Japonsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

15. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Tokiu (Japonsko)

Japonsko patří mezi vyspělé světové ekonomiky se stabilním právním prostředím. Je třetí největší světovou ekonomikou (po USA a Číně) a trhem s nejvyšším počtem bohatých domácností na světě. Japonsko skýtá dlouhou řadu exportních příležitostí, které dosud nebyly plně využity.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Japonsko (japonsky: Nippon-koku či Nihon-koku, anglicky: Japan)

Japonsko je konstituční monarchií s nejstarším parlamentním systémem ve východní Asii. Historie japonského zákonodárného shromáždění sahá do roku 1889, kdy byla císařem Meiji vyhlášena nová ústava, která konstituovala vznik prvního císařského parlamentu.

Složení japonské vlády

Funkce

Jméno

Pol. strana

Předseda vlády

Shinzo ABE

LDP

Místopředseda vlády

Taro ASO

LDP

(+Ministr financí)

 

 

(+Státní ministr pro finanční služby) 

 

 

Ministryně vnitřních záležitostí a komunikace

Sanae TAKAICHI

LDP 

Ministr spravedlnosti

Mitsuhide IWAKI

LDP

Ministr zahraničních věcí

Fumio KISHIDA

LDP

Ministr školství, kultury, sportu, vědy a techniky

Hiroshi HASE

LDP

Ministr zdravotnictví, práce a sociálních věcí

Yasuhisa SHIOZAKI

LDP

Ministr zemědělství, lesnictví a rybolovu

Hiroshi MORIYAMA

LDP

Ministr hospodářství, obchodu a průmyslu

Motoo HAYASHI

LDP

Ministr pevniny, infrastruktury, dopravy a turistiky

Keiichi ISHII

Komeito

Ministryně životního prostředí

Tamayo MARUKAWA

LDP

(+Státní ministryně pro jaderné krizové řízení)

 

 

Ministryně obrany

Tomomi INADA

LDP

Vedoucí tajemník vlády

Yoshihide SUGA

LDP

Státní ministr pro rekonstrukci po ničivých živelních katastrofách

Tsuyoshi TAKAGAKI

LDP

Státní ministr pro hospodářskou a fiskální politiku

Nobuteru ISHIHARA

LDP

(+Státní ministr pro hospodářskou revitalizaci)

 

 

Státní ministryně pro otázky spotřebitelů, emancipaci žen a systém státní služby

Katsunobu KATO

LDP

(+Státní ministryně pro administrativní reformu )

 

 

Státní minsitr pro revitalizaci venkova

Shigeru ISHIBA

LDP

Předseda národní státní bezpečnostní komise

Taro KONO

LDP

(+Státní ministr pro otázky únosů)

 

 

Ministryně pro vědu a techniku a vesmír

 Aiko SHIMAJIRI

 LDP

(+ Státní ministryně pro Okinawu a severní území)

 

LDP 

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 126 406 421 (odhad duben 2016), jedná se o jedenáctou nejlidnatější zemi na světě

Průměrná změna počtu obyvatel: - 0,2 % (odhad duben 2016)

Věkový průměr populace: 46,9 let

  Kromě Japonců žijí v zemi zejména následující menšiny:

             •          655 tis. Číňanů

            •          501 tis. Korejců

            •          175 tis. Brazilců

            •          217 tis. Filipínců

            •          58 tis. Peruánců

            •          53 tis. Američanů

Náboženské složení:

Hlavními náboženskými směry v zemi jsou šintoismus a budhismus, k nimž se hlásí většina obyvatelstva (cca 84 % populace). Zajímavé je, že většina obyvatelstva kombinuje víru a rituály obou těchto náboženství. Přibližně 0,7 % populace se hlásí ke křesťanství.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

HDP

Rok

Nominální HDP

Nominální HDP

Reálný růst HDP

Nominální HDP na obyvatele

 

(bil. JPY)

(mld. USD)

%

(USD)

2010

482

5 491

4,4

42 878

2011

468

5 864

-0,7

45 913

2012

476

5 051

1,1

39 616

2013 

478 

4 709

 1

37 924

2014

488

4 508

0,0

39 657

2015

500

4 919

0,3

37 573

2016

499

4601

-0,3

37 595

Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy: Úřad vlády, Ministerstvo financí, Bank of Japan, Ekonomický a sociální výzkumný inst. Úřadu vlády

Na tvorbě japonského HDP se nejvýznamněji podílí terciární sféra (cca 70 %), což odpovídá statutu Japonska jako jedné z ekonomicky nejvyspělejších zemí světa. Průmyslová výroba se na tvorbě HDP podílí cca 28 %. Primární sféra (zemědělství, lesnictví a rybolov, těžba nerostných surovin) vytváří méně než 1,5 % HDP. Podíl zemědělství již po řadu let setrvává na zhruba stejné úrovni, která vyplývá z jeho strategického a sociálního významu.

Počet nezaměstnaných je v Japonsku relativně nízký v porovnání s ostatními vyspělými průmyslovými zeměmi, což je zčásti také díky tradičnímu systému, který poskytuje zaměstnání na celý život. 

Japonsko je zemí s relativně stabilní úrovní cenové hladiny a v mezinárodním srovnání zemí patří k místům s vyšší úrovní spotřebitelských cen zboží a služeb.

Úrokové míry v Japonsku odrážejí vývoj ekonomiky a především cenové hladiny. Japonské úrokové sazby patří k nejnižším na světě a dlouhodobě se drží na absolutním minimu.

Makroekonomické ukazatele
 

Nezaměstnanost

Inflace

Směnné kurzy

Úrokové míry

 

(%)

Ceny průmysl. výrobků (v % k r. 2005)

Spotřeb. ceny ( v % k r. 2010)

JPY/USD

JPY/EUR

Diskontní sazba (v %)

2010

5,1

102,8

100,0

87,78

107,90

0,30

2011 

4,5

105,5

99,7

79,81

100,71

0,30

2012

4,2

103,0

97,0

78,21

96,70

0,30

2013

3,6

101,9

100,0

96,65

128,18

0,30

2014

3,6

105,1

102,8

105,84

146,54

0,02

2015

3,2

103,3

102

108,87

123,00

0,30

Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy Statistics of Japan

Aktuální ekonomická situace

Vláda premiéra Šinzo Abe přišla s programem, který měl dlouhodobě stagnující japonskou ekonomicku povzbudit k růstu a snížit veřejný dluh Japonska, který dosahuje 240% HDP. Abenomika se opírá o tři pilíře (šípy): agresivní fiskální politiku Japonské národní banky (BOJ), monetární uvolňování a strukturální reformy. Zatímco první dva pilíře jsou používány v maximální možné míře, strukturální reformy jsou uváděny v život opatrněji.

Ekonomiku se sice podařilo oživit, ale ke stabilizaci růstu potřebuje Japonsko inflaci. Tu stlačily počátkem roku 2016 levnější náklady na energie na 0,8% a cíl 2% inflace se znovu oddálil. Japonská národní banka přikročila ke snížení úrokových sazeb do záporných hodnot, na -0,1% s platností od 16. února 2016. Japonsko se tímto krokem zařadilo k zemím se zápornou úrokovou sazbou (Švédsko, Dánsko, Švýcarsko a Evropská centrální banka), kde vkladatelé namísto inkasování úroků, platí bance za držení svých peněz.

Součástí abenomiky je rovněž otevření japonského trhu. V roce 2015 byla uzavřena jednání o TPP, rok 2016 je ve znamení jednání s EU.

Mírně oživlá japonská ekonomika má před sebou úskalí v podobě zvýšení spotřební daně z 8 na 10% v roce 2017. Lze očekávat podobné schéma, jako při zvýšení daně v roce 2014, kdy soukromá spotřeba před změnou daně stoupla, aby pak spadla na dlouhodobě nízké hodnoty.       

Japonská ekonomika také čelí rychlému úbytku a stárnutí populace. Podíl obyvatel starších než 65 let je 25%. Porodnost dlouhodobě klesá. Premiér Abe, proto začlenil do svých plánů restrukturalizace cíl, umožnit mladým vzdělaným ženám návrat do zaměstnání.

Japonské hospodářství nadále vykazuje známky zotavení. Výroba i vývoz sice zpomalily v důsledku nižšího růstu v Číně, ale zisky korporací nadále rostou. Jednak v důsledku růstu ekonomiky, jednak vlivem klesajících cen ropy.

Odhady pro rok 2016 působí relativně optimisticky. Nový finanční rok, začínající od dubna 2016, by měl přinést růst HDP 1,7%, což je vítaný posun oproti 1% na konci roku 2015. Zpracovatelský průmysl by se měl zvýšit o 7,6% a v sektoru informačních technologií se očekává dvouciferný růst. Velké firmy zvyšují zisky a deklarují ochotu zvyšovat mzdy, k čemuž se je japonská vláda snaží dlouhodobě motivovat. Nezaměstnanost nadále klesá a blíží se hranici 3%, kde byla naposledy v roce 1997. Nízká nezaměstnanost stimuluje mírný růst mezd. Vyšší mzdy by mohly ovlivnit soukromou spotřebu, která je motorem japonské ekonomiky, ale kterou se od poklesu, v důsledku zvýšení spotřební daně v dubnu 2014, nepodařilo vrátit k předchozím hodnotám.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Japonský státní rozpočet je sestavován na fiskální rok, který začíná 1. dubna a končí 31. března následujícího roku. Návrh státního rozpočtu předkládá vláda ke schválení Dolní komoře parlamentu. Poté je návrh zaslán Horní komoře k aprobaci. Státní rozpočet vstupuje v platnost i v případě, že jej Horní komora neschválí, a to 30 dní po jeho schválení Dolní sněmovnou. Japonská rozpočtová praxe se vyznačuje častým přijímáním tzv. dodatečných rozpočtů. Ty jsou většinou schvalovány ve druhé polovině rozpočtového roku jako forma navýšení původního rozpočtu.

Státní rozpočty v letech 2011–2016

Rozpočtový rok

Výdaje JPY (bil.)

Příjmy JPY (bil.)

SchodekJ PY (bil.)  

2011

92,40

48,10

44,30

2012

90,30

46,10

44,20

2013

92,60

 47,20

45,40 

2014

95.88

54,63 

41,25

2015

96,34

59,47

36,86

2016

96,72

96,72

0

Zdroj: Statistics Bureau, statistiky japonského Ministerstva financí

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Přehled platební bilance Japonska 

 

 

2015

2014

2013 

2012  

2011  

2010

mld. JPY

mld. JPY

mld. JPY

mld. JPY

mld. JPY

mld. JPY

Běžný účet

16 413

2 645

3 306 

4 824

9 629

17 171

Obchodní bilance

-629

-10 402

-10 640 

-5 814

-1 609

7 979

 Vývoz

75 265

74 102

66 969 

61 442

62 723

63 922

 Dovoz

75 894

84 503

77 609 

67 256

64 332

55 943

Bilance služeb

- 1 678

-3 080

-1 595 

-2 490

-1 641

-1 414

Bilance výnosů

20 653

18 120

16 532 

14 272

14 030

11 698

Běžné převody

- 662

-1 992

-991 

-1 145

-1 151

-1 092

Finanční účet

21 145

5 499

4 609 

-8 188

-5 986

-11 564

 Přímé investice

15 845

11 813

-12 971 

-9 640

 -9 301

-5 049

 Portfóliové investice

16 062

4 950

23 940 

6 116

12 905 

-13 249

Kapitálový účet

- 271

-80

-743 

-80

12

-434

Změny  v rezervách   aktiv

625

-889

-3 850

3 051

-13 790

-3 793

Saldo chyb a opomenutí

5 004

3 052

-4 065 

313

-1 837

1 381

Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy (Statistics of Japan, Monthly Finance Review).

Vývoj platební bilance Japonska za období 2010–2014

 

2010

2011

2012

 2013

2014

Běžný účet (bil. JPY)

17,1

9,6 

4,8

 3,3

7,8

Kapitálový a finanční   účet (bil. JPY)

-12,0

5,9 

4,9

 2,9

4,3

Devizové rezervy (mld. USD)

1 096

1 296 

1 268

 1267

1250

Zdroj: Měsíční a roční statistické přehledy (Statistics of Japan, Monthly Finance Review)

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Přehled japonských zahraničních aktiv a pasiv

Aktiva

Pasiva

Kapitola

2015

2014

2013

2012

2011

Kapitola

2015

2014

2013

2012

2011

   

částka (bil. JPY)

částka (bil. JPY)

   

částka (bil. JPY)

částka (bil. JPY)

Přímé investice

151,6

143,9

117,7

89,8

74,1

Přímé investice

24,4

23,3

17,9

17,8

17,3

Portfoliové investice

423,2

410,1

359,2

305,1

266,5

Portfoliové investice

320,6

285,2

251,8

180,5

158,2

Ostatní investice

180,4

183,9

178,4

152,9

140,0

Ostatní investice

219

210,7

193,6

162,0

148,8

Rezervní aktiva

148,6

151,1

133,5

109,5

100,5

--

     

--

--

Celkem aktiva

948,7

945,3

797,1

661,9

581,1

Celkem pasiva

579

578,4

472,1

365,6

324,3

Zdroj: Statistika japonského Ministerstva financí

Hrubý zahraniční dluh Japonska

Kapitola

2015 2014 2013

2012

2011

2010

 

 částka (bil. JPY)

částka (bil. JPY)

částka (bil. JPY)

částka (bil. JPY)

částka (bil. JPY)

Veřejný sektor – vláda

122,5

 107,5

 97,1

93,1

89,6

67,9

Bankovní sektor

144,7

 136,2

 140

119,9

95,4

95,9

Ostatní sektory

79,6

 78,3

 56,8

45,4

55,2

44,8

Přímé investice –   mezifiremní půjčky

1,8

 2,1

 2,3

2,2

2,2

2,1

Celkem

349,1

329,3

296,8

261,1

243,8

210,8

Zdroj: Statistika japonského Ministerstva financí

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Japonské bankovnictví disponuje největším objemem depozit na světě. Centrální banka Bank of Japan (BOJ), vystupuje jako nezávislá instituce, zodpovídající se pouze parlamentu. V čele BOJ stojí guvernér jmenovaný na pět let. Od roku 2013 je jím Haruhiko Kuroda. Důležitou součástí japonské finanční soustavy je i japonská pošta - Japan Post, která spravuje přibližně čtvrtinu veškerých osobních úspor obyvatelstva. Bankovní systém je kromě komerčních bank tvořen také  několika specifickými vládními finančními institucemi (Japonská rozvojová banka, Japonská banka pro mezinárodní spolupráci a 6 specializovaných státních finančních korporací).

Japonské banky jsou sdruženy v Japonské bankovní asociaci (Zenginkyo), jež má celkem 253 členů.

Struktura japonského finančního systému je patrná z následujícího přehledu:

Centrální banka: Bank of Japan

Soukromé finanční instituce

  • Banky
  1. Městské banky (City banks)
  2. Regionální banky
  3. Zahraniční banky
  4. Úvěrové banky (Trust banks)
  5. Banky poskytující dlouhodobé úvěry
  6. Ostatní banky
  • Kooperativní finanční instituce
  1. Ústřední Shinkin banka (úvěrová asociace)
  2. Shinkumi Fed. Bank (Národní federace úvěrových družstev)
  3. Rokinren Bank (Národní federace zaměstnaneckých úvěrových bank)
  4. Norinchukin Bank (spadají pod ní Úvěrové federace zemědělských a rybářských družstev)
  • Pojišťovací společnosti
  1. Životní pojišťovny
  2. Ostatní pojišťovny
  • Společnosti zabývající se obchodem s cennými papíry

Veřejné finanční instituce

  • Vládní finanční instituce - Japonská banka pro mezinárodní spolupráci
  • Finanční korporace
  • Ostatní veřejné finanční instituce (zahrnuté v této kategorii po dobu jejich probíhající přípravy ke konečné privatizaci)
  1. Japonská rozvojová banka
  2. Japan Post Bank Co
  3. Japan Post Insurance Co.

Zdroj: Japonská bankovní asociace

Spolehlivost a serióznost japonských bank byla v poválečném Japonsku příslovečná. V 90. letech však došlo k řadě bankovních skandálů, které dobrou pověst japonského bankovního sektoru zpochybnily. V letech 1996–1999 přijala vláda opatření na očištění bankovního sektoru prostřednictvím rekapitalizace bank, deregulace a liberalizace finančních služeb. Tato reforma, někdy označována jako „Velký třesk“ v japonském bankovnictví, přinesla zásadní změny zejména do jeho struktury. V rámci reformy finančního sektoru byly v letech 1998–2000 přijaty zákony směřující k vytvoření uceleného právního rámce pro přeměnu jednotlivých částí japonského finančního sektoru na jednotný moderní finanční systém. Reforma z konce 90. let tak umožnila reorganizaci a restrukturalizaci bankovního sektoru a příliv zahraničního kapitálu.

 Struktura 5 hlavních domácích bankovních konglomerátů je následující:

Název skupiny

Složky

Zahájení činnosti

Sloučené banky

Mitsubishi UFJ Financial Group

Bank of Tokyo Mitsubishi UFJ Mitsubishi UFJ Trust

leden 2006

Bank of Tokyo Mitsubishi Mitsubishi Trust Nippon Trust Bank Tokyo Trust Bank Sanwa Bank Tokai Bank Toyo Trust Tokai Trust

Chuo Mitsui Trust Holdings

Chuo Mitsui Trust Chuo Mitsui Asset Trust

říjen 2007

Chuo Mitsui Trust Mitsui Asset Trust

Resona Holdings

Resona Bank Saitama Resona Bank Kinki Osaka Bank

březen 2003

Daiwa Bank Asahi Bank

Sumitomo Mitsui Financial Group (SMFG)

Sumitomo Mitsui Banking Corp.

únor 2003

Sakura Bank Sumitomo Bank

Mizuho Financial Group

Mizuho Bank Mizuho Corporate Bank Mizuho Trust

březen 2003

Dai-Ichi Kangyo Bank Fuji Bank Industrial Bank of Japan

Zdroj: Japonská bankovní asociace

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Fyzické osoby

Daň z příjmu fyzických osob je progresivní a pohybuje se v rozmezí 5–40 %. Daňová zátěž z příjmu fyzických osob včetně místních daní je jedna z nejvyšších na světě a v souhrnu činí 50 %. K tomu je však třeba připočítat ještě 12% platby na sociální a zdravotní pojištění. U příjmů nad 18 mil. JPY činí efektivní zdanění fyzických osob 62 %.

Právnické osoby (korporace)

Od dubna 2014 byla zvýšena spotřební daň na 8%. Ke stanovené dani je třeba připočítat ještě další daně, které právnické osoby v Japonsku musí platit, tj. daň z obyvatelstva (Inhabitants tax) a podnikatelskou daň (Enterprise tax). Celkové daňové zatížení, a to i po uvedeném snížení, je na úrovni cca 35 %. To je stále o dost více než srovnatelné sazby v ostatních rozvinutých zemích.  

Platby sociálního zabezpečení v sobě obsahují penzijní pojištění, zdravotní pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Platba je rozdělena mezi zaměstnavatele (12,9 %) a zaměstnance (12,0 %).

Daňový rok se liší od fiskálního roku, začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Reforma daňového systému je každoročně součástí vládní politiky na ozdravění veřejných financí. V posledních letech docházelo pouze k dílčím změnám daňové politiky, a to zejména dalším zvýhodněním investic fyzických osob (jak do finančních instrumentů, tak i do nemovitého majetku, zejména bydlení) a zavedením menších daňových úlev pro malé a střední podniky, rodinné podniky a nově vznikající podniky.

Podrobnější informace k daňové reformě a k daňovému systému obecně.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: