Extrémní sucha spojená s klimatickou změnou a prudce narůstající populace mají za následek téměř úplné vyčerpání zásob podzemní vody i vysychání přehrad. Stabilní přístup k nezávadné pitné vodě má jen část obyvatel. Prudce stoupá poptávka po vodě napříč průmyslovými odvětvími. Jordánsku každoročně schází zhruba půl miliardy z potřebných 1,3 mld. kubíků vody. Cestou ke spotřebiteli přitom kvůli technicky zastaralé vodovodní soustavě uniká až 35 % vody. Voda dodávaná běžnou sítí nedosahuje evropských standardů kvality pitné vody, kdo si to může dovolit, pije pouze balenou vodu. Pro místní trh by určitě byla zajímavá řešení umožňující zlepšit kvalitu vody z kohoutků. 

Investice do infrastruktury i dalších prostředků udržitelného hospodaření s vodou jsou jednou z priorit země. V Jordánsku prší pouze v zimním období, kdy jsou časté bleskové záplavy s ničivými následky zejména v hlavním městě Ammánu, které by mohla vyřešit moderní kanalizace, jež patří mezi investiční plány ammánské radnice. Také  nabídka technologií pro zachycování a další využití dešťové vody má v Jordánsku naději na úspěch.

Jordánské ministerstvo vody a zavlažování hodlá podporovat řešení pro zamezení plýtvání včetně úspornějšího zacházení s vodou při výrobních procesech – a to zejména v zemědělství, které spotřebovává většinu vody. Cílem je využívat pro zavlažování hlavně odpadní vody, poptávají se chytrá  řešení pro tuto oblast. V roce 2025 15 % zavlažování bylo zajištěno z odpadních vod, do roku 2030 má tento podíl narůst na 30 %. Značnou příležitost pro české firmy představuje nabídka zařízení pro čištění a úpravu vody a technologii revitalizace odpadních vod.

Největším jordánským vládním projektem současnosti je Aqaba – Amman Water Desalination and Conveyance Project neboli National Conveyance Project (NCP), jenž je financován ze zdrojů EU, EBRD, Světovou bankou a dalšími zeměmi Zálivu. Projekt má být zahájen v roce 2026 a dokončen v roce 2030. Odsolovací zařízení v přístavu Aqaba na břehu Rudého moře by po dokončení mělo produkovat 300 mil. m³ pitné vody ročně, z toho většinu pro Ammán, který je přes 300 km vzdálen a leží téměř v tisíci metrech nadmořské výšky. 

Zpracování odpadu je jednou z hlavních investičních aktivit v následujících letech pro jordánské ministerstvo životního prostředí. Realitou Jordánska je všudypřítomný odpad jak v ulicích, tak i v odlehlých přírodních oblastech, povědomí o možnostech jeho dalšího využití je přitom velice nízké. Na dvou největších jordánských skládkách byly zřízeny první spalovny, které mohou být využívané i jako zdroj energie, vláda chce podporovat jejich rozšíření i na lokální úroveň. 

V Jordánsku se teprve začíná řešit otázka třídění odpadů. V roce 2025 vláda zahájila projekt na sběr a recyklaci elektroodpadu, dotovaný částkou ve výši 33,3 mil. USD. Poloviční částkou chce ministerstvo životního prostředí podpořit projekty na třídění a využití organického odpadu. Projekt byl již zahájen v hlavním městě Ammánu, dále v Irbídu a měl by pokračovat v Zarce. Mezi jordánskými podnikateli narůstá zájem o recyklační technologie, vzhledem k zatím nejisté podpoře ze strany vlády, především s ohledem na jejich ekonomickou rentabilitu. 

Zdravotnictví je pro Jordánsko významným sektorem i z ekonomického hlediska, neboť standardně vytváří téměř 11 % jeho HDP. V Jordánsku se nachází přes 120 nemocnic, z nichž na 75 je soukromých. Jordánsko je regionálním lídrem v oblasti zdravotnického turismu již delší dobu, a to díky příznivým finančním podmínkám ve srovnání s bohatými státy Perského zálivu i Severní Ameriky a zároveň povědomí o špičkové úrovni vybavení i lékařů místních soukromých nemocnic, které si zakládají na tom, že splňují nejnáročnější mezinárodní standardy kvality. Většina z nich je členem Asociace soukromých nemocnic (Private Hospital Association). Jejími členy jsou i majitelé luxusních klinik, zejména ortopedických, kardiologických či plastické nebo oční chirurgie, kteří se aktivně zajímají o nejnovější technologie ve svých oborech. 

Příjmy ze zdravotnického turismu dokonce převyšují ty z ostatních segmentů cestovního ruchu dohromady, řada klientů ale své pobyty kombinuje s léčebnými kúrami u Mrtvého moře. V rámci plánu ekonomické obnovy Jordánsko chystá výrazné otevření příležitostí pro zahraniční investory právě v této oblasti, což znamená i zvýšení poptávky po vybavení a know-how v oboru lázeňství. V souvislosti s nárůstem obliby zdravé výživy a péče o tělo zejména mezi mladou movitou populací se v Jordánsku rozšiřuje také prostor pro nabídku výživových doplňků a farmaceutických produktů, které jsou v souladu s těmito trendy. Narůstá spolupráce místního farmaceutického průmyslu se zahraničními partnery.  Rostou příležitosti pro dodávky i v oblasti rehabilitační medicíny. 

Dlouhodobým problémem jordánského veřejného zdravotnictví je nejen zastaralé vybavení, tak především nedostatečné lůžkové kapacity v nemocnicích. Vláda proto stanovila jako jednu z hlavních investičních priorit modernizovat a rozšiřovat kapacity veřejných nemocnic, především o jednotky intenzivní péče, ale i lůžka pro běžná oddělení. Dále by mělo v řadě nemocnic dojít k výrazné obměně vybavení operačních sálů. Modernizují se i radiologická a onkologická oddělení. Řadu nemocnic provozuje armáda, která rovněž rozšiřuje lůžkové kapacity včetně jednotek intenzivní péče. Zde je velmi silný potenciál pro české zdravotnické firmy, české výrobky mají velmi dobré jméno i díky “Rekonstrukčnímu programu ČR v regionu Blízkého východu”, který probíhá i v Jordánsku.

Kvalita běžně prodávaných potravin v Jordánsku dosahuje vysokých standardů, trh je zvyklý na širokou nabídku západoevropských a amerických značek, z nichž část ovšem produkují okolní státy, především Spojené arabské emiráty a Saudská Arábie (toto zboží má pak poměrně výraznou konkurenční výhodu plynoucí z dohody o volném obchodu GAFTA). Události posledních roků posílily volání po potravinové bezpečnosti, jejíž zajištění z vlastních zdrojů je pro Jordánsko dlouhodobě nedostižnou metou. 

Nejen vláda, ale i jordánští podnikatelé se zajímají o nová teritoria a zdroje pro dovoz potravin. Výrazně se zvýšila poptávka po trvanlivých a především zmrazených potravinách, v roce 2025 narostla poptávka po mraženém ovoci a zelenině o 20 %. Velmi jsou poptávány bobuloviny např. borůvky. Dále je velká poptávka po masných výrobcích, které však vzhledem k majoritní muslimské populaci musí splňovat podmínky „halal“ stravy. Příležitosti pro české firmy jsou tak především v možnosti dodávek produktů ze zeleniny a ovoce, přičemž na trhu je značná poptávka právě po jejich mražené formě. Další žádanou komoditou jsou bramborový i kukuřičný škrob či sušené mléko. 

Pomalu, nicméně soustavně narůstá v Jordánsku spotřeba klasického piva, přibývají i mikropivovary. Zároveň se zejména mezi mladou populací prudce zvyšuje obliba ochuceného piva s absolutně nulovým obsahem alkoholu, které není zatíženo řadou omezení v podobě licencí na prodej a mimořádně vysokých cel a daní jako standardní alkoholická verze. 

Už tak slabé jordánské zemědělství dále devastují dopady klimatických změn, především sucha, ale zároveň i nebývalé mrazy. Dlouhodobě země proto nedokáže ani základním způsobem pokrýt vlastní potravinové potřeby prudce narůstající populace a je tak zcela závislá na dovozu. Jordánsko chce posílit vlastní produkci zejména modernizací svého zemědělství. Výhodou je příznivé klima, jež prakticky umožňuje celoroční pěstování zeleniny. Jordánsko v roce 2025 zavedlo pilotní projekt využívající solární systémy zavlažování v poušti. 

Národní plán pro udržitelné zemědělství pro roky 2022–30 cílí na snížení závislosti na zavlažování o 40 %, čehož chce kromě zavádění moderních úsporných technologií dosáhnout zalesňovacími projekty v pouštních oblastech ve spolupráci se zeměmi Zálivu a EU s využitím zeleného financování. V rámci naplňování Agendy 2023 chce Jordánsko implementovat “zelené financování” pro další udržitelný rozvoj zemědělství a potravinové spotřeby. Dalším plánem je rozšíření omezeného okruhu zemědělských komodit a zvyšování přidané hodnoty dalším zpracováním primárních produktů, zejména pokud jde o technologie pro zpracování ovoce a zeleniny, v případě Jordánska především rajčat. Perspektivním oborem je akvakultura, jejíž rozšiřování zejména v oblastech přiléhajících k rudomořskému pobřeží je podporováno i přímými dotacemi a systémem bezúročných půjček, stejně jako hydroponické pěstování plodin. Ministerstvo zemědělství sází i na včelařství, které je zde v plenkách, ačkoli podmínky v úrodných údolích jsou pro něj téměř ideální. 

Úroveň jordánského vysokého školství zejména v ICT, lékařském a farmaceutickém sektoru, mimochodem s výukou převážně v angličtině, výrazně převyšuje průměrnou kvalitu v regionu, což kromě toho, že přitahuje řadu zahraničních studentů, znamená, že velká část úspěšných absolventů těchto oborů nachází práci v bohatých arabských i západních státech. Dvě nejdůležitější školy, University of Jordan v Ammánu a Jordan University of Science and Technology v Irbidu se v roce 2025 zařadili mezi TOP 500 univerzit světově a rozšiřují své programy v oblasti AI, biotech a kyberbezpečnosti. K propojení mezi výzkumem a  výrobou dochází zejména ve farmaceutickém sektoru, třebaže nikoli ve formě přímého spojení s akademickou institucí. Nejvýraznějším příkladem je mezinárodně úspěšný koncern Hikma, jenž je sám o sobě jednou z jordánských zón volného obchodu, se specifickými pravidly, a to nejen v daňové či celní oblasti. V roce 2025 vznikly nové ICT a biotech klastry, které propojují univerzity se start-upy. Hikma expandovala v oblasti bio an AI výzkumu a potvrdila roli regionálního lídra v oblasti farmaceutického průmyslu. Velkou a často skloňovanou výzvou, kromě efektivního propojení základního výzkumu s aplikovaným, je i využití inovací v rámci velmi  neefektivního jordánského zemědělství.

Royal Scientific Society Homepage – RSS, je formálně nevládní institucí s posláním propojovat akademický výzkum s průmyslovou výrobou, nicméně v rámci Jordánska má i řadu dalších unikátních rolí.  Společnost je nejen akademicky aktivní zejména v energetice a ICT, zároveň má rozsáhlé testovací a certifikační pravomoci. V roce 2025 RSS zřídila “National AI and Innovation Hub se zaměřením na AI, GreenTech a kyberbezpečnost.  RSS projevuje značný zájem o možnost navázání akademické spolupráce s českými partnery. Podobný zájem projevují i hlavní jordánské univerzity. Jejich napojení na průmysl je však v současnosti kromě zajišťování lidských zdrojů velice slabé, jednou z hlavních ambicí příslušných vládních strategií je tuto situaci změnit.

Síť jordánských podpůrných státních institucí pro vědu, výzkum, inovace a vzdělávání je poměrně rozsáhlá až nepřehledná, díky čemuž dochází i k rozdrobení alokovaných financí mezi velké množství subjektů. Klíčovou institucí je bezpochyby ministerstvo vysokoškolského vzdělávání a vědeckého výzkumu (Ministry of Higher Education and Scientific Research  – MHESR), které je i autorem jordánské národní strategie pro vědu, technologie a inovace. Jejími prioritami je posílení příslušných kapacit a infrastruktury,  podpora transferu technologií a inovací, propojování akademického výzkumu a průmyslu, podpora podnikání a specificky start-upů a rozvíjení vztahů a spolupráce s mezinárodními institucemi. 

Naplňováním této strategie je jordánskou vládou pověřena široká síť agentur na podporu a financování výzkumných a inovačních projektů, spadající pod výše zmíněné ministerstvo, nejdůležitějšími jsou Scientific Research Support Fund a The Higher Council For Science And Technology (HCST). Pod druhý jmenovaný spadá řada dalších institucí, mezi jinými National Center for Innovation, které provozuje Jordan Open Innovation Platform JOIP a National Center for Research and Development, z konkrétněji zaměřených pak King Abdullah Center for NanoTechnology či National Center for Diabetes, Endocrine and Inherited Diseases. Každá ze stanovených priorit – voda, energie, ICT, potraviny, zdraví a životní prostředí- má svůj vlastní výbor. 

Jordánsko má také stále platnou Jordanian National Innovation Strategy z roku 2017, jejímž cílem je primárně podporovat v zemi inovační “ekosystém”, tedy nejen rozvoj inovačních produktů a služeb, ale i procesů. Cílem mají být start-upy a malé a střední podniky, zlepšování ochrany práv k duševnímu vlastnictví, regulačního rámce pro inovace a v neposlední řadě i přístupu k financování. Součástí jsou iniciativy k budování inovačních laboratoří a center či propojování soukromých, vládních a akademických institucí. Strategie byla aktualizována na období 2025-2030 a prioritně cílí na digitální inovace, biotech a agri-tech s aspektem na zelené financování a start-upové laboratoře.

Stěžejní roli při financování VVI aktivit v Jordánsku hraje EU, formálním základem je Dohoda o vědecké a technologické spolupráci platná od roku 2011, k níž byl ustanoven také společný implementační výbor. Jordánsko je pro EU i  partnerem v rámci Partnership for Research and Innovation in the Mediterranean Area (PRIMA). Výše zmíněný Higher Council for Science & Technology spolupředsedá regionální platformě pro výzkum a inovace v rámci Unie pro Středomoří, a je tak pro EU významným partnerem pro celou tuto oblast. Jordánsko se účastní také společného programu s EU Horizon Europe 2025 s finanční alokací ve výši 50 mil. EUR na projekty týkající se obnovitelných zdrojů energie, vodohospodářství a ICT.