Itálie

Rozcestník informací o Itálii:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Itálie patří v Evropě k zemím, jež pocítily důsledky pandemie nejvíce. Přes dramatické dopady v sociální i ekonomické sféře si však země nadále udržuje výsadní postavení coby průmyslová a inovační velmoc a i přes pokles v roce 2020 se stále nachází na sedmé příčce v objemu průmyslové výroby ve světě (před Francií a Velkou Británií). Průmyslová výroba se však v důsledku pandemie propadla v Itálii v roce 2020 o 11,4 %, což je druhý nejhorší výsledek od počátku sledování v roce 1990 (po krizi v roce 2009).

Vláda přijala dlouhou řadu opatření na snížení sociálních dopadů pandemie a k zachování průmyslových kapacit. Efektivnost kroků se odrazila rovněž v hodnocení ratingové agentury Moody’s, která potvrdila úvěrovou spolehlivost Itálie na stupni Baa3 se stabilním výhledem. Podle parlamentního rozpočtového výboru poroste HDP Itálie v roce 2021 o 4,3 % a v roce 2022 o 2,7 %. Růst bude stimulován převážně Fondem obnovy EU. Podle statistického úřadu ISTAT kleslo v roce 2020 HDP Itálie o 8,8 %.

V podobě zákonných dekretů bylo vydáno 6 balíčků opatření. Zatím poslední „Sostegni“ obsahuje prostředky v objemu 32 mld. EUR, což představuje 1,9% HDP Itálie a v přípravě je další balíček v objemu 20–30 mld. EUR. Předchozí balíčky během roku 2020 měly hodnotu přes 100 mld. EUR, což je 5,6 % HDP předchozího roku. Díky finančním programům vlády se podařilo zachovat výrobní kapacity a likviditu, kdy vláda garantovala půjčky firem v hodnotě 700 mld. EUR.

Pandemie v Itálii přispěla ke zviditelnění některých rozpočtově opomíjených sektorů, kde nyní dochází k navýšení financí. Mezi současné priority patří věda a výzkum, kam jde z vládních balíčků 23 mld. EUR, školství získá ze státního rozpočtu 3,7 mld. EUR, do zdravotnictví půjde přes 9 mld. EUR, program „Tranzice 4.0“ na zvýšení konkurenceschopnosti italského průmyslu je refinancován částkou ve výši 370 mil. EUR.

Druhotné dopady ekonomické krize se projeví v restrukturalizaci výroby, ve snaze o omezení globálních dodavatelských řetězců, ve změnách pracovní legislativy a rozšíření práce z domova, i v urychlení digitalizace, což jsou současně faktory, které mohou přispět k větší modernizaci Itálie. Vláda rovněž zvažuje návrat výroby u některých strategických sektorů zpět do Itálie.

Itálie má ze všech členů EU obdržet největší podíl z Fondu obnovy EU, ve výši 196,5 mld. EUR. Pro možnost čerpání alokovaných financí zpracovává italská vláda Národní plán obnovy, jehož řízením a koordinací bylo pověřeno Ministerstvo financí. Je rozdělen do šesti investičních oblastí: digitalizace, inovace, konkurenceschopnost a kultura, zelená revoluce a ekologický přechod, infrastruktura pro udržitelnou mobilitu, vzdělávání a výzkum, sociální inkluze, zdraví.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Automobilový průmysl

Italská vláda dle rozpočtového zákona na rok 2021 potvrdila podporu automobilového průmyslu, který považuje za prioritní, jak z pohledu exportu, tak ze strany investiční přitažlivosti. V důsledku pandemie došlo v Itálii k výpadku výroby až 900 tis. vozů. Italská vláda směřuje zdroje především do zelených investic, podpory inovativních technologií a potvrzuje vůli pracovat na rozsáhlejší implementaci výroby elektrických vozů v Itálii. O tom svědčí čínské investice firmy Faw v regionu Emilia Romagna ve výši 1 mld. EUR na výrobu elektrických automobilů.

K elektromobilitě směřuje rovněž automobilka Stellantis (fůze Fiat, Chrysler, PSA), která je dnes čtvrtým největším výrobcem automobilů. V Itálii se v roce 2020 výrazně zvýšil podíl hybridních a elektrických vozů oproti roku 2019. Z celkového počtu 127 tis. aut (podíl 6,6 % na celkovém počtu aut) se zvýšil na 281 tis. aut (20,3 %), což je téměř trojnásobek. Vzhledem k plánovaným investicím do infrastruktury může růst i dosud stagnující sektor výroby autobusů.

Civilní letecký průmysl

Italská poptávka v tomto sektoru se kryje s nabídkou ČR. Konkrétní příležitosti pro české firmy se nabízejí zejména v oblasti lehkých vrtulových letadel či komponent v oblasti kosmického průmyslu. V případech obou sektorů již spolupráce probíhá a roste spolupráce v rámci projektů Evropské unie.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Vzhledem k pokračujícím problémům v italské infrastruktuře (pád mostu Morandi v Janově a dalších mostů) a v návaznosti na rozjezd italského hospodářství po ukončení pandemie bude Itálie pokračovat ve velkých infrastrukturních dílech. Podle Národního programu obnovy hodlá vláda urychlit a zjednodušit administrativní postupy a zadávání tendrů, aby mohla co nejdříve stavět.

Pro infrastrukturu bude k dispozici 32 mld. EUR, které budou použity na výstavbu vysokorychlostního železničního spojení, realizaci Plánu italských přístavů, digitalizaci letišť a logistických systémů, bezpečnost a digitální monitorování silnic, viaduktů a mostů. Na hlavní komunikační spojení se vyhrazuje částka 28,3 mld. EUR, 3,68 mld. EUR na intermodální nákladní dopravu a integrovanou logistiku.

Italské železnice se kromě průběžné obměny vozového parku soustředí na posílení železničního spojení mezi Apeninským poloostrovem a ostatními částmi Evropy, a to jak v osobní, tak nákladní dopravě. Výstavba a rozšíření nových koridorů mezi italskými přístavy a zeměmi na sever od Alp mají za cíl zvětšit objem přepravovaného zboží a zkrátit přepravní vzdálenosti mezi asijskými přístavy a evropskými destinacemi. V případě osobní dopravy bude realizována výstavba rychlostního železničního spojení mezi severoitalským Turínem a francouzským Lyonem, jejíž dokončení se odhaduje na rok 2032.

Vzhledem k tomu, že se během karantény osvědčil intermodální způsob přepravy zboží (kombinace silniční a železniční přepravy), GTS Rail, soukromá železniční společnost na přepravu zboží pokračuje v investicích do nákupu lokomotiv a vagonů.

Českým dodavatelům se v sektoru nabízí široká škála příležitostí od projekčních prací po subdodávky materiálů či služeb.

Energetický průmysl

Zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů patří mezi priority italské vlády a energetická tranzice je jedním z pilířů Plánu ekonomické obnovy. Cílem je navýšení obnovitelných zdrojů o 30 %, tedy na 55 % spotřeby během následujících let. Zelená energetika dnes v Itálii zaměstnává více než 3 mil. osob (zároveň se otevírá dalších 500 tis. pracovních míst) a příležitosti se tak naskýtají v rámci celého výrobního a dodavatelského řetězce. Dojde k výstavbě nové infrastruktury, digitalizaci rozvodových sítí, rozvoji elektromobility či investicím do vývoje vodíkových technologií.

O možnostech uplatnění na italském trhu svědčí i výrazné postavení českého holdingu EPH, který v Itálii vlastní elektrárny v několika regionech (6 plynových, 3 tepelné na biomasu a 1 na uhlí). Itálie rovněž plánuje stavbu národní úložiště radioaktivního odpadu. Náklady projektu se odhadují na 900 mil. EUR. Výstavba národního úložiště a s tím spojeného technologického parku předpokládá vypisování veřejných soutěží a tendrů a představuje rovněž řadu příležitostí pro firmy, které se zabývají nakládáním s radioaktivním odpadem.

ICT

Vláda vyčlenila v rámci Národního plánu na obnovu více než 40 miliard (20 % z celkových zdrojů) na digitální přechod země a rozvoj sítí 5G, na širokopásmové připojení a modernizaci státní správy. Digitalizace ekonomiky je rovněž prioritou italského předsednictví skupiny G20. Konkrétní cíle: digitalizace průmyslu se zvláštním důrazem na malé a střední podniky a na rozvíjející se technologie, jako je umělá inteligence a blockchain, zvýšení volného oběhu dat, zlepšení propojení a sociálního začlenění, podpora rozvoje inteligentních měst.

Obranný průmysl

Itálie je jedním z významných hráčů na poli evropského obranného průmyslu a silným podporovatelem trendu směřujícího ke konsolidaci evropské politiky vyzbrojování. Aktivně podporuje mezinárodní obranně-průmyslovou spolupráci, zejména v high-tech sektorech, ale také v oblasti letectví, systémů řízení a velení, komunikačních a elektronických systémů a softwaru či avioniky.

V návaznosti na zelenou revoluci zvažuje Itálie širší spojení zemědělského a kosmického průmyslu. Satelity by mohly pomoci zvýšit účinnost a kvalitu zemědělské výroby a pomoci k nižší spotřebě zdrojů a vyšší ochraně životního prostředí.

Strojírenský průmysl

Itálie je jednou z předních zemí, která implementuje roboty do výrobních procesů a zaujímá ve světovém měřítku 6. místo. Robotika si udržuje vysokou úroveň poptávky i v období pandemie a očekává se vyšší zapojení např. do zdravotnických zařízení, využití při dezinfekci a sterilizaci prostor a v oblastech s vysokým výskytem viru. Vyšší investice se očekávají do telemedicíny, monitoring infekcí a sledování rizikových pacientů.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Následkem zastaralé vodovodní infrastruktury dochází v Itálii ke ztrátě 47,6 % pitné vody. Sektor trpí nedostatkem investic, nachází se na jednom z posledních míst v Evropě za Rumunskem a Maltou s částkou 40 Eur na osobu ročně oproti evropskému průměru 100 Eur. Na 60 % italských vodovodních sítí je v provozu déle než 30 let, a 25 % dokonce 50 let.

Italská vláda hodlá vyčlenit v rámci Národního programu obnovy částku kolem 15 mld. EUR, kterou bude investovat do opravy vodovodní infrastruktury prostřednictvím investičního plánu pro účinnost a prováděním integrovaného vodního systému, který zahrnuje modernizaci distribuční sítě pitné vody, snížení antropogenního tlaku na vodní ekosystémy s cílem zmírnění klimatických dopadů, výstavbu nových a moderních čističek, radikální a důkladný zásah do kanalizačních sítí.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Italský farmaceutický průmysl (i díky přítomnosti nadnárodních korporací) patří k evropské špičce. Vývoz antibiotik do Itálie sice od vstupu ČR do EU vzrostl téměř na dvojnásobek, avšak nedosahuje zatím úrovně z konce 90. let. Významnou příležitostí v souvislosti s pandemií se jeví vývoj vakcín a léků. Italská vláda vyčlenila na podporu zdravotnictví částku 9 mld. EUR. Příležitosti mohou být v navyšování kapacit nemocnic, konverzi továren na výrobu vakcín či výzkumu.

Zajímavou položkou z pohledu pozitivní tendence trhu jsou potravinové a vitaminové doplňky, jejichž poptávka na italském trhu neustále stoupá. Itálie je hlavním evropským trhem s podílem 27 %. Průměrná spotřeba vitaminů a potravinových doplňků stoupla v období 2009–2019 o 126 %, zhruba 32 mil. Italů konzumuje vitaminové doplňky, z nichž 17 mil. osob je zařadilo do denního režimu.

Velvyslanectví ČR v Římě
e-mail: commerce_rome@mzv.cz
www.mzv.cz/rom




• Témata: Podpora exportu
• Teritorium: Itálie