MZV: Souhrnná teritoriální informace

Jordánské hášimovské království je samostatným státem od roku 1946, vládnoucím rodem jsou Hášimovci. Současným králem je Abdulláh II. Král má v zemi velmi významné postavení a aktivně ji reprezentuje i v zahraničí. V posledních dvou letech je doprovázen i korunním princem Husseinem. Dle jordánské ústavy náleží výkonná moc králi, vykonává ji prostřednictvím ministrů. Zákonodárnou moc sdílí s parlamentem, složeným z volené sněmovny a ze senátu, jehož členy sám jmenuje. Jordánský justiční systém tvoří vedle civilních také náboženské soudy. Jordánsko je tradiční obchodní křižovatkou Blízkého východu, jeho pětimilionová metropole Ammán je pátým největším městem arabského světa a třetím nejoblíbenějším sídlem pro regionální pobočky mezinárodních korporací. Rozloha i počet obyvatel Jordánska jsou srovnatelné s Českou republikou. Velikost jordánské populace byla přitom původně několikanásobně menší, prudký nárůst způsobily kromě vysoké porodnosti také silné uprchlické vlny z okolních států – Sýrie, Iráku a dlouhodobě Palestiny, jejichž výsledkem jsou mj. výrazné negativní dopady na veškerou infrastrukturu země. Nízká diverzifikace ekonomiky v kombinaci s výraznou závislostí na dovozech ve většině oblastí jsou příčinouslabé odolnosti vůči v nějším vlivům. Nezaměstnanost (přes 21%) i zadlužení státu (přes 100 % HDP) se drží již několik let velmi vysoko. Dlouhodobě se zhoršující ekonomickou krizi, úzce spojenou i s pomalým tempem politické a ekonomické modernizace země vytyčené králem Adulláhem II v r. 2022, ještě posílily dopady události po 7. říjnu 2023. Oživení ekonomiky v roce 2025 nastartovala hlavně pomalá, ale postupná obnova turistického ruchu i s ním spojených služeb a maloobchodu. Jordánský rozpočet je dlouhodobě deficitní a závislý na přílivu zahraničních darů a grantů, kromě státních donorů, ke kterým se významně řadí i EU, Jordánsku dostává výrazné podpory i od Světové banky, Mezinárodního měnového fondu či Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Tyto instituce zároveň naléhají na urychlení realizace reforem, ať už jde o restrukturalizaci ztrátového energetického sektoru, snížení byrokratické zátěže a nákladů na státní správu nebo dokončení revize daňového systému. K otočení kormidla směrem k růstu by bylo potřeba hlavně rozsáhlé investiční aktivity, k nimž v zemi ale chybí potřebný kapitál. Je životním zájmem Jordánska, aby se odhodlalo k potřebným reformám, zlepšilo investiční prostředí a přesunulo finance od dotací k investicím.

Z pohledu ČR je dlouhodobě perspektivní obranný sektor, do něhož směřuje třetina rozpočtu a který oceňuje dobré zkušenosti se spoluprací s českými firmami. Jordánsko postrádá významnější ložiska ropy nebo zemního plynu, větší nezávislost na zahraničních zdrojích mu nabízí ideální přírodní podmínky pro solární a větrnou energetiku, příležitosti se nabízí i v oblasti energeticky úsporných řešení. Nárůst spotřeby vody a její tenčící se zásoby ve druhé nejsušší zemi světa činí životně důležitým sektorem vodohospodářství ve všech jeho aspektech. Modernizace zemědělského sektoru, závislého na zavlažování, je jednou z hlavních vládních priorit i vzhledem zájmu na větší potravinové bezpečnosti. Na jordánském trhu se nyní otevírají dveře i českým potravinám. Dlouhodobě vysoké renomé má v Jordánsku české zdravotnické vybavení a české zdravotnictví obecně. Vysoká míra i kvalita technického vzdělání Jordánců je jedním ze stimulů rychlého rozvoje ICT sektoru, přičemž Jordánsko se netají ambicemi stát se regionálním informačním hubem. ČR má zájem na spolupráci v této oblasti v rámci programu CYBERVAC. .

Souhrnná teritoriální informace (STI) Jordánsko (406.88 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Jordánské hášimovské království (Al-mamlaka al-urduníja al-hášimíja) je dědičná konstituční monarchie. Jordánsko svou nezávislost získalo v roce 1946 (25.5.), vzniklo přitom na základech britského mandatorního území, ustanoveného v roce 1921 jako emirát Zajordánsko s emíry z rodu Hášimovců, jenž je nadále i v čele nezávislého Jordánska. Od roku 1999 je jordánským králem Abdulláh II. Král má v zemi zásadní vliv na její další směřování, aktivně Jordánsko reprezentuje i navenek. Jako hlava státu je hlavním velitelem ozbrojených sil, rozpouští parlament a vyhlašuje volby.

Jordánský parlament je dvoukomorový. Horní komorou je Senát, jehož členy jmenuje i odvolává král napřímo. Sněmovna je obsazována na základě výsledků parlamentních voleb. Ty proběhly naposledy v září 2024, kdy pod dohledem evropských volebních pozorovatelů, poprvé úspěšně kandidovali i zástupci z řad islamistů. Mezi hlavní programové body nové vlády patří: 1) politická modernizace; 2) ekonomická vize – sdílená zodpovědnost veřejného a soukromého sektoru; 3) veřejná správa a její podpora výstavby infrastruktury v oblasti vodních zdrojů, dopravy, zdravotnictví a vzdělávání.

Premiéra jmenuje král na formální doporučení Sněmovny, další členy vlády pak na základě formálního doporučení premiéra. Značný vliv na dění v Jordánsku mají tradiční kmeny a rody. V návaznosti na odhalení teroristické buňky, která měla chystat útok vůči jordánské vnitřní bezpečnosti na jaře 2025, a která była napojena na Muslimské bratrstvo, vydaly dne 23.4. jordánské úřady kompletní zákaz činnosti Bratrstva.

1.2. Zahraniční politika země

Jordánsko se zejména v rámci regionálního kontextu profiluje jako prozápadně orientovaná země, což potvrdil král Abdulláh II po loňských parlamentních volbách. Dlouhodobě udržuje strategický a velmi rozvinutý vztah se Spojenými státy americkými, a to jak v politické, bezpečnostní, tak obchodní rovině. Největším donorem, byť mnohem méně viditelným, je Evropská unie, která se v zemi těší adekvátnímu obecnému povědomí zejména poté, co prezident Trump oznámil zvýšení cel a finanční škrty pro Jordánsko.

Za přítomnosti krále Abdulláha II došlo v únoru 2025 v Bruselu k podpisu Strategického partnerství mezi EU a Jordánskem. V rámci uzavření partnerství došlo i k navýšení makrofinanční pomoci o 500mil. EUR. Celková částka EU pomoci Jordánsku tak dosáhne aktuálně 3 mld EUR.

Jordánsko však nadále upřednostňuje přímé vztahy s jednotlivými státy, zejména se jedná o Německo a Francii, které jsou zde velmi aktivní zejména v rozvojové pomoci pod svou vlastní vlajkou. Německo je prominentním a vlivným partnerem Jordánska zejména v oblasti energetiky a vodohospodářství. I v návaznosti na koloniální minulost udržuje Jordánsko úzké vazby s Velkou Británií, bezprostředně po jejím vystoupení z EU spolu obě země uzavřely dohodu o volném obchodu. Klíčové jsou pro Jordánsko vztahy se zeměmi Zálivu, jež jsou rovněž významným poskytovatelem finanční pomoci, a to zejména s ohledem na množství uprchlíků z okolních zemí, které Jordánsko postupně přijalo, a také hlavní zdrojem zahraničních investic. Po svržení Assadova režimu v Sýrii a odstranění sankcí jak ze strany USA, tak EU, se Jordánsko snaží upevnit vztahy s novým syrským vedením a nastartovalo novou éru vzájemných vztahů zejména v rozvoji vzájemného obchodu. Problémem jsou nadále syrští uprchlíci (neoficiálně stále v Jordánsku žije přes 1,2 mil. Syřanů), jejichž návrat domů komplikují nejen jejich nevyrovnané závazky, ale také nejistota bezpečného návratu.

Geopolitickou situaci samostatného Jordánska kontinuálně ovlivňuje především palestinsko-izraelský konflikt a jednotlivé fáze jeho vývoje. Navzdory neustávajícím turbulencím ve vzájemných vztazích má Jordánsko od roku 1994 podepsánu mírovou dohodu s Izraelem. Jordánský král je oficiálním správcem muslimských a křesťanských svatých míst v Jeruzalémě. Po podpisu tzv. Abrahámovských dohod mezi Izraelem a dalšími arabskými zeměmi se nicméně jordánská regionální pozice postupně mění. Jordánsko má poměrně aktivní vztah s Ruskem. Narůstající tendenci má jordánské sbližování s Čínou, zejména v ekonomické oblasti.

1.3. Obyvatelstvo

Jordánsko má v současné době dosahuje 11,5 miliónů obyvatel, z nichž téměř třetina (zahraniční pracovní síly a uprchlíci) nemá jordánské občanství. Počet obyvatel se za posledních padesát let se zvětšil pětinásobně, ještě v roce 2005 byl oproti současnému stavu poloviční. Přes 97 % všech obyvatel jsou Arabové, více jak dvě třetiny z nich palestinského původu. V Jordánsku průměrně připadá 115 obyvatel na km2, nicméně obyvatelstvo je, vzhledem ke geografickým podmínkám, rozmístěno velmi nerovnoměrně především v severozápadní části země. Přes 90 % lidí žije ve městech, z toho více než polovina přímo v oblasti hlavního města Ammánu. Státním náboženstvím je islám sunnitského směru (95 %), v zemi žijí i křesťané především pravoslavného vyznání (4 %), další 1 % obyvatel jsou šíité či drúzové. Vzhledem k velmi mladé populaci (průměrný věk v Jordánsku nedosahuje ani 24 let) a nízké zaměstnanosti žen (pracuje přibližně jedna ze sedmi starších 15 let) je ekonomicky aktivních cca 2,6 miliónu obyvatel. Gramotnost jordánských občanů se blíží 100 %. Rychlý nárůst počtu obyvatel vytváří enormní tlak na jordánskou infrastrukturu od školství a zdravotnictví po zásobování vodou a elektřinou. Je způsoben nejen přetrvávající vysokou porodností, ale z velké části i opakovanými přílivy uprchlíků z okolních států v průběhu celé historie samostatného Jordánska. OSN formálně stále v Jordánsku registruje jako uprchlíky přes 2,2 miliónu Palestinců a spravuje pro ně deset uprchlických táborů, v nichž jich žije 370 tisíc. Během války v Iráku dorazil do Jordánska přes milión Iráčanů, nyní je dle UNHCR v zemi registrováno necelých 70 tisíc iráckých uprchlíků. Část zemi již opustila a další se etablovala do jordánské společnosti především ekonomicky, díky čemuž někteří z nich dosáhli i na jordánské občanství. Dle oficiálních vládních údajů se v Jordánsku nachází stále přes 1 miliónu Syřanů. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky přitom registruje v Jordánsku přibližně 700 tisíc syrských uprchlíků (ve dvou uprchlických táborech Zátarí a Azraq, ve více než polovině případů jde o nezletilé děti). Další se integrovali povětšinou do chudší části jordánské populace. Nezanedbatelnou část obyvatelstva tvoří manuální pracovníci především z Egypta (více jak 1 milión) a z jihovýchodní Asie (především Filipíny a Srí Lanka).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Jordánská ekonomika setrvává ve svých dlouhodobých problémech, kterými jsou hlavně vysoká nezaměstnanost a zadluženost, zároveň nedostatek kapitálu i nutných strukturálních reforem. Poté, co se její klíčový sektor, kterým je turismus a veškeré s ním související služby, zcela zotavil po Covidu a měl hlavní podíl k návratu HDP k růstu, vývoj po 7. říjnu 2023 v regionu ho znovu srazil do kolen. V návaznosti na to v roce 2024 očekávaně klesl na 2,4%. Pozvolný růst drží průmyslová výroba, nejvýraznějším tahounem tohoto růstu a zároveň i jordánského exportu přitom zůstává chemický průmysl. Oficiální nezaměstnanost po rekordních pandemických číslech pomalu klesá, nicméně stále se drží přes 21 %. Výše veřejného dluhu nadále neklesá pod 100 % HDP. Jordánský rozpočet je trvale deficitní, schodek se pravidelně blíží k 10 %, přičemž existenčně každý rok spoléhá na zahraniční finanční pomoc. Důležitým zdrojem přílivu hotovosti jsou remitence od Jordánců pracujících v zahraničí, a to zhruba ve výši 1 mld. JOD (přibližně 1,4 mld. EUR) ročně. Inflace se drží nad 1,5 %, a to za cenu regulací několika položek základních potravin.

Jordánsko je rozvíjející se, málo diverzifikovaná a i v rámci regionu Blízkého východu malá ekonomika. Je výrazně orientovaná na služby, jež dlouhodobě vytváří až 2/3 HDP a zaměstnávají 3/4 ekonomicky aktivních obyvatel. Klíčovým segmentem je turismus, včetně zdravotnického, dále pak finanční služby, maloobchod, doprava, narůstá podíl ICT. Průmysl se na HDP podílí cca 20 %. Vláda v červnu 2025 zvýšila DHP za služby z 5% na 7%. Potravinářská produkce zvládá pokrýt potřeby země jen z nepatrné části. Pro zemědělství má Jordánsko obtížné geografické podmínky, je třeba umělé zavlažování. Spotřebuje cca 2/3 dostupné vody, přitom generuje jen cca 5 % HDP. Jednou z priorit je jeho modernizace a navýšení vlastní produkce potravin. Jordánsko dováží 98% potravinových položek a 97 % energetických zdrojů, přechod na obnovitelné zdroje energie je pozvolný. Kromě ropy, plynu a potravin se nejvíce dováží osobní auta a další dopravní prostředky, strojírenská zařízení, elektronika, farmaceutika a další chybějící suroviny, např. ocel. Jordánsko produkuje a potažmo vyváží relativně úzký sortiment zboží, což snižuje benefity jeho poměrně kvalitní sítě obchodních dohod, zvyšuje riziko plynoucí z výkyvů mezinárodní poptávky i nabídky a způsobuje i značně zápornou obchodní bilanci. Hlavními vývozními položkami jsou potaš a fosfáty (a produkty z nich), obecně chemické produkty a textil. Země je největším vývozcem fenolových derivátů na světě.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Jordánský rozpočet je dlouhodobě deficitní a zatížený vysokým státním dluhem. Schodek na rok 2025 se očekává ve výši 3 %, přičemž už necelých 6 % v roce 2023 znamenalo úspěšný odklon od trendu dvouciferných čísel. Veřejné příjmy jsou pro rok 2025 odhadovány na 14,3 mld. JOD (zhruba 20,1 mld. USD). Hlavním zdrojem státní pokladny je vedle daní zahraniční pomoc, finance ze zahraničních grantů a půjček přináší do rozpočtu i v roce 2025 zhruba desetinu celkové částky.

Dne 16.9.2022 došlo k podepsání MoU mezi USA a JOR. Jedná se v řadě již o 4. MoU, toto poslední je však nejdelší co se týče doby realizace – na fiskální léta 2023 – 2029, a s nejvyšším rozpočtem ve výši 1,45 mld $ ročně. US strana podepsáním MoU považuje za potvrzení 7-leté strategické spolupráce mezi USA a JOR v oblasti veřejných a ekonomických reforem, vedoucí k posílení stability, bezpečnosti a odolnosti země.

Běžné a kapitálové výdaje se plánují ve výši 12,51 mld. JOD (cca 17 mld. USD). Pokud jde o kapitálové výdaje, jedná se o růst 8% vůči úrovni z roku 2024. Na vládní projekty Modernizační ekonomické vize a Plán modernizace veřejého sektoru má jít 20,2 % kapitálových výdajů, na vojenské a bezpečnostní projekty 16,9 %, projekty rozvoje obcí a decentralizace 18 % a na ostatní projekty 45 % celkových kapitálových výdajů. Výdaje na armádu a bezpečnost budou i vzhledem k celkové politické situaci, vnější i vnitřní, nadále vyšší než výdaje na vzdělávání, zdravotnictví a dopravu dohromady, celkově téměř 30 % a navíc k tomu ještě 15 % na armádní penze. Náklady na státní správu činí cca 25 %.

Dluhová služba si pravidelně žádá cca 15 % rozpočtu, na rok 2024 rozpočet počítá s navýšením z důvodu vyšších úrokových sazeb celosvětově. Veřejný dluh stále přesahuje 100 % HDP. Polovina zahraničního dluhu je u soukromých věřitelů, zbytek jsou zvýhodněné půjčky od států i mezinárodních institucí jako je Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka. Devizové rezervy centrální banky jsou aktuálně ve výši cca 22,8 mld. USD. Bilance běžného účtu se posunula směrem nahoru, přesto je stále v záporných hodnotách.

2.3. Bankovní systém

Bankovní sektor v Jordánsku vytváří zhruba 18 % HDP. Příslušný Banking Law No.28/2000 specifikuje i odlišné podmínky pro islámské banky. Dohled nad finančním trhem má Central Bank of Jordan, která uděluje i licence pro bankovní činnost. Měnovou politiku determinuje letité navázání jordánského dináru na americký dolar v kurzu 0,71 JOD za 1 USD. Během pandemie se snížila úroveň základní úrokové sazby na historické minimum 2,5, od té doby postupně vystoupala na současných 6,5. V Jordánsku nyní působí 20 bankovních domů. Pět z nich je zahraničních, přičemž z nearabských na trhu zůstaly už jen CitiBank. Na trhu jsou 4 islámské banky, z toho jedna zahraniční. Jordánský bankovní sektor vznikl v roce 1948, kdy Arab Bank, první soukromá finanční instituce v arabském světě, přesunula své hlavní sídlo do Ammánu. Zůstává největším bankovním ústavem v Jordánsku (cca 60 % veškerých bankovních aktiv). Disponuje více než 200 pobočkami na 5 kontinentech (včetně Londýna, Frankfurtu nebo Singapuru), z toho 81 v Jordánsku. Bank of Jordan je komerční banka s více než 100 poboček, z toho 18 se nachází na palestinských územích. Arab Jordan Investment Bank (AJIB) má 36 poboček v Jordánsku, jednu na Kypru a dceřinou společnost v Kataru. Její aktivity rozšířilo přidružení s Jordan International Bank se sídlem v Londýně, která se soustřeďuje na financování obchodu i převzetí jordánské pobočky National Bank of Kuwait. Capital Bank, původně Export & Finance Bank, se specializuje se na kompletní servis pro firmy v Jordánsku a Iráku, přičemž vlastní i 61 % podíl v National Bank of Iraq. V roce 2022 převzala jordánskou pobočku Société Générale. Jordan Kuwait Bank založila skupina jordánských a kuvajtských investorů. Jako první v zemi zavedla elektronické bankovnictví, mimo Jordánsko má pobočky na palestinských územích a na Kypru. Cairo Amman Bank má rovněž pobočky na palestinských územích, a dále také v Bahrajnu. Tyto banky poskytují akreditivy.

2.4. Daňový systém

Jordánský daňový systém je poměrně nepřehledný, problémem je zejména velké množství různých výjimek i jeho časté změny.

Daně z příjmu platí jednou za kalendářní rok fyzické osoby, které pobývaly v zemi 183 či více dní v roce, a to pouze z příjmů vzniklých v Jordánsku. Sazba je progresivní dle výše příjmu, nejnižší daň platí lidé s příjmy do 5 000 JOD, a to 5 %, její výše postupně narůstá až k 30 % u příjmů nad 1 mil. JOD. U právnických osob vzniká povinnost daňového přiznání automaticky formálně plně dokončenou registrací u ministerstva průmyslu, obchodu a zásobování, bez níž nelze v Jordánsku provádět podnikatelskou činnost ani jediný den. Lze si vybrat, zda bude uplatňována za fiskální či kalendářní rok. Vzhledem k stavu státních financí je specifickou složkou daní z příjmu národní příspěvková daň určená na splácení státního dluhu v rozsahu 1 – 7 %. Základní daň, tj. platná pro sektory mimo výjimky, je 20 % + 1 % příspěvková národní daň. Nejvíce platí banky (35 % + 3 %), odlišnou (vyšší daň) platí rovněž mj. těžební, telekomunikační, finanční společnosti či také distributoři elektrické energie. Zcela specifická pravidla platí pro společnosti registrované ve speciálních svobodných zónách, kde jedině jsou uplatňovány daňové pobídky. K platbě DPH je třeba se přihlásit při zdanitelném obratu nad 30 000 JOD. Základní DPH je 16 %, snížená mezi 0 % – 10 %. Na některé, především luxusní zboží, jehož rozsah je v Jordánsku poměrně široký, je výrazně vyšší.

Dokončení revize jordánské daňové politiky je i jedním z hlavních požadavků MMF v oblasti ekonomických reforem. Očekává se i všeobecné zvýšení daní, nicméně je stále odkládáno s ohledem na předpokládanou bouřlivou reakci velké části společnosti.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Dlouhodobě je dovoz do Jordánska z ČR i z EU cca několikanásobně vyšší než vývoz. Tento trend narušil od počátku pandemie částečný pokles dovozu z ČR a zároveň nový vývoz jediné položky do ČR, kterou byl odpad a šrot ze stříbra. Následně se situace vrátila nazpět, dominantou jordánského dovozu do ČR jsou znovu textilní výrobky, z ČR do Jordánska dováží zejména automobily, zbraně a střelivo a elektronické vybavení.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Jordánsko z EU dováží hlavně auta, strojírenská zařízení a potraviny. Rozdíl v číslech je dán omezenou jordánskou nabídkou, vývoz do EU roste hlavně díky potaši.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Jordánsko dováží 98 % svých energetických zdrojů a 90 % potravin, dále automobily, farmaceutika, elektrotechniku ad. Nejdůležitějším exportním artiklem jsou chemikálie, zejména potaš a fosfáty. Tradičním obchodním partnerem je USA, Indie, země Zálivu a narůstá podíl dovozu z Číny.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Narůstající strukturální zranitelnosti a přetrvávající překážky v kombinaci s globálními a regionálními otřesy v posledních letech průběžně snižují atraktivitu přímých zahraničních investic (PZI) do Jordánska. Nicméně i tak jsou patrné změny v trendech přímých zahraničních investic v jednotlivých odvětvích: do sektorů jako jsou obnovitelné zdroje energie, finanční a zdravotnické služby, doprava a logistika a informační a komunikační technologie (ICT) v posledních letech směřovalo relativně více přímých zahraničních investic ve srovnání s tradiční výrobou nebo stavebnictvím. Reformy v Jordánsku do značné míry liberalizovaly výrobní sektor, ale mnoho sektorů služeb zůstává pro zahraniční investory částečně či zcela uzavřeno, včetně například infrastruktury a cestovního ruchu. Komparativní výhody Jordánska by mohly v případě uvolnění představovat investiční příležitosti do vysoce kvalifikovaných a obchodovatelných služeb, zajímavé by mohly být i příležitosti v poměrně rozvinutém klastru chemického průmyslu.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Hlavní smluvní základ pro obchod mezi EU a Jordánskem je Asociační dohoda, která vstoupila v platnost v roce 2002 a zajišťuje preferenční zacházení v oblasti zboží, dále zahrnuje relativně obecná ustanovení týkající se veřejných zakázek, investic a ochrany práv k duševnímu vlastnictví. Na jejím základě se schází Asociační rada EU – Jordánsko i její podvýbor pro průmysl, obchod a služby. Dalším významným krokem ke vzájemnému obchodu bylo podepsání Strategického partnerství mezi EU a Jordánskem v lednu 2025. Jordánsko je partnerskou zemí jižní dimenze Evropské politiky sousedství a součástí systému celoevropsko-středomořské kumulace pravidel původu (tzv. Pan-Euro-Med kumulace). V roce 2016 byl uzavřen tzv. EU–Jordan Compact vztahující se k dopadům krize v Sýrii a v souladu s ním i vstoupila v platnost výjimka zjednodušující pravidla původu pro přístup jordánského zboží na trh EU firmám, které zaměstnávají syrské uprchlíky. Ačkoli v roce 2011 Rada EU přijela mandát pro sjednávání moderní Prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu (DCFTA) s Jordánskem, jednání ještě zdaleka nezačala kvůli nedostatečné připravenosti této země a v dohledné době se to ani neočekává. 

Smlouvy s ČR

ČR uzavřela v roce 2017 s Jordánskem mezivládní Dohodu o hospodářské spolupráci, která ustavila Česko – jordánskou smíšená komise pro ekonomickou spolupráci na úrovni ministrů obchodu, a zároveň také Dohodu o spolupráci při rozvoji mírového využití jaderné energie. Aktualizovaná Dohoda mezi ČR a Jordánskem o ochraně a podpoře platí od roku 2009. Smlouva o zamezení dvojímu zdanění vstoupila v platnost 2007. Od roku 2008 je v platnosti dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu, od 2009 dohoda o spolupráci mezi ministerstvy obrany obou zemí. Dále Dohoda o kulturní a vědecké spolupráci (1978), Dohoda o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd (upravena 1995) a vládní Dohoda o leteckých službách (1997). V roce 2022 podepsáno Memorandum o porozumění v oblasti energetiky a nerostných surovin.

3.4. Rozvojová spolupráce

Jordánsko je jedním z největších příjemců mezinárodní pomoci na světě, a to především s odkazem na vysoké množství uprchlíků, zejména palestinských a syrských. Jordánsku tak směřuje značná část pomoci na zvládání syrské krize v návaznosti na londýnskou konferenci v roce 2016 a z bruselských konferencí z let 2017 – 2025. Nejvýznamnějšími rozvojovými partnery Jordánska jsou EU (samostatně především Německo a Francie), USA (od nástupu prezidenta Trumpa do úřadu značně omezuje financování rozvojové spolupráce), Japonsko, Kanada a státy Perského zálivu. Jordánsko podporují organizace OSN i mezinárodní finanční instituce v čele s Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou. Řadu samostatných aktivit v Jordánsku realizuje Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a německé KfW. V návaznosti na systematickou podporu Jordánska v rámci Evropského sousedské politiky a nově uzavřené Partnerské priority EU přislíbila poskytnout dále Jordánsku na období 2021–2027 investiční granty ve výši 2,5 mld. EUR, k tomu ročně minimálně 164 mil. EUR přímé rozvojové pomoci a 80 mil. EUR navíc na zvládání syrské uprchlické krize. Rozvojová aktivita ČR se zaměřuje zejména na sociální důsledky syrské uprchlické vlny formou konkrétních řešení – např. rekvalifikační kurzy pro uprchlíky, vybudování dětského centra v uprchlickém táboře Zátarí, komunitního centra pro uprchlíky v Zarka, zdravotnické kliniky nebo solární panely pro charitativní školu. V rámci „Pomoci na místě“ byly realizovány programy zaměřené na zdravotní péči a vzdělávání pro syrské děti. ČR dodala do několika nemocnic zdravotnická vybavení v rámci „Rekonstrukčního programu České republiky v regionu Blízkého východu v období 2025-2027“. ČR financovala i zdravotnická zařízení pro uprchlíky na hraničních přechodech a speciální policejní úřadovnu pro vyřizování záležitostí uprchlíků. ČR pomáhá i prostřednictvím programu pomoci „MEDEVAC“, operačních misí českých lékařů v Jordánsku.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶  Energetika

Energetický sektor patří k nejvitálnějším v zemi. Jordánsko je z 93 % energeticky závislé na dovozu. Nedávno přijatá strategie má přinést energetickou soběstačnost zemi. Území státu je z 99% pokryto elektřinou. Jordánsko, na rozdíl od většiny zemí v regionu, nemá vlastní významná ložiska ropy a plynu, jež používá i jako výhradní zdroje pro své tepelné elektrárny. Příhodné podmínky pro solární a větrnou energetiku (území z 90 % pokryté pouští, 330 slunečních dní v roce a silný vítr) jsou zatím využívány nedostatečně, i s ohledem na (ne)připravenost infrastruktury. Aktuálním vládním cílem je přechod na energii z obnovitelných zdrojů alespoň z 15 % v roce 2030 a rovněž využívání zeleného vodíku. Do podpory obnovitelných zdrojů energie a úsporných technologií chce země do roku 2025 investovat 85 mil. USD, polovina této částky je určena pro vybavení veřejných nemocnic solárními panely. Zejména kvůli vysokým cenám elektřiny bez možnosti změnit dodavatele vzrůstá poptávka po alternativních řešeních i v malém rozsahu pro firmy, školy či domácnosti. Ambici být energetickou křižovatkou regionu Jordánsko nyní, po pádu režimu v Sýrii, chce opět dodávat do SY elektřinu a nyní se zaměřuje na realizaci potřebných formalit a technikálií. V Jordánsku se nachází 5. největší zásoby ropné břidlice na světě. Jordánsko zvažuje i využití atomové energie. Poptávka je i po úsporných řešení vytápění i klasické topenářské technice, mj. též radiátorech či parních kotlích.

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

Jordánsko má ambici být regionálním informačním hubem, vláda proto podporuje související studijní obory i ICT inkubátory v rámci univerzit. Sektor vytváří už více než 10 % jordánského HDP, očekává se další růst. V Jordánsku se zvyšuje počet firem, které ICT služby poskytují přeshraničně, zejména státům Zálivu, ale i řadě afrických států. Ministerstvo digitální ekonomiky pracuje na programu modernizace ICT infrastruktury a digitalizaci služeb státu. Podporuje taktéž rozvoj elektronického bankovnictví. Do centra pozornosti se dostává kybernetická bezpečnost, o konkrétní nabídky možností ochrany se zajímá armáda, ostatní bezpečnostní složky i soukromé firmy. Armáda se také soustřeďuje na využití umělé inteligence pro obranné účely. Především banky, ale i další instituce, poptávají řešení pro bezpečnou správu dat.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Na bezpečnostní sektor vynakládá Jordánsko třetinu svého rozpočtu. Nákup výzbroje si jordánská armáda řeší s vysokou mírou autonomie sama, zájem má především o ruční střelné zbraně, střelivo, výbušniny, ale i  vybavení a subdodávky pro vlastní výrobu armádních vozidel i dalšího vybavení.  Vzhledem k rozsáhlým pouštním oblastem, v nichž se nachází, se také zajímá o sofistikované moderní technologie zejména pro kontrolu hranic, včetně prostředků ochrany proti jejich narušování drony a systémy pro průzkum nepřístupných oblastí. K uzavírání obchodů s místními i zahraničními dodavateli je oprávněna i armádou vlastněná společnost Jordan Design & Development Bureau (JODDB), která zastřešuje několik místních výrobních závodů na vojenské vybavení.  JODDB je dlouhodobě spokojena se spoluprací s českými firmami a má zájem testovat nové zboží.  Pro získání zakázek má výrazný efekt osobní prezentace a navázání kontaktů především na jordánském veletrhu SOFEX, jehož je JODDB spolupořadatelem. Pro armádu může nakupovat i několik málo soukromých firem, které mají patřičnou vládní licenci. Kromě vojenské výbavy obecně roste poptávka po zabezpečovací zařízení pro soukromé domy i instituce, například kamerových či sofistikovaných protipožárních systémech.

▶ Voda a životní prostředí

Vyčerpání podzemních zásob země vytváří poptávku po alternativních zdrojích pitné i užitkové vody. Jordánsko aktuálně připravuje rozsáhlé projekty spojené s odsolováním mořské vody. Největším jordánským vládním projektem pro nadcházející roky vůbec je Aqaba – Amman Water Desalination and Conveyance Project (AAWDC). Odsolovací zařízení v přístavu Aqaba na břehu Rudého moře by po úplném dokončení mělo produkovat 300 miliónů m3 pitné vody ročně, z toho většinu do Ammánu, který je přes 300 km vzdálen a leží téměř v tisíci metrech nadmořské výšky. V přípravě je také výstavba nových přehrad. Poptávány jsou recyklační a sanitační technologie vody. Hlavní příležitosti pro české v tuto chvíli jsou tedy v nabídce zařízení pro čištění a úpravu vody a technologii revitalizace odpadních vod. Zpracování odpadu má být jednou z hlavních investičních aktivit v následujících let pro jordánské ministerstvo životního prostředí. V Jordánsku se odpad zatím třídí zcela marginálně, u jordánských podnikatelů ale narůstá zájem o ekonomicky rentabilní recyklační technologie a příslušná zařízení.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Hlavní devizou v Jordánsku v tomto sektoru je kvalitní vysoké školství zejména v technické oblasti a díky tomu i dostatečný lidský kapitál, schopný absorbovat a importovat zahraniční inovace. Svůj potenciál pozitivně rozvíjejí především klastry v ICT a farmaceutickém průmyslu. Jordánsko na vědu, výzkum a inovace věnuje méně než jedno procento svého HDP, nicméně disponuje poměrně rozvinutou strukturou podpůrných institucí, které své aktivity financují z velké části ze zahraničních grantů.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Zdravotnictví v Jordánsku standardně vytváří téměř 10 % jeho HDP. V zemi se nachází přes 115 nemocnic, z nichž je 67 soukromých. Státní nemocnice spravuje ministerstvo zdravotnictví, dále je zde síť vojenských nemocnic a také 2 velké univerzitní. Jordánsko je oblíbenou destinací zdravotnického turismu, ročně do luxusních nemocnic a klinik zamíří přes čtvrt miliónu zahraničních klientů zejména ze států Zálivu a Severní Ameriky a utratí zde přes 1 miliardu USD. Zájem mají např. o ortopedickou či kardiologickou péči. Soukromé nemocnice kontinuálně investují do nejmodernějšího vybavení, mj. laboratorní diagnostické vybavení, přístroje pro dialýzu, novinky v oblasti plastické a transplantační chirurgie. V souvislosti s nárůstem obliby oblasti zdravé výživy a péče o tělo zejména mezi mladou movitou populací se v Jordánsku rozšiřuje také prostor pro nabídku farmaceutických produktů, které jsou v souladu s těmito trendy. Česká republika v rámci svých rozvojových projektů dodává do státních i univerzitních nemocnic zdravotnická vybavení, vč. lůžek, po kterých je zde velká poptávka.

▶ Zemědělství a potravinářství

Země dováží 98 % potravinových položek a hledá způsoby, jak posílit vlastní produkci potravin. Ta dlouhodobě nedokáže ani základním způsobem pokrýt potravinové potřeby prudce narůstající populace. Jednou z hlavních výzev jordánského zemědělství jesnižování závislosti na zavlažování pomocí moderních technologií. Na trhu je značná poptávka po zamražené formě zeleniny a halal masových produktů. Další žádanou komoditou jsou bramborový i kukuřičný škrob. Přestože je Jordánsko převážně muslimskou zemí a alkohol je zatížen mimořádně vysokým zdaněním, jeho spotřeba i obliba kontinuálně roste, především klasického piva. Zároveň se zejména mezi mladou populací prudce zvyšuje obliba ochuceného piva s absolutně nulovým obsahem alkoholu, které není zatíženo řadou omezení v podobě licencí na prodej a mimořádně vysokých cel a daní jako alkohol. Perspektivní oborem je akvakultura, jejíž rozšiřování by mělo být podporováno i přímými dotacemi a systémem bezúročných půjček, stejně jako hydroponické pěstování plodin. Ministerstvo zemědělství podporuje i rozvoj včelařství.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Jordánci jsou v obchodních záležitostech spíše konzervativní a neradi se rozhodují rychle, respektive pod tlakem. Důvěra a osobní kontakt jsou pro ně důležitou součástí obchodu a dávají jim obvykle přednost před rizikem, byť spojeným s vidinou většího či okamžitého zisku.  Prioritou jsou pro ně dlouhodobé dobré vztahy, nicméně ani ty i v případě pozitivních zkušeností nepospíchají rozvíjet dále. Úspěšně probíhající obchod nechají raději další dobu jet v zaběhlých kolejích, než začnou být nakloněni prozkoumávání dalších možností. Věci v Jordánsku potřebují svůj čas a dlouhé rozmýšlení či opožděné reakce na nabídky či dotazy neznamenají automaticky nezájem, trpělivost se může rozhodně vyplatit.

4.2. Oslovení

Nejlepší příležitosti pro oslovení potenciálních partnerů jsou ty osobní, například v rámci tematicky zaměřených akcí jako jsou veletrhy, konference, podnikatelská fóra apod. Další cestou je nalezení důvěryhodného prostředníka, který již potřebnými osobními kontakty disponuje, nicméně narazit na toho správného může být skutečný oříšek. V Jordánsku má stále značnou váhu i oslovení a zprostředkování schůzky zastupitelským úřadem. Možností je také požádat o spolupráci některou z místních obchodních komor. Přímé první oslovení e-mailem či telefonicky bez osobního kontaktu či doporučení není nijak nevhodné, ale bývá méně efektivní, využití výše zmíněných cest jednoznačně zvyšuje pravděpodobnost úspěchu.

4.3. Obchodní schůzka

Schůzka se v Jordánsku sjednává e-mailem, telefonicky, případně i přes WhatsApp, který je stále častějším, oblíbenějším a nejrychlejším komunikačním kanálem dokonce i se státní správou. Je vhodné se předem vzájemně detailně informovat, kdo přesně se schůzky zúčastní a případně specifikovat téma. Je zvykem si potvrdit schůzku den před jejím konáním a dostavit se na ni včas či dokonce s mírným předstihem.  Výměna vizitek v úvodu je očekávanou samozřejmostí. Předání dárků není nutné, může být ale milou pozorností, vhodná je např. drobnost z českého skla, ovšem nikoli určená pro alkoholické nápoje, a rozhodně ne přímo alkohol. Počáteční odmítnutí daru je obvyklou zdvořilostí, očekává se, že budete naléhat na jeho přijetí. Přerušování jednání vyřizováním jiných záležitostí (především telefonáty) je celkem běžné a není to vnímáno jako neslušnost.

V Jordánsku pracovní týden začíná v neděli a končí ve čtvrtek. Navrhovat schůzku v pátek, byť on-line, nebo i třeba jen telefonický hovor, je krajně nevhodné, jedná o hlavní sváteční den týdne a je zvykem ho věnovat výhradně rodině. Pokud to lze, je rozhodně lepší vyhnout se i jednání během náboženských svátků (a to nejen Ramadánu), nicméně není to nepřekonatelné. Schůzky se mohou konat jak v kancelářích, tak v restauracích. Pokud se jedná o schůzku v Jordánsku, je výběr místa schůzky vhodné nechat na jordánském protějšku. Pokud zvete jordánského partnera do restaurace v ČR a nejste si jisti, že se jedná o křesťana, je důležité se ujistit, že menu nabízí i pokrmy, které nejsou v rozporu s islámskými pravidly pro stravování (ryba či vegetariánské jídlo).

Řada jordánských obchodníků studovala a pracovala v Evropě či USA, což usnadňuje vzájemné pochopení, a to nejen kvůli obvykle slušné až výborné angličtině většiny z nich.  Je možné se setkat s tím, že někteří z nich mají větší ambice, než nakonec dokáží zrealizovat. Nemusí jít přitom o snahu o podvod, ale spíše přecenění vlastních možností. Důležitá je pro Jordánce přátelská až velmi srdečná atmosféra jednání, očekávají se projevy vzájemné úcty. Nadšení projevované během jednání přitom nemusí vyústit v reálné výsledky. Řada Jordánců se také zdráhá říci slovo „ne“ a tak váhavé ano či vyhýbání se přímé odpovědi může být i zdvořilým ne. Jednání o ceně může mít charakter smlouvání doprovázeného většími emocemi, než je pro nás obvyklé, což je třeba nebrat si osobně. Je taktické od začátku počítat s prostorem pro slevu, aby bylo kam ustupovat a obě strany se mohly cítit spokojené.

Vzdělanější Jordánci jsou zpravidla velmi tolerantní k evropským způsobům a k jiným vyznáním, a to i když jsou osobně konzervativními muslimy, na oplátku očekávají ovšem respekt k vlastní víře a zvykům. Jordánský obchodník se vší pravděpodobností nebude mít problém vést jednání se ženou, atmosféru ale určitě uvolní, pokud jsou oba týmy genderově vyrovnány, a to bez ohledu na to, kdo jednání vede.  Podobně může pomoci i věkově rovnoměrné zastoupení. Počet účastníků záleží na typu jednání, ze strany jordánského partnera počítejte spíše s větším. Pro předejití případným rozpakům je lepší znát a přizpůsobit složení delegace, nepovažuje se za dotěrné se zeptat předem.

Je důležité počítat s tím, že pro jordánský protějšek (muže i ženu) může být z náboženských důvodů nepřijatelné podání ruky osobě opačného pohlaví stejně jako jiný sebemenší fyzický kontakt. Tuto situaci je třeba nebrat si osobně, v žádném případě to není výraz neúcty.  K nabízení podání ruky je obecně třeba přistupovat zdrženlivě, v žádném případě by ruku neměla nabízet žena. Trapné situaci odmítnutí nabízené ruky se obvykle protějšek snaží předejít vyjádřením úcty mírnou úklonou s pravou rukou přiloženou na srdci.  Pokud daná osoba použije tuto úklonu, určitě ruku nenabízejte a pozdravte stejným způsobem. Při obchodních jednáních je také zcela nevhodné nabízet alkohol. Ačkoli ho někteří Jordánci pijí, není to obvyklá a široce přijatelná společenská norma. Pro některé konzervativní muslimy je dokonce nepřípustné i jen sedět u stolu, na němž je alkohol.

Pro jednání v Jordánsku je ideální standardní formální evropský oděv. U mužů i žen se v Jordánsku očekává zahalená minimálně horní část paží. Pokud má žena sukni, je projevem slušnosti a respektu délka alespoň po kolena. Zakrývat vlasy si není třeba, nedělají to ani některé Jordánky a od Evropanky to nikdo neočekává. Pozvání domů není neobvyklé, ale ani očekávatelnou samozřejmostí. Přichází obvykle až v rámci prohloubení kontaktů a dlouhodobějších dobrých vztahů. Sluší se přijít s květinou a reprezentativní bonboniérou či jinou sladkostí.

4.4. Komunikace

Neznalost arabštiny není pro podnikání v Jordánsku významnou překážkou, ve většině případů je možné jednat bez tlumočníka v angličtině.  Je ale určitě v pořádku se předem ujistit, že jednání může proběhnout v angličtině. Pro obchodníky je angličtina téměř samozřejmostí,  se státními orgány je to sice možné, ale ne automatické. Angličtina je relativně běžnou součástí života v Jordánsku, a to zejména v hlavním městě Ammánu. Pár základních zdvořilostních arabských frází nicméně může významně vylepšit dojem, zejména při osobním setkání.

V Jordánsku se standardně již při prvním kontaktu (a to i písemnou formou) používá křestní jméno ve spojení s oslovením pan či paní (Mr. Jan, Mrs. Jana) nebo třeba i akademickým titulem (Dr. Youssef atd.). Jednání začíná řadou zdvořilostí, které se netýkají obchodu, jít hned k věci je považováno za neslušné a zbrklé.  Od cizince se očekává ocenění místních památek, pohostinnosti, kuchyně atd., rozhodně je na místě zdržet se veškeré kritiky. Jordánci jsou hrdí na svoji zemi a je pro ně velmi osobní záležitostí, pokud někdo komentuje její nedostatky. Absolutně nepřípustné je jakkoli kritizovat krále a královskou rodinu, kontraproduktivní je vyjadřovat se i k vnitropolitické a ekonomické situaci země. Vzhledem k složité pozici Jordánska v palestinsko-izraelském konfliktu je strategické se vyhnout tomuto tématu i blízkovýchodní politice celkově. Citlivým tématem je i otázka etnicity. Většina obyvatel Jordánska je palestinského původu, někteří Jordánci se rádi spojují s původní kulturou, pro jiné to příjemné není. Zapovězeným tématem hovoru je manželka, matka, dcery a obecně ženská část rodiny či konkrétní rodinné záležitosti. Je zcela nepřijatelné znevažovat islám, náboženské praktiky a obecně víru v Boha. Tolerance a projevovaný respekt především vůči křesťanství, které je v zemi minoritně zastoupeno, jsou široce rozšířené zejména mezi vzdělanou vrstvou, a v neposlední řadě i oficiální politikou krále a jeho rodiny. Je třeba ale být velmi opatrný s ateismem a nejlépe se této hovoru na toto téma zcela vyhnout.

S příchodem pandemie se v Jordánsku velmi rozšířila on-line forma komunikace, zejména v soukromé sféře. Osobní kontakt je však stále rozhodně lepší variantou, pokud je možný. Komunikace e-mailem je v pořádku, je třeba ale počítat s prodlevami v odpovědích. Telefonicky se věci obvykle vyřídí rychleji. V Jordánsku je nyní i ve formálním styku poměrně běžná a populární komunikace zprávami přes WhatsApp apod., a to i ještě před prvním setkáním. Reakce bývá rozhodně pružnější a pravděpodobnější než přes e-mail.

4.5. Doporučení

Přístup na jordánský trh je pro zahraniční firmu poměrně komplikovaný, rozhodujícím faktorem bývá volba spolehlivého místního partnera. Místní obchodní komory mohou poskytnout užitečné rady.  Pro jednání v Jordánsku je třeba hodně trpělivosti a smířit se zdlouhavými byrokratickými procedurami i možnými časovými prodlevami v reakcích partnera. Po každém setkání dělá dobrý dojem reagovat písemným oceněním/poděkováním za schůzku,  a to i v případě státních úředníků. Zásadní je s otevřenou myslí reagovat na možné kulturní rozdíly a nebrat si případné zádrhely osobně, obvykle nebývají zamýšleny jako urážka. Oproti našim standardům, e-mailová adresa z běžných prohlížečů není nutně známkou neserióznosti, často ji pro pracovní účely využívají i vysocí státní úředníci. I větší a zavedené firmy mohou mít nekvalitní nebo žádné webové stránky.

4.6. Státní svátky

Státními svátky s pevně daným datem jsou Nový rok (1. ledna), Svátek práce (1. května), Den nezávislosti (25. května) a Vánoce (25. prosince). Integrální součástí života v Jordánsku jsou náboženské svátky, jejichž načasování se mění v závislosti na lunárním kalendáři. Pokud není přímo volno, je pracovní doba během jejich trvání obvykle zkrácená, přičemž řada lidí si také vybírá dovolenou. Oficiální volné dny v rámci těchto svátků jsou dopředu určeny spíše přibližně, konkrétní data se ohlašu j í často až na poslední chvíli dle rozhodnutí místních náboženských autorit a proto se mohou v různých zemích i mírně lišit. Svátek oběti (Eid al-Adha) proběhla v Jordánsku v roce 2025 na poč. června, v roce 2026 pak na konci května. Islámský nový rok připadne letos pravděpodobně na 26. června. Den narození proroka Mohammeda by měl být slaven v roce 4. září 2025. Ramadán by měl příští rok začít okolo 117.2.2026. skončit okolo 18. března.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

, rating, 

Jordánský trh už desetiletí funguje v úzké vazbě na západní trhy a státy Zálivu, třebaže se zásadním způsobem zvyšuje obchodní vliv i podíl Číny. I díky rozsáhlým preferencím plynoucím z obchodní dohody uzavřené s USA je zde velká konkurence amerického zboží.  Stejně jako produktů ze Spojených arabských emirátů nebo Saudské Arábie, které jsou s Jordánskem a většinou ostatních arabských zemí součástí velkoryse pojaté Greater Arab Free Trade Area. Asociační dohoda s EU s Jordánskem, která vstoupila v platnost v roce 2002 a jejíž součástí jsou i tarify, této úrovně liberalizace nedosahuje. Náklady na dovoz zboží do Jordánska přitom navyšuje řada dodatečných daní a poplatků.  Pro dovoz a vývoz  je až na výjimky potřebná licence, která se obvykle uděluje automaticky, se  zvláštními pravidly pro potraviny a léky. Vláda může plně nebo částečně vyhradit zodpovědnost za dovoz nebo vývoz kteréhokoliv zboží určitému ministerstvu, veřejné společnosti nebo specializované instituci (potraviny řeší ministerstvo zemědělství, vojenský materiál přímo armáda apod.). Také ad hoc omezuje vývoz některých, především zemědělských komodit.  Pro dovoz jsou požadovány osvědčení o původu, vydané příslušnou institucí v zemi vývozce, konosament a u tranzitujícího zboží celní deklarace vydaná sousední zemí. Kupní cena a původ zboží musejí být uvedeny na fakturách a všech dalších dokumentech spolu s dopravným, pojištěním a dalšími náklady. Na všech fakturách musí být popis dováženého zboží v arabštině. Na výrobcích musí být označení země původu, např. „Made in Czech Republic“. Uvedení jiného než skutečného množství zboží ve faktuře může být pokládáno za pašování, trestané až trojnásobkem hodnoty cla. Kontrola vývozu je v působnosti Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu. Vývozní povolení není třeba k vývozu tranzitujícího zboží, zboží ze zón volného obchodu, zboží dočasně dovezeného nebo k reexportu. Neprodejné vzorky zdarma v hodnotě nižší než 100 jordánských dinárů (cca 3250 Kč) jsou osvobozeny od cel a daní, pokud je to více, je třeba klasické celní prohlášení prostřednictvím clearance company. Rozhodování, zda lze či nelze kterýkoli produkt dovézt do Jordánska, je  plně v rukou jordánského celního úřadu (Customs Department). V rámci celních procedur rozděluje odbavované zboží do zelené, oranžové a červené skupiny. Červenou do země nepustí, zelenou rovnou ano a z oranžové posílají vzorky k prozkoumání, zda odpovídá jordánským standardům a následně vydají verdikt. Šetření o souladu s jordánskými standardy provádí za poplatek JordanianStandards and Metrology Organization. Vyjádření této organizace je obecně jednou z cest k zvýšení naděje na průchodnost celním úřadem, vyloučit zařazení výrobku do oranžové řady a následné další šetření  tím ale nelze. Jordánský celní úřad může podobné šetření nařídit opakovaně i kteréhokoli výrobku.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V Jordánsku je možné začít podnikat pouze s registrací  u Ministerstva průmyslu, obchodu a zásobování, respektive u jemu podřízeného úřadu Companies Control Department, který má na starost dohled nad podnikatelskými subjekty a také spravuje veřejně dostupný přehled registrovaných společností (ovšem pouze v arabštině). Tato registrace je nutná pro jakoukoliv podnikatelskou činnost v Jordánsku bez výjimek a časového omezení. Dle Companies Law č. 4/2002 je možné se registrovat jako 1) společnost s ručením omezeným 2) akciová společnost 3) komanditní společnost 4) joint venture 5) offshore společnost nebo 6) zahraniční pobočka.  Číslo této registrace je základním identifikačním znakem pro jakoukoliv další firemní komunikaci v rámci Jordánska. V návaznosti na tuto registraci je třeba zřídit nový bankovní účet a vložit na něj alespoň 50 % počátečního kapitálu a následně se registrovat jako daňový plátce u úřadu pro daně z příjmu a prodeje (Income and Sales Tax Department). Pokud se společnost bude věnovat obchodním aktivitám, musí se navíc poté registrovat u obchodní komory, pokud průmyslovým, pak u průmyslové komory dle teritoriální příslušnosti. Všechny podniky musejí žádat o roční licence od příslušné municipality dle svého sídla. Také je třeba registrace u Social Security Office. Místní kancelář nebo reprezentace může provozovat v Jordánsku obchodní aktivitu, s tím, že nejméně polovina jejích zaměstnanců musí být místních. Specifická pravidla se vztahují na společnosti se sídlem ve speciálních svobodných ekonomických zónách.

5.3. Marketing a komunikace

Jordánský trh je již dlouho zvyklý na široký sortiment výrobků západního stylu, a to včetně jejich adekvátní prezentace. Obyvatelstvo s dostatečnou kupní silou, žijící především v hlavním městě Ammánu, má poměrně dobrý přehled o aktuálních světových trendech, zároveň dává přednost značkám, které jsou již obecně známé a populární. U relevantních výrobků se očekává certifikát o halal původu. Je poměrně obvyklé, že název a další informace o výrobku jsou uváděny jak v arabštině, tak v angličtině, a to i u většiny domácí produkce. Základem komunikace s koncovým spotřebitelem by měla být jednoznačně arabština, kterou často doprovázejí jednoduchá a srozumitelná hesla v angličtině.

Pro Jordánsko jsou běžné reklamy v západním stylu, ovšem s respektováním muslimských tabu, jako jsou odhalená těla, alkohol nebo náznaky intimity. Význam a prodej tištěných deníků a časopisů oproti elektronickým verzím rychle upadá a jako prostředek pro reklamní účely se zde využívají spíše okrajově. Klíčovými komunikačními kanály pro propagaci (nejen) spotřebního zboží se i vzhledem k průměrnému věku populace okolo 24 let stávají sociální sítě. Souběžně i v návaznosti na místní tradici důrazu na osobní doporučení roste popularita i počet místních influencerů. Klasické internetové nástroje, především kvalitní webové stránky, se zde nestihly příliš rozšířit, řada jordánských firem je stále nemá nebo rozhodně neodpovídají naším standardům. Mobilní aplikace určené pro e-commerce často vypadají a fungují mnohem lépe než tradiční e-shopy na webových stránkách.

Využití televizní reklamy v jordánských televizích nemusí mít očekávaný dopad. Díky absenci jazykové bariéry jsou zde sledované především komerční televizní kanály z arabsky mluvících okolních zemí. Nabídka místních televizních stanic je relativně chudá. Naší představě o komerční televizi orientované i na zábavu v jordánských podmínkách zhruba odpovídá pouze Roya TV, která má i kvalitní internetové zpravodajství (též v angličtině) a aktivní sociální sítě.  Především v hlavním městě Ammánu, kde se nachází většina kupní síly celé země, se využívá často i výrazných outdoorových kampaní, od velkých světelných reklam, přes gigaboardy na dálničních mostech až po reklamní spoty na obřích obrazovkách umístěných v luxusních nákupních centrech i vprostřed rušných křižovatek.  Vzhledem k neexistenci klasických poštovních schránek se reklamní letáky nechávají za stěrači aut či pod vchodovou brankou. Marketingové společnosti (i s ohledem na chybějící legislativní ochranu) zcela oficiálně nabízí kampaně prostřednictvím rozesílání e-mailů a sms. 

U zboží, technologií nebo služeb orientovaných na specifický okruh zákazníků je vhodné prezentovat je na speciálně zaměřených akcích, výstavách, veletrzích či obchodních fórech. Osobní kontakt a představení  produktů znamenají v Jordánsku hodně. Prezentační materiály většinou postačí v angličtině, arabština však rozhodně přidává plusové body, zvláště pokud jde o nabídku zaměřenou i na veřejný sektor.

Mezi nejznámější reklamní agentury patří Correct Marketing & Advertising (correctjordan.com), dále lze doporučit Jordan Walls (jordanwalls.com) pro outdoorové kampaně a pro sociální sítě Snapshots Media (která je úspěšnou a dobře známou firmou, aniž by měla webové stránky, což jen dokládá výše zmíněné informace).

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Jordánsko se svým vstupem do Světové obchodní organizace (WTO) v roce 2000 automaticky zavázalo vůči ostatním členům organizace dodržovat závazky plynoucí z Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). Jordánsko je také již od roku 1972 členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) a od roku 2017 signatářem mezinárodní Smlouvy o patentové spolupráci. Pro vztah mezi Jordánskem a  ČR jsou závazná i ustanovení týkající se ochrany práv k duševnímu vlastnictví v Asociační dohodě EU aJordánska, platné od roku 2002. Autorská práva chrání Copyright Protection Law č.  22/1992 a jeho poslední úprava zákonem č. 23/2014, nicméně až po jejich registraci u Národní knihovny, což je podřízená organizace jordánského Ministerstva kultury. Průmyslové vlastnictví řeší Law on Industrial Designs and Models č. 14/2000, Trademarks Law č. 33/1952 (dodatky – zákony č. 34/1999, č. 29/2007 a č. 15/2008), Patent Law č. 32/1999 (dodatky – zákony č. 71/2001 a č. 28/2007), Trade Names Law č. 9/2006, a Law on Geographical Indications č. 8/2000. Klíčovou institucí je Ministerstvo průmyslu, obchodu a zásobování, respektive pod něj spadající  Ředitelství ochrany průmyslového vlastnictví a Registr patentů a obchodních značek. Zaregistrovat obchodní značku lze i u dvou soukromých subjektů, Abu Ghazaleh Intellectual Property a SABA&Co. Intellectual Property. Náklady na registraci se pohybují mezi 450 až 700 JOD.

V oblasti ochrany práv k duševnímu vlastnictví nepatří Jordánsko mezi známé problémové země. Global Competitivess Report hodnotí situaci  v Jordánsku v rámci regionu jako jednu z nejlepších a ani USA necítily potřebu zařadit ho na tzv. Watch List. Samotná jordánská vláda považuje za hlavní problém v této oblasti, že se v zemi nadále prodávají padělané audiovizuální nosiče pocházející především ze zahraniční, a to navzdory vládním kampaním včetně těch přímo cílených na prodejny. Častým jevem je i nelegální software, okrajovým jevem pak padělky značkového textilního zboží. Situaci se snaží řešit jordánský celní úřad,  který spolu s policií vytvořil speciální jednotky pro odhalování a zabavování padělaného zboží. Vznikla také mezirezortní komise pro vymáhání autorských práv.

5.5. Trh veřejných zakázek

Jordánsko zatím nepřistoupilo k Dohodě o vládních zakázkách při WTO, řadu let si udržuje pouze status pozorovatele. Na české firmy se sice vztahují relevantní ustanovení Asociační dohody s EU, ty ale zdaleka nedosahují úrovně závazků z nových moderních obchodních dohod EU. Jordánsko oficiálně deklaruje svůj zájem na dosažení jednotného, otevřeného, srozumitelného a kontrolovatelného systému veřejných zakázek, což po něm požadují i světové finanční instituce v rámci svých podpůrných programů.

Jedním z nástrojů je i systém elektronického zadávání veřejných zakázek JONEPs. Realitou ovšem zůstává, že veřejné zakázky jsou bez spolehlivého místního partnera, který disponuje patřičnými, zejména nepsanými a nepublikovanými informacemi, prakticky nedosažitelné, přičemž neexistují centrální pravidla pro jejich zadávání. Zastřešující institucí se stalo ministerstvo pro mezinárodní spolupráci a investice (MOPIC) pro vládní zakázky, přičemž rozhodování spadá přímo pod premiéra – Government Procurement Department. Ten byl ustaven sloučením dosud oddělených institucí pro zadávání vládních zakázek na zboží a služby a na léky a zdravotnické potřeb. V neposlední řadě zůstává v platnosti také značné množství nejasných a někdy i protichůdných právních předpisů. Limitována bývá výše podílu zahraniční účasti, využití domácích zdrojů či uskutečnění části zpracovatelského procesu. Samotné procesy výběru vítěze nebývají příliš transparentní.

V oblasti veřejných prací a inženýrských služeb se mohou účastnit pouze jordánské subjekty. Vlastní pravidla mají zvláštní ekonomické zóny, mohou je mít státní podniky a v podstatě kterákoli další státní instituce na nižší než vládní úrovni. Zboží určitému ministerstvu, veřejné společnosti nebo specializované instituci (potraviny řeší ministerstvo zemědělství, vojenský materiál přímo armáda apod.). Také ad hoc omezuje vývoz některých, především zemědělských komodit. Pro dovoz jsou požadovány osvědčení o původu, vydané příslušnou institucí v zemi vývozce, konosament a u tranzitujícího zboží celní deklarace vydaná sousední zemí. Kupní cena a původ zboží musejí být uvedeny na fakturách a všech dalších dokumentech spolu s dopravným, pojištěním a dalšími náklady. Na všech fakturách musí být popis dováženého zboží v arabštině. Na výrobcích musí být označení země původu, např. „Made in Czech Republic“. Uvedení jiného než skutečného množství zboží ve faktuře může být pokládáno za pašování, trestané až trojnásobkem hodnoty cla. Kontrola vývozu je v působnosti Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu. Vývozní povolení není třeba k vývozu tranzitujícího zboží, zboží ze zón volného obchodu, zboží dočasně dovezeného nebo k reexportu. Neprodejné vzorky zdarma v hodnotě nižší než 100 jordánských dinárů (cca 3250 Kč) jsou osvobozeny od cel a daní, pokud je to více, je třeba klasické celní prohlášení prostřednictvím clearance company. Rozhodování, zda lze či nelze kterýkoli produkt dovézt do Jordánska, je plně v rukou jordánského celního úřadu (Customs Department). V rámci celních procedur rozděluje odbavované zboží do zelené, oranžové a červené skupiny. Červenou do země nepustí, zelenou rovnou ano a z oranžové posílají vzorky k prozkoumání, zda odpovídá jordánským standardům a následně vydají verdikt. Šetření o souladu s jordánskými standardy provádí za poplatek JordanianStandards and Metrology Organization. Vyjádření této organizace je obecně jednou z cest k zvýšení naděje na průchodnost celním úřadem, vyloučit zařazení výrobku do oranžové řady a následné další šetření tím ale nelze. Jordánský celní úřad může podobné šetření nařídit opakovaně i kteréhokoli výrobku.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební morálka jordánských firem nebývá obvykle problematická, zejména pokud jsou předem jasně smluvně stanoveny podmínky dodání i platby. To se týká i  časového předpokladu splatnosti faktur, pokud  to není dáno přímo smlouvou, očekává se cca jeden měsíc, ale není to neměnným pravidlem. Vzhledem k tomu, že dlouhodobě obchodují především se západními společnostmi, jsou jordánské firmy do značné míry zvyklé respektovat obvyklé standardy mezinárodního obchodu, což znamená především platby ve formě akreditivu. Obchodní spory přísluší jordánským civilním soudům, které rozhodují podle místních zákonů, pokud smlouva nestanoví jiný právní základ. Spory lze teoreticky řešit i prostřednictvím arbitrážní komise ustanovené při Jordánské obchodní komoře. V každém případě je  soudní cesta v Jordánsku běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem. Problémem nejsou ani tak zásadní nedostatky jordánského právního řádu, jako nákladná a komplikovaná související byrokracie a především délka soudních řízení.  Obojí přitom (nejen) Doing Business hodnotí jako jedny z horších i v rámci regionu Blízkého východu a severní Afriky. Obecně se v souvislosti s jordánskou justicí objevují také stížnosti na transparentnost a koherenci soudních rozhodnutí.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro příjezd do Jordánska je nutný cestovní pas s dobou platnosti alespoň 6 měsíců po plánovaném odjezdu a vízum, které lze koupit za 40 JOD po příletu na letištích v Ammánu i v Aqabě, a to i kartou, nově i předem on-line na https://moi.gov.jo/EN/Pages/Visa_E_Applications . Variantou je  tzv. Jordan Pass zakoupený předem v ceně od 70 JOD, který funguje jako vízum a vstupné na řadu památek zároveň. O vízum lze požádat i Velvyslanectví Jordánska ve Vídni. Vízum platí 30 dnů, dá se prodloužit na cizinecké policii až na 90 dní. Výjezdovou daň při opuštění země činí 10 JOD, letenky ji zahrnují rovnou.  Dále je třeba předem uzavřené cestovní zdravotní pojištění.

Možnosti pozemního vstupu se mění v závislosti na vývoji bezpečnostní situace. Aktuální stav, včetně (ne)možnosti pořídit vízum na místě, sdělí jordánské zastupitelské úřady.  Při příjezdu motorovým vozidlem se musí předložit technický i mezinárodní řidičský průkaz a  na hranicích zaplatit pojištění cca 40 USD/týden. Informace o dopravě z letiště do centra Ammánu jsou dostupné na www.amman-airport.com/transport.php . Na Zastupitelský úřad ČR  je možné se dostat pouze autem.  Městská hromadná doprava autobusy existuje omezeně v Ammánu a Irbidu, její systém je pro cizince obtížně srozumitelný.  Standardní je doprava osobními automobily. Kvůli předem jasné ceně doporučujeme aplikace Uber a Careem oproti klasickým taxi.

Při ošetření u lékaře  je vyžadována platba předem (i s uzavřeným pojištěním), při hospitalizaci složení zálohy ve výši i několik desítek tisíc Kč.  Obvykle lze hradit bankovní kartou. V Ammánu a turistických centrech (Aqaba, Mrtvé moře, Petra) jsou k dispozici kvalitní a luxusní hotely včetně renomovaných mezinárodních sítí. Poměrně běžně lze platit kartou i v menších obchodech a restauracích. Voda z vodovodní sítě by měla být zdravotně nezávadná, není však díky chemickému ošetření chutná, a proto se standardně pitná voda kupuje balená. Její zakoupení není v obydlených oblastech žádný problém. Bezpečnost a specificky bezpečnost cizinců je pro Jordánsko prioritou,  policie je vůči cizincům velmi vstřícná. V západní části země, kde se nachází většina památek, je situace dlouhodobě stabilizovaná a běžná kriminalita srovnatelná s ČR, rizikem je zejména pohyb v oblastech hranic se Sýrií a Irákem.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Dle místního práva lze bez jordánského občanství získat v Jordánsku zaměstnání pouze prostřednictvím tzv. garanta, jímž může být výhradně subjekt, který je registrován u jordánského ministerstva průmyslu, obchodu a zásobování (což je místní obdoba obchodního rejstříku). Garant za něj přebírá do značné míry zodpovědnost vůči státu, bez něj nelze získat pracovní povolení ani povolení k pobytu v zemi, které je třeba každoročně obnovovat. Samotné povolení uděluje na žádost garanta ministerstvo práce, je k němu kromě vyplněných formulářů, kopie pasu a fotografie potřeba kladné vyjádření ministerstva vnitra, zdravotní prohlídka u příslušné instituce ministerstva zdravotnictví, pracovní smlouva a doklad o místním pojištění. Základní poplatek je 300 JOD + další menší administrativní poplatky.

Zaměstnavatelé standardně odvádějí 14 % a zaměstnanci 7,5 % na sociální pojištění, odlišné podmínky jsou součástí pobídek pro vznik nových pracovních míst. Sociální pojištění, respektive Social Security Law se vztahuje na kohokoli staršího 16 let bez ohledu na národnost, délku či formu smlouvy. Maximální délka smlouvy na dobu určitou je 5 let, zkušební doma je maximálně 3 měsíce. Průměrný plat je zhruba 710 JOD, platy se velmi liší dle sektorů a velikosti podniků, kvalifikovaní pracovníci v soukromém sektoru (zejména v IT) mají zpravidla několikanásobně více. Minimální mzda činí aktuálně 290 JOD v případě jordánských občanů.

Navíc jsou některé sektory jako např. textilní průmysl z minimální mzdy vyňaty úplně, totéž platí pro personál v domácnostech. V případě, že nejde o manuální práci s nízkým finančním i společenským ohodnocením, tak vzhledem k vysoké nezaměstnanosti vláda povoluje zaměstnávání cizinců spíš jen výjimečně, jsou přitom (v souladu se zákonem) uplatňovány rozdíly mezi arabskými a nearabskými uchazeči, některé sektory jsou z hlediska občanů ČR uzavřeny úplně. Podstatně jednodušší pravidla pro zaměstnávání cizinců jsou jednou z výhod poskytovaných investorům působícím v rámci speciálních ekonomických svobodných zón.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější akcí v Jordánsku je veletrh obranné a bezpečnostní techniky SOFEX (Special Operations Forces Exhibition and Conference), který se koná se jednou za dva roky s podporou jordánského krále i armády. Jeho 15. ročník se uskuteční v září 2026 v přístavním městě Aqaba u Rudého moře.

Nejen firmám z oblasti energetiky je určen kombinovaný veletrh SONEX/JIMEX (www.sonex.jo a www.jimex.jo), který se koná každoročně na přelomu května a června. Část SONEX je primárně zaměřena na solární energetiku a další obnovitelné zdroje, JIMEX pak pokrývá energetický sektor komplexně, včetně související elektrotechnické a strojírenské nabídky.

Pro ICT sektor je klíčovou akcí MENA ICT Forum, které se koná jednou za dva roky, další bude připravován pro rok 2026.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Jordánsku

Adresa (lokalita):  Ammán, čtvrť Abdoun, Halab street 34 (poblíž Abdoun Circle) , mapa

Poštovní adresa: P.O.Box 2213,  Amman 11181, Jordan Telefon: + 962 6 5927051-2

E-mail: amman@gov.mzv.gov.cz

Web: https://mzv.gov.cz/amman

Facebook: https://www.facebook.com/CzechEmbassy.Amman

Twitter: @CzechEmbassyJOR ; https://twitter.com/CzechEmbassyJOR

E-mail obchodního oddělení: amman.commerce@mzv.gov.cz

E-mail konzulárního oddělení: amman.consulate@mzv.gov.cz

Pracovní doba: neděle – čtvrtek od 8:30 do 17:00 SEČ

Spojení z letiště a z centra města: Letiště Queen Alia International Airport je od velvyslanectví vzdáleno okolo 30 km, což znamená zhruba půl hodiny cesty autem. Pro dopravu z letiště na velvyslanectví je možné využit běžné taxi (žlutá barva, cenu je dobré domluvit si předem),  či raději aplikaci Uber či Careem (obvykle lepší, předem jasně daná cena i vyšší komfort než běžný taxík). Na letišti jsou dostupná i tzv. servisní taxi (bílá barva), která nabírají cestující do zaplnění míst. Možností je také autobus Airport Express, jehož nejbližší zastávka od velvyslanectví (Fourth Circle) je vzdálená cca 2km, dále je nutné vzít si taxi. Podrobné a aktuální informace o dopravě z letiště jsou dostupné na https://www.amman-airport.com/transport.php .

I pro cestu z centra a obecně pohyb po městě je vhodným dopravním prostředkem taxi, podmínky pro pěší přesuny jsou značně ztížené, chodníky a přechody pro chodce nejsou samozřejmostí. V Ammánu existuje MHD (autobusy), nelze ji ale cizinci doporučit, neboť její systém je obtížně srozumitelný a jízdní řády jsou jen velmi přibližné.

Agentury CzechTrade, CzechInvest či CzechTourism nejsou v Jordánsku zastoupeny.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

911 –  tísňové volání (policie, záchranka, hasiči) – lze se domluvit i anglicky

117777 nebo  656 903 86 – turistická policie (24 hodin denně, angličtina)

190 – dopravní nehody

191 – kriminální policie

193 – záchranná služba

194  –  dálniční policie

196 – imigrační policie (vízové a pobytové náležitosti)

199 – hasiči

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Oficiální stránky krále: www.kingabdullah.jo

Vláda:  portal.jordan.gov.jo

Premiér:  www.pm.gov.jo

Ministerstvo zahraničních věcí:  www.mfa.gov.jo; e-mail: mofa@fm.gov.jo

Ministerstvo průmyslu, obchodu a zásobování: www.mit.gov.jo; e-mail: info@mit.gov.jo

Ministerstvo investic: https://www.moin.gov.jo/en/home-new/; e-mail: info@moin.gov.jo

Ministerstvo plánování a mezinárodní spolupráce:  www.mop.gov.jo/Default/En ; e-mail:  mop@mop.gov.jo

Ministerstvo financí:  mof.gov.jo/Default/En;  e-mail: info@mof.gov.jo

Ministerstvo vnitra:  moi.gov.jo; e-mail: info@moi.gov.jo

Ministerstvo spravedlnosti:  www.moj.gov.jo; feedback@moj.gov.jo

Ministerstvo dopravy:  www.mot.gov.jo/Default/En; info@mot.gov.jo

Ministerstvo vody a zavlažování:  mwi.gov.jo; e-mail: info@mwi.gov.jo

Ministerstvo digitální ekonomiky a podnikání: www.modee.gov.jo/Default/En; e-mail: modee@modee.gov.jo

Ministerstvo energetiky a minerálních zdrojů: memr.gov.jo/Default/En; e-mail: memr@memr.gov.jo

Ministerstvo práce: www.mol.gov.jo; e-mail: info@mol.gov.jo

Ministerstvo zdravotnictví: www.moh.gov.jo; e-mail: info@moh.gov.jo

Ministerstvo zemědělství: www.moa.gov.jo; e-mail: agri@moa.gov.jo

Ministerstvo vysokoškolského vzdělávání a výzkumu:  www.mohe.gov.jo; e-mail:  mohe@mohe.gov.jo

Ministerstvo veřejných prací a bydlení:  www.mpwh.gov.jo; e-mail: mpwh@mpwh.gov.jo

Ministerstvo sociálního rozvoje: www.mosd.gov.jo; e-mail: contact@mosd.gov.jo

Ministerstvo turismu a památek:  www.mota.gov.jo; e-mail: tourism@mota.gov.jo

Ministerstvo náboženských záležitostí a správy svatých míst: www.awqaf.gov.jo; e-mail: awqaf@awqaf.gov.jo

Ministerstvo životního prostředí: www.moenv.gov.jo/Default/En; e-mail:  info@moenv.gov.jo

Ministerstvo mládeže: www.moy.gov.jo; e-mail:  web@moy.gov.jo

Central Bank of Jordan

Jordan Enterprises Development Corporation: www.jedco.gov.jo

Jordan Online E-Procurement System: www.joneps.gov.jo

Jordan Customs Department: www.customs.gov.jo

General Sales and Income Tax Department

Jordan Chamber of Commerce:  www.jocc.org.jo

Jordan Chamber of Industry: www.jci.org.jo

Amman Chamber of Commerce:  www.ammanchamber.org.jo

Amman Chamber of Industry:  www.aci.org.jo

Jordanian Businessmen Association: en.jba.com.jo

Jordan Europe Business Association: www.jeba.org.jo

Jordan Atomic Energy Commission: www.jaec.gov.jo

Jordan Design and Development Bureau (nejdůležitější státní zbrojovka): www.joddb.com

Amman Stock Exchange

Jordan Free Zones

Aqaba Special Economic Zone:  www.aqabazone.com

Jordan Tourism Board: www.visitjordan.com

Jordan News Agency Petra (státní tisková agentura, i anglicky): petra.gov.jo

Jordan Times (deník, anglicky): www.jordantimes.com

Jordan News (deník, anglicky): www.jordannews.jo

internetové zpravodajství TV Roya v angličtině: en.royanews.tv