Itálie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Římě (Itálie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Italská republika (Repubblica Italiana)

Složení vlády

  • Giuseppe Conte – předseda vlády
  • Luigi Di Maio – místopředseda vlády, ministr hospodářského rozvoje, práce a sociálních politik
  • Matteo Salvini – místopředseda vlády, ministr vnitra
  • Giancarlo Giorgetti – státní tajemník Úřadu vlády
  • Enzo Moavero Milanesi – ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce
  • Alfonso Bonafede -  ministr spravedlnosti
  • Giovanni Tria – ministr hospodářství a financí
  • Elisabetta Trenta – ministryně obrany
  • Danilo Toninelli -  ministr infrastruktur a dopravy
  • Gian Marco Centinaio -  ministr zemědělských, potravinářských a lesnických politik
  • Sergio Costa – ministr životního prostředí, ochrany území a moře
  • Marco Bussetti -  ministr vzdělávání, vysokého školství a výzkumu
  • Alberto Bonisoli -  ministr kultury, kulturního dědictví a cestovního ruchu
  • Giulia Grillo -  ministryně zdravotnictví

ministři bez portfeje:

  • Erika Stefani – ministryně pro regionální vztahy a autonomie
  • Giulia Bongiorno – ministryně pro veřejnou správu
  • Riccardo Fraccaro – ministr pro vztahy s parlamentem a přímou demokracii
  • Barbara Lezzi – ministryně pro jih
  • Lorenzo Fontana – ministr pro rodinu a zdravotně postižené
  • Paolo Savona – ministr pro evropské záležitosti

Zdroj: http://www.governo.it/i-ministeri-0

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Celkový počet obyvatel Itálie: 60 678 878 (k 1. 4. 2018)
  • Průměrný roční přírůstek: 0,6 (na 1000 obyv.)

 

Demografické složení (v %)

 

 

 0-14

 

15-64 

 

 65+ 

 

Průměrný věk 

 

2012

 

14,0

 

65,2 

 

20,8

 

43,3 

 

2013

 

14,0

 

64,8

 

21,2

 

44,0

 

2014

 

13,9

 

64,7

 

21,4

 

44,2

 

2015

 

13,8

 

64,4

 

21,7

 

44,4

 

2016

13,7

64,3

22

44,7

2017

13,5

64,2

22,3

44,9

Zdroj: ISTAT

 

98 % občanů Itálie se hlásí k italské národnosti; další jazykové a etnické skupiny:

  • německá (Alto Adige),
  • slovinská (Friuli - Venezia Giulia
  • francouzská (Valle d´Aosta)
  • rómská, sintská
  • africké, asijské

Náboženství:

  • 97 % obyvatelstva deklaruje katolické vyznání
  • 1,5 % se hlásí k valdenské evangelické církvi
  • ostatní jsou především muslimové a příslušníci dalších vyznání (z velké části díky vysokému počtu cizinců – migrantů přicházejících v minulých letech do Itálie)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2013

 

2014

 

2015

 

2016

2017

Nominální HDP/obyv (EURO)

 

26 500

 

26 600

 

26 950

 

27 700

28 000

Vývoj objemu HDP (%)

 

-1,7

 

0,2

 

0,7

 

1,1

1,5

Míra inflace (%)

 

1,1

 

0,2

 

0,1

 

-0,1

1,2

Míra nezaměstnanosti (%)

 

12,2

 

12,7

 

11,9

 

11,7

11,2

Zdroj: ISTAT

 

(v % HDP)

 

2013

 

2014

 

2015

 

2016

2017

Příjmy státního rozpočtu

 

48,1

 

47,9

 

47,8

 

47,2

46,6

Výdaje státního rozpočtu

 

51,0

 

50,9

 

49,6

 

49,6

48,9

Daňová kvóta

 

43,6

 

43,3

 

43,3

 

42,9

42,6

Efektivní daňová kvóta**

 

52,7 

 

52,8 

 

52,8 

 

51,2

51,0

Deficit veřejných rozpočtů

 

3,0 

 

3,0 

 

2,6 

 

2,4

1,9

Strukturální deficit veřejných rozpočtů***

 

1,1 

 

1,0 

 

0,5 

 

1,2

1,5

Primární saldo hospodaření veřejné správy****

 

2,7

 

3,0

 

2,6

 

2,3

 

2,1

Strukturální primární saldo

 

4,2 

 

4,2 

 

3,8

 

2,7

2,3

Celkový veřejný dluh

 

129,0

 

131,8

 

132,1

 

132,0

131,5

Veřejný dluh (bez poskytnutých půjček)*****

 

128,1

 

128,4

 

128,7

 

129,3

129,0

** při započtení odhadovaných příjmů odpovídajících daňovým únikům

*** při očištění od vlivu hospodářského cyklu

**** při odečtení nákladů dluhové služby

**** *bez výdajů vynaložených na přímé půjčky jiným zemím nebo do Evropského stabilizačního mechanismu

Zdroj: předpovědi CSC na základě údajů Italského statistického úřadu (ISTAT) a Italské centrální banky (Banca d’Italia)

 

Očekávaný vývoj v teritoriu

Nejdůležitější vnitropolitickou událostí sledovaného období byly parlamentní volby, které byly očekávány i z hlediska případných dopadů na vývoj akciových trhů i celkovou ekonomickou stabilitu. Průběh voleb i povolební období provázel relativní klid (dluhopisové úroky či spread zaznamenaly pouze dočasné a mírný výkyvy). Pro další vývoj bude nicméně určující délka povolebního vyjednávání a jeho samotný výsledek, zvláště při vědomí, že ve volbách významně uspěly strany a hnutí, které v řadě svých programových bodů hlásají odklon od dosavadní hospodářské politiky země. Ze strany italských průmyslníků zaznívaly i po volbách výzvy, aby budoucí vláda zachovala kontinuitu s reformním úsilím vlád v rámci předchozího legislativního období (zejména se jedná o reformy trhu práce Jobs Act, Průmysl 4.0 a penzijní reformu. Podle kapitánů italského průmyslu přispěly právě tyto již v minulosti implementované reformy k současnému hospodářskému růstu země. Konfederace italského průmyslu (Confindustria) ještě před volbami předložila pětiletý plán rozvoje země (v rámci únorového setkání téměř 7000 podnikatelů), vnímaný jako přímý vzkaz nově vznikající vládě. Plán mj. předpokládá investice v hodnotě 250 mil. EUR, zvýšení počtu zaměstnaných o 1,8 miliónu, snížení podílu státního dluhu vůči HDP o 21% a růst HDP ve výši 2%.

Ekonomika se ve sledovaném období vyvíjela pozitivně, rostla průmyslová výroba i export a dokonce i domácí poptávka, což potvrdilo pokračující oživení italského hospodářství. Byl též potvrzen růst HDP v r. 2017, a to o 1,5%. Rok 2018 odstartoval pozitivním růstem průmyslové výroby. Ač došlo v měsíčním přehledu ke kolísání statistik, v meziročním srovnání zaznamenala k lednu průmyslová výroba růst o 4% (doplňujeme, že v meziročním vyjádření  vzrostla výroba v prosinci 2017 o 4,9% a v porovnání s listopadem 2017 vzrostla o 1,6%, což zařadilo Itálii mezi nejrychlejší trhy Evropy). Dle statistik ISTAT zaznamenala v prosinci r. 2017 průmyslová produkce jeden z nejlepších výsledků za posledních 7 let. Největší nárůst zaznamenalo hutnické odvětví a výroba kovových produktů vyjma strojů a zařízení (+14,1%), textilní průmysl – oděvy, kůže a doplňky (+11,1%) a výroba a instalace strojů a zařízení (+8,4%). Naopak výrazný pokles zaznamenal energetický sektor (-15,1%), zejména dodávky elektrické energie a plynu, výroba rafinovaných ropných produktů a těžba (-3,5%). Oživování italského hospodářství z kraje roku potvrzuje též výrazný nárůst poskytnutých úvěrů během ledna 2018. Zajímavě se oživení v dlouhodobějším časovém období projevilo např. ve statistikách hospodaření utilitních společností (ze sektorů plynárenství, elektroenergetiky, vodárenství a odpadů), u nichž stouply zisky v roce 2017 v porovnání s rokem 2016 o 8,5%.

V dlouhodobějších srovnáních se ukazuje, že jedním z hlavních hybatelů ekonomiky zůstává i nadále export. V únoru byl sice meziměsíčně zaznamenán pokles italského exportu mimo EU (oproti lednu o 2,5%), naopak meziročně lehce rostl (+0,1%). Itálie by nicméně mohla tratit na případně nově zavedených clech na vývoz do USA. Italský export do USA má hodnotu 40,1 mld. EUR, přičemž obchodní přebytek vývozu do USA přitom dosahuje 27,5 mld. EUR.

Pozitivní zprávou posledního čtvrtletí r. 2017 a rovněž celého loňského roku bylo potvrzení roční inflace ve výši 1,2% (poté, co v prosinci rostla o 0,4%). V tomto významném faktoru došlo k posunu oproti r. 2016, který zakončila deflace v hodnotě -0,1%.

Veřejné finance

V případě veřejných financí pokračovaly obavy ohledně jejich budoucího vývoje v návaznosti na politickou situaci. Itálie byla kvůli výši svého dluhu v pravidelné zprávě EK uvedena mezi zeměmi s rizikem makroekonomické nerovnováhy. Ve sledovaném období ISTAT nicméně potvrdil údaje za r. 2017, kdy došlo ke zlepšení podílu vládního dluhu vůči HDP. Ten v r. 2017 dosahoval 131,5% což znamenalo mírné snížení oproti roku 2016, kdy činil 132 %. Deficit se rovněž snížil na 1,9% (oproti předpokladům vlády2,1%).

Situace na trhu práce

Počátek roku přinesl rovněž pozitivní údaje ohledně vývoje na trhu práce, kde byla zaznamenána nejnižší nezaměstnanost od r. 2013. Průměrná nezaměstnanost činila v r. 2017 11,2%, zaznamenala tak meziroční snížení o půl procentního bodu (11,7% v r. 2016). Počet osob hledajících práci se snížil o 100 tisíc. Kladnému trendu napomohl především růst zaměstnanců na dobu určitou, jejichž počet se zvýšil o téměř 300 tisíc (oproti nárůstu pracovních smluv na dobu neurčitou o 80 tisíc). Nicméně celková nezaměstnanost nedosahuje úroveň evropského průměru (8,6%). Nezaměstnanost mladých je nejnižší od r. 2011, přesto dosahuje vysokých 31,5%.

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

 

2013

 

2014

 

2015

2016

2017

Celkové výdaje

 

819,934

 

826,262

 

826,429

 

829 660

839.599

Celkové příjmy

 

772,479

 

777,206

 

784,041

 

788 952

799 908

 

Schodek veřejných rozpočtů

 

-47,455

 

-49,056

 

-42,388

-40 708

-39 691

Zdroj: zpracováno na základě údajů Italského statistického úřadu (ISTAT)

 

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 (mil. EUR)

 

Běžný účet

 

Kapitálový účet

 

Finanční účet

 

2013

 

14,967

 

161

 

11,333

 

2014

 

31,159

 

3,355

 

50,208

 

2015

34.910

2.074

41.525

2016

42,755

-2,117

63,851

2017

46 471

541

68 870

Zdroj: Italská centrální banka

 

Devizové rezervy – salda v jednotlivých letech (v mil. EUR)

 

 

K 31.1.2014

K 31.1.2015

K 31.1.2016

k 31.1. 2017

 

K 31.1.2018

Oficiální rezervy (celkem)

 

110 697

129 738

123 132

130 450

 

124 563

Rezervy v cizí valutě

 

25 668

29 489

31 373

32 073

 

30 210

Rezervy uložené při MMF

 

4 294

3 828

2 762

2 475

 

2 120

SDR (Zvláštní práva čerpání)

 

6 954

7 648

7 578

6 484

 

6 272

Zlato

 

72 962

87 876

80 258

88 302

 

85 037

 Zdroj: Centrální banka Itálie

 

Veřejný dluh vůči HDP (%)

2013

 

2014

 

2015

 

2016

2017

129,0

 

131,8

 

132,1

 

132,6

131,5

Zdroj: Italská centrální banka, Ministerstvo financí

 

Zahraniční zadluženost (mil. EUR)

 

 

K 31.1.2017

Veřejná správa

 

-707.422

Centrální banka

 

-130.520

Banky

 

-174.300

Ostatní sektory

763.072

 

Celkem

 

 

-249.170

zdroj: Italská centrální banka

 

Náklady dluhové služby (v mil. eur)

 

2013

 

2014

 

2015

2016

2017

Rozpočtový deficit/HDP (v %)

 

-2,9

 

-3,0

 

-2,7

-2,5

-1,9

Primární saldo (bez započtení dluhové služby)

 

-46 916

 

-48 999

 

-44 197

-40 809

-38 599

Náklady dluhové služby v % z HDP

 

4,8

 

 4,6

4,1

4,0

3,8

Zdroj: ISTAT, DEF

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Italské bankovnictví prošlo konsolidací a slučováním bank za účasti zahraničních investorů, kteří přispěli k navýšení kapitálu bank a k zavádění nových technologií a produktů. V Itálii má zastoupení přes 40 zahraničních bank. Naopak Itálie je ve světě přítomna více než 80 bankovními subjekty. Pouze malý počet zahraničních bank drží v italských bankách nadpoloviční podíl.  Specifikou italského bankovního sektoru zůstává nižší podíl velkých bank na trhu a existence mnoha menších bankovních ústavů. Zatímco v Nizozemsku a v Belgii má 5 největších bank 88% podíl na bankovním trhu, ve Velké Británii 77%, ve Švýcarsku a ve Francii 74% a ve Španělsku 59%, v Itálii ovládá 5 největších bank pouze 36% finančního trhu. V rámci EU je tento podíl nižší jen v Německu, kde dosahuje 29%. V současné době je na italském území 79% bankovních vkladů spravováno italskými bankami a 21% vkladů zahraničními bankovními domy.

Důležitými orgány v italském bankovnictví jsou: Ministerský výbor pro úvěry a úspory – CICR, ministr financí a především Banca d’Italia (Italská centrální banka). Současným guvernérem centrální banky je Ignazio Visco, poté co se Mario Draghi v listopadu 2011 ujal funkce guvernéra Evropské centrální banky. V Itálii vykonává dohled na bankami a finančními zprostředkovateli (pozn. s těmi nebankovními ve spolupráci s CONSOB), dohlíží na finanční trhy – zejména mezibankovní a dále na trhu se státními dluhopisy, pomáhá s dozorem nad platebním systémem, zastupuje Itálii v MMF, Světové bance atd., plní funkci poradního orgánu italské vlády pro úvěrové otázky a peněžně-finanční problematiku. Jejími akcionáři jsou: italské banky,pojišťovny a státní instituce. Banka poskytuje bankovní služby veřejné správě (zejména z titulu správy státní pokladny) a provádí speciální operace.

CONSOB (Commissione Nazionale per le Societa e la Borsa – Národní komise pro společnosti a burzu) je samostatnou institucí, která vykonává kapitálový dohled nad trhy cenných papírů s cílem zajištění ochrany investorů, efektivity a transparentnosti trhů.

 

Finanční krize

Italský finanční systém nebyl globální finanční krizí v roce 2008 příliš zasažen. Tento pozitivní fakt lze přičíst konzervativní politice italských bank, které jsou velmi silně vázané na lokální teritorium a nebyly v tak velké míře vystaveny vysoce rizikovým sofistikovaným zahraničním finančním nástrojům. Dvě vlny hospodářské recese v letech 2008 - 2009 a 2011 - 2013 však bankovní systém značně vyčerpaly, protože se zhoršila platební schopnost dlužníků z řad firem i domácností. Nicméně, oproti jiným zemím, byla i v době globální finanční krize v Itálii výjimečně nízká míra vládní pomoci bankovnímu sektoru (přibližně ve výši 4 mld. eur, oproti například 250 mld. eur v případě Německa či 100 mld. eur v případě Španělska).

Ohledně situace v bankovním sektoru vláda v posledních letech vyřešila kritickou situaci v případě několika středně menších bank, které se postupně daří konsolidovat buď garancemi či sloučením s dalšími bankami. Dále podniká kroky, které mají vést ke snížení rizika vyplývajícího z nesplácených úvěrů (NPLs). Vláda současně zdůrazňuje, že úroveň bankovních úvěrů poskytnutých nefinančním korporacím je v IT výrazně pod průměrem eurozóny. K únoru 2016 činil podíl NPLs z celkově poskytnutých úvěrů italskými bankovními institucemi celkem 17,5%, přičemž jejich největší podíl spadal na firmy působící ve stavebním sektoru (z 27,2% v rámci všech NPLs). Na konci roku 2017 pak největší italské banky vykazovaly větší kapitálovou zajištěnost, než činily požadavky ECB. Nicméně jak nejvyšší evropský dohlížecí orgán, tak rovněž EK, nabádalo ČS (vč. Itálie), které zůstávají s likvidací s NPLs pozadu, aby využily stávající hospodářské konjunktury a proces jejich snižování zrychlily. Předpokládá se, že objem nesplácených úvěrů by měl klesnout v r. 2018 pod 200 mld. EUR.

Zdroj: MF Itálie

 

Italské banky v ČR

V ČR působí banka UniCredit a Všeobecná úvěrová banka (VÚB), dceřiná společnost  největší italské banky Intesa Sanpaolo. VÚB má centrálu na Slovensku, kde funguje jako univerzální banka, zatímco v ČR působí pouze jako korporátní banka.

UniCredit získala v roce 2002 kontrolu nad Živnobankou a následně v rámci fúze s německou HVB převzala i českou HVB Bank. Od listopadu 2007, kdy došlo ke sloučení Živnobanky s HVB Bank, začala působit na českém trhu pod názvem UniCredit Bank Czech Republic a.s. Mimo ČR má UniCredit Banca své dceřiné společnosti například také v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Polsku, Slovinsku, v pobaltských státech, v Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Turecku a Srbsku. Svou přítomnost na zahraničních finančních trzích nadále významným způsobem posiluje.

 

Banky a pojišťovny v Itálii

Aktuální přehled držitelů licence na poskytování bankovních a pojišťovacích služeb lze nalézt na webových stránkách Italské centrální banky.

 

 Pořadí největších italských bank podle kmenového kapitálu tier 1 (CET)

 

 

BANKA

 Tier 1 (CET 1)

 

 

Fineco Bank

22,14%

 

 

Mediolanum

21,90%

 

 

Generali

17,00%

 

 

MedioB

 13,50%

 

 

 BPER

 13,17%

 

 

Intesasapaolo

 13,00%

 

 

 Unicredit

 12,80%

 

 

 Ubi Banca

 11,32%

 

 

 BPM

 10,40%

 

Zdroj: Italský ekonomický deník Il Sole 24 ore

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Italský finanční úřad (Agenzia entrate)

Výběrem daní se v Itálii zabývají finanční úřady, které také například vydávají fyzickým i právnickým osobám daňové identifikační číslo “Codice fiscale”. Plátcům DPH pak přiděluje zvláštní daňové identifikační číslo pro DPH neboli “Partita IVA” (IVA - Imposta sul valore aggiunto). Jednání se zahraničními společnostmi má v kompetenci finanční úřad ve městě Pescara.

Na stránkách Italského finančního úřadu lze nalézt stručný fiskální průvodce pro cizince v italském a anglickém jazyce: ”Guida fiscale per gli stranieri” (italsky, anglicky).

 

Daňový poradce (dottore commercialista)

Daňovým poradenstvím se zabývají v Itálii “commercialisti”. Pojem “dottore commercialista” lze v češtině vysvětlit jako podnikový, finanční, daňový a účetní poradce. Tito poradci se v Itálii sdružují do profesní komory a vzhledem k poměrně komplikovanému  velmi nestálému daňovému systému jsou jejich služby italskými daňovými poplatníky hojně využívány.

Pozn. Využití služeb kvalifikovaných daňových poradců doporučujeme rovněž českým firmám či subjektům, které mají v úmyslu provozovat na území IT podnikatelskou činnost..  

 

Přehled různých daní

 

Daň z příjmů fyzických osob (IRPEF – Imposta sul reddito delle persone fisiche)

Daň z příjmů fyzických osob se řídí jednotnou italskou daňovou úpravou TIUR (Testo Unico delle Imposte sui Redditi). Dani z příjmu podléhají fyzické osoby, rezidenti i nerezidenti. Rezidenti zdaňují své celosvětové příjmy, nerezidenti pouze příjmy dosažené v Itálii.

Zdanitelný příjem je daněn progresivní sazbou v rozmezí 23 % až 43 %.

 

Daň z příjmů právnických osob (IRES – Imposta sul reddito delle società)

Daň z příjmů právnických osob se rovněž řídí normami TIUR. Společnosti se sídlem v Itálii podléhají dani z příjmů právnických osob získaných v Itálii i v zahraničí. Společnosti nemající sídlo v Itálii podléhají dani z příjmů získaných na území Itálie. Zdanitelný příjem podléhá sazbě 27,50%.

 

Územní obchodní daň (IRAP – Imposta regionale sulle attività produttive)

Územní obchodní daň je místní daní z hodnoty produkce vytvořené v příslušném regionu za určité období. Příjmy z této daně jdou do rozpočtů jednotlivých regionů. Této dani podléhají všechny subjekty provádějící podnikatelskou činnost. Nerezidenti podléhají IRAP pouze z produkce vytvořené jejich stálou provozovnou v daném teritoriu.

                                  

Daň z přidané hodnoty (IVA – Imposta sul valore aggiunto)

Italská pravidla výpočtu a výběru daně z přidané hodnoty vycházejí z příslušných směrnic EU. Daň hradí obvykle  konečný spotřebitel. Plátci DPH si mohou ze svého účtu DPH odpočíst  daně, které zaplatili. DPH nakonec zatíží konečného spotřebitele ve formě procentní přirážky ke konečné ceně zboží či služeb. Základní sazba DPH činí od října 2013  22% (snížené sazby na vybrané druhy služeb a zboží jsou 10 a 4%).

 

Registrační daně z převodu majetku, hypoteční a katastrální daň

Registrační daně z převodu majetku jsou buď pevné, nebo poměrné k hodnotě převáděných aktiv: sazba 2% – 9%.

 

Zdanění nemovitostí

Daň z nemovitosti - IMU (Imposta municipale unica)

 

Platí se na základě čl. 2 legislativního nařízení č. 504 ze dne 30.12.1992 (http://www.amministrazionicomunali.it/docs/pdf/dlgs_23_2011.pdf), vztahuje se i na tzv. první nemovitosti kategorie A/1, A/8 e A/9 (ostatní tzv. první nemovitosti určené k trvalému bydlení jsou od daně osvobozeny). Pro výpočet výše daně se uplatňuje řada kritérií: vedle výměry a polohy nemovitosti, jde např. také o způsob využití nemovitosti vlastníkem a dále výše ostatních příjmů vlastníka.

Ze Zákona o stabilitě 2016 vyplývají pro daně z nemovitosti následující novinky:

  • od daně jsou osvobozeni vlastníci tzv. prvních nemovitostí (kategorie A/2, A/3, A/4, A/5, A/6, A/7), kde je majitel trvale hlášen
  • od daně jsou osvobozeny zemědělské pozemky, upevněné stroje a zařízení
  • snížení daně – stavební firmy, vlastnící neprodané nemovitosti – sazba = 0,1%
  • 25% slevu na dani IMU získají vlastníci, kteří pronajímají byt za smluvní nájemné
  • dochází k revizi hodnot, z nichž je daň vypočítávána

IMU z tzv. druhé nemovitosti

  • sazba = 0,76%, ze Zákona o stabilitě plyne pro jednotlivé obce určitá flexibilita snížení či zvýšení daně ve výši max. 0,3%

Poplatky za komunální služby - TASI (Tassa sui servizi indivisibili), např. veřejné osvětlení, údržba komunikací apod. Poskytování těchto veřejných služeb je řízeno městy a obcemi:

  • osvobozeni jsou vlastníci tzv. prvních nemovitostí
  • osvobozeni jsou nájemníci, kteří využívají nemovitost na trvalé bydlení, zdanění budou i nadále podléhat přechodně ubytovaní studenti aktuálně se zdržující mimo svou domovskou univerzitu a nájemníci, kteří se do dané nemovitosti přesunuli z pracovních důvodů a nezřídili si v dané nemovitosti trvalé bydliště.

 

Dědická daň

  • Dědická daň se aplikuje na převody majetku nebo práv v důsledku smrti (s výjimkou převodu státních obligací). Dědická daň se vypočítává z celkové hodnoty zděděného majetku a pohybuje se v rozmezí od 4% do 8% hodnoty majetku.

 

Darovací daň

 

  • Vztahuje se na převody majetku nebo práv formou daru, základem daně je hodnota darovaného majetku a sazba se pohybuje od 4 do 8%.
  • U nemovitosti je daň hypoteční (2%) a katastrální (1%) splatná společně s dědickou nebo darovací daní bez ohledu na to, zda se jedná o první nemovitost pro účely vlastního bydlení či další nemovitost.
  • Převody společností nebo kontrolních podílů akcií ve společnostech na potomky nebo manžele jsou osvobozeny od dědické a darovací daně. Podmínkou je ovšem pokračování držení akcií nejméně po dobu 5 let od převodu

 

Srážkové daně z dividend

  • Kvalifikovaný podíl se skládá z akcií nebo ostatních podílových cenných papírů, s nimiž se pojí hlasovací právo na běžné valné hromadě. Dividendy vyplácené zahraničními společnostmi se sídlem v ”daňových rájích” podléhají plnému zdanění, pokud daňový poplatník neobdrží kladné rozhodnutí o snížení daně od Italského finančního úřadu.

 

Srážková daň z úroků

 

  • Úroky z běžných a vkladových účtů, stejně jako z dluhopisů a cenných papírů přijaté subjekty, které nemají trvalé sídlo na území Itálie, podléhají srážkové dani ve výši 30%.

 

Srážková daň z autorských poplatků

  • Autorské poplatky generované v Itálii určené osobám, které nemají trvalé sídlo v Itálii podléhají 30% zdanění. Ve specifických případech se snižuje zdanitelný příjem o 25%. Srážková daň může být snížena v případě platné dohody o zamezení dvojího zdanění mezi Itálii a státem příjemce.
  • Srážková daň se může snížit v případě platné dohody o zamezení dvojího zdanění mezi Itálii a zemí příjemce.
  • Úroky z běžných a vkladových účtů u bank, jakož i dluhopisů a cenných papírů v majetku osob majících sídlo na území Itálie, podléhají srážkové dani ve výši 27% nebo 12,5% (hrubé úroky jsou zahrnuty do zdanitelného příjmu a srážka se odpočítá z hrubé daně). Pokud úroky obdrží rezident mimo svou obchodní činnost, nejsou zahrnuty do celkového zdanitelného příjmu.
  • Dividendy nabyté osobami, které nemají trvalé bydliště v Itálii podléhají obecně 27% zdanění (daň se snižuje na 12,5% z dividend vyplácených držitelům některých typů akcií bez rozhodovacích práv).
  • Dividendy vyplacené fyzickým osobám nad rámec jejich podnikatelské činnosti týkající se kvalifikovaného podílu v italských společnostech nejsou předmětem srážkové daně, zatímco dividendy týkající se zahraničních společností podléhají srážkové dani ve výši 12,5% jako záloha a v momentě vyplacení dividend je aplikována srážková daň ve výši 49,72%. Při uplatnění srážkové daně se bere ohled na dohody o zamezení dvojího zdanění.
  • Dividendy vyplácené italskými nebo zahraničními společnostmi jednotlivcům nad rámec jejich podnikatelské činnosti podléhají zdanění ve výši 12,5%, pokud se jedná o nekvalifikovaný podíl.
  • Převody společností nebo kontrolních podílů akcií ve společnostech na potomky nebo manžele jsou osvobozeny od dědické a darovací daně. Podmínkou je ovšem pokračování držení akcií nejméně po dobu 5 let od převodu.

 

Další informace lze nalézt také v článku na webu BusinessInfo.cz.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: