Korea (Severní - KLDR): Zahraniční obchod a investice

24. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR Pchjongjang (Korejská lidově demokratická republika)

Zahraniční obchod KLDR se v posledních letech přeorientoval především na obchodní výměnu s ČLR, která je však výrazně kvalitativně nevyrovnaná a i v rámci vedení KLDR má tato jednostranná závislost patrně své odpůrce. Nicméně KLDR není schopna svůj obchod diverzifikovat. Obchod s ČLR tak představuje v současné době kolem 80 % zahraničního obchodu KLDR. KLDR se i přes některé dílčí úspěchy exportu výrobků s vyšší přidanou hodnotou z důvodu zaostalého hospodářství nadále orientuje především na export uhlí a železných rud. Naproti tomu ČLR importuje do KLDR čím dál více průmyslových výrobků s vyšší přidanou hodnotou včetně běžného spotřebního zboží. Obchod KLDR s Čínou za první čtvrtletí 2016 meziročně (tj. v porovnání s prvním kvartálem roku 2015) vzrostl o 12,7 % na hodnotu 7,79 mld. Juanů (tj. 1,2 mld. USD). Příčinou tohoto růstu je významné zvýšení exportů Číny do KLDR, které při růstu 14,7 % dosáhly 3,96 mld. Juanů. Import Číny z KLDR vzrostl o 10,8 % na hodnotu 3,83 mld. Juanů. Mezi hlavními vývozními artikly Číny do KLDR byla v tomto období strojní zařízení, elektronika, zemědělská produkce a zboží náročné na lidský kapitál, oproti tomu dovozy z KLDR tvořily tradičně především uhlí a železná ruda. Důvodem relativně významného nárůstu vzájemné obchodní výměny v prvním kvartálu 2016 mohla být očekávaná omezení kvůli následně zaváděným sankcím.

Obchodní „výměna“ s KR donedávna existovala v podstatě z důvodu aktivit společného průmyslového komplexu Kaesong, kde KLDR poskytovala pozemky a levnou pracovní sílu, byť do KLDR nesměrovalo žádné zboží tam vyrobené. KR však průmyslovou zónu na základě rozhodnutí z 10. února 2016 uzavřela (jednalo se o jednostranné opatření KR přijaté v reakci na jaderný test a test rakety dlouhého doletu, které KLDR provedla na začátku r. 2016).

KLDR obecně dováží vedle dopravních prostředků, elektroniky a strojních zařízení také potraviny. 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Zahraniční obchod KLDR se od r. 1990 v důsledku dezintegrace bývalého socialistického bloku a vlastních ekonomických problémů až do r. 2010 trvale snižoval. Největšího propadu dosáhl v r. 1998, kdy obchodní výměna dosáhla jen 1,4 mld. USD. Teprve v následujících letech díky přílivu valut, zahraniční pomoci a realizaci projektů společně s Korejskou republikou se obchodní výměna znovu začala zvyšovat. Obchodní bilance KLDR je dlouhodobě pasivní a prohlubuje se závislost na ČLR, přestože vedení KLDR se snaží o diverzifikaci obchodních partnerů.

Zahraniční obchod bez mezikorejského obchodu (v miliardách USD)

 

2010

2011

2012

2013

2014

Export

1,51

2,79

2,69

3,21

3,16

Import

2,66

3,53

4,21

4,13

4,45

Saldo

-1,15

-0,74

-1,52

-0,92

-1,29

Obrat

4,71

6,32

6,9

7,34

7,61

Zdroj: Bank of Korea 

V roce 2014 činil obrat zahraničního obchodu podle odhadů Bank of Korea 7,61 mld. USD. Vývoz poklesl meziročně o 1,7 % na 3,16 mld. USD. Největších změn oproti předchozímu roku dostály vývozy produktů minerálního původu, které klesly o 17,1 % a vývozy textilu, které naopak vzrostly o nezanedbatelných 24,7 %. Celkové dovozy KLDR za rok 2014 oproti tomu meziročně vzrostly, a to o 7,8 % na 4,45 mld. USD. Na tomto růstu se podílely zejména nárůsty dovozů strojů (nárůst o 27,1 %) a textilu (nárůst o 14,6 %). Současný meziroční pokles vývozů a nárůst dovozů přispěly ke zhoršení celkové obchodní bilance KLDR z -0,92 mld. USD v roce 2013 na -1,29 mld. USD v roce 2014.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavními severokorejskými obchodními partnery byly i v roce 2012 (nepočítaje Korejskou republiku) Čína a Indie. EU27 se „propadla“ z 2 místa na 7. K výraznému navýšení importu z ČLR došlo v roce 2008, tento trend pokračoval do r. 2011. V r. 2012 došlo k mírnému poklesu.

Obchod KLDR s Čínou dosáhl v r. 2013 rekordního obratu 6,45 mld. USD a vzrostl meziročně o 10,4 %. Obchod mezi oběma zeměmi zůstává soustředěn na komodity. Hlavní položky vývozu KLDR jsou antracitové uhlí (1,37 mld. USD) a železná ruda (294 mil. USD), hlavní položkou dovozu jsou topné oleje (598 mil. USD). Zajímavé je, že dovoz mobilních telefonů z Číny v r. 2013 poklesl o 25 %.

Obchod KLDR s KR dosáhl v r. 2013 obratu 1,1 mld. USD, což představuje meziroční pokles o 42 %, z důvodu pět měsíců trvajícího zavření průmyslové zóny Kaesong. Mezikorejský obchod vykázal v loňském roce nejnižší hodnotu od r. 2005, kdy hodnota jeho obratu činila 1,06 mld. USD. Průmyslový komplex byl uzavřen na počátku 4/2013 poté, co KLDR stáhla veškeré své pracovníky, zaměstnané ve 123 firmách KR. Otevřen byl v 9/2013 poté, co s tím Pchjongjang souhlasil a přislíbil, že nebude podobný krok v budoucnu opakovat.

Mezinárodní obchod KLDR – hlavní obchodní partneři (2012)

pořadí

stát

hodnota v mil. EUR

podíl v %

1

Čína

4071

68,2

2

Indie

220

3,2

3

Republika Kongo

172

2,5

4

Saudská Arábie

160

2,3

5

Dominikánská republika

136

2,0

6

Myanmar

123

1,8

7

EU27

92

1,3

8

Rusko

63

0,9

9

Hongkong

54

0,8

10

Thajsko

50

0,7

Svět celkem

6902

100,0

Zdroj: Evropská komise

Začátky obchodní výměny KLDR s Korejskou republikou se datují k roku 1988. Od roku 1998 (sunshine policy) byl zřetelný výrazný nárůst mezikorejské obchodní výměny, která navzdory provokacím ze strany KLDR v roce 2010 pokračovala, a to především díky investicím v průmyslové zóně Kaesong. V r. 2011 došlo k poklesu vzájemné výměny, ale v r. 2012 dosáhla doposud nejvyšší úrovně, nehledě na zhoršení celkových mezikorejských vztahů a navýšení obchodu KLDR s ČLR.

Mezikorejský obchod mezi KLDR a KR (mil. USD)

 

2008

2009

2010

2011

2012

z KR do KLDR

888,1

744,8

868,3

800,2

896,26

z KLDR do KR

932,3

934,3

1043,9

913,7

1 070,0

Celkem

1 797,9

1 820,4

1 912,2

1 713,9

1 966,26

zdroj: Bank of Korea

Největším dlouhodobým obchodním partnerem KLDR je v rámci zemí EU Německo. V roce 2012 exportovalo do KLDR zboží v hodnotě 19,65 mil. EUR a importovalo 12,05 mil. EUR (údaje statistického úřadu DE).

EU z KLDR dováží především stroje a přepravní zařízení, textil a oblečení, chemické výrobky a minerální suroviny, přičemž některé položky mají velmi pravděpodobně původ v průmyslové zóně Kaesong. EU exportuje stroje a přepravní zařízení, chemikálie a příbuzné výrobky, zemědělské výrobky a textil.

Obchodní bilance EU s KLDR (mil. EUR, %)

 

Import

Meziroční nárůst

Export

Meziroční nárůst

Bilance

Obchodní výměna

2007

62

-59,3

58

-54,1

-4

120

2008

111

77,7

95

63,8

-16

206

2009

51

-54,2

73

-23,6

22

123

2010

99

95,6

68

-6,63

-31

167

2011

117

18,0

42

-38,1

-75

159

2012

24

-79,8

45

7,6

22

69

Zdroj: Evropská komise

S ohledem na aktivity KLDR v rámci vývoje ZHN včetně jejich nosičů Evropská komise omezuje vstup vyjmenovaných osob pod sankcemi na území států Schengenské úmluvy a obchodování s některými osobami a subjekty z KLDR.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavním severokorejským obchodním partnerem byla i v roce 2014 (nepočítaje Korejskou republiku) Čína. EU se postupně v žebříčku obchodních partnerů KLDR „propadá“. Zatímco ještě v roce 2012 byla na 7. místě, v roce 2014 se hodnotou vzájemného obchodu s KLDR dostává až na 11. místo.

Obchod KLDR s Čínou dosáhl v r. 2014 obratu 4,861 mld. EUR. Z toho vývoz KLDR do Číny představoval 1,944 mld. EUR, zatímco dovozy z Číny celých 2,917 mld. EUR. KLDR tak měla s Čínou záporné obchodní saldo ve výši téměř jedné miliardy EUR. Důležité je povšimnout si rovněž podílu obchodu s Čínou na celkovém zahraničním obchodu KLDR. Ten v roce 2014 představoval 78,9 %, zatímco ještě v roce 2012 se jednalo o „pouhých“ 68,2 %. KLDR se tak nedaří svůj zahraniční obchod z hlediska teritoriální struktury diverzifikovat, naopak se její závislost na Číně čím dál více prohlubuje. Rekordního obratu dosáhl vzájemný obchod KLDR s Čínou v roce 2013, kdy po meziročním nárůstu o 10,4 % dosáhl hodnoty 5,095 mld. EUR. Zajímavým jevem je pokles dovozů mobilních telefonů z Číny v r. 2013 o 25 %. V roce 2014 se jedná o meziroční pokles o téměř 5 %. Předchozí odhady hovoří o dalším poklesu za rok 2015, tentokrát meziročně až o 15 %. V září 2015 přitom byla za účelem podpory severokorejského exportu uhlí otevřena mezi KLDR a Čínou námořní cesta a Čína též zavedla vysokorychlostní železniční spojení mezi městy Dandong (při hranicích s KLDR) a Shenyang (hlavní město čínské provincie Liaoning). K dalšímu rozvoji vzájemných ekonomických vztahů mělo napomoci i otevření pohraniční obchodní zóny Guomenwan v říjnu 2015. Nezanedbatelný nárůst vzájemného obchodu mezi oběma zeměmi v prvním čtvrtletí roku 2016 je však připisován spíše snahou předzásobit se před očekávaným zavedením zpřísněných mezinárodních sankcí vůči KLDR. V další období se tak očekává opět spíše další pokles vzájemné obchodní výměny. Obchod mezi oběma zeměmi zůstává soustředěn na komodity. Hlavní položky vývozu KLDR jsou antracitové uhlí a železná ruda, hlavní položkou dovozu jsou topné oleje.

Mezinárodní obchod KLDR – hlavní obchodní partneři (2014)

pořadí

stát

hodnota v mil. EUR

podíl v %

1

Čína

4 861

78,9

2

Saudská Arábie

162

2,6

3

Indie

137

2,2

4

Myanmar

119

1,9

5

Thajsko

101

1,6

6

Rusko

75

1,2

7

Bangladéš

42

0,7

8

Singapur

40

0,7

9

Filipíny

38

0,6

10

Brazílie

35

0,6

11

EU 28

34

0,6

Svět celkem

6 161

100,0

Zdroj: Evropská komise

Začátky obchodní výměny KLDR s Korejskou republikou se datují k roku 1988. Od roku 1998 (tzv. sunshine policy) byl zřetelný výrazný nárůst mezikorejské obchodní výměny, která navzdory provokacím ze strany KLDR v roce 2010 pokračovala, a to především díky investicím v průmyslové zóně Kaesong. V r. 2011 došlo k mírnému poklesu vzájemné výměny, ale v r. 2012 pokračovala v rostoucí tendenci, nehledě na zhoršení celkových mezikorejských vztahů a navýšení obchodu KLDR s ČLR.

K zásadnímu meziročnímu poklesu o 42 % došlo následně v roce 2013, a to z důvodu pět měsíců trvajícího zavření průmyslové zóny Kaesong. Hodnota obchodu ve výši 1 135,9 mld. USD byla nejnižší od roku 2005, kdy celkový obrat dosahoval 1,06 mld. USD. Průmyslový komplex byl uzavřen na počátku dubna 2013 poté, co KLDR stáhla veškeré své pracovníky, zaměstnané ve 123 firmách KR. Otevřen byl v září 2013 po souhlasu Pchjongjangu a jeho příslibu, že nebude podobný krok v budoucnu opakovat.

V roce 2014 pak došlo k raketovému růstu mezikorejského obchodu. Jeho hodnota dosáhla více než dvojnásobku hodnoty roku 2013 a i v porovnání s rokem 2012, představujícím do té doby historické maximum, vzrostl obrat vzájemné obchodní výměny o 19 %. Hlavními položkami vzájemného obchodu KLDR a KR, které stály i za nárůstem celkové výměny, jsou především elektronika a textilní výrobky.

K 10. únoru 2016 ovšem byla průmyslová zóna Kaesong opětovně uzavřena, tentokrát na popud KR, která přistoupila k uzavření zóny coby jednomu z jednostranných opatření v nesouhlas s jaderným testem a testem rakety dlouhého doletu, které provedla KLDR na začátku ledna, resp. února t.r. V souvislosti s tím i přijetím dalších sankčních opatření je tedy možné očekávat opětovný pokles obchodu mezi KLDR a KR.

Obchod mezi KLDR a KR (mil. USD)

 

2010

2011

2012

2013

2014

z KR do KLDR

868,3

800,2

897,2

520,6

1 136,4

z KLDR do KR

1 043,9

913,7

1 074,0

615,2

1 206,2

Celkem

1 912,2

1 713,9

1 971,1

1 135,9

2 342,6

zdroj: Bank of Korea

Obchodní výměna EU s KLDR má spíše klesající tendenci, vzhledem k nízkým objemům celkové výměny nejsou překvapující i relativně významné procentuální výkyvy. V roce 2015 dosahoval vzájemný obchod obratu 30 mil. EUR, na kterých se podílely vývozy EU do KLDR výší 19 mil. EUR a dovozy EU z KLDR výší 11 mil. EUR.

EU z KLDR dováží především stroje a přepravní zařízení (v roce 2015 v hodnotě 5 mil. EUR) a chemikálie a příbuzné výrobky (4 mil. EUR), přičemž některé položky mají velmi pravděpodobně původ v průmyslové zóně Kaesong. EU exportuje chemikálie a příbuzné výrobky (6 mil. EUR), stroje a přepravní zařízení (5 mil. EUR), potraviny a živá zvířata (2 mil. EUR), spotřební zboží (2 mil. EUR) a nápoje a tabák (2 mil. EUR).

Největším dlouhodobým obchodním partnerem KLDR je v rámci zemí EU Německo. V roce 2015 exportovalo do KLDR zboží v hodnotě 7,299 mil. EUR a importovalo zboží v hodnotě 4,745 mil. EUR. Nutno říci, že oproti roku 2012 se jedná o značné snížení objemu obchodu – tehdejší vývozy Německa byly ve výši 19,65 mil. EUR a dovozy 12,05 mil. EUR (údaje statistického úřadu DE).

Obchodní bilance EU s KLDR (mil. EUR, %)

 

Import

Meziroční nárůst

Export

Meziroční nárůst

Bilance

Obchodní výměna

2007

63

-59,3

59

-53,8

-4

121

2008

111

77,6

96

63,0

-16

207

2009

51

-54,2

73

-23,7

22

124

2010

99

94,8

68

-6,8

-31

167

2011

117

17,7

42

-38,0

-75

159

2012

23

-80,2

48

13,0

24

71

2013

117

407,5

29

-39,1

-88

146

2014

17

-85,7

18

-39,5

1

34

2015

11

-33,1

19

9,4

8

30

Zdroj: Evropská komise

S ohledem na aktivity KLDR v rámci vývoje ZHN včetně jejich nosičů Evropská komise omezuje vstup vyjmenovaných osob pod sankcemi na území států Schengenské úmluvy a obchodování s některými osobami a subjekty z KLDR.

RB OSN přijala ke 2. březnu 2016 v reakci na čtvrtý jaderný test KLDR z 6. ledna 2016 a test rakety dlouhého doletu ze 7. února 2016 rezoluci č. 2270 (2016), kterou zpřísnila dosavadní sankce vůči KLDR. Mezi nová opatření patří další kritéria, podle nichž jsou na sankční seznam zařazovány osoby a subjekty, na které se vztahuje zmrazení majetku, odvětvové zákazy týkající se získávání zlata, titanové rudy, vanadové rudy, minerálů vzácných zemin, uhlí, železa a železné rudy ze Severní Koreje, zákazy prodeje nebo dodávek leteckých pohonných hmot, zákazy týkající se udržování korespondenčních bankovních vztahů a společných podniků s bankami a subjekty s vazbami na Severní Koreu, jakož i další omezující opatření v odvětví dopravy. Zákazy jsou rozšířeny i na převody a obstarávání věcí, které by mohly přispět k rozvoji operačních schopností ozbrojených sil KLDR nebo jejichž vývoz by mohl podpořit či posílit operační schopnosti ozbrojených sil jiného členského státu OSN mimo území KLDR.

EU transformovala opatření stanovená v rezoluci 2270 (2016) do unijního práva přijetím rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/476 ze dne 31. března 2016 a nařízením Rady (EU) 2016/682 ze dne 29. dubna 2016. Ke dni 19. května přijala v rámci autonomních opatření EU rozhodnutí, kterým došlo k rozšíření sankčního seznamu o 18 osob a 1 subjekt, a pokračuje ve finalizaci právních aktů s dalšími autonomními opatřeními.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V KLDR v současné době existuje na 26 zvláštních ekonomických zón. Mezi nejznámější a nejúspěšnější z nich patří průmyslový komplex Kaesong na hranicích s Jižní Koreou a nejstarší zvláštní ekonomická zóna Rason. Ostatní zóny jsou spíše menší a nedaří se jim příliš lákat zahraniční investory. O ne příliš velké úspěšnosti těchto projektů svědčí skutečnost, že i komplex Kaesong je od února 2016 opětovně uzavřen a rozvoj zóny Rason od roku 2013 stagnuje. KLDR však přesto pokračuje v otevírání nových zón – v roce 2015 byly nově vyhlášeny Zvláštní zóna pro mezinárodní cestovní ruch Mubong v obci Samjiyon a ekonomická zóna Kyongwon v Ryudasom-ri.

Průmyslový komplex Kaesong

Průmyslový komplex Kaesong (KIC – Kaesong Industrial Complex) byl otevřen v roce 2004 přímo u demilitarizované zóny na území KLDR. V r. 2012 zde 123 společností z KR zaměstnávalo 53 507 severokorejských dělníků a bylo vyprodukováno zboží v hodnotě 470 mil. USD. Kapacita KIC s ohledem na rozlohu a předpřipravenou infrastrukturu je dvakrát až třikrát větší, bouřlivý rozvoj se však z důvodu ochlazení vztahů zpomalil a v dubnu 2013 KLDR jednostranně provoz zastavila. K jeho obnovení došlo až od září 2013. V únoru 2016 však byl KIC opět uzavřen, tentokrát z popudu KR.

Produkty vyráběné v KIC jsou rozmanité: oblečení a textil (71 společností), kuchyňské příslušenství (4 společnosti), automobilové součástky (2 společnosti), polovodiče (2 společnosti), kazety do tiskáren (1 společnost) atd. KR a KLDR se snaží přilákat do této zóny i další zahraniční investory. Za tímto účelem bylo dne 12. září 2014 v rámci Administrativní agentury KIC otevřeno Centrum pro podporu zahraničních investic s cílem propagovat KIC a poskytovat konzultační služby potenciálním zahraničním investorům.

KIC je pro KR (a rovněž USA) politicky poněkud sporným projektem, který na jedné straně pomáhá udržet stabilitu na Korejském poloostrově, ale na straně druhé je nezanedbatelným zdrojem příjmů pro režim KLDR (za rok 2015 se mělo jednat o 120 mil. USD). Jedná se sice o peníze vyplácené na mzdy, ty však firmy platí přímo státu, který si už řeší odměňování zaměstnanců po svém. Zejména s ohledem na tuto skutečnost přistoupila KR dne 10. února 2016 k rozhodnutí KIC uzavřít. Jednalo se o jednostranné omezující opatření přijaté KR v reakci na čtvrtý jaderný test KLDR z počátku ledna a test rakety dlouhodobého doletu z počátku února 2016.

Statistiky pro průmyslový komplex Kaesong

 

 

 

 

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015.3

Počet KR firem

93

117

121

123

123

123

125

124

Počet KLDR pracovníků

38 931

42 561

46 284

49 866

53 448

52 329

53 947

54 060

Počet KR pracovníků

1 055

935

804

776

786

751

815

805

Roční produkce         (mil. USD)

251

256

323

402

470

224

470

136

                       

Zdroj: Ministerstvo znovusjednocení KR

Zvláštní ekonomická zóna Rason

Nejstarší severokorejská speciální ekonomická zóna Rason umístěná v severovýchodní části KLDR (města Rajin a Sonbong) poblíž hranic s Čínou a Ruskem byla založena v roce 1991. Během pětadvaceti let své existence však zóna v zásadě nepřilákala žádné významné investice v důsledku nedostatečného zájmu soukromých subjektů a chybějící významnější podpory vedení KLDR. Základní příčina neúspěchu na rozdíl od rychle se rozvíjejících zón v Číně byla v tom, že v ČLR byla uskutečněna řada dalších ekonomických reforem, zatímco v KLDR byly nabídnuty jen menší daně a levná pracovní síla. Spíše ze strategických důvodů o zónu začaly projevovat zájem ruské a čínské společnosti, které si dlouhodobě pronajaly dva z pěti přístavních mol a začaly masivněji investovat do dopravní infrastruktury. Získaly tak nejen celoročně využitelný přístav, ale Čína navíc ještě přístup k Japonskému moři, který je součástí ambiciózního čínského plánu při rozvoji provincie Jilin. Číně to dává velkou příležitost k rozvoji této méně rozvinuté severovýchodní oblasti, hlavně díky očekávanému růstu obchodu s Japonskem. Rozvoj transportních možností mezi severokorejskou zónou Rason a čínskou provincií Jilin včetně několika kroků k zabezpečení energetických dodávek do této oblasti indikují vážný zájem ČLR.

V září 2013 došlo ke zprovoznění železniční trati mezi RF (město Chasan), zónou Rason a severokorejským přístavem Rajin. Podle společného korejsko-ruského projektu bude RF využívat železnici a přístav pro přepravu ruského uhlí do ČLR. Ke změně původního projektu došlo poté, co KR odstoupila od záměru přepravovat kontejnery z KR do Rajinu a následně po železnici do Ruska a Evropy. 

Od roku 2013 však další rozvoj zóny opět stagnuje. Největším projektem zde je v současnosti renovace mostu Quanhe – Wonjong, spojujícího Rason s čínským městem Hunchun. Projekt byl plánován na rok 2016. Plány na zavedení elektrické energie z Hunchun však byly v roce 2013 po jaderném testu KLDR odloženy. V zóně Rason působilo koncem roku 2015 na 129 zahraničních firem. Během roku 2014 se však podmínky působení firem v zóně Rason výrazně zhoršily (zpřísněné kontroly na hranicích, omezení prodeje benzínu a dodávek elektřiny) a v prosinci 2015 byl i zaveden poplatek za vstup do zóny.

V zásadě celá KLDR, nejenom zóna Rason, potřebuje úspěšné „příběhy“ zahraničních investic, kterých je prozatím minimálně. Usilovná propagace „úspěchů“ Orascomu vedením KLDR (dosažených za poněkud podivných, tajemných a obtížně přenositelných podmínek osobní přízně bývalého vůdce Kim Čong-ila) se však nezdá být pro potenciální zahraniční investory stále dostatečně zajímavá. Krom toho se i Orascom (egyptská firma v oblasti telekomunikací, která se v KLDR podílí na vedení joint-venture podniku Koryolink – poskytovatel telekomunikačních služeb) od konce roku 2015 potýká s problémy (zejm. kvůli vzniku státem řízeného konkurence, problémům s repatriací zisků apod.).

Další zvláštní ekonomické zóny

KLDR se snaží rozšířit počet zvláštních ekonomických zón (ZEZ) o Nampo (přístav cca 60 km od Pchjongjangu), Haeju (jih) a Sinuiju (provincie Severní Pyongan). Jde však zatím pouze o úvahy, v realitě neexistují v tomto směru žádné náznaky, že by docházelo k realizaci.

Počátkem roku 2013 byl oznámen záměr zřídit jednu ZEZ v každé z provincií KLDR, v červenci 2014 zase 6 jiných ekonomických zón, včetně hlavního města Pchjongjangu a oblasti poblíž hranice s KR. Zatím však není vidět žádné známky realizace těchto záměrů.

Nedošlo ani k velkému pokroku v budování již předtím uzákoněných dvou ZEZ společně s Čínou na ostrovech v ústí hraniční řeky Yalu (v okolí měst Dandong – ČLR – a Sinuiju v KLDR). Pohraniční obchodní zóna Guomenwan v Dandongu byla přes její dokončení již o dva roky dříve otevřena až v říjnu 2015. Jejím účelem má být podpora obchodu KLDR s Číňany žijícími do 20 km od hranic prostřednictvím snížení cel na nízkoobjemové obchody. V zóně Sinuiju Čína postavila koncem roku 2014 most přes řeku Jalu, nicméně KLDR nebyla pro nový hraniční přechod stále schopná vybudovat potřebnou související administrativní a dopravní infrastrukturu.

V roce 2014 byla vyhlášena zvláštní ekonomická zóna Wonsan – Mt. Kumgang na jihovýchodě KLDR. Jedná se o jediný projekt tohoto typu, který oficiálně navštívil i vůdce Kim Čong-un. Zóna je zaměřená na cestovní ruch. Začátkem roku 2015 byla založena korporace pro rozvoj zóny Wonsan, jejímž účelem je lákat do zóny zahraniční investice. Cíl KLDR přilákat do zóny milion turistů ročně a do roku 2020 zvýšit tento počet na dva miliony však zůstává vzhledem k podmínkám stanoveným KLDR nereálným.

V roce 2015 byly dále vyhlášeny Zvláštní zóna pro mezinárodní cestovní ruch Mubong v obci Samjiyon (asi 37 km od hory Paektu) a ekonomická zóna Kyongwon v Ryudasom-ri poblíž hranic s Čínou (Hunchun), z nichž ovšem ani jedna doposud nejeví známky fungování.

Problémy jasně převažují nad úspěchy v této sféře a vše je způsobenou neochotou vedení KLDR otevřít ekonomiku investicím na základě mezinárodně platných principů, a nikoliv jejich vlastních, které nepředstavují skutečnou ochranu zahraničních (ani čínských!) investic.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Investiční klima je nepříznivé a riskantní, o čemž výmluvně svědčí Index ekonomické svobody, uveřejňovaný pravidelně think-tankem Heritage Foundation. V něm se KLDR v roce 2016 opětovně umístila na posledním 178. místě ve světě. Před KLDR figurují Kuba, která má celkový počet bodů 29,8, Venezuela (s počtem 33,7 b.) a Zimbabwe (38,2 b.), přičemž KLDR byla ohodnocena pouze 2,3 body. Pro srovnání lze uvést, že v témže srovnávacím indexu zaujímá KR 27. místo se 71,7 body a ČR je na 21. místě se 73,2 body. Investice v KLDR je zatím riskantním podnikem, relativně zajímavý by mohl být barterový obchod, outsourcing v oblasti služeb, jako je programování, tvorba databází, vývoj softwaru, animátorská studia atp. Nicméně jakýkoliv druh podnikání je nadále vysoce rizikový. KLDR ve snaze přilákat zahraniční kapitál provedla několik legislativních změn, ale vynutitelnost práva za stávajících podmínek by mohla být pro soukromého investora neřešitelným problémem. Nejistotu ještě zvyšuje pokračující klima militarizované a centrálně plánované ekonomiky a zčásti také probíhající změny v nejvyšším vedení země. V současné době jsou navíc investice značně komplikované zpřísněnými mezinárodními sankcemi, přijatými vůči KLDR v březnu 2016 v reakci na její čtvrtý jaderný test a test rakety dlouhého doletu z počátku roku.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

KLDR přijala v r. 1984 první zákon o společných podnicích, který otevřel cestu zahraničním investorům. Tento zákon byl aktualizován v roce 1991. Legislativní předpis je založen na čínském modelu včetně daňových a jiných úlev pro zahraniční investory. V roce 2004 byla založena obchodní komora (Chamber of Commerce), která spravuje zahraniční obchod. Od té doby KLDR přijala již cca 60 zákonů a nařízení usnadňujících příliv zahraničních investic a vytvořila i zvláštní administrativní zóny (Free Trade District Act). V těchto zónách je nabízeno nižší zdanění. V březnu 2012 vláda KLDR odsouhlasila dodatky k zákonu o zahraničních investicích, který částečně vyslyšel kritiku původního zákona.

V KLDR působí přes 200 společných podniků se zahraniční účastí (ČLR) v hodnotě cca 400 mil. USD. Dále je zde několik desítek společných podniků s účastí korejských krajanů z Japonska.

Větší dynamice zahraničních investic v KLDR obecně brání samotný ekonomický systém, nedostatky v zákoně o společných podnicích, nedokonalá infrastruktura a špatné zásobování energií a surovinami. Základní překážkou je i politický systém, který svou válečnickou rétorikou odrazuje zahraniční investory.

Komplikací pro další investice jsou i zpřísněné mezinárodní sankce, přijaté Radou bezpečnosti OSN v rámci rezoluce č. 2270 (2016) v březnu 2016 v reakci na čtvrtý jaderný test KLDR a její test rakety dlouhého doletu z počátku roku. Občanům i dalším entitám z EU by měly být nově investice do KLDR přímo zakázány autonomními opatřeními EU, které jsou přijímány nad rámec transpozice opatření stanovených v rámci rezoluce RB OSN č. 2270 (2016). Autonomní opatření EU jsou v současné chvíli v závěrečné fázi projednávání.

Znění jednotlivých zákonů v oblasti investování a zakládání podniků se zahraniční účastí.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: