Japonsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

21. 9. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Tokiu (Japonsko)

Japonsko patří mezi vyspělé světové ekonomiky se stabilním právním prostředím. Je třetí největší světovou ekonomikou (po USA a Číně) a trhem s nejvyšším počtem bohatých domácností na světě.

 

Je stabilním partnerem České republiky v regionu Východní Asie. Vzájemné vztahy jsou dlouhodobě bezproblémové, rozvíjejí se ve všech oblastech a vykazují rostoucí dynamiku. Těžištěm vztahů je ekonomická a kulturní spolupráce.

 

Japonský trh skýtá řadu exportních příležitostí pro české firmy a vyznačuje se trvalým zájmem o inovace, nové produkty a vysokou náročností na kvalitu a spolehlivost.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Japonsko (japonsky: Nippon-koku či Nihon-koku, anglicky: Japan)

Japonsko je konstituční monarchií s nejstarším parlamentním systémem ve východní Asii. Historie japonského zákonodárného shromáždění sahá do roku 1889, kdy byla císařem Meiji vyhlášena nová ústava, která konstituovala vznik prvního císařského parlamentu.

Složení japonské vlády

Funkce

Jméno

Pol. strana

Předseda vlády

Shinzo ABE

LDP

Místopředseda vlády, ministr financí, ministr pro finanční služby, ministr pro překonání deflace

Taro ASO

LDP

Ministryně vnitřních záležitostí a komunikace

Seiko NODA

LDP 

Ministryně spravedlnosti

Yoko KAMIKAWA

LDP

Ministr zahraničních věcí

Taro KONO

LDP

Ministr školství, kultury, sportu, vědy a techniky

Yoshimasa HAYASHI

LDP

Ministr zdravotnictví, práce a sociálních věcí

Katsunobu KATO

LDP

Ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu

Ken SAITO

LDP

Ministr hospodářství, obchodu a průmyslu

Hiroshige SEKO

LDP

Ministr pevniny, infrastruktury, dopravy a turistiky

Keiichi ISHII

Komeito

Ministr životního prostředí, ministr pro jaderné krizové řízení

Masaharu NAKAGAWA

LDP

Ministr obrany

Itsunori ONODERA

LDP

Vedoucí tajemník vlády

Yoshihide SUGA

LDP

Státní ministr pro rekonstrukci po ničivých živelních katastrofách

Masayoshi YOSHINO

LDP

Státní ministr pro hospodářskou a fiskální politiku, ministr pro hospodářskou revitalizaci

Toshimitsu MOTEGI

LDP

Státní ministr pro regionální revitalizaci, regulatorní reformu a reformu státní služby

Hiroshi KAJIYAMA

LDP

Státní ministr otázky spotřebitelů a pro mezinárodní teritoriální záležitosti

Tetsuma ESAKI

LDP

Ministr pro olympijské a paralympijské hry

Shunichi SUZUKI

LDP

Ministr pro řízení Komise národní bezpečnosti a pro krizové řízení

Hachiro OKONOGI

LDP

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 126 790 000 (duben 2017), jedná se o jedenáctou nejlidnatější zemi na světě

Průměrná změna počtu obyvatel: - 0,2 % (odhad duben 2016)

Věkový průměr populace: 46,9 let. Třetina populace je starší než 60 let.

 

Kromě Japonců žijí v zemi následující menšiny:

             •          655 tis. Číňanů

            •          501 tis. Korejců

            •          175 tis. Brazilců

            •          217 tis. Filipínců

            •          58 tis. Peruánců

            •          53 tis. Američanů

 

Náboženské složení:

Hlavními náboženskými směry v zemi jsou šintoismus a budhismus, k nimž se hlásí většina obyvatelstva (cca 84 % populace). Velká část obyvatel kombinuje víru a rituály obou těchto náboženství.

Přibližně 0,7 % populace se hlásí ke křesťanství.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

HDP

Rok

Nominální HDP

Nominální HDP

Reálný růst HDP

Nominální HDP na obyvatele

 

(bil. JPY)

(mld. USD)

%

(USD)

2012

495

5 051

1,5

39 616

2013 

503

5 161

2,0

39 139

2014

514

4 852

0,2

39 529

2015

530

4 384

1,2

40 865

2016

537

4 941

1,0

41 846

Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy: Úřad vlády, Ministerstvo financí, Bank of Japan, Ekonomický a sociální výzkumný inst. Úřadu vlády

 

HDP v Japonsku dlouhodobě klesá. Trend trvá od roku 1997, kdy HDP dosáhl 523, 5 biliónů jpy. Pokles je způsoben nízkým reálným růstem kolem 0,6% a trvalou deflací. Japonská ekonomika je však zároveň podle nominálního HDP třetí největší na světě a podle parity kupní síly čtvrtá největší na světě.

 

Průmyslová výroba se na tvorbě HDP podílí cca 28 %. Primární sféra (zemědělství, lesnictví a rybolov, těžba nerostných surovin) vytváří méně než 1,5 % HDP.

 

Japonsko je zemí s relativně stabilní úrovní cenové hladiny a v mezinárodním srovnání zemí patří k místům s vyšší úrovní spotřebitelských cen zboží a služeb.

Úrokové míry v Japonsku odrážejí vývoj ekonomiky a především cenové hladiny. Japonské úrokové sazby patří k nejnižším na světě a dlouhodobě se drží na absolutním minimu.

 

Makroekonomické ukazatele
 

Nezaměstnanost

Inflace

Směnné kurzy

Úrokové míry

 

(%)

Ceny průmysl. výrobků (v % k r. 2005)

Spotřeb. ceny (v % k r. 2010)

JPY/USD

JPY/EUR

Diskontní sazba (v %)

2012

4,2

105,5

99,7

86,6

114,3

0,30

2013

4,0

103,0

97,0

105,3

145,2

0,30

2014

3,6

101,9

100,0

119,9

145,5

0,16

2015

3,4

105,1

102,8

120,3

130,9

0,19

2016

3,1

103,3

102,5

116,8

123,1

0,13

Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy Statistics of Japan

Aktuální ekonomická situace

Druhá největší tržní ekonomika světa rostla v roce 2106 rychleji, než očekávali analytici. V závěru roku se HDP zvýšil o 1,3%. Růst byl poháněn především tempem růstu soukromé spotřeby, která vzrostla z 0,1% na 0,3%. Kapitálové výdaje klesly o 0,4%. Export se zvýšil o 1,6%.

Předpokládá se další mírný růst japonské ekonomiky v důsledku vládních stimulů. V důsledku úbytku populace se předpokládá růst kolem 0,5% HDP. Snižující se počet obyvatel a tudíž i pracovní síly by mohl na trhu práce s nezaměstnaností 3,4% začít tlačit na růst mezd, který by se mohl stát efektivním prostředkem na potlačení dvě dekády trvající deflace.

 

Současná vláda premiéra Šinzo Abe přišla v roce 2012 s programem, který měl dlouhodobě stagnující japonskou ekonomicku povzbudit k růstu a snížit veřejný dluh Japonska, který dosahuje 240% HDP. Abenomika se opírá o tři pilíře (šípy): agresivní fiskální politiku Japonské národní banky (BOJ), monetární uvolňování a strukturální reformy. Zatímco první dva pilíře jsou používány v maximální možné míře, strukturální reformy jsou uváděny v život opatrněji. Součástí strategie je větší otevření japonského trhu a dosažení inflace.

 

Mírně oživlá japonská ekonomika má před sebou úskalí v podobě zvýšení spotřební daně z 8 na 10% v roce 2017. Lze očekávat podobné schéma, jako při zvýšení daně v roce 2014, kdy soukromá spotřeba před změnou daně stoupla, aby pak spadla na dlouhodobě nízké hodnoty.       

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Japonský státní rozpočet je sestavován na fiskální rok, který začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího roku. Návrh státního rozpočtu předkládá vláda ke schválení Dolní komoře parlamentu. Poté je návrh zaslán Horní komoře k aprobaci. Státní rozpočet vstupuje v platnost i v případě, že jej Horní komora neschválí, a to 30 dní po jeho schválení Dolní sněmovnou. Japonská rozpočtová praxe se vyznačuje častým přijímáním tzv. dodatečných rozpočtů. Ty jsou většinou schvalovány ve druhé polovině rozpočtového roku jako forma navýšení původního rozpočtu.

Státní rozpočty v letech 2013–2017

Rozpočtový rok

Výdaje JPY (bil.)

Příjmy JPY (bil.)

SchodekJ PY (bil.)  

2013

92,60

47,20

45,40

2014

95,88

54,63

41,25

2015

96,34

59,47

36,86

2016

96,72

96,72

0

2017

97,45

97,45

0

Zdroj: Statistics Bureau, statistiky japonského Ministerstva financí

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Přehled platební bilance Japonska 

 

 

2013 

2014 

2015

2016

mld. JPY

mld. JPY

mld. JPY

mld. JPY

Běžný účet

3 306 

2 645

16 413

11 122

Obchodní bilance

- 10 640 

- 10 402

- 629

5 202

Bilance služeb

- 1 595 

- 3 080

- 1 678

- 2 866

Finanční účet

4 609 

5 499

21 145

3 796

 Přímé investice

- 12 971 

11 813

15 845

21 030

 Portfóliové investice

23 940 

4 950

16 062

- 51 609

Kapitálový účet

- 743 

- 80

- 271

- 99

Změny  v rezervách   aktiv

- 3 850

- 889

625

- 704

Saldo chyb a opomenutí

- 4 065 

3 052

5 004

- 7 227

Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy (Statistics of Japan, Monthly Finance Review)

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Přehled japonských zahraničních aktiv a pasiv

Aktiva

Pasiva

Kapitola

2012

2013

2014

2015

2016

Kapitola

2012

2013

2014

2015

2016

 částka (bil. JPY)  částka (bil. JPY)  částka (bil. JPY)

částka (bil. JPY)

částka (bil. JPY)

 částka (bil. JPY)  částka (bil. JPY)  částka (bil. JPY)

částka (bil. JPY)

částka (bil. JPY)

Přímé investice

89,8

117,1

143,9

151,6

155,5

Přímé investice

17,8

17,9

23,3

24,4

25,6

Portfoliové investice

305,1

359,2

410,1

423,2

435,6

Portfoliové investice

180,5

251,8

285,2

320,6

 331,4

Ostatní investice

152,9

178,4

183,9

180,4

 178,9

Ostatní investice

162,0

193,6

210,7

219,0

225,1

Rezervní aktiva

109,5

133,5

151,1

148,6

 136,6

--

         --          --           --

--

--

Celkem aktiva

661,9

797,1

945,3

948,7

906,6

Celkem pasiva

365,6

472,1

578,4

579,0

 582,1

Zdroj: Statistika japonského Ministerstva financí

Hrubý zahraniční dluh Japonska

Kapitola

 2012  2013

2014

2015

2016

 částka (bil. JPY)

částka (bil. JPY)

částka (bil. JPY)

částka (bil. JPY)

částka (bil. JPY)

Veřejný sektor – vláda

93,1

 97,1

 107,5

122,5

153,8

Bankovní sektor

119,9

 140

 136,2

144,7

162,4

Ostatní sektory

45,4

 56,8

78,3

79,6

81,3

Přímé investice –   mezifiremní půjčky

 2,2

 2,3

 2,1

1,8

1,5

Celkem

261,1

296,8

329,3

349,1

399,0

Zdroj: Statistika japonského Ministerstva financí

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Japonské bankovnictví disponuje největším objemem depozit na světě. Centrální banka Bank of Japan (BOJ), vystupuje jako nezávislá instituce, zodpovídající se pouze parlamentu. V čele BOJ stojí guvernér jmenovaný na pět let. Od roku 2013 je jím Haruhiko Kuroda. Důležitou součástí japonské finanční soustavy je i japonská pošta - Japan Post, která spravuje přibližně čtvrtinu veškerých osobních úspor obyvatelstva. Bankovní systém je kromě komerčních bank tvořen také  několika specifickými vládními finančními institucemi (Japonská rozvojová banka, Japonská banka pro mezinárodní spolupráci a  specializované státní finanční korporace).

Japonské banky jsou sdruženy v Japonské bankovní asociaci (Zenginkyo), jež má celkem 249 členů.

Struktura japonského finančního systému je patrná z následujícího přehledu:

Centrální banka: Bank of Japan

Soukromé finanční instituce

  • Banky
  1. Městské banky (City banks)
  2. Regionální banky
  3. Zahraniční banky
  4. Úvěrové banky (Trust banks)
  5. Banky poskytující dlouhodobé úvěry
  6. Ostatní banky
  • Kooperativní finanční instituce
  1. Ústřední Shinkin banka (úvěrová asociace)
  2. Shinkumi Fed. Bank (Národní federace úvěrových družstev)
  3. Rokinren Bank (Národní federace zaměstnaneckých úvěrových bank)
  4. Norinchukin Bank (spadají pod ní Úvěrové federace zemědělských a rybářských družstev)
  • Pojišťovací společnosti
  1. Životní pojišťovny
  2. Ostatní pojišťovny
  • Společnosti zabývající se obchodem s cennými papíry

Veřejné finanční instituce

  • Vládní finanční instituce - Japonská banka pro mezinárodní spolupráci
  • Finanční korporace
  • Ostatní veřejné finanční instituce (zahrnuté v této kategorii po dobu jejich probíhající přípravy ke konečné privatizaci)
  1. Japonská rozvojová banka
  2. Japan Post Bank Co
  3. Japan Post Insurance Co.

Zdroj: Japonská bankovní asociace

Spolehlivost a serióznost japonských bank byla v poválečném Japonsku příslovečná. V 90. letech však došlo k řadě bankovních skandálů, které dobrou pověst japonského bankovního sektoru zpochybnily. V letech 1996–1999 přijala vláda opatření na očištění bankovního sektoru prostřednictvím rekapitalizace bank, deregulace a liberalizace finančních služeb. Tato reforma, někdy označována jako „Velký třesk“ v japonském bankovnictví, přinesla zásadní změny zejména do jeho struktury. V rámci reformy finančního sektoru byly v letech 1998–2000 přijaty zákony směřující k vytvoření uceleného právního rámce pro přeměnu jednotlivých částí japonského finančního sektoru na jednotný moderní finanční systém. Reforma z konce 90. let tak umožnila reorganizaci a restrukturalizaci bankovního sektoru a příliv zahraničního kapitálu.

 Struktura 5 hlavních domácích bankovních konglomerátů je následující:

Název skupiny

Složky

Zahájení činnosti

Sloučené banky

Mitsubishi UFJ Financial Group

Bank of Tokyo Mitsubishi UFJ Mitsubishi UFJ Trust

leden 2006

Bank of Tokyo Mitsubishi Mitsubishi Trust Nippon Trust Bank Tokyo Trust Bank Sanwa Bank Tokai Bank Toyo Trust Tokai Trust

Chuo Mitsui Trust Holdings

Chuo Mitsui Trust Chuo Mitsui Asset Trust

říjen 2007

Chuo Mitsui Trust Mitsui Asset Trust

Resona Holdings

Resona Bank Saitama Resona Bank Kinki Osaka Bank

březen 2003

Daiwa Bank Asahi Bank

Sumitomo Mitsui Financial Group (SMFG)

Sumitomo Mitsui Banking Corp.

únor 2003

Sakura Bank Sumitomo Bank

Mizuho Financial Group

Mizuho Bank Mizuho Corporate Bank Mizuho Trust

březen 2003

Dai-Ichi Kangyo Bank Fuji Bank Industrial Bank of Japan

Zdroj: Japonská bankovní asociace

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Fyzické osoby

Daň z příjmu fyzických osob je progresivní a pohybuje se v rozmezí 5–40 %. Daňová zátěž z příjmu fyzických osob včetně místních daní je jedna z nejvyšších na světě a v souhrnu činí 50 %. K tomu je však třeba připočítat ještě 12% platby na sociální a zdravotní pojištění. U příjmů nad 18 mil. JPY činí efektivní zdanění fyzických osob 62 %.

Právnické osoby (korporace)

Spotřební daň činí 8%. Ke stanovené dani je třeba připočítat ještě další daně, které právnické osoby v Japonsku musí platit, tj. daň z obyvatelstva (Inhabitants tax) a podnikatelskou daň (Enterprise tax). Celkové daňové zatížení, a to i po uvedeném snížení, je na úrovni cca 35 %. To je stále o dost více než srovnatelné sazby v ostatních rozvinutých zemích.  

Platby sociálního zabezpečení v sobě obsahují penzijní pojištění, zdravotní pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Platba je rozdělena mezi zaměstnavatele (12,9 %) a zaměstnance (12,0 %).

Daňový rok se liší od fiskálního roku, začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Reforma daňového systému je každoročně součástí vládní politiky na ozdravění veřejných financí. V posledních letech docházelo pouze k dílčím změnám daňové politiky, a to zejména dalším zvýhodněním investic fyzických osob (jak do finančních instrumentů, tak i do nemovitého majetku, zejména bydlení) a zavedením menších daňových úlev pro malé a střední podniky, rodinné podniky a nově vznikající podniky.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: