Itálie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Římě (Itálie)
Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu

  • Italská republika (Repubblica Italiana)

Prezident: Sergio Mattarella

Složení vlády

  • Matteo Renzi - premiér
  • Claudio De Vincenti - státní tajemník Úřadu vlády
  • Sandro Gozi - státní tajemník pro EU
  • Angelino Alfano -  ministr vnitra
  • Paolo Gentiloni - ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce
  • Andrea Orlando -  ministr spravedlnosti
  • Pier Carlo Padoan - ministr hospodářství a financí
  • Giuliano Poletti - ministr práce a sociálních věcí
  • Roberta Pinotti - ministryně obrany
  • Carlo Calenda - ministr hospodářského rozvoje
  • Graziano Delrio  -  ministr infrastruktur a dopravy
  • Maurizio Martina -  ministr zemědělských, potravinářských a lesnických politik
  • Gianluca Galletti - ministr životního prostředí, ochrany půdy a moře
  • Stefania Giannini -  ministryně vzdělávání, vysokého školství a výzkumu
  • Dario Franceschini -  ministr kultury, kulturního dědictví a cestovního ruchu
  • Beatrice Lorenzin -  ministryně zdravotnictví

ministři bez portfeje:

  • Enrico Costa - ministr pro regionální vztahy
  • Maria Anna Madia - ministryně pro veřejnou správu
  • Maria Elena Boschi - ministryně pro ústavní reformy a vztahy s parlamentem

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Celkový počet obyvatel Itálie: 60 795 612 (k 1. 1. 2016)
  • Průměrný roční přírůstek: 0,4 (na 1000 obyv.)

Demografické složení (v %)

 

 

 0-14

 

15-64 

 

 65+ 

 

Průměrný věk 

 

2011

 

14,0

 

65,7

 

20,3

 

43,0 

 

2012

 

14,0

 

65,2 

 

20,8

 

43,3 

 

2013

 

14,0

 

64,8

 

21,2

 

44,0

 

2014

 

13,9

 

64,7

 

21,4

 

44,2

 

2015

 

13,8

 

64,4

 

21,7

 

44,4

 

Zdroj: ISTAT

98 % občanů Itálie se hlásí k italské národnosti; další jazykové a etnické skupiny:

  • německá (Alto Adige),
  • slovinská (Friuli - Venezia Giulia
  • francouzská (Valle d´Aosta)
  • rómská, sintská
  • africké, asijské

Náboženství:

  • 97 % obyvatelstva deklaruje katolické vyznání
  • 1,5 % se hlásí k valdenské evangelické církvi
  • ostatní jsou především muslimové a příslušníci dalších vyznání (z velké části díky vysokému počtu cizinců – migrantů přicházejících v minulých letech do Itálie)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2011

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

 

Nominální HDP/obyv (EURO)

 

27   300

 

26   800

 

26   500

 

26   600

 

26   950

 

Vývoj objemu HDP (%)

 

0,7

 

-2,8

 

-1,7

 

-0,4

 

0,8

 

Míra inflace (%)

 

2,7

 

3,0

 

1,1

 

0,2

 

0,1

 

Míra nezaměstnanosti (%)

 

8,4

 

10,6

 

12,2

 

12,7

 

11,9

 

Zdroj: ISTAT

Vývoj hospodaření státu

(v % HDP)

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

 

Příjmy státního rozpočtu

 

48,1 

 

48,2 

 

48,3 

 

48,2 

 

Výdaje státního rozpočtu

 

51,1 

 

51,2 

 

51,3 

 

51,1 

 

Daňová kvóta

 

44,0 

 

43,8 

 

43,9 

 

43,9 

 

Efektivní daňová kvóta**

 

52,9 

 

52,7 

 

52,8 

 

52,8 

 

Deficit veřejných rozpočtů

 

3,0 

 

3,0 

 

3,0 

 

2,6 

 

Strukturální deficit veřejných rozpočtů***

 

1,6 

 

1,1 

 

1,0 

 

0,7 

 

Primární saldo hospodaření veřejné správy****

 

2,5 

 

2,2 

 

2,1 

 

2,0 

 

Strukturální primární saldo

 

3,9 

 

4,2 

 

4,2 

 

4,2 

 

Celkový veřejný dluh

 

122,2 

 

128,5

 

132,5

 

132,7

 

Veřejný dluh (bez poskytnutých půjček)*****

 

124,2 

 

129,1 

 

133,1 

 

134,0

 

** při započtení odhadovaných příjmů odpovídajících daňovým únikům

*** při očištění od vlivu hospodářského cyklu

**** při odečtení nákladů dluhové služby

**** *bez výdajů vynaložených na přímé půjčky jiným zemím nebo do Evropského stabilizačního mechanismu

Zdroj: předpovědi CSC na základě údajů Italského statistického úřadu (ISTAT) a Italské centrální banky (Banca d’Italia)

Očekávaný vývoj v teritoriu

Dne 8.4.2016 schválila italská vláda Ekonomický a finanční dokument (DEF), stěžejní dokument hospodářského plánování IT Ministerstva financí, který byl v následujících týdnech diskutován IT parlamentem. Dokument, který poskytuje oficiální hospodářský a finanční výhled země a konsolidační cíle veřejných financí pro rok 2016 a následující roky, byl rovněž zaslán do Bruselu. Filosofie přístupu v dosažení konsolidačních cílů veřejných financí zůstává stejná jako v aktualizované verzi DEF z přelomu září/října 2015, revidovány ovšem musely být hospodářské výhledy a s tím i cíle. Růst IT ekonomiky se za rok 2015 zastavil na 0,8%, zatímco vláda ještě v září 2015 předpokládala růst HDP o 0,9%. Zejména z důvodu zpomalení ekonomiky v posledním čtvrtletí roku 2015 bylo třeba upravit též výhled na roky 2016 a 2017, a sice z původně předpokládaného růstu ve výši 1,6% na současných 1,2% v roce 2016, resp. 1,4% v roce 2017.

Hodnocení hospodářského a finančního vývoje země

IT ekonomika dle italské vlády zaznamenala v uplynulém období mírné hospodářské oživení, známkou pomalého růstu byla nicméně i velmi nízká úroveň inflace. MF považuje za problém, že IT zaostává v některých ukazatelích klíčových pro hospodářský rozvoj za celoevropským průměrem (spotřebitelská důvěra), některé ukazatele nicméně naznačují nadějnější vyhlídky: patří sem např. zvýšení průmyslové výroby o 1,7% v roce 2015, stejně jako vývoj v sektorech turistiky či dopravy, naopak již dlouhodobě se s poklesem potýká stavebnictví.

Od poslední aktualizace IT DEF z podzimu loňského roku byl konstatován nižší růst HDP v posledním kvartále roku 2015, který nakonec vedl k růstu HDP za rok 2015 o 0,8%. Došlo též ke zpomalení exportů do evropských i některých mimoevropských zemí (v roce 2015 směřovalo do zemí EU28 celkem 54,9% IT exportu, o rok dříve 55%, z toho do zemí eurozóny pak 40,2%, zatímco v roce 2014 pak 40,5%, naopak rostly vývozy např. do UK a USA, které se podílí na celkovém vývozu IT z 5,4%, resp. 8,7%). Ekonomové předpovídají stabilní vývoj na běžném účtu platební bilance, který skončil v roce 2015 v přebytku ve výši 2,2% HDP a předpovědi MF i EK předpokládají přebytek ve výši cca 2,5% HDP i v dalších dvou letech. Pokračovat má mírné zvyšování zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti, která se poprvé po letech krize v roce 2015 dostala pod úroveň 12% (vláda počítá se snížením nezaměstnanosti na úroveň 11,4% v roce 2016, na 10,8% v roce 2017, na 10,2% v roce 2018 a dokonce na 9,6% v následujícím roce). Tyto a další faktory mají přivést Itálii na křivku pozvolného růstu HDP. Vládní předpoklady reálného růstu HDP pro 2016 jsou, jak výše uvedeno, ve výši: 1,2%  a pro další roky by se růst měl ještě zvyšovat: 2017: 1,4%, 2018: 1,5% a 2019: 1,4%.

Ohledně veřejných rozpočtů vláda předpokládá, že si bude v příštích letech půjčovat stále méně prostředků a především bude využívat výše úrokových sazeb na historických minimech. Současně má stoupat primární přebytek rozpočtu. Dluh podle vládních prognóz již v roce 2015 kulminoval na úrovni 132,7% HDP (oproti předpokladu 132,5%), od letošního roku již má zahájit sestupnou trajektorii až na úroveň 123,8% v roce 2019 (dřívější předpoklad hovořil o dosažení hranice 120% v témže roce). I nadále však MF pracuje se třemi pracovními scénáři snižování veřejného dluhu, které odrážejí odlišný vývoj faktorů, jenž výši dluhu ovlivňují (včetně promítnutí dopadů důchodové politiky). V případě nejoptimističtějšího scénáře růstu IT ekonomiky by k prolomení hranice 120% vůči HDP mohlo dojít již na přelomu 2018/2019, v případě nejpesimističtějšího vývoje pak až v letech 2025/2026. Podle zprávy EK týkající se vývoje dluhů v jednotlivých ČS EU byl však dluh IT z hlediska jeho udržitelnosti označen velmi příznivými indexy.

Ke snižování míry zadlužení, resp. poměru dluhu vůči HDP, má rovněž přispět předpokládané snižování deficitu rozpočtu. Podle vládních propočtů by měl postupně klesat z úrovně 2,6% za rok 2015 na předpokládaných 2,3% v roce 2016. S dosažením vyrovnaného rozpočtu se počítá nyní až v roce 2019 (byť loňské předpoklady předpovídali jeho dosažení o rok dříve). V souvislosti s dluhem je pozitivní skutečností, že IT pravidelně dosahuje primárního přebytku rozpočtu, přestože i v tomto bodě vláda jeho odhad snížila: v letech 2015 skončil ve výši 1,6%, v roce 2018 má dosáhnout výše 2,7% a v následujícím roce pak výše 3,6%.

Aktuální stav reformního programu Renziho vlády

Klíčová rozpočtová opatření na rok 2016

Fiskální cíle definované v DEF pro rok 2016 zůstávají neměnné a reflektují vládní opatření, jejichž hlavním posláním je posílení a urychlení ekonomického růstu, podpora tvorby pracovních míst, podpora investic, snížení daňové zátěže firem i domácností. V rámci „spending review“ se předpokládá rozšíření strukturálních škrtů ve veřejných výdajích a opatření na zvýšení výdajové efektivity, v rámci snížení daňové zátěže se začne realizovat tříletý plán daňových škrtů, počínaje zrušením daně z první nemovitosti, půdy a strojního vybavení (IMU a TASI) počínaje rokem 2016, současně se zavádějí investiční pobídky, např. bonus na amortizaci majetku a nové investice do strojního vybavení. Vláda usiluje o to, aby pro rok 2016 byly zrušeny/odložena platnost ochranných doložek, které předpokládají zvýšení DPH a spotřební daň z pohonných hmot (viz níže). Kromě toho vláda bude pokračovat v krocích na podporu snížení nezaměstnanosti (snížení příspěvků na sociální pojištění o 40% pro nové zaměstnance v režimu smluv na dobu neurčitou), zmírnění chudoby, podpora inovací, energetické účinnosti a jižních regionů Itálie. Počítá též se zvyšováním příjmů rozpočtu jak lepším výběrem daní, tak dobrovolným přiznáváním příjmů ze zahraničí a majetku v držbě italských občanů.

Připravovaná rozpočtová opatření na rok 2017

Vláda též jmenovala některé kroky, které hodlá inkorporovat do připravovaného rozpočtu na rok 2017. Především sem patří návrh na snížení zdanění příjmů firem z 27,5% na 24% a dále výjimky v placení IRAP v zemědělském sektoru. Stejně jako pro letošní rok bude vláda usilovat, aby namísto zvýšení DPH a spotřební daně z pohonných hmot (odpovídající 0,9% HDP) byl tento rozpočtový výpadek kryt jinými opatřeními (pozn.: rozpočet na rok 2016 předpokládá zvýšení nepřímých daní o 0,9% HDP v roce 2017 a o 0,7% HDP v roce 2018; úvahy, jak zabránit tomuto zvýšení daní zahrnují větší úspory ve vládních výdajích či zvýšení jiných daní a dále pozvolnější fiskální konsolidace; vláda současně předpokládá, že ke snížení deficitů veřejných rozpočtů v letech 2017 až 2019 přispějí nižší než aktuálně kalkulované platby za úroky půjček). Nadále se počítá s opatřeními na boj proti daňovým únikům, efektivnějšímu výběru daní a snižování daňového zatížení práce a příjmů firem. I v dalším období let 2018 až 2019 hodlá vláda šetřit především na svých výdajích („spending review“ předpokládá úspory ve výši téměř 29 mld. EUR do roku 2018).

Pokračování v implementaci strukturálních reforem

Renziho vláda pokračuje ve schvalování reformní legislativy, která zůstala jako dluh z dob vlád Letti a Montiho, což podtrhuje velmi důležitý moment přihlášení se k závazkům předchozích vlád. Za poslední dva roky došlo k výraznému úbytku plánované reformní legislativy, přičemž od února 2014 do března 2016 se snížil počet implementovaných opatření z celkových 889 na dnešních 211 opatření. EK, která v listopadu 2015 provedla inventuru implementace IT reformních závazků, u řady reforem konstatovala pokrok, nicméně vládu pobídla v pokračování u těch reforem, u nichž shledala zpoždění v implemetaci. Jedná se především o „spending review“, revizi daní (vč. revize hodnot, z nichž je vypočítávána daň z nemovitostí), posílení kolektivního vyjednávání, či racionalizace poskytování služeb lokálními veřejnými poskytovateli.

V oblasti zvýšení konkurenceschopnosti IT ekonomiky byl předložen návrh zákona, který mj. obnáší opatření proti podvodům v sektoru pojišťovnictví, liberalizaci obchodu s pohonnými hmotami, liberalizaci některých profesí (notáři a právníci), rozšíření působnosti inženýrských firem, odstranění omezení týkající se vlastnictví lékáren. V rámci reformy pracovního trhu je od března 2015 plně implementován Jobs Act. Poslední opatření bylo schváleno v září 2015. Fiskální pobídky pro nově přijímané zaměstnance (až do výše 8060 EUR/ročně na tříleté období) jsou v platnosti již od konce roku 2014 a nyní dochází k jejich snížení (do výše 3250 EUR ročně, přičemž pobídka až do výše 8060 EUR na dva roky zůstává v platnosti pro jihoitalské regiony). Aktuálně vyhodnocuje pověřená skupina expertů dopady Jobs Act: lze konstatovat, že podíl pracovních smluv na dobu neurčitou z počtu nových či upravených pracovních smluv vzrostl z 31,6% v roce 2014 na 41,1% v roce 2015.

V rámci opatření na snížení chudoby a zvýšení sociální inkluze předpokládá Zákon o stabilitě na rok 2016 přijetí tříletého národního plánu. Předpokládá zřízení Zvláštního fondu na snížení chudoby dotovaného 600 mil. EUR pro rok 2016 a 1 mld. EUR počínaje rokem 2017. Počínaje rokem 2017 bude fond použit pro podporu domácností, které mají problém dosáhnout prahu finanční chudoby. Další opatření mají být použity na zvýšení školní docházky a dále pro osoby s omezeními na pracovním trhu. Zvláštní strategický plán, založený jednak na efektivnějším využití unijních fondů a dále na podporu výrobních kapacit, je určen na podporu jihoitalských regionů.

 Zdroje: prezentace MF, IT média

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

 

2011

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

Celkové výdaje

 

804,935

 

820.041

 

819,934

 

826,262

 

 

826.429

 

Celkové příjmy

 

747,781

 

771,731

 

772,479

 

777,206

 

 

784.041

 

Schodek veřejných rozpočtů

 

-57,157

 

-48,310

 

-47,455

 

-49,056

 

-42,388

Zdroj: zpracováno na základě údajů Italského statistického úřadu (ISTAT)

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

Běžný   účet

 

Kapitálový   účet

 

Finanční   účet

 

2011

 

-50,555

 

-1,526

 

59,803

 

2012

 

-6,939

 

3,959

 

-14,806

 

2013

 

14,967

 

161

 

11,333

 

2014

 

31,159

 

3,355

 

50,208

 

2015

34.910

2.074

41.525

Zdroj: Italská centrální banka

Devizové   rezervy – salda v jednotlivých letech (v mil. EUR)

 

 

Měnové   zlato

 

SDR   u IMF

 

Pozice   vůči IMF

 

Volně   směnitelné valuty

 

Disponibilní   aktiva

 

2011

 

-

 

245

 

-2,501

 

1,085

 

231

 

2012

 

-

 

-211

 

-291

 

-151

 

-807

 

2013

 

-

 

-32

 

-302

 

627

 

1,199

 

2014

-

6

-831

258

-384

2015

-

-1170

-1131

2.686

-1.097

Zdroj: Italská centrální banka

Poslední aktualizace stavu rezerv (mil. EUR)

 

k 31. 1. 2015

 

k 31.1. 2016

 

Oficiální rezervy (celkem)

 

129 738

 

123 131

 

Rezervy v cizí valutě

 

29 488

 

31 372

 

Rezervy uložené při MMF

 

3 828

 

2 762

 

SDR (Zvláštní práva čerpání)

 

7 648

 

7 579

 

Zlato

 

78 829

 

78 829

 

Ostatní aktiva

 

0

 

0

 

Zdroj: Centrální banka Itálie

Veřejný dluh vůči HDP (%)

2011

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

 

2016*

116,4

 

122,2

 

128,5

 

132,5

 

132,7

 

132,4

*Předběžný odhad

Zdroj: Italská centrální banka, Ministerstvo financí

Zahraniční zadluženost (mil. EUR)

 

 

K 31.1.2015

Veřejná správa

 

651

Měnové instituce

 

36,943

Přímé investice

 

-12,775

Celkem (vyjma bankovních institucí a veřejné správy)

 

117,434

zdroj: Italská centrální banka

Náklady dluhové služby (v mil. eur)

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

Rozpočtový deficit/HDP (v %)

 

-3,0

 

-2,9

 

-3,0

 

-2,6

Primární saldo (bez započtení dluhové služby)

 

47 538

 

46 959

 

48 936

 

42 388

Náklady dluhové služby v % z HDP

 

5,2

 

4,8

 

 4,7

4,2

Zdroj: ISTAT

Míra veřejného zadlužení se v roce 2014 zvýšila na úroveň 132,5 % HDP, kulminovala v roce 2015 na úrovni 132,7% HDP a díky očekávanému mírnému hospodářskému růstu by se měla v poměru k HDP v příštích letech postupně snižovat. První nepatrné snížení ministerstvo financí očekává v roce 2016.

Veřejný dluh je podle italské vlády udržitelný. Ostatně v období před zavedením společné evropské měny Itálie dokázala míru zadlužení poměrně razantně snižovat. Za růstem míry zadlužení od roku 2009 nestojí ani tak expanzivní fiskální politika nebo nucená záchrana domácích bank (na rozdíl od jiných zemí EU), ale především hospodářská recese.

Fiskální výhled ministerstva financí počítá s dosažením vyrovnaného rozpočtu v roce 2019. Na vývoj veřejných financí bude pozitivně působit dostatek likvidity a optimismu na finančních trzích. Spread se roku 2015 snížil na rekordní úroveň 90 bodů. To se nepochybně odrazí na nižších nákladech dluhové služby.

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Italské bankovnictví prošlo konsolidací a slučováním bank za účasti zahraničních investorů, kteří přispěli k navýšení kapitálu bank a k zavádění nových technologií a produktů. V Itálii má zastoupení přes 40 zahraničních bank. Naopak Itálie je ve světě přítomna více než 80 bankovními subjekty. Pouze malý počet zahraničních bank drží v italských bankách nadpoloviční podíl.  Specifikou italského bankovního sektoru zůstává nižší podíl velkých bank na trhu a existence mnoha menších bankovních ústavů. Zatímco v Nizozemsku a v Belgii má 5 největších bank 88% podíl na bankovním trhu, ve Velké Británii 77%, ve Švýcarsku a ve Francii 74% a ve Španělsku 59%, v Itálii ovládá 5 největších bank pouze 36% finančního trhu. V rámci EU je tento podíl nižší jen v Německu, kde dosahuje 29%. V současné době je na italském území 79% bankovních vkladů spravováno italskými bankami a 21% vkladů zahraničními bankovními domy.

Důležitými orgány v italském bankovnictví jsou: Ministerský výbor pro úvěry a úspory – CICR, ministr financí a především Banca d’Italia (Italská centrální banka). Současným guvernérem centrální banky je Ignazio Visco, poté co se Mario Draghi v listopadu 2011 ujal funkce guvernéra Evropské centrální banky. V Itálii vykonává dohled na bankami a finančními zprostředkovateli (pozn. s těmi nebankovními ve spolupráci s CONSOB), dohlíží na finanční trhy – zejména mezibankovní a dále na trhu se státními dluhopisy, pomáhá s dozorem nad platebním systémem, zastupuje Itálii v MMF, Světové bance atd., plní funkci poradního orgánu italské vlády pro úvěrové otázky a peněžně-finanční problematiku. Jejími akcionáři jsou: italské banky,pojišťovny a státní instituce. Banka poskytuje bankovní služby veřejné správě (zejména z titulu správy státní pokladny) a provádí speciální operace.

CONSOB (Commissione Nazionale per le Societa e la Borsa – Národní komise pro společnosti a burzu) je samostatnou institucí, která vykonává kapitálový dohled nad trhy cenných papírů s cílem zajištění ochrany investorů, efektivity a transparentnosti trhů.

Finanční krize

Italský finanční systém nebyl globální finanční krizí v roce 2008 příliš zasažen. Tento pozitivní fakt lze přičíst konzervativní politice italských bank, které jsou velmi silně vázané na lokální teritorium a nebyly v tak velké míře vystaveny vysoce rizikovým sofistikovaným zahraničním finančním nástrojům. Krize dluhopisového trhu v roce 2011 však měla negativní dopady na italský bankovní sektor. Dvě vlny hospodářské recese v letech 2008 - 2009 a 2011 - 2013 však bankovní systém značně vyčerpaly, protože se zhoršila platební schopnost dlužníků z řad firem i domácností. Nový evropský dozorový orgán EBA vydal doporučení k navýšení vlastního kapitálu některých velkých italských bank v souvislosti s růstem rizika spojeného s držením státních bondů. V roce 2012 požádala o státní pomoc nejstarší fungující banka na světě Monte dei Paschi di Siena, patřící v té době do pětice největších bankovních domů v Itálii. Začátkem roku 2013 vypukl skandál kvůli podezření, že bývalý management této banky zatajoval některé riskantní finanční operace, které vyústily v rozsáhlé ztráty. Ministerstvo financí vyhovělo žádosti banky o pomoc a přistoupilo k emisi tzv. montiho bondů - hybridních dluhopisů v objemu 3,9 mld. eur s cílem zvýšit kapitál banky, která zůstává navzdory problémům se ziskovostí stabilní.  Nicméně, oproti jiným zemím, byla i v době globální finanční krize v Itálii výjimečně nízká míra vládní pomoci bankovnímu sektoru (přibližně ve výši 4 mld. eur, oproti například 250 mld. eur v případě Německa či 100 mld. eur v případě Španělska).

Ohledně situace v bankovním sektoru vláda podniká kroky, které mají vést ke snížení rizika vyplývajícího z nesplácených úvěrů (NPLs). Vláda současně zdůrazňuje, že úroveň bankovních úvěrů poskytnutých nefinančním korporacím je v IT výrazně pod průměrem eurozóny. K únoru 2016 činil podíl NPLs z celkově poskytnutých úvěrů italskými bankovními institucemi celkem 17,5%, přičemž jejich největší podíl spadal na firmy působící ve stavebním sektoru (z 27,2% v rámci všech NPLs).

Zdroj: MF Itálie

Italské banky v ČR

V ČR působí banka UniCredit a Všeobecná úvěrová banka (VÚB), dceřiná společnost  největší italské banky Intesa Sanpaolo. VÚB má centrálu na Slovensku, kde funguje jako univerzální banka, zatímco v ČR působí pouze jako korporátní banka.

UniCredit získala v roce 2002 kontrolu nad Živnobankou a následně v rámci fúze s německou HVB převzala i českou HVB Bank. Od listopadu 2007, kdy došlo ke sloučení Živnobanky s HVB Bank, začala působit na českém trhu pod názvem UniCredit Bank Czech Republic a.s. Mimo ČR má UniCredit Banca své dceřiné společnosti například také v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Polsku, Slovinsku, v pobaltských státech, v Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Turecku a Srbsku. Svou přítomnost na zahraničních finančních trzích nadále významným způsobem posiluje. V ČR chce UniCredit, která je čtvrtou největší českou bankou, v následujících letech expandovat, český (a slovenský trh) ji slouží rovněž k otestování nových produktů.

Banky a pojišťovny v Itálii

Aktuální přehled držitelů licence na poskytování bankovních a pojišťovacích služeb lze nalézt na webových stránkách Italské centrální banky.

 Pořadí největších   italských bank podle tržní kapitalizace v r. 2015

Banka

 

Tržní kapitalizace   v (mld. EUR)

 

Intesa Sanpaolo

 

48,257

 

Unicredit

 

36,603

 

Mediobanca

 

7,359

 

Ubi Banca

 

6,468

 

Banco Popolare

 

4,928

 

Finecobank

 

4,015

 

Bper

 

3,435

 

Banca Popolare di Milano

 

3,365

 

Mps

 

2,904

 

Credito Emiliano

2,591

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Italský finanční úřad (Agenzia entrate)

Výběrem daní se v Itálii zabývají finanční úřady, které také například vydávají fyzickým i právnickým osobám daňové identifikační číslo “Codice fiscale”. Plátcům DPH pak přiděluje zvláštní daňové identifikační číslo pro DPH neboli “Partita IVA” (IVA - Imposta sul valore aggiunto). Jednání se zahraničními společnostmi má v kompetenci finanční úřad ve městě Pescara.

Na stránkách Italského finančního úřadu lze nalézt stručný fiskální průvodce pro cizince v italském a anglickém jazyce: ”Guida fiscale per gli stranieri” (italsky, anglicky).

Daňový poradce (dottore commercialista)

Daňovým poradenstvím se zabývají v itálii “commercialisti”. Pojem “dottore commercialista” lze v češtině vysvětlit jako podnikový, finanční, daňový a účetní poradce. Tito poradci se v Itálii sdružují do profesní komory a vzhledem k poměrně komplikovanému  velmi nestálému daňovém systému jsou jejich služby italskými daňovými poplatníky hojně využívány.

Pozn. Využití služeb kvalifikovaných daňových poradců doporučujeme rovněž českým firmám či subjektům, které mají v úmyslu provozovat na území IT podnikatelskou činnost..  

Přehled různých daní

Daň z příjmů fyzických osob (IRPEF – Imposta sul reddito delle persone fisiche)

Daň z příjmů fyzických osob se řídí jednotnou italskou daňovou úpravou TIUR (Testo Unico delle Imposte sui Redditi). Dani z příjmu podléhají fyzické osoby, rezidenti i nerezidenti. Rezidenti zdaňují své celosvětové příjmy, nerezidenti pouze příjmy dosažené v Itálii.

Zdanitelný příjem je daněn progresivní sazbou v rozmezí 23 % až 43 %.

Daň z příjmů právnických osob (IRES – Imposta sul reddito delle società)

Daň z příjmů právnických osob se rovněž řídí normami TIUR. Společnosti se sídlem v Itálii podléhají dani z příjmů právnických osob získaných v Itálii i v zahraničí. Společnosti nemající sídlo v Itálii podléhají dani z příjmů získaných na území Itálie. Zdanitelný příjem podléhá sazbě 27,50%.

Územní obchodní daň (IRAP – Imposta regionale sulle attività produttive)

Územní obchodní daň je místní daní z hodnoty produkce vytvořené v příslušném regionu za určité období. Příjmy z této daně jdou do rozpočtů jednotlivých regionů. Této dani podléhají všechny subjekty provádějící podnikatelskou činnost. Nerezidenti podléhají IRAP pouze z produkce vytvořené jejich stálou provozovnou v daném teritoriu.                                  

Daň z přidané hodnoty (IVA – Imposta sul valore aggiunto)

Italská pravidla výpočtu a výběru daně z přidané hodnoty vycházejí z příslušných směrnic EU. Daň hradí obvykle  konečný spotřebitel. Plátci DPH si mohou ze svého účtu DPH odpočíst  daně, které zaplatili. DPH nakonec zatíží konečného spotřebitele ve formě procentní přirážky ke konečné ceně zboží či služeb. Základní sazba DPH činí od října 2013  22% (snížené sazby na vybrané druhy služeb a zboží jsou 10 a 4%).

Registrační daně z převodu majetku, hypoteční a katastrální daň

Registrační daně z převodu majetku jsou buď pevné nebo poměrné k hodnotě převáděných aktiv: sazba 2% – 9%.

Zdanění nemovitostí

Daň z nemovitosti - IMU (Imposta municipale unica)

 

Platí se na základě čl. 2 legislativního nařízení č. 504 ze dne  30.12.1992 (http://www.amministrazionicomunali.it/docs/pdf/dlgs_23_2011.pdf), vztahuje se i na tzv. první nemovitosti kategorie A/1, A/8 e A/9 (ostatní tzv. první nemovitosti určené k trvalému bydlení jsou od daně osvobozeny). Pro výpočet výše daně se uplatňuje řada kritérií: vedle výměry a polohy nemovitosti, jde např. také o způsob využití nemovitosti vlastníkem a dále výše ostatních příjmů vlastníka.

 Ze Zákona o stabilitě 2016 vyplývají pro daně z nemovitosti následující novinky:

  • od daně jsou osvobozeni vlastníci tzv. prvních nemovitostí (kategorie A/2, A/3, A/4, A/5, A/6, A/7), kde je majitel trvale hlášen
  • od daně jsou osvobozeny zemědělské pozemky, upevněné stroje a zařízení
  • snížení daně – stavební firmy, vlastnící neprodané nemovitosti – sazba = 0,1%
  • 25% slevu na dani IMU získají vlastníci, kteří pronajímají byt za smluvní nájemné
  • dochází k revizi hodnot, z nichž je daň vypočítávána

IMU z tzv. druhé nemovitosti

  • sazba =  0,76%, ze Zákona o stabilitě plyne pro jednotlivé obce určitá flexibilita snížení či zvýšení daně ve výši max. 0,3%

Poplatky za komunální služby - TASI (Tassa sui servizi indivisibili), např. veřejné osvětlení, údržba komunikací apod. Poskytování těchto veřejných služeb je řízeno městy a obcemi:

  •  osvobozeni jsou vlastníci tzv. prvních nemovitostí
  • osvobozeni jsou nájemníci, kteří využívají nemovitost na trvalé bydlení, zdanění budou i nadále podléhat přechodně ubytovaní studenti aktuálně se zdržující mimo svou domovskou univerzitu a nájemníci, kteří se do dané nemovitosti přesunuli z pracovních důvodů a nezřídili si v dané nemovitosti trvalé bydliště.

 

Dědická daň

Dědická daň se aplikuje na převody majetku nebo práv v důsledku smrti (s výjimkou převodu státních obligací). Dědická daň se vypočítává z celkové hodnoty zděděného majetku a pohybuje se v rozmezí od 4% do 8% hodnoty majetku.

Darovací daň

Vztahuje se na převody majetku nebo práv formou daru, základem daně je hodnota darovaného majetku a sazba se pohybuje od 4 do 8%.

U nemovitosti je daň hypoteční (2%) a katastrální (1%) splatná společně s dědickou nebo darovací daní bez ohledu na to, zda se jedná o první nemovitost pro účely vlastního bydlení či další nemovitost.

Převody společností nebo kontrolních podílů akcií ve společnostech na potomky nebo manžele jsou osvobozeny od dědické a darovací daně. Podmínkou je ovšem pokračování držení akcií nejméně po dobu 5 let od převodu.

Srážkové daně z dividend

Dividendy vyplácené italskými nebo zahraničními společnostmi jednotlivcům nad rámec jejich podnikatelské činnosti podléhají zdanění ve výši 12,5%, pokud se jedná o nekvalifikovaný podíl.

Kvalifikovaný podíl se skládá z akcií nebo ostatních podílových cenných papírů, s nimiž se pojí hlasovací právo na běžné valné hromadě.

Dividendy vyplacené fyzickým osobám nad rámec jejich podnikatelské činnosti týkající se kvalifikovaného podílu v italských společnostech nejsou předmětem srážkové daně, zatímco dividendy týkající se zahraničních společností podléhají srážkové dani ve výši 12,5% jako záloha a v momentě vyplacení dividend je aplikována srážková daň ve výši 49,72%. Při uplatnění srážkové daně se bere ohled na dohody o zamezení dvojího zdanění.

Dividendy vyplácené zahraničními společnostmi se sídlem v ”daňových rájích” podléhají plnému zdanění, pokud daňový poplatník neobdrží kladné rozhodnutí o snížení daně od Italského finančního úřadu.

Dividendy nabyté osobami, které nemají trvalé bydliště v Itálii podléhají obecně 27% zdanění (daň se snižuje na 12,5% z dividend vyplácených držitelům některých typů akcií bez rozhodovacích práv).

Srážková daň z úroků

Úroky z běžných a vkladových účtů u bank, jakož i dluhopisů a cenných papírů v majetku osob majících sídlo na území Itálie, podléhají srážkové dani ve výši 27% nebo 12,5% (hrubé úroky jsou zahrnuty do zdanitelného příjmu a srážka se odpočítá z hrubé daně). Pokud úroky obdrží rezident mimo svou obchodní činnost, nejsou zahrnuty do celkového zdanitelného příjmu.

Úroky z běžných a vkladových účtů, stejně jako z dluhopisů a cenných papírů přijaté subjekty, které nemají trvalé sídlo na území Itálie, podléhají srážkové dani ve výši 30%.

Srážková daň se může snížit v případě platné dohody o zamezení dvojího zdanění mezi Itálii a zemí příjemce.

Srážková daň z autorských poplatků

Autorské poplatky generované v Itálii určené osobám, které nemají trvalé sídlo v Itálii podléhají 30% zdanění. Ve specifických případech se snižuje zdanitelný příjem o 25%. Srážková daň může být snížena v případě platné dohody o zamezení dvojího zdanění mezi Itálii a státem příjemce.

Další informace lze nalézt také v článku na webu BusinessInfo.cz.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: