Itálie

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoŘím
Počet obyvatel59,25 mil.
Jazykitalština
Náboženstvíkatolické
Státní zřízeníparlamentní republika
Hlava státuSergio Mattarella
Hlava vládyMario Draghi
Název měnyeuro
Cestování
Časový posun
Kontakty ZÚ
VelvyslanecPhDr. Hana Hubáčková
Ekonomický úsekIng. Marcel Sauer
Konzulární úsekMgr. Jana Karfíková
CzechTradeMgr. Marek Atanasčev
Czechinvestne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 2 747,50
Hospodářský růst (%) 6,5
Inflace (%) 1,9
Nezaměstnanost (%) 9,5

Itálie je parlamentní republika. Hlavou italského státu je prezident, který jmenuje předsedu vlády. Parlament se skládá ze 2 komor: poslanecké sněmovny a senátu. Země se administrativně člení na 20 regionů. 5 z nich má zvláštní autonomní status, díky němuž mohou tyto regiony přijímat legislativu upravující některé místní záležitosti. Itálie je 8. největší ekonomikou světa a 3. nejsilnější ekonomikou Eurozóny. Je 8. největším světovým exportérem a 11. největším světovým dovozcem. Terciární sektor generuje 69 % HDP a zaměstnává 70 % osob. Průmysl se podílí na HDP z 29 % a na  zaměstnanosti z 25 %. Turismus tvoří 12 % HDP. Přes několik nepřehlédnutelně globálních firem, hrají ve zdejším hospodářství klíčovou roli malé a střední firmy a řada z nich vyniká ve svém oboru. Itálie se řadí ke špičce ve strojírenském a farmaceutickém průmyslu, automobilovém a zemědělsko-potravinářském průmyslu, nábytkářství a robotice. Patří k předním tvůrcům designu a luxusních výrobků.  Podle indexu lidského rozvoje je v Itálii vysoká životní úroveň a v žebříčku hodnotícím kvalitu života se řadí na 8. místo světa. Reálná mzda však za období 2010 – 2020 klesla o 8,3% a 1,5 mil. zaměstnanců se pohybuje na hranici chudoby. Roste obliba značky „Made in Italy“ zvláště po výhře fotbalového EURO,  písňové Eurovise a zvolením zemí roku časopisem The Economist. Itálie je zakládajícím členem EU, Eurozóny, OECD, G20, jehož předsednictví se Itálie poprvé ujala v prvním pololetí 2021. Itálie vlastní třetí největší zásobu zlata na světě a je čtvrtým největším přispěvatelem do rozpočtu EU.   Itálie je šestým nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR. ČR je pro italský vývoz na 16. a pro dovoz 14. místě. Objem bilaterálního obchodu setrvale roste a za rok 2021 dosáhl rekordního objemu 14,9 mld. EUR. Italský trh je vysoce konkurenční a přesycený. Navíc zde značné rozdíly mezi regiony, zvláště mezi severem a jihem, což je třeba zohlednit při vstupu na italský trh. Šanci na úspěch mají výrobky s vysokou přidanou hodnotou nebo s výjimečnými technickými parametry. Pro začátek je strategické využít služeb obchodních zástupců, kteří jsou znalí místních trhů a jsou napojeni na odběratele. Na obou stranách obchodní výměny jsou nejvýraznějším prvkem dopravní prostředky a automobilový průmysl. Z ČR se vedle automobilů a motorových vozidel jako traktory, autobusy a jejich součásti a příslušenství, reaktory a kotle, stroje automatizovaného zpracování dat, tabákové výrobky, výrobky ze železa a oceli, plasty, optické přístroje, sklo, papír a papírenské výrobky a potravinářské výrobky. Mezi perspektivní obory dlouhodobě patří stavebnictví, dopravní průmysl, vodohospodářský sektor, kam se chystá italská vláda investovat na restrukturalizaci vodovodních sítí, kosmický průmysl a smart technologie.  Italská ekonomika poroste podle odhadů reflektujících pokračující pandemii, růst cen energií a ruskou agresi na Ukrajině v r. 2022 o 2,2 %.

Mapa globálních oborových příležitostí – Itálie (MZV) (70.99kB) Souhrnná teritoriální informace (STI) Itálie (384.22kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Hlavou republiky je prezident, který je volen nepřímo na zasedání obou parlamentních komor na dobu sedmi let. Výkonnou moc má vláda v čele s premiérem. Parlament je volený na pět let. Tvoří jej Sněmovna poslanců s 630 členy a Senát s 315 volenými senátory a 5 doživotními, které jmenuje prezident. Italským prezidentem je od února 2015 Sergio Mattarella. Předsedou vlády je od února 2021 Mario Draghi. Itálie vznikla v r. 1861 vyhlášením italského království. Vzedmutí nacionalistů vedlo v roce 1922 k nástupu fašistické diktatury Benita Mussoliniho a účasti ve druhé světové válce na straně Osy. V roce 1946 se Itálie stala demokracií. Během padesátých a šedesátých let dvacátého století zažila silné období hospodářského a kulturního růstu. Itálie je zakládajícím členem NATO, EU a skupiny G7, resp. G20. 

Během let 2017 – 2021 se vystřídaly 4 vlády (Gentiloni, Conte I, Conte II, Draghi). Situace se ustálila se jmenováním úřední (technicko-politické) exekutivy nestraníka a bývalého předsedy ECB Maria Draghiho. Vláda je u moci nadále a skládá se dále ze středo/levice (Demokratická strana/PD a Hnutí  5 hvězd /H5H, Italia Viva/IV, Svobodní a rovní/LeU) a pravicového bloku (Vzhůru Itálie/FI a Liga), z něhož se do opozice oddělila strana Bratři Itálie/FdI. Počátkem února 2022 byl opět zvolen do funkce prezident Mattarella. Počínaje vstupem Hnutí  5 hvězd/H5H  do parlamentu v r. 2013 a po jeho vítězství ve volbách na jaře 2018 se potvrdila tripolární dynamika vnitropolitického systému IT, kdy došlo k narušení tradičního politického schématu levice vs. pravice. Hnutí H5H následně prošlo postupnou transformací a ukotvilo se na středolevém politickém spektru. Parlamentní volby se budou v řádném termínu konat na jaře 2023. V důsledku ústavní reformy má dojít v příštím volebním období k redukci zákonodárců z 945 na 600. V mezidobí je nutné předefinovat volební obvody platného volebního systému a aktualizovat vnitřní parlamentní předpisy. Nalézt shodu na podobě nového volebního zákona se dosud nepodařilo.

Složení vlády

  • Mario Draghi – předseda vlády
  • Roberto Garofoli – státní tajemník Úřadu vlády
  • Luciana Lamorgese – ministryně vnitra
  • Luigi Di Maio – ministr zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce
  • Giancarlo Giorgetti – ministr průmyslu
  • Marta Cartabia –  ministryně spravedlnosti Daniele Franco – ministr hospodářství a financí
  • Lorenzo Guerini – ministr obrany Enrico Giovannini –  ministr infrastruktur a udržitelné mobility
  • Stefano Patuanelli –  ministr zemědělských, potravinářských a lesnických politik Roberto Cingolani – ministr životního prostředí, ochrany území a moře
  • Patrizio Bianchi –  ministr vzdělávání
  • Maria Cristina Messa – ministryně vysokého školství a výzkumu
  • Dario Franceschini –  ministr kultury Roberto Speranza –  ministr zdravotnictví
  • Andrea Orlando – ministr práce a sociálních politik
  • Massimo Garavaglia – ministr cestovního ruchu
  • ministři bez portfeje:
  • Mariastella Gelmini – ministryně pro regionální vztahy a autonomie
  • Renato Brunetta – ministr pro veřejnou správu Federico D‘Incà – ministr pro vztahy s parlamentem a přímou demokracii
  • Maria Rosaria Carfagna – ministryně pro jih a teritoriální kohezi Elena Bonetti – ministryně pro rovné příležitosti  rodinu
  • Vittorio Colao – ministry pro technologickou inovaci a digitální tranzici
  • Fabiana Dadone – ministryně pro politiku mládeže
  • Erika Stefani – ministryně pro postižené

Zdroj: http://www.governo.it/i-ministeri-0


1.2. Zahraniční politika země

Itálie patří mezi nejvýraznější země západní Evropy, je zakládající členskou zemí EU i NATO, je členem mezinárodních neformálních sdružení spojujících nejvyspělejší světové ekonomiky (G7, G20) a patří do velké části mezinárodních organizací (OSN, OECD, OBSE, WTO, Rada Evropy, SEI ad.). Tři významné mezinárodní organizace patřící pod OSN – konkrétně FAO, WFP a IFAD – v Římě mají sídlo. Vliv v zahraničně-politických tématech Itálii zajišťuje mj. členství v alianční Kvintě (US, UK, FR, DE, IT) či Kontaktní skupině (US, UK, FR, DE, IT a RU).

Dlouhodobou prioritou italské zahraniční politiky je oblast Středomoří, resp. tzv. „rozšířeného Středomoří, na jehož stabilitě a prosperitě do velké části závisí. Itálie je proto aktivní vůči Libyi, podporuje její demokratický vývoj, ale i hospodářské oživení, na němž hodlá participovat. Další zahraničně-politickou prioritou je pro Itálii oblast Sahelu, která je pro bezpečnost oblasti Středomoří zásadní a region Afrického rohu, zejm. Etiopie a Eritrea. Klíčovou zahraničně-politickou otázkou v evropském kontextu je pro Itálii dlouhodobě oblast západního Balkánu (mj. Albánie) a proces rozšíření EU o země regionu. Kabinet pod vedením Maria Draghiho (u moci od února 2021) jako základ italské zahraniční politiky definoval italské členství v EU a NATO.

Ruská agrese proti Ukrajině zahájená v únoru 2022 pochopitelně výrazně definovala i italskou zahraniční a bezpečnostní politiku. Itálie se jednoznačně vyjadřuje proti ruské invazi na UA, připojuje se k veškerým krokům podpůrným pro UA a namířeným proti RU. Kyjevu posílá Itálie od počátku března 2022 vojenskou techniku, včetně těžkých zbraní, aktivní je v humanitární pomoci i přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Italští vládní představitelé se jednoznačně vyjadřují ve prospěch Ukrajiny, Itálie se podporuje sankce proti Rusku.

Itálie je aktivní v zahraničních vojenských misích – pod hlavičkou OSN, NATO i EU ad. Je přítomna na Blízkém východě, v Afghánistánu i Iráku, oblasti Sahelu i na západním Balkáně a jinde. Přímo v Římě má ústředí unijní vojenská mise EUNAVFOR Med Irini zaměřená na kontrolu dodržování zbraňového embarga vůči Libyi i mise MFO (Multinational Force and Observers) dohlížející na implementaci mírové dohody mezi IL a EG. V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině posílila Itálie svou přítomnost na tzv. východním křídle NATO (např. LV, RO, BG, HU).

České zájmy v Itálii zastupuje Velvyslanectví ČR v Římě, Generální konzulát v Miláně a sedm Honorárních konzulátů ČR v zemi. Itálie disponuje svým zastupitelským úřadem v Praze a Honorárním konzulátem v Brně.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel ke dni 1. 1. 2022 činil 59 249 mil. lidí a za rok 2021 se snížil o zhruba 250 tis.   Itálie je podle počtu obyvatel (po Německu a Francii) třetí nejlidnatější zemí EU a 23. zemí na světě. Hustota obyvatel je 197 na 1 km2 (k 1. 1. 2021), nejlidnatější oblastí Itálie je region Lombardie (16,5 %), která má téměř dvojnásobný počet obyvatel než Lazio (9,7 %), které ji v žebříčku následuje. Na posledním místě se nachází Údolí Aosta,  kde žije 0,2 % obyvatel.   Podíl ekonomicky činného obyvatelstva (15 až 64 let) činí 35 075 mil., tj. 59,2 % obyvatel. Itálie se řadí k zemím s nejvyšší průměrnou délkou života (muži 80,1 let a ženy 84,7 let) na světě. Růst populace stagnoval v období 1981 – 2001. V první dekádě 21. století došlo k růstu především v důsledku přistěhovalectví a následoval klesající trend. Z demografického hlediska je Itálie jednou ze zemí s nejnižší porodností na světě; v roce 2021 činil průměrný počet porodů na jednu ženu 1,25.  Podíl mužů v Itálii činil 48,7 %, podíl žen 51,3 %.  Cizinců je 8,8 %. Národnostní složení: 91,1 % občanů Itálie se hlásí k italské národnosti; další jazykové a etnické skupiny: německá (Alto Adige), slovinská (Friuli – Venezia Giulia), francouzská (Valle d´Aosta), rómská, sintská, africké, asijské. Náboženské složení: 97 % obyvatelstva deklaruje katolické vyznání, 1,5 % se hlásí k valdenské evangelické církvi, ostatní jsou především muslimové a příslušníci dalších vyznání (z velké části díky vysokému počtu cizinců – migrantů přicházejících v minulých letech do Itálie).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Během roku 2020 ztratila Itálie v důsledku pandemie 9 % HDP. Během roku 2021 činil růst HDP 6,5 % a došlo k zotavení ekonomiky. Konec roku 2021 přinesl pozitivní očekávání a optimistické odhady, ale s počátkem roku 2022 se pojil růst cen energií (+723 % oproti roku 2019), inflace a válka na Ukrajině a z toho vyplývající redukce odhadů ze 4,7 % na 2,2% růst HDP v roce 2022. Míra inflace se pro rok 2022 odhaduje na 5,8 % a v r. 2023 se očekává snížení na 2,1 %. Jádrová inflace se sice drží na nízkých hodnotách, ale pouze za cenu osekávání marží výrobců. Nezaměstnanost činila v r. 2021 9,5 % a během r. 2022 by měla snížit na 8,7 %, ale nezaměstnanost mladých lidí v Itálii dosahuje vysokých hodnot (24,5 %).  

Pilířem hospodářského rozvoje je Národní plán obnovy a odolnosti (PNRR). Itálie získala na obnovu ekonomiky po pandemii největší díl z Fondu obnovy EU, a to ve výši 191,6 mld. euro (69 mld. euro granty a 122,6 mld. euro půjčky). Na realizaci vytyčených cílů přidá Itálie dalších 30 miliard euro z vlastních fondů. Celkově tak bude k dispozici v příštích šesti letech zhruba 221,6 miliard euro. Plán je rozdělen do šesti investičních oblastí: digitalizace, inovace, konkurenceschopnost a kultura, zelená revoluce a ekologický přechod, infrastruktura pro udržitelnou mobilitu, vzdělávání a výzkum, sociální inkluze, zdraví. Současný souběh krizí může vést k revizi některých cílů Plánu obnovy. Ohroženy jsou i cíle v oblasti životního prostředí, kdy se zvažuje o odložení využívání uhlí.

Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 0,3-8,96,52,92
HDP/obyv. (USD/PPP) 45 520,2041 249,4045 400,5049 480,0051 840,0
Inflace (%) 0,6-0,11,95,82,1
Nezaměstnanost (%) 9,99,39,58,78,0
Export zboží (mld. USD) 539,8470,4684,1728,9752,1
Import zboží (mld. USD) 476405,5604,8656,5682
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 63,978,588,683,381,8
Průmyslová produkce (% změna) -1,1-1111,33,42
Populace (mil.) 59,659,659,259,158,9
Konkurenceschopnost 44/6344/6341/64N/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD, ISTAT, IT Banka

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -9
Veřejný dluh (% HDP) 152,6
Bilance běžného účtu (mld. USD) 80
Daně 2022
PO (%) 24
FO (%) 27-43
DPH (%)
22

Deficit veřejných financí je pro rok 2022 uveden ve výši 5,1 % a v roce 2025 se pak sníží na 2,7 % HDP. Existuje prostor pro expanzivní opatření (0,5 % HDP pro tento rok, 0,2 % v roce 2023 a 0,1 % v letech 2024 a 2025). Tento prostor využije vláda k přijetí řady opatření, zejména k omezení dopadů růstu cen paliv a energií na domácnosti a výrobu, k posílení garancí pro přístup podniků k úvěrům a k integraci zdrojů na vyrovnání nárůstu nákladů na veřejné projekty. Programový růst tak bude mírně vyšší než trendový růst, zejména v letech 2022 a 2023 (3,1 % a 2,4 %), což se pozitivně projeví na vývoji zaměstnanosti. Poměr dluhu k HDP se sníží ze 152,6 % v roce 2021 na 147,0 % v letošním roce a poté postupně klesne na 141,4 % v roce 2025. Výdaje na snížení dopadů růstu cen energií zatím pokrývá vláda ze škrtů na výdajích ministerstev (4,5 mld. euro) a výnosů z mimořádného zdanění zisků energetických společností (3,5 mld. euro).  

Na základě kladných výsledků veřejných financí dosažených v roce 2021 je prognóza čistých výpůjček při nezměněné legislativě pro rok 2022 upravena z 5,6 % na 5,1 % HDP. Revize směrem dolů je způsobena především vyššími daňovými a běžnými příjmy, které kompenzují vyšší odhady běžných a kapitálových výdajů. Očekává se, že daňové zatížení vypočtené podle kritérií národního účetnictví klesne ze 43,5 % v roce 2021 na 43,1 % HDP v r. 2022. Pokud se zohlední daně a příspěvky na sociální zabezpečení jako výdajová opatření, je skutečné daňové zatížení ve skutečnosti nižší a mírně klesá z loňských 41,7 % na letošních 41,2 %. Co se týče příštích tří let, účet platební bilance při nezměněných právních předpisech bude těžit z výrazného snížení primárních běžných výdajů v poměru k HDP (ze 45 % v roce 2022 na 42 % v roce 2025), jakož i úrokových výdajů (z 3,5 % na 3 %).


2.3. Bankovní systém

Italské bankovnictví prošlo konsolidací a slučováním bank za účasti zahraničních investorů, kteří přispěli k navýšení kapitálu a k zavádění nových technologií a produktů. Itálie je ve světě přítomna více než 80 bankovními subjekty a v Itálii má zastoupení přes 40 zahraničních bank. Specifikem italského bankovního sektoru zůstává nižší podíl velkých bank na trhu a existence mnoha menších bankovních ústavů. V Itálii ovládá 5 největších bank pouze 36% finančního trhu. Pouze malý počet zahraničních bank drží v italských bankách nadpoloviční podíl. V rámci EU je tento podíl nižší jen v Německu, kde dosahuje 29%. V současné době je na italském území 79% bankovních vkladů spravováno italskými bankami a 21% vkladů zahraničními bankovními domy.

Dohled v oblasti úvěrů a spoření vykonává Ministerský výbor pro úvěry a úspory CICR, který spadá pod Ministerstvo financí Italské republiky. Guvernérem Italské banky je od r. 2011 Ignazio Visco. Banka vykonává dohled nad bankovními instituty a finančními zprostředkovateli, dohlíží na finanční trhy – zejména mezibankovní a dále na trh se státními dluhopisy, pomáhá s dozorem nad platebním systémem, zastupuje Itálii v ECB, MMF a Světové bance, plní funkci poradního orgánu italské vlády pro úvěrové otázky a peněžně-finanční problematiku. Jejími akcionáři jsou: italské banky, pojišťovny a státní instituce. Banka poskytuje bankovní služby veřejné správě (zejména z titulu správy státní pokladny). Italská banka, stejně jako ostatní národní centrální banky, drží podíl na základním kapitálu ECB.

Kapitálový dohled nad trhy cenných papírů s cílem zajištění ochrany investorů, efektivity a transparentnosti trhů vykonává Národní komise pro společnosti a burzu CONSOB (Commissione Nazionale per le Societa e la Borsa).

Nejsilnější italské banky:

1.      Intesa San Paolo. Tato piemontská instituce je jednou z nejvýznamnějších bank v Evropě a zaujímá první místo v Itálii, pokud jde o počet poboček a podíl na trhu. Akcie patří k nejlepším v indexu FTSE Mib milánské burzy. Tržní kapitalizace: 29,50 mld. EUR.

2.      UniCredit. Milánská instituce považovaná za jednu z nejvýznamnějších italských a evropských bankovních skupin. Sídlí v Miláně, je na prvním místě v Itálii, pokud jde o spravovaná aktiva, a má více než 26 milionů zákazníků v téměř 40 zemích světa. Tržní kapitalizace: 18,36 mld. EUR.

3.      Fineco Bank. Banka je považována za jednu z nejinovativnějších a nejdigitalizovanějších bank na italské scéně. Působí také v odvětví investic a obchodu (v němž je s 24,75% podílem v Itálii lídrem). Tržní kapitalizace: 7,33 mld. EUR.

4.      Mediobanca. Sídlí v Miláně a byla založena v roce 1946. Je kótována na několika evropských burzách, včetně italské, francouzské, německé a španělské. Ovládá společnost Compass, předního italského poskytovatele osobních půjček a drobného financování. Tržní kapitalizace: 6,32 mld. EUR.

5.      Banca Mediolanum. Kótovaná na FTSE MIB, nejdůležitějším indexu milánské burzy. Působí v oblasti bankovních služeb, ale také v pojišťovnictví a správě aktiv. Tržní kapitalizace: 4,74 mld. EUR.

2.4. Daňový systém

Italský daňový systém je progresivní. Výběrem daní jsou pověřeny finanční úřady (Agenzia d’Entrate), které také vydávají rezidentům, fyzickým i právnickým osobám daňové identifikační číslo “Codice fiscale”. Plátcům DPH přiděluje zvláštní daňové identifikační číslo pro DPH neboli “Partita IVA” (IVA – Imposta sul valore aggiunto). Jednání se zahraničními společnostmi má v kompetenci finanční úřad ve městě Pescara. Na stránkách Italského finančního úřadu jsou k dispozici instrukce pro cizince v anglickém jazyce.

Přehled základních daní

Daň z příjmů fyzických osob (IRPEF – Imposta sul reddito delle persone fisiche) – řídí se jednotnou italskou daňovou úpravou TIUR (Testo Unico delle Imposte sui Redditi). Dani z příjmu podléhají fyzické osoby, rezidenti i nerezidenti. Rezidenti zdaňují své celosvětové příjmy, nerezidenti pouze příjmy dosažené v Itálii. Zdanitelný příjem je daněn progresivní sazbou v rozmezí 27 % až 43 %.

Daň z příjmů právnických osob (IRES – Imposta sul reddito delle società) –  řídí se normami TIUR. Společnosti se sídlem v Itálii podléhají dani z příjmů právnických osob získaných v Itálii i v zahraničí. Společnosti bez sídla v Itálii podléhají dani z příjmů získaných na území Itálie. Zdanitelný příjem podléhá sazbě 24 %.

Daň z přidané hodnoty (IVA – Imposta sul valore aggiunto) Italská pravidla výpočtu a výběru daně z přidané hodnoty vycházejí z příslušných směrnic EU. Daň hradí obvykle  konečný spotřebitel. Plátci DPH si mohou ze svého účtu DPH odečíst  daně, které zaplatili. DPH nakonec zatíží konečného spotřebitele ve formě procentní přirážky ke konečné ceně zboží či služeb. Základní sazba DPH činí od října 2013  22 % (snížené sazby na vybrané druhy služeb a zboží jsou 10 a 4 %).

Územní obchodní daň (IRAP – Imposta regionale sulle attività produttive) – místní daní z hodnoty produkce vytvořené v příslušném regionu za určité období. Příjmy z této daně jdou do rozpočtů jednotlivých regionů.

Italská vláda připravuje daňovou reformu. Měla by stanovit přechodné zavedení dvou sazeb pro příjmy z využití kapitálu, včetně příjmů z trhu s nemovitostmi. Tyto sazby by měly činit 15 % a 26 %, zatímco státní dluhopisy by měly být zdaněny 12,5 %. Další změny by se měly týkat zavedení přechodného pevného režimu zdanění trvajícího dva roky a zaměřeného na osoby samostatně výdělečně činné, které překročí roční strop pro uplatnění 15% paušální daně, tj. příjmu do 65 000 EUR.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Itálie je zakládajícím členem Hospodářské a měnové unie. Společnou měnu euro přijala k 1.1.2002. Otevřením evropského jednotného vnitřního trhu v r. 1993 odpadly celní kontroly a cla na vnitřních hranicích EU. Přistoupením ČR od 1. května 2004 k EU se bilaterální obchod s Itálií stal součástí intrakomunitárního obchodu. Itálie je na osmém místě z hlediska podílu hodnoty na světovém vývozu a na jedenáctém místě z hlediska podílu hodnoty na světovém dovozu. Hlavním odbytištěm italského vývozu je Německo, následuje Francie a Spojené státy. Většina italského vývozu směřuje do Evropské unie, zatímco Čína je desátým největším trhem pro italský vývoz. Italský vývoz v r. 2021 meziročně vzrostl o více než 18 %. Rostly jak objemy prodaného zboží do zahraničí tak jejich jednotkové ceny. Za r. 2021 export zaznamenal silnou dynamiku a dosáhl vyšší úrovně než v roce 2019. Současně se ale zvýšil bezmála o čtvrtinu i dovoz, a to hlavně kvůli růstu cen surovin. Saldo zahraničního obchodu však zůstalo v přebytku o více než 50 mld. EUR. O italské výrobky je na mezinárodních trzích stále větší zájem, zejména v Evropské unii, kde je růst vyšší (+20 %) než na trzích mimo EU (+16,3 %). Italské Ministerstvo zahraničí společně s Ministerstvy hospodářského rozvoje a zemědělství spustilo plán na podporu exportu v hodnotě 605 mil. EUR pro období 2021-2024. Fond spravuje ICE (Italská agentura na podporu exportu) a slouží k financování proexportních akcí a veletrhů. Část fondů připadne rovněž malým, středním a mikro podnikům a startupům, obchodním komorám v zahraničí, na přilákání zahraničních investic, účast firem v zahraničních tendrech a valorizaci a ochranu italských potravinářských značek v zahraničí. Na vývozu se podílí zejména chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, ale také kovy a stroje a zařízení.


20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR) 227 102,1239 282,7245 447,2224 792,8267 422,1
Import do EU (mil. EUR) 230 014,60239 453,80241 670,50217 886,70269 805,2
Saldo s EU (mil. EUR) 2 912,5171,1-3 776,7-6 906,12 383,1

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Itálie je 6. nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR, což dokazuje vývoj zahraničního obchodu, který trvale stoupá a v roce 2021 dosáhl obrat rekordního objemu 14,9 mld. EUR. ČR si dlouhodobě jako jedna z mála zemí udržovala aktivní obchodní bilanci. V roce 2021 se vývoz z Itálie do České republiky zvýšil téměř o čtvrtinu na 7,56 mld. EUR. Prodej českého zboží do Itálie vzrostl o 14,5 % na 7,4 mld. EUR. Na obou stranách obchodní výměny jsou nejvýraznějším prvkem dopravní prostředky a automobilový průmysl. Z ČR se vedle automobilů a motorových vozidel jako traktory, autobusy a jejich součásti, vyváží také reaktory a kotle, přístroje el. záznamu, reprodukce zvuku a TV obrazu, stroje aut. zpracování dat, tabákové výrobky, výrobky ze železa a oceli, plasty, optické přístroje, sklo, papír a papírenské výrobky a potravinářské výrobky.


20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 160170,2174,3171,7190,3
Import do ČR (mld. CZK) 173167,5168,9160,1194,3
Saldo s ČR (mld. CZK) 13-2,7-5,4-11,64,0

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

V roce 2021 vzrostl italský vývoz do zemí mimo EU o 16,3 %, čímž se dostal na vyšší úroveň než v roce 2019. Podle údajů ISTAT činil nárůst dovozu v r. 2021 + 27,7 %, a vysvětluje se především zvýšením nákupu energetických produktů a meziproduktů.


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 204 204,9226 042,70234 904,90211 925,00246 456,70
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 155 140,0188 300,2162 084,6144 950,3198 586,10
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) 49 065,039 517,649 530,255 078,547 870,60

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Itálie je v současné době jednou z 20 zemí světa s největším objemem zahraničního kapitálu. Přímé zahraniční investice v Itálii dosahují 531 mld. EUR, a to díky vysoké atraktivitě země a pozitivnímu vnímání v mezinárodním kontextu. V r. 2021 došlo v Itálii k výraznému nárůstu investiční aktivity, v průběhu roku bylo zaznamenáno 705 transakcí (+27,3 % oproti r. 2020) s celkovým objemem odhadovaným na 85,5 mld. EUR, což je hodnota, která nikdy předtím nebyla zaznamenána a která výrazně překračuje objem 39 mld. EUR zaznamenaných v r. 2020 (+122,1 %). Strategickými odvětvími pro r. 2022 jsou telekomunikace, life science a energetika. Stále však přetrvávají nejistoty spojené s vývojem pandemie, inflací a válkou. Hlavními investory jsou Spojené státy, Francie a Německo. Jako nejatraktivnější oblast se potvrdil severozápad, následovaný střední Itálií (24 %). Mezi kritické body, které zahraniční investoři zdůrazňují, patří nejistota v oblasti regulace a nadměrná byrokratická zátěž pro podnikání. Snížení daní a nákladů a podpora malých a středních podniků jsou podle investujících společností oblasti, kde je prostor ke zlepšení. Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodní kooperace Itálie zavedlo v koordinaci s Agenturou na podporu zahraničního obchodu ICE program na posílení sítě zahraničních kanceláří ICE, které se věnují přilákání investorů.

Zájem českých investorů v 90. letech, v Itálii směřoval do oblasti cestovního ruchu a souvisejících služeb (hotely, penziony, restaurace, bary). Turismus zůstává vzhledem ke kulturnímu dědictví a přírodním krásám Itálie i nadále atraktivní oblastí. Relativně rychlá návratnost investic do fotovoltaických elektráren motivovala v minulosti některé české subjekty k investování. Italská vláda však v roce 2011 zahájila postupnou změnu výhodných podmínek. V souvislosti s programem současné vlády, která si jako jeden z cílů vytýčila tzv. zelený úděl a dekretem na restart Itálie po koronaviru, podporuje ekologické investice, získává tato oblast opět na atraktivitě.

V kontextu relativně omezených investic českých subjektů v Itálii představovala průlom akvizice sedmi tepelných elektráren společnosti Energetický a průmyslový holding (EPH) od E.ON z ledna 2015. Jedná se o šest plynových a jednu uhelnou elektrárnu na italské pevnině, Sicílii a na Sardinii s celkovým instalovaným výkonem cca 4500 MW. Obchod proběhl v roce 2015 v návaznosti na obdržení souhlasu antimonopolních úřadů EK. Cena za transakci nebyla zveřejněna, nicméně se jedná o největší českou investici v Itálii vůbec. Tato společnost své portfolio elektráren doplnila v prosinci 2017 o akvizici 2 tepelných elektráren na biomasu, čímž vstoupila na italský energetický trh rovněž v segmentu OZE. Své postavení v sektoru OZE ještě posílila prostřednictvím dceřiné společnost EP New Energy Italia (EPNEI) dokončením akvizice elektrárny Fusine. Ta je další z investic EPH do odvětví biomasy. Akvizici 300 italských lékáren s 1 500 zaměstnanci a obratem za 500 mil. euro uskutečnili 4 investoři, mezi nimiž figuruje rovněž česká skupina Dr. Max., společnost kontrolovaná Pentou vlastní v Itálii 14 lékáren.

Firma Sazka Group vlastní 32,5 % v italské loterii Lotto a stala se jedním z největších provozovatelů loterií v Evropě.   CPI Property Radovana Vítka investuje ve spolupráci s italskými realitními kancelářemi především v Římě a na jihu země.  Investuje rovněž v oblasti cestovního ruchu a vlastní hotelový areál Relais del Cardinale v Brindisi. Společnost má developerské projekty v Římě, Boloni a Miláně.   Kromě výše uvedených působí na italském trhu několik zastoupení českých firem v oblasti především nápojů (hlavně piva) spotřebního zboží a potravin.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Itálie je členem Evropské unie od 1. ledna 1952, je členem Schengenu a Eurozóny. Společně s dalšími členskými zeměmi EU tedy Itálie vytváří jeden měnový a celní prostor. Itálie se podílí v rámci EU na preferenčních dohodách usnadňujících vzájemný obchod. Itálie se stala prvním členem skupiny G7, která se připojila k čínské globální infrastrukturní iniciativě nové Hedvábné stezky. Italská vláda podepsala v r. 2019 s Čínou  Memorandum o porozumění.

Smlouvy s ČR

Základním smluvním dokumentem upravujícím, kromě jiného, podmínky pro rozvoj hospodářských a obchodních vztahů, je Smlouva o přistoupení ČR k EU, jejíž ratifikační listiny ze strany ČR byly uloženy u vlády Italské republiky dne 3.11. 2003.

Základní smlouvy a dohody v hospodářské oblasti:

Dohoda mezi vládou ČR a vládou Itálie o rozvoji hospodářské spolupráce ze dne 4.11.1997, která po proběhnutí ratifikace z italské strany vstoupila v platnost k 8.2.2001

Dohoda o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a zabránění daňovému úniku z 5.května 1981

Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci ze dne 23. ledna 1996, v platnost vstoupila dne 21.3.1998 K 31.12.2008 byla po dohodě smluvních stran ukončena platnost

Dohody o podpoře a ochraně investic mezi ČR a IR ze dne 22.1.1996, která platila od 1.11.1997

Dále platí tyto dohody:         

Dohoda o mezinárodní silniční dopravě, Dohoda o vypořádání otevřených finančních a majetkových otázek,, Dohoda o spolupráci na veterinárním úseku, Dohoda o spolupráci v oblasti vědy a techniky, Dohoda o letecké dopravě, Memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti malých a středních podniků, Memorandum o porozumění a spolupráci mezi Ministerstvem dopravy ČR a Ministerstvem infrastruktur a dopravy IR, Kulturní dohoda mezi ČR a Itálií, o které se začalo jednat už v roce 2000, byla podepsána 8.2.2011 v Praze. Na české straně byl schvalovací proces ukončen podpisem dohody ministrem zahraničí a v Itálii prošla ratifikačním řízením a vstoupila v platnost dne 1.3.2017.


3.4. Rozvojová spolupráce

Dne 1.8. 2014 vstoupil v platnost nový zákon rozvojové  spolupráce Itálie. Gestory italské rozvojové spolupráce jsou Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce Itálie (spravuje cca 1/3 finančních prostředků určených na rozvojovou pomoc) Ministerstvo hospodářství a financí Itálie (spravuje zbylé 2/3), které jsou určeny jako kapitálové vklady do bank a rozvojových fondů, na restrukturalizace či prominutí dluhů a na příspěvky do fondů EU. Kromě těchto  ministerstev se na rozvojové pomoci účastní v omezené míře další ministerstva, regiony a úřady místní samosprávy.

Italská agentura pro rozvojovou spolupráci (AICS) zajišťuje technicko-provozní část italského systému rozvojové spolupráce. AICS, která má právní subjektivitu podle veřejného práva a podléhá pravomoci a dohledu MZV, provádí řízení a kontrolu iniciativ rozvojové spolupráce a asistenční a technickou podporu ústřední a místní veřejné správy v projektech rozvojové spolupráce.

Mezi priority italské rozvojové spolupráce z hlediska sektorů patří: posilování dobrého vládnutí, zemědělství a potravinová bezpečnost, školství, zdravotnictví a rozvoj soukromého podnikání. K těmto prioritám v poslední době přibyly projekty prevence migrace. Ve srovnání zemí OECD Itálie nepatří k největším poskytovatelům prostředků na rozvojovou spolupráci a je opakovaně vyzývána, aby podíl rozvojových prostředků zvýšila. V r. 2021 vyčlenila na rozvojovou spolupráci 6 mld. EUR (v r. 2020 4,2 mld. EUR), což činí 0,28 % HND Itálie.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Itálie je 8. největší ekonomikou světa a 3. nejsilnější ekonomika Eurozóny. Je 8. největším světovým exportérem a 11. největším světovým dovozcem. Terciární sektor generuje 69 % HDP a zaměstnává 70 % osob. Průmysl se podílí na HDP z 29 % a na  zaměstnanosti z 25 %. Turismus tvoří 12 % HDP. Export za rok 2021 dosáhl rekordního objemu 516 mld. euro a jeho hlavní položky jsou tradičně strojírenské výroby, ropné produkty, léky a automobily. Itálie je šestým nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR. Během pandemie vydala italská vláda na podporu ekonomiky od přes 250 mld. EUR. Z Plánu obnovy získala Itálie 191,5 mld. EUR. Růst HDP za rok 2021  činil 6,5%. Pro rok 2022 se počítá s růstem 2,2 %, neboť oživení brzdí rostoucí ceny energií, které za poslední 2 roky vzrostly více jak šestkrát. Ruská agrese na Ukrajině bude mít rovněž za důsledek revizi odhadu růstu DPH. Země má dlouhodobě vysokou nezaměstnanost, která nyní činí 9,2 % (nezaměstnanost mládeže je 27,5%). Negativním jevem je setrvalý pokles počtu osob samostatně výdělečně činných. Italský státní dluh dosáhl rekordu ve výši 2, 6 bilionu EUR – 159,8 % HDP

▶ Infrastruktura a doprava

V rámci Plánu obnovy půjde na infrastrukturu 96 mld. euro do přibližně 102 projektů. V řadě měst dojde k rozšíření či zřízení a revitalizaci tramvajových tratí. Italské železnice, se kromě průběžné obměny vozového parku, soustředí na posílení železničního spojení mezi Apeninským poloostrovem a ostatními částmi Evropy, na projekt vysokorychlostní nákladní přepravy a budování koridorů východ – západ. Příležitosti lze nalézt jak v budované infrastruktuře tratí, tak při dodávkách vozů či jejich součástí. Informace o vypisovaných tendrech jsou zveřejňovány na webových stránkách nákupního portálu Italských železnic, které jsou referenčním bodem pro dodavatele. Obecně platí, že velké společnosti vedou registr dodavatelů a vypisované tendry jsou určeny pro registrované  subjekty, ale často jsou otevřeny také pro zahraniční firmy. Zápis do seznamu dodavatelů Italských železnic lze provést prostřednictvím formuláře na webových stránkách Italských železnic (Nuova registrazione fornitore).

▶Obranný a kosmický průmysl

Itálie je jedním z významných hráčů na poli evropského obranného průmyslu a silným podporovatelem trendu směřujícího ke konsolidaci evropské politiky vyzbrojování. Aktivně podporuje mezinárodní obranně – průmyslovou spolupráci, zejména v high-tech sektorech, ale také v oblasti letectví, systémů řízení a velení, komunikačních a elektronických systémů a softwaru či avioniky. Dlouhé řady mezinárodních kosmických projektů, které se realizují v Itálii a ve Francouzské Guyaně, se mohou účastnit technologické firmy, jejichž výrobní operace jsou certifikovány dle norem Evropské kosmické agentury (ESA). Příležitosti lze nalézt v oblasti subdodávek pro jednotlivé firmy či v oblasti softwaru.

▶ ICT a digitalizace

Vláda vyčlenila v rámci Plánu obnovy 40 mld. euro na digitální transformaci a rozvoj sítí 5G. Konkrétní cíle: digitalizace průmyslu se zvláštním důrazem na malé a střední podniky, a na rozvíjející se technologie, jako je umělá inteligence a blockchain, zvýšení volného oběhu dat, zlepšení propojení a sociálního začlenění, podpora rozvoje inteligentních měst. Příležitosti lze nalézt v oblastech softwaru, zavedených modelů provozu, aplikací či v logistické oblasti.

▶ Vodohospodářský sektor

Italská vláda vyčlenila v Plánu obnovy 15 mld. euro, které bude investovat do opravy vodovodní infrastruktury. Cílem je modernizace distribuční sítě pitné vody, snížení antropogenního tlaku na vodní ekosystémy. Dále má dojít ke zmírnění klimatických dopadů, výstavbě nových a moderních čističek, zásahům do kanalizačních sítí. Příležitosti pro české firmy vyrábějící a dodávající výrobky, služby a technologie v oboru vodohospodářství na italském trhu (úprava pitné vody, zpracování odpadních vod, výstavba související infrastruktury, zpracování ekologických zátěží a škod)

▶Zdravotnický a farmaceutický průmysl

V rámci Plánu obnovy plyne do zdravotnického sektoru 15,6 mld. euro. Finanční částka je rozdělena do dvou složek: rozvoj telekomunikačních a informačních technologií pro telemedicínu pro územní zdravotní péči (7 mld.); inovace, výzkum a digitalizace státního zdravotnictví (8,63 mld.). Jedná se strategické sektory, jako jsou výroba léků včetně vakcín a moderních terapií, aktivní složky a meziprodukty, lékařské přístroje a diagnostika, biotechnologie, nanotechnologie, digitální terapie, bioinformatika, další zdravotnické zboží a technologie). Cílem je posílit národní a evropskou strategickou autonomii. Příležitosti lze nalézt v oblasti výroby a spolupráce či subdodávkách účinných látek.

▶ Automobilový průmysl – Čistá mobilita

Italský stát i firmy investují do elektrické mobility a elektrifikace aut. Automobilka Stellantis vyčlenila 30 mld. euro, kterými chce do roku 2026 srovnat cenu elektromobilů na úroveň vozů se spalovacím motorem.  Stát vyčlenil 23,78 mld. euro  (3,6 mld. euro z Plánu obnovy) v rámci programu „Zelená revoluce a ekologická tranzice“ na transformaci současné distribuční sítě pohonných hmot. Prioritou je rozšíření sítě dobíjecích stanic dle Národního infrastrukturního plánu na dobíjení elektrických vozidel a jednotné platformy. Ministerstvo pro ekologickou tranzici pracuje společně s Ministerstvem pro infrastrukturu a udržitelnou mobilitu na strategii sladění rozvoje nabíjecích infrastruktur a elektrických sítí, zejména v případě vysoce výkonných nabíjecích stanic. Příležitosti lze nalézt ve výrobě, budování infrastruktury či softwaru. Zároveň se zvyšuje poptávka po zavedených a funkčních modelech provozu.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Prvotním prostředkem komunikace je telefon, kterému se dává přednost před dopisy či emaily, na které často přichází odpověď s výrazným zpožděním. Preferuje se osobní jednání, ale v důsledku pandemie se rovněž staly součástí jednání videokonference. První kontakt je formální a nezbytná je komunikace v italštině. Dobrý vzhled, dobrý dojem a zdvořilé vystupování jsou klíčové. Zatímco sever je formálnější a kulturně se více blíží střední Evropě, jih je emocionálnější a osobnější. Italové mluví a jednají rychle, ale čas je poměrně flexibilní veličinou.

4.2. Oslovení

Italové jsou přátelští a hovorní, ale při navazování nového obchodního vztahu je očekáván formální přístup a oslovování příjmením, často titulem. Jednání může postupně přejít do osobní roviny, ale je třeba, aby k tomu byl jednající vyzván. Je vhodné začít hovor obecnými tématy. Navázání trvalejších vazeb předpokládá respekt vůči pozici partnera a vytvoření důvěry. Je třeba být flexibilní, například v otázkách dochvilnosti místních partnerů. U zahraničního partnera je dochvilnost považována za součást jeho profesionality, stejně jako vhodné oblečení. Jednávání mohou být časově náročná a zpočátku může být důležitější vytvořit vazby, než dojednat konkrétní podmínky. Je preferováno osobní jednání, ale pandemie učinila s online schůzek rovněž akceptovatelnou formu.

Při prvním kontaktu doporučujeme nejdříve zavolat a teprve poté zaslat email a jeho přijetí pak případně po čase telefonicky ověřit. Italové upřednostňují osobní jednání a je třeba počítat s tím, že anglicky mnoho lidí nehovoří. Potencionálního partnera je třeba předem ověřit, což je možné za úplatu prostřednictvím italského obchodního rejstříku firem.

Českým podnikatelům je v Itálii k dispozici ekonomický úsek Velvyslanectví ČR, který organizuje a koordinuje programy na podporu ekonomických aktivit ČR v Itálii v rámci projektů ekonomické diplomacie a napomáhá při navazování obchodních vztahů mezi Itálií a ČR.  V Miláně působí Generální knzulát.

Asistenční služby podnikatelům poskytuje rovněž zahraniční kancelář Agentury na podporu exportu CzechTrade v Miláně. Poskytuje konzultace v oblasti podnikání, založení firmy, případně provádějí marketingový průzkum trhu, dále mohou vyhledat vhodné obchodní partnery a případně ověřit jejich zájem o nabízený produkt. CzechTrade se také  zaměřuje na ekonomickou prezentaci se státní podporou na vybraných výstavních akcích.  

MZV ČR provozuje Klientské centrum pro export a připravuje katalog exportních služeb, které poskytuje českým společnostem ve všech teritoriích působnosti českých zastupitelských úřadů. Jednotlivé české společnosti se tak mohou obracet na velvyslanectví s dotazy týkajícími se například vstupní exportní konzultace a přípravy jednání v dané zemi, vyhodnocení aktuální ekonomické situace v daném teritoriu, pomoci při zprostředkování kontaktů, získání informací od místních státních či regionálních úřadů a institucí a asistence při jednání s nimi.

4.3. Obchodní schůzka

Obchodní schůzky jsou nezbytnou součástí rozvíjení kontaktů a dochvilnost je od cizinců automaticky očekávána. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že místní partneři často dochvilní nejsou. Italové preferují jednání s vedením společnosti. Proces vyjednávání může být zdlouhavý a ne zcela systematický, preferovaným jazykem je italština. Formální oslovení a vystupování je pro začátek jednání důležité, stejně tak formální oblečení. K neformálnímu jednání by měl přejít první místní partner. Přes vůli dlouze jednat a dohadovat se existuje ochota ke kompromisu.

Při obchodním jednání se vyplácí nechat italské zákazníky zpočátku vést rozhovor, protože přílišná přímočarost obchodního rozhovoru může působit stroze a úsečně. To neodpovídá italské kultuře, kde se po vytvoření ovzduší důvěry preferuje otevřenost a uvolněnost.

Itálie vždy udává módní trendy a italští obchodníci se tím řídí. Na první pohled je rozeznáte podle kvalitních a dokonale vyleštěných bot, kravaty a perfektně padnoucího obleku. Posuzují podle toho i nového obchodního partnera. Jsou známí intenzivním tlakem na nízké ceny, které jsou jedny z nejnižších v rámci zemí EU. Ital nikdy nepřijme první nabídku. Čeká se, že si necháte prostor pro slevu. V případě, že to neuděláte, Ital vás bude považovat za špatného obchodníka a obchodu s vámi se vyhne.

Nepodceňujte čas strávený na přípravě svých marketingových materiálů a webových stránek alespoň v angličtině, ideálně v italštině. V Itálii je potřeba mít připravenou přesnou, stručnou, kvalitně zpracovanou a originální firemní prezentaci, která zaujme. Katalogy a propagační materiály je nutné mít v dobré kvalitě, přehledné, nezahlcené textem.

4.4. Komunikace

Zvyklosti v obchodním společenském styku v Itálii se příliš neliší od zvyklostí v ČR. Obchodníci v Itálii oceňují rychlou odpověď na své dotazy a očekávají, že na jejich korespondenci bude reagováno alespoň potvrzením o přijetí. Ze strany italských partnerů je pak třeba počítat s občasnou prodlevou. Ve srovnání s Čechy přecházejí Italové rychleji do neformálního oslovování jménem a do tykání. Nicméně první kontakty jsou zpravidla formální, přičemž Italové dbají na používání akademických titulů (u vysokoškoláků je tradiční oslovení “Dottore” v případě absolventů technických škol “Ingegnere”) a pracovních funkcí, jimiž se odlišuje hierarchické postavení pracovníků firem (např. Direttore nebo Presidente).

Vyhněte se konfliktním tématům jako je politická či ekonomická situace. Naopak Italové ocení kladné poznámky o italském umění, kultuře, stylu, fotbalu, kuchyni nebo hudbě.  

Oficiálním jazykem Itálie je italština a její znalost je očekávána a je pro úspěch jednání nezbytná. Italové ocení, pokud je ve firmě někdo, s kým mohou komunikovat ve svém jazyce. Ve větších firmách s mezinárodním přesahem lze narazit na znalost angličtiny. U hranic s Rakouskem a Německem je rozšířená němčina, u francouzských hranic pak francouzština.  

Běžná pracovní doba v Itálii začíná kolem 9 hod do 13 hod, následuje polední přestávka, a pokračuje od 14:30 do 17:30 -19 hod. Z důvodu takřka celostátních dovolených bývají v srpnu uzavřeny velké průmyslové podniky, úřady, obchodní domy a různé provozovny služeb občanům. V mnohých soukromých podnicích a menších obchodech je otevírací doba omezená.

4.5. Doporučení

Doporučujeme  se seznámit velmi podrobně s italským trhem, který je poměrně nasycen a se specifiky jednotlivých regionů. Vzhledem k regionálním rozdílům je potřeba zvážit, kde se může výrobek či nabízená služba uplatnit.

Je třeba vyzdvihnout kvality nabízeného produktu Pro začátek je strategické využít služeb obchodních zástupců, kteří jsou znalí místních trhů a jsou napojeni na odběratele. Obchodní zástupce hraje v italské ekonomice klíčovou roli a podle odhadů Národní federaceasociací obchodních agentů a reprezentantů (zkr. FNAARC) dosahuje objem kontraktů uzavřených díky činnosti obchodních zástupců až 70 % HDP. Vhodného obchodního zástupce lze vyhledat podle druhu výrobku buď na stránkách jedné z největších agentur Agent 321 či se zúčastnit veletrhu obchodních zástupců. Detailnější informace může českým firmám poskytnout zahraniční kancelář CzechTrade v Miláně nebo ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Římě.

4.6. Státní svátky

Seznam státních svátků 

1. ledna – Nový rok        

6. ledna – Tři králové

Velikonoční pondělí

25. dubna – Den osvobození

1. května – Svátek práce

2. června – Vznik Italské republiky

15. srpna – Nanebevstoupení 1. listopad – Všech svatých

8. prosince – Neposkvrněné početí

25. a 26. prosince – vánoční svátky

V jednotlivých italských městech se slaví dále církevní svátky zasvěcené patronům daného města (pracovní činnost omezena, úřady uzavřeny):

Milán – sv. Ambrož – 7. prosince

Florencie – sv. Jan – 24. června

Řím – sv. Petr a sv. Pavel – 29. června

Neapol – sv. Gennaro – 19. září

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

České firmy, které mají zájem o vstup na italský trh, by měly nejprve zacílit na konkrétní region, provést průzkum trhu a analýzu podmínek uplatnění výrobků na trhu. Vývozní firmy by měly provést předběžné cenové kalkulace a objektivní porovnání s nabídkou konkurence. Pro Itálii je typický výskyt průmyslových klastrů, v rámci kterých se koncentrují jednotlivá odvětví. Italský trh je v řadě oborů zcela zaplněn a nové produkty mají šanci na uplatnění zpravidla tehdy, je-li při jejich prodeji nabízena nižší než obvyklá cena, nebo má-li takový produkt výjimečné technické parametry. Rychlost a přesnost dodávky dle sjednaných podmínek je samozřejmostí. Italové vyvíjejí velký tlak na cenu, hledají levnější dodávky z mimoevropských států, či dislokují výrobu mimo apeninský poloostrov. V důsledku pandemie se však u strategických sektorů zvažuje podpora návratu výroby zpět do Itálie, či zemí EU. Často převažuje italské povědomí o levném českém zboží. Je třeba se na jednání o obchodních podmínkách řádně připravit a nechat si prostor pro dodatečnou slevu. V praxi je velmi běžné, že italské společnosti neuznávají prodejní podmínky českého dodavatele a trvají na vlastních. Je velmi důležité, aby české firmy trvaly především na částečné, či úplné platbě zboží předem.

Obvyklé ceny na italském trhu v řadě komodit si lze ověřit – např. milánská obchodní komora pravidelně vydává souhrnný materiál, který obsahuje velkoobchodní cenové indikace pro vybrané druhy zboží. Pro prosazení výrobků je vhodné využít více cest současně: sledovat veletržní akce – účastnit se jako návštěvník nebo vystavovatel a využít informací, oborových studií, seznamů členů a aktualit publikovaných podnikatelskými asociacemi – např. informace o cenách nemovitostí, surovin a výrobků ve velkoobchodě on-line za poplatek nabízí milánská obchodní komora.

V oblasti potravinářského i nepotravinářského maloobchodu v Itálii mají oproti většině dalších zemí EU dosud významný podíl malé nezávislé obchody. Mezi hlavní prodejní řetězce v Itálii patří Coop, Conad, Eurospin, Billa, Bric, Carrefour, Colmar, Crai, Despar, Decathlon, Esselunga, Emmelunga, Gigante, IKEA, Iper, Lidl, Leroy Merlin, Pam, Rinascente a Selex.

Při uzavírání obchodních kontraktů, z hlediska prevence případných budoucích sporů, je v zájmu obou partnerů uzavírat veškeré zakázky písemnou formou. Pro daný kontrakt jsou určující tzv. všeobecné podmínky, na nichž se obchodní partneři vzájemně dohodnou. Je vhodné je sepsat písemně (tato praxe je obvyklá zejména u standardních komodit či služeb – podmínky se uvádí drobným písmem na zadní stranu kontraktu). Na takto specifikované podmínky se lze v případě sporu odvolat.

Je třeba mít na zřeteli, že Itálie se skládá z dvaceti regionů, které jsou jeden od druhého velmi odlišné. Jen velmi malý zlomek velkých společností pokrývá svou distribuční sítí celý apeninský poloostrov. Vzhledem k odlišnosti jednotlivých regionů je také pravděpodobné, že české výrobky (týká se především spotřebního zboží, potravin) nebudou vhodné pro všechny regiony.  Pro Itálii je charakteristické velké množství malých a středních průmyslových podniků, ve vnitřním obchodě často rodinných. Je dobré si vytipovat na začátek jeden, dva regiony a organizovat prodej formou výhradního/nevýhradního dovozce či obchodního zástupce. Pro jih je žádoucí vyhledat si zástupce se znalostí místních poměrů. K prosazování českého zboží v italských regionech pomáhají mj. proexportní akce MZV ČR, Hospodářské komory ČR a agentury CzechTrade. Četné semináře, prezentace a podnikatelské mise do Itálie pořádané Velvyslanectvím ČR v Římě společně s Generálním konzulátem v Miláně a zahraniční kanceláří CzechTrade v Miláně mají své nezastupitelné místo při rozvíjení bilaterální spolupráce a při „otevírání dveří“ českým výrobcům a exportérům.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Přes veškeré úsilí o zjednodušení procedur zůstává založení společnosti v Itálii poměrně komplikovanou a časově náročnou záležitostí. Zejména pro cizince. Podnikatelé zakládající společnost se mohou obrátit na daňové, finanční a podnikové poradce (it. “dottore commercialista”), kteří se touto problematikou profesionálně zabývají. K založení společnosti je však možné využít i služeb notáře, nebo advokátní kanceláře. Na webu Velvyslanectví ČR v Římě lze nalézt kontakty na právní  kanceláře s česko-italskou zkušeností, z nichž některé mají pobočku i v ČR. Při založení obchodní společnosti je mimo jiné nezbytné zapsání do obchodního rejstříku vedeného místní obchodní komorou (Registro Imprese). Některé velké obchodní komory (členství je pro všechny firmy v Itálii povinné) mají pro cizince specializované přepážky. Pobočky (it. sede secondaria) mohou v Itálii existovat, aniž by bylo nutné zakládat samostatné právní jednotky. Lze je financovat prostřednictvím běžného účtu mateřského podniku, který také jmenuje ředitele a právního představitele pobočky. I zde však je třeba registrovat jednotku u příslušné obchodní komory.

Hlavní právní formy italských obchodních společností

Akciová společnost/Società per azioni (S.p.A.): stanovy musí mít formu veřejného dokumentu a obsahovat předmět podnikání, výši upsaného a zaplaceného základního jmění, jména a pravomoci statutárního, vrcholného a dozorčího orgánu, atd. Minimální základní jmění je 120.000 EUR. Založit ji mohou minimálně dva společníci.

Společnost s ručením omezeným/Società a responsabilità limitata (S.r.l.): Minimální základní jmění je 10.000 EUR. Podmínky pro založení jsou obdobné jako u akciové společnosti, při založení musí být alespoň dva společníci. Jedná se o nejrozšířenější formu, která spojuje výhody kapitálových a osobních obchodních společností.

Veřejná obchodní společnost/Società in nome collettivo (S.n.c.): tvoří ji většinou dva nebo více společníků, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně celým svým majetkem.

Komanditní společnost /Società in accomandita semplice (S.a.s.): komplementáři ručí společně a nerozdílně, řídí a zastupují společnost, komanditisté ručí jen do výše svého splaceného podílu.

Komanditní společnost na akcie/Società in accomandita per azioni (S.a.p.A.): kombinací komanditní a akciové společnosti. Individuální podnik, firma jednotlivce/lavoratore autonomo: je velmi běžnou formou podnikání, jejíž náležitostí je zápis do obchodního rejstříku u obchodní komory v místě působení.

Společnost s ručením omezeným  je  jednou z variant, kterou si podnikatelé nejčastěji vybírají k podnikání z důvodů omezeného ručení společníků za závazky společnosti.

5.3. Marketing a komunikace

Propagace výrobků či služeb formou inzerce v tisku je běžná. Inzerce zboží se provádí i rozesíláním prospektů. Využít se dají billboardy nebo reklamní vysílání v rozhlase a televizi. Běžná je také reklama na internetu a sociálních sítích.

Oblast sdělovacích prostředků je v Itálii velmi rozsáhlá a pestrá.

Vedle mnoha periodik s distribucí po celé zemi (např. ekonomický deník Il Sole 24 Ore, dále pak Corriere della Sera, Il Messaggero, La Stampa, La Repubblica) existují stovky větších či menších lokálních tiskovin a dalších médií, jako jsou televizní a rozhlasové stanice. Ve velkých městech jsou distribuovány zdarma maloformátové deníky Metro (obdobně jako v ČR), Leggo a City. K distribuci těchto tiskovin jsou využívány zejména prostory zastávek a stanic v městské hromadné dopravě.

Propagace ve sdělovacích prostředcích sice může ovlivnit veřejné mínění, ale jedná se o poměrně nákladnou formu reklamy. Účinnou alternativou je prezentace na mezinárodních nebo lokálních veletrzích a výstavách, které jsou v Itálii velmi početné. Propagace by měla být v italském jazyce.

Mezi přední PR agentury patří Alkemy, Marketing Italia, Caffeina, AQuest a We Are Social. Nejvýznamnější HR agentury v Itálii jsou Randstad, Adecco, In Job, Gi Group, e Manpower.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana práv duševního vlastnictví v Itálii odpovídá standardům zemí EU. Při pouličním stánkovém prodeji je však možné se setkat s kopiemi spotřebního zboží známých značek. Ochrana duševního vlastnictví je v Itálii upravena zákonem č. 30 z 10. února 2005 „Kodex průmyslového vlastnictví“.  Vedením agendy ochrany duševního vlastnictví je pověřeno Ministerstvo hospodářského rozvoje Itálie.

5.5. Trh veřejných zakázek

Italská pravidla nákupů veřejného sektoru odpovídají pravidlům jednotného vnitřního trhu EU a pravidlům GATT. Veřejné zakázky se realizují na vládní i na regionální úrovni, přičemž objemy zakázek místních samospráv mohou někdy převyšovat objemy vládních nákupů, což souvisí s rostoucí mírou fiskálního federalismu.

Zadavatel může požadovat předložení dokladů o tom, že dodavatel:

– je registrován v obchodním rejstříku    

– má potřebné finanční prostředky a ekonomickou kapacitu      

– má potřebnou technickou kapacitu

Dále mohou zadavatelé žádat o bankovní vyjádření, nebo o předložení obchodní bilance nebo výkazu celkového obratu za poslední tři roky. Vyžadují se i certifikáty o bezdlužnosti vůči správě sociálního zabezpečení a vůči finančnímu úřadu.

Veřejné tendry jsou publikovány v úředních listech: Úřední věstník Itálie (GazzettaUfficialeItaliana), Úřední regionální věstníky (le Gazzette Ufficiali Regionali) a v italských denících nebo technických časopisech, které o vypsaných tendrech informují v rámci běžné inzerce. Současně jsou zasílány dopisy vybraným dodavatelům s podrobnostmi soutěže. Nabídky do veřejných soutěží musí být podány v italském jazyce, jde-li o německy nebo francouzsky mluvící autonomní region, lze je podat i v těchto dvou dalších jazycích.

Sledováním vyhlašovaných tendrů se zabývá v celostátním měřítku firma TELEMAT, která vede aktualizované databáze nově vyhlašovaných tendrů a výsledků výběrových řízení. Výrobci jednotlivých komponentů se tak mohou obrátit např. na vítěze tendru na stavbu nemocnice, kterému mohou nabídnout své výrobky jako subdodavatelé.

Přehled vypsaných veřejných zakázek např. ve zdravotnictví je k dispozici na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví Itálie. Další soukromou společností, která mimo jiné nabízí poradenství potenciálním účastníkům tendrů v oblasti zdravotnictví, je např. Sanità Appalti, na jejíchž webových stránkách lze nalézt kompletní přehled vypsaných tendrů v Itálii a Infoplus, která se v programu Salus specializuje na tendry ve zdravotnictví.

Podíl zahraničních společností, které se úspěšně účastní tendrů v Itálii, se odhaduje na relativně malý. Italská kultura klade velký důraz na osobní vztahy a to platí i v podnikání, což může ovlivnit i výsledky některých výběrových řízení. Tuto nevýhodu mohou zahraniční společnosti kompenzovat nalezením vhodného lokálního partnera. Některé velké společnosti vedou registr dodavatelů a vypisované tendry jsou určeny pouze pro tyto registrované subjekty, do kterých se zpravidla mohou přihlásit i zahraniční firmy.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Kupní smlouvy mezi českými a italskými podnikatelskými subjekty se doporučuje uzavírat písemně kvůli  minimalizaci případných sporů. Jakékoliv závady zboží nebo reklamace je odběratel povinen ohlásit prodejci včas – zpravidla do osmi dnů po jejich zjištění, a to písemně. Reklamace by měla být uznána rovněž písemně. Nárok se promlčuje po uplynutí jednoho roku od předání zboží.

Součástí smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem by mělo být určení příslušného práva (českého nebo italského), podle něhož se budou řídit náležitosti smlouvy, případně arbitrů, kteří budou spory řešit. Veškeré spory při neurčení této podmínky se řeší podle mezinárodního práva soukromého. Z důvodu obtížné vymahatelnosti práva prostřednictvím italské justice, způsobené značnou délkou soudních řízení v Itálii, se nabízí řešení obchodních sporů formou arbitráže. Rizikem rozhodčího řízení je však samozřejmě následná nemožnost uplatnění opravných prostředků (odvolání se proti rozhodnutí).

Při dojednávání obchodních kontraktů s italskými partnery se doporučuje dobře ošetřit platební podmínky a zvláště u nových partnerů žádat záruky. Vzhledem k výskytu organizovaného zločinu mohou být rizika obchodování s firmami z jižních regionů vyšší.  Z toho vyplývají například rizika při účtování a hrazení DPH v intrakomunitárním obchodě v EU atd. Před uzavíráním obchodních kontraktů je možné si vyžádat za úplatu u obchodních komor informace o potenciálním obchodním partnerovi.

Ověření bonity klienta je také standardní službou, kterou poskytuje kancelář CzechTrade v Miláně.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občan ČR může vstupovat a pobývat na území ostatních členských států EU bez zvláštních omezení, a to pouze na základě platného cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti (vydané po roce 1993). Je nezbytné, aby byli nezletilí cestující vybaveni vlastním cestovním dokladem. Při pobytu delším než tři měsíce je zapotřebí se přihlásit k pobytu na příslušném městském úřadu dle místa pobytu (tzv. Ufficio anagrafe). Podrobné a aktualizované informace lze nalézt na webových stránkách italské policie: www.poliziadistato.it. Pro pobyty kratší tří měsíců se nevyžadují žádné formality.

U řidičů se vyžaduje technický průkaz vozidla, řidičský průkaz a zelená karta. Očkovací průkaz je nutný pro domácí zvířata, stáří vakcinace v rozmezí 12 – 20 dnů. Je třeba sledovat aktuální požadavky na doklady související s pandemií. Informace lze nalézt na webu Velvyslanectví ČR v Římě: https://www.mzv.cz/roma

Za použití dálnic se vybírá mýtné (pro orientaci je možno uvést, že úsek Brennerský průsmyk – Řím stojí cca 60 EUR). Dálnice v jižním směru od Salerna, v Kalábrii, Apulii a Sicílii nejsou zpoplatňovány. Ceny benzínu a motorové nafty patří k nejvyšším v Evropě. Při parkování je vhodné používat centrální záchytná parkoviště na okraji velkoměst, v centru se parkuje obtížně. Doprava po železnici je dražší a rychlejší než doprava autobusy. Jízdenky na městskou dopravu je třeba zakoupit předem, všechny zastávky jsou na znamení. Před cestou do Itálie bývá vhodné si zjistit, zda právě neprobíhá nebo se nechystá stávka (letištního personálu,  železniční a autobusové dopravy, prodejců pohonných hmot atd.). Informace o probíhajících stávkách lze nalézt na stránkách italského ministerstva dopravy.

Hl. město Řím – doprava z letiště do centra a zpět:

Autobusem: Z letiště Fiumicino je doprava zabezpečena několika autobusovými linkami. Nejvyužívanější jsou modré autobusy společnosti Cotral, Terravision nebo SIT SHUTTLE. Z letiště Ciampino do centra města je možné využít autobusy Atral, Terravison a SIT SHUTTLE.

Vlakem: z římského letiště Fiumicino (nazývané též Aeroporto Leonardo da Vinci) jezdí obvykle každých 30 minut vlak Leonardo Express (14 eur).

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Specifikum zaměstnávání místních sil, ale i cizinců v Itálii vyplývá zejména ze silného postavení odborů. Italské odborové centrály vyjednávají kolektivní smlouvy, které jsou platné pro celý sektor a daný druh vykonávané práce a týkají se i pracovních podmínek cizinců v Itálii. Součástí kolektivních smluv jsou sjednané limity na práci bez přestávky, minimální mzdy atd. Průměrná měsíční mzda je velmi rozdílná na severu Itálie a jihu Itálie a může se lišit až o 28%.

Při vysílání českých zaměstnanců firem sídlících v ČR do Itálie k přechodnému výkonu práce je pro dodržení pravidel v oblasti sociálního zabezpečení partnerem na italské straně Italská správa sociálního zabezpečení (INPS), která jedná v souladu s komunitárními pravidly. Na české straně je partnerskou institucí INPS Česká správa sociálního zabezpečení, která rovněž poskytuje potřebné informace týkající se problematiky vysílání českých zaměstnanců k výkonu práce do zahraničí.

Pokud máte v úmyslu v Itálii pracovat nebo pobývat déle než 3 měsíce, potřebujete získat „číslo sociálního zabezpečení“, italsky „codice fiscale“. O číslo se žádá na místnímu finančnímúřadu – „Agenzia delle Entrate“.

Zdravotní pojištění: Podle místa pobytu se zaregistrujte na příslušné pobočce zdravotní pojišťovny ASL (Azienda Sanitaria Locale) a získáte zdravotní průkaz.

Důležité je určení daňové příslušnosti (daňové rezidence) a určení rozsahu zdanění v daném státě. Pokud dojde k situaci, že si dva státy dělají nárok na zdanění jednoho příjmu (a to například na základě bydliště v jednom státu a pracovního výkonu v druhém státu), použije se v tomto případě bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění, která je mezi těmito státy uzavřena. Český daňový rezident, tj. poplatník s neomezenou daňovou povinností, je ten, který má na území ČR „bydliště“ nebo se zde „obvykle zdržuje“ (alespoň 183 dnů v příslušném roce). Daňová povinnost se vztahuje nejen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, ale i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Mezi Českou republikou a Itálií platí od roku 1984 bilaterální dohoda o zamezení dvojího zdanění č. 17/1985 Sb.  – zde ke stažení. Pro vyloučení dvojího zdanění se podle této dohody použije metoda vynětí.

Občané ČR mohou od 27.7.2006 na území Itálie pracovat bez pracovního povolení. Další informace lze nalézt na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

5.9. Veletrhy a akce

V Itálii se každoročně koná několik stovek veletrhů, kterých se účastní přibližně 200 000 vystavovatelů a 20 milionů návštěvníků. S více než 2,3 milionu metrů čtverečních kryté výstavní plochy a 4,2 milionu metrů čtverečních celkem je Itálie čtvrtou největší výstavní zemí na světě, před ní jsou pouze Čína, Spojené státy a Německo.

Italské veletrhy přinášejí obchody v hodnotě 60 mld. euro, což představuje 50 % vývozu společností, které se jich účastní.

Seznamy výstav a veletrhů v Itálii lze nalézt na následujících webových stránkách:

Comitato FiereIndustria CFI (Výbor průmyslových veletrhů) (italsky, anglicky)

AssociazioneEsposizioni e FiereItaliane (Sdružení italských výstav a veletrhů) (italsky, anglicky, čínsky, rusky, španělsky, francouzsky, portugalsky, německy, arabsky)

Fiera Milano (Milánský veletrh), (italsky, anglicky, česky)

Na serveru www.all.biz (mezinárodní rejstřík firem, zboží, služeb a informací pro podnikatele v několika jazykových mutacích) lze nalézt  také přehled veletrhů v Itálii, česky.

Informace o plánovaných oficiálních účastech ČR na výstavách a veletrzích v zahraničí lze nalézt na stránkách Ministerstvaprůmyslu a obchodu ČR, dále lze informace o veletrzích s plánovanou českou účastí najít na stránkáchwww.businessinfo.czv sekci zahraniční obchod – Itálie. Společnou účast českých firem rovněž organizují CzechTrade Milán společně s ekonomickým úsekem Velvyslanectví ČR v Římě

Mezi nejdůležitější veletrhy v Itálii patří bezesporu nábytkářský veletrh Salone Internazionale del Mobile, který se obvykle koná na začátku dubna v Miláně. Veletrh Smau věnovaný technologickým inovacím a IT (informačním technologiím). Obvykle se koná koncem října. Veletrh White věnovaný módě a nejnovějším trendům, který se koná v únoru.

Dalším městem, kde se konají významné veletrhy, je Parma v regionu Emilia-Romagna, kde se konají veletrhy Mercanteinfiera, věnovaný starožitnostem, který probíhá dvakrát ročně v březnu a v září/říjnu. Cibus, jedna z nejvýznamnějších světových akcí v potravinářském odvětví, se koná v květnu.

Ve Veroně se konají Cosmo Bike Show, veletrh zaměřený na jízdní kola. Referenčním měsícem je září. Vinitaly, významná akce věnovaná vinařskému sektoru, která se koná na začátku dubna.

V Rimini se konají Rimini Wellnes, věnovaný fitness, který se koná každoročně na začátku června. Music Inside Rimini je veletrh věnovaný sektoru hudby s profesionály z celého světa.

V Bologni se koná také řada mimořádně významných veletrhů, např. Cosmoprof, jedna z nejvýznamnějších akcí v kosmetickém odvětví, která se koná v březnu. Motorshow věnovaný světu motorů.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Římě

Via dei Gracchi 322, 00 192 Roma

Tel. 0039/06 360 957 1 (ústředna)

Ekonomický úsek: 0039/06 360 957 29 nebo 30

E-mail ekonomického úseku: commerce_rome@mzv.cz 

E-mail velvyslanectví: rome@embassy.mzv.cz 

Mimo pracovní dobu – konzulární pohotovost 0039/335 310 450

Web: www.mzv.cz/rome  


Generální konzulát Milán

Via Giovanni Battista Morgagni 20, 20 129 Milano

Telefon: +39 02 3650 9000 Email: milano@embassy.mzv.cz

Web: www.mzv.cz/milan  


Honorární konzuláty 

HK Neapol –  Fabiana Forte

Corso Umberto I, 275, 80 138  Napoli

Tel.: 0039/081 268784 

E-mail: naples@honorary.mzv.cz 

Teritoriální působnost: Kampánie, Bazilikáta, Kalábrie  


HK Udine –  Paolo Petiziol

Via San Francesco 34, 33 100 Udine

Tel.: 0039/0432 509445 

E-mail: udine@honorary.mzv.cz 

Teritoriální působnost: Furlánsko-Julské Benátsko, Tridentsko – Horní Adiže  


HK Palermo –  Andrea Marchione

Via Quintino Sella 76, 90 141 Palermo Tel: 0039/091 589680 

E-mail: palermo@honorary.mzv.cz 

Teritoriální působnost: Sicílie  


HK Florencie –  Giovanna Dani del Bianco

Via del Giglio 10, 50 124 Firenze Tel.: 0039/055 284454 

E-mail florence@honorary.mzv.cz Web: www.flemingyouth.it/consolato_onorario_cz 

Teritoriální působnost: Toskánsko  


HK Ancona –  Giampiero Schiavoni

Via Pastore 17, 60 131 Ancona Tel: 0039/071 2867794 

E-mail: ancona@honorary.mzv.cz 

Teritoriální působnost: Marche  


HK Janov – Franco Aprile

Via Bartolomeo Bosco 57, 161 21  Genova

Tel: 0039/010 5954574

E-mail: genova@honorary.mzv.cz 

Teritoriální působnost: Ligurie, Piemont  


Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí v teritoriu

CzechTrade – zahraniční kancelář MPO ČR

Marek Atanasčev – vedoucí zahraniční kanceláře

Tel. 0039/02 29532109 

E-mail milano@czechtrade.cz

Web: http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/italie/, www.czechtradeoffices.com  


CzechTourism

Luboš Rosenberg – ředitel

Tel. 0039/02 742 01 626 

E-mail: info-it@czechtourism.com

Web: www.czechtourism.cz, www.turismoceco.it  


České centrum Milán

Simona Calboli – ředitelka 

Tel. 0039/02 29411242

E-mail ccmilan@czech.cz

Web: http://milano.czechcentres.cz/cs/zastoupeni-cr/  


České centrum Řím

Petra Březáčková – ředitelka 

E-mail: brezackova@czech.cz

T: +39 06 36 09 57 37

M: +39 329 8026474

Web: http://rome.czechcentres.cz

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Karabiníci: 112        

Policie: 113        

Hasiči: 115        

První pomoc: 118

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

  • Národní agentura pro podporu investic a rozvoj firem (Invitalia): www.invitalia.it
  • Obchodní rejstřík Itálie: www.registroimprese.it
  • Úřad vlády: www.governo.it
  • Poslanecká sněmovna: www.camera.it Senát: www.senato.it
  • Úřad pro ochranu hosp. soutěže: www.agcm.it
  • Italský statistický úřad (ISTAT): www.istat.it
  • Italské pošty: www.poste.it

Adresy vybraných ministerstev:        

  • Ministerstvo zahraničních věcí a mezinárodní spolupráce, MAECI – Ministero degli Affari Esteri e della Cooperazione Internazionale(hovorově „Farnesina“ nebo také „Esteri“) www.esteri.it       
  • Ministerstvo hospodářství a financí, MEF – Ministero dell’Economia e delle Finanze www.mef.gov.it         
  • Ministerstvo hospodářského rozvoje, MISE – Ministero dello Sviluppo Economico www.sviluppoeconomico.gov.it          
  • Ministerstvo pro infrastrukturu a udržitelnou mobilitu MIT – Ministero delle Infrastrutture e delle mobilità sostenibili www.mit.gov.it         
  • Ministerstvo zemědělských, lesnických a potravinářských politik, MIPAAF– Ministero delle Politiche Agricole Alimentari e Forestali www.politicheagricole.it

Adresy některých deníků:

  • IL SOLE 24 ORE (hlavní ekonomický deník v Itálii, majitel: Generální konfederace italského průmyslu) www.ilsole24ore.com
  • MILANO FINANZA (další významný ekonomický deník v Itálii, se zaměřením na finanční trhy) www.milanofinanza.it
  • LA REPUBBLICA www.repubblica.it

Internetové adresy italských regionů:

  • Valle d’Aosta: www.regione.vda.it
  • Veneto: www.regione.veneto.it
  • Emilia Romagna: www.regione.emilia-romagna.it
  • Friuli-Venezia-Giulia: www.regione.fvg.it, www.madeinfriuli.com, www.friulionline.com
  • Liguria: www.regione.liguria.it Lombardia: www.regione.lombardia.it Piemonte: www.regione.piemonte.it
  • Toscana: www.regione.toscana.it Trentino-Alto Adige: www.regione.taa.it, www.provinz.bz.it Abruzzo: www.regione.abruzzo.it
  • Basilicata: www.regione.basilicata.it
  • Calabria: www.regione.calabria.it
  • Campania: www.regione.campania.it
  • Lazio: www.regione.lazio.it
  • Marche: www.regione.marche.it
  • Molise: www.regione.molise.it
  • Puglia: www.regione.puglia.it
  • Sardegna: www.regione.sardegna.it
  • Sicilia: www.regione.sicilia.it
  • Umbria: www.regione.umbria.it


• Témata: Podpora exportu
• Teritorium: Itálie