Itálie

MZV: Mapa globálních oborových příležitostí

Velvyslanectví ČR v Římě

e-mail: rome.commerce@mzv.gov.cz

www.mzv.gov.cz/rome

Itálie je 8. největší ekonomikou světa a 3. nejsilnější ekonomikou Eurozóny. Je 7. největším světovým exportérem a 12. největším světovým dovozcem. Sektor služeb generuje 73 % HDP a zaměstnává 70 % osob. Průmysl se podílí na HDP 29 % a na zaměstnanosti 25 %. Turismus tvoří 12 % HDP.

Itálie je 6. nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR. Bilaterální obchod dosáhl za rok 2025 opět rekordního objemu 18,4 mld. EUR. Český vývoz do Itálie činil 9,7 mld. EUR. Dominovaly dopravní prostředky, náhradní díly, stroje a mechanická zařízení, elektronické a optické přístroje, kovy a kovové výrobky, chemické a farmaceutické výrobky. Potenciál dalšího růstu vzájemného obchodu a průmyslové spolupráce je zvláště v obranném průmyslu, kosmu, energetice, strojírenství a v dopravě.

Ekonomický výhled Itálie signalizuje slabý růst. HDP v r. 2025 vzrostlo o 0,6 % a obdobným tempem se očekává růst i v r. 2026. Revize zohledňuje dopad cel ze strany USA, dopad krize v Perském zálivu a je odrazem geopolitické nejistoty, zpomalení světového obchodu a snížení italského obchodního přebytku.

Vysoká inflace za poslední dva roky narušila reálné příjmy a finanční podmínky zůstávají restriktivní. To celkově tíží soukromou spotřebu a investice. Očekávané oživení růstu reálných mezd a nárůst veřejných investic vázaných na fondy z plánu příští generace EU tyto potíže vyrovná jen částečně. Míra nezaměstnanosti by se do konce roku 2026 měla stabilizovat na úrovni 5,3 %. Poměr dluhu Itálie se letos zvýší na 138,1 % HDP.

Agentura S&P potvrdila rating Itálie „BBB+“ a zvýšila výhled ze stabilního na pozitivní, Fitch potvrdila rating „BBB+“ se stabilním výhledem.

Ukazatel 2024 2025 2026 2027 2028
Růst HDP (%) 0,78 0,54 0,70 0,84 0,79
Veřejný dluh (% HDP) 134,74 135,59 138,10 135,44 134,94
Míra inflace (%) 1,08 1,63 1,86 1,96 1,90
Populace (mil.) 59,34 59,15 58,93 58,69 58,45
Nezaměstnanost (%) 6,53 6,05 5,34 5,45 5,60
HDP/obyv. (USD, PPP) 61886,12 64196,21 66757,66 69099,41 71463,76
Bilance běžného účtu (mil. USD) 25775,20 29967,14 36881,57 44113,97 46631,96
Saldo obchodní bilance (mil. USD) 59424,90 57492,18 63060,59 61645,63 63370,51
Průmyslová produkce (% změna) -2,90 -0,98 0,00 0,00 0,20
Exportní riziko OECD 0 0 0 0 0
Predikce EIU Zdroj: EIU, OECD, IMD

Zdroj: EIU, IMF

Zdroj: EIU

Top 4 importní partneři 2024 (%)
Německo 14,49
Čína 9,07
Nizozemsko 6,22
Španělsko 5,90
Zdroj: EIU
Top 5 import dle zboží 2024 (mld. USD)
Celkem 615,6
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob 36,6
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa) 29,1
Plyn zemní, případně zkapalněný 25,3
Léčiva (vč. léčiv veterinárních) 18,8
Léčiva, výr. farmaceut. (ne antibiotika, hormony ap.) 12,8
Zdroj: Trade Map (International Trade Center)

 

Obranný a bezpečnostní sektor

Italský obranný průmysl patří k předním průmyslovým odvětvím Itálie s ročním obratem přes 35 mld. EUR. Italské společnosti Leonardo a Fincantieri figurující na předních příčkách světových výrobců obranných technologií. Itálie má rozsáhlou a vyspělou výrobní základnu obsahující vesmírné systémy, elektroniku, letadla, obrněná vozidla, nákladní automobily a zbraňové systémy. V techto sektorech jsou příležitosti pro průmyslovou spolupráci.

Itálie je šestou zemí na světě v obranném sektoru. V sektoru pracuje kolem 52 tis. osob. Itálie se podílí na celosvětovém exportu obranných technologií ve výši 3,8 %, kolem 60 % vývozu míří na Střední východ, hlavně do zemí Perského zálivu, se kterými má Itálie nadstandardní vztahy.  

Společnost Leonardo představila v prosinci 2025 projekt integrovaného více doménového obranného systému “Michelangelo-The Security Dome”. Projekt Michelangelův dóm představuje reakci na nově vznikající hrozby s cílem ochrany kritické infrastruktury, citlivých městských oblastí, území Itálie a Evropy prostřednictvím modulárního, otevřeného a více doménového řešení. Michelangelův dóm nebude jedním systémem, ale kompletní architekturou integrující senzory nové generace pro pozemní, námořní, vzdušné a vesmírné operace, platformy kybernetické obrany, systémy velení a řízení a umělou inteligenci. Cílem platformy je vytvořit dynamický bezpečnostní systém schopný detekovat, sledovat a neutralizovat hrozby i v případě rozsáhlých útoků ve všech operačních oblastech: letecké a raketové hrozby – včetně hypersonických střel a rojů dronů – útoky na hladině i pod hladinou moře a nepřátelské pozemní síly. Díky pokročilé fúzi dat z více zdrojů a využití prediktivních algoritmů dokáže Michelangelův dóm předvídat nepřátelské aktivity, optimalizovat operační reakce a automaticky koordinovat nejvhodnější prostředky. Leonardo systém prezentuje jako budoucí páteř koordinované protivzdušné, protiraketové a kybernetické obrany pro Itálii, Evropu a NATO. Jedná se o rozsáhlý projekt, který bude představovat příležitosti pro české firmy z řady oborů – vesmír, elektronika, strojírenství, IT, AI a kybernetická bezpečnost

Společnosti Leonardo a Rheinmetall založily společný podnik (50:50) zaměřený na vývoj a výrobu nových tanků a pásových bojových vozidel pro italskou armádu. Cílem je průmyslový vývoj a následná komercializace nového hlavního bojového tanku (MBT) a nové platformy Lynx pro bojový systém obrněné pěchoty (AICS) v rámci programů pozemních systémů italské armády. Rheinmetall a Leonardo chtějí stanovit standardy nové generace nejmodernějších bojových vozidel v Evropě. Pro italskou armádu se očekává dodávka cca. 550 tanků a bojových vozidel pěchoty. Počítá se s vývozem do dalších zemí. Spojení dvou velkých zbrojovek Leonardo a Rheinmetall k vývoji a výrobě nového tanku a bojového vozidla pěchoty bude představovat obchodní příležitosti pro řadu subdodavatelů, včetně výrobců z České republiky. 

Společnosti Leonardo, BAE Systems a Japan Aircraft Industrial Enhancement založily společný podnik Edgewing, který bude odpovědný za návrh a vývoj 6. generace bojových letounů GCAP a bude fungovat po celou dobu životnosti produktu, která se očekává až do roku 2070. Sídlo společnosti Edgewing je v Readingu. Společnosti BAE Systems, Leonardo a Japan Aircraft Industrial Enhancement Co. Ltd. (JAIEC) mají ve společnosti podíl po 33,3%. Demonstrátor GCAP vzlétne v roce 2027, létající prototyp by měl být připraven do roku 2030. Italský tým vedený Leonardem bude složený z dalších italských společností: Elettronica, Avio Aero a MBDA Italia. 

Civilní letectví, vesmír

Itálie je vesmírná velmoc s rozsáhlým kosmickým průmyslem, který reprezentují velké kosmické firmy jako Leonardo, Avio, Telespazio a Thales Alenia Space. Mimo velké firmy působí v sektoru dalších cca. 400 SMEs. Celkově vesmírná ekonomika zaměstnává více než 14 tisíc pracovníků, s obratem 4,1 mld. EUR a přidanou hodnotou 1,3 mld. EUR. Italský vesmírný průmysl představuje 2,1 mld. EUR na italském exportu a 1,6 mld. EUR na importu. Roční investice do výzkumu a vývoje představují 0,6 mld. EUR. Itálie má výborně fungující kosmickou agenturu ASI a ve Frascati sídlí významná část Evropské kosmické agentury (ESRIN).

Společnosti Leonardo, Airbus a Thales slučují své vesmírné aktivity do nové společnosti Bromo. Airbus, Leonardo a Thales posilují strategickou autonomii Evropy ve vesmíru, což je klíčový sektor podporující infrastrukturu a kritické služby v oblasti telekomunikací, globální navigace, pozorování Země, vědeckého výzkumu, průzkumu a bezpečnosti. Airbus přispěje do společného podniku svými podniky Space Systems a Space Digital pocházejícími z Airbus Defence and Space. Leonardo přispěje svou Vesmírnou divizí, včetně podílů v Telespazio a Thales Alenia Space. Thales přispívá svými podíly v Thales Alenia Space, Telespazio a Thales Seso. Nová společnost zaměstná přibližně 25 000 osob po celé Evropě a stane se konkurenceschopným globálním hráčem s ročním obratem přibližně EUR 6,5 mld. 

Sektor letectví se skládá z hlavních hráčů, jako jsou Leonardo, Avio Aero a Piaggio Aerospace, ale dodavatelský řetězec je tvořen z 80% malými a středními podniky – jedná se o více než 4.000 malých a středních firem. Itálie je kosmická velmoc s řadou významných kosmických firem a s velkou národní kosmickou agenturou. Itálie se v oblasti kosmu může pochlubit naprosto špičkovými výsledky a kosmos je považován za jedno z nejperspektivnějších odvětví a prioritu vlády. Společnost Avio v Colleferro vyrábí evropské nosné rakety Vega, Thales Alenia Space, dceřiná společnost firem Leonardo a Thales, zajišťuje konstrukci a integraci družic pro pozorování Země, navigaci a telekomunikace. Telespazio, rovněž dceřiná společnost firmy Leonardo, se zaměřuje na telekomunikace.

Vzhledem k  technologické konkurenceschopnosti českých kosmických firem, i již existujících případů spolupráce s italským kosmickým průmyslem, vidíme v jeho expanzi další příležitosti pro české firmy, které mohou uspět rovněž jako subdodavatelé. Ministerstvo dopravy ČR uzavřelo s Italskou kosmickou agenturou Prohlášení o spolupráci v oblasti kosmických aktivit – pozorování Země, mikrosatelity, sledování vesmíru (SSA), nosné systémy. O tom, že Itálie vnímá ČR jako perspektivního partnera, svědčí i skutečnost, že na italském velvyslanectví v Praze působí kosmická atašé paní Maria Cristina Falvella („Falvella Maria Cristina“ <cristina.falvella@esteri.it>). 

Leonardo Aircraft Division se podílí na výrobě letounu F-35 v továrně v Cameri. Významným produktem Leonardo je cvičný a lehký bitevní letoun Alenia Aermacchi M-346 Master. Leonardo vyrábí drony Falco. V oblasti produkce helikoptér je Itálie předním světovým hráčem a helikoptérovou velmocí. Kontroluje celý dodavatelský řetězec, kromě výroby motorů (motory dodává GE nebo Pratt & Whitney), vyrábí helikoptéry šité na míru pro zákazníka. Leonardo je jedním z mála výrobců konvertoplánů a vyvinulo civilní konvertoplán AW609 pro 20 osob. Konvertoplány pro vojenské využití vyrábí firma Bell, se kterou Leonardo spolupracuje na vývoji nové generace vojenského konvertoplánu.

V posledním období, v důsledku probíhajících konfliktů, je velký zájem o spolupráci s Itálií ze strany firem obranného průmyslu. Ministři obrany ČR a Itálie podepsali v srpnu 2023 Dohodu o obranném průmyslu, která otevírá možnost dalšího posílení spolupráce mezi ČR a Itálií v souvislosti s letouny F-35. Jedná se o novou příležitost pro český obranný průmysl. Vláda České republiky schválila akvizici 24 letounů F-35 a část těchto letounů se bude kompletovat v továrně Faco v italské Cameri. 

Energetika

Italský energetický sektor je významnou součástí ekonomiky, který vytváří 11 % HDP s objemem produkce 506 mld. EUR. Itálie bude rozvíjet malé modulární reaktory (SMR). Italský jaderný výzkum a průmysl zůstaly aktivní a Itálie je druhým největším dodavatelem jaderných technologií v EU (za Francií). Itálie je rovněž velmi aktivní v ITER. Itálie plánuje projekt Jižního vodíkového koridoru, který bude hrát významnou roli v zásobování vodíkem v EU.

V Itálii probíhá diskuse o jaderné energetice, jejíž obnovu požadují průmysl a průmyslové svazy. Itálie je členem Jaderné aliance evropských zemí, silně se angažuje v ITER a pokračuje ve výzkumu štěpných i fúzních reaktorů. Italská vláda založila Národní platformu pro udržitelnou jadernou energetiku. Pro Itálii jsou dvě reálné cesty výroby elektřiny – obnovitelné zdroje a jaderná energie a jejich kombinace. Průmyslový svaz Confindustria podporuje italskou vládu ve snaze revidovat zelenou politiku EU a rovněž podporuje budoucí výstavbu malých modulárních reaktorů (SMR). 

Italský výzkum je zaměřen na fúzní reaktory. Výzkum vede ENEA (Italská národní agentura pro nové technologie, energetiku a udržitelný ekonomický rozvoj), která úzce spolupracuje s mezinárodním výzkumným projektem ITER. Italské firmy jsou velmi úspěšné v dodávkách komponentů do ITER (Ansaldo Nucleare, Fincantieri SI, ASG Superconductors). ENEA se rovněž podílí na výzkumu štěpných reaktorů IV. generace, které budou menší a účinnější (Small Modular Lead-cooled Fast Reactors). 

Společnosti Enel, Ansaldo Energia (vlastník Ansaldo Nucleare) a Leonardo založily společnost Nuclitalia, která bude zodpovědná za studium pokročilých technologií a analýzu tržních příležitostí v jaderném sektoru. Nuclitalia bude zaměřena na malé modulární reaktory chlazené vodou (SMRs). Podíly Nuclitalia jsou následující: Enel (51 %), Ansaldo Energia (39 %) a Leonardo (10 %). 

Itálie plánuje projekt Jižního vodíkového koridoru, který bude hrát významnou roli v zásobování vodíkem v EU. Spojí výrobní centra vodíku v severní Africe s Itálií, Rakouskem, Slovenskem, Českou republikou a Německem. V současné době jsou vyvíjeny dva projekty: koridor „SoutH2“ a koridor „SunsHyne“, v délce 3.300 km. V lednu 2025 Itálie, Německo, Rakousko, Alžírsko a Tunisko podepsaly „Letter of Intent“ o stavbě Jižního vodíkového koridoru. Itálie se chce stát centrem pro dovoz, výrobu a vývoz vodíku a propojit severoafrické země s Evropou. Pro přenos vodíku bude v Itálii možné ze 60 % využít stávající potrubí, 40 % potrubí bude muset být nově vybudováno. Ve stádiu projednávání je také vodíkový koridor ze Saudské Arábie přes Egypt a podmořským potrubím do Itálie. Jedná se o velké infrastrukturní projekty, kde budou příležitosti pro řadu subdodavatelů.

Plán velkých výrobců elektřiny na období 2024-2030: cíl 84 % obnovitelné energie. Plán budoucí výroby elektřiny se zaměřuje na fotovoltaiku a větrnou energii. Cílů lze dosáhnout za předpokladu, že do roku 2030 bude rovněž dosaženo velkokapacitního skladování energie ve výši 80 GWh a současně bude vybudována dostatečně dimenzovaná a flexibilní elektrická síť. 

Energetický průmyslový holding EPH je výrazně zastoupen na italském energetickém trhu prostřednictvím EP Produzione, který je 5. největším producentem elektrické energie v Itálii s podílem cca 6% na výrobě elektřiny. EPP má 7 elektráren. 

Elevion, součást Skupiny ČEZ, se zaměřuje na podporu energetické účinnosti, udržitelnosti a energetických inovací v Itálii. Společnost je zaměřena především na komerční a průmyslové zákazníky, kteří chtějí optimalizovat svou spotřebu energie a uhlíkovou stopu při snižování nákladů.

Dopravní infrastruktura

Italský logistický sektor zůstává strategickým tahounem národního hospodářství, poháněným strukturálními investicemi, technologiemi a obchodem. Doprava a logistika se podílejí na italském HDP 9 %. Přibližně 80 % zboží v Itálii se přepravuje po silnici, zatímco 60 % italského dovozu a 50 % italského vývozu se přepravuje po moři. Více než 60 % italského obchodu probíhá s ostatními evropskými zeměmi. Alpské přechody proto hrají rozhodující roli pro železniční i silniční dopravu.

V souvislosti s Plánem obnovy byly na italskou infrastrukturu vyčleněny prostředky ve výši 62 mld. EUR. Italská města budují nové sítě a vypisují tendry na dodávky tramvají, vlaků a příslušenství. Investice mají za cíl další modernizaci infrastruktury. Přístavy, letiště a železnice budou sektorem, který v následujících letech bude rapidně růst. Itálie plánuje výstavbu mostu přes Messinskou úžinu, která bude financována částkou 13,5 miliardy EUR.

V rámci realizace Plánu obnovy byly regionům alokovány prostředky ve výši 3,6 miliardy EUR na rozvoj a posílení rychlé hromadné dopravy (metro, trolejbusy a tramvaje) a 836 milionů EUR pro rozvoj regionálních drah. Městům a obcím nad 100 000 obyvatel bylo přiděleno 1,3 mld. EUR na nákup nových „zelených“ silničních dopravních prostředků poháněných elektřinou, vodíkem nebo metanem a na modernizaci související infrastruktury, 185 mil. EUR pak na mimořádnou údržbu systémů hromadné dopravy. 

Itálie má ambici vést projekty v Africe a ve Středomoří v rámci programu EU Global Gateway. Itálie má rovněž vlastní program spolupráce s africkými zeměmi v oblasti infrastruktury, energetiky a zemědělství – Piano Mattei. V obou případech se jedná o rozsáhlé infrastrukturální projekty, kde budou příležitosti pro řadu dodavatelů z dalších zemí, včetně ČR. Plán Mattei se bude skládat z devíti pilotních projektů v Alžírsku, Demokratické republice Kongo, Egyptě, Etiopii, Pobřeží slonoviny, Keni, Maroku, Mosambiku a Tunisku. Cílem plánu je vybudovat novou formu partnerství s africkými zeměmi, které budou prováděny v součinnosti s probíhajícími evropskými iniciativami, jako jsou „iniciativy Tým Evropa“ a „Global Gateway“.

V Itálii úspěšně působí Škoda Transportation, CZ Loko a Dako CZ. Škoda Transportation získala významnou zakázku na výrobu deseti obousměrných tramvají pro město Bergamo. CZ Loko už dodalo do Itálie cca 120 posunovacích lokomotiv. Příležitosti jsou jak pro dodavatele celků, tak pro dodavatele subdodávek a ITC.

ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Italský trh ICT přesahuje 44,3 mld. EUR a v r. 2025 vzrostl o 4,5 %. Očekává se, že, zejména cloud a odvětví zaměřená na ochranu, organizaci a analýzu dat, jako je blockchain, kybernetická bezpečnost, big data a umělá inteligence zaznamenají exponenciální růst. Vláda vyčlenila v rámci PNRR 40 mld. EUR na digitální transformaci a rozvoj sítí 5G. Klade důraz na digitalizaci průmyslu se zvláštním důrazem na malé a střední podniky a na rozvíjející se technologie, jako je umělá inteligence a blockchain, zvýšení volného oběhu dat, zlepšení propojení a sociálního začlenění, podporu rozvoje inteligentních měst.

Digitalizace a rozšíření širokopásmového připojení patří k prioritám italského Plánu obnovy. Počítá se s posílením digitální infrastruktury veřejné správy, usnadněním migrace do cloudu, rozšířením služeb občanům v digitálním režimu. Stejně tak se na využití IT řešení ve výrobních a obchodních procesech zaměřuje italský plán Průmysl 4.0. ICT tak hraje stále větší roli v široké řadě oborů a má nezastupitelné místo v automobilovém průmyslu, energetice, dopravě, strojírenství a zabezpečovacích systémech.

Itálie rovněž masivně investuje do transformace měst na „smart cities“, do rozšíření městských mobilních aplikací, otevřených dat, transparentnosti a veřejné wi-fi. Velké společnosti se zaměřují zejména na systémy informační bezpečnosti, Business Intelligence, Big Data, Analytics a Cloud, následovaný softwarem pro profilování a správu kontaktů (CRM) a Management Software (ERP). Itálie je na předním místě v používání nástrojů GenAI.

Perspektivním oborem je kybernetická bezpečnost. V roce 2025 dosáhl trh   s umělou inteligencí v Itálii nového rekordu s částkou 2,8 mld. EUR s meziročním  nárůstem o 12 %. Podle analýzy 80 % velkých společností plánuje navýšení svého rozpočtu na aktivity v oblasti kybernetické bezpečnosti vzhledem k nárůstu kybernetické kriminality. V oblasti ICT a kybernetické bezpečnosti se v Itálii koná řada akcí, kde jsou příležitosti k navázání kontaktů. 

Voda a životní prostředí

Mezi podniky, zemědělstvím a energetickým sektorem má rozšířený řetězec zásobování vodou pro italskou ekonomiku stále významnější váhu, 20 % italského HDP závisí na vodních zdrojích, což je hodnota, která přesáhla 383 mld. EUR. Zemědělský sektor zahrnuje více než 1,1 milionu společností s přidanou hodnotou 39,5 mld. EUR a 930 tisíci zaměstnanci. Výrobní podniky odvádějící vodu přispívají k HDP částkou 287,7 mld. EUR a zaměstnávají 3,5 milionu pracovníků v přibližně 330 000 společnostech. V posledních letech došlo k nárůstu tarifů za vodohospodářské služby o přibližně +5 % ročně, nicméně italské tarify patří i nadále k nejnižším v Evropě.

Do r. 2029 se očekává zvýšení podílu investic do vodohospodářských technologií o 19 %, což je trojnásobně vyšší tempo růstu, než je průměr EU-27. Investice jsou orientovány zejména na opětovné využití a recyklaci odpadních vod (31,7 %) a digitalizaci za účelem snížení ztrát (20,5 %). Itálie musí naléhavě řešit problém zastaralosti své vodohospodářské infrastruktury. S průměrným stářím 58 let u velkých nádrží a vodovodní sítě, v níž je 22 % potrubí starších než půl století, je riziko neefektivity a odpadu velmi vysoké. V rámci Plánu obnovy byla vyčleněna částka ve výši 2,9 mld. EUR. Více než polovina celkových finančních prostředků je určena pro regiony na jihu Itálie. Potřeby odvětví se odhadují na nejméně 6 mld. EUR ročně. Po ukončení Plánu obnovy bude zapotřebí investice minimálně 2 mld. EUR ročně, aby se zvýšil roční index investic a dosáhl 100 EUR na obyvatele, čímž by se přiblížil průměru ostatních evropských zemí podobné velikosti jako Itálie. 

Příležitosti jsou pro české firmy vyrábějící a dodávající výrobky, služby a technologie v oboru vodohospodářství na italském trhu (úprava pitné vody, zpracování odpadních vod, výstavba související infrastruktury, zpracování ekologických zátěží a škod, potrubí). České firmy mohou uspět jak svými výrobky a technologiemi, tak i v případných konsorciích s místními firmami. Infrastrukturní projekty ve vodohospodářství vyžadují komplexní dodávky řady výrobků a navazujících služeb.

Automobilový sektor

Italský automobilový sektor, i přes pokles výroby osobních vozů zůstává pro ekonomiku země klíčovým odvětvím. Automobilový průmysl včetně komponentů generuje v Itálii obrat přes 90 mld. EUR, což odpovídá 9,3 % výrobního obratu v Itálii a 6 % HDP. Sektor uzavřel r. 2025 s meziročním poklesem produkce o 10,3 %. Prodej nových automobilů se odhaduje na přibližně 46,5 miliardy eur. V období od ledna do října 2025 dosáhl vývoz motorových vozidel hodnoty 13,45 mld. EUR ve srovnání s dovozem ve výši 29,8 mld. EUR.

Největším výrobcem automobilů v Itálii je společnost Stellantis s výrobními závody v Mirafiori, Melfi a Cassinu. V r. 2025 bylo v Itálii vyrobeno 379 706 vozidel, což je 20% pokles oproti předchozímu roku. Za poslední 2 roky se produkce prakticky snížila na polovinu ve srovnání s rokem 2023, kdy se v Itálii vyrobilo 750 000 vozidel. 

Do roku 2030 bude přibližně 30 % vozového parku tvořit elektrická a plug-in hybridní vozidla s výrazným nárůstem registrací a nabíjecích míst. Do roku 2035 zaznamená elektrická mobilita ještě výraznější růst podpořený rozšiřováním dobíjecí infrastruktury a stále cílenější politikou pobídek. Stát vyčlenil 23,78 mld. EUR (z toho 3,6 mld. EUR z PNRR) na přebudování současné distribuční sítě pohonných hmot v rámci přechodu na elektromobilitu. 

Itálie zvolila cestu biopaliv, která jsou na rozdíl od syntetických paliv vyráběna fermentací biomasy nebo odpadu. Jsou považována za uhlíkově neutrální, protože spalováním vyvíjejí oxid uhličitý již přítomný ve výchozí biomase. Očekává se, že Eni během 7 let pětinásobně zvýší produkci biopaliv, ze současných 3 milionů až na 5 milionů do roku 2030.

Příležitosti lze nalézt ve výrobě, budování infrastruktury či softwaru pro nabíječky. Zároveň se zvyšuje poptávka po zavedených a funkčních modelech provozu. Do rychlodobíjecích stanic investují aktuálně také italské dálnice. Prostřednictvím své dceřiné společnosti FreeToX otevírají první ze 100 plánovaných rychlodobíjecích stanic s výkonem 300 kW a průměrnou dobou nabíjení 15–20 minut. Celkově budou italské dálnice investovat přes 45 mil. EUR do stanic pro rychlodobíjení a na zkapalňování zemního plynu a vodíku pro těžká vozidla, do rozvoje intermodálních služeb a městské mobility, a platforem pro sdílení automobilů mezi jednotlivci a výměnu volné kapacity mezi dopravci.

Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Itálie je vědeckou velmocí s řadou známých výzkumných ústavů. Výzkum v Itálii je podporován především z veřejných prostředků. Vnitrostátní financování vědeckého a technologického výzkumu zajišťuje především Ministerstvo pro univerzity a výzkum (MUR), které schválilo tříletý výzkumný plán na období 2026–2028, kterým bylo přiděleno celkem 1,25 mld. EUR do Fondu výzkumných programů. Státní výdaje na výzkum a vývoj činily v r. 2025 1,38 % HDP. Výdaje italských firem na výzkum a vývoj dosáhly v r. 2025 výši 18 mld. EUR.

Evropské fondy a granty rovněž přispívají velkou měrou k výzkumným a inovačním činnostem. Na financování výzkumu se rovněž podílí soukromé investice od podniků. Itálie má v řadě oborů špičkový výzkum, například v kosmu, dopravě, farmacii nebo jaderné fyzice. Vláda poskytuje daňové kredity na výzkum a vývoj, technologické inovace a design všem výzkumným institucím sídlícím na území Itálie bez ohledu na jejich právní povahu, ekonomický sektor nebo velikost. V Itálii je k dispozici daňový kredit na výzkum a vývoj, technologické inovace, design a estetické pojetí, podporovaný Ministerstvem podnikání a Made in Italy a zaměřený na všechny společnosti sídlící na území státu, včetně stálých provozoven nerezidentních subjektů, bez ohledu na právní povahu a ekonomický sektor. Cílem je podpora konkurenceschopnosti podniků stimulací investic ve výzkumu a vývoji, technologické inovace, také v kontextu Průmyslu 4.0 a oběhové ekonomiky, designu a estetického pojetí. 

Itálie se připravuje na nový krok v oblasti astrofyziky a fundamentální fyziky, a to kandidaturou Sardinie na umístění budoucího Einsteinova teleskopu (ET). Jedná se o hlavní výzkumnou infrastrukturu pro budoucí detektor gravitačních vln, o jehož umístění se uchází Itálie společně se Saskem na Sardinii v oblasti vyřazeného dolu Sos Enattos. Itálie v rámci své kandidatury na umístění Einsteinova dalekohledu vyčlení významné finanční prostředky. Českým firmám z oboru vesmírného průmyslu a vědeckým a výzkumným institucím doporučujeme pravidelně sledovat webové stránky INFN, kde jsou zveřejněny přehledy vypisovaných tendrů. Obecně platí, že velké společnosti vedou registr dodavatelů a vypisované tendry jsou určeny pro registrované subjekty. Velmi doporučujeme sledovat webové stránky regionu Sardinie se zaměřením přímo na ET teleskop. Doporučujeme rovněž sledovat webové stránky INAFINGV  .

V ČR se nachází laserové centrum Eli Beamlines. Patří do konsorcia Eli Eric, jehož zakládajícími členy jsou kromě ČR rovněž Itálie, Maďarsko a Litva. ČR zaznamenala v dubnu 2025 mimořádný úspěch ve světě špičkové vědy a výzkumu. Mezinárodní konsorcium projektu EuPRAXIA (European Plasma Research Accelerator with Excellence in Applications) oficiálně potvrdilo výběr ELI Beamlines jako hostující infrastruktury pro laserovou větev (laser driven pillar) tohoto ambiciózního evropského projektu. První plazmový urychlovač projektu EuPRAXIA se aktuálně staví   v INFN (Istituto Nazionale di Fisica Nucleare) ve Frascati v Itálii. Výber ELI Beamlines je rovněž výsledkem dlouhodobé výborné spolupráce českých výzkumných institucí s INFN, který výrazně podporoval výběr ELI Beams.

• Teritorium: Itálie

Doporučujeme