Jordánsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Ammánu

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Jordánské hášimovské království (česky)
  • Al-Mamlaka al-urduníja al-hášimíja (arabsky)
  • The Hashemite Kingdom of Jordan (anglicky)

Informace o Jordánsku:

  • Rozloha: 89 342 km2
  • Hlavní město: Ammán (2,4 mil. obyvatel, celý governorát má 4 milióny)
  • Úřední jazyk: arabština, používání angličtiny je rozšířené
  • Státní svátek: 25. květen (výročí vyhlášení nezávislosti v r. 1946)
  • Vznik státu: nezávislost 25. 5. 1946, po připojení části Palestiny (tzv. Předjordánska) byl v prosinci 1948 vyhlášen vznik Jordánského hášimovského království
  • Státní zřízení: konstituční monarchie
  • Hlava státu: král Abdulláh II. bin al-Husajn (Abdullah II. bin Al-Hussein), na trůn nastoupil 7. února 1999
  • Peněžní jednotka: jordánský dínár (JOD)=1000 filsů; 1 USD=0,7088 JOD (fixní kurz)
  • Navázání dipl. styků: s ČSSR 11. 4. 1964
  • Velvyslanec ČR: Petr Hladík, pověřovací listiny předal 3. 12. 2013

Velvyslanec Jordánska: Husám al-Husajní, sídlící ve Vídni, pověřovací listiny předal 18. 3. 2014

 

Složení vlády:

  • Předseda vlády a ministr obrany: Dr. Hani Mulki
  • Místopředseda vlády pro služby a ministr školství Mr. Omar Razzaz
  • Místopředseda vlády a ministr zahraničních a krajanských věcí: Mr. Ayman Safadi
  • Ministr vnitra: Mr. Ghaleb Zu´bi
  • Ministr vodního hospodářství a zavlažování: Dr. Hazem Al Nasser
  • Ministr vyššího vzdělání a vědeckého rozvoje:  Mr. Adel Tweisi
  • Ministr plánování a mezinárodní spolupráce: Imad Fakhoury
  • Ministr životního prostředí: Dr. Yaseen Khayyat
  • Ministr financí: Mr. Omar Malhas
  • Ministr politických a parlamentních záležitostí: Eng. Musa Maaytah
  • Ministryně turistiky a památek: Mrs. Lina Annab
  • Ministr práce: Mr. Ali Ghezawi
  • Ministr pro municipální vztahy: Eng. Walid Al Masri
  • Ministr energetiky a přírodních zdrojů: Dr. Ibrahim Saif
  • Státní ministr pro vztahy s médii a pro komunikace: Dr. Mohammad Hussien Al Momani
  • Ministr sociálního rozvoje: Mr. Wajih Azaizeh
  • Ministr veřejných prací a bydlení: Eng. Sami Halaseh
  • Ministr spravedlnosti: Dr. Awad Mashagbeh
  • Ministr zdravotnictví: Dr. Mahmoud Sheyyab
  • Státní ministr pro záležitosti předsedy vlády: Mr. Mamdouh Abbadi
  • Ministr pro islámské záležitosti: Dr. Wael Arabiyat
  • Ministr kultury: Mr. Nabih Shuqum
  • Ministr dopravy: Mr. Hussein Al Souob
  • Ministr zemědělství: Khaled Hneifat
  • Ministr průmyslu, obchodu a zásobování: Mr. Yarub Qudah
  • Ministr vysokého školství a vědeckého výzkumu: Dr. Adel Tweisi
  • Ministryně informatiky a komunikačních technologií: Mrs. Majd Shweikeh
  • Ministr mládeže: Mr. Hadithah Khreisha

 Země se člení na 12 provincií, tzv. „governorátů".

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 9,523 mil. (leden 2016), z toho 1,3 mil. syrských uprchlíků
  • Růst populace:cca 4,6 %
  • Další velká města: Irbid (790 tis.), Zarqá (670 tis.),Salt (295 tis.), Mafraq (190 tis.)
  • Obyvatelstvo: převážně arabské (98 %), cca 65 % arabského obyvatelstva je palestinského původu
  • Náboženství: státním náboženstvím je islám sunnitského směru (94 % obyvatel), cca 4 % křesťané, 2 % šíité a drúzové.

 

Z celkového počtu 9,5 milionu obyvatel Jordánska tvoří Jordánci řádově 6,6 milionu, přičemž ne-Jordánců, kteří mají v zemi trvalé bydliště, je 2,9 milionu, což představuje 30,6 % celkové populace. Syřané tvoří 46 % ne-jordánského obyvatelstva žijícího v království a 13,2 % celkové populace. Z celkového počtu 1,3 milionu Syřanů v království žije v governorátu Ammán 450 tisíc. Egypťanů je v zemi 640 tisíc, z toho 395 tisíc v hlavním městě; 644 tisíc Palestinců je bez jordánského občanství. Přistěhovalectví je v Jordánsku dlouhodobým trendem – ročně přibývá díky imigraci obyvatelstvo průměrně o 5,3 %, z toho Jordánců přibývalo přirozeným přírůstkem ročně 3,1 %, zatímco ne-Jordánců 18 %; Za posledních 55 let narostla populace 10 krát a během 35 let klesl průměrný počet členů domácnosti z 6,7 na 4,82.

Z celkového počtu je 36 % obyvatel mladší 15 let. Z dospělých obyvatel je 40 % ekonomicky aktivních a 60 % ekonomicky neaktivních (30 % studentů, 54 % žen v domácnosti, 8 % má jiné vlastní příjmy/renty, 7 % invalidní, 1 % neuvedeno). Jordánsko se řadí se 67,8 % populace pod třicet let mezi nejmladší země na světě. Přibližně 70 % obyvatelstva žije ve městech.

V Jordánsku žije řádově 160 tis. Iráčanů, z toho velká část ilegálně. Naopak cca 400 tis. Jordánců pracuje dlouhodobě v zemích Zálivu. V důsledku krize v Sýrii pobývá v zemi 1,3 mil. Syřanů, z toho asi 1/3 vyžadovala podporu státu či dobročinných organizací. (zdroj: www.jordantimes.com/news/local/population-stands-around-9.5-milion).

 

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2012

2013

2014

2015

2016

Nominální HDP (mld. USD)

31,0

33,68

35,83

37,52

38,27

HDP/ob. (USD)

2 839

2 856

2 878

 3 272

4 016

Růst HDP %

2,7

2,8

3,1

2,4

2,0

Míra nezaměstnanosti %

12,2

12,6

12,9

14,6

15,3

Míra inflace %

4,5

4,8

2,9

 -0,9

2,1

Zdroj: Světová banka, Central Bank of Jordan

 

Za předpokladu, že se regionální situace nebude zhoršovat, lze v Jordánsku očekávat akceleraci ekonomické aktivity, což by podpořily nižší ceny ropy a postupné oživení důvěry investorů.  Celkový růst se má zvýšit v roce 2017 na 3,3 %. Uvedený výhled je předpokladem pro efektivní využití rozvojové podpory EU k eliminaci ekonomických dopadů uprchlické vlny ze Sýrie, kterým je Jordánsko v dlouhodobě rostoucí míře vystaveno.

Vnější tlaky na ekonomickou situaci Jordánska zůstávají výrazně vyšší. Dluh běžného účtu se zvýšil v roce 2016 objemově o 4,6 % a dosáhl celkem 94,8 % z HDP (z HDP roku 2015 to bylo 94,3 %) především v důsledku nižších zahraničních grantů při vyšším dovozu energie. Devizové rezervy za rok 2016 klesly o 7,2 % na 11.621 miliónů USD (nicméně za první dva měsíce r. 2017 poklesly o dalších 9,8 %). Deficit státního rozpočtu za rok 2016 byl 914 miliónů JOD a snížil se oproti předchozímu roku o 5,1 %.

Tlak na vnější rovnováhu zůstává zvýšený hlavně kvůli snížené zahraniční poptávce a poklesu v obchodu, kdy export za rok 2016 oproti předchozímu roku poklesl o 4,1 % a dovoz poklesl o 6,2 %. Mezitím mírný příliv přímých zahraničních investic a převodů (+1,5%) částečně zabránil zhoršení platební bilance. Jedná se o zdánlivě paradoxní jev, kdy syrská občanská válka způsobila příliv jak syrských peněz a obchodních aktivit do Jordánska, tak zvýšenou finanční pomoc mezinárodního společenství, což úhrnem stabilizovalo ekonomiku natolik, aby tento stav přitáhl další spekulativní kapitál z oblasti GCC.

Hospodářský růst byl v uplynulých letech stimulován řadou odvětví, která jsou přímo dotčena syrskou uprchlickou krizí (inženýrské sítě a osobní a sociální služby), ale byl tlumen slabou průmyslovou výrobou a slabým přílivem přímých zahraničních investic, které za rok 2016 dosáhly 1.093 miliónů JOD (pokles o 3,8 % ve srovnání s předchozím rokem). Růst za r. 2016 byl tažen vládními investicemi (kapitálové výdaje) a obdrženými dotacemi, doplňkově pozitivním růstem v některých odvětvích, např. voda a energetika 11,7 %, zemědělství 5,4 % a finanční a pojštovací sektor 5,6 %. Na druhé straně důlní sektor zaznamenal pokles o 14,1 %.

Dle statistického úřadu míra nezaměstnanosti v Jordánsku dosáhla za rok 2016 výše 15,3 %. Pokud by se podle poznatků mezinárodních studií podařilo Jordánsku rozvinout systém veřejné dopravy, lze předpokládat podstatné snížení nezaměstnanosti díky tomu, že lidé budou mít možnost ekonomicky dostupné dopravy za prací.

S ohledem na očekávané vyčerpání potenciálu konjunktury, způsobené přílivem peněz v souvislosti s příchodem syrských uprchlíků, se vláda snaží předejít poklesu aktivit soukromého sektoru masivní kampaní na zakládání partnerství PPP v celé řadě státem avizovaných projektových záměrů. K podpoře růstu má sloužit i založení 18 nových průmyslových bezcelních zón.

Lze konstatovat, že nedostatky v infrastruktuře brání jordánské ekonomice předcházet vlivům syrské krize. Dosavadním vládám se tento stav nedaří napravit. Dalšími omezujícími faktory jsou nárůst byrokracie a konfliktní právní předpisy, které dostatečně nezohledňují potřeby investorů. V zemi existuje více než 200 různých předpisů a omezení týkajících se  podnikatelské sféry.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Podle Světové banky (WB) by ukončení války v Sýrii mohlo Jordánsko postavit do role klíčového zprostředkovatele rekonstrukce Sýrie, což by pomohlo urychlit také rozvoj ekonomiky království. V roce 2016 došlo k celkovému mírnému zlepšení situace veřejných financí především jako důsledku vládních opatření na posílení příjmů, stejně jako přijetí velkých jednorázových příjmů. Deficit státního rozpočtu za rok 2016 byl 914 miliónů JOD. Snížení oproti předchozímu roku o 5,1 % si vláda cení jako úspěch fiskálních konsolidačních opatření.

Celkové veřejné příjmy vzrostly za rok 2016 ve srovnání s r. 2015 o 4 % a dosáhly 7.070 miliónů JOD. Nárůstu bylo dosaženo hlavně růstem domácích tržeb o 5,5 %, dále zvýšením výnosu daní o 3,8 % a zvýšením ostatních příjmů/grantů o 9,1 %. Výdaje za stejné období představovaly  7.984 miliónů JOD. Nejvyšší výdaje jsou ve vojenském a obranném sektorju (meziroční nárůst o 10,9 %).

Ve fiskální situaci se Jordánsko musí spoléhat na pomoc USA, MMF, Světové banky, EU a zemí GCC. Čtyři nejbohatší země GCC (SAE, Saúdská Arábie, Katar a Kuvajt) přispějí Jordánsku během 5 let celkovou částkou 5 mld. USD. Peníze jsou uložené v jordánské centrální bance (CBJ) a budou uvolňovány na jednotlivé projekty. Tento mechanismus mimo jiné zlepšil stav rezerv Centrální banky (CBJ). V březnu 2017 Saudská Arabie přislíbila Jordánsku další půjčku na projekty v instrastruktuře ve výši 3 miliardy USD.

Fiskální situaci výrazně komplikují vysoké výdaje na dovoz energií. Státní elektrárenská a distribuční společnost NEPCO se potýká s dluhy v řádu 2 mld. USD. Jordánsko usiluje o diverzifikaci zdrojů energie, včetně výstavby jaderné elektrárny o výkonu 2000 MW, která by měla být uvedena do provozu v roce 2022. V únoru 2017 byl schválen plán na zvýšení úspornosti v oblasti spotřeby energie (NEEAP). Připravuje se využití zdrojů ložisek zemního plynu v pobřežním šelfu mezi Kyprem a Izraelem. Do roku 2020 je v plánu vyrábět 20 % energie z obnovitelných zdrajů.

Jordánsko v únoru 2016 získalo na londýnské konferenci „Supporting Syria and the Region 2016” podporu mezinárodního společenství pro nový přístup k řešení syrské uprchlické krize. Nová strategie by neměla být založena jen na samotné humanitární pomoci, ale měla by také zahrnovat cílený hospodářský rozvoj, aby království bylo schopno vyrovnávat se se zátěží pobytu uprchlíků, při němž narazilo na kapacitní limity svých ekonomických možností. Proto by se další pomoc měla orientovat na udržitelná řešení - vytváření nových pracovních příležitostí v průmyslu, obchodu a prostřednictvím investic je nezbytnou součástí holistického přístupu pro současnost i do budoucna.

Londýnská konference přislíbila Jordánsku finanční podporu ve výši 3 mld. USD. Pro dosažení výše nastíněných potřeb připravuje Jordánsko zřízení dalších 18 svobodných ekonomických zón (k současným 11-ti) a ve spolupráci s mezinárodními investory umisťovat v nich získanou produkci na jednotném trhu EU. To předpokládá vytvořit přechodné období deseti let, během něhož by zmíněné opatření přilákalo investice, které v příštích letech vytvoří desetitisíce pracovních míst pro Jordánce a také umožní zaměstnat 200 000 syrských uprchlíků. K tomuto účelu dosáhlo Jordánsko zmírnění evropských pravidel o původu zboží pro své výrobky (Rules of Origin) od července 2016.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vládní návrh zákona o rozpočtu na rok 2017 stanovil následující parametry: celkové rozpočtové výdaje na rok 2017 jsou 8.946,3 miliónu JOD, příjmy 8.119,-  miliónu JOD. Rozpočet je deficitní ve výši 827,3 miliónu JOD.

Rozpočet vychází z následujících předpokladů: růst HDP 3,3 %, míra inflace 1,9 %, růst exportu 6,5 %, růst dovozu 3,4 % a deficit běžného účtu ve výši 8,7 % z HDP. Kombinovaný celkový veřejný rozpočet má ve srovnání s rokem 2016 dosáhnout za rok 2017 nárůst příjmů o 9,5 % a nárůst výdajů o 6,6 %.

- celkové zadlužení v Jordánsku dosahuje 94,8 % HDP, vláda má plán postupného snižování zadlužení na 77 % HDP do roku 2021, zejména snížením běžných výdajů o 10 % a kapitálových výdajů o 5%

- nejvyšší položky představují v rozpočtu platy centrální vlády (42,1 %), sociální benefity včetně důchodů (14,4 %) a splácení úroků (11,2 %)

- v roce 2016 rostly příjmy o 6,4 %, ale výdaje vzrostly o 7,8 %. Deficit rozpočtu je v Jordánsku chronický a je způsoben velkou spotřebou vlády

- vláda se průběžně snaží zvyšovat daně a poplatky, v současnosti existuje v Jordánsku přes 200 různých daní a poplatků

- na rok 2017 vláda stanovila jako svůj závazek zejména aktivovat Jordánský investiční fond, podporovat účast soukromého sektoru na veřejných projektech, podporovat turismus, rozšiřovat projekty obnovitelné energie, zvýšit přístup k úvěrům, zlepšovat vzdělávací systém, zlepšovat fungování sociální sítě, využívat „islámské finanční nástroje“ k  expanzi investic

- záporný rozpočet je dlouhodobě výsledkem nákupů pro vojenský sektor.

Jordánská platební bilance je tradičně charakterizována vysokým obchodním deficitem a přebytkem na účtu služeb. Kapitálový účet bývá – zejména díky transferům – vyrovnaný či mírně deficitní. V důsledku je platební bilance obvykle aktivní. 

Dlouhodobým problémem jordánské ekonomiky je zahraniční zadluženost. Díky úsilí vlády i samotného panovníka, jež aktivně vyjednává se členy Pařížského klubu a dalšími věřiteli, se daří zahraniční zadluženost udržovat na akceptovatelné úrovni.

Čistý veřejný dluh země činí 87,5 % HDP (za rok 2015 byl 85,8 %) a vláda má předsevzetí jej v příštích letech snižovat zvýšením příjmů a snížením výdajů.

Devizové rezervy za rok 2016 klesly o 7,2 % na 11.621 miliónů USD (nicméně za první dva měsíce r. 2017 poklesly o dalších 9,8 %). Vnitrostátní úvěrování poskytnuté bankovním odvětvím pouze soukromému sektoru dosáhlo za rok 2016 výše 21.050 miliónů JOD a celkové půjčky poskytnuté bankovním sektorem v daném roce byly 32.000 miliónů JOD.  

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Jordánsko se vyznačuje poměrně rozsáhlým bankovním a pojišťovacím sektorem, který se výraznou měrou podílí na tvorbě HDP. V zemi je registrováno 20 komerčních bank, z toho je 13 tzv. „národních“, zbytek jsou banky zahraniční. Dvě banky jsou islámské. Největším bankovním ústavem je Arab Bank, která drží cca 60 % veškerých bankovních aktiv. Komerční banky mohou prodávat, nakupovat a spravovat účty v cizích měnách, dohledem nad bankami je pověřena Central Bank of Jordan.

Hlavní komerční banky

Národní banky:

  • Arab Bank PLC
  • Bank of Jordan PLC
  • Cairo Amman Bank
  • Housing Bank for Trade and Finance
  • Jordan Kuwait Bank
  • Jordan Commercial Bank
  • Union Bank for Savings and Investment

Islámské banky:

  • Jordan Islamic Bank for Finance and Investment
  • Islamic International Arab Bank PLC

Zahraniční banky:

  • HSBC Bank Middle East LDT
  • Rafidain Bank
  • Citibank NA
  • Standard Chartered Bank
  • Audi Bank

Nejvýznamnější pojišťovny:

  • Arab Jordanian Insurance Group
  • Jordan Insurance
  • Jordan Insurance Services
  • General Arabia Insurance
  • Middle East Insurance
  • Jordan International Insurance

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Nový daňový systém byl zaveden zákonem č. 57/1985 a v posledních letech byl již několikrát novelizován. Smyslem novelizace bylo zdokonalení daňového systému a vytvoření daňových pobídek pro zahraniční investory. Jordánský daňový systém v základních rysech odpovídá evropskému pojetí placení daní.

Firmy jsou zdaňovány na základě zdaňovacího příjmu po odečtení všech nákladů a odpočitatelných položek. Za odčitatelné náklady nepovažuje daňový systém následující položky:

  • náklady na stavbu nebo rekonstrukci, jež vede ke zvýšení hodnoty kapitálu;
  • částky odebrané z kapitálu pro použití v jiné aktivitě;
  • povinné a dobrovolné rezervy;
  • ztráty nahraditelné na základě pojištění nebo dohody o náhradě;
  • částky placené jako daň z příjmů a pro sociální služby;
  • mzdy, platy či jiné požitky vyplacené partnerovi nebo akcionáři za jeho práci ve firmě nebo při jejím vedení, jež přesahují stanovenou hranic.

Budovy, stroje, zařízení a nábytek, které jsou používané k produkování zisku, mohou být odepisovány podle stanovených procentních podílů jejich pořizovací ceny.

Tuzemské i zahraniční firmy platí daň ze zisku vytvořeného v Jordánsku. Pro různá odvětví je sazba daně stanovena následovně:

  • 15 % průmysl, těžba, hotely a nemocnice
  • 25 % ostatní firmy
  • 35 % pojišťovny a finanční instituce
  • 0 % zemědělské projekty

Dividendy a zisk rozdělený akcionářům a partnerům podléhá dani ve výši 10 %. Zisk transferovaný zahraničními subjekty je považován za rozdělený zisk a podobně jsou chápány i zálohy nebo půjčky partnerům.

Příjmy fyzických osob podléhají dani z příjmů. Její výše se liší u pracovníků místních a zahraničních firem a u soukromého a státního sektoru.

Mzdy a platy cizinců v zahraničních firmách registrovaných v Jordánsku jsou zproštěny daně z příjmu. Ve státním sektoru je od daně z příjmu osvobozeno 50 % roční mzdy. V soukromém sektoru je od daně z příjmu osvobozeno prvních 12.000 JOD ročního příjmu a poté 25 %.

Kdo platí zdanitelný příjem nerezidentní právnické či fyzické osobě, musí 10 % částky do 30 dnů poukázat daňovému úřadu. Nerezidentní osoba posléze musí na konci zdaňovacího období vyplnit daňové přiznání a poté je zdaněna dle skutečného zisku.

Zaměstnavatel platící mzdy, platy, přídavky aj. musí odečíst daň a každý měsíc ji poukázat daňovému úřadu. Daňové přiznání se povinně předkládá do čtyř měsíců po skončení zdaňovacího období. Plátci, který zaplatí daň hned v prvním měsíci po skončení zdaňovacího období, je celková částka daně snížena o 6 %, ve druhém měsíci o 4 % a ve třetím měsíci o 2 %.

Je zavedena tzv. druhá fáze daně z obratu, jež svým charakterem odpovídá evropskému pojetí daně z přidané hodnoty. Tato daň se ze zákona vztahuje na obchodníky, kteří mají obrat nad 250 tis. JOD ročně, na výrobce s obratem nad 60 tis. JOD ročně a na všechny dovozce. Základní sazba daně z obratu aktuálně činí 16 %. Sníženou daňovou sazbu, příp. osvobození od daně má poměrně malý seznam zboží (vesměs základní potraviny) a služby cestovních kanceláří.

V rámci nového  daňového zákona  platného od  ledna 2015  je korporátní   daň   rozdělena do čtyř  pásem  v rozmezí od 14% u průmyslového sektoru do 35% pro banky. Vláda  zavedla  korporátní daň  a některé daňové  výjimky pro vybrané oblasti průmyslu a svobodné zóny.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: