Itálie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

5. 6. 2017

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Italská republika (Repubblica Italiana)

Prezident: Sergio Mattarella

 

Složení vlády

  • Paolo Gentiloni - premiér
  • Maria Elena Boschi  - státní tajemník Úřadu vlády
  • Sandro Gozi - státní tajemník pro EU
  • Domenico Minitti-  ministr vnitra
  • Angelino Alfano - ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce
  • Andrea Orlando -  ministr spravedlnosti
  • Pier Carlo Padoan - ministr hospodářství a financí
  • Giuliano Poletti - ministr práce a sociálních věcí
  • Roberta Pinotti - ministryně obrany
  • Carlo Calenda - ministr hospodářského rozvoje
  • Graziano Delrio  -  ministr infrastruktur a dopravy
  • Maurizio Martina -  ministr zemědělských, potravinářských a lesnických politik
  • Gianluca Galletti - ministr životního prostředí, ochrany půdy a moře
  • Valeria Fedeli -  ministryně vzdělávání, vysokého školství a výzkumu
  • Dario Franceschini -  ministr kultury, kulturního dědictví a cestovního ruchu
  • Beatrice Lorenzin -  ministryně zdravotnictví

 

Ministři bez portfeje:

  • Enrico Costa - ministr pro regionální vztahy
  • Maria Anna Madia - ministryně pro veřejnou správu
  • Anna Finocchiaro - ministryně pro ústavní reformy a vztahy s parlamentem

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  1. Celkový počet obyvatel Itálie: 60 656 (k 1. 1. 2017)
  1. Průměrný roční přírůstek: 0,4 (na 1000 obyv.)

Demografické složení (v %)

 

 

 0-14

 

15-64 

 

 65+ 

 

Průměrný věk 

 

2011

 

14,0

 

65,7

 

20,3

 

43,0 

 

2012

 

14,0

 

65,2 

 

20,8

 

43,3 

 

2013

 

14,0

 

64,8

 

21,2

 

44,0

 

2014

 

13,9

 

64,7

 

21,4

 

44,2

 

2015

 

13,8

 

64,4

 

21,7

 

44,4

 

2016

13,5

64,2

22,3

44,9

Zdroj: ISTAT

98 % občanů Itálie se hlásí k italské národnosti; další jazykové a etnické skupiny:

  • německá (Alto Adige),
  • slovinská (Friuli - Venezia Giulia
  • francouzská (Valle d´Aosta)
  • rómská, sintská
  • africké, asijské

Náboženství:

  • 97 % obyvatelstva deklaruje katolické vyznání
  • 1,5 % se hlásí k valdenské evangelické církvi
  • ostatní jsou především muslimové a příslušníci dalších vyznání (z velké části díky vysokému počtu cizinců – migrantů přicházejících v minulých letech do Itálie)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

 

2016

Nominální HDP/obyv (EURO)

 

26 800

 

26 500

 

26 600

 

26 950

 

27 600

Vývoj objemu HDP (%)

 

-2,9

 

-1,7

 

0,2

 

0,7

 

1,0

Míra inflace (%)

 

3,0

 

1,1

 

0,2

 

0,1

 

-0,1

Míra nezaměstnanosti (%)

 

10,6

 

12,2

 

12,7

 

11,9

 

11,7

Zdroj: ISTAT

 

 

Vývoj hospodaření státu

(v % HDP)

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

 

2016

Příjmy státního rozpočtu

 

47,8

 

48,1

 

47,9

 

47,8

 

47,2

Výdaje státního rozpočtu

 

50,8

 

51,0

 

50,9

 

49,6

 

49,6

Daňová kvóta

 

43,6

 

43,6

 

43,3

 

43,3

 

42,9

Efektivní daňová kvóta**

 

52,9 

 

52,7 

 

52,8 

 

52,8 

 

51,2

Deficit veřejných rozpočtů

 

3,0 

 

3,0 

 

3,0 

 

2,6 

 

2,4

Strukturální deficit veřejných rozpočtů***

 

1,6 

 

1,1 

 

1,0 

 

0,5 

 

1,2

Primární saldo hospodaření veřejné správy****

 

2,9

 

2,7

 

3,0

 

2,6

 

2,3

 

Strukturální primární saldo

 

3,9 

 

4,2 

 

4,2 

 

3,8

 

2,7

Celkový veřejný dluh

 

122,2 

 

128,5

 

132,5

 

132,1

 

132,6

Veřejný dluh (bez poskytnutých půjček)*****

 

124,2 

 

129,1 

 

133,1 

 

128,5

 

129,1

** při započtení odhadovaných příjmů odpovídajících daňovým únikům

*** při očištění od vlivu hospodářského cyklu

**** při odečtení nákladů dluhové služby

**** *bez výdajů vynaložených na přímé půjčky jiným zemím nebo do Evropského stabilizačního mechanismu

Zdroj: předpovědi CSC na základě údajů Italského statistického úřadu (ISTAT) a Italské centrální banky (Banca d’Italia)

 

Očekávaný vývoj v teritoriu

V dubnu 2017 schválila IT vláda Ekonomický a finanční dokument (DEF), hlavní ekonomický dokument, který přináší pravidelně oficiální souhrn aktuálního vývoje hospodářství, veřejných financí a inventuru reforem pro rok 2017 s výhledem na následující léta. DEF je komplexním dokumentem, jež mj. zahrnuje finanční opatření pro regiony, na podporu hospodářského růstu obecně či opatření na potírání následků loňského zemětřesení. Dokument je současně předkládán IT parlamentu a zasílán EK. Tvoří jej tři obsáhlé dokumenty, jeden obecně ekonomicky zaměřený dokument - Program stability a další týkající se vývoje a tendencí veřejných financí a národní program reforem. Součástí je i dokument týkající se kritérií pro výpočet ekonomických ukazatelů. MF Padoan při prezentaci DEF zdůraznil, že zahrnuje opatření, která vycházejí plně vstříc požadavkům EK na korekci rozpočtového deficitu pro rok 2017.

Hodnocení hospodářského a finančního vývoje země

Zástupce MF IT k aktuálnímu hospodářskému vývoji glosoval, že si vláda nepřeje, aby růst hospodářství země pokračoval i nadále současným pomalým tempem, jak to vyplývá z aktuálních předpokladů, včetně vládních. Předpoklad růstu HDP v letošním i příštích letech se pohybuje kolem 1%. Zdůraznil, že filosofie vládního přístupu s cílem dosáhnout ekonomického růstu a konsolidačních cílů veřejných financí zůstává stejná jako v předchozích verzích DEF s důrazem na reformy, tudíž nedochází zde ke změně vládní politiky. MF nicméně připouští, že v únorové zprávě EK opět vyzvala IT vládu k implementaci ambiciózního plánu reforem, který by přispěly k eliminaci existujících ekonomických nerovnováh, a zabránily tak případné aktivaci procedur v důsledku nadměrného schodku a dluhu.

Konstatováno bylo zlepšující se hospodářské klima v mezinárodního kontextu, především pozitivní signály oživování ekonomik EU. MF doufá, že se tyto signály silněji projeví rovněž v případě IT. Rovněž v IT registruje MF pozitivní signály oživování ekonomiky, které signalizuje podnikatelská komunita, na jejich potvrzení statistiky bude třeba nicméně počkat. IT ekonomika se zotavuje pomalým tempem, mírným tempem roste i soukromá spotřeba, je registrováno oživení investic, růst exportů. Velmi pozitivně rostou prodeje vozidel a právě výroba a vývozy automobilů jsou jedny z nejlépe se vyvíjejících faktorů - vývozy rostou jednak vůči unijním zemím, tak vůči USA. V oblasti stability finančního sektoru vláda podniká kroky vedoucí ke snížení míry špatných úvěrů v portfoliích bank, které pozvolna klesají.

Od poslední aktualizace IT DEF ze září loňského roku byly nově revidovány hospodářské výhledy a s tím i cíle v oblasti vývoje veřejných financí. Růst IT ekonomiky se za rok 2016 zastavil na 0,9%, o desetinu výše, než vláda předpokládala v září 2016. Předpoklad růstu HDP v letošním roce činí 1,1%. Toto mírné zlepšení je nicméně kompenzováno o něco horšími výhledu růstu HDP na další léta, které se pohybují kolem 1% a které bylo třeba oproti předchozím předpokladům revidovat dolů. Výhled růstu HDP na roky 2018 a 2019 je 1%, na r. 2020 pak 1,1%. Ještě v září loňského roku vláda odhadla růst na r. 2018 na úroveň 1,3 a o rok později na 1,2% HDP.

Ohledně vývoje veřejných rozpočtů vláda předpokládá, že IT bude nadále profitovat z historicky nízkých úrokových sazeb. Nejbližší úsilí vedoucí k ozdravení veřejných financí a snížení veřejného dluhu půjde směrem k potírání daňových úniků a zvýšení a zefektivnění revize veřejných výdajů (spending review). Právě v oblasti snižování dluhu a vládního schodku se vládě stále nedaří snižovat jejich výši žádoucím tempem. Zatímco dluh podle dřívějších vládních prognóz měl již v roce 2015 kulminovat na úrovni 132,7% HDP a od r. 2016 měl zahájit sestupnou trajektorii až na úroveň 123,8% v roce 2019 (dřívější předpoklad hovořil o dosažení hranice 120% v témže roce), skutečnost je odlišná. Dle aktuálního dokumentu dosáhl dluh svého maxima vůči HDP ve výši 132,6% v r. 2016, snižovat by se měl začít právě až od letošního roku, nicméně pomalejším tempem. Na letošek je jeho výše odhadována na 132,5% vůči HDP, ještě v r. 2019 se však odhaduje ve výši 128,2%, a v r. 2020 ve výši 126%.

Vláda v návaznosti na předchozí čísla rovněž mírně zhoršuje své pracovní scénáře, které se rovněž týkají veřejného dluhu a které kalkulují se třemi možnými variantami vývoje. Nejoptimističtější scénář růstu IT ekonomiky počítá s možností prolomení hranice 120% vůči HDP někdy na přelomu r. 2020 (v dřívějších odhadech se pracovalo s léty 2018/2019), v případě nejpesimističtějšího vývoje pak ani za horizontem r. 2028.

Ke snižování míry zadlužení, resp. poměru dluhu vůči HDP, má rovněž přispět předpokládané snižování deficitu rozpočtu. Podle vládních propočtů by měl postupně klesat z  úrovně 2,4% za rok 2016 na předpokládaných 2,1% v letošním roce. S dosažením vyrovnaného rozpočtu se počítá nyní až v roce 2020 (byť loňské předpoklady předpovídaly jeho dosažení v r. 2019 a předloňské dokonce o rok dříve). V souvislosti s dluhem je pozitivní skutečností, že IT pravidelně dosahuje primárního přebytku rozpočtu, přestože i v tomto bodě vláda jeho odhad snížila: v letech 2016 skončil ve výši 1,5%, v roce 2017 má dosáhnout výše 1,7% a v následujícím roce pak výše 2,5%.

MF připomnělo, že se IT dlouhodobě pře s EK ohledně metodiky výpočtu mezery výkonu, ze které následně vyplývají i odlišné přístupy k dosažení cílů v oblasti veřejných financí mezi vládou a EK, především výhledy poměru dluhu vůči HDP.

Aktuální stav reformního programu vlády, vč. privatizací

DEF se ve zvláštním dokumentu věnuje rovněž hodnocení a výhledům reformního úsilí vlády, které se stalo předmětem posledního negativního hodnocení ze strany EK. Ta konstatovala, že IT od r. 2016 v implementaci reforem polevila. Vláda je nicméně s postupem reforem celkově spokojena. V přiloženém dokumentu MF analyzuje nejen jejich implementaci dle jednotlivých oblastí, ale rovněž velmi důležité odhady dopadů těchto reforem na vývoj HDP. Zatímco do r. 2020 je jejich celkový dopad odhadován ve výši 2,9% HDP, v r. 2025 již ve výši 4,7% a v dlouhodobém pohledu až 9,9% HDP.

Co se týče konkrétních reforem, MF informovalo, že aktuálně v těchto dnech byla schválena část zákona o zvýšení konkurenceschopnosti. Schválené opatření spočívá především v liberalizaci některých právních služeb či zjednodušení prodeje léčiv, resp. otevření trhu i pro zahraniční operátory. V této oblasti nicméně úsilí vlády dále pokračuje, ještě během letoška by měla být schválena další úprava v této oblasti. Vláda přitom klade velký důraz na zachování vysoké ochrany spotřebitele. Pokračovat má reforma justice, byla dosažena např. politická dohoda nad potřebou změnit status soudců. V rámci probíhajícího spending review bude vláda upravovat nové cíle pro orgány státní správy, krácení výdajů však nebude lineární. Pokračuje reforma pracovního trhu mající za cíl snižování nezaměstnanosti, nedávno byla založena nová agentura pro aktivní zaměstnávání, která bude nově koordinovat regionální úřady. Bude rovněž podepsána nová kolektivní smlouva pro veřejný sektor, kde již několik let nedošlo ke změně platů.

V rámci konsolidace bankovního sektoru vláda reviduje insolvenční legislativu, nový příslušný zákon zkracuje období úpadku bank. IT vláda ale současně uznává, že úpravy v této oblasti zatím nepřinášejí očekávané výsledky, dodává však, že úspěšně pokračuje restrukturalizace bank.

Velké cíle má vláda v oblasti zvyšování investic. Aktuálně probíhá např. slučování podniků ANAS (správa silničních cest) s IT železnicemi, jehož cílem je zvýšit investice do dopravní infrastruktury od letošního roku. V tomto kontextu nicméně bude třeba významně investovat do konkurenceschopnosti průmyslu. Aktuální soustředění se na zvyšování poptávky by mělo být kompenzováno též opatřeními na straně nabídky. Velkou roli v tom hraje program digitalizace průmyslu Industria 4.0., který zahrnuje nové investiční pobídky. MF kvituje  případy zvyšování výroby a exportu v případě některých tradičních IT značek, které dokáží čelit světové konkurenci (např. Maserati).

Privatizace: výsledky let 2015 a 2016, plán na 2017 až 2020

Přes aktuální nepříznivý stav nabízených cen je vláda rozhodnuta pokračovat v programu privatizací státního majetku a podílů státu, přestože přiznává, že ji netěší určitá nejistota týkající se výpočtu výnosů. Program již v roce 2015 přinesl prostředky odpovídající výši 0,4% HDP. V r. 2016 přinesl výnos hlavní realizované privatizace, jíž byl odprodej 46,6% podílu v Řízení leteckého provozu (ENAV), prostředky pouze ve výši 0,1% HDP. Pro léta 2017 až 2020 se počítá s každoročními příjmy odpovídajícími 0,3 % HDP.

Výzva EK k úpravě schodku v rámci rozpočtu na rok 2017

V návaznosti na lednovou výzvu EK k přijetí dodatečných opatření vedoucí ke korekci schodku v rámci rozpočtu na rok 2017 o 0,2% HDP a odpověď MF z února t.r., přijala vláda souběžně s DEF dekret zavádějící opatření na úpravu deficitu rozpočtu tak, jak se k tomu zavázala již v předchozí komunikaci s EK.

Hlavními opatřeními, které mají za cíl snížit deficit o požadovaných 0,2% HDP (odpovídající cca 3,4 mld. EUR), spočívají jednak ve zvýšení a zlepšení inkasa daní a dále v nových prorůstových opatřeních. Vláda do dekretu již promítla předpokládané negativní finanční dopady nákladů z nedávných zemětřesení (ty předpokládají vytvoření fondů s dotací 1 mld. EUR pro léta 2017 až 2019). První opatření na úpravu schodku spočívalo v žádosti (ze dne 7.2.) o prodloužení a rozšíření aplikace „split payment“ až do konce r. 2020. IT návrh již EK schválila. IT si od něho slibuje vyšší inkaso DPH a dodatečné příjmy ve výši přes 1 mld. EUR. Další široce diskutované opatření (mj. z hlediska dopadů na celkové zvýšení daňového zatížení a ev. růst inflace) se týká zvýšení zdanění tabákových výrobků (vč. spotřební daně), loterií a sázek, které by měly do státní pokladny přinést přibližně půl mld. EUR. Další opatření směřují k eliminaci daňového úniku (odhadovaného na cca 4 mld. EUR) a zahrnují též inventuru výdajů – spending review. Ta má dle odhadů vlády přinést úspory ve výši 500 mil. EUR. Opatření směřující na snížení daňových úniků dále spočívají v úpravě odpočtů a vratek, vysoké příjmy si vláda slibuje od snížení hranice příjmu pro daňové deklarace. Zavedena bude rovná daň z příjmu z krátkodobých pronájmů ve výši 21%.

.Zdroje: prezentace MF, IT média

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

 

2011

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

2016

Celkové výdaje

 

804,935

 

820.041

 

819,934

 

826,262

 

 

826.429

 

829 660

Celkové příjmy

 

747,781

 

771,731

 

772,479

 

777,206

 

 

784.041

 

788 952

Schodek veřejných rozpočtů

 

-57,157

 

-48,310

 

-47,455

 

-49,056

 

-42,388

-40 708

Zdroj: zpracováno na základě údajů Italského statistického úřadu (ISTAT)

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

Běžný účet

 

Kapitálový účet

 

Finanční účet

 

2012

 

-6,939

 

3,959

 

-14,806

 

2013

 

14,967

 

161

 

11,333

 

2014

 

31,159

 

3,355

 

50,208

 

2015

34.910

2.074

41.525

2016

42,755

-2,117

63,851

Zdroj: Italská centrální banka

Devizové rezervy – salda v jednotlivých letech (v mil. EUR)

 

 

Měnové zlato

 

SDR u IMF

 

Pozice vůči IMF

 

Volně směnitelné valuty

 

Disponibilní aktiva

 

2012

 

-

 

-211

 

-291

 

-151

 

-807

 

2013

 

-

 

-32

 

-302

 

627

 

1,199

 

2014

-

6

-831

258

-384

2015

-

-170

-1131

2.686

-1.097

2016

-

-1.089

-279

-1.575

1.807

Zdroj: Italská centrální banka

Poslední aktualizace stavu rezerv (mil. EUR)

 

k 31. 1. 2015

 

k 31.1. 2016

 

Oficiální rezervy (celkem)

 

129 738

 

123 131

 

Rezervy v cizí valutě

 

29 488

 

31 372

 

Rezervy uložené při MMF

 

3 828

 

2 762

 

SDR (Zvláštní práva čerpání)

 

7 648

 

7 579

 

Zlato

 

78 829

 

78 829

 

Ostatní aktiva

 

0

 

0

 

 Zdroj: Centrální banka Itálie

Veřejný dluh vůči HDP (%)

2011

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

 

2016

116,4

 

122,2

 

128,5

 

132,5

 

132,1

 

132,6

Zdroj: Italská centrální banka, Ministerstvo financí

Zahraniční zadluženost (mil. EUR)

 

 

K 31.1.2017

Veřejná správa

 

-707.422

Centrální banka

 

-130.520

Banky

 

-174.300

Ostatní sektory

763.072

Celkem

 

-249.170

zdroj: Italská centrální banka

 

 

Náklady dluhové služby (v mil. eur)

 

2012

 

2013

 

2014

 

2015

2016

Rozpočtový deficit/HDP (v %)

 

-3,0

 

-2,9

 

-3,0

 

-2,7

-2,4

Primární saldo (bez započtení dluhové služby)

 

-47 538

 

-46 916

 

-48 999

 

-44 197

-40 809

Náklady dluhové služby v % z HDP

 

5,2

 

4,8

 

 4,6

4,1

4,0

Zdroj: ISTAT

Míra veřejného zadlužení se v roce 2016 snížila na úroveň 132,6 % HDP, kulminovala v roce 2015 na úrovni 132,7% HDP a díky očekávanému mírnému hospodářskému růstu by se měla v poměru k HDP v příštích letech postupně snižovat. První nepatrné snížení ministerstvo financí očekává v roce 2016.

Veřejný dluh je podle italské vlády udržitelný. Ostatně v období před zavedením společné evropské měny Itálie dokázala míru zadlužení poměrně razantně snižovat. Za růstem míry zadlužení od roku 2009 nestojí ani tak expanzivní fiskální politika nebo nucená záchrana domácích bank (na rozdíl od jiných zemí EU), ale především hospodářská recese.

Fiskální výhled ministerstva financí počítá s dosažením vyrovnaného rozpočtu v roce 2019. Na vývoj veřejných financí bude pozitivně působit dostatek likvidity a optimismu na finančních trzích.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Italské bankovnictví prošlo konsolidací a slučováním bank za účasti zahraničních investorů, kteří přispěli k navýšení kapitálu bank a k zavádění nových technologií a produktů. V Itálii má zastoupení přes 40 zahraničních bank. Naopak Itálie je ve světě přítomna více než 80 bankovními subjekty. Pouze malý počet zahraničních bank drží v italských bankách nadpoloviční podíl.  Specifikou italského bankovního sektoru zůstává nižší podíl velkých bank na trhu a existence mnoha menších bankovních ústavů. Zatímco v Nizozemsku a v Belgii má 5 největších bank 88% podíl na bankovním trhu, ve Velké Británii 77%, ve Švýcarsku a ve Francii 74% a ve Španělsku 59%, v Itálii ovládá 5 největších bank pouze 36% finančního trhu. V rámci EU je tento podíl nižší jen v Německu, kde dosahuje 29%. V současné době je na italském území 79% bankovních vkladů spravováno italskými bankami a 21% vkladů zahraničními bankovními domy.

Důležitými orgány v italském bankovnictví jsou: Ministerský výbor pro úvěry a úspory – CICR, ministr financí a především Banca d’Italia (Italská centrální banka). Současným guvernérem centrální banky je Ignazio Visco, poté co se Mario Draghi v listopadu 2011 ujal funkce guvernéra Evropské centrální banky. V Itálii vykonává dohled na bankami a finančními zprostředkovateli (pozn. s těmi nebankovními ve spolupráci s CONSOB), dohlíží na finanční trhy – zejména mezibankovní a dále na trhu se státními dluhopisy, pomáhá s dozorem nad platebním systémem, zastupuje Itálii v MMF, Světové bance atd., plní funkci poradního orgánu italské vlády pro úvěrové otázky a peněžně-finanční problematiku. Jejími akcionáři jsou: italské banky,pojišťovny a státní instituce. Banka poskytuje bankovní služby veřejné správě (zejména z titulu správy státní pokladny) a provádí speciální operace.

CONSOB (Commissione Nazionale per le Societa e la Borsa – Národní komise pro společnosti a burzu) je samostatnou institucí, která vykonává kapitálový dohled nad trhy cenných papírů s cílem zajištění ochrany investorů, efektivity a transparentnosti trhů.

Finanční krize

Italský finanční systém nebyl globální finanční krizí v roce 2008 příliš zasažen. Tento pozitivní fakt lze přičíst konzervativní politice italských bank, které jsou velmi silně vázané na lokální teritorium a nebyly v tak velké míře vystaveny vysoce rizikovým sofistikovaným zahraničním finančním nástrojům. Krize dluhopisového trhu v roce 2011 však měla negativní dopady na italský bankovní sektor. Dvě vlny hospodářské recese v letech 2008 - 2009 a 2011 - 2013 však bankovní systém značně vyčerpaly, protože se zhoršila platební schopnost dlužníků z řad firem i domácností. Nový evropský dozorový orgán EBA vydal doporučení k navýšení vlastního kapitálu některých velkých italských bank v souvislosti s růstem rizika spojeného s držením státních bondů. V roce 2012 požádala o státní pomoc nejstarší fungující banka na světě Monte dei Paschi di Siena, patřící v té době do pětice největších bankovních domů v Itálii. Začátkem roku 2013 vypukl skandál kvůli podezření, že bývalý management této banky zatajoval některé riskantní finanční operace, které vyústily v rozsáhlé ztráty. Ministerstvo financí vyhovělo žádosti banky o pomoc a přistoupilo k emisi tzv. montiho bondů - hybridních dluhopisů v objemu 3,9 mld. eur s cílem zvýšit kapitál banky, která zůstává navzdory problémům se ziskovostí stabilní.  Nicméně, oproti jiným zemím, byla i v době globální finanční krize v Itálii výjimečně nízká míra vládní pomoci bankovnímu sektoru (přibližně ve výši 4 mld. eur, oproti například 250 mld. eur v případě Německa či 100 mld. eur v případě Španělska).

Ohledně situace v bankovním sektoru vláda podniká kroky, které mají vést ke snížení rizika vyplývajícího z nesplácených úvěrů (NPLs). Vláda současně zdůrazňuje, že úroveň bankovních úvěrů poskytnutých nefinančním korporacím je v IT výrazně pod průměrem eurozóny. K únoru 2016 činil podíl NPLs z celkově poskytnutých úvěrů italskými bankovními institucemi celkem 17,5%, přičemž jejich největší podíl spadal na firmy působící ve stavebním sektoru (z 27,2% v rámci všech NPLs).

Zdroj: MF Itálie

Italské banky v ČR

V ČR působí banka UniCredit a Všeobecná úvěrová banka (VÚB), dceřiná společnost  největší italské banky Intesa Sanpaolo. VÚB má centrálu na Slovensku, kde funguje jako univerzální banka, zatímco v ČR působí pouze jako korporátní banka.

UniCredit získala v roce 2002 kontrolu nad Živnobankou a následně v rámci fúze s německou HVB převzala i českou HVB Bank. Od listopadu 2007, kdy došlo ke sloučení Živnobanky s HVB Bank, začala působit na českém trhu pod názvem UniCredit Bank Czech Republic a.s. Mimo ČR má UniCredit Banca své dceřiné společnosti například také v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Polsku, Slovinsku, v pobaltských státech, v Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Turecku a Srbsku. Svou přítomnost na zahraničních finančních trzích nadále významným způsobem posiluje. V ČR chce UniCredit, která je čtvrtou největší českou bankou, v následujících letech expandovat, český (a slovenský trh) ji slouží rovněž k otestování nových produktů.

Banky a pojišťovny v Itálii

Aktuální přehled držitelů licence na poskytování bankovních a pojišťovacích služeb lze nalézt na webových stránkách Italské centrální banky.

 Pořadí největších italských bank podle tržní kapitalizace v r. 2016

Banka

 

Tržní kapitalizace v (mld. EUR)

 

Intesa Sanpaolo

 

40,040

 

Unicredit

 

16,634

 

Mediobanca

 

6,768

 

Finecobank

 

3,337

 

Ubi Banca

2,521

 

Bper

 

2,380

 

Banco Popolare

 

1, 889

 

Banca Popolare di Milano

 

1,577

 

Mps

 

0,614

 

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Italský finanční úřad (Agenzia entrate)

Výběrem daní se v Itálii zabývají finanční úřady, které také například vydávají fyzickým i právnickým osobám daňové identifikační číslo “Codice fiscale”. Plátcům DPH pak přiděluje zvláštní daňové identifikační číslo pro DPH neboli “Partita IVA” (IVA - Imposta sul valore aggiunto). Jednání se zahraničními společnostmi má v kompetenci finanční úřad ve městě Pescara.

Na stránkách Italského finančního úřadu lze nalézt stručný fiskální průvodce pro cizince v italském a anglickém jazyce: ”Guida fiscale per gli stranieri” (italsky, anglicky).

Daňový poradce (dottore commercialista)

Daňovým poradenstvím se zabývají v itálii “commercialisti”. Pojem “dottore commercialista” lze v češtině vysvětlit jako podnikový, finanční, daňový a účetní poradce. Tito poradci se v Itálii sdružují do profesní komory a vzhledem k poměrně komplikovanému  velmi nestálému daňovém systému jsou jejich služby italskými daňovými poplatníky hojně využívány.

Pozn. Využití služeb kvalifikovaných daňových poradců doporučujeme rovněž českým firmám či subjektům, které mají v úmyslu provozovat na území IT podnikatelskou činnost..  

Přehled různých daní

Daň z příjmů fyzických osob (IRPEF – Imposta sul reddito delle persone fisiche)

Daň z příjmů fyzických osob se řídí jednotnou italskou daňovou úpravou TIUR (Testo Unico delle Imposte sui Redditi). Dani z příjmu podléhají fyzické osoby, rezidenti i nerezidenti. Rezidenti zdaňují své celosvětové příjmy, nerezidenti pouze příjmy dosažené v Itálii.

Zdanitelný příjem je daněn progresivní sazbou v rozmezí 23 % až 43 %.

Daň z příjmů právnických osob (IRES – Imposta sul reddito delle società)

Daň z příjmů právnických osob se rovněž řídí normami TIUR. Společnosti se sídlem v Itálii podléhají dani z příjmů právnických osob získaných v Itálii i v zahraničí. Společnosti nemající sídlo v Itálii podléhají dani z příjmů získaných na území Itálie. Zdanitelný příjem podléhá sazbě 27,50%.

Územní obchodní daň (IRAP – Imposta regionale sulle attività produttive)

Územní obchodní daň je místní daní z hodnoty produkce vytvořené v příslušném regionu za určité období. Příjmy z této daně jdou do rozpočtů jednotlivých regionů. Této dani podléhají všechny subjekty provádějící podnikatelskou činnost. Nerezidenti podléhají IRAP pouze z produkce vytvořené jejich stálou provozovnou v daném teritoriu.                                  

Daň z přidané hodnoty (IVA – Imposta sul valore aggiunto)

Italská pravidla výpočtu a výběru daně z přidané hodnoty vycházejí z příslušných směrnic EU. Daň hradí obvykle  konečný spotřebitel. Plátci DPH si mohou ze svého účtu DPH odpočíst  daně, které zaplatili. DPH nakonec zatíží konečného spotřebitele ve formě procentní přirážky ke konečné ceně zboží či služeb. Základní sazba DPH činí od října 2013  22% (snížené sazby na vybrané druhy služeb a zboží jsou 10 a 4%).

Registrační daně z převodu majetku, hypoteční a katastrální daň

Registrační daně z převodu majetku jsou buď pevné nebo poměrné k hodnotě převáděných aktiv: sazba 2% – 9%.

Zdanění nemovitostí

Daň z nemovitosti - IMU (Imposta municipale unica)

 

Platí se na základě čl. 2 legislativního nařízení č. 504 ze dne  30.12.1992 (http://www.amministrazionicomunali.it/docs/pdf/dlgs_23_2011.pdf), vztahuje se i na tzv. první nemovitosti kategorie A/1, A/8 e A/9 (ostatní tzv. první nemovitosti určené k trvalému bydlení jsou od daně osvobozeny). Pro výpočet výše daně se uplatňuje řada kritérií: vedle výměry a polohy nemovitosti, jde např. také o způsob využití nemovitosti vlastníkem a dále výše ostatních příjmů vlastníka.

Ze Zákona o stabilitě 2016 vyplývají pro daně z nemovitosti následující novinky:

  • od daně jsou osvobozeni vlastníci tzv. prvních nemovitostí (kategorie A/2, A/3, A/4, A/5, A/6, A/7), kde je majitel trvale hlášen
  • od daně jsou osvobozeny zemědělské pozemky, upevněné stroje a zařízení
  • snížení daně – stavební firmy, vlastnící neprodané nemovitosti – sazba = 0,1%
  • 25% slevu na dani IMU získají vlastníci, kteří pronajímají byt za smluvní nájemné
  • dochází k revizi hodnot, z nichž je daň vypočítávána
  • IMU z tzv. druhé nemovitosti
  • sazba = 0,76%, ze Zákona o stabilitě plyne pro jednotlivé obce určitá flexibilita snížení či zvýšení daně ve výši max. 0,3%
  • Poplatky za komunální služby - TASI (Tassa sui servizi indivisibili), např. veřejné osvětlení, údržba komunikací apod. Poskytování těchto veřejných služeb je řízeno městy a obcemi:
  • osvobozeni jsou vlastníci tzv. prvních nemovitostí
  • osvobozeni jsou nájemníci, kteří využívají nemovitost na trvalé bydlení, zdanění budou i nadále podléhat přechodně ubytovaní studenti aktuálně se zdržující mimo svou domovskou univerzitu a nájemníci, kteří se do dané nemovitosti přesunuli z pracovních důvodů a nezřídili si v dané nemovitosti trvalé bydliště.Dědická daňDarovací daňU nemovitosti je daň hypoteční (2%) a katastrální (1%) splatná společně s dědickou nebo darovací daní bez ohledu na to, zda se jedná o první nemovitost pro účely vlastního bydlení či další nemovitost.Srážkové daně z dividendKvalifikovaný podíl se skládá z akcií nebo ostatních podílových cenných papírů, s nimiž se pojí hlasovací právo na běžné valné hromadě.Dividendy vyplácené zahraničními společnostmi se sídlem v ”daňových rájích” podléhají plnému zdanění, pokud daňový poplatník neobdrží kladné rozhodnutí o snížení daně od Italského finančního úřadu.Srážková daň z úroků Úroky z běžných a vkladových účtů, stejně jako z dluhopisů a cenných papírů přijaté subjekty, které nemají trvalé sídlo na území Itálie, podléhají srážkové dani ve výši 30%.Srážková daň z autorských poplatkůDalší informace lze nalézt také v článku na webu BusinessInfo.cz.
  • Autorské poplatky generované v Itálii určené osobám, které nemají trvalé sídlo v Itálii podléhají 30% zdanění. Ve specifických případech se snižuje zdanitelný příjem o 25%. Srážková daň může být snížena v případě platné dohody o zamezení dvojího zdanění mezi Itálii a státem příjemce.
  • Srážková daň se může snížit v případě platné dohody o zamezení dvojího zdanění mezi Itálii a zemí příjemce.
  • Úroky z běžných a vkladových účtů u bank, jakož i dluhopisů a cenných papírů v majetku osob majících sídlo na území Itálie, podléhají srážkové dani ve výši 27% nebo 12,5% (hrubé úroky jsou zahrnuty do zdanitelného příjmu a srážka se odpočítá z hrubé daně). Pokud úroky obdrží rezident mimo svou obchodní činnost, nejsou zahrnuty do celkového zdanitelného příjmu.
  • Dividendy nabyté osobami, které nemají trvalé bydliště v Itálii podléhají obecně 27% zdanění (daň se snižuje na 12,5% z dividend vyplácených držitelům některých typů akcií bez rozhodovacích práv).
  • Dividendy vyplacené fyzickým osobám nad rámec jejich podnikatelské činnosti týkající se kvalifikovaného podílu v italských společnostech nejsou předmětem srážkové daně, zatímco dividendy týkající se zahraničních společností podléhají srážkové dani ve výši 12,5% jako záloha a v momentě vyplacení dividend je aplikována srážková daň ve výši 49,72%. Při uplatnění srážkové daně se bere ohled na dohody o zamezení dvojího zdanění.
  • Dividendy vyplácené italskými nebo zahraničními společnostmi jednotlivcům nad rámec jejich podnikatelské činnosti podléhají zdanění ve výši 12,5%, pokud se jedná o nekvalifikovaný podíl.
  • Převody společností nebo kontrolních podílů akcií ve společnostech na potomky nebo manžele jsou osvobozeny od dědické a darovací daně. Podmínkou je ovšem pokračování držení akcií nejméně po dobu 5 let od převodu.
  • Vztahuje se na převody majetku nebo práv formou daru, základem daně je hodnota darovaného majetku a sazba se pohybuje od 4 do 8%.
  • Dědická daň se aplikuje na převody majetku nebo práv v důsledku smrti (s výjimkou převodu státních obligací). Dědická daň se vypočítává z celkové hodnoty zděděného majetku a pohybuje se v rozmezí od 4% do 8% hodnoty majetku.
  •  

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: