Korejská republika: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Soulu (Korejská republika)

Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Saldo obchodní výměny Korejské republiky se světem bylo v posledních pěti letech aktivní. Z hlediska exportu se mezi hlavní obchodní partnery Korejské republiky v loňském roce zařadily následující teritoria: Čína, ASEAN, USA, EU a Japonsko. Z hlediska dovozu byly hlavními obchodními partnery v loňském roce rovněž Čína, ASEAN, USA, EU, a Japonsko. Vývoj obchodní bilance v letech 2012-2016 ukazuje následující tabulka.

 

Obchodní bilance Korejské republiky 2012-2016 (mld. USD)
 

2012

2013

2014

2015

 2016

Dovoz

519,6

515,6

525,7

436,5   406,2

Vývoz

547,9

559,6

573,1

526,8   495,4

Obrat

1 067,5

1 075,2

1 098,8

963,3   901,6

Saldo

28,3

44,0

47,4

90,3   89,2

Zdroj: The Export-Import Bank of Korea, KITA

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Vývoz z Korejské republiky

Nejvýznamnějším obchodním partnerem Korejské republiky je v současné době Čína, což se projevuje jak v korejském vývozu, tak v dovozu. Čína měla v loňském roce na celkovém exportu Korejské republiky více jak čtvrtinový podíl (25,1 %). Z hlediska objemu celkového korejského exportu jsou po Číně na dalších místech státy ASEAN (15,0 %), USA (13,4 %), EU (9,4 %) a Japonsko (4,9 %). Stoupající tendenci má podíl exportu do EU, USA a ASEAN, nicméně hodnotově se vývoz i do těchto teritorií v loňském roce snížil. Důvodem je celkový pokles korejského exportu v důsledku nejistoty na nejvýznamnějších trzích.

 

Vývoz Korejské republiky do nejvýznamnějších teritorií (mld. USD) 
  2012 2013 2014 2015 2016 
Čína 134,3 145,9 145,3 137,1   124,4
EU 49,4 48,9 51,7 48,1   46,6
Japonsko 38,8 34,7 32,2 25,6   24,4
USA 58,5 62,1 70,2 69,9   66,5
ASEAN 79,1 82,0 84,6 74,8   74,5
 

Podíly nejvýznamnějších teritorií na vývozu Korejské republiky (%)

 

2012

2013

2014

2015

2016 

Čína

24,5

26,1

25,4

26,0   25.1

EU

9,0

8,7

9,2

9,1   9,4

Japonsko

7,1

6,2

5,6

4,9   4,9

USA

10,7

11,1

12,3

13,3   13,4

ASEAN

14,4

14,7

14,8

14,2   15,0

 

Dovoz do Korejské republiky

Z pohledu dovozu je nejvýznamnějším obchodním partnerem Korejské republiky rovněž Čína, jejíž podíl na celkovém korejském dovozu činil v loňském roce 21,4 %. Z hlediska objemu celkového korejského importu jsou po Číně na dalších místech EU (12,8 %), Japonsko (11,7 %), ASEAN (10,9 %) a USA (10,6 %). Objem dovozu z EU i jeho podíl na celkovém korejském dovozu zaznamenal pokles. Stejně tak jako u vývozu je důvodem celkového snížení korejského dovozu především zpomalení růstu asijské ekonomiky, které přináší nejistotu na trzích. 

Dovoz Korejské republiky z nejvýznamnějších teritorií (mld. USD)

 

2012

2013

2014

2015

2016 

Čína

80,8

83,1

90,1

90,3   87,0

EU

50,4

56,2

62,4

57,2   51,9

Japonsko

64,4

60,0

53,8

45,9   47,5

USA

43,3

41,5

45,3

44,0   43,2

ASEAN

52,0

53,3

53,4

45,0   44,3

 

Podíly nejvýznamnějších teritorií na dovozu Korejské republiky (%)

 

2012

2013

2014

2015

2016 

Čína

15,6

16,1

17,1

20,7   21,4

EU

9,7

10,9

11,9

13,1   12,8

Japonsko

12,4

11,6

10,2

10,5   11,7

USA

8,3

8,0

8,6

10,1   10,6

ASEAN

10,0

10,3

10,1

10,3   10,9

 

Postavení k EU

Obchodní výměnu upravuje Dohoda o volném obchodu (FTA), která byla podepsána 1.7.2011 v Bruselu, kdy bylo zrušeno clo na cca 70 % zbožových položek obchodovaných mezi EU a Korejskou republikou. Předpokládá se, že do roku 2017 bude zrušeno clo na 99 % veškerých obchodovaných položek. I když obchodní vztahy mezi EU a Korejskou republikou jsou bezproblémové, existuje řada netarifních překážek (např. neúměrně zdlouhavé a složité vyřizování dovozních povolení), o jejichž zrušení představitelé EU a Korejské republiky průběžně jednají.

Zdroj: The Export-Import Bank of Korea, KITA

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Nejvýznamnější korejské vývozní položky v roce 2016

Korejská republika je vysoce rozvinutá průmyslová země. Mezi hlavní korejské vývozní položky se řadí výrobky s vysokou přidanou hodnotou jako elektrické stroje, dopravní prostředky, vybavení továren, optická zařízení, elektronika atd.

Z hlediska obratu patřily v roce 2016 mezi nejvýznamnější exportní položky:

  • elektrické stroje a přístroje (podíl na celkovém korejském vývozu 27,1 %)
  • dopravní prostředky kromě vlaků, tramvají apod. (12,6 %)
  • strojní zařízení a vybavení, nukleární reaktory (11,8 %)
  • lodě a ostatní plavidla (6,7 %)
  • plastové výrobky (5,6 %)
  • optické přístroje (5,6 %)
  • minerální oleje, ropa (5,5 %)
  • železo a ocel (3,8 %)
  • organické chemikálie (3,6 %)
  • výrobky ze železa a oceli (2,2 %)

Nejvýznamnější korejské dovozní položky v roce 2016

Vzhledem k tomu, že Korejská republika nemá dostatek vlastních surovin, k hlavním dovozním položkám roku 2015 patřily tradičně suroviny, dále pak strojní vybavení továren, elektronické a optické přístroje, komponenty pro finální korejskou výrobu, železo apod.

Z hlediska obratu patřily v roce 2016 mezi nejvýznamnější dovozní položky:

  • minerální oleje, ropa (podíl na celkovém korejském vývozu 20,1 %)
  • elektrické stroje a přístroje (podíl na celkovém korejském vývozu (18,5 %)
  • strojní zařízení a vybavení, nukleární reaktory (11,3 %)
  • optické přístroje (4,3 %)
  • dopravní prostředky kromě vlaků, tramvají apod. (3,8 %)
  • železo a ocel (3,5 %)
  • organické chemikálie (2,7 %)
  • ruda (2,7 %)
  • plastové výrobky (2,5 %%)
  • ostatní chemické výrobky (1,6 %)

Zdroj: The Export-Import Bank of Korea, KITA, KOIMA

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Korejská vláda si uvědomuje význam zahraničních investic pro korejskou ekonomiku i nutnost zatraktivnění méně rozvinutých oblastí pro zahraniční investory. Kromě investičních pobídek je to forma volných ekonomických zón (FEZ – Free Economic Zone), které prostřednictvím zahraničních investic mohou sloužit jako motory dalšího ekonomického rozvoje jihokorejských provincií. Snahy korejské vlády o přilákání zahraničních investorů byly podpořeny již v roce 2003, kdy byl schválen zákon („Free Economic Zones Act“), který zvýhodňuje zahraniční investory fungující v zónách volného obchodu. V roce 2003 začaly fungovat 3 ekonomické zóny v oblastech Incheon, Busan a Gwangyang.

V současné době funguje celkem 8 ekonomických zón:

  • ChungBuk
  • East Coast
  • Yellow Sea
  • Incheon
  • Daegu-Gyeongbuk
  • Samangeum-Gunsan
  • Gwangyang Bay Area
  • Busan-Jinhae

V současné době patří mezi nejvýznamnější projekty korejské vlády na podporu investic realizace potravinářsko-průmyslového komplexu FOODPOLIS v blízkosti jihokorejského města Iksan. Tento velkolepý projekt, který je současně zaměřen na podporu exportu potravinářské produkce z Korejské republiky, byl zahájen v roce 2012 a předpokládá se, že bude ukončen v roce 2017. Prostřednictvím projektu FOODPOLIS hodlá korejská vláda podpořit zahraniční i domácí investory. Zahraniční firmy se mohou stát členy klastru po splnění státem stanovených podmínek. Jednou z těch základních je založení vlastní firmy (afilace) v Korejské republice. Ta se musí řídit příslušnými korejskými zákony a předpisy. Účast v klastru přináší jeho členům výhody ve formě daňových úlev, pomoci při zavádění korejských výrobních standardů, získávání výrobních prostor za velmi výhodných podmínek, kontaktů na obchodní firmy atd. Kromě státem garantovaných daňových úlev nabízí FOODPOLIS zahraničním (tedy i českým) investorům slevy na pronájem plochy, podporu při zaměstnání více jak 20 osob a finanční podporu firmám při zaškolování nových pracovníků. Výhodou účasti v klastru je rovněž podpora státu při pronikání na zahraniční trhy. Mezi další výhody patří též možnost využívání R&D center, zkušeben kvality produkce, zkušeben používaného materiálu, centra pro testování balících materiálů apod. Výhodou je též možnost získávání nových kontaktů a výměna informací s dalšími členy klastru, možnost společného podnikání na třetích trzích apod.

Zdroj: ICC Korea

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Celková výše přímých zahraničních investic v Korejské republice v roce 2016 dosáhla téměř 21,3 mld. USD. Jedná se o rekordní výši zahraničních investic v Korejské republice vůbec. Ve srovnání s rokem předcházejícím došlo v loňském roce k celkovému nárůstu o 1,9 %. Mezi největší zahraniční investory se řadí EU (7,4 mld. – nárůst o 296 %), USA (3,9 mld. USD – pokles o 29,3 %), Čína (2,1 mld. USD – nárůst o 3,6 %) a Japonsko (1,3 mld. USD – pokles o 26,5 %).

Ze strukturálního hlediska investovali zahraniční investoři nejvíce do oblasti služeb (15,5 mld. USD – nárůst 5,4 %, podíl 72,8 % na celkovém přílivu investic) a dále do zpracovatelského sektoru (5,1 mld. USD – nárůst 11,5 %, podíl 24 %). Zbývající přímé zahraniční investice směřovaly do stavebnictví, energetiky, vodního hospodářství a též do primárních odvětí.

 

Objem přímých zahraničních investic do Korejské republiky za posledních 5 let (v mld. USD):

  • 2012: 16,3
  • 2013: 14,6
  • 2014: 19,0
  • 2015: 20,9
  • 2016: 21,3

Pozn.: Korejské investice do zahraničí v roce 2016 dosáhly celkové výše 49,2 mld. USD, což bylo o 18,7 % více než v předchozím roce. Největší růst zaznamenaly korejské investice obchodních firem, které stouply téměř čtyřnásobně a dosáhly výše na 9,2 ml. USD a rovněž investice realitních společností, které se zvýšily o 44,2 % a dosáhly výše 6,7 mld. USD. Investice korejských výrobních podniků, které dosáhly výše 9,9 mld. USD, zůstaly na stejné úrovni jako v předchozím roce. Z teritoriálního hlediska byl největší zájem o USA, kde korejské společnosti investovaly 19,3 mld. USD, dále pak asijské země (13,4 mld. USD) a EU (6,1 mld. USD).

Zdroj: CzechInvest, Bank of Korea, KOTRA, Invest Korea
www.bok.or.kr/eng/engMain.action
www.kotra.or.kr/foreign/main/KHEMUI010M.html?LOCALE=en
www.investkorea.org/en/index.do

www.motie.go.kr

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Korejská republika se dlouhodobě zaměřuje na přímé zahraniční investice (PZI) jako na jednu z priorit pro udržení konkurenceschopnosti ekonomiky a vysokého tempa hospodářského růstu. Podpora zahraničních investic je také součástí současné vládní politiky a součástí korejských makroekonomických cílů. V roce 2016 došlo k nárůstu objemu investic do Korejské republiky o 1,9 %. Růst přílivu investic je dlouhodobým trendem, přičemž hodnota PZI dosahuje historických rekordů již tři roky za sebou. Atraktivita teritoria je založena na stabilním vývoji a nadprůměrném růstu.  Mezi nejvýznamnější investory v roce 2016 patří EU, USA, Čína a Japonsko.

 

Pozn.: Korejská vláda deklaruje podporu zahraničním investorům, nicméně vlastní realizace investic je zpravidla velmi složitá a časově i finančně náročná. Při úvahách o vstupu na trh je třeba důkladně zvážit veškeré aspekty, které výnosnost případné budoucí investice ovlivní. Jedná se nejen o základní investiční vstupy (nájem kanceláří, ceny nemovitostí, hodnota korejské pracovní síly, úroveň a ceny právních služeb, náklady za tlumočení a překlady apod.), ale je třeba brát v úvahu též kulturní odlišnosti a místní zvyklosti, korejskou mentalitu a s tím související způsob jednání s korejskými úřady a obchodními partnery.

Omezení vstupu zahraničního kapitálu

Není-li předepsáno zákony Korejské republiky jinak, může cizinec provádět bez omezení různé činnosti. Pro cizince jsou investice omezeny, pokud by porušovaly zákony, ohrožovaly národní bezpečnost a veřejný pořádek, měly škodlivé účinky na hygienu nebo životního prostředí nebo pokud by měly negativní vliv na korejskou morálku a zvyky.

Z celkového počtu 1145 kategorií podnikání v rámci standardizované korejské průmyslové klasifikace (KSIC), cizincům není povoleno investovat v 60 kategoriích podnikání, včetně veřejné správy, diplomacie, národní obrany (nedovolené kategorie podnikání). Zahraniční investice jsou částečně povoleny v 29 kategoriích podnikání (omezené kategorie podnikání) z celkového počtu 1085 investičních kategorií, jak je předepsáno zákonem o zahraničních investicích.

Příklady nedovolených kategorií podnikání - penzijní financování, správa finančních trhů, legislativa, soudnictví, správní orgány, vzdělávání (předškolní, základní, střední, vysokoškolské, školy pro postižené, atd.) náboženství aj. Mezi příklady omezených kategorií podnikání lze zařadit pěstování obilovin, chov hovězího skotu, rybolov, výroba základních anorganických chemikálií, jaderná energetika, výroba energie, přenos a distribuce energie, velkoobchod masných produktů, letecká doprava, zpravodajství, telekomunikace a infrastruktura aj.

Ačkoliv legislativa byla v posledních letech upravena tak, aby umožňovala v zásadě rovné zacházení podnikům s částečnou či plnou zahraniční účastí, existuje řada překážek, které některé investory odrazují při výběru Korejské republiky jako cílové země pro své investice. Mezi nejčastěji citované problémy patří nedostatek právní jistoty. Zahraniční společnosti se neorientují, které zákony a nařízení se jich týkají. Výběr Korejské republiky jako destinace pro zahraniční investici ovlivňují obtížné vztahy se zaměstnanci, drahá pracovní síla, odlišné kulturní prostředí, jazyková bariéra, militantní odbory, ochrana práv duševního vlastnictví atd.

Díky zákonu o podpoře zahraničních investic se ochrana přímých zahraničních investic stala silnější ve srovnání s nepřímými investicemi (např. investice do cenných papírů a dluhopisů). Není-li jinak předepsáno zákony Korejské republiky, se zahraničními investory a společnostmi se zahraničním kapitálem musí být zacházeno stejným způsobem jako se státními příslušníky Korejské republiky a korejských společností. Více informací lze vyhledat na následující webové stránce: www.investkorea.org

Pobídky pro investory

Korejská republika se velmi intenzivně snaží podporovat příliv přímých zahraničních investic. Důvodem je mimo jiné i konkurence v ostatních asijských zemích jako je Čína, Singapur, Malajsie, Indonésie a Vietnam, kam plyne značné množství zahraničních investic. Cílem vládních snah v oblasti podpory FDI je deregulace a liberalizace trhu, a to zejména formou uzavírání nových FTA (Free Trade Agreement) dohod. Korea má tyto dohody o volném obchodě podepsány se všemi klíčovými obchodními partnery (EU, USA, ASEAN, EFTA, Čína a Singapur).

Korejská vláda se pomocí legislativních a institucionálních opatření (investiční pobídky, daňové úlevy, podpora průmyslových a investičních zón) snaží zatraktivnit teritorium pro zahraniční investory.

Postup spojený se zahraniční investicí je následující

  • Přihlášení - oznámení FDI (KOTRA /Invest Korea)
  • Převod kapitálu – devizová banka
  • Ustanovující zápis u soudu
  • Přihlášení (oznámení) o založení společnosti – KOTRA, daňový úřad
  • Převod kapitálu na účet společnosti
  • Zápis FDI společnosti

Pobídky pro zahraniční investice: slevy na daních, hmotná podpora a podpora v závislosti na místě alokace investice

Slevy na daních

Sleva na dani z příjmů právnických osob - na 5 až 7 let (100 procent po dobu prvních tří nebo pěti let, 50 procent pro další dva roky;

  • Sleva na regionální dani - možnost osvobození od daně či snížení o 50 % po dobu 5 let od zahájení podnikání, možnost prodloužení až na 15 let;
  • Osvobození nebo snížení celních sazeb – je aplikováno především pro podnikání posilující mezinárodní konkurenceschopnosti korejského průmyslu, vyspělé technologie nebo podniky ve speciálních investičních a ekonomických zónách;
  • Sleva na dani z dividend;

Hmotná podpora

Investorům splňujícím stanovené požadavky (např. high-tech, transfer technologií, počet nových pracovních míst atd.) může vláda poskytnout hmotnou podporu na vybudování nového závodu. Výše podpory je individuální v závislosti na důležitosti investice. Zpravidla se jedná max. o 30 % nákladů, pro R&D centra max. 40 %. Podpora zaměstnanosti a vzdělávání může dosáhnout až 50 % nákladů na vytvoření nového pracovního místa.

Pobídky v závislosti na umístění investice

Ve snaze podnítit příliv přímých zahraničních investic podporuje korejská vláda budování speciálních zón se zvláštním režimem pobídek pro investory. Pobídky se liší v závislosti na druhu investice a umístění provozu. Podporou zahraničních investic byla pověřena organizace Invest Korea, která při řešení konkrétních investičních projektů úzce spolupracuje s korejskou asociací KOTRA (Korea Trade Association):

INVEST KOREA
KOTRA Bldg.
(137-749) 13, Heolleung-ro
Seocho-gu
Seoul, Korea
Tel.: (+82) 1600-7119
Fax: (82-2) 3497-1611
www.investkorea.org

KOTRA
KOTRA Bldg.
(137 – 749), 13 Heolleung-ro
Seocho-gu
Seoul, Korea
Tel.: (+82) 1600-7119
Fax.: (82-2) 3460-7777
www.english.kotra.or.kr

KOREA TRADE CENTER, PRAGUE
Škrétova 12
120 00 Praha 2
Tel.: 245-005-650, 654, 655
Fax: 245-008-651
E-mail: kotra@kotra.cz
www.kotra.cz

Více informací lze získat na následující webové stránce: www.investkorea.or.kr.

Zdroj: Invest in Korea, KOTRA

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: