Japonsko

Rozcestník informací o Japonsku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Přes relativně mírný průběh pandemie covidu-19 v Japonsku v porovnání se situací v Evropě nebo Americe byla japonská ekonomika, třetí největší na světě, zasažena výrazným způsobem. Za rok 2020 se HDP propadl o 4,8 %, a to navzdory masivní státní podpoře. Japonská vláda postupně v reakci na koronavirovou krizi schválila tři nouzové rozpočtové balíčky v celkové výši přesahující 300 bil. JPY. Od začátku roku 2021 pak v části země, včetně Tokia, trval do poloviny března mimořádný stav, který podle aktuálních odhadů snížil HDP o 2,5 % a oddálil tak ekonomické oživení.

Hospodářská ­situace je proto poznamenána mimořádně vysokou nejistotou. Země se navíc v podstatě v minulém roce uzavřela, což mělo nejen vážný dopad na turismus, kdy se počet zahraničních turistů snížil oproti pře­dešlému roku o 87 %, ale také na přeshraniční obchod. V neposlední řadě pandemie způsobila odklad Letních olympijských her v Tokiu 2020 na rok 2021. U nich se ještě předpokládá, že se uskuteční ve značně omezeném formátu, kdy nebudou připuštěni návštěvníci ze zahraničí.

Hlavní oblasti, do kterých směřuje mimořádná státní podpora, se týkají posílení zdravotnictví a protiepidemických opatření; prodloužení podpor pro udržení zaměstnanosti; digitální transformace; dekarbonizace; výstavby infrastruktury k posílení odolnosti proti přírodním katastrofám a podpora změny podnikatelských modelů a dodavatelských řetězců.

Uvedené priority zůstanou v centru pozornosti vlády i pro další rozpočtové období, jak vyplývá z rekordního rozpočtu schváleného na konci března 2021 ve výši 106,6 bil. JPY. Jeho struktura ovšem také potvrzuje dlouhodobé problémy Japonska, kdy celá jedna třetina (35,8 bil. JPY) bude určena k financování sociálního systému. Současná krize navíc dále prohloubí známé slabiny japonské ekonomiky v podobě rychle stárnoucí populace, nízké zaměstnanosti žen a klesající produktivity.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

K hlavním příležitostem, které se z pohledu příležitostí českých firem ve vztahu k Japonsku aktuálně jeví, lze zařadit příležitosti ve zdravotnickém a farmaceutickém sektoru, v energetice, ICT, zábavním průmyslu a také v oblasti zemědělského a potravinářského průmyslu.

Energetický průmysl

Oblast energetiky je pro příležitosti v Japonsku perspektivní dlouhodobě. Japonsko má velmi omezené surovinové zdroje a po odstavení většiny jaderných elektráren následkem havárie ve Fukušimě v roce 2011 výrazně stoupl zájem japonské vlády o podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Jednou z dlouhodobě perspektivních možností, na níž se již řadu let aktivně účastní české firmy, je rozvoj vodní energetiky, neboť vzhledem k hornatému terénu a velkému počtu řek a kanálů je Japonsko ideálním místem pro výstavbu malých a středních vodních elektráren. Vláda také investuje nemalé prostředky do výzkumu a praktického uplatnění vodíkových technologií, v nichž Japonsko spatřuje velkou budoucnost.

Vzhledem k odstraňování důsledků výše zmíněné havárie ve Fukušimě, které potrvá několik desítek let, existuje i nadále také velká poptávka po technologiích na odstraňování jaderné kontaminace a technologiích na další zvyšování bezpečnosti elektráren. Perspektivní příležitosti také nabízejí budoucí zdroje jaderné energie, především v oblasti vývoje malých jaderných reaktorů, u kterých má Japonsko velká očekávání, považuje je za levnější, a hlavně bezpečnější variantu klasických jaderných elektráren.

ICT

Jako ve všech ostatních vyspělých ekonomikách i v případě Japonska platí, že míra využití informačních technologií ve společnosti je velmi vysoká. Vyhlášené mimořádné stavy na jaře 2020 a začátku roku 2021 přiměly konzervativní japonské úřady i firmy k přechodu na intenzivní on-line provoz a pouze podtrhly potřebu kvalitního a spolehlivého zajištění obecných IT technologií, jako je kybernetická bezpečnost, zpracování velkého množství dat, monitoring sítí nebo kvalitní lokalizační a překladatelské programy.

Přechod velkého množství firem na alespoň částečný provoz typu home office pak vyvolal velkou poptávku po digitalizaci dokumentů, rozvoji systému on-line plateb a urychlení příprav na tzv. „digitální jen“, který by měl spočívat v propojení systémů bezhotovostních plateb, nezávisle poskytovaných v současnosti několika různými institucemi (zejm. komerční banky, provozovatelé městské hromadné dopravy a mobilní operátoři).

K dalším perspektivním odvětvím ICT, které vyjdou z aktuální krize posíleny, pak lze zařadit také oblast internetu věcí, umělé inteligence, efektivního řízení municipalit a jejich kompletní infrastruktury (tzv. „smart cities“) nebo e-commerce, kdy se zvyšuje počet nákupů prováděných online.

Zábava a volný čas

Herní průmysl byl již před koronavirovou krizí jedním z nejrychleji rostoucích sektorů světové ekonomiky. V Japonsku jsou počítačové hry velmi populární a v období nouzového stavu zaznamenaly další nárůst využití. Japonský trh herního průmyslu o velikosti téměř 15 mld. USD je po USA a Číně třetím největším trhem na světě.

Z tohoto segmentu pak nejrychleji roste oblast mobilních her, která v roce 2020 činila již 6,5 mld. USD a s ohledem na postupné zdokonalování výkonných mobilních telefonů se očekává její další strmý růst. Japonsko navíc dlouhodobě patří k zemím, které udávají trend ve vývoji a budoucím zaměření tohoto odvětví – místní firmy jako Nintendo, SEGA nebo Sony/Playstation patří k ikonám herního průmyslu.

Česká republika má v tomto sektoru dlouhodobě velmi silnou pozici, herní studia jako například Warhorse Studios, Bohemia Interactive, Amanita Design, Beat Games nebo DIVR Labs zaznamenala světový úspěch s mnoha herními tituly a většina z nich již úspěšně vstoupila i na japonský trh.

K příležitostem pro úspěch na japonském trhu pak kromě videoher také patří velmi rozšířený segment edukativních her, simulátorů pro praktický výcvik i pro zábavu nebo her zaměřených na amatérskou uměleckou tvorbu (videa, hudba, design, kresby apod.), které jsou v Japonsku také populární a rozšířené. S tím také souvisí rostoucí zájem o VR/AR/MR technologie.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Stárnoucí populace a pověstná japonská dlouhověkost kladou značné nároky na zdravotní péči a její finanční i personální zajištění. Tradiční příklon Japonska k moderním technologiím a zejména k robotice vytváří potenciál pro české firmy v oblasti specializovaných lékařských přístrojů, digitální technologie nebo diagnostických přístrojů, včetně zařízení schopných pacienta průběžně monitorovat, aniž by byl připoután na lůžko, a v případě potřeby přivolat pomoc, nebo robotických řešení, jež mohou přispět k mobilitě klientů či jakkoliv usnadnit práci pečovatelům a zdravotnickému personálu.

V době nejpřísnějších koronavirových omezení se v léčebných nebo pečovatelských zařízeních pro seniory například velice osvědčili humanoidní roboti, a to nejen v roli „podavačů“ různých léků nebo pomůcek, ale i jako náhradní společníci, kteří pacientům nahrazovali omezený styk s nejbližšími. Využití robotiky se v japonském zdravotnictví bude i na základě podobných zkušeností nadále nepochybně zvyšovat. Pro české firmy a výzkumné instituce přinese postkoronavirová éra nárůst příležitostí v oblasti dodávek nebo společného výzkumu a vývoje v oblasti zdravotnických pomůcek, lékařských a diagnostických přístrojů a vybavení nemocnic, případně při vývoji a testování léků a vakcín.

Samostatnou kapitolou, kde se farmaceutický průmysl organicky mísí s oblastí ICT, je pak plánovaný rozvoj tzv. „Smart laboratories“ pro automatizaci, zintenzivnění a urychlení výzkumu za využití umělé inteligence, IoT a robotiky.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Japonsko je čtvrtým největším dovozcem potravin na světě a největším importérem masa. Jedním z hlavních důvodů nízké soběstačnosti je relativně malá rozloha území využitelná pro zemědělské účely, která nyní v Japonsku čítá okolo 12 % celkové rozlohy. Potravinová soběstačnost je proto jedním z důležitých témat japonské agrární politiky.

Nyní má Japonsko potravinovou soběstačnost na rekordně nízkých 37 %. V době nouzového stavu vyvolaného epidemií covidu-19 vzrostla z důvodu zkrácené otevírací doby restaurací poptávka po polotovarech, hotových jídlech určených k přímé spotřebě i základních potravinách, např. po masu, zejména z důvodu většího zájmu o vaření doma. V postkoronavirové době se očekává návrat zákazníků do restaurací a s tím spojená zvýšená spotřeba alkoholických nápojů a ingrediencí používaných v restauračních zařízeních pro přípravu jídel.

Velvyslanectví ČR v Tokiu
e-mail: commerce_tokyo@mzv.cz
www.mzv.cz/tokyo




• Teritorium: Asie | Japonsko | Zahraničí