Jordánsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní město Ammán
Počet obyvatel 11,20 mil.
Jazyk arabština, angličtina široce rozšířená
Náboženství islám (95 %), křesťanství (4 %), ostatní (1 %)
Státní zřízení konstituční monarchie
Hlava státu Abdulláh II.
Hlava vlády Bisher Al-Khasawneh
Název měny jordánský dinár (JOD)
Cestování
Časový posun + 1 hodina
Kontakty ZÚ
Velvyslanec JUDr. Josef Koutský
Ekonomický úsek Mgr. Zuzana Benešová
Konzulární úsek Mgr. Jana Kostrounová, Ph.D.
CzechTrade ne
Czechinvest ne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 107,2
Hospodářský růst (%) 2,5
Inflace (%) 1,4
Nezaměstnanost (%) 22

Jordánské hášimovské království je samostatným státem od roku 1946, vzniklo na bývalém britském mandatorní území Zajordánsko. Vládne mu rod Hášimovců, současným králem  je Abdulláh II.  V rámci Jordánska má velmi významné postavení
a zemi aktivně reprezentuje i v zahraničí. Dle jordánské ústavy králi
náleží výkonná moc, kterou vykonává prostřednictvím ministrů, zákonodárnou moc sdílí
s parlamentem, složeným z volené Sněmovny a Senátu, jehož členy sám
jmenuje. Jordánský justiční systém tvoří vedle civilních také náboženské
soudy. Jordánsko je
tradiční obchodní křižovatkou Blízkého východu, jeho  pětimilionová metropole Ammán
je pátým největším městem arabského světa a třetím nejoblíbenějším sídlem pro regionální
pobočky mezinárodních korporací. Rozloha i počet obyvatel Jordánska jsou
srovnatelné s Českou republikou. Velikost jordánské populace byla přitom
původně několikanásobně menší, prudký nárůst způsobily silné uprchlické vlny z
okolních států – Sýrie, Iráku a dlouhodobě Palestiny, což přineslo výrazné dopady na veškerou infrastrukturu země.

Dlouhodobě se zhoršující ekonomickou krizi, úzce spojenou i s neustálým
odkládáním zásadních politických a ekonomických reforem, ještě posílily dopady
pandemie. Nezaměstnanost dosáhla rekordních čísel a zadlužení státu přesáhlo 100 % HDP, přičemž návrat k předchozí úrovni  probíhá pomalu. Oživení ekonomiky nastartovala hlavně obnova turistického ruchu i s ním spojených
služeb a maloobchodu  v druhé polovině roku 2022. Nízká diverzifikace ekonomiky v kombinaci s výraznou závislostí na dovozech ve většině oblastí  jsou příčinou slabé odolnosti vůči vnějším vlivům. Jordánský rozpočet je dlouhodobě
deficitní a závislý na přílivu zahraničních darů a grantů, kromě státních donorů se
Jordánsku dostává výrazné podpory i od Světové banky, Mezinárodního měnového
fondu či Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Tyto instituce zároveň naléhají na
realizaci reforem, ať už jde o restrukturalizaci ztrátového energetického
sektoru, snížení byrokratické zátěže a nákladů na státní správu, nový
investiční zákon nebo dokončení revize daňového systému. K otočení kormidla
směrem k růstu jsou navíc potřeba také rozsáhlé investiční aktivity, k nimž v
zemi ale chybí potřebný kapitál. Je životním
zájmem Jordánska, aby se odhodlalo k potřebným reformám, zlepšilo investiční
prostředí a přesunulo finance od dotací k investicím. Ve chvíli, kdy to
nastane, je třeba být u toho, protože to také znamená řadu zajímavých
příležitostí v oborech, kde má ČR rozhodně co nabídnout.

Z pohledu ČR  je dlouhodobě perspektivní obranný sektor, do něhož
směřuje třetina rozpočtu a který oceňuje dobré zkušenosti se spoluprací s
českými firmami. Jordánsko postrádá významnější ložiska ropy nebo zemního plynu, větší nezávislost na zahraničních zdrojích mu nabízí ideální přírodní podmínky pro solární a větrnou energetiku, příležitosti se nabízí i v oblasti energeticky úsporných řešení. Nárůst spotřeby vody a její tenčící se zásoby v 2. nejsušší
zemi světa činí životně důležitým sektorem vodohospodářství ve všech jeho
aspektech. Modernizace
zemědělského sektoru, závislého na zavlažování, je jednou  z hlavních vládních priorit i
kvůli zájmu na větší potravinové bezpečnosti. K naplňování potenciálu,
který Jordánsku přináší poloha na rozhraní Evropy, Afriky a Asie včetně
přístupu k Rudému moři, mu chybí dostatečná a kvalitní vnitrozemská
infrastruktura. Jediná fungující železnice je zastaralá, silniční výstavbu
stále zákon omezuje pouze na místní firmy. Vysoká míra i kvalita technického
vzdělání Jordánců je jedním ze stimulů rychlého rozvoje ICT sektoru, přičemž
Jordánsko se netají ambicemi stát se regionálním informačním hubem.

Mapa globálních oborových příležitostí – Jordánsko (MZV) (114.03 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Jordánsko (383.31 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Jordánské hášimovské království
(Al-Mamlaka al-urduníja al-hášimíja) je konstituční monarchií, která navázala na emirát Zajordánsko, ustanovený v roce 1921 v čele s rodem Hášimovců  jako britské mandatorní území. Jordánsko získalo svou nezávislost pod novým názvem v roce
1946, kdy se stalo královstvím, jemuž nadále vládnou Hášimovci. Od roku 1999 je
jordánským králem Abdulláh II.
Král jako hlava státu rozpouští
parlament a vyhlašuje volby, je také hlavním velitelem ozbrojených sil.
Jordánský parlament je dvoukomorový, horní komorou je Senát, jehož členy
jmenuje i odvolává král, místa poslanců Sněmovny jsou obsazována na základě
voleb. Premiéra jmenuje král na doporučení Sněmovny, další členy vlády pak na
základě doporučení premiéra.
Značný vliv na dění v Jordánsku
mají tradiční kmeny a rody. Výrazná většina poslanců ve Sněmovně vzešlé z
voleb v listopadu 2020 jsou bezpartijní, byť kandidovali za jednotlivé politické
strany, z nichž žádná nemá naději na získání dominantního postavení. I proto má
prakticky každá vláda relativně vratké postavení, dochází k velmi častým
obměnám ministrů i samotných premiérů. Také Jordánsko čelí tlaku islamistické
radikalizace, vlivné hnutí Muslimské bratrstvo je přitom od roku 2020 zakázáno.

1.2. Zahraniční politika země

Jordánsko se zejména v rámci regionu profiluje jako
prozápadně orientovaná země. Dlouhodobě strategický a velmi rozvinutý je jeho
vztah se Spojenými státy americkými, a to jak v bezpečnostní, tak obchodní a
rozvojové rovině.  Největším donorem je
ale Evropská unie, která se nicméně v zemi netěší adekvátnímu povědomí, Jordánsko
stále více akcentuje přímé  vztahy s jednotlivými
státy, zejména se jedná o Německo a Francii, které jsou zde velmi aktivní
zejména v rozvojové pomoci pod svou vlastní vlajkou. I kvůli koloniální
minulosti udržuje Jordánsko úzké vazby s Velkou Británii, mj. bezprostředně po jejím
vystoupení z EU spolu uzavřely dohodu o volném obchodu. Klíčové jsou vztahy se
zeměmi Zálivu, jež jsou rovněž významným poskytovatelem finanční pomoci, a to
zejména s ohledem na množství uprchlíků z okolních zemí, které Jordánsko
postupně přijalo, a také hlavní zdrojem zahraničních investic. Geopolitickou
situaci samostatného Jordánska kontinuálně ovlivňuje především
palestinsko-izraelský konflikt. Jordánsko má od roku 1994 podepsánu mírovou
dohodu s Izraelem, jordánský král je správcem muslimských a křesťanských
svatých míst v Jeruzalémě. Po podpisu tzv. Abrahámovských dohod mezi Izraelem a
dalšími arabskými zeměmi se nicméně jordánská regionální pozice postupně mění.
Jednou z reakcí je utužování vztahů s Egyptem a Irákem, a to jak v politické,
tak i ekonomické rovině. Jordánsko má poměrně aktivní vztah s Ruskem, kromě obchodu ho spojuje otázka ochrany severní jordánské hranice se Sýrií.

1.3. Obyvatelstvo

Jordánsko má v současné době zhruba 11 miliónů
obyvatel, z nichž téměř třetina (zahraniční pracovní síly a uprchlíci)
nemá jordánské občanství. Počet obyvatel se za posledních padesát let se
zvětšil pětinásobně,  ještě v roce 2005 byl oproti současnému stavu poloviční.  Přes 97 % všech obyvatel jsou Arabové, více
jak dvě třetiny z nich palestinského původu. V Jordánsku průměrně připadá 115
obyvatel na kilometr čtvereční, nicméně vzhledem k tomu, že přes 90 % lidí žije
ve městech, z toho více než polovina přímo v oblasti hlavního města Ammánu a většinu území tvoří poušť, je
obyvatelstvo rozmístěno velmi nerovnoměrně především v severozápadní části země. Státním náboženstvím je islám
sunnitského směru (94 %), v zemi žijí i  křesťané
především pravoslavného vyznání (4 %), další 2 % obyvatel jsou šíité či drúzové. 
Průměrný věk v Jordánsku nedosahuje ani 24 let. Vzhledem k velmi mladé populaci a nízké zaměstnanosti žen  (pracuje přibližně jedna ze sedmi starších 15 let) je ekonomicky aktivních cca 2,6 miliónu obyvatel.
Gramotnost jordánských občanů se blíží 100 %.

Rychlý nárůst počtu obyvatel přitom
vytváří enormní tlak na jordánskou infrastrukturu od (zejména základního) školství a zdravotnictví
po zásobování vodou a elektřinou a je způsobený nejen přetrvávající vysokou porodností, ale z velké části i opakovanými
přílivy uprchlíků z okolních států  v průběhu celé historie Jordánska. OSN formálně stále v Jordánsku registruje
jako uprchlíky přes 2,2 miliónu Palestinců  a spravuje pro ně deset uprchlických táborů, v nichž jich žije 370 tisíc. Během války v Iráku
dorazil do Jordánska přes milión Iráčanů, nyní je OSN v zemi registrováno
necelých 70 tisíc iráckých uprchlíků, část zemi již opustila a další se
etablovala do jordánské společnosti především ekonomicky, čímž někteří dosáhli i na jordánské občanství. Dle oficiálních
vládních údajů se v Jordánsku nachází 1,2 miliónu Syřanů.  Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky přitom
registruje v Jordánsku přes 673 tisíc syrských uprchlíků (ve více než polovině případů jde o nezletilé
děti), z nichž pětina žije ve třech uprchlických táborech. 
Další  se povětšinou integrovali do chudší části jordánské populace. Nezanedbatelnou část obyvatelstva tvoří manuální pracovníci především z Egypta (více jak 1
milión) a z jihovýchodní Asie (především Filipíny a Srí Lanka).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Jordánsko
je rozvíjející se, málo diverzifikovaná a i v rámci regionu Blízkého východu malá ekonomika.
Zejména díky obnově turistického ruchu a souvisejících služeb, maloobchodu a
restartu stavebnictví  se jordánské HDP vrátilo v roce 2021 k růstu.
Vzhledem k předchozímu propadu v roce 2020 růst o  2,5 % svědčí o pomalém
tempu oživování ekonomiky. Pokračovat by měl ale  i nadále, překročení hodnoty 3
%  dříve než v roce 2023 by ale vzhledem k stavu jordánské
ekonomiky a odkládání potřebných reforem bylo nečekaným překvapením. Oficiální
nezaměstnanost klesla z rekordních 25 % na 22 %. I přes snahy o snížení veřejného
dluhu tím, že z něj byly formálně vyděleny miliardové dlužné částky
státního energetického koncernu, fondu sociálního zabezpečení a další položky,
se drží jeho výše přes 100 % HDP. Jordánský rozpočet je trvale deficitní a
existenčně každý rok spoléhá na zahraniční finanční pomoc. Důležitým zdrojem
přílivu hotovosti jsou remitence od Jordánců pracujících v zahraničí, a to
zhruba ve výši 1 mld. JOD (přibližně 1,4 mld. EUR) ročně. Výraznějšímu zvyšování cen
v důsledku války na Ukrajině vláda brání regulací cen základních potravin
i pohonných hmot. I tak by se mohla inflace za rok 2022 přiblížit
4 %, což je výrazný rozdíl oproti předchozím letům.

Jordánsko dlouhodobě trápí nedostatek kapitálu, ať už soukromého
či pro veřejné investice.
Jordánská ekonomika
je výrazně orientovaná na služby, jež dlouhodobě vytváří až 2/3 HDP a
zaměstnávají 3/4 ekonomicky aktivních obyvatel. Klíčovým segmentem je turismus,
včetně zdravotnického, dále pak finanční služby, maloobchod, doprava, narůstá podíl ICT. 
Průmysl se na HDP podílí cca 20 %,  ač v roce 2020 zažil dramatický propad o téměř
třetinu,  následující rok přinesl zásadní pozitivní změnu v podobě
37 % růstu, který by měl, byť v menší míře, pokračovat i nadále. Hlavní podíl
na tom má chemický průmysl, který  v roce 2021 výrazně posílil a
stal se i hlavním tahounem jordánského exportu. Po chemickém je významný
potravinářský průmysl, byť nezvládá pokrýt potřeby země ani z části. Je to
způsobeno mj. tím, že zemědělství má obtížné geografické podmínky a vyžaduje
umělé zavlažování. Spotřebuje cca 2/3 dostupné vody, přitom generuje jen
cca 5 % HDP.  Jednou z priorit je jeho modernizace a navýšení vlastní
produkce potravin. Jordánsko dováží 98% potravinových položek a 97 %
energetických zdrojů. Kromě ropy, plynu a  potravin se nejvíce dováží
osobní auta a další dopravní prostředky, strojírenská zařízení, elektronika,
farmaceutika a další chybějící suroviny, např. ocel. Jordánsko vyváží (i
vyrábí) relativně úzký sortiment zboží, což snižuje benefity jeho poměrně
kvalitní sítě obchodních dohod, zvyšuje riziko plynoucí z výkyvů mezinárodní
poptávky i nabídky a způsobuje i značně zápornou obchodní bilanci. Hlavními
vývozními položkami jsou potaš a fosfáty (a produkty z nich), obecně chemické
produkty a textil. Země je největším vývozcem fenolových derivátů na světě.

Ukazatel 2019 2020 2021 2022 2023
Růst HDP (%) 3,8 -5,1 2,5 2,7 3
HDP/obyv. (USD/PPP) 9 810,00 9 380,00 9 720,00 10 200,00 10 530,0
Inflace (%) 0,8 0,3 1,4 3,4 2,7
Nezaměstnanost (%) 19,1 25 22 18 17,5
Export zboží (mld. USD) 8,3 7,8 8,2 8,5 8,7
Import zboží (mld. USD) 19,1 14,3 18,6 21,5 23,5
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -8,7 -7,4 -9,5 -10,5 -11,1
Průmyslová produkce (% změna) 1,5 -30 37 9 3,2
Populace (mil.) 10,6 10,8 11 11,2 11,5
Konkurenceschopnost 57/63 58/63 49/64 N/A N/A
Exportní riziko OECD 05.VII 05.VII 05.VII N/A N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -6,7
Veřejný dluh (% HDP) 101,9
Bilance běžného účtu (mld. USD) -3
Daně 2022
PO 20 %
FO 5 – 30 %
DPH 16 %

Jordánský
rozpočet je  dlouhodobě deficitní,
schodek za rok 2022 se očekává okolo 9 %. Hlavními zdroji státní pokladny
jsou daně a zahraniční pomoc. Na příjmy z daní státní rozpočet spoléhá z více
než dvou třetin, peníze z darů a půjček pak tvoří cca 10 % očekávaných
příjmů státního rozpočtu. Zvýšení daní je v současné situaci kontroverzní téma,
byť bude zřejmě v dohledné době nezbytné – překvapení z roku 2021, kdy nový
systém výběru daní přinesl neočekávaně pozitivní efekt (včetně o 2 % nižší deficit),
se již zřejmě opakovat nebude. Sociální napětí už  přitom výrazně zvýšilo
byť jen částečné zmírnění rozsáhlých dotací na ceny elektřiny a vody v roce
2022, které jsou přitom jednou z trvalých zátěží jordánské státní kasy.
Novinkou  rozpočtu  je od roku 2022 plánovaná příjmová položka
daní z grantů, je přitom očekávána částka ve výši minimálně 100 mil. EU ročně.
Největší část rozpočtu směřuje k bezpečnostním složkám (30 % + navíc cca
15 % na armádní penze) a  státní správě (25 %). Dluhová služba si
pravidelně žádá cca 15 % rozpočtu. Na kapitálové výdaje je v roce 2022
vyčleněno o 43 % více než v předchozím roce (nyní cca 1,5 mld. JOD, tedy
téměř 2 mld. EUR).  K snížení státního dluh ze 122 % HDP v roce 2020 na
101,9 % v roce  2021 došlo vydělením částky týkající se státního
energetického koncernu NEPCO  (nyní téměř 7 mld. USD), dluhu Fondu
sociálního zabezpečení a dalších položek.  Polovina zahraničního
dluhu je u soukromých věřitelů, zbytek jsou zvýhodněné půjčky od států i
mezinárodních institucí jako je Mezinárodní měnový fond nebo Světová banka.
 Devizové rezervy centrální banky se aktuálně blíží 21 mld., bey zlata pak 15 mld. USD.

2.3. Bankovní systém

Bankovní sektor v Jordánsku vytváří zhruba 18 % HDP. Klíčovým
předpisem je Banking Law No.28/2000, který mj. specifikuje odlišné podmínky pro
islámské banky. Dohled nad finančním trhem uplatňuje centrální banka,
uděluje i  licence pro bankovní činnost. Z hlediska měnové politiky je
esenciální dlouhodobé navázání jordánského dináru na americký dolar v
kurzu 0,71 JOD za 1 USD. Během pandemie
se snížila úroveň základní úrokové sazby na historické minimum 2,5, v současné chvíli je 3,25 %. V Jordánsku nyní působí 20 bankovních domů. Pět z nich je zahraničních, přičemž z nearabských na trhu zůstalu už jen CitiBank. Na trhu jsou 4 islámské banky, z toho jedna zahraniční.

Jordánský bankovní sektor vznikl v roce 1948,
kdy Arab Bank, první soukromá finanční instituce v arabském světě, přesunula
své hlavní sídlo do Ammánu. Nadále je největším
bankovním ústavem v Jordánsku (cca 60 % veškerých bankovních aktiv).  Disponuje více než 200 pobočkami na pěti
kontinentech (včetně Londýna, Frankfurtu nebo Singapuru), z toho 81 v Jordánsku.  Bank of Jordan je komerční banka s více než 100
poboček, z toho 18 se nachází na palestinských územích.  Arab
Jordan Investment Bank (AJIB) má 36 poboček v Jordánsku a  jednu na Kypru. Od roku
2006 má stejnojmennou dceřinou společnost v Kataru, v roce 2010 se událo přidružení s Jordan International Bank se sídlem v Londýně, která se primárně zaměřuje na financování obchodu, a v roce
2022 AJIB převzala jordánskou pobočku National Bank of Kuwait. Capital Bank vznikla jako Export &
Finance Bank v roce 1995 a specializuje se na kompletní servis  pro firmy v Jordánsku a Iráku, přičemž vlastní i 61 % podíl v
National Bank of Iraq a dále  nově v roce 2022 převzala jordánskou pobočku Société Générale.
Jordan Kuwait Bank založila v roce 1976 skupina jordánských a kuvajtských
investorů. Jako první v zemi zavedla elektronické bankovnictví. Kromě Jordánska
má pobočky na palestinských územích a na Kypru. Cairo Amman Bank má
rovněž pobočky na palestinských územích, a dále také v Bahrajnu.

2.4. Daňový systém

Jordánský daňový systém je poměrně nepřehledný, problémem je
zejména velké množství různých výjimek i jeho časté změny. Dokončení revize
jordánské daňové politiky je i jedním z hlavních požadavků MMF v oblasti
ekonomických reforem. Vzhledem k stavu státních financí je specifickou složkou
daní z příjmu národní příspěvková daň určená na splácení státního dluhu v
rozsahu 1 – 7 %. Očekává se i všeobecné zvýšení daní, nicméně je stále
odkládáno s ohledem na předpokládanou bouřlivou reakci velké části společnosti.

K platbě DPH je třeba se přihlásit při zdanitelném obratu
nad 30 000 JOD. Základní DPH je 16 %, snížená  mezi 0% – 10 %. Na některé,
především luxusní zboží je výrazně vyšší. Daně z příjmu platí jednou za
kalendářní rok fyzické osoby, které pobývaly v zemi 183 či více dní v roce, a
to pouze z příjmů vzniklých v Jordánsku. Sazba je progresivní dle výše příjmu,
nejnižší daň platí lidé s příjmy do 5 000 JOD, a to 5 %, její výše postupně
narůstá až k 30 % u příjmů nad 1 mil. JOD.  
U právnických osob vzniká povinnost daňového přiznání
automaticky registrací u ministerstva průmyslu, obchodu a zásobování, bez níž nelze v
Jordánsku provádět podnikatelskou činnost ani jediný den. Lze si vybrat, zda
bude uplatňována za fiskální či kalendářní rok. Základní daň, tj. platná pro
sektory mimo výjimky, je 20 % + 1 % příspěvková národní daň. 
Některým odvětvím byla dočasně snížena, každoročně se však zvedá, aby v
roce 2024 dosáhla standardní výše 20 %.  Nejvíce
platí banky (35 % + 3 %). Zcela specifická
pravidla platí pro společnosti registrované ve speciálních svobodných zónách.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

EU je nyní  největším
jordánským obchodním partnerem i zahraničním investorem (cca 55 %
podíl), Jordánsko je 66. pro EU (2021).
Obchodní obrat
dosáhl v roce 2021 výše 3,7 mld. EUR, což reprezentovalo 16 %
jordánského
a  0,1 % EU obchodu. Jordánsko
vyváží do EU především chemikálie, nerostné suroviny a strojírenské produkty.
Z EU se dováží hlavně strojírenská zařízení, dopravními
prostředky a potraviny. 

2017 2018 2019 2020 2021
Export z EU (mil. EUR) 3 711,20 3 293,20 3 428,80 2 996,00 3 307,70
Import do EU (mil. EUR) 323,9 273,6 320,5 361,1 408,1
Saldo s EU (mil. EUR) -3 387,4 -3 019,7 -3 108,3 -2 635,0 -2 899,6

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Během
pandemie došlo k poklesu vývozu z ČR, nicméně už 1. čtvrtletí roku
2022  přineslo nárůst o 36 % oproti stejnému období předchozího roku. Naproti tomu
jordánský dovoz do ČR vzrostl od počátku
pandemie více než desetinásobně díky jediné položce, kterou je odpad a šrot ze
stříbra. V roce 2021 se na celkovém dovozu z Jordánska do ČR podílela z více
než 90 % (což mimochodem vytvořilo i 12 % celkového jordánského dovozu do EU ) a v konečném důsledku se díky tomu z pohledu ČR prvně dostala vzájemná obchodní bilance do
záporných hodnot. Tím vznikl i hlavní rozdíl mezi saldem Jordánska s ČR a s EU – předtím byl mezi hodnotami dovozu a vývozu  v obou případech více než desetinásobný, a to v neprospěch Jordánska. Dlouhodobě jsou hlavními vývozními položkami Jordánska do ČR  textilní výrobky. Z  ČR do
Jordánska se vyváží  především motorová vozidla, procesorové jednotky, střelné
zbraně a inventory, nově se na přední příčky dostaly také dětské pleny a
pneumatiky.

2017 2018 2019 2020 2021
Export z ČR (mld. CZK) 1,4 1,1 2,7 1,0 0,8
Import do ČR (mld. CZK) 0,0 0,1 0,1 0,8 1,4
Saldo s ČR (mld. CZK) 1,3 1,1 2,6 0,2 -0,5

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi
mimo EU

Jordánsko dováží  98 % svých energetických zdrojů a 90 % potravin, dále automobily, farmaceutika, elektrotechniku ad. Nejdůležitějším exportním artiklem jsou chemikálie, zejména potaš a fosfáty. Tradičním obchodním partnerem je USA, Indie, země Zálivu a narůstá podíl dovozu z Číny.

2017 2018 2019 2020 2021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 17 021,6 16 925,4 15 925,7 14 243,3 15 364,6
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 2 673,5 3 294,6 3 640,7 3 755,6 3 647,0
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) -14 348,1 -13 630,8 -12 285,1 -10 487,7 -11 717,6

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Vzhledem k  nedostatku domácího kapitálu Jordánsko velmi
potřebuje zahraniční  investice, jejich příliv do země přitom ale klesal
již před pandemií. V roce 2019 se dostaly na úroveň 1,5 % HDP, což bylo nejméně
za posledních 20 let. Důvodem je především to, že zahraniční investoři naráží nejen
na všeobecné komplikace, jako je  byrokracie a nepřehledný systém
předpisů, ale i řadu pravidel, které je znevýhodňují oproti místním  a také i investorům z ostatních arabských zemí. Omezení se týkají vlastnictví pozemků, rozdíly
jsou i v požadavcích na výši základního kapitálu (některé služby,
stavebnictví, velkoobchod, maloobchod ad.). Pro některé sektory jsou zahraniční
investice zakázány úplně, např. v případě pozemní dopravy a realitních služeb.
S cílem přitáhnout zahraniční investice vzniklo v roce 2021 nové ministerstvo
pro investice.  V současné době je projednáván jím předložený nový
investiční zákon (v platnosti zatím zůstává Investment Law  č. 30
z roku 2014), jehož hlavním cílem má být především zlepšení situace 
právě pro zahraniční investory.  Ti už ale nyní mají podstatně
příznivější podmínky  v rámci čtyřiceti soukromých  a devět státem
vlastněných svobodných  zón, kde neplatí požadavky na podíl místního
kapitálu či ve srovnání s běžnou praxí je mnohem snazší získání
 pracovních povolení pro zahraniční pracovníky. Zóny jsou zproštěny
daňových povinností a lze také do nich bezcelně dovážet. Pokud podíl lokálních
vstupů (surovin, komponentů, práce i třeba nákladů na energii)  překročí
40 %, může zboží produkované v rámci zón získat místní původ a  s ním
i výhody plynoucí z jordánských preferenčních obchodních dohod.  V
Jordánsku nejsou (i dle statistik ČNB) žádné přímé zahraniční investice z ČR.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Hlavní smluvní základ pro obchod mezi EU a Jordánskem je asociační dohoda,
která vstoupila v platnost v roce 2002 a zajišťuje preferenční
zacházení v oblasti zboží, dále zahrnuje ustanovení týkající se veřejných
zakázek, investic a ochrany práv k duševnímu vlastnictví. Na jejím základě
se schází Asociační rada EU – Jordánsko i její  podvýbor pro průmysl, obchod a služby.
Jordánsko je partnerskou zemí jižní dimenze Evropské politiky sousedství a
součástí systému celoevropsko-středomořské kumulace pravidel původu (tzv.
Pan-Euro-Med kumulace). V roce 2016 byl uzavřen tzv. EU – Jordan Compact
vztahující se k dopadům krize v Sýrii a v souladu s ním
i vstoupila v platnost výjimka zjednodušující pravidla původu pro přístup
jordánského zboží na trh EU firmám, které zaměstnávají syrské uprchlíky.
 Ačkoli v roce 2011 Rada EU přijela mandát pro sjednávání moderní
Prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu  (DCFTA) s Jordánskem,
jednání ještě nezačala kvůli nedostatečné připravenosti této země a v dohledné
době se to ani neočekává. Malou náhražkou jsou zatím závazky k modernizaci ekonomických vztahů v rámci Partnerských priorit, přijatých v roce 2021. 

Smlouvy s ČR

ČR uzavřela v roce 2017 s Jordánskem mezivládní Dohodu o
hospodářské spolupráci, na jejímž základě byla ustavena Česko – jordánská 
smíšená komise pro ekonomickou spolupráci na úrovni ministrů obchodu,  a
zároveň také Dohodu o spolupráci při rozvoji mírového využití jaderné energie.
Dohoda mezi ČR a Jordánskem o ochraně a podpoře investic z roku 1997 byla
renegociována, nová verze platí od roku 2009. Smlouva o zamezení dvojímu
zdanění vstoupila v platnost 2007.  Od roku 2008 je v platnosti
dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu, od 2009 dohoda o spolupráci
mezi ministerstvy obrany obou zemí. Dále je platnosti Dohoda o kulturní a
vědecké spolupráci (1978), Dohoda o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských
věd (upravena 1995), dvoustranná vládní Dohoda o leteckých službách (1997) a Memorandum
o porozumění v energetické oblasti (2015).

3.4. Rozvojová spolupráce

Jordánsko je jedním z největších příjemců mezinárodní pomoci na
světě,  a to především s ohledem na množství uprchlíků, zejména
palestinských a syrských. Za poslední dekádu dle UNCR přijalo téměř 700 tisíc
Syřanů.  Jordánsku tak směřuje značná část pomoci na zvládání syrské
krize v návaznosti  londýnskou konferenci v roce 2016 a z šesti bruselských
konferencí z let 2017 – 2022. Nejvýznamnějšími rozvojovými partnery Jordánska
jsou EU (samostatně především Německo a Francie), USA, Japonsko, Kanada a státy
Perského zálivu. Jordánsko podporují organizace OSN i mezinárodní finanční
instituce, v čele s Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou.
Řadu samostatných aktivit v Jordánsku realizuje Evropská investiční banka,
Evropská banka pro obnovu a rozvoj a KFW.  V průběhu let se zahraniční
pomoc stala nepostradatelným zdrojem rozpočtu, částka obdržená za
posledních 15 let se blíží 30 mld. USD. Od začátku syrské krize  poskytla
jen EU Jordánsku více než 3,5 miliardy EUR. V návaznosti na systematickou
podporu Jordánska v rámci Evropského sousedské politiky a nově uzavřené
Partnerské priority EU přislíbila poskytnout dále Jordánsku na období 2021–2027
investiční granty ve výši  2,5 mld. EUR, k tomu ročně minimálně 164
mil. EUR přímé rozvojové pomoci a 80 mil.  EUR navíc na zvládání syrské
uprchlické krize. Rozvojová  aktivita ČR se zaměřuje na sociální důsledky
syrské uprchlické vlny formou konkrétních řešení –  např. rekvalifikační
kurzy pro uprchlíky, vybudování dětského centra v uprchlickém táboře
Zaatari, komunitního centra pro uprchlíky  v Zarqa a zdravotnické
kliniky.  V rámci „Pomoci na místě“ byly realizovány programy zaměřené na
zdravotní péči a vzdělávání pro syrské děti. ČR financovala i zdravotnická
zařízení pro uprchlíky na hraničních přechodech a speciální policejní úřadovnu
pro vyřizování záležitostí uprchlíků. ČR pomáhá i prostřednictvím programu
lékařské pomoci „MEDEVAC“ vysíláním operačních misí českých lékařů.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Energetický sektor

Jordánsko je z 98 % energeticky závislé na dovozu, na rozdíl od většiny zemí v regionu nemá
Jordánsko vlastní významná ložiska ropy a plynu, jež používá i jako výhradní zdroje pro své tepelné elektrárny. Území z 90 % pokryté pouští,  330  slunečníchdní v roce a silný vítr  vytváří příhodné podmínky pro solární a větrnou energetiku. Aktuálním vládním cílem je přechod na energii z obnovitelných zdrojů alespoň z 15 %
v roce 2030. Do jejich podpory a také úsporných technologií
hodlá Jordánsko do roku 2025 investovat 85 mil. USD, polovina této částky je určena pro
vybavení veřejných nemocnic solárními panely. Kvůli vysokým cenám elektřiny bez možnosti změnit dodavatele vzrůstá poptávka po alternativních řešeních i v malém
rozsahu pro firmy, školy či domácnosti. Zajímavým precedentem může být plánovaná výstavba obří
solární elektrárny v jordánské poušti, která by měla – výměnou za
dodávky odsolené vody – dodávat elektřinu do Izraele. Ambici být energetickou
křižovatkou regionu Jordánsko realizuje i účastí na projektu dodávek plynu
přes Sýrii do Libanonu či dohodou o výstavbě ropovodu mezi iráckou Basrou a
jordánskou Akabou. V Jordánsku se nachází 5. největší zásoby ropné břidlice na
světě. Jordánsko zvažuje i využití
atomové energie.

▶ ICT

Už nyní tento sektor vytváří
13 % jordánského HD, očekává se dalčí růst. Vláda podporuje ICT studijní
obory i inkubátory v rámci univerzit. Ministerstvo digitální ekonomiky chystá program
modernizace ICT infrastruktury a digitalizaci služeb státu. Rozvoj e-commerce je v Jordánsku zatím velmi nevyrovnaný, v podstatě
až během pandemie se Jordánci naučili nakupovat přes internet, zatím
především potraviny, nicméně nastartovaný trend vytváří  řadu nových
příležitostí v této oblasti. Do centra pozornosti se dostává kybernetická
bezpečnost, o konkrétní nabídky možností ochrany se zajímá armáda, ostatní
bezpečnostní složky i soukromé firmy.  Především banky, ale i další instituce
poptávají řešení pro bezpečnou správu dat. Armáda se kromě produktů v oblasti kybernetické
bezpečnosti aktivně zajímá i o využití umělé inteligence pro obranné účely.  Hlavní město Ammán připravuje strategii pro zavádění
„smart city“, v první fázi se zajímá o digitální technologie
pro veřejnou dopravu.  

▶ Obranný průmysl

Na bezpečnost vynakládá Jordánsko 1/3 svého rozpočtu.  Nákup výzbroje si jordánská armáda řeší s vysokou
mírou autonomie sama, zájem má především o ruční střelné zbraně, střelivo, výbušniny, ale i  vybavení a
subdodávky pro vlastní výrobu armádních vozidel i dalšího vybavení.  Vzhledem
k rozsáhlým pouštním oblastem, v nichž se nachází, se také zajímá o sofistikované moderní technologie zejména pro kontrolu
hranic, včetně prostředků ochrany proti jejich narušování drony a systémy pro
průzkum nepřístupných oblastí. K uzavírání obchodů s místními i zahraničními
dodavateli je oprávněna i armádou vlastněná společnost Jordan
Design & Development Bureau (JODDB), která zastřešuje několik místních
výrobních závodů na vojenské vybavení.  JODDB je dlouhodobě spokojena se spoluprací
s českými firmami a má zájem testovat nové zboží.  Pro získání
zakázek má největší efekt osobní prezentace a navázání kontaktů především na jordánském
veletrhu SOFEX, jehož je JODDB spolupořadatelem. Pro armádu
může nakupovat i několik soukromých firem, které mají patřičnou vládní licenci. Kromě vojenské výbavy obecně roste poptávka po
zabezpečovací zařízení pro soukromé domy i instituce, například kamerových
či sofistikovaných protipožárních systémech.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Na podporu udržitelnosti vodních zdrojů má
v Jordánsku do roku 2025 směřovat částka ve výši 965 mil. USD. V zemi každoročně schází zhruba půl
miliardy z potřebných 1,3 miliardy kubíků vody. Jordánsko aktuálně připravuje rozsáhlé projekty spojené
s odsolováním mořské vody. Poptávány jsou recyklační a sanitační
technologie vody, konkrétně nyní třeba pro základní školy. Jordánsko má speciální ministerstvo vody a zavlažování. To hodlá
podporovat řešení pro zamezení plýtvání včetně úspornějšího zacházení s vodou
při výrobních procesech, a to zejména v zemědělství, které spotřebovává
většinu vody. Hlavní příležitosti
pro české v tuto chvíli jsou tedy v nabídce zařízení pro čištění a
úpravu vody a technologii revitalizace odpadních vod.
Největším jordánským vládním projektem pro
nadcházející roky vůbec je Aqaba – Amman Water Desalination and Conveyance
Project (AAWDC).  Odsolovací zařízení v
přístavu Aqaba na břehu Rudého moře by po úplném dokončení mělo produkovat
300 miliónů m3 pitné vody ročně, z toho většinu do Ammánu, který je přes
300 km vzdálen a leží téměř v tisíci metrech nadmořské výšky. Zpracování odpadu má být jednou z hlavních
investičních aktivit v následujících let pro jordánské ministerstvo
životního prostředí. V Jordánsku
se odpad zatím třídí zcela marginálně, u jordánských podnikatelů ale narůstá zájem o ekonomicky
rentabilní recyklační technologie a příslušná zařízení.

▶ Zdravotnický a farmaceutický
průmysl

 

Zdravotnictví v Jordánsku standardně vytváří téměř 10 % jeho HDP.
V desetimiliónové zemi se nachází 115 nemocnic, z nichž je 67
soukromých. Jordánsko je oblíbenou destinací zdravotnického turismu, ročně do luxusních nemocnic a klinik zamíří přes
čtvrt miliónu zahraničních klientů zejména ze států Zálivu a Severní Ameriky a utratí zde přes 1 miliardu USD.  Zájem mají např. o ortopedickou či kardiologickou péči. Soukromé
nemocnice kontinuálně investují do nejmodernějšího vybavení,  mj.  laboratorní diagnostické vybavení, přístroje pro dialýzu, novinky
v oblasti plastické a transplantační chirurgie.  Veřejné a armádní
zdravotnictví se po pandemické zkušenosti chystá výrazně rozšiřovat počet
lůžek i celých  jednotek intenzivní péče.  V souvislosti s nárůstem obliby oblasti
zdravé výživy a péče o tělo zejména mezi mladou movitou populací se
v Jordánsku rozšiřuje také prostor pro nabídku farmaceutických produktů,
které jsou v souladu s těmito trendy.

▶ Zemědělský a potravinářský
průmysl

 

Jordánsko dováží 98 % potravinových položek. Už tak slabé jordánské zemědělství dále devastují
dopady klimatických změn, především sucha, ale i nebývalé mrazy. Dlouhodobě
proto nedokáže ani základním způsobem pokrýt potravinové potřeby prudce
narůstající populace a je zcela závislé na dovozu. I relativně krátkodobé přerušení
dodavatelských řetězců během pandemie posílilo volání po potravinové
bezpečnosti, jejíž zajištění z vlastních zdrojů je pro Jordánsko dlouhodobě
nedostižnou metou. Nejen vláda, ale i jordánští podnikatelé se zajímají o
nová teritoria a zdroje pro dovoz potravin. Vzhledem k majoritní
muslimské populaci Jordánska jsou důležité „halal“ certikáty.
Příležitosti pro české firmy jsou tak především v možnosti dodávek
produktů ze zeleniny a ovoce, přičemž na trhu je značná poptávka právě po
jejich zamražené formě. Další žádanou komoditou jsou bramborový i kukuřičný
škrob. Pomalu, nicméně soustavně narůstá v Jordánsku spotřeba klasického
piva. Zároveň se zejména mezi mladou populací prudce zvyšuje obliba
ochuceného piva s nulovým obsahem alkoholu, které  není
zatíženo řadou omezení v podobě licencí na prodej a mimořádně vysokých
cel a daní jako alkohol.
Perspektivní oborem je akvakultura, jejíž rozšiřování by mělo být
podporováno i přímými dotacemi a systémem bezúročných půjček, stejně jako
hydroponické pěstování plodin. 
Ministerstvo zemědělství podporuje i rozvoj včelařství.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Jordánci jsou v obchodních záležitostech spíše
konzervativní a neradi se rozhodují rychle. Důvěra a osobní kontakt jsou
pro ně důležitou
součástí obchodu a dávají jim obvykle přednost před rizikem, byť
spojeným
s vidinou většího či okamžitého zisku.  Prioritou
jsou pro ně dlouhodobé dobré vztahy, nicméně ani ty i v případě
pozitivních zkušeností nepospíchají rozvíjet dále. Úspěšně probíhající
obchod nechají raději další dobu jet v zaběhlých kolejích, než začnou
být
nakloněni prozkoumávání dalších možností. Věci v Jordánsku potřebují
svůj čas, dlouhé rozmýšlení či opožděné reakce na nabídky či dotazy
neznamenají automaticky
nezájem a trpělivost se může rozhodně vyplatit.

4.2. Oslovení

Nejlepší příležitostí je určitě oslovení v rámci tematicky
zaměřených akcí, jako jsou veletrhy, konference, podnikatelská fóra apod. Další
cestou je nalezení důvěryhodného prostředníka, který již potřebnými osobními
kontakty disponuje. V Jordánsku má váhu i oslovení a zprostředkování
schůzky prostřednictvím zastupitelského úřadu. Možností je také požádat o
spolupráci některou z místních obchodních komor. Přímé první oslovení
e-mailem či telefonicky bez osobního kontaktu či doporučení není nijak nevhodné, ale využití výše zmíněných cest jednoznačně zvyšuje
pravděpodobnost úspěchu.

4.3. Obchodní schůzka

Po projevení oboustranného zájmu je schůzku možné
sjednat e-mailem, telefonicky, případně i přes WhatsApp, který je stále
častějším, oblíbenějším a nejrychlejším komunikačním kanálem. Je vhodné se
vzájemně detailně informovat, kdo přesně se schůzky zúčastní a případně
specifikovat téma. Je zvykem si potvrdit schůzku den před jejím konáním a
dostavit se na ni včas či dokonce s mírným předstihem. Výměna vizitek v
úvodu je očekávanou samozřejmostí. Předání dárků není nutné, může být ale milou
pozorností, vhodná je např. drobnost z českého skla, ovšem nikoli určená
pro alkoholické nápoje, a rozhodně ne přímo alkohol. Počáteční odmítnutí daru
je obvyklou zdvořilostí, očekává se, že budete naléhat na jeho přijetí. Přerušování
jednání vyřizováním jiných záležitostí (především telefonáty) je celkem běžné a
není to vnímáno jako neslušnost.

V Jordánsku pracovní týden začíná
v neděli a končí ve čtvrtek. Navrhovat schůzku v pátek, který je
hlavním svátečním dnem, je krajně nevhodné. Pokud to lze, je rozhodně lepší
vyhnout se jednání během náboženských svátků (a to nejen Ramadánu). Schůzky se
mohou konat jak v kancelářích, tak v restauracích. Pokud se jedná o
schůzku v Jordánsku, je výběr místa schůzky vhodné nechat na jordánském
protějšku. Pokud zvete jordánského partnera do restaurace v ČR, je důležité
se ujistit, že menu nabízí i pokrmy, které nejsou v rozporu
s islámskými pravidly pro stravování (jistota je ryba či zelenina).

Řada jordánských obchodníků studovala a pracovala
v Evropě či USA, což usnadňuje vzájemné pochopení.  Je možné se setkat s
tím, že někteří z nich mají větší ambice, než nakonec dokáží zrealizovat.
Nemusí jít přitom o snahu o podvod, ale spíše přecenění vlastních možností.
Důležitá je pro Jordánce přátelská až velmi srdečná atmosféra jednání,
očekávají se projevy vzájemné úcty. Váhavé ano ale také díky tomu může být i
zdvořilým ne a nadšení projevované během jednání nemusí vyústit v reálné
výsledky. Jednání o ceně může mít charakter smlouvání doprovázeného většími
emocemi, než je pro nás obvyklé, což je třeba nebrat si osobně. Je taktické od
začátku počítat s prostorem pro slevu, aby bylo kam ustupovat a obě strany se
mohly cítit spokojené.

Vzdělanější Jordánci jsou zpravidla velmi tolerantní k evropským
způsobům a k jiným vyznáním, a to i když jsou osobně konzervativními
muslimy, na oplátku očekávají ovšem respekt k vlastní víře a zvykům.
Jordánský obchodník se vší pravděpodobností nebude mít problém vést jednání se ženou, atmosféru ale určitě uvolní, pokud jsou oba týmy genderově vyrovnány, a to bez
ohledu na to, kdo jednání vede.  Podobně může pomoci i věkově rovnoměrné
zastoupení. Počet členů záleží na typu jednání, ze strany jordánského partnera
počítejte spíše s větším. Pro předejití případným rozpakům je lepší znát a
přizpůsobit složení delegace, nepovažuje se za dotěrné se zeptat předem.

Je důležité počítat s tím, že pro jordánský protějšek (muže i ženu)
může být z náboženských důvodů nepřijatelné podání ruky osobě opačného pohlaví stejně jako jiný sebemenší fyzický kontakt.
Tuto situaci je třeba nebrat si osobně, v žádném případě to není výraz
neúcty.  K nabízení podání ruky je obecně
třeba přistupovat zdrženlivě, v žádném případě by ruku neměla nabízet žena. Trapné
situaci odmítnutí nabízené ruky se obvykle protějšek snaží předejít vyjádřením
úcty mírnou úklonou s pravou rukou přiloženou na srdci.  Pokud daná osoba
použije tuto úklonu, určitě ruku nenabízejte a pozdravte stejným způsobem. Při
obchodních jednáních je také zcela nevhodné nabízet alkohol. Ačkoli ho někteří
Jordánci pijí, není to obvyklá a široce přijatelná společenská norma. Pro
některé konzervativní muslimy je dokonce nepřípustné i jen sedět u stolu, na
němž je alkohol.

Pro jednání v Jordánsku je ideální standardní formální evropský oděv. U
mužů i žen se v Jordánsku očekává zahalená minimálně horní část paží. Pokud má
žena sukni, je projevem slušnosti a respektu délka alespoň po kolena. Zakrývat
vlasy si není třeba, nedělají to ani některé Jordánky a od Evropanky to nikdo
neočekává. Pozvání domů není neobvyklé, ale ani očekávatelnou samozřejmostí.
Přichází obvykle až v rámci prohloubení kontaktů a dlouhodobějších dobrých
vztahů. Sluší se přijít s květinou a reprezentativní bonboniérou.

4.4. Komunikace

Neznalost arabštiny není pro podnikání v Jordánsku významnou
překážkou, v naprosté většině případů je možné jednat bez tlumočníka v angličtině.
Komunikovat v ní lze obvykle i se státními orgány, ovšem pro obchodníky je v
podstatě samozřejmostí. Angličtina je relativně běžnou součástí života v
Jordánsku, a to zejména v hlavním městě Ammánu. Pár zdvořilostních
arabských frází může významně vylepšit dojem, zejména při osobním setkání.
V Jordánsku se standardně již při prvním kontaktu (a to i
písemnou formou) používá křestní jméno ve spojení s oslovením pane či paní (Mr.
Jan, Mrs. Jana) nebo třeba i akademickým titulem (Dr. Youssef atd.). Jednání
začíná řadou zdvořilostí, které se netýkají obchodu, jít hned k věci je
považováno za neslušné a zbrklé.  Od
cizince se očekává ocenění místních památek, pohostinnosti, kuchyně atd.,
rozhodně je na místě zdržet se veškeré kritiky. Jordánci jsou hrdí na svoji
zemi a je pro ně velmi osobní záležitostí, pokud někdo komentuje její
nedostatky. Absolutně nepřípustné je jakkoli kritizovat krále a královskou
rodinu, kontraproduktivní je vyjadřovat se i k vnitropolitické a ekonomické
situaci země. Vzhledem k složité pozici Jordánska v palestinsko-izraelském
konfliktu je strategické se vyhnout tomuto tématu i blízkovýchodní politice
celkově.
Citlivým tématem je i otázka etnicity. Většina obyvatel
Jordánska je palestinského původu, někteří Jordánci se rádi spojují s původní
kulturou, pro jiné to příjemné není. Zapovězeným tématem hovoru je manželka,
matka, dcery a obecně ženská část rodiny či konkrétní rodinné záležitosti. Je
zcela nepřijatelné znevažovat islám, náboženské praktiky a obecně víru v Boha.
Tolerance a projevovaný respekt především vůči křesťanství, které je v zemi
minoritně zastoupeno, jsou jak široce rozšířené zejména mezi vzdělanou vrstvou,
tak i oficiální politikou krále. Je třeba ale být velmi opatrný s ateismem a
nejlépe se této hovoru na toto téma zcela vyhnout.
S příchodem pandemie se v Jordánsku velmi rozšířila on-line
forma komunikace, zejména v soukromé sféře. Osobní kontakt je však stále
rozhodně lepší variantou, pokud je možný. Komunikace e-mailem je v pořádku, je
třeba ale počítat s prodlevami v odpovědích. Telefonicky se věci obvykle vyřídí
rychleji. V Jordánsku je nyní i ve formálním styku poměrně běžná a populární
komunikace zprávami přes WhatsApp apod., a to i ještě před prvním setkáním.
Reakce bývá rozhodně pružnější než přes e-mail.

4.5. Doporučení

Přístup na jordánský trh je pro zahraniční firmu
poměrně komplikovaný, rozhodujícím faktorem bývá volba spolehlivého místního partnera. Místní obchodní komory mohou poskytnout užitečné rady.  Pro jednání v Jordánsku je třeba hodně
trpělivosti a smířit se zdlouhavými byrokratickými procedurami i možnými
časovými prodlevami v reakcích partnera. Po každém setkání dělá dobrý
dojem reagovat písemným oceněním/poděkováním za schůzku, zejména v případě
státních úředníků. Zásadní je s otevřenou myslí reagovat na možné kulturní
rozdíly a nebrat si případné zádrhely osobně, obvykle nebývají zamýšleny jako urážka. Oproti
našim standardům, e-mailová adresa z běžných prohlížečů není nutně známkou
neserióznosti, někdy ji pro pracovní účely
využívají i státní úředníci. I větší a zavedené firmy mohou mít nekvalitní nebo žádné webové
stránky.

4.6. Státní svátky

Státními svátky s pevně daným
datem jsou Nový rok (1. ledna), Svátek práce (1. května), Den nezávislosti (25.
května) a Vánoce (25. prosince). Integrální součástí života v Jordánsku jsou
náboženské svátky, jejichž načasování se mění v závislosti na lunárním
kalendáři. Pokud není přímo volno, je pracovní doba během jejich trvání obvykle
zkrácená, přičemž řada lidí si také vybírá dovolenou. Oficiální volné dny v
rámci těchto svátků jsou dopředu určeny spíše přibližně, konkrétní data se
ohlašují často až na poslední chvíli dle rozhodnutí místních náboženských
autorit a proto se mohou v různých zemích i mírně lišit. Svátek oběti (Eid
al-Adha) proběhne v Jordánsku v roce 2022 na přelomu druhého a třetího
týdne v červenci. Islámský nový rok připadne pravděpodobně na 30. července
2022, Den narození proroka Mohammeda by měl být slaven 8. října v roce 2022. Ramadán
by měl v roce 2023 začít v předposledním březnovém týdnu (okolo 23. března) a
skončit v posledním týdnu dubna (okolo 25. dubna).

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Jordánský trh už
desetiletí funguje v úzké vazbě na západní trhy a státy Zálivu. I díky
rozsáhlým preferencím plynoucím z obchodní dohody uzavřené s USA je
zde velká konkurence amerického zboží.  Stejně
jako produktů ze Spojených arabských emirátů nebo Saudské Arábie, které jsou
s Jordánskem a většinou ostatních arabských zemí součástí velkoryse pojaté
Greater Arab Free Trade Area. Asociační dohoda s EU s Jordánskem, která
vstoupila v platnost v roce 2002 a jejíž součástí jsou i tarify, této úrovně liberalizace
nedosahuje. nyní probíhá reforma celního sazebníku, který by ho měl zjednodušit. Pro dovoz a vývoz  je až na výjimky potřebná licence,
která se obvykle uděluje automaticky, se  zvláštními pravidly pro potraviny a léky. Vláda může plně nebo částečně vyhradit
dovoz nebo vývoz kteréhokoliv zboží určitému ministerstvu, veřejné společnosti
nebo specializované instituci. Také ad hoc omezuje vývoz některých, především
zemědělských komodit.  Pro dovoz jsou požadovány osvědčení o původu, vydané příslušnou institucí v
zemi vývozce, konosament a u tranzitujícího zboží celní deklarace vydaná
sousední zemí. Kupní cena a původ zboží musejí být uvedeny na fakturách a všech
dalších dokumentech spolu s dopravným, pojištěním a dalšími náklady. Na všech
fakturách musí být popis dováženého zboží v arabštině. Na výrobcích musí být
označení země původu, např. „Made in Czech Republic“. Uvedení jiného než skutečného množství zboží ve
faktuře může být pokládáno za pašování, trestané až trojnásobkem hodnoty cla. Kontrola
vývozu je v působnosti Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu.
Vývozní povolení není třeba k vývozu tranzitujícího zboží, zboží ze zón volného
obchodu, zboží dočasně dovezeného nebo k reexportu.

Rozhodování, zda lze či
nelze kterýkoli produkt dovézt do Jordánska, je  plně
v rukou jordánského celního úřadu (Customs Department). V rámci
celních procedur rozděluje odbavované zboží do zelené, oranžové a červené
skupiny. Červenou do země nepustí, zelenou rovnou ano a z oranžové posílají
vzorky k prozkoumání, zda odpovídá jordánským standardům a následně vydají verdikt. Neprodejné vzorky
zdarma v hodnotě nižší než 100 jordánských dinárů (cca 3250 Kč) jsou osvobozeny od
cel a daní, pokud je to více, je třeba klasické celní prohlášení
prostřednictvím clearance company. Šetření o souladu s jordánskými standardy provádí za poplatek Jordanian
Standards and Metrology Organization.
Vyjádření této organizace
je obecně jednou z cest k zvýšení naděje na průchodnost celním úřadem, vyloučit zařazení výrobku do oranžové
řady a následné další šetření  tím ale nelze. 

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V Jordánsku nelze začít
podnikat bez registrace  u Ministerstva průmyslu, obchodu a zásobování, respektive
u jemu podřízeného úřadu Companies Control Department, který má na starost dohled
nad podnikatelskými subjekty a také spravuje veřejně dostupný přehled registrovaných společnností (ovšem pouze v arabštině) . Dle Companies Law č. 4/2002 je možné se registrovat jako 1) společnost
s ručením omezeným 2) akciová společnost 3) komanditní společnost 4) joint
venture 5) offshore společnost a 6) zahraniční pobočka.  Číslo této registrace je základním identifikačním
znakem pro jakoukoliv další firemní komunikaci v rámci Jordánska. V návaznosti na tuto registraci
je třeba zřídit nový bankovní účet a vložit na něj alespoň 50 % počátečního kapitálu a
následně se registrovat jako daňový plátce u úřadu pro daně z příjmu a
prodeje (Income and Sales Tax Department). Pokud se společnost bude věnovat
obchodním aktivitám, musí se navíc poté registrovat u obchodní komory, pokud
průmyslovým, pak u průmyslové komory dle teritoriální příslušnosti. Všechny podniky musejí žádat o roční
licence od příslušné municipality dle svého sídla. Také je třeba registrace u Social Security
Office. Místní
kancelář nebo reprezentace může provozovat v Jordánsku obchodní aktivitu,
s tím, že nejméně polovina jejích zaměstnanců musí být místních.

5.3. Marketing a komunikace

Jordánský trh je již dlouho zvyklý na široký sortiment výrobků západního stylu, a to včetně jejichadekvátní prezentace. Obyvatelstvo s dostatečnou
kupní silou, žijící především v hlavním městě Ammánu, má poměrně dobrý
přehled o aktuálních světových trendech a zpravidla dává přednost značkám, které jsou již známé. Je poměrně obvyklé, že název a další informace o
výrobku jsou uváděny jak v arabštině, tak v angličtině, a to i u většiny domácí
produkce. U relevantních výrobků se očekává certifikát o halal původu. Základem
komunikace s koncovým spotřebitelem by měla být jednoznačně arabština, kterou mohou
doprovázet jednoduchá a srozumitelná hesla v angličtině.

Pro Jordánsko jsou běžné reklamy v západním stylu, ovšem
s respektováním muslimských tabu, jako jsou odhalená těla, alkohol nebo
náznaky intimity. Význam a prodej tištěných deníků a časopisů oproti
elektronickým verzím rychle upadá a jako prostředek pro reklamní účely se využívají
spíše okrajově i v Jordánsku. Klíčovými komunikačními kanály pro propagaci (nejen)
spotřebního zboží se i vzhledem k průměrnému věku populace okolo 24 let stávají
sociální sítě. Souběžně i v návaznosti na místní tradici důrazu na
osobní doporučení roste popularita i počet místních influencerů. Klasické
internetové nástroje, především kvalitní webové stránky, se zde nestihly příliš
rozšířit, řada jordánských firem je stále nemá nebo rozhodně neodpovídají naším
standardům. Mobilní aplikace určené pro e-commerce často vypadají a fungují
mnohem lépe než tradiční e-shopy na webových stránkách.

Využití televizní reklamy v jordánských televizích nemusí mít očekávaný
dopad. Díky absenci jazykové bariéry jsou zde sledované především komerční
televizní kanály z arabsky mluvících okolních zemí. Nabídka místních
televizních stanic je relativně chudá. Naší představě o komerční televizi
orientované i na zábavu v jordánských podmínkách zhruba odpovídá pouze
Roya TV, která má i kvalitní internetové zpravodajství (též v angličtině) a
aktivní sociální sítě. 
Především v hlavním městě Ammánu, kde se nachází většina kupní síly celé
země, se využívá často i výrazných outdoorových kampaní, od velkých světelných
reklam, přes gigaboardy na dálničních mostech až po reklamní spoty na obřích
obrazovkách umístěných v luxusních nákupních centrech i vprostřed rušných
křižovatek. Vzhledem k neexistenci klasických poštovních schránek se
reklamní letáky nechávají za stěrači aut či pod vchodovou brankou. Marketingové
společnosti (i s ohledem na chybějící legislativní ochranu) zcela oficiálně
nabízí kampaně rozesíláním e-mailů a sms. 

U zboží, technologií nebo služeb orientovaných na specifický okruh zákazníků
je vhodné prezentovat je na speciálně zaměřených akcích, výstavách, veletrzích
či obchodních fórech. Osobní kontakt a představení  produktů znamenají v Jordánsku hodně.
Prezentační materiály většinou postačí v angličtině, plusové body však rozhodně
přidává arabština, zvláště pokud jde o nabídku zaměřenou i na veřejný sektor.

Mezi nejznámější reklamní agentury patří Correct Marketing & Advertising (correctjordan.com), dále lze doporučit Jordan Walls (jordanwalls.com) pro outdoorové kampaně a pro sociální sítě Snapshots Media (která je úspěšnou a dobře známou firmou, aniž by měla webové stránky, což jen dokládá výše zmíněné informace). 

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Jordánsko se svým vstupem do Světové
obchodní organizace (WTO) v roce 2000 automaticky zavázalo vůči ostatním
členům organizace dodržovat závazky plynoucí z Dohody o obchodních aspektech práv
k duševnímu vlastnictví (TRIPS). Jordánsko je také již od roku 1972 členem
Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) a od roku 2017 signatářem mezinárodní Smlouvy o patentové
spolupráci. Pro vztah mezi Jordánskem a  ČR jsou závazná i ustanovení týkající
se ochrany práv k duševnímu vlastnictví v Asociační dohodě EU a
Jordánska, platné od roku 2002.

Autorská práva chrání Copyright Protection Law č.
 22/1992 a jeho poslední úprava zákonem č. 23/2014, nicméně až po jejich
registraci u Národní knihovny, což je podřízená organizace jordánského
Ministerstva kultury. Průmyslové vlastnictví řeší Law on Industrial Designs and
Models č. 14/2000, Trademarks Law č. 33/1952 (dodatky – zákony č. 34/1999, č.
29/2007 a č. 15/2008), Patent Law č. 32/1999 (dodatky – zákony č. 71/2001 a č.
28/2007), Trade Names Law č. 9/2006, a Law on Geographical Indications č.
8/2000.  Klíčovou institucí je Ministerstvo průmyslu, obchodu a zásobování, respektive
pod něj spadající  Ředitelství ochrany průmyslového vlastnictví a Registr
patentů a obchodních značek. Zaregistrovat obchodní značku lze i u dvou
soukromých subjektů, Abu Ghazaleh Intellectual Property a SABA&Co.
Intellectual Property. Náklady na registraci se pohybují mezi 450 až 700 JOD.

V oblasti
ochrany práv k duševnímu vlastnictví nepatří Jordánsko mezi známé problémové země.  Global Competitivess Report hodnotí
situaci  v Jordánsku v rámci regionu jako jednu z nejlepších a
ani USA necítily potřebu zařadit ho na tzv. Watch List. Samotná jordánská vláda považuje za hlavní problém v této oblasti, že se v zemi nadále prodávají padělané audiovizuální
nosiče pocházející především ze zahraniční, a to navzdory vládním kampaním včetně těch přímo
cílených na prodejny. Častým jevem je i nelegální
software, okrajovým jevem je padělky značkového textilního zboží. Situaci se snaží řešit jordánský celní úřad,  který spolu s
policií vytvořil speciální jednotky pro odhalování a zabavování padělaného
zboží. Vznikla také mezirezortní komise pro vymáhání autorských práv.

5.5. Trh veřejných zakázek

Jordánsko zatím nepřistoupilo k Dohodě o vládních zakázkách při
WTO, řadu let si udržuje pouze status pozorovatele. Na české firmy se sice
vztahují relevantní ustanovení Asociační dohody s EU, ty ale zdaleka nedosahují
úrovně závazků z nových moderních obchodních dohod EU. Jordánsko oficiálně
deklaruje svůj zájem na dosažení jednotného, otevřeného, srozumitelného a
kontrolovatelného systému veřejných zakázek, což po něm požadují i světové
finanční instituce v rámci svých podpůrných programů, novinkou je systém
elektronického zadávání veřejných zakázek JONEPs  (www.joneps.gov.jo).  Nicméně realitou zůstává, že veřejné zakázky
jsou bez spolehlivého místního partnera, který disponuje patřičnými, i
nepsanými informacemi,  prakticky
nedosažitelné, přičemž neexistují centrální pravidla pro jejich zadávání.
Klíčovým momentem mělo být přijetí směrnice o sjednocení vládních zakázek v
roce 2019,  její zavádění do praxe zatím
ale pokročilo jen málo. Avizovaný výbor pro dohled a příslušné implementační
útvary nebyly zatím ustanoveny, slibované zásadní reformy neprobíhají.
Zastřešující institucí se měl stát speciální úřad pro vládní zakázky, spadající
přímo pod premiéra – Government Procurement Department (www.gdp.gov.jo). Ten
byl již ustaven sloučením dosud oddělených institucí pro zadávání vládních
zakázek na zboží a služby a na léky a zdravotnické potřeb. Formálně pod něj také
bylo zařazeno i velké množství různých komisí a výborů vyhlašujících vládních
zakázky. Ty ale nadále postupují ve svých zaběhlých kolejích, což v konečném
důsledku znamená, že v Jordánsku stále funguje přes padesát těžko
srozumitelných systémů pravidel a požadavků, které se u jednotlivých zadavatelů
často velmi liší. V neposlední řadě zůstává v platnosti také  značné množství nejasných a někdy i
protichůdných právních předpisů. Limitována bývá výše podílu zahraniční účasti,
využití domácích zdrojů či uskutečnění části zpracovatelského procesu. Samotné
procesy výběru vítěze nebývají příliš transparentní. V oblasti veřejných prací
a inženýrských služeb se mohou účastnit pouze jordánské subjekty. Vlastní
pravidla mají zvláštní ekonomické zóny, mohou je mít státní podniky a v
podstatě kterákoli další státní instituce na nižší než vládní úrovni.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební morálka
jordánských firem nebývá problematická, zejména pokud jsou předem jasně
stanoveny podmínky dodání i platby. To se týká i  časového předpokladu splatnosti faktur, pokud není dáno smluvně, očekává se cca jeden měsíc, ale není to neměnným pravidlem. Vzhledem k tomu, že dlouhodobě obchodují
především se západními společnostmi, jsou jordánské firmy do značné míry zvyklé respektovat obvyklé standardy
mezinárodního obchodu, což znamená především platby ve formě akreditivu. Obchodní
spory přísluší jordánským civilním soudům, které rozhodují podle místních
zákonů, pokud smlouva nestanoví jiný právní základ. Spory lze řešit i
prostřednictvím arbitrážní komise ustanovené při Jordánské obchodní komoře.

Bohužel soudní cesta
v Jordánsku je v každém případě běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem. Problémem nejsou ani tak zásadní
nedostatky jordánského právního řádu, jako nákladná a komplikovaná
související byrokracie a především délka soudních řízení.  Obojí přitom (nejen)
Doing Business hodnotí jako jedny z horších i v rámci regionu Blízkého
východu a severní Afriky. Obecně se v souvislosti s jordánskou
justicí objevují také stížnosti na transparentnost a koherenci soudních
rozhodnutí.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro příjezd do Jordánska je nutný cestovní pas s dobou platnosti
alespoň 6 měsíců po plánovaném odjezdu a vízum, které lze
koupit za 40 JOD po příletu na letištích v
Ammánu i v Aqabě, a to i kartou.  Variantou
je  tzv. Jordan Pass zakoupený předem (www.jordanpass.jo) v ceně od 70 JOD,
který funguje jako vízum a vstupné na řadu památek zároveň. O vízum lze požádat i Velvyslanectví Jordánska ve Vídni. Vízum platí 30 dnů, dá se prodloužit na cizinecké policii až
na 90 dní. Výjezdovou daň při opuštění země činí 10 JOD, letenky ji zahrnují rovnou.  Dále je třeba předem vyplněný
a vytištěný příjezdový formulář (https://www.visitjordan.gov.jo/form/)
a  uzavřené cestovní zdravotní pojištění.

Možnosti pozemního vstupu se mění v závislosti na vývoji bezpečnostní situace. Aktuální stav (včetně
možnosti pořídit vízum na místě) sdělí jordánské zastupitelské úřady.  Při příjezdu motorovým vozidlem se musí předložit technický i mezinárodní řidičský průkaz a  na hranicích zaplatit pojištění cca 40 USD/týden. Informace o
dopravě z letiště do centra Ammánu jsou dostupné na
www.amman-airport.com/transport.php . Na Zastupitelský úřad ČR  je
možné se dostat pouze autem.  Městská hromadná doprava autobusy existuje omezeně v Ammánu a Irbidu, její systém je pro cizince
obtížně srozumitelný.  Standardní je doprava osobními automobily. Kvůli předem jasné ceně doporučujeme aplikace Uber a Careem oproti klasickým taxi. Pro pronájem i řízení auta je nutný
mezinárodní řidičský průkaz.

Při ošetření  je vyžadována platba předem (i s uzavřeným pojištěním), při hospitalizaci složení
zálohy ve výši i několik desítek tisíc Kč.  Obvykle
lze hradit bankovní kartou.
V Ammánu a turistických centrech
(Aqaba, Mrtvé moře, Petra) jsou k dispozici kvalitní a luxusní hotely včetně
renomovaných mezinárodních sítí. V těchto lokalitách lze běžně platit kartou i
v menších obchodech a restauracích. Voda z vodovodní sítě by měla být zdravotně
nezávadná, není však příliš chutná, a proto se standardně pitná voda kupuje
balená. Její zakoupení není v obydlených oblastech žádný problém. Bezpečnost a
specificky bezpečnost cizinců je pro Jordánsko prioritou,  policie je
vůči cizincům velmi vstřícná. V
západní části země, kde se nachází většina památek, je situace dlouhodobě stabilizovaná a běžná
kriminalita srovnatelná s ČR, rizikem je pohyb v oblastech hranic se
Sýrií a Irákem.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Dle
místního práva lze bez jordánského občanství získat v Jordánsku zaměstnání
pouze prostřednictvím tzv. garanta, jímž může být výhradně subjekt, který je
registrován u jordánského ministerstva průmyslu, obchodu a zásobování (což je
místní obdoba obchodního rejstříku).   Garant za něj přebírá do
značné míry zodpovědnost vůči státu, bez něj nelze získat pracovní povolení ani
povolení k pobytu v zemi, které je třeba každoročně obnovovat. Samotné povolení
uděluje na žádost garanta ministerstvo práce, je k němu kromě vyplněných
formulářů, kopie pasu a fotografie potřeba kladné vyjádření ministerstva
vnitra, zdravotní prohlídka u příslušné instituce ministerstva zdravotnictví,
pracovní smlouva a doklad o místním pojištění. Základní poplatek je 300 JOD +
další menší administrativní poplatky.  Zaměstnavatelé standardně odvádějí
14 % a zaměstnanci 7,5 % na sociální pojištění, odlišné podmínky jsou součástí
pobídek pro vznik nových pracovních míst.  Maximální délka smlouvy na dobu
určitou je 5 let, zkušební doma je maximálně 3 měsíce. Průměrný plat je zhruba
545 JOD. Minimální mzda činí aktuálně 260 JOD v případě jordánských občanů, pro
ostatní 245 JOD. Navíc jsou některé sektory  jako např. textilní průmysl z
minimální mzdy vyňaty úplně, totéž platí pro personál v domácnostech. V
případě, že nejde o manuální práci s nízkým finančním i společenským
ohodnocením, tak vzhledem k vysoké nezaměstnanosti vláda povoluje zaměstnávání
cizinců spíš jen výjimečně, jsou přitom (v souladu se zákonem) uplatňovány
rozdíly mezi arabskými a nearabskými uchazeči, některé sektory jsou
z hlediska občanů ČR uzavřeny úplně.  Podstatně jednodušší pravidla
pro zaměstnávání cizinců jsou jednou z výhod poskytovaných investorům působícím
v rámci speciálních ekonomických svobodných zón.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější akcí v Jordánsku je veletrh obranné  a bezpečnostní techniky SOFEX (Special
Operations Forces Exhibition and Conference, www.sofexjordan.com),  který se koná se jednou za dva roky s
podporou jordánského krále i armády.  Kvůli
pandemii odložený 13. ročník se uskuteční 31. října – 3. listopadu 2022 v
přístavním městě Aqaba u Rudého moře.

Nejen firmám z oblasti energetiky je určen  kombinovaný veletrh SONEX/JIMEX ((www.sonex.jo a www.jimex.jo),
který se koná každoročně na přelomu května a června. Část SONEX je primárně
zaměřena na solární energetiku a další obnovitelné zdroje, JIMEX pak pokrývá
energetický sektor komplexně, včetně související elektrotechnické a
strojírenské nabídky.

Novou iniciativou v oblasti energetiky je MENA-Europe Future Energy Dialogue (mena-europe-energy.org), první ročník této konference proběhl na začátku června 2022.

V oblasti zemědělství a potravinářských produktů se lze
prezentovat na výstavách Sawsana, Vetrana a IRIS, které pořádá Technical
Consultancy Center (www.tc-center.com).  V roce
2022 se uskuteční společně ve dnech 8. – 11. listopadu 2022 v Ammánu. Sawsana
je zaměřena na rostlinnou produkci, Vetrana na veškeré aspekty živočišné výroby,
přímo potravinám a potravinářské technologie je  věnována výstava IRIS.

Pro ICT sektor je klíčovou akcí MENA ICT Forum, které se
koná jednou za dva roky a jehož další ročník je naplánován na 16. – 17.
listopadu 2022 u Mrtvého moře  (www.menaictforum.com).

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Jordánsku

Adresa (lokalita): Ammán, čtvrť Abdoun, Halab street 34 (poblíž Abdoun Circle)

Poštovní
adresa: P.O.Box
2213,  Amman 11181, Jordan

Telefon: + 962 6 5927051-2

E-mail:
amman@embassy.mzv.cz

Web: www.mzv.cz/amman

Facebook: https://www.facebook.com/CzechEmbassy.Amman

E-mail obchodního oddělení: commerce_amman@mzv.cz

E-mail konzulárního oddělení: consulate_amman@mzv.cz

Pracovní doba: neděle – čtvrtek od 9:30 do 18:00 SEČ

Spojení z letiště a z centra města:

Letiště Queen Alia International Airport je od
velvyslanectví vzdáleno okolo 30 km, což znamená zhruba půl hodiny cesty autem.
Pro dopravu z letiště na velvyslanectví je možné využit běžné taxi (žlutá
barva, cenu je dobré domluvit si předem),  či raději aplikaci Uber či Careem (obvykle lepší, předem jasně daná cena i vyšší komfort než běžný taxík). Na letišti jsou
dostupná i tzv. servisní taxi (bílá barva), která nabírají cestující do
zaplnění míst. Možností je také autobus Airport Express, jehož nejbližší
zastávka od velvyslanectví (Fourth Circle) je vzdálená cca 2km, dále je nutné
vzít si taxi. Podrobné a aktuální informace o dopravě z letiště jsou dostupné na https://www.amman-airport.com/transport.php
. Také pro cestu z centra a obecně pohyb po městě je vhodným dopravním
prostředkem taxi, podmínky pro pěší přesuny jsou značně ztížené, chodníky a
přechody pro chodce nejsou samozřejmostí. V Ammánu existuje MHD
(autobusy), nelze ji ale cizinci doporučit, neboť její systém je obtížně
srozumitelný a jízdní řády jsou jen velmi přibližné.

Agentury CzechTrade, CzechInvest či CzechTourism
nejsou v Jordánsku zastoupeny.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

911 –  tísňové volání (policie, záchranka, hasiči) – lze se domluvit i anglicky

117777 nebo  656 903 86 – turistická policie (24 hodin denně, angličtina)

190 –
dopravní nehody

191 – kriminální
policie

193 –
záchranná služba

194  –  dálniční
policie

196 – imigrační
policie (vízové a pobytové náležitosti)

199 – hasiči

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Oficiální stránky krále: www.kingabdullah.jo

Vláda: 
portal.jordan.gov.jo ; www.pm.gov.jo

Ministerstvo zahraničních věcí:  www.mfa.gov.jo; e-mail: mofa@fm.gov.jo

Ministerstvo průmyslu, obchodu a zásobování: www.mit.gov.jo; e-mail: info@mit.gov.jo

Ministerstvo investic: https://www.moin.gov.jo/en/home-new/;
e-mail: info@moin.gov.jo

Ministerstvo plánování a mezinárodní spolupráce:  www.mop.gov.jo/Default/En ; e-mail:  mop@mop.gov.jo

Ministerstvo financí: 
mof.gov.jo/Default/En ;  e-mail:
info@mof.gov.jo

Ministerstvo vnitra: 
moi.gov.jo/Default/En ; e-mail: info@moi.gov.jo

Ministerstvo spravedlnosti: 
www.moj.gov.jo ; feedback@moj.gov.jo

Ministerstvo dopravy: 
www.mot.gov.jo/Default/En ; info@mot.gov.jo

Ministerstvo vody a zavlažování:  mwi.gov.jo ; e-mail: info@mwi.gov.jo

Ministerstvo digitální ekonomiky a podnikání: www.modee.gov.jo/Default/En
; e-mail: modee@modee.gov.jo

Ministerstvo energetiky a minerálních zdrojů:
memr.gov.jo/Default/En; e-mail: memr@memr.gov.jo

Ministerstvo práce: www.mol.gov.jo ; e-mail: info@mol.gov.jo

Ministerstvo zdravotnictví: www.moh.gov.jo; e-mail: info@moh.gov.jo

Ministerstvo zemědělství: www.moa.gov.jo; e-mail:
agri@moa.gov.jo

Ministerstvo vysokoškolského vzdělávání a výzkumu:  www.mohe.gov.jo ; e-mail:  mohe@mohe.gov.jo

Ministerstvo veřejných prací a bydlení:  www.mpwh.gov.jo ; e-mail: mpwh@mpwh.gov.jo

Ministerstvo regionální správy: www.mma.gov.jo ; e-mail:
dewan@mma.gov.jo

Ministerstvo sociálního rozvoje: www.mosd.gov.jo ; e-mail:
contact@mosd.gov.jo

Ministerstvo turismu a památek:  www.mota.gov.jo ; e-mail: tourism@mota.gov.jo

Ministerstvo náboženských záležitostí a správy svatých míst:
www.awqaf.gov.jo ; e-mail: awqaf@awqaf.gov.jo

Ministerstvo kultury: 
culture.gov.jo ; e-mail: info@culture.gov.jo

Ministerstvo školství: 
moe.gov.jo ; e-mail: moecs@moe.gov.jo

Ministerstvo životního prostředí:
www.moenv.gov.jo/Default/En ; e-mail: 
info@moenv.gov.jo

Ministerstvo politických a parlamentních záležitostí:
www.moppa.gov.jo ; e-mail: info@mopd.gov.jo

Ministerstvo mládeže: www.moy.gov.jo ; e-mail:  web@moy.gov.jo

Central Bank of Jordan: www.cbj.gov.jo

Jordan Enterprises Development Corporation: www.jedco.gov.jo

Government Procurement Department: www.gdp.gov.jo

Jordan Online E-Procurement System: www.joneps.gov.jo

Jordan Customs Department: www.customs.gov.jo

General Sales and Income Tax Department: www.gst.gov.jo

Jordan Chamber of Commerce: 
www.jocc.org.jo

Jordan Chamber of Industry: www.jci.org.jo

Amman Chamber of Commerce: 
www.ammanchamber.org.jo

Amman Chamber of Industry: 
www.aci.org.jo

Jordanian Businessmen Association: en.jba.com.jo

Jordan Europe Business Association: www.jeba.org.jo

Jordan Atomic Energy Commission: www.jaec.gov.jo

Jordan Design and Development Bureau (nejdůležitější státní
zbrojovka): www.joddb.com

Amman Stock Exchange: www.ase.com.jo

Jordan Free Zones: www.free-zones.gov.jo

Aqaba Special Economic Zone: 
www.aqabazone.com

Jordan Tourism Board: www.visitjordan.com

Jordan News Agency Petra (státní tisková agentura, i anglicky):
petra.gov.jo

Jordan Times (deník, anglicky): www.jordantimes.com

Jordan News (deník, anglicky): www.jordannews.jo

internetové zpravodajství TV Roya v angličtině:
en.royanews.tv

• Teritorium: Asie | Jordánsko | Zahraničí