Island: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

18. 7. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Oslo (Norsko)

Island je nejmenší ze skandinávských zemí (103 tis. km2). Pevninu tvoří ostrov sopečného původu rozprostírající se na rozhraní Euroasijské a Severoamerické litosférické desky. Z tohoto umístění vyplývá velká seismická a vulkanická aktivita: na ostrově se nachází několik aktivních sopek a řada gejzírů. Islandu se proto přezdívá Země ledu a ohně.

Devět z deseti obyvatel žije v městských sídlech; v metropolitní oblasti hlavního města Reykjavík žijí bezmála dvě třetiny veškeré populace. Vnitrozemí ostrova je hornaté a prakticky po většinu roku neprostupné.

Podnebí Islandu je na jihu mírné oceánské, na severu subarktické, počasí obecně chladné a deštivé.

Island je technologicky vyspělou zemi s unikátním know-how v řadě oblastí. Geotermální zdroje a sílu krátkých prudkých horských řek využívají Islanďané k výrobě energie (termální a vodní elektrárny), která nachází upotřebení i v energeticky náročných odvětvích (hutnictví, skleníkové pěstění ovoce a zeleniny). Pilířem současné ekonomiky jsou incomingový cestovní ruch a informační technologie, v exportu dominují hliník, ryby a výrobky z nich. V přepočtu na obyvatele je islandský výlov největší na světě. V zemědělství se uplatňují některá ochranářská opatření u dovozu, která mají chránit islandské druhy ovcí, koní a skotu.

Od vyhlášení samostatnosti v roce 1944 je Island parlamentní demokracií v čele s prezidentem, jehož ústavní pravomoci jsou omezeny a jehož úřad stojí mimo každodenní politiku. Prezident je volen v přímé volbě na 4 roky. Od srpna 2016 je prezidentem Guðni Thorlacius Jóhannesson.

O státní moc se fakticky dělí parlament, vláda a Nejvyšší soud.

Zákonodárným orgánem Islandu je jednokomorový parlament Alþingi, v němž zasedá 63 poslanců. Volební období je 4leté. Poslední volby se konaly v říjnu 2016. Většinovou vládu vytvořily Strana nezávislosti (ve volbách 25,2 % hlasů), Zelená levice (16,9 %) a Pokroková strana (10,7 %). V opozici jsou Sociálnědemokratická aliance (12,1 %), Strana středu (10,9 %), Pirátská strana (9,2 %), Lidová strana (6,9 %) a Obnova (6,7 %).

Island je mj. členem NATO, OBSE, OSN, UNESCO, FAO, ILO, OECD, MMF, WTO, EHP, ESVO, Severské rady, Arktické rady, Inmarsat, Intelsat a Interpol. Island je součástí schengenského prostoru.

Bankovní a následná hospodářská krize let 2008-2009 podlomila islandskou ekonomiku. Před krizí byl HDP Islandu v přepočtu na obyvatele druhým nejvyšším v Evropě. Po odeznění krize však od roku 2011 hospodářství opět posiluje a meziroční nárůsty islandského HDP jsou velmi strmé.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Islandská republika (Lýðveldið Ísland)

Složení vlády:

  • předsedkyně vlády: Katrín Jakobsdóttir
  • ministr financí a hospodářství: Bjarni Benediktsson
  • ministr dopravy a místního rozvoje: Sigurður Ingi Jóhannsson
  • ministr rybolovu a zemědělství: Kristján Þór Júlíusson
  • ministryně zdravotnictví: Svandís Svavarsdóttir
  • ministr zahraničních věcí: Guðlaugur Þór Þórðarson
  • ministryně spravedlnosti: Sigríður Ásthildur Andersen
  • ministryně cestovního ruchu, průmyslu a inovací: Þórdís Kolbrún Reykfjörð Gylfadóttir
  • ministryně školství, vědy a kultury: Lilja Alfreðsdóttir
  • ministr sociálních věcí a rovných šancí: Ásmundur Einar Daðason
  • ministr životního prostředí a přírodních zdrojů: Guðmundur Ingi Guðbrandsson

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 348 580 (k 1. 1. 2018)
Hustota zalidnění: 3,4 obyv. km2
Průměrný roční přírůstek: 10 231 osob (2017-2018), z toho 4/5 podíl má migrace občanů z členských zemí EU/EHP.
Průměrná délka života: ženy 83,7 let a muži 80,7 let.
Demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin):

Téměř 90 % obyvatelstva tvoří Islanďané, 10,9 % tvoří cizinci: mezi nejpočetnější národnostní menšiny patří občané Polska, Dánska, Švédska, USA, Německa, Litvy, Filipín, Velké Británie a Thajska. Na Islandu žije zhruba 160 občanů ČR.

Přes 70 % obyvatel se hlásí k Islandské evangelicko-luteránské církvi, která je státní církví. Římských katolíků jsou registrována cca 4 %.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2013

2014

2015

2016 

2017 

Nominální HDP/obyv. (v tis. ISK)

5 807

6 095

6 658

7 203

7 711

Vývoj objemu HDP (v %)

4,3

2,2

4,3

7,5

3,6

Míra inflace (v %)

4,1

2,7

1,6

1,7

1,8

Míra nezaměstnanosti (v %)

4,4

3,6

3,0

2,3

2,1

Kursový průměr České národní banky v I. čtvrtletí 2018: 100 islandských korun (ISK) = 20,434 CZK.

Islandská ekonomika se nachází na vzestupné křivce a vrátila se na pozici jedné z nejbohatších zemí Evropy. Od podzimu 2008 do jara 2017 čelil Island závažným problémům v souvislosti se zavedenými měnovými restrikcemi pro platby do zahraničí a pro obchodování s ISK v zahraničí. Vládě se v roce 2015 podařilo dosáhnout dohody se zahraničními věřiteli likvidovaných islandských bank, včetně jejich souhlasu s odpisem části aktiv denominovaných v ISK formou úhrady tzv. stabilizačního příspěvku. Islandská Centrální banka od té doby realizovala v několika krocích strategii, směřující k ukončení kapitálových a měnových restrikcí při platbách a obchodování v ISK.

Od druhé poloviny března 2017 mohou bez limitů probíhat zahraniční platby mezi cizinou a Islandem v ISK i v jiných cizích měnách. Jediné kapitálové omezení, které zůstalo v platnosti, cílí proti nekontrolovanému přílivu spekulativního kapitálu a zakazuje obchodování v ISK, využívající rozdílu úrokové míry aktiv (tzv. carry trade), a obchodování s deriváty v ISK.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2014

2015

2016

20172018 (plán)

Příjmy

906,9

930,9

1 415,2

1 093,3

1 165,9

Výdaje

908,2

949,4

1 115,6

1 071,0

1 129,5 

Saldo

-1,3

-18,5

299,6

22,3

36,4

Údaje v mld. ISK.

Vláda realizuje fiskální plán schválený pro léta 2018-2022. Akcentují se v něm investice do infrastruktury a posílení sociálního systému státu. Největší poměrné zvýšení rozpočtových výdajů se týká zdravotnictví, sociálního zabezpečení a vzdělávání. Hlavním infrastrukturním projektem je výstavba nové Národní univerzitní nemocnice v Reykjavíku. K dalším cílům vyšších výdajů státu patří zkrácení čekacích dob na lékařský zákrok, snížení spoluúčasti pacientů, valorizace dávek v rodičovské dovolené a vyšší limit příjmu pro zvýhodněnou daň ze mzdy pracujících důchodců. Vláda hodlá nadále akcelerovat splacení státního dluhu.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2013

2014

2015

2016 

2017 

Běžný účet (v mil. ISK)

114 261

81 430

118 117

188 881 93 275

Kapitálový účet (v mil. ISK)

-1 290

-1 592

-1 476

-1 452 -1 349

Finanční účet (v mil. ISK)

134 558 72 397 117 434 213 015 73 244

Devizové rezervy (v mil. ISK)

474 343

515 844

621 014

779 412

649 505

Dluhová služba 

Veřejný dluh vůči HDP (v %)

50,0

45,9

60,6

46,7

36,1

Vládní dluhopisy (v mil. ISK)

549 655

721 409

794 472 

672 599

704 115

Obsluha státního dluhu (v mil. ISK)

322 522 

154 500 

232 307 

247 594 

206 939

Zahraniční zadluženost (v mil. ISK)

13 381

-13 364

306 910

202 685

116 527

Veřejný dluh celkem (v mil. ISK)

885 558

862 545

1 333 689

1 122 878 

911 053 

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Funkci centrální banky plní Islandská centrální banka (Seðlabanki Íslands).

V souvislosti s hlubokou krizí bankovního sektoru Islandu převzala islandská vláda postupně od podzimu 2008 kontrolu nad hlavními bankami.  V současné době působí na Islandu (pouze) 3 celostátní komerční banky: Arion banki (nástupkyně banky Kaupþing), Íslandsbanki (nástupkyně banky Glitnir) a Landsbankinn (nástupkyně Landsbanki). Dále na Islandu vyvíjí činnost desítka regionálních spořitelen.

Po zestátnění bank vláda učinila v uplynulých letech řadu kroků pro ozdravení bankovního systému. Ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem prošly nástupnické bankovní domy zásadní restrukturalizací a od poloviny roku 2011 dochází k prodeji zdravých částí bank nebo (v rámci vypořádávání konkurzních podstat) k prodeji majetku a dalších držeb těchto bank k pokrytí pohledávek věřitelů a především státu, který je převzal.

V roce 2017 vláda představila koncepci další správy státních podílů ve finančních institucích. V roce 2018 odprodala státní účast v Arion Bank, zůstala 100% vlastníkem Íslandsbanki a v Landsbankinn drží 98 % akcií. Cílem vlády je úplná privatizace Íslandsbanki a dlouhodobá držba 34-40% podílu státu v Landsbankinn. Nepůjde však o rychlý proces: k prodejům se přistoupí, jakmile pro to budou příhodné tržní podmínky. Výnos z odprodeje státních podílů v bankách hodlá vláda použít primárně na umoření státního dluhu.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daně platí všechny fyzické i právnické osoby, které mají status rezidenta a to ze všech příjmů plynoucích z tuzemska i ze zahraničí. Rezidentem se stává podnik okamžikem registrace v obchodním rejstříku a fyzická osoba po 183 dnech legálního pobytu v zemi. Fyzické a právnické osoby bez statusu rezidenta platí daně ze zisku dosaženého činností na Islandu. Příjem z nemovitostí situovaných na islandském území je vždy zdaněn na Islandu. Daňový systém rozlišuje dvě základní formy příjmů:

  • příjem všeobecný (odečítají se výdaje),
  • příjem osobní (příjem ze závislé činnosti).

Daň z příjmu fyzických osob se skládá z daně celostátní a z daně pro místní samosprávu. Celostátní daň pro rok 2018 u příjmů do částky 893 713 ISK/měs. činí 36,94 %, resp. 46,24 % u příjmů nad tuto hranici. Daň pro místní samosprávu se vybírá v jednotné výši 14,44 %.

Ze mzdy dále zaměstnavatel odvádí příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 6,85 % (7,50 % u námořních profesí). Povinný příspěvek do penzijního fondu hradí z hrubé mzdy přímo zaměstnavatel (nejméně 8 %) a solidárně též zaměstnanec (obvykle 4 %).

Obvyklé typy právnických osob (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti) odvádějí korporátní daň z příjmu ve výši 20 %. Ostatním právnickým osobám, jakož i zájmovým společenstvím (asociace, neprofitní organizace, fondy), je stanovena korporátní daň z příjmu ve výši 36 %.

Základní sazba DPH činí výši 24 %. Snížená sazba ve výši 11 % je uplatňována u potravin, knih, časopisů a novin, poplatků za televizní a rozhlasový přijímač, mýtného za použití tunelů, horké (geotermální) vody, elektrické energie, topného oleje, na hotelové ubytování aj. Od DPH jsou osvobozeny zdravotní a sociální služby, poštovní služby, pravidelná linková osobní doprava, taxislužba, platby za pronájem a parkování, vzdělání a sportovní aktivity. Od DPH je rovněž osvobozen vývoz zboží a služeb.

Podrobné informace o daňovém systému lze načerpat na stránkách agentury pro podporu investic na Islandu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: