Island: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

19. 12. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Oslo (Norsko)

Island je nejmenší ze skandinávských zemí (103 tis. km2). Pevninu tvoří ostrov sopečného původu rozprostírající se na rozhraní Evroasijské a Severoamerické litosférické desky. Z tohoto umístění vyplývá velká seismická a vulkanická aktivita: na ostrově se nachází několik aktivních sopek a řada gejzírů. Islandu se proto přezdívá Země ledu a ohně.

Devět z deseti obyvatel žije v městských sídlech; v metropolitní oblasti hlavního města Reykjavík žijí bezmála dvě třetiny veškeré populace. Vnitrozemí ostrova je hornaté a prakticky po většinu roku neprostupné.

Podnebí Islandu je na jihu mírné oceánské, na severu subarktické, počasí obecně chladné a deštivé.

Island je technologicky vyspělou zemi s unikátním know-how v řadě oblastí. Geotermální zdroje a sílu krátkých prudkých horských řek využívají Islanďané k výrobě energie (termální a vodní elektrárny), která nachází upotřebení i v energeticky náročných odvětvích (hutnictví, skleníkové pěstění ovoce a zeleniny). Pilířem současné ekonomiky jsou incomingový cestovní ruch a informační technologie, v exportu dominují hliník a ryby a výrobky z nich. V přepočtu na obyvatele je islandský výlov největší na světě. V zemědělství se uplatňuje řada ochranářských restrikcí dovozu, které mají chránit islandské druhy ovcí, koní a skotu.

Od vyhlášení samostatnosti v roce 1944 je Island parlamentní demokracií v čele s prezidentem, jehož ústavní pravomoci jsou omezeny a jehož úřad stojí mimo každodenní politiku. Prezident je volen v přímé volbě na 4 roky. Od srpna 2016 je prezidentem Guðni Thorlacius Jóhannesson.

O státní moc se fakticky dělí parlament, vláda a Nejvyšší soud.

Zákonodárným orgánem Islandu je jednokomorový parlament Alþingi, v němž zasedá 63 poslanců. Volební období je 4leté. Poslední volby se konaly v říjnu 2016. Většinovou vládu vytvořily Strana nezávislosti (ve volbách 29,0 % hlasů), Obnova (10,5 %) a Zářná budoucnost (7,2 %). V opozici jsou Zelená levice (15,9 %), Pirátská strana (14,5 %), Pokroková strana (11,5 %) a Sociálnědemokratická aliance (5,7).

Island je mj. členem NATO, OSCE, OSN, UNCTAD, UNESCO, FAO, ILO, OECD, MMF, ESVO, WTO, IWC, EHP, EFTA, Severské rady, Arktické rady, Inmarsat, Intelsat, Interpol. Island je součástí schengenského prostoru.

Bankovní a následná hospodářská krize let 2008-2009 podlomila islandskou ekonomiku. Před krizí byl HDP Islandu v přepočtu na obyvatele druhým nejvyšším v Evropě. Po odeznění krize však od roku 2011 hospodářství opět posiluje a meziroční nárůsty islandského HDP jsou velmi strmé.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Islandská republika (Lýðveldið Ísland)

Složení vlády:

  • předsedkyně vlády: Katrín Jakobsdóttir
  • ministr financí a hospodářství: Bjarni Benediktsson
  • ministr vnitra, místního rozvoje a dopravy: Sigurður Ingi Jóhannsson
  • ministr rybolovu a zemědělství: Kristján Þór Júlíusson
  • ministryně zdravotnictví: Svandís Svavarsdóttir
  • ministr zahraničních věcí: Guðlaugur Þór Þórðarson
  • ministryně spravedlnosti: Sigríður Ásthildur Andersen
  • ministryně cestovního ruchu, průmyslu a inovací: Þórdís Kolbrún Reykfjörð Gylfadóttir
  • ministryně školství, vědy a kultury: Lilja Alfreðsdóttir
  • ministr sociálních věcí a rovných šancí: Ásmundur Einar Daðason
  • ministr životního prostředí a přírodních zdrojů: Guðmundur Ingi Guðbrandsson

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 338 349 (k 1. 1. 2017)

Hustota zalidnění: 3,3 obyv. km2

Průměrný roční přírůstek: 5 820 osob (2016–2017), z toho 3/4 podíl má migrace občanů z členských zemí EU/EHP.

Průměrná délka života: ženy 83,7 let a muži 80,7 let.

Demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin):

Téměř 90 % obyvatelstva tvoří Islanďané, 10,6 % tvoří cizinci: mezi nejpočetnější národnostní menšiny patří občané Polska, Dánska, Švédska, USA, Německa, Litvy, Filipín, Velké Británie a Thajska. Na Islandu žije zhruba 160 občanů ČR.

Přes 70 % obyvatel se hlásí k Islandské evangelicko­-luteránské církvi, která je státní církví. Římských katolíků je registrováno cca 3,7 %.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2012

2013

2014

2015

2016 

Nominální HDP/obyv. (v tis. ISK)

5 541

5 835

6 120

6 661

7 158 

Vývoj objemu HDP (v %)

1,2

4,4

1,9

4,1

7,2

Míra inflace (v %)

4,6

4,1

2,7

2,1

1,9

Míra nezaměstnanosti (v %)

5,8

4,4

3,6

3,0

3,4

Orientační směnný kurs 100 ISK = 23,237 Kč (duben 2017, meziročně kurs ISK oproti CZK posílil o 20,2 %). Kurs ISK je Českou národní bankou sledován jen v režimu „ostatních měn“. Kursy ostatních měn jsou bankou vyhlašovány poslední pracovní den kalendářního měsíce s platností pro celý následující kalendářní měsíc.

Islandská ekonomika se nachází na vzestupné křivce a usiluje o návrat na pozici jedné z nejbohatších zemí Evropy. Od podzimu 2008 do jara 2017 čelil Island závažným problémům v souvislosti se zavedenými měnovými restrikcemi pro platby do zahraničí a pro obchodování s ISK v zahraničí. Vládě se v roce 2015 podařilo dosáhnout dohody se zahraničními věřiteli likvidovaných islandských bank, včetně jejich souhlasu s odpisem části aktiv denominovaných v ISK formou úhrady tzv. stabilizačního příspěvku. Islandská Centrální banka od té doby realizovala v několika krocích strategii, směřující k ukončení kapitálových a měnových restrikcí při platbách a obchodování v ISK.

Od druhé poloviny března 2017 mohou bez limitů probíhat zahraniční platby mezi cizinou a Islandem v ISK i v jiných cizích měnách. Jediné kapitálové omezení, které zůstalo v platnosti, cílí proti nekontrolovanému přílivu spekulativního kapitálu a zakazuje obchodování v ISK, využívající rozdílu úrokové míry aktiv (tzv. carry trade), a obchodování s deriváty v ISK.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2013

2014

2015

2016

2017 (plán)

Příjmy

579,4

685,5

680,1

696,3

731,0

Výdaje

583,0

642,5

659,0

681,0

689,2

Saldo

-3,6

43,0

21,1

15,3

41,8

Údaje v mld. ISK.

V březnu 2017 představila nová vláda 5letý fiskální plán na léta 2018-2022. Plán akcentuje investice do infrastruktury a na posílení sociálního systému státu. Největší poměrné zvýšení výdajů státu se bude týkat zdravotnictví (až do výše 22 % veškerých rozpočtových výdajů), sociálního zabezpečení (13 %) a vzdělávání. Hlavním infrastrukturním projektem je výstavba nové Národní univerzitní nemocnice v Reykjavíku. K dalším účelům vyšších výdajů státu patří zkrácení čekacích dob na lékařský zákrok, snížení spoluúčasti pacientů, valorizace dávek v rodičovské dovolené a vyšší limit příjmu pro zvýhodněnou daň ze mzdy pracujících důchodců. Vláda hodlá nadále akcelerovat splacení státního dluhu.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2012

2013

2014

2015

2016 

Běžný účet (v mil. ISK)

-70 335

114 261

79 845

121 141

193 501

Kapitálový účet (v mil. ISK)

-1 244

-1 290

-1 592

-1 476

-1 388

Finanční účet (v mil. ISK)

-91 167 134 558 70 932 123 379 246 652

Devizové rezervy (v mil. ISK)

520 474

474 343

515 844

621 014

779 419

Dluhová služba 

Veřejný dluh vůči HDP (v %)

87,5

50,0

45,9

60,6

46,7

Vládní dluhopisy (v mil. ISK)

904 205

549 655

721 409

794 472 

672 599

Obsluha státního dluhu (v mil. ISK)

169 760

322 522 

154 500 

232 307 

247 594 

Zahraniční zadluženost (v mil. ISK)

435 020

13 381

-13 364

306 910

202 685

Veřejný dluh celkem (v mil. ISK)

1 508 985

885 558

862 545

1 333 689

1 122 878 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Funkci centrální banky plní Islandská centrální banka (Seðlabanki Íslands).

V souvislosti s hlubokou krizí bankovního sektoru Islandu převzala islandská vláda postupně od podzimu 2008 kontrolu nad hlavními bankami.  V současné době působí na Islandu (pouze) 3 komerční banky: Arion banki (nástupkyně banky Kaupþing), Íslandsbanki (nástupkyně banky Glitnir) a Landsbankinn (nástupkyně Landsbanki). Dále na Islandu vyvíjí činnost desítka regionálních spořitelen.

Po zestátnění bank vláda učinila v uplynulých letech řadu kroků pro ozdravení bankovního systému. Ve spolupráci s MMF nástupnické bankovní domy prošly zásadní restrukturalizací a od poloviny roku 2011 dochází k prodeji zdravých částí bank nebo (v rámci vypořádávání konkurzních podstat) k prodeji majetku a dalších držeb těchto bank k pokrytí pohledávek věřitelů a především státu, který je převzal.

V únoru 2017 vláda představila koncepci další správy státních podílů ve finančních institucích. Stát drží významné podíly ve všech hlavních islandských bankách: 100 % v Íslandsbanki, 98,2 % v Landsbankinn a 13 % v Arion Bank. Podle koncepce by si stát ponechal 34-40% podíl v Landsbankinn a v dalších bankách by vláda státní podíl prodala. Nemá však jít o unáhlené transakce: k prodejům dojde, jakmile pro to budou příhodné tržní podmínky. Veškerý zisk z odprodeje podílů státu v bankách hodlá vláda použít na umoření státního dluhu.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daně platí všechny fyzické i právnické osoby, které mají status rezidenta a to ze všech příjmů plynoucích z tuzemska i ze zahraničí. Rezidentem se stává podnik okamžikem registrace v obchodním rejstříku a fyzická osoba po 183 dnech legálního pobytu v zemi. Fyzické a právnické osoby bez statusu rezidenta platí daně ze zisku dosaženého činností na Islandu. Příjem z nemovitostí situovaných na islandském území je vždy zdaněn na Islandu. Daňový systém rozlišuje dvě základní formy příjmů:

  • příjem všeobecný (odečítají se výdaje),
  • příjem osobní (příjem ze závislé činnosti).

Daně z příjmu fyzických osob jsou rozděleny dle výše ročního příjmu. Do částky 834 707 ISK/měs. činí daň 36,94 %, u příjmů vyšších činí 46,24 %. Ze mzdy dále zaměstnavatel odvádí příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 6,85 % a povinný příspěvek do penzijního fondu ve výši nejméně 7 %.

Daň z příjmu fyzických osob je složena z daně celostátní (22,50 až 31,80 %) a z daně pro místní samosprávu v jednotné výši 14,44 %.

Společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti odvádějí korporátní daň z příjmu ve výši 20 %. Ostatním typům právnických osob, jakož i zájmovým společenstvím (asociace, neprofitní organizace, fondy), je stanovena korporátní daň z příjmu ve výši 36 %.

Základní sazba DPH činí výši 24 %. Snížená sazba ve výši 11 % je uplatňována u potravin, knih, časopisů a novin, poplatků za televizní a rozhlasový přijímač, mýtného za použití tunelů, horké (geotermální) vody, elektrické energie, topného oleje, na hotelové ubytování aj. Od DPH jsou osvobozeny zdravotní a sociální služby, poštovní služby, pravidelná linková osobní doprava, taxislužba, platby za pronájem a parkování, vzdělání a sportovní aktivity. Od DPH je rovněž osvobozen vývoz zboží a služeb.

Podrobné informace o daňovém systému lze načerpat na stránkách agentury pro podporu investic na Islandu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: