Island: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Oslo (Norsko)

Island je nejmenší ze skandinávských zemí (103 tis. km2). Pevninu tvoří ostrov sopečného původu rozprostírající se na rozhraní Evroasijské a Severoamerické litosférické desky. Z tohoto umístění vyplývá velká seismická a vulkanická aktivita: na ostrově se nachází několik aktivních sopek a řada gejzírů. Islandu se přezdívá Země ledu a ohně.

Devět z deseti obyvatel žije v městských sídlech. V metropolitní oblasti hlavního města Reykjavík žijí bezmála dvě třetiny veškeré populace. Vnitrozemí ostrova je hornaté a prakticky neprostupné.

Podnebí Islandu je na jihu mírné oceánské, na severu subarktické, počasí obecně chladné a deštivé.

Island je technologicky vyspělou zemi s unikátním know-how v řadě oblastí. Geotermální zdroje a sílu krátkých prudkých horských řek využívají Islanďané k výrobě energie (termální a vodní elektrárny), která nachází upotřebení i v energeticky náročných odvětvích (hutnictví, skleníkové pěstění). Pilířem současné ekonomiky je incomingový cestovní ruch a informační technologie, v exportu dominují ryby a výrobky z nich. V přepočtu na obyvatele je islandský výlov největší na světě. V zemědělství se uplatňuje řada ochranářských restrikcí dovozu, které mají chránit islandské druhy ovcí, koní a skotu.

Od vyhlášení samostatnosti v roce 1944 je Island parlamentní demokracií v čele s prezidentem, jehož ústavní pravomoci jsou omezeny a jehož úřad stojí mimo každodenní politiku. Prezident je volen v přímé volbě na 4 roky. Od srpna 1996 je prezidentem Ólafur Ragnar Grímsson.

O státní moc se fakticky dělí parlament, vláda a Nejvyšší soud.

Zákonodárným orgánem Islandu je jednokomorový parlament Alþingi, v němž zasedá 63 poslanců. Volební období je 4leté. Poslední volby se konaly v dubnu 2013. Většinovou vládu vytvořily Strana nezávislosti (ve volbách 26,70 % hlasů) a Pokroková strana (24,43 %). V opozici jsou Sociálnědemokratická aliance (12,85 %), Zelená levice (10,87 %), Zářná budoucnost (8,25 %) a Piráti (5,10 %).

Island je mj. členem NATO, OSCE, OSN, UNCTAD, UNESCO, FAO, ILO, OECD, MMF, ESVO, WTO, IWC, EHP, EFTA, Severské rady, Arktické rady, Inmarsat, Intelsat, Interpol. Island je součástí schengenského prostoru.

Bankovní a následná hospodářská krize let 2008-2009 podlomila islandskou ekonomiku. Před krizí byl HDP Islandu v přepočtu na obyvatele druhým nejvyšším v Evropě, po odeznění krize od roku 2011 však opět posiluje.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Islandská republika (Lýðveldið Ísland)

Složení vlády:

  • předseda vlády: Sigurður Ingi Jóhannsson
  • ministr financí a hospodářství: Bjarni Benediktsson
  • ministr zdravotnictví: Kristján Þór Júlíusson
  • ministr školství, vědy a kultury: Illugi Gunnarsson
  • ministryně průmyslu a obchodu: Ragnheiður Elín Árnadóttir
  • ministryně sociálních věcí a bydlení: Eygló Harðardóttir
  • ministr rybolovu a zemědělství: Gunnar Bragi Sveinsson
  • ministryně zahraničních věcí: Lilja Dögg Alfreðsdóttir
  • ministyně vnitra: Ólöf Nordal
  • ministryně životního prostředí a přírodních zdrojů: Sigrún Magnúsdóttir

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 332 529 (k 1. 1. 2016)

Hustota zalidnění: 3,2 obyv. km2

Průměrný roční přírůstek: 3 429 osob (2015–2016), hlavní podíl má migrace občanů z členských zemí EU/EHP.

Průměrná délka života: ženy 84,5 let a muži 81,8 let.

Demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin):

Více než 90 % obyvatelstva tvoří Islanďané, mezi nejpočetnější národnostní menšiny patří občané Polska, Dánska, Švédska, USA, Německa, Litvy, Filipín, Velké Británie a Thajska. Na Islandu žije zhruba 160 občanů ČR.

Přes 80 % obyvatel se hlásí k Islandské evangelicko­-luteránské církvi, která je státní církví. Římských katolíků je registrováno cca 3,6 %.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2011

2012

2013

2014

2015

Nominální HDP/obyv. (v ISK)

5 331 000

5 541 000

5 835 000

6 120 000

6 661 000

Vývoj objemu HDP (v %)

2,0

1,2

4,4

2,0

4,0

Míra inflace (v %)

2,6

4,6

4,1

2,7

2,1

Míra nezaměstnanosti (v %)

7,4

5,8

4,4

3,6

3,0

Orientační směnný kurz 100 ISK = 19,321 Kč (duben 2016). Kurz ISK je Českou národní bankou sledován pouze v režimu „ostatních měn“. Kurzy „ostatních měn“ jsou stanovovány jednou na konci měsíce.

Nehledě na poměrně solidní růst ekonomiky Island čelí závažným problémům v souvislosti se stále platnými měnovými restrikcemi pro platby do zahraničí a pro obchodování s ISK v zahraničí. Vládě se během roku 2015 podařilo dosáhnout dohody se zahraničními věřiteli likvidovaných islandských bank, včetně získání jejich souhlasu s odpisem části aktiv denominovaných v ISK formou úhrady tzv. stabilizačního příspěvku. Islandská Centrální banka spolu s vládou proto pokračuje ve strategii směřující k ukončení měnových restrikcí při platbách do zahraničí a při obchodování s ISK.

Odhlédneme-li od otevřeného tématu měnových a kapitálových restrikcí, lze konstatovat, že islandská ekonomika se opět nachází na vzestupné křivce a usiluje o návrat na pozici jedné z nejbohatších zemí Evropy.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2012

2013

2014

2015

2016 (plán)

Příjmy

522,9

579,4

685,5

680,1

696,3

Výdaje

543,7

583,0

642,5

659,0

681,0

Saldo

-20,7

-3,6

43,0

21,1

15,3

Údaje v mld. ISK.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný účet (v mld. ISK)

-46,4

-20,7

-0,7

46,4

21,1

Kapitálový účet (v mld. ISK)

5,9

-1,4

-6,7

-7,5

25,1

Devizové rezervy (v mil. ISK)

944 216

520 474

474 343

515 844

621 014

Veřejný dluh vůči HDP (v %)

85

86

86

79

64

Zahraniční zadluženost (v mil. ISK)

56 160

31 716

5 726

5 607

4 022

Dluhová služba

Vládní dluhopisy (v mld. ISK)

1 047,1

1 073,9

1 061,8

1 071,7

 1 026,7

Zahraniční půjčky (v mld. ISK)

448,7

435,0

389,7

415,4

306,9

Celkem (v mld. ISK)

1 495,8

1 508,9

1 451,5

1 487,1

1 333,6

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Funkci centrální banky plní Central Bank of Iceland (Seðlabanki Íslands).

V souvislosti s hlubokou krizí bankovního sektoru Islandu převzala islandská vláda postupně od podzimu 2008 kontrolu nad hlavními bankami.  V současné době působí v Islandu (pouze) 3 komerční banky: Arion banki (nástupkyně banky Kaupþing), Íslandsbanki (nástupkyně banky Glitnir), Landsbankinn (nástupkyně Landsbanki Ísland). Dále na Islandu vyvíjí činnost desítka regionálních spořitelen.

Po zestátnění bank vláda učinila v uplynulých letech řadu kroků pro ozdravení bankovního systému. Ve spolupráci s MMF banky prošly zásadní restrukturalizací a od poloviny roku 2011 dochází k prodeji zdravých částí bank nebo (v rámci vypořádávání konkurzních podstat) k prodeji majetku a dalších držeb těchto bank k pokrytí pohledávek věřitelů a především státu, který je převzal. Vzhledem k restrikcím na volný pohyb kapitálu nejsou t. č. účasti v bankách dostupné zahraničním investorům.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daně platí všechny fyzické i právnické osoby, které mají status rezidenta a to ze všech příjmů plynoucích z tuzemska i ze zahraničí. Rezidentem se stává podnik okamžikem registrace v obchodním rejstříku a fyzická osoba po 183 dnech legálního pobytu v zemi. Fyzické a právnické osoby bez statusu rezidenta platí daně ze zisku dosaženého činností na Islandu. Příjem z nemovitostí situovaných na islandském území je vždy zdaněn na Islandu. Daňový systém rozlišuje dvě základní formy příjmů:

  • příjem všeobecný (odečítají se výdaje),
  • příjem osobní (příjem ze závislé činnosti).

Daně z příjmu fyzických osob jsou rozděleny dle výše ročního příjmu. Do částky 3,48 mil. ISK činí daň 37,30 %, u příjmů v pásmu 3,48-9,41 mil. ISK činí 39,74 % a u příjmů nad 8,4 mil. ISK činí 46,24 %. Daň z příjmu fyzických osob je složena z daně celostátní (22,86 %, 25,30 % a 31,80 %) a z daně pro místní samosprávu v jednotné výši 14,44 %.

Společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti odvádějí korporátní daň z příjmu ve výši 20 %. Ostatním typům právnických osob, jakož i zájmovým společenstvím (asociace, neprofitní organizace, fondy), je stanovena korporátní daň z příjmu ve výši 36 %.

Základní sazba DPH činí výši 24 %. Snížená sazba ve výši 11 % je uplatňována u potravin, knih, časopisů a novin, poplatků za televizní a rozhlasový přijímač, mýtného za použití tunelů, geotermální horké vody, elektrické energie, topného oleje, na hotelové ubytování aj. Od DPH jsou osvobozeny zdravotní a sociální služby, poštovní služby, pravidelná linková osobní doprava, taxislužba, platby za pronájem a parkování, vzdělání a sportovní aktivity. Od DPH je rovněž osvobozen vývoz zboží a služeb.

Podrobné informace o daňovém systému lze načerpat na stránkách agentury pro podporu investic na Islandu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: