Jordánsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Ammánu (Jordánsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Jordánské hášimovské království (česky)
  • al-Mamlaka al-urdunníja al-hášimíja (arabsky)
  • The Hashemite Kingdom of Jordan (anglicky)

Informace o Jordánsku:

  • Rozloha: 89 342 km2
  • Hlavní město: Ammán (4 mil. obyvatel)
  • Úřední jazyk: arabština, používání angličtiny je velmi rozšířené
  • Státní svátek: 25. květen (výročí vyhlášení nezávislosti v r. 1946)
  • Vznik státu: nezávislost 25. 5. 1946, po připojení části Palestiny (tzv. Předjordánska) byl v prosinci 1948 vyhlášen vznik Jordánského hášimovského království
  • Státní zřízení: konstituční monarchie
  • Hlava státu: král Abdulláh II. bin al-Husajn (Abdullah II. bin Al-Hussein), na trůn nastoupil 7. února 1999
  • Peněžní jednotka: jordánský dínár (JOD)=1000 filsů; 1 USD=0,7088 JOD (fixní kurs)
  • Navázání dipl. styků: s ČSSR 11. 4. 1964
  • Velvyslanec ČR: Petr Hladík, pověřovací listiny předal 3. 12. 2013
  • Velvyslanec Jordánska: Husám al-Husajní, sídlící ve Vídni, pověřovací listiny předal 18. 3. 2014
  • Předseda vlády: Abdalláh Nusúr (Abdullah Ensour), jmenován do funkce 11. října 2012. Potvrzen 9. března 2013 – po všeobecných volbách.

Složení vlády:

  • Předseda vlády a ministr obrany: Dr. Abdullah Ensour
  • Místopředseda vlády a ministr školství: Dr. Mohammad Thneibat
  • Místopředseda vlády a ministr zahraničních a krajanských věcí: Mr. Nasser Judeh
  • Ministr vnitra: Mr. Salameh Hammad
  • Ministr vodního hospodářství a zavlažování: Dr. Hazem Al Nasser
  • Ministr zemědělství: Dr. Akef Al Zu’bi
  • Ministr plánování a mezinárodní spolupráce: Imad Fakhoury
  • Ministr životního prostředí: Dr. Taher Al Shakhshir
  • Ministr financí: Omar Malhas
  • Ministr rozvoje veřejného sektoru: Dr. Khleif Al Khawaldeh
  • Ministr turistiky a památek: Nayef Hmeidi Al Fayez
  • Ministr práce: Dr. Nidal  Mardi Al Qatamine
  • Státní ministr pro vztahy předsedy vlády: Dr. Ahmad Zeyadat
  • Ministr pro municipální vztahy: Eng. Walid Al Masri
  • Ministr energetiky a přírodních zdrojů: Dr. Ibrahim Saif
  • Státní ministr pro vztahy s médii a pro komunikace: Dr. Mohammad Hussien Al Momani
  • Ministr sociálního rozvoje: Mrs. Reem Abu Hassan
  • Ministr veřejných prací a bydlení: Eng. Sami Halaseh
  • Ministr spravedlnosti: Dr. Bassam Sameer al Talhouni
  • Ministr zdravotnictví: Dr. Ali Al nahlehHiasat
  • Ministr bez portfeje: Dr. Salameh Al Neimat
  • Ministr pro islámské záležitosti: Dr. Hayel Abd Alhafeez Dawood
  • ministr pro politické a parlamentní vztahy: Dr. Khaled Al Kalaldeh
  • Ministryně kultury: Dr. Lana Mamkegh
  • Ministr dopravy: Ayman Hatahet
  • Ministr průmyslu, obchodu státních rezerv: Maha Abdul Rahim Ali
  • Ministr vysokého školství a vědeckého výzkumu: Labib Khadra
  • Ministr informatiky a komunikačních technologií: Majd Shweikah

 Země se člení na 12 provincií, tzv. „governorátů"

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 9,5 mil. (listopad 2015), z toho 1,26 mil. syrských uprchlíků
  • Růst populace: cca 2,2 %
  • Další velká města: Irbid (780 tis.), Zarqá (661 tis.), Salt (290 tis.), Mafraq (190 tis.)
  • Obyvatelstvo: převážně arabské (98 %), cca 65 % arabského obyvatelstva je palestinského původu
  • Náboženství: státním náboženstvím je islám sunnitského směru (92 % obyvatel), cca 6 % křesťané, 2 % šíité a drúzové

Z celkového počtu 9,5 milionu obyvatel Jordánska tvoří Jordánci řádově 6,6 milionu, přičemž ne-Jordánců, kteří mají v zemi trvalé bydliště, je 2,9 milionu, což představuje 30,6 procent celkové populace. Syřané tvoří 46 procent ne-jordánského obyvatelstva žijícího v království a 13,2 procent celkové populace. Z celkového počtu 1,26 milionu Syřanů v království žije ve čtyřmilionovém Ammánu 436 tisíc. Egypťanů je v zemi 636 tisíc, z toho 390 tisíc v hlavním městě; 634 tisíc Palestinců je bez jordánského občanství. Přistěhovalectví je v Jordánsku dlouhodobým trendem – mezi lety 2004 a 2011 přibývalo díky imigraci obyvatelstvo ročně průměrně o 5,3%, z toho Jordánců přibývalo přirozeným přírůstkem ročně 3,1%, zatímco ne-Jordánců 18%; Za posledních 55 let narostla populace 10 krát a během 35 let klesl průměrný počet členů domácnosti z 6,7 na 4,82.

36 % obyvatel je mladší 15 let. Z dospělých obyvatel je 40 % ekonomicky aktivních a 60 % ekonomicky neaktivních (30 % studentů, 54 % žen v domácnosti, 8 % má jiné vlastní příjmy/renty, 7 % invalidní, 1 % neuvedeno). Jordánsko se řadí se 67,8 % populace pod třicet let mezi nejmladší země na světě. Přibližně 70 % obyvatelstva žije ve městech.

V Jordánsku žije řádově 450 tis. Iráčanů, z toho velká část ilegálně. Naopak 400 tis. Jordánců pracuje dlouhodobě v zemích Zálivu. V důsledku krize v Sýrii pobývá v zemi 1,26 mil. Syřanů, z toho asi 1/3 vyžadovala podporu státu či dobročinných organizací.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Makroekonomické ukazatele

 

2011

2012

2013

2014

2015

Nominální HDP (mld. USD)

28,8/20,47

31,0/21,96

33,68/23,85

35,83/25,43

38,8/26,63

HDP/ob. (USD - v konstantních   cenách r. 2005)

2 827

2 839

2 856

2 878

 neuvedeno

Růst HDP %

2,6

2,7

2,8

3,1

2,4

Míra nezaměstnanosti %

12,9

12,2

12,6

12,9

14,6

Míra inflace %

4,4

4,5

4,8

2,9

 -0,9

Zdroj: Světová banka, Central Bank of Jordan

Za předpokladu, že se regionální situace nebude dále zhoršovat, lze v Jordánsku očekávat akceleraci ekonomické aktivity v průběhu příštích dvou let, což by podpořily nižší ceny ropy a postupné oživení důvěry investorů.  Celkový růst se má zvýšit z 2,4 % v roce 2015 na 3,2 % v roce 2016 a 3,7 % v roce 2017. Uvedený výhled je slibným předpokladem pro efektivní využití rozvojové podpory EU k eliminaci ekonomických dopadů uprchlické vlny ze Sýrie, kterým je Jordánsko dlouhodobě vystaveno.

Vnější tlaky na ekonomickou situaci Jordánska zůstávají výrazně vyšší. Deficit běžného účtu se výrazně zhoršil na 17 procent HDP v roce 2012 - navýšení o 5 procentních bodů HDP 2011 - především v důsledku nižších zahraničních grantů při výrazně vyšším dovozu energie. Od té doby však příliv dotací z GCC pomohl zmírnit deficit běžného účtu a v roce 2013 dosáhl 10 % HDP. To také přispělo k obnově devizových rezerv, které vzrostly z 6,6 miliard dolarů (prosinec 2012) na 12,4 miliard dolarů (01/2014).

Nicméně tlak na vnější rovnováhu zůstává zvýšený hlavně kvůli tlumené zahraniční poptávce a stávkám v těžebním sektoru. Mezitím mírný příliv přímých zahraničních investic a převodů částečně zabránil zhoršení platební bilance. Jedná se o zdánlivě paradoxní jev, kdy syrská občanská válka způsobila příliv jak syrských peněz a obchodních aktivit do Jordánska, tak zvýšenou finanční pomoc mezinárodního společenství, což úhrnem stabilizovalo ekonomiku natolik, aby tento stav přitáhl další spekulativní kapitál z oblasti GCC.

Hospodářský růst v uplynulých 2 letech byl stimulován řadou odvětví, která jsou přímo dotčena syrskou uprchlickou krizí (inženýrské sítě a osobní a sociální služby), ale byl tlumen slabou průmyslovou výrobou, poklesem zemědělské výroby a nízkou úrovní přílivu přímých zahraničních investic, které v prvním pololetí poklesly o 7,5%. Růst byl tažen zvýšenými vládními investicemi (kapitálové výdaje) a velkou hodnotou obdržených dotací, doplňkově pozitivním růstem v řadě odvětví, včetně odvětví cestovního ruchu, stavebnictví, finančních a obchodních služeb a oblasti sociálních služeb.

Nejnovější údaje statistického úřadu ukazují, že míra nezaměstnanosti v Jordánsku dosáhla 14,6% ve 1. čtvrtletí roku 2016, oproti 12,7% ve druhém čtvrtletí roku 2015. Pokud by se podle poznatků mezinárodních studií podařilo Jordánsku rozvinout systém veřejné dopravy, lze předpokládat až 55 procentní snížení nezaměstnanosti díky tomu, že lidé budou mít možnost ekonomicky dostupné dopravy za prací.

S ohledem na očekávané vyčerpání potenciálu konjunktury, způsobené přílivem peněz v souvislosti s příchodem syrských uprchlíků, se vláda snaží předejít poklesu aktivit soukromého sektoru masivní kampaní na zakládání partnerství PPP v celé řadě státem avizovaných projektových záměrů.

Dlužno podotknout, že nedostatky v infrastruktuře brání jordánské ekonomice předcházet vlivům syrské krize. Dosavadním vládám se tento stav nedaří napravit. Mezi další omezující faktory lze zmínit také zpřísňující se byrokracii a konfliktní právní předpisy, které dostatečně nezohledňují potřeby investorů.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Představitelé Světové banky (WB), jejíž delegace koncem února tr. jednala s premiérem Ensourem o důsledcích regionálního konfliktu pro Jordánsko, konstatovali, že ukončení války v Sýrii by mohlo Jordánsko postavit do role klíčového zprostředkovatele rekonstrukce Sýrie, což by pomohlo urychlit také rozvoj ekonomiky království. Tým WB rovněž pochválil Jordánsko za komplexních pojetí potřebných reforem a zopakoval podporu WB v tomto ohledu.

V roce 2014 došlo k celkovému zlepšení situace veřejných financí především jako důsledku vládních opatření na posílení příjmů, stejně jako přijetí velkých jednorázových příjmů. Za prvních devět měsíců roku 2014 dosáhl rozpočtový deficit (bez dotace) 1 195,2 mil. JD, zmenšil se oproti stejnému období roku 2013 o 6,5 %. Při započítání grantů činil deficit 207 milionu JD a klesl v porovnání s rokem 2013 o 24,4 %. Vláda si cení registrovaný pokles deficitu státního rozpočtu směrem k úspěchu fiskálních konsolidačních opatření.

Celkové veřejné příjmy výrazně vzrostly během prvních devíti měsíců roku 2014, kdy dosáhly 5 116 mil. JD, tedy byly o 19 % (818 mil. JD) vyšší než příjmy získané ve stejném období roku 2013. Nárůstu bylo dosaženo (720 mil. JD) růstem domácích tržeb o 19,2 % a zvýšením hodnoty zahraničních grantů o 18,1 % (97 mil. JD). Tato hodnota je částečně důsledkem zvýšení speciální daně z mobilní komunikace, jakož i úsilí úřadů o zlepšení výběru daní. Nedávné zvýšení hodnoty zahraničních grantů bylo zapříčiněno dotacemi obdrženými ze zemí GCC na podporu Jordánska, a řadou dalších grantů od donorů k zachování stability a bezpečnosti království, a to zejména ve světle syrské uprchlické krize.

Fiskální situaci Jordánska v nejbližší době velmi pravděpodobně nevyřeší růst ekonomiky a země se bude i nadále spoléhat na pomoc USA, MMF, Světové banky, EU a zemí GCC. Čtyři nejbohatší země GCC (SAE, Saúdská Arábie, Katar a Kuvajt) přispějí Jordánsku během 5 let celkovou částkou 5 mld. USD. Peníze jsou již částečně uložené v jordánské centrální bance (CBJ) a budou uvolňovány na jednotlivé projekty. Tento mechanismus mimo jiné zlepšil stav rezerv Centrální banky (CBJ).

Fiskální situaci výrazně komplikují přetrvávající vysoké výdaje na dovoz energií v souvislosti s výpadkem dodávek levného zemního plynu z Egypta po roce 2011. Státní elektrárenská a distribuční společnost NEPCO má celkové dluhy ve výši 1,8 mld. USD. Vláda je chtěla původně řešit odstraněním dotací koncových cen el. energie. K tomuto zamýšlenému zdražení koncových cen energií však nedošlo kvůli obavám z negativních reakcí veřejnosti. V dlouhodobém horizontu bude Jordánsko usilovat o diverzifikaci zdrojů energie, včetně výstavby jaderné elektrárny. Výsledky se však projeví nejdříve za několik let. Záměr na rozšíření zdrojů solární energie byl revokován ve světle nálezu ložisek zemního plynu v pobřežním šelfu mezi Kyprem a Izraelem, přičemž odběr tohoto plynu je vyhodnocen jako optimálnější cesta než náklady na solární soustavu včetně přenosových tras z pouštních destinací solárních elektráren do aglomerací.

MMF schválil vyplacení 125 mil. dolarů poté, co jeho výkonná rada dokončila 5. přezkum výkonu jordánské ekonomiky. Hodnocení MMF bylo celkově pozitivní, chválilo závazek státních orgánů k fiskální konsolidaci, a to navzdory chybějícímu cíli rozpočtového deficitu (pro účetní jednotky ústředních vládních institucí a nezávislých veřejných organizací dohromady). Jeho absence je přičítána vlivům, jež jsou mimo kontrolu. MMF zdůraznil význam schválení zákona o dani z příjmů a omezení zbytečných osvobození od daně.

Jordánsko si v únoru 2016 odvezlo z londýnské konference “Supporting Syria and the Region Conference 2016” podporu mezinárodního společenství pro nový přístupu k řešení syrské uprchlické krize. Nová strategie by neměla být založena jen na samotné humanitární pomoci, ale měla by také zahrnovat cílený hospodářský rozvoj, aby království bylo schopno vyrovnávat se se zátěží pobytu uprchlíků, při němž narazilo na kapacitní limity svých ekonomických možností. Proto by se další pomoc měla orientovat na udržitelná řešení - vytváření nových pracovních příležitostí v průmyslu, obchodu a prostřednictvím investic je nezbytnou součástí holistického přístupu pro současnost i do budoucna. Toho nelze dosáhnout zvýšeným zatížením jordánské hospodářství, dokud ekonomika neporoste trvale a dostatečně.

Londýnská konference slíbila Jordánsku finanční podporu ve výši 3 mld. USD. Pro dosažení výše nastíněných potřeb chce Jordánsko zřídit dalších 5 svobodných ekonomických zón (k již existujícím 6ti) a ve spolupráci s mezinárodními i evropskými investory umisťovat v nich získanou produkci na jednotném trhu EU. To předpokládá vytvořit přechodné období deseti let, během něhož by zmíněné opatření přilákalo investice, které v příštích letech vytvoří statisíce pracovních míst pro Jordánce a také umožní - při implementaci jordánské pracovní legislativy pro cizince - zaměstnat Syřany. K tomuto účelu usiluje Jordánsko o zmírnění evropských pravidel o původu zboží, což lze předpokládat od července 2016.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Jordánská platební bilance je tradičně charakterizována vysokým obchodním deficitem a přebytkem na účtu služeb. Kapitálový účet bývá – zejména díky transferům – vyrovnaný či mírně deficitní. V důsledku je platební bilance obvykle aktivní. 

V reakci na vzrůstající fiskální tlaky v uplynulých letech přijaly úřady plán konsolidace fiskální politiky podporovaný MMF. Program není z velké části ještě implementován, nicméně se podařilo snížit fiskální deficit z 8,3 % v roce 2012 na 5,5 % v roce 2013 (částečně kvůli přílivu zahraničních dotací ve výši téměř 3 % HDP). Snížení vládní energetické dotace zákona uvolnilo fiskální prostor pro zvýšení kapitálových výdajů, které vzrostly o 50 % v roce 2013. Nicméně, hrubý veřejný dluh, včetně veřejně garantovaného dluhu značně vzrostl v posledních dvou letech, v roce 2013 dosahoval více než 90 % HDP.

Návrh rozpočtu na rok 2014 počítal s většími příjmy i výdaji oproti roku 2013. Umožnit to měla pomoc zejména ze strany zemí GCC a dalších donorů včetně USA a EU ve výši až 1,6 mld. USD.

Zahraniční zadluženost je dlouhodobě palčivým problémem jordánské ekonomiky. Díky úsilí vlády i samotného panovníka, jež aktivně vyjednává se členy Pařížského klubu a dalšími věřiteli, se však daří zahraniční zadluženost udržovat na uvedené úrovni.

Rezervy zahraničních měn činily v lednu 2016 celkem 14 mld. USD. Přímé zahraniční investice v Jordánsku poklesly za uplynulý rok o 43 %. Čistý veřejný dluh země činí 85,9 % HDP a vláda má předsevzetí jej v příštích letech snížit na 80 % zvýšením příjmů a snížením výdajů.

Devizové rezervy nepokračovaly v rostoucím trendu z předchozích měsíců a byly sníženy na 14 mld. dolarů do konce roku 2015. Celkový domácí úvěr poskytnutý bankovním sektorem Jordánska dosáhl rekordní úrovně 29 009 mil. JD na konci třetího čtvrtletí roku 2014; je o 2,8 % vyšší, než je hodnota domácího úvěru na konci druhého čtvrtletí roku 2014. Vnitrostátní úvěrování poskytnuté bankovním odvětvím pouze soukromému sektoru se zvýšilo o 2,3 % proti stejnému období a dosáhlo 18 684 mil. JD.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Jordánsko se vyznačuje poměrně rozsáhlým bankovním a pojišťovacím sektorem, který se výraznou měrou podílí na tvorbě HDP. V zemi je registrováno 20 komerčních bank, z toho je 13 tzv. „národních“, zbytek jsou banky zahraniční. Dvě banky jsou islámské. Největším bankovním ústavem je Arab Bank, která drží cca 60 % veškerých bankovních aktiv. Komerční banky mohou prodávat, nakupovat a spravovat účty v cizích měnách, dohledem nad bankami je pověřena Central Bank of Jordan.

Hlavní komerční banky

Národní banky:

  • Arab Bank PLC
  • Bank of Jordan PLC
  • Cairo Amman Bank
  • Housing Bank for Trade and Finance
  • Jordan Kuwait Bank
  • Jordan Commercial Bank
  • Union Bank for Savings and Investment

Islámské banky:

  • Jordan Islamic Bank for Finance and Investment
  • Islamic International Arab Bank PLC

Zahraniční banky:

  • HSBC Bank Middle East LDT
  • Rafidain Bank
  • Citibank NA
  • Standard Chartered Bank
  • Audi Bank

Nejvýznamnější pojišťovny:

  • Arab Jordanian Insurance Group
  • Jordan Insurance
  • Jordan Insurance Services
  • General Arabia Insurance
  • Middle East Insurance
  • Jordan International Insurance

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Nový daňový systém byl zaveden zákonem č. 57/1985 a v posledních letech byl již několikrát novelizován. Smyslem novelizace bylo zdokonalení daňového systému a vytvoření daňových pobídek pro zahraniční investory. Jordánský daňový systém v základních rysech odpovídá evropskému pojetí placení daní.

Firmy jsou zdaňovány na základě zdaňovacího příjmu po odečtení všech nákladů a odpočitatelných položek. Za odčitatelné náklady nepovažuje daňový systém následující položky:

  • náklady na stavbu nebo rekonstrukci, jež vede ke zvýšení hodnoty kapitálu;
  • částky odebrané z kapitálu pro použití v jiné aktivitě;
  • povinné a dobrovolné rezervy;
  • ztráty nahraditelné na základě pojištění nebo dohody o náhradě;
  • částky placené jako daň z příjmů a pro sociální služby;
  • mzdy, platy či jiné požitky vyplacené partnerovi nebo akcionáři za jeho práci ve firmě nebo při jejím vedení, jež přesahují stanovenou hranic.

Budovy, stroje, zařízení a nábytek, které jsou používané k produkování zisku, mohou být odepisovány podle stanovených procentních podílů jejich pořizovací ceny.

Tuzemské i zahraniční firmy platí daň ze zisku vytvořeného v Jordánsku. Pro různá odvětví je sazba daně stanovena následovně:

  • 15 % průmysl, těžba, hotely a nemocnice
  • 25 % ostatní firmy
  • 35 % pojišťovny a finanční instituce
  • 0 % zemědělské projekty

Dividendy a zisk rozdělený akcionářům a partnerům podléhá dani ve výši 10 %. Zisk transferovaný zahraničními subjekty je považován za rozdělený zisk a podobně jsou chápány i zálohy nebo půjčky partnerům.

Příjmy fyzických osob podléhají dani z příjmů. Její výše se liší u pracovníků místních a zahraničních firem a u soukromého a státního sektoru.

Mzdy a platy cizinců v zahraničních firmách registrovaných v Jordánsku jsou zproštěny daně z příjmu. Ve státním sektoru je od daně z příjmu osvobozeno 50 % roční mzdy. V soukromém sektoru je od daně z příjmu osvobozeno prvních 12 000 JD ročního příjmu a poté 25 %.

Kdo platí zdanitelný příjem nerezidentní právnické či fyzické osobě, musí 10 % částky do 30 dnů poukázat daňovému úřadu. Nerezidentní osoba posléze musí na konci zdaňovacího období vyplnit daňové přiznání a poté je zdaněna dle skutečného zisku.

Zaměstnavatel platící mzdy, platy, přídavky aj. musí odečíst daň a každý měsíc ji poukázat daňovému úřadu.

Daňové přiznání se povinně předkládá do čtyř měsíců po skončení zdaňovacího období. Plátci, který zaplatí daň hned v prvním měsíci po skončení zdaňovacího období, je celková částka daně snížena o 6 %, ve druhém měsíci o 4 % a ve třetím měsíci o 2 %.

K 1. lednu 2001 byla zavedena tzv. druhá fáze daně z obratu, jež od té chvíle svým charakterem de facto odpovídá evropskému pojetí daně z přidané hodnoty. Tato daň se ze zákona vztahuje na obchodníky, kteří mají obrat nad 250 tis. JD ročně, na výrobce s obratem nad 60 tis. JD ročně a na všechny dovozce. Základní sazba daně z obratu aktuálně činí 16 %. Sníženou daňovou sazbu, příp. osvobození od daně má poměrně malý seznam zboží (vesměs základní potraviny) a služby cestovních kanceláří.

V rámci nového daňového zákona platného od ledna 2015, je korporátní daň rozdělena do čtyř pásem v rozmezí od 14% u průmyslového sektoru na 35% pro banky. Vláda zavedla korporátní daň a některé daňové výjimky pro vybrané oblasti průmyslu a svobodné zóny.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: