Japonsko

Rozcestník informací o Japonsku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Japonsko se nacházelo na pokraji technické recese již nějakou dobu před nástupem koronavirové pandemie. Japonská vláda totiž v říjnu 2019 uskutečnila dlouho odkládané, nicméně z makroekonomického hlediska nezbytné zvýšení spotřební daně (Sales Tax) z 8 % na 10 %, které vyvolalo mocné předzásobení domácností i privátního sektoru.

V součtu s následky několika tajfunů, které Japonsko postihly na podzim 2019, a s poklesem japonského exportu do Číny a USA v důsledku zavedení protekcionistických opatření, byl výsledným efektem ekonomický propad za 4. čtvrtletí 2019 o 7 %. Pandemie a s ní související odklad letních olympijských her v Tokiu 2020 na rok 2021 pak způsobila pokles HDP o 3,4 % za první čtvrtletí roku 2020 a očekávaný pokles výkonu třetí největší ekonomiky světa o 21 % ve čtvrtletí druhém.

S cílem zmírnění dopadů koronavirové krize na japonskou ekonomiku přijala vláda premiéra Shinza Abeho krizový balíček, zahrnující výdaje v celkové výši cca 1,1 bil. USD, a aktuálně plánuje předložení již druhého rozpočtového dodatku ve výši dalších 950 mld. USD, což v součtu odpovídá téměř 40 % hodnoty japonského HDP. Uvedená částka v sobě sice zahrnuje jak přímou státní podporu, tak opatření přijatá v souladu s vládou na úrovni municipalit, finančních institucí a privátního sektoru, přesto však jde o rekordně objemný stimulační balíček.

Podpora je určena jak malým a středním firmám, tak velkým podnikům z klíčových výrobních sektorů, jako jsou automobilový, letecký nebo ocelářský průmysl. Jde například o poskytnutí podřízených půjček prostřednictvím státních institucí, jako je Development Bank of Japan nebo Japan Finance Corporation.

Téměř dvouměsíční nouzový stav, který japonská vláda vyhlásila na počátku dubna 2020, způsobil pokles celkové ekonomické aktivity Japonska až o 20 % a řada firem se tak ocitla na pokraji bankrotu. Záchrana pracovních míst a související podpora místních domácností, jejichž tradičně vysoká míra spotřeby patří k základním stavebním kamenům japonského hospodářství, se tak stala jednou z hlavních priorit japonské vlády.

Japonská centrální banka (Bank of Japan) taktéž rozšiřuje své aktivity na podporu ekonomiky a na programy garantovaných půjček a nákupů podnikových dluhopisů a cenných papírů celkově vyčlenila již cca 700 mld. USD. Pokud jde o mezinárodní přesah krize, japonská vláda v rámci krizového balíčku například vyhradila celých 2,5 mld. USD pro podporu přenosu důležitých výrobních operací japonských firem z Číny zpět do Japonska, nebo alespoň do zemí jihovýchodní Asie. Hlavním cílem tohoto opatření je snížení extrémní závislosti na Číně, která se v podmínkách „koronavirového“ omezení výroby ukázala jako velmi nevýhodná, a to zejména u strategických výrob.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

K hlavním příležitostem, které se z pohledu příležitostí českých firem ve vztahu k Japonsku aktuálně jeví, lze zařadit příležitosti ve zdravotnickém a farmaceutickém sektoru, v energetice a také v oblasti ICT a zábavního průmyslu.

Energetický průmysl

Oblast energetiky je pro příležitosti v Japonsku perspektivní dlouhodobě. Japonsko má velmi omezené surovinové zdroje a po odstavení většiny jaderných elektráren následkem havárie ve Fukušimě v roce 2011 výrazně stoupl zájem japonské vlády o podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Jednou z dlouhodobě perspektivních možností, na níž se již řadu let aktivně účastní české firmy, je rozvoj vodní energetiky, neboť vzhledem k hornatému terénu a velkému počtu řek a kanálů je Japonsko ideálním místem pro výstavbu malých a středních vodních elektráren. Vláda také investuje nemalé prostředky do výzkumu a praktického uplatnění vodíkových technologií, v nichž Japonsko spatřuje velkou budoucnost.

Vzhledem k odstraňování důsledků výše zmíněné havárie ve Fukušimě, které potrvá několik desítek let, existuje i nadále také velká poptávka po technologiích na odstraňování jaderné kontaminace a technologiích na další zvyšování bezpečnosti elektráren.

ICT

Jako ve všech ostatních vyspělých ekonomikách, i v případě Japonska platí, že míra využití informačních technologií ve společnosti je velmi vysoká. Vyhlášený stav nouze, který většinu Japonců na téměř dva měsíce roku 2020 přiměl k přechodu na intenzivní on-line provoz, tuto skutečnost pouze podtrhl a zvýšil potřebu kvalitního a spolehlivého zajištění obecných IT technologií, jako je kybernetická bezpečnost, zpracování velkého množství dat, monitoring sítí nebo kvalitní lokalizační a překladatelské programy.

Přechod velkého množství firem na alespoň částečný provoz typu home office pak vyvolal velkou poptávku po digitalizaci dokumentů, rozvoji systému on-line plateb a urychlení příprav na tzv. „digitální jen“, který by měl spočívat v propojení systémů bezhotovostních plateb, nezávisle poskytovaných v současnosti několika různými institucemi (zejm. komerční banky, provozovatelé městské hromadné dopravy a mobilní operátoři).

K dalším perspektivním odvětvím ICT, které vyjdou z aktuální krize posíleny, pak lze zařadit také oblast internetu věcí, umělé inteligence nebo efektivního řízení municipalit a jejich kompletní infrastruktury (tzv. „smart cities“).

Zábava a volný čas

Herní průmysl byl již před koronavirovou krizí jedním z nejrychleji rostoucích sektorů světové ekonomiky. V Japonsku jsou počítačové hry velmi populární a v období nouzového stavu zaznamenaly další nárůst využití. Japonský trh herního průmyslu o velikosti téměř 15 mld. USD je po USA a Číně třetí největší trh na světě.

Z tohoto segmentu pak nejrychleji roste oblast mobilních her, která v roce 2020 činí již 6,5 mld. USD a s ohledem na postupné zdokonalování výkonných mobilních telefonů se očekává její další strmý růst. Japonsko navíc dlouhodobě patří k zemím, které udávají trend ve vývoji a budoucím zaměření tohoto odvětví – místní firmy jako Nintendo, SEGA nebo Sony/Playstation patří k ikonám herního průmyslu.

Česká republika má v tomto sektoru dlouhodobě velmi silnou pozici, herní studia jako například Warhorse Studios, Bohemia Interactive, Amanita Design, Beat Games nebo DIVR Labs zaznamenala světový úspěch s mnoha herními tituly a většina z nich již úspěšně vstoupila i na japonský trh.

K příležitostem pro úspěch na japonském trhu pak kromě videoher také patří velmi rozšířený segment edukativních her, simulátorů pro praktický výcvik i pro zábavu nebo her zaměřených na amatérskou uměleckou tvorbu (videa, hudba, design, kresby apod.), které jsou v Japonsku také populární a rozšířené.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Stárnoucí populace a pověstná japonská dlouhověkost kladou značné nároky na zdravotní péči a její finanční i personální zajištění. Tradiční příklon Japonska k moderním technologiím a zejména k robotice vytváří potenciál pro české firmy v oblasti specializovaných lékařských přístrojů, digitální technologie nebo diagnostických přístrojů, včetně zařízení schopných pacienta průběžně monitorovat, aniž by byl připoután na lůžko, a v případě potřeby přivolat pomoc, nebo robotických řešení, jež mohou přispět k mobilitě klientů či jakkoliv usnadnit práci pečovatelům a zdravotnickému personálu.

V době nejpřísnějších koronavirových omezení se v léčebných nebo pečovatelských zařízeních pro seniory například velice osvědčili humanoidní roboti, a to nejen v roli „podavačů“ různých léků nebo pomůcek, ale i jako náhradní společníci, kteří pacientům nahrazovali omezený styk s nejbližšími. Využití robotiky se v japonském zdravotnictví bude i na základě podobných zkušeností nadále nepochybně zvyšovat. Pro české firmy a výzkumné instituce přinese postkoronavirová éra nárůst příležitostí v oblasti dodávek nebo společného výzkumu a vývoje v oblasti zdravotnických pomůcek, lékařských a diagnostických přístrojů a vybavení nemocnic, případně při vývoji a testování léků a vakcín.

Samostatnou kapitolou, kde se farmaceutický průmysl organicky mísí s oblastí ICT, je pak plánovaný rozvoj tzv. „Smart laboratories“ pro automatizaci, zintenzivnění a urychlení výzkumu za využití umělé inteligence, IoT a robotiky.

Velvyslanectví ČR v Tokiu
e-mail: commerce_tokyo@mzv.cz
www.mzv.cz/tokyo




• Teritorium: Asie | Japonsko | Zahraničí