V souvislosti s Plánem obnovy byly na italskou infrastrukturu vyčleněny prostředky ve výši 62 mld. EUR. Italská města budují nové sítě a vypisují tendry na dodávky tramvají, vlaků a příslušenství. Investice mají za cíl další modernizaci infrastruktury. Přístavy, letiště a železnice budou sektorem, který v následujících letech bude rapidně růst. Itálie plánuje výstavbu mostu přes Messinskou úžinu, která bude financována částkou 13,5 miliardy EUR.

V rámci realizace Plánu obnovy byly regionům alokovány prostředky ve výši 3,6 miliardy EUR na rozvoj a posílení rychlé hromadné dopravy (metro, trolejbusy a tramvaje) a 836 milionů EUR pro rozvoj regionálních drah. Městům a obcím nad 100 000 obyvatel bylo přiděleno 1,3 mld. EUR na nákup nových „zelených“ silničních dopravních prostředků poháněných elektřinou, vodíkem nebo metanem a modernizaci související infrastruktury, 185 mil. EUR pak na mimořádnou údržbu systémů hromadné dopravy. 

Itálie má ambici vést projekty v Africe a ve Středomoří v rámci programu EU Global Gateway. Itálie má rovněž vlastní program spolupráce s africkými zeměmi v oblasti infrastruktury, energetiky a zemědělství – Piano Mattei. V obou případech se jedná o rozsáhlé infrastrukturální projekty, kde budou příležitosti pro řadu dodavatelů z dalších zemí, včetně ČR. Plán Mattei se bude skládat z devíti pilotních projektů v Alžírsku, Demokratické republice Kongo, Egyptě, Etiopii, Pobřeží slonoviny, Keni, Maroku, Mosambiku a Tunisku. Cílem plánu je vybudovat novou formu partnerství s africkými zeměmi, které budou prováděny v součinnosti s probíhajícími evropskými iniciativami, jako jsou „iniciativy Týmu Evropa“ a „Global Gateway“.

V Itálii úspěšně působí Škoda Transportation, CZ Loko a Dako CZ. Škoda Transportation získala významnou zakázku na výrobu deseti obousměrných tramvají pro město Bergamo. CZ Loko už dodalo do Itálie cca 120 posunovacích lokomotiv. Příležitosti jsou jak pro dodavatele celků, tak pro dodavatele subdodávek a ITC.

Italskému obrannému průmyslu dominují dva velcí hráči. Klíčovým dodavatelem je Leonardo, osmý největší výrobce zbraní na světě se sortimentem elektroniky, kosmických technologií, letadel, vrtulníků a torpéd. Druhým výrobcem je společnost Fincantieri, hlavní dodavatel velkých válečných lodí, který je na 50. místě. v seznamu 100 největších výrobců v tomto sektoru. Významné je rovněž IVECO se svou divizí Iveco Defence Vehicles (výrobce vojenských nákladních vozidel, obrněných vozidel a stíhačů tanků Centauro). Letecký, kosmický a obranný sektor dále obsahuje více než 4.000 malých a středně velkých společností.

Společností Leonardo podepsala s německým podnikem Rheinmetall Memorandum o porozumění o založení nového společného podniku  zaměřeného na vývoj a výrobu nových tanků a pásových bojových vozidel pro italskou armádu. Cílem je průmyslový vývoj a následná komercializace nového hlavního bojového tanku (MBT) a nové platformy Lynx pro bojový systém obrněné pěchoty (AICS) v rámci programů pozemních systémů italské armády. Jedná se o rozsáhlý strojírenský project, ve kterém bude příležitost pro řadu subdodavatelů.

Ministři obrany ČR a Itálie podepsali v srpnu 2023 Dohodu o obranném průmyslu, která otevírá možnost dalšího posílení spolupráce mezi ČR a Itálií v souvislosti s letouny F-35. Jedná se o novou příležitost pro český obranný průmysl. Vláda Česka schválila akvizici 24 letounů F-35 a část těchto letounů se bude kompletovat v továrně Faco v italské Cameri. S gigantem Leonardo mají Velvyslanectví v Římě a Generální konzulát v Miláně pravidelné kontakty s cílem dalšího zapojení českých firem do dodavatelských řetězců Leonardo a do spolupráce v rámci European Defence Fund (EDF).  

Digitalizace a rozšíření širokopásmového připojení patří k prioritám italského Plánu obnovy. Počítá se s posílením digitální infrastruktury veřejné správy, usnadněním migrace do cloudu, rozšířením služeb občanům v digitálním režimu. Cílem je vybudovat připojení s rychlostí 1 gigabit za sekundu v pevné síti pro přibližně 8,5 milionu domácností a zároveň tak zajistit připojení k Národnímu zdravotnímu systému. Stejně tak se na využití IT řešení ve výrobních a obchodních procesech zaměřuje italský plán Průmysl 4.0. ICT tak hraje stále větší roli v široké řadě oborů a má nezastupitelné místo v automobilovém průmyslu, energetice, dopravě, strojírenství a zabezpečovacích systémech.

Itálie rovněž masivně investuje do transformace měst na „smart cities“, do rozšíření městských mobilních aplikací, otevřených dat, transparentnosti a veřejné wi-fi. Velké společnosti se zaměřují zejména na systémy informační bezpečnosti (50 %), Business Intelligence, Big Data, Analytics (46 %) a Cloud (30 %), následovaný softwarem pro profilování a správu kontaktů (CRM) a Management Software (ERP). Itálie je na předním místě   v používání nástrojů GenAI.

Perspektivním oborem je kybernetická bezpečnost. V roce 2024 dosáhl trh   s umělou inteligencí v Itálii nového rekordu a dosáhl 1,2 miliardy eur s meziročním  nárůstem o +58 %. Podle analýzy 80 % velkých společností plánuje navýšení svého rozpočtu na aktivity v oblasti kybernetické bezpečnosti vzhledem k nárůstu kybernetické kriminality. V oblasti ICT a kybernetické bezpečnosti se v Itálii koná řada akcí, kde jsou příležitosti k navázání kontaktů. 

https://www.cybertrends.it/cyber-security-events-2024-la-nostra-guida/ 

Do r. 2029 se očekává zvýšení podílu investic do vodohospodářských technologií na 19 %, což je trojnásobně vyšší tempo růstu, než je průměr EU-27. Investice jsou orientovány zejména na opětovné využití a recyklaci odpadních vod (31,7 %) a digitalizaci za účelem snížení ztrát (20,5 %). Itálie musí naléhavě řešit problém zastaralosti své vodohospodářské infrastruktury. S průměrným stářím 58 let u velkých nádrží a vodovodní sítě, v níž je 22 % potrubí starších než půl století, je riziko neefektivity a odpadu velmi vysoké. V rámci Plánu obnovy byla vyčleněna částka ve výši 2,9 mld. EUR. Více než polovina celkových finančních prostředků je určena pro regiony na jihu Itálie. Potřeby odvětví se odhadují na nejméně 6 mld. EUR ročně. Po ukončení Plánu obnovy bude zapotřebí investice minimálně 2 mld. EUR ročně, aby se zvýšil roční index investic a dosáhl 100 EUR na obyvatele, čímž by se přiblížil průměru ostatních evropských zemí podobné velikosti jako Itálie. V souvislosti s přetrvávajícím suchem schválila italská vláda vyhlášku o suchu. Cílem nového nařízení je zefektivnit povolovací postupy a urychlit kroky pro výstavbu vodohospodářské infrastruktury a pro bezpečnost a správu nádrží.

Příležitosti jsou pro české firmy vyrábějící a dodávající výrobky, služby a technologie v oboru vodohospodářství na italském trhu (úprava pitné vody, zpracování odpadních vod, výstavba související infrastruktury, zpracování ekologických zátěží a škod). České firmy mohou uspět jak svými výrobky a technologiemi, tak i v případných konsorciích s místními firmami. Infrastrukturní projekty ve vodohospodářství vyžadují komplexní dodávky řady výrobků a navazujících služeb.

Sektor letectví se skládá z hlavních hráčů, jako jsou Leonardo, Avio Aero a Piaggio Aerospace, ale dodavatelský řetězec je tvořen z 80% malými a středními podniky – jedná se o více než 4.000 malých a středních firem. Itálie je kosmická velmoc s řadou významných kosmických firem a s velkou národní kosmickou agenturou. Itálie se v oblasti kosmu může pochlubit špičkovými výsledky a kosmos je považován za jedno z nejperspektivnějších odvětví. Společnost Avio v Colleferro vyrábí evropské nosné rakety Vega, Thales Alenia Space, dceřiná společnost firem Leonardo a Thales, zajišťuje konstrukci a integraci družic pro pozorování Země, navigaci a telekomunikace. Telespazio, rovněž dceřiná společnost firmy Leonardo, se zaměřuje na telekomunikace.

Leonardo Aircraft Division se podílí na výrobě letounu F-35 v továrně v Cameri. Významným produktem Leonardo je cvičný a lehký bitevní letoun Alenia Aermacchi M-346 Master. Leonardo vyrábí drony Falco. Itálie spolu   s Velkou Británií a Japonskem připravuje projekt letounu 6. generace (GCAP). V oblasti produkce helikoptér je Itálie předním světovým hráčem a helikoptérovou velmocí. Kontroluje celý dodavatelský řetězec, kromě výroby motorů (motory dodává GE nebo Pratt & Whitney), vyrábí helikoptéry šité na míru pro zákazníka. Je jedním z mála výrobců konvertoplánů a vyvinulo civilní konvertoplán AW609 pro 20 osob. Konvertoplány pro vojenské využití vyrábí firma Bell, se kterou Leonardo bude spolupracovat na vývoji nové generace vojenského konvertoplánu.

V posledním období, v důsledku probíhajících konfliktů, je velký zájem o spolupráci s Itálií ze strany firem obranného průmyslu. Ministři obrany ČR a Itálie podepsali v srpnu 2023 Dohodu o obranném průmyslu, která otevírá možnost dalšího posílení spolupráce mezi ČR a Itálií v souvislosti s letouny F-35. Jedná se o novou příležitost pro český obranný průmysl. Vláda České republiky schválila akvizici 24 letounů F-35 a část těchto letounů se bude kompletovat v továrně Faco v italské Cameri. Velvyslanectví v Římě a Generální konzulát v Miláně mají pravidelné kontakty s firmou Leonardo s cílem dalšího zapojení českých firem do dodavatelských řetězců a do spolupráce v rámci European Defence Fund (EDF). 

Itálie má velmi dobře fungující kosmickou agenturu (ASI) a kosmickou sekci v rámci Ministerstva obrany. V Itálii sídlí významná část Evropské kosmické agentury ESA (ESRIN).

Vzhledem k technologické konkurenceschopnosti českých firem, i již existujících případů spolupráce s italským kosmickým průmyslem, vidíme v jeho expanzi další příležitosti pro české firmy, které mohou uspět rovněž jako subdodavatelé. Ministerstvo dopravy ČR uzavřelo s Italskou kosmickou agenturou Prohlášení o spolupráci v oblasti kosmických aktivit – pozorování Země, mikrosatelity, sledování vesmíru (SSA), nosné systémy. O tom, že Itálie vnímá ČR jako perspektivního partnera, svědčí i skutečnost, že na italském velvyslanectví v Praze působí kosmická atašé paní Maria Cristina Falvella („Falvella Maria Cristina“ <cristina.falvella@esteri.it>). 

Největším výrobcem automobilů v Itálii je společnost Stellantis s výrobními závody v Mirafiori, Melfi a Cassinu, kde se na platformě STLA Large budou vyrábět tři nové modely Alfa Romeo s cílem dosáhnout 1 mil. vozů do r. 2030. V historickém průmyslovém areálu v Turíně (Mirafiori) byla zahájena výroba elektrifikovaných dvouspojkových převodovek (eDct). Výrazně vzrostl motocyklový trh o +14,5 % oproti r. 2024. Skútry a čtyřkolky zaznamenaly nárůst + 7,54 %, resp. + 28,10 % díky exportu i domácí poptávce. Dodavatelský řetězec pro automobilový průmysl generuje v Itálii obrat přes 90 mld. EUR, což odpovídá 9,3 % výrobního obratu v Itálii a 5,2 % HDP. Počet společností se pohybuje kolem 5.200 s téměř 270.000 zaměstnanci.

Do roku 2030 bude přibližně 10 % vozového parku tvořit elektrická a plug-in hybridní vozidla s výrazným nárůstem registrací a nabíjecích míst. Do roku 2035 zaznamená elektrická mobilita ještě výraznější růst, přičemž vozový park elektrických vozidel potenciálně dosáhne více než 25 % z celkového počtu, podpořený rozšiřováním dobíjecí infrastruktury a stále cílenější politikou pobídek. Stát vyčlenil 23,78 mld. EUR (z toho 3,6 mld. EUR z Plánu obnovy) na přebudování současné distribuční sítě pohonných hmot v rámci přechodu na elektromobilitu. 

Itálie zvolila cestu biopaliv, která jsou na rozdíl od syntetických paliv vyráběna fermentací biomasy nebo odpadu. Jsou považována za uhlíkově neutrální, protože spalováním vyvíjejí oxid uhličitý již přítomný ve výchozí biomase. Očekává se, že Eni během 7 let pětinásobně zvýší produkci biopaliv, ze současných 1,1 milionu tun ročně na více než 3 v roce 2025, až na 5 do roku 2030.

Příležitosti lze nalézt ve výrobě, budování infrastruktury či softwaru pro nabíječky. Zároveň se zvyšuje poptávka po zavedených a funkčních modelech provozu. Do rychlodobíjecích stanic investují aktuálně také italské dálnice. Prostřednictvím své dceřiné společnosti FreeToX otevírají první ze 100 plánovaných rychlodobíjecích stanic s výkonem 300 kW a průměrnou dobou nabíjení 15–20 minut. Celkově budou italské dálnice investovat přes 45 mil. EUR do stanic pro rychlodobíjení a na zkapalňování zemního plynu a vodíku pro těžká vozidla, do rozvoje intermodálních služeb a městské mobility, a platforem pro sdílení automobilů mezi jednotlivci a výměnu volné kapacity mezi dopravci.

Evropské fondy a granty rovněž přispívají velkou měrou k výzkumným a inovačním činnostem. Na financování výzkumu se rovněž podílí soukromé investice od podniků. Itálie má v řadě oborů špičkový výzkum, například v kosmu, dopravě, farmacii nebo jaderné fyzice. Vláda poskytuje daňové kredity na výzkum a vývoj, technologické inovace a design všem výzkumným institucím sídlícím na území Itálie bez ohledu na jejich právní povahu, ekonomický sektor nebo velikost ve výši 5, 15, 10 nebo 20 % v závislosti na investičních sektorech. Od roku 2023 je v Itálii k dispozici daňový kredit na výzkum a vývoj, technologické inovace, design a estetické pojetí, podporovaný Ministerstvem podnikání a Made in Italy a zaměřený na všechny společnosti sídlící na území státu, včetně stálých provozoven nerezidentních subjektů, bez ohledu na právní povahu a ekonomický sektor. Cílem je podpora konkurenceschopnosti podniků stimulací investic ve výzkumu a vývoji, technologické inovace, také v kontextu Průmyslu 4.0 a oběhové ekonomiky, designu a estetického pojetí. 

V ČR se nachází laserové centrum Eli Beamlines. Patří do konsorcia Eli Eric, jehož zakládajícími členy jsou kromě ČR rovněž Itálie, Maďarsko a Litva. ČR zaznamenala v dubnu 2025 mimořádný úspěch ve světě špičkové vědy a výzkumu. Mezinárodní konsorcium projektu EuPRAXIA (European Plasma Research Accelerator with Excellence in Applications) oficiálně potvrdilo výběr ELI Beamlines jako hostující infrastruktury pro laserovou větev (laser driven pillar) tohoto ambiciózního evropského projektu. První plazmový urychlovač projektu EuPRAXIA se aktuálně staví   v INFN (Istituto Nazionale di Fisica Nucleare) ve Frascati v Itálii. Výber ELI Beamlines je rovněž výsledkem dlouhodobé výborné spolupráce českých výzkumných institucí s INFN, který výrazně podporoval výběr ELI Beams.

Instalovaný výkon zelené energie v Itálii se může v příštích sedmi letech nejméně zdvojnásobit. Tedy z 59 GW v roce 2022 na 131,3 GW v roce 2030, kdy by obnovitelné zdroje měly dosáhnout 69 % národní poptávky po elektřině. To je cíl pro elektřinu z obnovitelných zdrojů uvedený v návrhu aktualizace PNIEC, který Itálie předložila Evropské komisi v červnu 2023. Ještě ambicióznější je návrh obsažený v Plánu výroby elektřiny na období 2024-2030, který předložila společnost Elettricità Futura, sdružení hlavních italských společností v tomto odvětví, jež představují více než 70 % národního trhu s elektřinou.

Energetický průmyslový holding EPH je výrazně zastoupen na italském energetickém trhu prostřednictvím EP Produzione, který je   5. největším producentem elektrické energie v Itálii s podílem cca 6% na výrobě elektřiny. EPP má 7 elektráren. 

Na přelomu roku 2024/2025 byly ukončeny práce na rozšíření capacity ropovodu TAL. První navýšené dodávky neruské ropy dorazily ropovodem TAL Plus z italského přístavu v Terstu na Centrální tankoviště do Nelahozevsi ve středu 16. dubna 2025.

Itálie se velmi orientuje na rozvoj vodíkových technologií. Itálie společně s Německem a Rakouskem připravuje projekt vodíkového jižního koridoru, který by měl vést z Alžírska a Tuniska přes Sicílii a pevninskou Itálii do Německa, Rakouska a Švýcarska. S vodíkem se počítá jako energetickým zdrojem pro italský průmysl. Pro přenos vodíku bude v Itálii možné ze 60 % využít stávající potrubí, nicméně 40 % potrubí bude muset být nově vybudováno. Ve stádiu úvah je také vodíkový koridor ze Saudské Arábie přes Egypt a podmořským potrubím do Itálie. Jedná se o velké infrastrukturní projekty, kde budou příležitosti pro řadu subdodavatelů.

Plán velkých výrobců elektřiny na období 2024-2030: cíl 84 % obnovitelné energie. Plán budoucí výroby elektřiny se zaměřuje na fotovoltaiku a větrnou energii. Cílů lze dosáhnout za předpokladu, že do roku 2030 bude rovněž dosaženo velkokapacitního skladování energie ve výši 80 GWh a současně bude vybudována dostatečně dimenzovaná a flexibilní elektrická síť. 

Přístav Ravenna se stane centrem pro skladování  CO2 (Carbon Capture and Storage – CCS). Jedná se o společný projekt ENI a SNAM. 

Diskuze o jaderné energii v Itálii je velmi obtížná, zvláště po dvou referendech po Černobylu a Fukušimě, kdy se veřejnost vyslovila proti jaderné energetice. Nicméně Itálie je pozorovatelem v Jaderné alianci evropských zemí a vláda vytvořila Národní platformu pro udržitelnou jadernou energetiku a otevírá výzkum a vývoj v oblasti jaderné energetiky. Ministerstvo připravuje dekret s dlouhodobým plánem na obnovení jaderné energetiky v IT. Zaměření IT bude na malé modulární reaktory (SMRs).