU neuzavřel žádné bilaterální obchodní smlouvy. Jelikož není členem Světové obchodní organizace (WTO), podléhá obchod zemí EU s Íránem obecným importním a exportním pravidlům EU.

Smlouvy s ČR

Přehled platných smluv (řazeno retrospektivně):  

Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic mezi vládou ČR a vládou IR (08. 10. 2024) – podpora pro případné investiční projekty českých subjektů a větší ochrana českých investic směřujících do Íránu

Dohoda o hospodářské spolupráci mezi ČR a Íránem (18. 1. 2016) – významný krok v rámci podpory aktivit bilaterální hospodářské spolupráce, součástí dohody je mj. zřízení Společné komise pro hospodářskou spolupráci, která by se měla pravidelně setkávat střídavě v Íránu a v ČR a jednat o aktuálních výzvách a příležitostech vzájemného bilaterálního obchodu

Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (30. 4. 2015)

Dohoda o letecké dopravě (9. 12. 2003, vstoupila v platnost až na konci r. 2015)

Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o mezinárodní silniční dopravě (30. 1. 2001)

Memorandum o porozumění mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o stavu smluv platných mezi oběma státy (11. 3. 1997)

Protokol mezi Českou republikou a Íránskou islámskou republikou (12. 3. 1995)

Dohoda mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Centrální bankou Íránské islámské republiky (18. 11. 1994)

Dlouhodobá platební dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a císařskou vládou Íránu (26. 5. 1967)

Kulturní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a císařskou vládou Íránu (26. 5. 1967)

Smlouva o přátelství mezi Republikou československou a Císařstvím perským (29. 10. 1930)

3.4. Rozvojová spolupráce

Írán je jednoznačně i nadále příjemcem rozvojové pomoci, a to zejména v souvislosti s přítomností několika milionů afghánských uprchlíků (v důsledku konfliktu v roce 2026 probíhá masivní odliv afghánských uprchlíků zpět do Afghánistánu: UNHCR ke březnu 2026 eviduje návrat 1,9 mil. Afghánců v roce 2025 a dalších cca 110 000 od počátku roku 2026 (cca 1 700 denně). Írán přesto nadále hostí jednotky milionů afghánských uprchlíků (odhad afghánské menšiny dosahuje až 10 milionů) a zůstává jednou z klíčových hostitelských zemí. Kromě Afghánců se v Íránu nachází také asi 150 tis. iráckých uprchlíků. Údaje o dalších uprchlících nejsou známy, nelze však vyloučit, že je uprchlická komunita mnohem širší. Více než polovina uprchlíků totiž není zaregistrována a v Íránu pobývá nelegálně.
ČR je od r. 2010 poskytovatelem rozvojové pomoci v Íránu přes tzv. Malé lokální projekty (MLP).

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Stále trvající konflikt od února 2026, rozšiřující se sankční rámec a nejistota mírových jednání fakticky znemožňují rozvoj spolupráce ve většině průmyslových odvětví; níže uvedené obory lze považovat za perspektivní pouze za předpokladu dosažení a udržení mírové dohody. Níže uvedené obory jsou nejméně postiženy sankcemi. Avšak i při spolupráci v těchto oborech je potřeba mít na paměti, že protiíránské sankce EU a OSN jsou pro české subjekty závazné. Před realizací spolupráce s íránskými partnery je nutné si důkladně prostudovat především Rozhodnutí Rady (SZBP) č. 413/2010, Nařízení Rady (EU) č. 359/2011, Nařízení Rady (EU) č. 267/2012, Rozhodnutí Rady (SZBP) č. 235/2011, Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1737 (2006), Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1803 (2008), Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1747 (2007) a Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1929 (2010). A to včetně příloh, které obsahují detailní seznamy sankcionovaných oborů a také zboží, osob a firem, s nimiž je spolupráce zakázána.

Írán disponuje širokou výrobně-technickou základnou a představuje ekonomiku s výrazným výrobním potenciálem. V kombinaci s (historicky) mladou pracovní sílou (60 % obyvatelstva má méně než 30 let), solidním vzdělávacím systémem a surovinovou základnou disponuje Írán výrazným strukturálním potenciálem; tento potenciál je však stále výrazněji omezován masivním odchodem vzdělaných odborníků do zahraničí (brain drain). Potenciál pro vzájemnou spolupráci Íránu a České republiky je veliký, dnes však nerealizovatelný. Bereme-li v úvahu teoretickou spolupráci je nutné zmínit níže uvedené obory:

▶Perspektivní obor 1: Vodohospodářství a odpadové hospodářství

Oblast zpracování odpadu je v Íránu dlouhodobě přehlíženým odvětvím. Podle analytiků je přitom min. 25 % běžného odpadu íránských domácností recyklovatelná. Příležitosti pro české firmy jsou zejm. v oblasti dodávek zařízení pro likvidaci a zpracování odpadu vč. recyklace – týká se komunálního odpadu, stavebního odpadu, nemocničního odpadu a souvisejících technologií. Írán prochází strukturální vodní krizí: od roku 2025 dosáhla situace kritické fáze, přičemž vládní varování o hrozícím ‚Day Zero‘ v Teheránu v létě 2025 vyvolalo celostátní protesty a třidenní volna (Soufan Center, NYT, 2025). Rozsáhlé sucho po dobu 5 po sobě jdoucích let, soustavné vyčerpávání podzemních vod a tzv. ‚Water Mafia‘ (síť politicko-vojensko-obchodních zájmů zneužívající přehrady a vodní převody) situaci dále prohlubují. Prezident Pezeshkian veřejně zvažuje přesun hlavního města. Vláda chce situaci řešit především dostavbou přehrad a odsolováním mořské vody. Potřeba jsou proto hl. stroje, součástky a technologie využitelné pro stavbu přehrad a odsolovacích zařízení. Dále též zařízení a technologie pro monitoring kvality vody a ovzduší. 

▶ Perspektivní obor 2: Zdravotnictví a farmaceutický průmysl  

V důsledku sankcí USA a zhoršení humanitární situace v důsledku 40denního konfliktu od února 2026 čelí Írán akutním potížím s dovozem léků a zdravotnického materiálu; OSN a Červený kříž evidují citelný nedostatek léčiv na íránském trhu. Přestože je Írán ve farmaceutickém průmyslu do značné míry soběstačný, některé léky, suroviny na výrobu léků, přístroje a pomůcky je nucen dovážet. Aktuálně chybí zejména farmaka pro transplantace orgánů a léčbu závažných a vzácných onemocnění – především rakoviny, která je v Íránu 3. nejčastější příčinou smrti, leukémie, epilepsie, nemoci motýlích křídel či poškození zraku chemikáliemi (týká se zejm. veteránů Irácko-íránské války). Obtížně dostupné jsou také některé suroviny a substance potřebné pro íránskou domácí farmaceutickou produkci – např. vitaminy a jejich deriváty, krevní plazma, antiséra, očkovací látky a kontrastní látky využívané při radiologii. Enormní nedostatek a současně zájem je o inzulín, případně licenci pro jeho přímou výrobu v Íránu.

▶ Perspektivní obor 3: Zemědělství a potravinářský průmysl  

Írán dováží řadu zemědělských produktů a potravin, např. kukuřici, krmivo pro hospodářská zvířata, semena, jedlé oleje, obilí, rýži, sóju. Nutnost dovážet potraviny se stává v posledních letech akutnější vzhledem k sankcím a chronickému suchu. Tento strukturální problém zásadně ovlivňuje zemědělský sektor a vytváří poptávku po technologiích vodního hospodářství a závlahách. Závislost Íránu na dovozu potravin se pohybuje okolo 25 %. Irán a FAO zahájili společný čtyřfázový program pro zlepšení úrovně zabezpečení potravinové soběstačnosti v roce 2013. Projekt byl plánován k ukončení v roce 2025; faktické výsledky jsou nejisté s ohledem na vývoj v regionu v roce 2026. Oficiální statistiky uvádějí, že v roce 2021–2022. Irán vyprodukoval 10,4 mil tun obilí a dovoz činil 5 mil tun, spotřeba Íránu byla 13 mil tun. Jde zejména o pšenici. V případě rýže se jedná o dovoz zejména z Pákistánu, přičemž cenový nárust v případě této komodity je 50 %, a cenový nárůst Íránské rýže 140 %. Spotřeba rýže na osobu v Íránu činí 36 kg ročně, což je výrazně nižší než světový průměr, který je cca 50 kg. Írán dováží též veterinární přípravky pro hospodářská zvířata. Zájem je i o stájové technologie (ustájení, napáječky), prostředky k ošetření včelstev, segmenty potravinářských strojů, zavlažovací technologie, stroje pro balení potravin, technologie a zařízení pro konzervaci a pasterizaci, modernizace a opravy českými firmami postavených cukrovarů.

▶ Perspektivní obor 4: Elektrotechnika  

V důsledku protiíránských sankcí je pro Írán obtížné dovézt jakoukoliv elektroniku a spotřebiče. Dovoz elektroniky z Jižní Koreje zůstává omezený v důsledku nedořešeného jihokorejského dluhu za import íránské ropy (blokované íránské prostředky v jihokorejských bankách v hodnotě cca 7 mld USD) a přetrvávajícího sankčního rámce. Nabídka sestává zejm. z čínských výrobků. Většina modelů je až několik let stará. Obecně na trhu chybí zejména domácí spotřebiče (lednice, mrazáky, pračky, myčky, šlehače, mixéry, mlýnky, trouby), jejichž dovoz je aktuálně zakázán za účelem dosažení soběstačnosti ve výrobě těchto zařízení. Lze však dovážet součástky, náhradní díly a kontrolní a monitorovací systémy pro domácí spotřebiče. Dále na trhu chybí drobná elektronika a PC komponenty jako jsou kvalitní routery, notebooky, mobilní telefony, tablety, roste též poptávka po zařízeních pro chytrou domácnost (např. robotické vysavače).

▶ Perspektivní obor 5: Zpracovatelský průmysl  

Papír v Íránu je drahé a nedostatkové zboží. V posledních třech letech vzrostla jeho cena o 370 %. Írán je přitom nucen dovážet 90 %, knih, novin apod. Ne vždy se navíc podaří dovézt dostatek papíru pro uspokojení poptávky. Dochází proto k tzv. papírovým krizím. Sběr recyklovatelného odpadu v Íránu není organizovaný. Systematická recyklace a další zpracování použitého papíru by přitom částečně mohlo vyřešit jeho neustálý nedostatek. V zemi se aktuálně nachází pouze tři papírny. Dodávka papírenské technologie byla rovněž jedním z nabízených projektů českého obchodního subjektu, avšak k samotné realizaci vzhledem k okolnostem nedošlo.

▶ Perspektivní obor 6: Těžební průmysl

Velmi širokou možnost uplatnění pro české firmy představuje odvětví těžebního průmyslu Íránu. To zoufale potřebuje nové technologie, včetně strojního vybavení, které je staré a nevyhovující. Vlastní realizace dodávek strojního vybavení pro těžbu nerostných zdrojů v Íránu, je však vzhledem k sankcím a postoji ČS EU v současné situaci pro české firmy neřešitelná. V těžebním průmyslu se tak rozpínají dodavatelé z Číny a Jižní Koreje.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Vláda prezidenta Pezeshkiana čelí od února 2026 bezprecedentním výzvám v důsledku války s USA a Izraelem. Původní reformní agenda zaměřená na uvolňování sankcí, vstup do SWIFT a zvýšení zahraničních investic byla de facto nahrazena správou válečné ekonomiky a krizovými jednáními. Obchodní aktivity s Íránem jsou v roce 2026 extrémně komplikované a vyžadují individuální posouzení s ohledem na aktuální bezpečnostní a sankční situaci. Z pohledu české obchodní, výrobní či investiční společnosti představuje Írán jednu z mála velkých světových ekonomik, které stále zůstávají mimo globalizovaný trh. Z toho důvodu Írán představuje pro zahraniční firmy a investory velkou příležitost. Velikost obchodního potenciálu Íránu nelze přirovnat k žádné jiné ekonomice.

4.2. Oslovení

S prvním oslovením obchodních partnerů či vyhledáním vhodných kontaktů mohou pomoci zaměstnanci obchodně-ekonomického úseku Zastupitelského úřadu ČR v Teheránu.  

V případě zájmu o dlouhodobé působení na íránském trhu je vzhledem k přetrvávající jazykové bariéře (většina obchodních partnerů v Íránu hovoří pouze persky) a dalším kulturním specifikům, které pro našince zdaleka nemusí být samozřejmé, vhodné zařídit si prověřeného a důvěryhodného místního zástupce. Ten dokáže pomoci s orientací na místním trhu mj. díky znalostem často komplikovaných socioekonomických vazeb. Seznámení zahraničních obchodních partnerů s prostředím a vstup na místní trh může tento kvalitní místní obchodní zástupce velice usnadnit. 

4.3. Obchodní schůzka

Na každou obchodní schůzku je nutné mít dostatek času a vzhledem k velmi husté dopravě zvláště v Teheránu je nutno počítat s velkou časovou rezervou. Íránci kladou vysoké nároky na zdvořilé vystupování. Ve srovnání se západními normami je společenský hovor v daleko větší míře prokládán rituálními frázemi obsahující chválu a uznání partnerovi, často s výraznou nadsázkou. Naopak nesouhlas či nelibost bývají vyjadřovány jen opatrně a často pouhým mlčením; je tedy třeba být v tomto směru velmi vnímavý, aby se předešlo vážnějším nedorozuměním. Jakýkoli projev emocí – rozčilení, zvýšení hlasu, ostrý slovník – je Íránci posuzován jako nepřijatelný nedostatek důstojnosti a sebeovládání. Nabídku služby, daru, často i běžného pohostinství je normální nejprve „skromně“ odmítat a přijmout teprve na naléhání nabízejícího; teprve opakované odmítnutí je obvykle bráno jako vážně míněné. Je nezbytně třeba vyhnout se komentářům k islámským náboženským zvyklostem a povinnostem, i pouhé neutrální konstatování odlišnosti může být chápáno jako kritika.

Zvlášť v dnešní velmi pohnuté době totéž platí pro komentáře k politickému dění, na něž je lépe opatrně přistoupit jen tehdy, dá-li k tomu partner jasný impuls. Při obchodních jednáních je nutno počítat s tím, že složitý byrokratický systém a předpisy budou příčinou častých zdržení a průtahů. Čas nemá pro Íránce zvláštní důležitost; na přesné dodržování termínů, plnění dohod nebo časů schůzek se nelze spoléhat. Íránci jsou tradičně velmi bystří a schopní vyjednávači a obchodníci, každé jednání vyžaduje pečlivou přípravu.

V průběhu je třeba zachovávat trpělivost; není třeba se nechat odradit dílčím neúspěchem, důležité je udržování stálého kontaktu s partnerem. Je nutno mít na paměti, že Íránci dávají přednost osobnímu jednání před korespondencí. Pověstná je pohostinnost Íránců. Dohodám dosaženým při obědě se tradičně přikládá závaznost a pozvání je nutné opětovat. Při jednáních, hlavně ve státních institucích, je obvyklé, že íránští představitelé odcházejí v určeném čase k modlitbám a hosté musejí počkat. Nedoporučuje se v přítomnosti partnera konzumovat alkoholické nápoje. V průběhu postního měsíce Ramadánu se v denní době nesmí na veřejnosti jíst, pít ani kouřit.

4.4. Komunikace

Osobní jednání má vždy velký význam. Íránci velmi oceňují skutečnost, dostaví-li se zahraniční partner na jednání osobně. I dnes však nelze spoléhat na to, že bude íránský obchodní partner ovládat jakýkoliv cizí jazyk včetně angličtiny. Tuto skutečnost je proto dobré předem prověřit. Cestovat do Íránu za účelem obchodního jednání s tlumočníkem není nezbytné, v případě potřeby není problém zajistit tlumočníka v místě. 

Současnou, a to nejen obchodní komunikaci přes internet velmi omezuje situace v zemi a následnou cenzuru internetu. Kontrola a cenzura internetového pokrytí, kdy odhadem 9 mil. Íránců – cca 2,5 mil. obchodních subjektů realizuje obchodní aktivity na virtuálních platformách Instagramu a Wappu, což znamená že cca 83% Íránců pracuje a komunikuje pouze prostřednictvím těchto internetových aplikací. Plošné vypnutí internetu v mnohých případech doslova zbavilo íránské obchodníky možnosti obchodovat. Propad obchodu je evidentní. Je třeba počítat se skutečností, že internetové pokrytí není samozřejmostí a je předmětem důsledné cenzury. Výpadky internetu jsou běžnou součástí každodenního života v zemi.

V dnešní velmi vyhrocené politické situaci Íránu vůči světu je potřeba zvážit téma komunikace a vyhnout se komentářům k islámským náboženským zvyklostem a povinnostem. Zvláštnosti a specifika Íránu jsou v této velmi pohnuté době citlivým tématem.

4.5. Doporučení

Fakticky neukončený konflikt a platné varování MZV ČR před cestami do Íránu fakticky vylučují pracovní cesty do teritoria. Veškerá obchodní komunikace musí probíhat distančně. Níže uvádíme informace pro případ, že by se bezpečnostní situace změnila. Pokud má zástupce české firmy v plánu strávit v Íránu delší čas (více než týden), pak je lepší pořídit si íránskou sim kartu. Zahraniční telefonní číslo je nutné nejpozději do měsíce zaregistrovat, jinak je telefon zablokován. K této komplikaci může dojít i jen během několika dní po příletu do země. Systémy Android fungují v Íránu spolehlivěji než iOS. Na telefonech značky Apple a Sony íránské sim karty často nefungují. Pro neomezený přístup na internet je vhodné nainstalovat si do notebooku a také do mobilních telefonů ještě před odletem do Íránu VPN (Express VPN, SurfShark). Bez VPN je řada webových stránek blokovaná. Stažení a instalace VPN přímo v Íránu je velmi složitá. Obchod Google Play funguje bez VPN omezeně, AppStore nefunguje vůbec. Někteří mobilní operátoři (Vodafone) ukončili poskytování svých služeb v Íránu.

Obzvláště v odlehlejších částech Íránu může být obtížné sehnat kvalitní hotel. Při rezervaci ubytování je určitě dobré snažit se získat doporučení a přečíst si recenze na internetu (Google překladač z perštiny do angličtiny funguje poměrně spolehlivě). Je vždy výhodnější platit v Íránu místní měnou IRR. Ceny pro cizince bývají i několikanásobně vyšší než pro místní klientelu.

4.6. Státní svátky

V případě obchodní spolupráce v Íránu je nutné mít na paměti skutečnost, že Íránci používají Íránský kalendář, který se řídí solárním kalendářem Hidžry (odchod proroka Mohameda z Mekky v r. 622 našeho letopočtu). Vychází z mimořádně přesného zoroastriánského solárního kalendáře, v němž nový rok začíná 21. března křesťanského kalendáře. Názvy íránských solárních měsíců se nepřekrývají s měsíčním časovým rozmezím dle evropského kalendáře: (Farvardín: 21. 3.–20. 4., Ordíbehešt: 21. 4.–21. 5., Chordád: 22. 5.–21. 6., Tír: 22. 6.–22. 7., Mordád: 23. 7.–22. 8., Šahrívár: 23. 8.–22. 9., Mehr: 23. 9.–22. 10., Aban: 23. 10.–21. 11., Ázár: 22. 11.–21. 12., Dey: 22. 12.–20. 1., Bahmán: 21. 1.–19. 2., Esfand: 20. 2.–20. 3.).

Území Íránu je v časovém pásmu GMT +3:30. Časový posun oproti ČR je po převážnou část roku 2,5 hodiny, v létě pak 1,5 hodiny. Írán počínaje od 21. 03. 2023 již nepřeklápí čas na letní a zimní. Nový rok, persky Nówrúz, začíná oslavami nového solárního roku. Jeho začátek obvykle připadá na náš 20. či 21. březen. Íránci slaví v průběhu roku mnoho svátků: náboženské svátky, významné dny spjaté se vznikem Íránské islámské republiky, osobní výročí důležitých postav šíitského islámu, zoroastriánské svátky. Ty nejdůležitější trvají několik dní v kuse, např. Nówrúz se slaví dva týdny. V letošním kalendářním roce 2025/2026 mají v Íránu 22 dnů státních svátků.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Základní informace pro vstup na trh Íránu představují teoretickou část problematiky. Vlastní realizace obchodního případu, je v podmínkách dnešního geopolitického vývoje v zemi velmi složitá. Vzhledem k rozsáhlým sankcím ze strany USA a ČS EU je nutné si před realizací spolupráce s íránskými partnery důkladně prostudovat především Rozhodnutí Rady (SZBP) č. 413/2010, Nařízení Rady (EU) č. 359/2011, Nařízení Rady (EU) č. 267/2012, Rozhodnutí Rady (SZBP) č. 235/2011, Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1737 (2006), Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1803 (2008), Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1747 (2007) a Rezoluci Rady bezpečnosti č. 1929 (2010). A to včetně příloh, které obsahují detailní seznamy sankcionovaných oborů a také zboží, osob a firem, s nimiž je spolupráce zakázána.

Za dovozní a vývozní politiku je odpovědná Rada pro export a import, která je poradním orgánem Ministerstva průmyslu, těžby a obchodu. Licenční politika je na tomto ministerstvu začleněna do útvaru Department for Import and Export Rules and Regulations. Ten je odpovědný za udělování dovozních a vývozních licencí, s výjimkou licencí pro elektrickou energii, které vydává Ministerstvo energetiky. Výjimkou jsou rovněž ropa a plyn, pro něž licenci vydává Ministerstvo ropného průmyslu, resp. pod něj spadající státní organizace National Iranian Oil Company. Udělování licencí na speciální materiál je výlučně v kompetenci Ministerstva obrany, resp. jeho složky Defence Industries Organisation. Seznam položek zboží podléhajících vývozní/dovozní licenci je každý rok aktualizován Ministerstvem průmyslu, těžby a obchodu. Tento Seznam zboží, které je zakázáno do Íránu dovážet, každoročně aktualizuje Ministerstvo průmyslu, těžby a obchodu Íránu. Aktualizovaný Seznam je předáván Celnímu úřadu Íránu včetně celních HS kódů dle jednotlivých komodit.

Od r. 2008 Írán pro přímé dovozy z ČR uplatňuje stejný postup, který platí pro všechny ostatní členské země EU: Dovozce požádá o souhlas a vystavení licence na dovoz íránské Ministerstvo průmyslu, těžby a obchodu (jde prakticky o souhlas ministerstva, dle kterého místní banky otevřou L/C), délka trvání této procedury je max. 21 dnů. Vzhledem k sankcím je při uzavírání kontraktů ze strany českých exportérů potřeba klást důraz na precizní dohodu o platebních podmínkách. Je rovněž nezbytné si u íránského partnera ověřit jeho reálné možnosti na získání dovozní licence a přídělu devizových prostředků na dovoz. Zároveň je nutné prověřit schopnost partnera provést zahraniční platbu. Při dovozu zboží v hodnotě nad 20 tis. USD a při akreditivní platbě musí dovozce povinně předložit osvědčení od mezinárodně uznávané inspekční organizace, které musí být ověřené obchodní a průmyslovou komorou v zemi vývozce.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V Íránu existuje organizace pro kontrolu kvality (angl. Quality Control and Inspection in Iran). Íránské banky vyžadují při otevíraní akreditivů u významných kontraktů pro státní íránské firmy i otevření exportní bankovní garance (angl. Performance Bank Guarantee). Úroková sazba CBI vzrostla na 23 % k lednu 2026. U ročních vkladů dosahuje 23 %, u sjednaných půjček při obchodování s devizami překračuje 24 % a při uzavření Smluv o spolupráci má hodnotu 24 % (platnost ke konci r. 2021). Oprávněný dovozce/vývozce musí mít pro dovoz/vývoz oprávnění, tzv. Commercial Card, kterou vydává Íránská komora pro obchod, průmysl a hornictví na základě úřední registrace firmy. Standardní komerční dokumenty v případě dovozu z Íránu jsou: pro-forma faktura, obchodní faktura, konosament/nákladový list (lodní-B/L, kamionový, železniční, letecký dopravní list – AWB), Certificate of Origin (certifikát o původu zboží), inspekční certifikát (např. od mezinárodní společnosti SGS, COTECNA). Je možné též použít certifikát i od domácí kontrolní společnosti Quality Control and Inspection in Iran. Jednotlivé íránské resorty mají též specializované instituty na kontrolu kvality, jako např. IDRO (patří pod Ministerstvo průmyslu, těžby a obchodu). Dále může být vyžadován zdravotní certifikát, vážní list, Packing List apod. Certifikace výrobků je v souladu se zákonem z r. 1996 povinná jak v případě dovozu, tak vývozu. Je jí pověřen Íránský institut pro standardizaci a průmyslový výzkum (Institute of Standard and Industrial Research of Iran – ISIR). V Íránu existuje organizace pro kontrolu kvality, vybraná skupina výrobků podléhá při dovozech povinné inspekci. Zdravotní certifikáty – zde existuje riziko velkých problémů. Normy íránského Ministerstva zdravotnictví v oblasti veterinářství a fytosanitace se neshodují s normami EU. V souladu s předpisy EU je však zásilka kontrolována v tom členském státě EU, skrze nějž dochází ke vstupu zásilky na trh EU. Pokud obsah zásilky nesplní veterinární či fytosanitární předpisy, je zlikvidován na náklady dovozce. V Íránu je zaveden harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží odpovídající normám EU. Tvrdá ochranářská politika domácích výrobců uplatňovaná především v dovozní licenční a devizové politice je provázená vysokými dovozními poplatky a zdlouhavou administrativní byrokracií. Na základě rozšiřujícího se sankčního postoje ČS EU vůči Íránu, současné krize ekonomiky a neochoty Íránu spolupracovat se Západem, jsou veškeré obchodní vzájemné aktivity velmi komplikované, což prohlubuje jejich celkový útlum a další izolovanost íránské ekonomiky.

5.3. Marketing a komunikace

Propagace a marketing musí být v Íránu realizovány v souladu s místní legislativou. Všeobecně je zakázáno propagovat alkohol, cigarety a jakýkoliv západní styl života. Veškeré zahraniční internetové platformy (Instagram, WhatsApp, X aj.) jsou tvrdě cenzurovány. Od 8. 1. 2026 byl přístup k nim v rámci celostátního plošného vypnutí internetu zcela přerušen. Írán přešel na vlastní Národní informační síť (NIN), přičemž přístup k zahraničním platformám je podmíněn bezpečnostním prověřením. Významným marketingovým nástrojem jsou v Íránu veletrhy. I zde je nutno počítat s vlivem sankcí, které zrcadlí složení zahraničních účastníků a firem. Účast zahraničních obchodníků na mezinárodních akcích neustále klesá a předpoklad obratu v tomto vývoji za současných podmínek není reálný. Pro informace o jednotlivých výstavách a veletrzích existuje webová stránka www.iranfair.com.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

I když je Írán zemí s mnoha slmuvně uzavřenými dohodami, především v oblasti patentového práva a ochrany obchodní značky, přetrvávají výrazné problémy v ochraně průmyslového designu a autorských práv. Ministerstvo spravedlnosti IR eviduje více než 12 tis. patentů, 542 tis. registrovaných obchodních značek a odhadem 20 tis. žádostí o registraci průmyslového designu. Dle údajů za rok 2024 Írán figuruje na 64. místě v Global Inovation Index (GII) z celkem 133 hodnocených zemí. Problém spočívá v tom, že registr je poskytovaný pouze v perštině, což v případě registrace značky způsobuje problémy. Registrované nemohou být ani značky, které v zahraničí produkují alkohol, tabákové výrobky, nebo ty které zpracovávají „nevyhovující/haram“ potraviny. Proces registrace patentu trvá cca 2 roky, je nutné hradit roční poplatek. Problematická je zejména ochrana autorských práv, za kterou zodpovídá Ministerstvo kultury. Írán není smluvní zemí žádné z mezinárodních dohod zaměřených na tuto problematiku. Značným problémem v této oblasti je v Íránu napodobování balení produktů světových značek. Rozdíly jsou pak pouze v samotných názvech výrobků (např. záměna jednoho písmene) okopírovaných ze zahraničí.

5.5. Trh veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek se řídí úředním aktem prvního viceprezidenta Íránu č. 23229 ze dne 7. 8. 2001. Tento akt se vztahuje zejm. na financování rozvojových projektů v Íránu ze státních nebo zahraničních finančních zdrojů. Stanovuje kapitálovou účast íránské strany ve výši min. 51 %. Všechny kontrakty státních zakázek musí být přiděleny výhradně íránským společnostem, případně těm zahraničním firmám, které obdrží povolení od tzv. Ekonomické rady. Tato ustanovení platí od ledna 2002. Tendry vyhlašují státní organizace, resp. jejich specializované nebo pověřené instituce. Vyhlašování tendrů a dalších veřejných soutěží se řídí výnosem By-Laws for Determining Bidders (Winners) of Tenders, který byl vydán dne 22. 4. 1993, a jeho dodatkem z 27. 2. 1997. Informace o tendrech je možné nalézt na anglických webových stránkách www.irantender.com. Bohužel, ne vždy jsou dostupné informace aktualizované. Mnohem přesnější a aktuálnější informace tak bývají k dispozici v Národní databázi tendrů, která je však k dispozici jen v perštině a přístup do ní mají pouze předplatitelé. Informace o vyhlášení tendrů jsou zveřejňovány v denním tisku, na internetu, ve specializovaném odborném tisku a zasílají se dle potřeby a účelu také příslušným dodavatelům, velvyslanectvím a mezinárodním agenturám. Tendrové podmínky a pravidla si musí každý zájemce vyžádat a zaplatit minimální poplatek v místní měně, resp. v USD (částka činí řádově desítky až desetitisíce USD, podle druhu tendru).

Nejběžnější podmínkou pro účast zahraniční firmy na tendrovém řízení je existence Branch Office nebo Liaison Office, popřípadě přítomnost oficiálního zástupce v Íránu. Obchodní zástupce musí mít svůj obchodní kód, který je nezbytný pro realizaci všech obchodních a finančních transakcí. Pokud tento kód nemá, pak může pracovat pro zahraniční firmu jen na základě pověření a za provizi. Nejběžnější formou registrovaného domácího zástupce jsou specializované konzultantské firmy. Úspěšnost zahraničních subjektů v tendrech je vyšší, pokud se zájemci podaří společně s íránským nebo jiným zahraničním partnerem zajistit exportní financování. Zásadní podmínkou předložení nabídky do tendru je rovněž požadavek zadavatele na složení tendrové kauce, tzv. bid bond, obvykle ve výši 3–5 % ceny. Tato kauce musí být složena v některé z komerčních bank v Íránu. Obvyklou praxí je organizování tendrové předkvalifikace. Zájemci jsou vyzváni, aby zaslali své údaje a referenční seznamy, a na tomto základě je proveden užší výběr firem, kterým je pak přímo zaslána podrobná specifikace daného tendru. Účast na tendrech je však za stávající velmi složité ekonomicko-politické situace v Íránu, velmi komplikovaná, a to zejm. v důsledku bankovních protiíránských sankcí. V případě, že je jednou z podmínek účasti na tendru zaplacení záruky (což v drtivé většině případů je), pak je spolupráce s místním partnerem v zásadě nutností. Pouze íránský partner je totiž schopen za svého zahraničního partnera uhradit bid bond.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Vzhledem k protiíránským sankcím USA a ČS EU a souvisejícím bankovním restrikcím jsou platby do Íránu v současnosti prováděny prostřednictvím několika cizích bank a jejich poboček ve třetích zemích, které jsou ochotné s Íránem komunikovat. Případně lze dohodnout platbu v hotovosti. Platební morálka íránských zákazníků je za normálních okolností na základě zavedených způsobů placení (L/C proti dokumentům, proti převzetí zásilky atd.) na dobré úrovni a jejich průměrná doba splatnosti se pohybuje max. v řádu týdnů. Tento standard se však výrazně zkomplikoval po opětovném uvalení amerických ekonomických sankcí v r. 2018. Neustále dochází k propadu hodnoty IRR vůči valutám, což oslabuje schopnost íránských firem hradit dříve dohodnuté valutové závazky. Základním doporučením je trvat na uhrazení zboží předem. Nejpoužívanější platební metodou je akreditiv. Velkou překážkou je skutečnost, že Írán stále figuruje na černé listině FATF.

Dojde-li ke sporům, pak se doporučuje hledat řešení dohodou, byť i nevýhodnou. Soudní cesta je zdlouhavá, finančně nákladná a nezaručuje úspěch ani v případě pozitivního rozhodnutí soudu. Ve smlouvách je potřeba stanovit, podle jakého práva bude spor posuzován a zvolit konkrétní soud. Současná praxe je taková, že íránské soudy rozhodnou vždy ve prospěch íránských subjektů. Odlišnost islámské právní a soudní legislativy je výrazná. V zemi existuje Centrum pro řešení sporů mezi obchodními partnery, které bylo založeno při Teheránské obchodní komoře: No.18 Mirza Hassani Alley, Ghaem Magham Str., Tehran, +98 21 887 180 22, e-mail: legal@tccim.ir.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Vzhledem k stále neukončenému vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem česká ambasáda prozatím operuje v omezené kapacitě. Současně, MZV ČR stále vážně varuje před cestami do Íránu. Doporučujeme sledovat aktualizované informace na stránkách konzulárního úseku ZÚ ČR v Teheránu. 

Pro cesty do Íránu je nutné vízum, o něž lze požádat na webové stránce E-Visa MZV Íránu. Vízum zpracovává velvyslanectví Íránu v Praze, což trvá obvykle dva týdny, ale může to být i déle. Pro aktuální informace doporučujeme kontaktovat Velvyslanectví Íránu v Praze. Vízum žadatelé obdrží na listu papíru A4. O vízum lze požádat také přes íránské cestovní kanceláře. Nutná podmínka je cestovní pas platný min. 6 měsíců po vypršení platnosti víza. Dále je podmínkou cestovní zdravotní připojištění. Ti, kteří plánují cestovat po Íránu, navštívit odlehlejší oblasti, by si měli zajistit očkování proti žloutence typu A a B, břišnímu tyfu a vzteklině, doporučuje se též očkování proti meningitidě. Je nutné znát i adresu pobytu v Íránu.

V důsledku probíhajícího ozbrojeného konfliktu jsou mezinárodní lety z/do Íránu výrazně omezeny nebo pozastaveny. Doprava z/na letiště funguje přes MHD (metro) a taxi. Pro cestování po Teheránu doporučujeme aplikaci Snapp (íránská verze Uberu). Pokud se cestovatel ubytuje v hotelu, přihlašovací povinnost přechází na ubytovací zařízení. Zahraniční platební karty v zemi nefungují. Je nezbytné přivézt si hotovost v EUR / USD.

Cizincům je z důvodu národní bezpečnosti zakázáno navštěvovat oblasti – tzn. pohraniční města provincie Chorásán; části provincie Sístán a Balúčistán při hranicích s Afghánistánem; města provincií Západní Ázerbájdžán a Kermánšáh, při hranicích s Irákem města Saqez, Báneh a Maríván v provincii Kurdestán; města Šavár, Mehrán a Dehlorán v provincii Ílám. Pouze se zvláštním povolením lze projet a opustit Írán na trasách Sanandadž-Maríván-Bášmách, Orúmíjeh-Píránšahr-Hádž Omrán-Sardašt, Farímán-Tájbád-Doghárún, Záhedán-Zábol-Mílak. Mezi zakázané oblasti patří vojenské oblasti a v důsledku probíhajícího konfliktu je za aktivní válečnou zónu považováno i okolí základen IRGC, jaderných zařízení a přístavních oblastí u Perského zálivu a Hormuzského průlivu. V případě narušení zakázaných území hrozí vyhoštění z Íránu, ale i vězení.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Postup pro získání pracovního povolení (tzv. Parváne kárd):  

Pracovní povolení je vydáváno íránským ministerstvem práce a sociálních věcí (konkrétně General Directorate for Employment of Foreign Nationals). K vydání pracovního povolení je třeba nejprve získat pracovní vízum typu F, které vydá jakékoliv velvyslanectví Íránu v zahraničí (nejlépe však v Praze). Pro získání tohoto víza je třeba, aby buď zaměstnavatel žadatele v Íránu (pokud je pouze zaměstnancem) požádal jeho jménem o vydání pracovního povolení (v případě kladného vyřízení bude zaslán na vybrané velvyslanectví Íránu dopis potvrzující, že vízum typu F může být vydáno), nebo aby íránská firma žadatele v Íránu (pokud je jejím majitelem) požádala jeho jménem o vydání pracovního povolení (v případě kladného vyřízení bude zaslán na vybrané velvyslanectví Íránu dopis potvrzující, že vízum typu F může být vydáno). Po vydání pracovního víza typu F může žadatel přicestovat do Íránu. Následně je nutné do 30 dnů (doba platnosti víza) požádat o pracovní povolení, a to prostřednictvím íránského ministerstva práce a sociálních věcí. Pracovní povolení je obvykle platné 1 rok. Sociální pojištění za zaměstnance tvoří 30 % jeho mzdy (z čehož 23 % hradí zaměstnavatel a 7 % samotný zaměstnanec). Zdravotní pojištění v případě státních zaměstnanců plně hradí stát. U zaměstnanců soukromých firem je zdravotní pojištění hrazeno vesměs těmito firmami a je povinné. Minimální státem stanovená měsíční mzda je prozatím navržena pro období březen 2025 až březen 2026 150 300 000 íránských rijálů (IRR) v případě jednoho dítěte, což odpovídá přibližně 150 EUR a 160 691 000 íránských rijálů (IRR) v případě dvou dětí, což odpovídá přibližně 160 EUR. 

Dokumenty nutné k získání pracovního povolení:  

– vyplněné formuláře, které žadatel obdrží v kanceláři ministerstva práce a sociálních věcí (konkrétně na General Directorate for Employment of Foreign Nationals);

– originál či kopie pasu;

– zakládací dokumenty íránské firmy;

– dopis na hlavičkovém papíře od íránské firmy s žádostí o vydání pracovního povolení;

– dokumenty o nejvyšším dosaženém vzdělání (přeložené do angličtiny a superlegalizované íránským velvyslanectvím v ČR, poté přeložené do perštiny v Íránu);

– pasová fotografie;

– doklad o zaplacení souvisejícího poplatku.

5.9. Veletrhy a akce

Mezinárodní účast na veletržních akcích je ovlivněna sankčním režimem a současným geopolitickým vývojem v zemi. V roce 2024/2025 se konalo v Íránu 54 veletrhů s mezinárodní účastí.

Pro rok 2025/2026 bylo naplánováno 56 veletrhů, jejichž přehled je chronologicky uveden na tomto odkazu: https://calendar.iranfair.com/en/home/index

Průběžně aktualizovaný seznam a data konání jednotlivých veletrhů v Teheránu je možné také sledovat na webových stránkách Calendar of Internal Exhibitions. Seznam veletrhů plánovaných v roce 1405 v Isfahánu je možné nalézt na webových stránkách Trade Shows in Isfahan 1405 (2026-2027).

Mezi nejdůležitější íránské veletrhy lze zařadit následující:
The 8th Iran Expo 2026 (18. – 22. 6. 2026)

The 30th International Oil, Gas, Refining and Petrochemical Exhibition (8. – 11. 5. 2026)

The 26th Iran Health, International exhibition of Medical, Pharmaceutical and Laboratory equipment (8. – 11. 6. 2025)

The International Exhibition of transportation, logistics and related industries (20. – 23. 7. 2025)

The 19th International Exhibition of Mining Industries, Mineral Industries, Mining Machinery and Equipment, Road Construction (2. – 5. 11. 2025)

The 21th International Exhibition of Water and Wastewater Facilities (3. – 6. 12. 2025)

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Teheránu:  

Adresa: No. 36, Nastaran Alley, Bostan St., North Pasdaran Ave, Upper Farmaniyeh Crossroads, Tehran, P.O.Box 11365 – 4457, Islamic Republic of Iran  

Telefon: +98 (21) 261 188 51-4 (hlasový strom v češtině navede na linky jednotlivých pracovníků a částí úřadu)  

Fax: +98-21-22802079  

E-mail ZÚ: tehran@mzv.gov.cz  

E-mail obchodního úseku ZÚ: tehran.commerce@mzv.gov.cz  

E-mail konzulárního úseku ZÚ: tehran.consulate@mzv.gov.cz

Webové stránky ZÚ: https://www.mzv.gov.cz/tehran  

Umístění ZÚ a cesta z letiště:  

Velvyslanectví ČR se nachází na severu Teheránu ve čtvrti Farmáníjeh (Farmaniyeh). Lokalitu lze najít na Google Maps. V případě dopravy MHD, lze použít metro stanice Aghdasiyeh a pěšky cca 300 m dojít na ZÚ. Pro jednodušší variantu doporučujeme využít taxi/Snapp. Protože mnozí taxikáři lokalitu ambasády neznají, je možné jim popsat několik orientačních bodů v okolí úřadu, které jsou obecně více známy, např. švédské velvyslanectví, které je hned naproti českému, čínské velvyslanectví, které se nachází cca 300 metrů severně od úřadu, křižovatku ulic Lavásání a Pásdárán, která leží cca 150 metrů jižně od úřadu, obchodní centrum Ava, cca 300m severně od ZÚ ČR, obchodní a kulturní centrum Kúh-e Núr, cca 1 km západně od úřadu, nebo 22-podlažní budovu Islamic Republic of Iran Shipping Lines (IRISL), která stojí cca 100 metrů jižně od úřadu. V aplikaci Snapp lze ZÚ snadno vyhledat na mapě, stačí do vyhledávače pro destinaci napsat „Czech Embassy Tehran“.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Důležitá telefonní čísla v Íránu:

informace o telefonních číslech:                      118

mezinárodní telefonní ústředna:                      9212

informace o letech:                                          199

státní taxislužba:                                              133

policie:                                                             110

hasiči:                                                               125

hlášení nehod:                                                 197, 6692 6666 (Teherán)

lékařská pohotovost:                                       123, 115

lékárny s nepřetržitým provozem:                   191  

Mezinárodní telefonní předvolba Íránu:         +98  

Předvolby do některých měst Íránu:

Tehran                                                              021

Mashad                                                            0511

Esfahán                                                            0311

Shíráz                                                                 0711

Tabríz                                                               0411

Kermán                                                            0341

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

MZV ČR: https://www.mzv.gov.cz/jnp/

Velvyslanectví ČR v Teheránu: https://www.mzv.gov.cz/tehran/cz/index.html

Ministerstvo zahraničních věcí Íránské islámské republiky: https://en.mfa.gov.ir/

Vláda Íránské islámské republiky: https://irangov.ir/en

Prezident Íránské islámské republiky: https://www.president.ir/en

Nejvyšší vůdce Íránské islámské republiky: https://www.leader.ir/en

Ministerstvo průmyslu, těžby a obchodu Íránské islámské republiky: https://mimt.gov.ir/en/index.php

Vládní ekonomické novinky, zprávy Íránské islámské republiky: https://irangov.ir/cat/510 

IRNA (oficiální tisková agentura): https://en.irna.ir/

FARS News Agency: https://www.farsnews.ir/en/

Obchodní a důlní komora Íránské islámské republiky: http://en.iccima.ir/

Centrální banka Íránské islámské republiky (CBI): https://www.cbi.ir/default_en.aspx

Investice v Íránu: https://www.investiniran.ir/en/

Iran Trade Promotion Organization (obdoba CzechTrade): https://en.tpo.ir/

Celní správa/statistiky a informace Íránské islámské republiky: https://www.irica.ir/

National Database of Tenders (pouze v perštině): https://iets.mporg.ir/

Íránské mezinárodní veletrhy: https://en.iranfair.com/

Mezinárodní letiště Imáma Chomejního v Teheránu: https://www.ikac.ir/en/