Korea (Severní - KLDR): Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

24. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR Pchjongjang (Korejská lidově demokratická republika)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Korejská lidově demokratická republika

Premiér: Pak Pong Ju

Vicepremiéři: Ro Tu Chol, Kim Yong Jin, Ri Mu Yong, Ri Chol Man, Kim Tok Hun, Im Chol Ung, Choe Yong Gon

Úřad vlády

ministr/předseda státní komise/prezident

Ministerstvo ozbrojených sil

Jang Jong Nam

Ministerstvo zahraničních věcí

Ri Yong Ho

Ministerstvo státní bezpečnosti

Kim Won Hong

Ministerstvo veřejné bezpečnosti

Choe Pu Il

Státní plánovací komise

Ro Tu Chol

Ministerstvo uhelného průmyslu

Mun Myong Hak

Ministerstvo energetiky

Kim Man Su

Ministerstvo jaderné energetiky

Ri Je Son

Ministerstvo těžebního průmyslu

Ri Hak Chol

Ministerstvo hutního průmyslu

Ri Yong Kwang

Ministerstvo ropného průmyslu

Pae Hak

Ministerstvo strojního průmyslu

Ri Jong Guk

Ministerstvo elektrotechnického průmyslu

Kim Jae Song

Ministerstvo stavebnictví a stavebního materiálu

Tong Jong Ho

Ministerstvo železniční dopravy

Jon Gil Su

Ministerstvo pozemní a námořní dopravy

Kang Jong Kwan

Ministerstvo zemědělství

Ri Chol Man

Ministerstvo chemického průmyslu

Ri Mu Yong

Ministerstvo lehkého průmyslu

(An Jong Su)---

Ministerstvo vnějších ekonomických vztahů

(Ri Ryong Nam)---

Ministerstvo lesnictví

Han Ryong Guk

Ministerstvo rybolovu

Ri Hyok

Ministerstvo městského řízení

Kang Yong Su

Ministerstvo půdy a ochrany životního prostředí

Kim Kyong Jun

Ministerstvo státní stavební kontroly

Kwon Song Ho

Ministerstvo obchodu

Kim Kyong Nam

Ministerstvo zásobování a administrace potravin

Mun Ung Jo

Ministerstvo potravinářského průmyslu a průmyslu spotřebního zboží

Jo Yong Chol

Ministerstvo rozvoje přírodních zdrojů

Ri Chun Sam

Ministerstvo (všeobecného) školství

Kim Sung Tu

Ministerstvo vysokého školství

Thae Hyong Chol

Ministerstvo pošt a telekomunikací

Sim Chol Ho

Ministerstvo financí

Choe Kwang Jin

Ministerstvo kultury

Pak Chun Nam

Ministerstvo práce

Jong Yong Su

Ministerstvo veřejného zdravotnictví

Kang Ha Guk

Ministerstvo tělovýchovy

Kim Yong Hun

Národní akademie věd

Jang Chol (prezident)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 24 720 mil. obyvatel (odhad  7/2013), 198 obyv./km2 (50. na světě)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:  0,85% (1993-2008).

Demografické složení:

  • 0–15 let 24,9 %
  • 15–64 let 68,1 %
  • 65 let a více 8,7 %

Počet obyvatel: 24,983 mil. obyvatel (odhad  7/2015, cca 51. místo na světě), 205 obyv./km2

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva:  0,53 % (odhad 2015)

Demografické složení:

  • 0–14 let 21,21 % (2 692 482 mužů / 2 606 842 žen)
  • 15–24 let 16,08 % (2 027 480 mužů / 1 989 839 žen)
  • 25–54 let 44,04 % (5 511 569 mužů / 5 491 236 žen)
  • 55–64 let 8,76 % (1 034 064 mužů / 1 154 141 žen)
  • 65 let a více 9,91 % (852 962 mužů / 1 622 590 žen)

Národnostní složení:

Národnostní složení je mimořádně homogenní. Kromě Korejců jsou přítomny pouze zanedbatelné komunity Číňanů a etnických Japonců.

Náboženské složení:

Obyvatelstvo je v důsledku společensko-politických podmínek výrazně ateistické, ve vztahu k domácímu obyvatelstvu není režimem tolerováno; v zemi okrajově přežívá buddhistická a konfuciánská tradice, dále nepočetná komunita křesťanů a církve „božské cesty“ (Chondogyo); veškeré náboženské aktivity jsou pod kontrolou státu; pro vytvoření iluze náboženské svobody existují náboženské skupiny sponzorované vládou.

 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Na základě odhadů jihokorejské Bank of Korea, BOK (jedná se o jediná alespoň trochu konzistentní statistická data, která lze získat, neboť režim KLDR nevydává statistické ročenky a veškerá relevantní data jsou před cizinci velmi pečlivě utajována; tato data z KR samozřejmě nelze na ZÚ nijak ověřit) došlo v roce 2014 k lehkému meziročnímu nárůstu HDP, a to o 1,0 %. Od roku 2012 se tempo růstu HDP mírně zpomaluje. V roce 2012 dosahoval meziroční růst HDP zhruba 1,3 %, v roce 2013 již byl odhadován jen na 1,1 %.

Za poslední roky lze o nejvyšším růstu HDP hovořit v souvislosti s rokem 2008, kdy byl odhadován meziroční nárůst na 3,1 %. V letech 2009 a 2010 hovoří odhady naopak o poklesu HDP. Následné zlepšení ukazatele HDP v r. 2011 lze připsat efektu nasměrování investic i dodatečné zaměstnanosti (desetitisíce studentů a vojáků) do stavebnictví v důsledku masivního úsilí k propagandisticky laděným oslavám v roce 2012. Přispěla i vyšší produkce zemědělství. Zvýšení HDP v r. 2012 je připisováno zvýšení výroby v sektorech lehkého, těžkého a chemického průmyslu, zemědělství, lesního hospodářství a rybolovu. V roce 2013 dle BOK zaznamenal stavební sektor pokles, v důsledku příznivého počasí se však zvýšila zemědělská produkce. Růst v tomto roce posílila také vzrůstající těžba uhlí a železné rudy. Za růstem HDP v roce 2014 stálo podle BOK především zvrácení negativního trendu v oblasti stavebnictví a zrychlený růst v sektoru služeb, oproti tomu zemědělství, lesnictví a rybolov a těžký a zpracovatelský průmysl vykazují podle odhadů zpomalení růstu.

 

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

růst HDP (%)

-1,2

3,1

-0,9

-0,5

0,8

1,3

1,1

1,0

Zdroj: Bank of Korea


Vývoj HDP v KLDR podle odvětví (odhadovaná meziroční změna HDP v %)

 

 

2009

2010

2011

2012

2013

2014

zemědělství, lesnictví a rybářství

-1,0

-2,1

5,3

3,9

1,9

1,2 

těžba a výroba

-2,3

-0,3

-1,4

1,3

1,5

1,1 

       těžba

-0,9

-0,2

0,9

0,8

2,1

1,6

       výroba

-3,0

-0,3

-3,0

1,6

1,1

0,8

              (lehký průmysl)

(-2,1)

(-1,4)

(-0,1)

(4,7)

(1,4)

(1,5)

              (těžký průmysl)

(-3,5)

(0,1)

(-4,2)

(0,2)

(1,0)

(0,5)

elektřina, plyn a voda

0,0

-0,8

-4,7

1,6

2,3

-2,8

stavebnictví

0,8

0,3

3,9

-1,6

-1,0

1,4

služby

0,1

0,2

0,3

0,1

0,3

1,3

               (vládní sektor)

(0,5)

(0,2)

(0,1)

(-0,2)

(0,3)

(1,6)

               (ostatní)

(-0,8)

(-0,3)

(0,6)

(0,8)

(0,4)

(0,5)

HDP růst

-0,9

-0,5

0,8

1,3

1,1

1,0

                 

Zdroj: Bank of Korea 

Produkce v oblasti zemědělství, lesnictví a rybářství v roce 2014 vzrostla navzdory poklesu produkce kukuřice a brambor, a to díky živočišné výrobě (zejm. chovu prasat), a především růstu v oblasti rybolovu. Růst v tomto sektoru však od roku 2011 výrazně zpomaluje.

Těžební sektor zaznamenal pozitivní 1,6% růst, a to zejména díky zvýšené těžbě uhlí a nekovových minerálů. V předchozím roce (2013) však byl růst rychlejší (2,1 %).

Sektor výroby rovněž mírně meziročně vzrost, a to o 0,8 %. V porovnání s předchozími dvěma lety se však jedná opět o zpomalení růstu. K pozitivnímu vývoji přispěl zejména lehký průmysl (růst o 1,5 %). V rámci něho došlo k růstu v oblasti výroby textilu, oděvů a obuvi, zatímco např. produkce potravin a nápojů zůstala na úrovni roku 2013. Oproti tomu těžký a chemický průmysl vzrostl meziročně pouze o 0,5 %. Nárůst sektoru udržel navzdory poklesu v oblasti výroby kovů a strojů růst v oblasti uhelných produktů a oceli.

Sektor elektřiny, plynu a vody meziročně poklesl o nezanedbatelných 2,8 %, a to především kvůli výrobě elektřiny (hydroelektrická energie). V roce 2013 přitom tento sektory vykázal meziroční nárůst 2,3 %.

Oproti předchozím dvěma letům však došlo k pozitivnímu vývoji v oblasti stavebnictví, kde je meziroční nárůst odhadován na 1,4 %. Za příznivým vývojem stojí zejména stavba budov. Oproti tomu stavba silnic a elektráren poklesla.

V porovnání s předchozím vývojem si polepšil rovněž sektor služeb, jenž vykázal meziroční nárůst zhruba o 1,3 %. Na růstu se podílely služby vládního sektoru (růst o 1,6 %), ale též služby v oblasti dopravy a komunikace (růst o 1,1 %) a v neposlední řadě i velkoobchod a maloobchod a služby v oblasti pohostinství a ubytování (růst o 0,8%).

Tabulka níže představuje podíl jednotlivých odvětví na tvorbě HDP.

Podíl jednotlivých odvětví na celkovém nominálním HDP KLDR

 

2012

2013

2014

zemědělství, lesnictví a rybářství

23,4

22,4

21,4

těžba a výroba

35,9

35,7

34,4

       těžba

14,0

13,6

13,1

       výroba

21,9

22,1

21,3

              (lehký průmysl)

(6,7)

(6,8)

(6,9)

              (těžký průmysl)

(15,2)

(15,4)

(14,4)

elektřina, plyn a voda

3,5

4,1

4,3

stavebnictví

7,8

7,8

8,2

služby

29,4

30,0

31,3

               (vládní sektor)

(21,3)

(21,7)

(22,7)

               (ostatní)

(8,2)

(8,4)

(8,6)

HDP

100,0

100,0

100,0

Zdroj: Bank of Korea 

Absolutní hodnota HDP země však zůstává neznámá. Dle odhadu „think-tanku“ KR Hyundai Research Institute (HRI) činil v r. 2013 HDP KLDR na hlavu 854 USD, což je o 39 USD více, než v r. 2012 a představuje 4,8% meziroční vzrůst. Zvýšení HDP zpráva HRI připisuje zvýšené produkci obilovin v důsledku příznivého počasí a rovněž zvýšeným investicím do různých průmyslových sektorů. KLDR zaostává daleko za zeměmi jako Čína (HDP na hlavu 6 569 USD), Vietnam (1 896 USD) nebo Laos (1 490 USD). Země se srovnatelnou hladinou HDP na obyvatele zahrnují Bangladéš (899 USD) a Myanmar (915 USD).

Odhady se ovšem značně liší. OSN odhadovala výši HDP KLDR na obyvatele za stejné období (rok 2013) pouze na 621 USD, zatímco BOK na dvojnásobek odhadu OSN, 1 251 USD. Konečně CIA World Factbook odhadl výši HDP/obyv. na 1 800 USD, byť tento údaj nelze s ostatními odhady přímo srovnávat, neboť nepředstavuje výši nominálního HDP, ale HDP vyjádřeného v paritě kupní síly. Odhad HRI, který představuje zhruba průměr mezi odhady, dosahuje výše, které dosahovala Jižní Korea v roce 1976.

Nominální hrubý národní důchod (GNI) KLDR dle údajů BOK v roce 2014 činil 34,2 bilionů KRW, což je v přepočtu zhruba 29,894 mld. USD, které představují asi 2,3 % GNI Korejské republiky v témže roce. GNI KLDR v přepočtu na obyvatele je za rok 2014 zhruba 1,388 mil. KRW, tj. cca 1 220 USD. Pouze pro srovnání – GNI KLDR v roce 2013 činil odhadem 33,3 mld. USD.

Míra nezaměstnanosti v KLDR zůstává podle odhadů Světové banky po několik let na téměř neměnné úrovni 4,1 % (odhad za rok 2014). Na rekordně nízké úrovni 2,6 % se pohybovala v roce 1995, následně výrazně narostla až na rekordních 4,6 % v roce 1998. Od té doby se drží na úrovni kolem 4,1 až 4,2 %.

Vývoj v teritoriu:

Vedení KLDR je na jedné straně pravděpodobně jasné, že bez strukturálních reforem ekonomiky a masivních zahraničních investic nemůže ani přes trvalou platnost základního pilíře oficiální ideologie – politiky čučche (soběstačnosti, spoléhání na vlastní síly a zdroje) dojít k zásadnímu zlepšení ekonomické situace. Na druhou stranu nemůže v žádném případě veřejně (před domácím publikem) tuto skutečnost připustit. Přesto si nové vedení začíná zřejmě potřebu většího důrazu na ekonomický rozvoj uvědomovat. Svědčí o tom jistý posun od politiky songun (upřednostňování armády), prosazované Kim Čong-ilem, k politice bjongjin (souběžný rozvoj vojenských schopností a ekonomiky) nového vůdce Kim Čong-una. Politika bjongjin neznamená opuštění politiky songun, jako spíše její doplnění. Současný důraz na rozvoj armády (a zejména jaderných schopností) a hospodářství potvrdil sedmý sjezd Korejské strany práce konaný ve dnech 6.–9. května 2016. Na sjezdu vůdce Kim Čong-un představil i pětiletou strategii pro ekonomický růst země (na roky 2016–2020), jejímž předpokladem by mělo být mj. zlepšení dodávek elektrické energie a která by měla cílit zlepšení živobytí obyvatelstva, konkrétní plány na povzbuzení hospodářského růstu ovšem předloženy nebyly.

Situace v zemi je přitom značně tíživá. Ačkoli v letech 2013 a 2014 (odhad FAO) sice došlo, především z důvodu příznivého počasí, k mírnému zvýšení produkce základních potravin (rýže, kukuřice), zůstávala KLDR nadále závislá na zahraniční potravinové pomoci. Za rok 2015 se závislost KLDR ještě prohloubila, kvůli meziročnímu poklesu severokorejské produkce potravin o 9 % (z 5,9 mil. tun v roce 2014 na 5,4 mil. tun v roce 2015). Nejdramatičtější pokles zaznamenala produkce rýže (meziročně o 26 %), a to z důvodu poklesu intenzity dešťů a nedostatku vhodné vody pro zavlažování (podíl na poklesu má podle FAO i nedostatek pohonných hmot a hnojiv). Celková ekonomická situace je nadále velmi špatná, k očekávanému zlepšení životní úrovně obyvatelstva nedošlo.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet každoročně schvaluje Nejvyšší lidové shromáždění na svém jarním zasedání. Rozpočet na rok 2016 však schvalovalo mimořádně pouze prezidium Nejvyššího lidového shromáždění, zřejmě kvůli chystanému sjezdu Korejské strany práce a v souvislosti s ním probíhající 70denní kampani. Rozpočet je naplánován ministerstvem financí v koordinaci se Státní plánovací komisí. Státní rozpočet je důležitým nástrojem plánované ekonomiky. Hlavní výdaje státního rozpočtu směřují do vojenské oblasti, sociálně-kulturní oblasti a do zajištění fungování ekonomiky.

Státní rozpočet KLDR není zveřejňován, jedná se o přísně utajovanou informaci nejenom před cizinci, ale i před vlastními občany. Obvykle je zveřejňováno pouze několik málo vybraných údajů o struktuře rozpočtu a výběrově pak také nárůst některých kapitol rozpočtu proti předchozímu roku. Veškeré údaje jsou jen v relativním vyjádření a navíc ne příliš důvěryhodné. V žádném případě nelze z těchto kusých dat dovodit vývoj celkového rozpočtu v domácí měně, a tím méně v přepočtu na USD či EUR.

Po zasedání Prezidia Nejvyššího lidového shromáždění KLDR dne 30. března 2016 bylo oznámeno, že příjmová stránka státního rozpočtu předchozího roku 2015 byla naplněna na 113,8 %, což představuje vzrůst oproti roku 2014 o 5 %. Rozpočtové výdaje odpovídaly 99,9 % plánovaného objemu, což představuje oproti r. 2014 nárůst o 5,6 %. Na národní obranu bylo (oficiálně) vynaloženo 15,9 % celkových výdajů. Dalších 47,5 % výdajů směřovalo do budování národní ekonomiky a 36,6 % výdajů bylo vynaloženo na vzdělání, lékařskou péči, sport, hudbu a umění.

Příjmy státního rozpočtu na r. 2016 by měly být oproti r. 2015 o 4,1 % vyšší. Výdaje rozpočtu na r. 2015 by měly vzrůst o 5,6 %, z toho výdaje na rozvoj těžkého a lehkého průmyslu o 4,8 %, na zemědělství o 4,3 %, na rybolov o 6,9 %, na rozvoj hlavního města o 13,7 %, na lesnictví o 7,5 %, na rozvoj vědy a technologie o 5,2 %, na vzdělávání o 8,1 %, na zdravotnictví o 3,8 %, na sport o 4,1 % a na kulturu o 7,4 %. Na národní obranu by mělo být oficiálně vynaloženo 15,8 % rozpočtových výdajů.

Na národní obranu se každoročně oficiálně vynakládá pouze cca 16 % rozpočtu, tento údaj je však mnohými analytiky zpochybňován a označován za značně podhodnocený, a to i ve vztahu ke kdysi zveřejněnému údaji vlády KLDR, že na obranu vynakládá 570 mil. USD.

Pokud byla pravdivá informace, kterou podal bývalý tajemník Korejské strany práce Hwang Čang-jop, který uprchl v roce 1997 do KR a podal tuto informaci o době Kim Čong-ila, může Kim Čong-un stejně jako jeho otec osobně volně disponovat až 20 % státního rozpočtu. Hwang Čang-jop rovněž sdělil, že pouze 30 % státního rozpočtu je určeno na veřejné služby (tedy pro obyvatelstvo) a až 50 % je určeno pro činnost armády (oproti režimu uváděných max. 16 %).

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Údaje týkající se platební bilance a devizových rezerv nejsou zveřejňovány.

V důsledku platební neschopnosti podniků se KLDR v minulosti v zahraničí zadlužila ve výši asi 12,5 mld. USD, z toho 40 % vůči západním a 60 % vůči bývalým socialistickým zemím. Věřiteli jsou RF, ČLR, Švédsko, Írán, 140 západních bank (V. Británie, Rakousko, Nový Zéland, Japonsko a další) a nadnárodní společnosti (např. Shell Oil Co.).

Ve věci dluhu vůči ČR došlo naposledy k jednání v roce 2010, ale se značně rozdílnými představami o vypořádání. Severokorejská strana chtěla splatit pouze 5 %, a to navíc formou dodávek ženšenu, za výnos z něhož by ČR organizovala školení a exkurse pro experty z KLDR v ČR. Dluh KLDR vůči ČR je ale ve srovnání s výše uvedenými sumami celkové zadluženosti země pouze minimální.

V případě Ruska došlo k vyřešení dluhu ve výši 11 mld. USD, ze kterého RF velkoryse zcela odepsala cca 10 mld. USD a zbylou část hodlá investovat v KLDR do energetiky, zdravotnictví, dopravní infrastruktury a dalších projektů, o jejichž realizaci bude spolurozhodovat.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní sektor v KLDR není principiálním zdrojem kapitálu pro rozvoj ekonomiky, protože socialisticky plánované hospodářství je založeno na systému subvencí z centrálně řízených zdrojů. Nicméně bankovní sektor hraje důležitou roli, protože centrální banka je pověřena tiskem peněz a s tím spojenou kontrolou oběhu místní měny. Bankovní systém KLDR pracuje jako monobankovní, protože Central Bank of DPRK plní nejen funkci centrální banky, ale provádí i bankovní podnikání společně s komerčními bankami tím, že poskytuje úvěry podnikům a přijímá depozita od fyzických i právních osob. Centrální banka rovněž vydává předplacené karty označované jako Jonsong, které lze využívat k platbě ve vybraných obchodech.

V roce 1984 vstoupil v platnost Joint-Venture Act, který povolil zakládání společných bankovních ústavů mezi KLDR a korejskými rezidenty v zahraničí.

Mezi nejdůležitější bankovní instituce a pojišťovny v KLDR patří:

  • státní banky: Central Bank of DPRK, Changwang Credit Bank, Credit bank of Korea, Foreign Trade Bank of DPRK, International Industrial Development  Bank, Korea Daesong Bank, Koryo Bank, Kumgang Bank
  • společné banky: Korea Commercial Bank, Korea Joint Financial Co., Korea Joint Venture Bank, Korea Nagwon Joint Financial Co., Korea Rakwon Joint Banking Co., Korea United Development Bank
  • banky se zahraniční účastí: Daesong Credit Development Bank, Golden Triangle Bank
  • pojišťovny: State Insurance Bureau, Korea Foreign Insurance Co., Korea International Insurance Co., Korea Mannyon Insurance Co.

Za stávajících podmínek je téměř nemožné stabilizovat měnu. Hlavními důvody jsou neschopnost průmyslu získat exportem devizy, zadluženost země, politická nestabilita a neexistující přístup k mezinárodním kapitálovým trhům. Zásadní obrat by mohlo přinést pouze zajištění transparentnosti ekonomiky, předkládaných věrohodných statistických údajů, zavedení kontroly peněz v oběhu, zveřejnění údajů o dovozech a vývozech atd. Přes intenzivní asistenci UNDP v oblasti statistiky však zatím nedošlo ke zlepšení situace; jde totiž o kroky mířící proti podstatě fungování režimu, který naopak potřebuje vše utajit.

Problémem jsou nyní i sankční opatření. K 31. 3. 2016 EU mezi subjekty sankcí vůči KLDR přidala pojišťovnu Korea National Insurance Corporation (KNIC), ze které do té doby na seznamu figurovala pouze její pobočka v Hamburku. V odůvodnění stojí, že KNIC „vytváří podstatné příjmy v cizí měně, jež by mohly přispět k programům KLDR souvisejícím s jadernými zbraněmi, s balistickými raketami nebo s jinými zbraněmi hromadného ničení. Kromě toho je sídlo KNIC v Pchjongjangu napojeno na kancelář 39 Korejské strany pracujících, jež je označeným subjektem.“

 

RB OSN přijala ke 2. březnu 2016 v reakci na čtvrtý jaderný test KLDR z 6. ledna 2016 a test rakety dlouhého doletu ze 7. února 2016 rezoluci č. 2270 (2016), kterou zpřísnila dosavadní sankce vůči KLDR. Mezi nová opatření patří další kritéria, podle nichž jsou na sankční seznam zařazovány osoby a subjekty, na které se vztahuje zmrazení majetku, odvětvové zákazy týkající se získávání zlata, titanové rudy, vanadové rudy, minerálů vzácných zemin, uhlí, železa a železné rudy ze Severní Koreje, zákazy prodeje nebo dodávek leteckých pohonných hmot, zákazy týkající se udržování korespondenčních bankovních vztahů a společných podniků s bankami a subjekty s vazbami na Severní Koreu, jakož i další omezující opatření v odvětví dopravy. Zákazy jsou rozšířeny i na převody a obstarávání věcí, které by mohly přispět k rozvoji operačních schopností ozbrojených sil KLDR nebo jejichž vývoz by mohl podpořit či posílit operační schopnosti ozbrojených sil jiného členského státu OSN mimo území KLDR.

EU transformovala opatření stanovená v rezoluci 2270 (2016) do unijního práva přijetím rozhodnutí Rady (SZBP) 2016/476 ze dne 31. března 2016 a nařízením Rady (EU) 2016/682 ze dne 29. dubna 2016. Ke dni 19. května přijala v rámci autonomních opatření EU rozhodnutí, kterým došlo k rozšíření sankčního seznamu o 18 osob a 1 subjekt, a pokračuje ve finalizaci právních aktů s dalšími autonomními opatřeními.

Účty Severokorejců zmrazily v souladu s uplatňovanými zpřísněnými sankcemi vůči KLDR i čínské banky, vč. největší Čínské průmyslové a obchodní banky (Industrial and Commercial Bank of China – ICBC). Zastaveny jsou i všechny transfery v zahraničních měnách přicházející či odcházející na účty se severokorejskými jmény.

V důsledku finančních restrikcí se však začínají v průběhu května 2016 dostávat do problémů i agentury OSN působící v KLDR. Pokud se nepodaří nalézt zahraniční banku, která by byla ochotná provádět transfery prostředků na činnost OSN v KLDR, bude nutné pro nedostatek hotovosti činnost OSN v zemi výrazně omezit.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Všechny přímé daně byly v KLDR zrušeny v roce 1974. KLDR se tak stala první zemí na světě, která nemá přímé daňové zatížení obyvatel. Výsledkem je, že obyvatelé KLDR jsou o to více přímo závislí na vládních službách. Vláda ale vybírá daň z obratu ze všech transakcí mezi výrobci a prodejci. Poplatkům také podléhají farmáři za osivo, hnojiva, vodu na zavlažování a vybavení. Spotřebitelé platí daň za vodu a další „komfort“. Není jasné, kolik odvádí oficiálně ze své sklizně státu zemědělská družstva, tento údaj neexistuje, ale převládá názor, že je patrně pevně stanoveno množství plodin, které v družstvu po žních připadne členům a jejich rodinným příslušníkům, a „zbytek“ se odvede do státních zdrojů. Odvodu jsou podřízeni i soukromí pěstovatelé zemědělských plodin na pozemcích kolem svých obydlí.

Všichni zahraniční investoři jsou subjekty platby daní z příjmu, obratu, vlastnictví a místních daní. Ve čtyřech speciálních ekonomických zónách ustanovených vládou jsou podnikové daně ve výši 14 %. Pro společnosti, přinášející moderní technologie, výstavbu infrastruktury či podílející se rozvoji lehkého průmyslu, je tato daň 10 %. Rezidenti v KLDR musí platit daně v rozmezí 4–20 %.

Podle právního rozboru zákona o zahraničních investicích (ZZI) v KLDR je jakýkoliv spor podřízen soudu/arbitrážní instituci KLDR, ale může dojít k arbitrážnímu řízení v třetí zemi. Obdobné opatření je zahrnuto i v jiných zákonech, které se dotýkají investic či podnikatelsko-ekonomických aktivit kapitálu z třetích zemí. Nicméně implementační zásady zákona o zahraničních podnicích, zákona o joint-venture podnicích a opatření v pracovním zákoně dávají pouze možnost uplatnit soudní řízení či arbitráž v KLDR a není v nich zmínka o řízení ve třetích zemích. Není zcela jasné, zda jsou zásady v ZZI nadřazené ostatním souvisejícím zákonům. Navíc KLDR není signatářem žádné mezinárodní dohody o uznání a uplatnění arbitrážních rozhodnutí, což dále zpochybňuje jakékoliv arbitrážní rozhodnutí ve třetí zemi. Šance na objektivní posouzení případných sporů jsou tedy nejisté.

Na počátku roku 2012 KLDR postupně přijala další dodatky a změny k zákonům o zahraničních investicích či jimi souvisejících (Foreign Investment Bank Law, Foreign Investment Company Registration Law, Foreign Investment Company Law, Foreign Tax Law, Foreign Investment Company Bankruptcy Law, Labor Law of Foreign Investment Company, Financial Management Law of Foreign Investment Company a Fiscal Law of Foreign Investment Company). Podle změn Foreign Investment Bank Law jsou investice/podniky v provozu přes deset let vyňaty z daně z příjmu ze zisku shromážděném v prvním roce a Korejská centrální banka bude osvobozena od živnostenské daně z úrokových příjmů shromážděných z půjček poskytnutých společnostem za výhodných podmínek. Zmíněný zákon reguloval výjimky daní z obratu, ale nikoliv živnostenskou daň. Zákon o investicích zahraničních společností a zákon daních zahraničních společností určovaly, že od dvou do deseti procent zisku bude směřováno zahraniční společností do služeb a výstavby. Z předchozího znění Foreign Investment Bank Law byl rovněž vypuštěn limit daňové výjimky padesáti procent pro další dva roky společnostem, které jsou v provozu přes deset let.

Foreign Investment Bank Law obsahuje 5 kapitol a 32 článků, přičemž zahrnuje kategorizaci a specifikaci pro oblast založení zahraniční investiční banky, vlastnická práva a samosprávnost vedení společnosti.

Labor law of Foreign Investment Company prošel rovněž na začátku roku 2012 novelizací a nyní obsahuje 8 kapitol a 51 článků ve věci najímání pracovních sil a pracovně-právního vztahu, definuje mj. také dobu odpočinku včetně sociální ochrany a pojištění.

KLDR oficiálně uvádí, že změny investičních zákonů proběhly postupně v roce 1992, 1999, 2004 a v roce 2012, což v praxi téměř odpovídá analýze hodnocení hospodářství v cyklu pěti let a přijetí následných kroků.

Zákony o zahraničních investicích a podnikatelských aktivitách:

Internetové odkazy:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: