Korejská republika

Gaming je ekonomicky i společensky významný sektor v Jižní Koreji. Je to kreativní průmysl spojující technologické inovace v AI, virtuální a rozšířené realitě, 5G, streamingu a datových přenosech. Korejský trh her rapidně roste, řadí se mezi 5 nejlepších v celosvětovém žebříčku. Rozkvět zažívá zejména v oblasti mobilních her (celosvětově čtvrtý největší trh v tomto subsektoru), kde má ČR velmi silnou pozici a úspěšné vývojáře – např. firmy jako Charged Monkey, Amanita Design, Madfinger Games, Hyperbolic Magnetism a další.

Nastupujícím trendům v kreativních průmyslech v Jižní Koreji jednoznačně dominuje herní průmysl, který tvoří již neodlučitelnou součást moderní korejské kultury. Herní průmysl je stěžejní pro nové inovativní technologie, jako například virtuální a rozšířená realita, metaverse a blockchain, a díky tomu roste jeho průmyslová i společenská významnost. Jižní Korea je čtvrtým největším trhem ve videoherním průmyslu s hodnotou 15 miliard USD v roce 2021, což představuje 9 % velikosti celosvětového trhu.

Přestože Jižní Korea příliš nepřispívá do segmentu konzolových her, tvoří ji v počítačových a mobilních hrách, kde Jižní Korea patří mezi přední země. Jedná se o třetí největší trh v asijsko-pacifickém regionu. Trh videoher v Jižní Koreji vzrostl v roce 2021 o 29 %, což je nejvíce ze všech zemí na celém světě, s hodnotou 3,5 miliardy USD. Nejvyšší růst byl zaznamenán v segmentu mobilních her, kde Jižní Korea zaznamenala nárůst tržní hodnoty o 34 % oproti předchozímu roku.

Jižní Korea patří mezi pět největších trhů pro videohry již mnoho let. Zejména v oblasti počítačových her roste stabilním tempem. Největšími společnostmi jsou tzv. 3N: Netmarble, Nexon a NC Soft. Dalšími slibnými společnostmi jsou Krafton a Pearl Abyss, které se v posledních letech staly “jednorožcovými” společnostmi, což znamená, že jde o začínající podniky, jejichž hodnota přesahuje jeden bilion jihokorejských wonů.

Ministerstva mají v plánu určit některé místní počítačové místnosti jako zařízení pro tento „sport“ a přeměnit je na centrum pro pořádání různých amatérských herních akcí na podporu amatérských týmů. Pro ochranu profesionálních hráčů ministerstvo také vytvoří a bude distribuovat standardizované smluvní formuláře. Vláda také letos plánuje prosadit oficiální systém registrace hráčů, pro zajištění objektivní správy informací o hráčích, včetně jejich záznamů o zápasech a výsledcích.

Dalším tahounem Korejského kulturního průmyslu jsou takzvané „webtoony“. Webtoons, digitální kreslené komiksy, které vznikly v Koreji, jsou nyní celosvětově středem pozornosti. Poptávka a nabídka webtoons se rozšířila jak kvůli šíření covidu-19, tak díky vládní podpoře digitální transformace. Velikost domácího průmyslu webtoonů v roce 2020 vzrostl meziročně o 64,6 procenta, přesahující 1 bilion KRW. Webtoon průmysl je v plném proudu s tuzemskými internetovými platformami Naver a Kakao, které dominují trhu. Obě společnosti spustily zámořské služby na platformách specializovaných na webtoon. Pro zvýšení zisku, se webtoon práva duševního vlastnictví (IP) také používají jako zdrojový materiál k vytvoření nového transmediálního obsahu. Globální over-the-top (OTT) platformy, televizní seriály a filmy založené na webtoons jsou stále populárnější a jejich sledovanost neustále roste, a to nejen u korejského či asijského publika.

Trh s automobily se v posledních dvou až třech letech výrazně posunul. Na pozadí pandemie se na automobilových trzích objevuje celosvětová směrnice o ekologických vozidlech. Požadavky na automobily se vznětovými a zážehovými motory se značně snížily, i když tato vozidla mají na světovém trhu dodnes velkou převahu. Očekává se, že ekologická vozidla je mohou v budoucnu překonat.

Korejská produkce aut
Dle Korea Automobile Manufacturers Association (KAMA) za rok  2022, globální produkce korejských automobilů dosáhla 84,97 mil. kusů (o 5,4 % více než v roce 2021) a domácí výroba vzrostla o 8,5 % na 3,76 mil. kusů. Korea se tak umístila již třetí rok za sebou na pátém místě, pokud jde o produkci automobilů.

Vozový park Koreje dle typu pohonu k prosinci 2022: benzín 47,3 %, Diesel 38,3 %, LPG 7,5 %, Hybrid 4,6 %, EV´s 1,5 % a H2 0,1 %

Elektrická vozidla
Celosvětově měla nejvyšší podíl výroby elektrických vozidel (včetně plug-in hybridů) s 26,1 % celkové produkce Čína, následovaná Německem (25,4 %), Španělskem (12,1 %) a Koreou (10,5 %).

Prodej elektrických automobilů v Koreji za rok 2022 byl nejvíce zaregistrován ve firmě Hyundai a Kia. Mezi další populární prodejce patřila i Tesla, nebo Genesis.

Hyundai prodal okolo 70 000 modelů, Kia okolo 45 000. Firma Tesla prodala okolo 12 000 elektrických vozidel a Genesis okolo 6 000. Na celosvětovém trhu se loni prodalo celkem 554 000 korejských ekologických vozidel, což je o 36,8 % více než v předchozím roce. Jejich hodnota také meziročně vzrostla o 38 % na rekordních 16,1 mld. USD. Z toho export elektromobilů meziročně vzrostl o 45,2 % na 224 000 kusů. Prodej hybridních modelů se v roce 2022 zvýšily o 34,5 % na 285 000 kusů.

Hlavní výrobci v automobilovém průmyslu v Koreji
Největším výrobcem je Hyundai Motor Company. Kia Motors je vlastněna Hyundai Motor Company a patří mezi nejpopulárnější firmy. Pod Hyundai Motor Company spadají dvě dceřiné společnosti, Genesis a Ioniq.

KG Mobility je vlastněna KG Group a také patří mezi stěžejní firmy. Mezi zahraniční výrobce, kteří vyrábí v Koreji, patří GM Korea, spadající pod General Motors a Renault Samsung Motors, spadající pod Groupe Renault.

Podíl automobilového průmyslu na HDP země
Podíl automobilového průmyslu na HDP země je 7 %, automobilový průmysl má zodpovědnost za cca 15 % celého výrobního sektoru v Koreji.

Předpokládá se, že korejský trh s elektromobily vygeneruje tržby ve výši 8,40 mld. USD. Během příštích čtyř let by tytéž příjmy mohly vzrůst o 20 %, tj. přibližně o 17 mld. USD.

Hlavní výrobci Elektro baterií v KR, plus konkurence
LG Energy Solution, SK Innovation a Samsung SDI, tři hlavní výrobci baterií pro elektrická vozidla (EV´s), zaznamenali v prvních 11 měsících roku 2022 pokles svého podílu na globálním trhu oproti předchozímu roku. V období od ledna do listopadu drželi dohromady 23,1 % globálního trhu s bateriemi EV´s, což je o 7,4 % méně než před rokem.

Během tohoto období také klesl tržní podíl LG ES z 19,6 % na 12,3 %, přičemž její globální hodnocení kleslo z druhého na třetí místo. Společnost LG ES počítá mezi své klienty Teslu, Volkswagen a Audi. Dalšími významnými domácími výrobci baterií pro elektrická vozidla byly SK Innovation (6,6 %) a Samsung SDI (5,1 %).

Korejské společnosti zaznamenaly pokles tržního podílu, zatímco čínské společnosti, včetně předního hráče CATL, zaznamenaly nárůst z 32,2 % na 37,1 %. CATL a další dvě čínské společnosti, BYD a CALB, dohromady představovaly 54,7 % globálního tržního podílu. LG ES očekává růst na severoamerickém trhu s bateriemi v tomto roce o 65 – 70 %, což je velmi významné,  v porovnání s Evropou (přibližně 45 %) a Čínou (přibližně 25 %). Společnost plánuje zvýšit kapacitu svých severoamerických elektráren z 15 GWh v roce 2022 na 55 GWh v roce 2023. LG ES je jedním ze dvou předních výrobců baterií v Severní Americe s tržní kapitalizací 95 mld. USD, spolu s japonským Panasonicem.

Bohužel ČR na svoji roli ve hře v této dynamicky se rozvíjející oblasti stále čeká. A to i přes probíhající jednání ohledně plánované investice LG ES v partnerství s ČEZem pro výrobu elektrických baterií (Gigafactory) v České republice.

Hlavní dodavatelé EV´s ze zahraničí                                                                                               
Podíl dovezených automobilů na celkovém množství vozů v Koreji v roce 2022 byl 17,8 %. Z čehož bylo  85,2 % evropských značek, 8,8 % amerických a 6,0 % japonských.

V současné době více než třetina nově registrovaných taxíků v Koreji v posledním čtvrtletí byly elektrická vozidla. To představuje 36,4 % z celkového počtu 20 296 nově registrovaných taxíků ve stejném období.

Export aut včetně EV´s do zahraničí
Celkový hodnota vývozu v roce 2022 činila 2,31 mil. kusů, což je 62 % z celkového objemu výroby.

Hlavními cílovými trhy pro vývoz byly Spojené státy americké, EU a Blízký východ. Hyundai Motor Company a Kia Corporation společně tvoří více než 70 % podílu na vývozu automobilů z Koreje. Nejprodávanějším korejským modelem byl v roce 2022 Kia K5, který byl vyvezen v počtu 326 000 kusů, následovaný vozidly Hyundai Tucson a Kia Carnival.

Hlavními cílovými trhy pro export EV´s z Koreje byly EU a Spojené státy americké. Hyundai a Kia zaznamenaly velký úspěch s modely Kona Electric a Niro EV.

Jedním z hlavních faktorů, které vedly k exponenciálnímu rozšíření automobilového exportu, je energický charakter korejského odvětví elektromobilů a vodíkových vozidel. Velké korejské koncerny řady Hyundai Motor Company pracují na vývoji pokročilých elektrických vozových parků, což dává vývozům impuls.

Dosavadní spolupráce s ČR
Podepsání NDA (Non-Disclosure Agreement) v březnu roku 2022, mezi korejskou společností Hyundai Motor Company a Hyundai Glovis a českými firmami DEVINN, Tatra, IVECO, ZEBRA Group, CZ LOKO vedlo ke spolupráci při vývoji vodíkových technologií.

Podpis MoU (Memorandum of understanding) v červnu roku 2022 mezi vodíkovými asociacemi Hytep ČR a H2Korea. Hlavním cílem memoranda je podpora vodíkové mobility v ČR, zejména v nákladní a autobusové dopravě. K MoU rovněž připojily své podpisy ZEBRA GROUP, TATRA TRUCKS, Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Orlen Unipetrol RPA, Vítkovice Cylinders, DEVINN, W.A.G. payment solutions (EUROWAG), ÚJV Řež, Zásilkovna a Iveco Bus.

Digitální služby mění v Koreji každý segment společnosti a obchodního prostředí. Za takových okolností korejská vláda usiluje o otevření přístupu k datům a maximálně využít obrovské množství vysoce kvalitních datových sad, aby bylo možné dobře rozvíjet nasazení umělé inteligence, kterou vidí jako základ pro společenskou a průmyslovou transformaci řízenou technologiemi. Díky obrovskému množství shromážděných dat pokračují vlajkové společnosti, které stojí v čele přechodu do digitálního světa, v rozšiřování své přítomnosti na trhu, což podle předpovědí časem povede k rostoucí disparitě mezi datově bohatými a datově chudými společnostmi.

V září minulého roku korejská vláda představila novou strategii Digitální Korea. V rámci této strategie byly zdůrazněny budoucí vyhlídky pro Digitální Koreu, která má jít světu příkladem spolu se svými občany, a její konkrétní cíle, které umožní Koreji znovu postoupit o krok vpřed, žít harmonicky společně a realizovat digitální ekonomiku a společnost. Za tímto účelem bylo představeno pět hlavním oblastí vývoje v ICT, na které se bude Korejská republika dále soustředit své investice do výzkumu dalšího rozvoje. Jedná se o technologie AI, AI v polovodičích a čipech, 5G a 6G komunikace, kvantové technologie, metaverse a kyberbezpečnost.

Intenzivní investice budou poskytnuty do vývoje základní technologie nové generace a od konce roku 2023 by měla být zavedena nejlepší světová infrastruktura AI. Mezi zásadní technologie, které budou podpořeny patří Neural Processing Unit (NPU), superpočítače a hyperškálové modely AI. Vláda se plánuje zaměřit na integraci veřejných a soukromých dat a budování infrastruktury pro ochranu datových aktiv, pevné stanovení pořadí datových transakcí a standardizační systém.

Celostátní síť 5G bude vybudována do roku 2024, aby si udržela nejlepší digitální schopnosti na světě, získala dominanci v komunikačních standardech a patentech 6G (2026~), které jsou známé jako komunikační technologie nové generace s cílem prosadit službu Pre-6G v roce 2026 jako první na světě.

Dále se korejská vláda snaží vyřešit krizi s nedostatkem pracovní síly v ICT oboru, a proto slíbila zdvojnásobit počet tříd v informační a počítačové vzdělávání ve srovnání se současnými osnovami, rozšířit vzdělávání v oblasti softwaru a umělé inteligence ze základních a středních škol a zvýšit počet postgraduálních škol v šesti hlavních digitálních oborech. Rovněž je nutno vyřešit nedostatek digitálních profesionálů poskytováním školení na základě partnerství veřejného a soukromého sektoru. Společnosti se přímo zapojují od fáze navrhování vzdělávacích osnov a poskytují pomoc během školení a náborových procesů. V rámci programu získá tento rok podporu 1 150 lidí a v následujících pěti letech se podpora rozšíří.

Původní strategie Digital Deal je stále v běhu a i nová korejská vláda slíbila dodržení jejich cílů. Digital Deal stojí státní pokladnu cca 43,317 mld. USD do roku 2025 a povede k vytvoření 903 000 pracovních míst. Digital Deal také vyzdvihuje klíčové projekty, které by měly sloužit jako stavební kameny chystaných změn. Jedná se o tyto projekty:

 – Database – vybudování kolem 30 datových platforem ve sféře životního prostředí a průmyslové výroby, které však také budou sloužit i k archivaci, vzdělávací činnosti a k zapojení AI do sféry „její výuky“ s náklady 14,715 mld. USD do r. 2025.

–   Green Smart School – zavedení do 2 890 škol „environmentally friendly classrooms“ (12,439 mld. USD do r. 2025).

–   Digital Safety (12,032 mld. USD do r. 2025).

–   AI (Smart) Goverment – s náklady 7,886 mld. USD do r. 2025

V souladu s „5th Masterplan of Science & Technology, Innovation in Korea“ pro období 2023-2027, korejská vláda vyčlenila 497 mld. USD na rozvoj chytrých měst zahrnující pozemky, infrastrukturu, územní plánování, bydlení a dopravu. A to následovně:

Výzkum a vývoj infrastruktury (140 mil. USD) – Stavebnictví, Technologie / Inteligentní výstavba, Závod na výrobu vodíku / Pilotní vodíkové město, Městská architektura, Obytné prostředí

Výzkum a vývoj v oblasti dopravy (209 mil. USD) – Doprava, Logistika, Autonomní vozidla, Železniční technologie, Bezpečnostní technologie v letectví, Bezpilotní letadla

Výzkum a vývoj (148 mil USD) – Technologie infrastruktury a dopravy, Komercializace technologií v oblasti výzkumu a vývoje, Regionální specializace.

Inovace v oblasti pozemků/městských prostor

• Otevřený digitální prostor – Vytvoření nové průmyslové příležitosti v různých průmyslových odvětvích posílením konkurenceschopnosti územních celků s pomocí informačních technologií a realizace virtuální reality kombinací technologií digitálního dvojčete a metaverse.
• Meta Green Smart City – Reakce na změnu klimatu, propojení/využití dat a realizace inteligentního města. Konvergence/integrace s digitální mobilitou za účelem optimalizace energie a snížení emisí uhlíku.
• Krizové a bezpečnostní sociální služby – zvýšení schopnosti společnosti řídit bezpečnost v reakci na různé situace, předvídání havárií a rozsáhlých katastrof, minimalizace škod.

 Mobilita budoucnosti

• Inovativní a inteligentní mobilita – Podle zajištění klíčových technologií, které budou v budoucnu na trhu s mobilitou vzniká ekosystém, který bude živit budoucí nová průmyslová odvětví a zaujme nové globální trhy.
• Nulová a čistá mobilita – Realizace uhlíkové neutrality v dopravě prostřednictvím dekarbonizace silniční, železniční a letecké mobility a také prostřednictvím komplexních dopravních a logistických systémů.
• Integrační a bezpečná mobilita – Realizace inkluzivního dopravního pohodlí a bezpečné mobility prostřednictvím zavedení integrovaného a rozmanitého systému mobility a poskytováním služeb mobility na míru, které upřednostňují potřeby uživatelů.

 Trvale udržitelná infrastruktura

• Stavebnictví 4.0 – Zlepšení produktivity (zkrácení doby výstavby), bezpečnosti (zlepšení bezpečnostních otázek) a rentability (snížení nákladů na výstavbu) prostřednictvím aplikace digitálních technologií ve stavebnictví.
• Ekoelektrárny a vodíková města – Zlepšení globální konkurenceschopnosti na trhu s vodíkovými technologiemi a obnovitelnými zdroji energie a vytváření nových prostor pro budoucí expanzi a efektivní využití zdrojů
• Odolnost systému SOC – Zlepšení odolnosti a adaptability na změny klimatu prostřednictvím účinného řízení na základě pokročilé technologie pro zajištění spolehlivosti, flexibility a obnovitelnosti SOC (kritické infrastruktury pro udržitelný rozvoj).

 Inovativní místa k životu
– Průmyslová seskupení a komunitní centra
– Chytré budovy s nulovou spotřebou energie
– Bezpečné a kvalitní bydlení

V zemi pochází 40 % energie z uhelných elektráren. Korea tak čelí velké výzvě při přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie. Díky svému závazku ke snížení CO2 na nulu do roku 2050 začíná Korea budovat elektrárny s vodíkovými palivovými články. Potenciál spolupráce s českými firmami je ve vodíkovém pohonu a skladování energie. Dále pak v zavádění malých modulárních reaktorů typu SMART do energetických sítí a vědecko-výzkumné spolupráci.

Energetický mix země
Dle 10. Základního plánu pro dodávky a poptávku po elektřině, jehož cílem je zvýšit energetickou bezpečnost a splnit klimatické cíle se očekává, že poptávka po elektřině v roce 2036 dosáhne maximálně 118,0 GW. Na základě této projekce poptávky plán počítá s tím, že do roku 2030 bude v jaderné energetice vyrobeno 201,7 TWh elektřiny, což bude představovat 32,8 % celkové výroby v zemi, oproti přibližně 24 % v předchozím plánu z roku 2021. Tento nárůst podílu jaderné energie odráží spuštění 6 nových reaktorů v období do roku 2033 a také pokračující provoz 12 stávajících reaktorů.

Zatímco obnovitelné zdroje budou do roku 2030 vyrábět 134 TWh, což představuje 21,5 % celkové výroby elektřiny, což je o 8,7 % méně než předchozí cíl 30,2 %. Portfolio obnovitelných zdrojů energie bude přeorientováno tak, aby se snížila současná velká závislost na solární energii a místo toho se zvýšil podíl větrné energie. Poměr kapacity zařízení pro solární a větrnou energii se sníží z 66 MW na 34 MW, což představuje revizi z 92 MG na 8 MG v roce 2021. Vláda odhaduje, že k umístění nových zařízení na skladování energie z obnovitelných zdrojů bude zapotřebí až 33 miliard EUR nových investic.

Úloha uhlí a zkapalněného zemního plynu (LNG) se podle plánů bude nadále zmenšovat. Podíl fosilních paliv a LNG klesnou z 41,9 % v roce 2018 na 19,7 % a 22,9 % v roce 2030 a na 14,4 % a 9,3 % v roce 2036. Vláda do roku 2036 postupně odstaví 28 zastaralých uhelných bloků (z 58 v roce 2023 a 41 v roce 2030), 26 z těchto bloků však bude přeměněno na zařízení na LNG. Plán rovněž navrhuje, aby se ve stávajících uhelných elektrárnách používal modrý vodík na bázi LNG a čpavek pro spoluspalování jako metody snižování emisí skleníkových plynů. Tato dvě paliva budou v roce 2036 společně tvořit více než 7 % energetického mixu.

Uhlí tedy zůstane v energetickém mixu zachováno i po roce 2035. V roce 2030 bude uhlí tvořit 19,7 % a v roce 2036 14,4 %.

Vodík by se měl v roce 2036 podílet na energetickém mixu země téměř 7,1 %.

Jaderný výzkum
Korea je od roku 2003 členem projektu Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER).

ITER Korea je odpovědný za nákup čtyř položek sektorů vakuové nádoby, bloku ochranného štítu, tepelných štítů a systému pro skladování a dodávku tritia.

Malé modulární reaktory
V samotné Jižní Koreji je velká konkurence společností pracujících na vývoji SMR. Např. Doosan Heavy Industries & Construction (pozn. nyní Doosan Enerbility) podepsal dohodu se společností X-Energy z Greenbeltu ve státě Maryland o společném vývoji reaktoru Xe-100 Generation-IV SMR.

 

Korejský výzkumný institut pro jadernou energii (KAERI) pracuje společně se Saudskou Arábií na vývoji reaktoru Advanced Integral PWR o tepelném výkonu 365 MWth a denním el. výkonu 90.000 kW, určenému jak pro vytápění domácností, tak i pro odsolovací zařízení s kapacitou odsolené vody 40 000 t/den.

Tento reaktor by měl být po nezbytných schváleních v r. 2027 komerčně využíván od r. 2030.

Samostatně KAERI a společnost Samsung Heavy Industries v polovině loňského roku oznámili plány na spojení sil při vývoji reaktoru s roztavenou solí pro lodní pohon a plovoucí jadernou elektrárnu.

Taktéž další jihokorejské společnosti KEPCO Engineering & Construction Co. a Daewoo Shipbuilding&Marine Engineering podepsaly MoU o spolupráci na vývoji plovoucí platformy na moři pro reaktor Bandi-60 SMR.

Vodíkové technologie
Korea vkládá do vodíku velké naděje, neboť se domnívá, že by mohl pokrýt třetinu energetické potřeby v roce 2050 (oproti 14 % v Evropě). Zdá se, že většinu tohoto množství bude tvořit modrý vodík zpracovaný v zahraničí, pokud se ve 40. letech 20. století nezvýší počet jaderných elektráren vyrábějících růžový vodík a růžový čpavek. Lze očekávat, že Korea prozkoumá všechny možnosti využití vodíku, ale při dozrávání průmyslu, poptávky a technologií potřebuje Korea partnery a agresivnější přístup Evropy, aby zabránila tomu, že atraktivní příležitosti převezmou zájmy USA.

 Korejská vláda nastínila tři směry akčních plánů pro realizaci Vodíkové politiky do r. 2030:

– Výroba 30 000 užitkových vozidel na vodíkový pohon do r. 2030,, vybudování 70 čerpacích stanic na kapalný vodík.

– Zajištění 10 špičkových technologií a podpora 600 společností zaměřených na vodík.

– Dosažení super odstupu ve vodíkových technologiích, jako je plná lokalizace technologie elektrolýzy vody, získání technologie zkapalňování a zpracování čpavku a vedoucí postavení na trhu vodíkové mobility. eneration,

Plán dále usiluje o to, aby ke stejnému datu jezdily po silnicích téměř tři miliony vozidel FCEV spolu s 1 200 novými vodíkovými čerpacími stanicemi, oproti současným 310.

 

Předpokládaná míra soběstačnosti ve výrobě čistého vodíku je 23 % do roku 2027 a 40 % do roku 2032.

Dosavadní spolupráce s ČR
Podepsané MoU mezi ÚJV Řež a Korea Atomic Energy Research Institute (KAERI). Oblasti spolupráce zahrnují širokou škálu témat, jako je jaderná bezpečnost, malé a střední modulární reaktory (SMR), neutronové ozařování štěpných vzorků pomocí výzkumného reaktoru, příprava a analýza štěpných vzorků pro bezpečnostní účely, nové technologie radiační fúze, otázky bezpečnosti hlubinných úložišť, projektování a podpora výstavby jaderných elektráren, farmakokinetika nových léčiv s využitím radioizotopů z PET a výzkumné reaktorové a vodíkové technologie.

Korejská společnost Hyundai E&C při vývoji SMR úzce spolupracuje s americkou HOLTEC International ve vývoji  Reaktoru SMR – 160 o elektrickém výkonu 160 MWe a tepelném výkonu 525 MWt. Součástí „týmu” HOLTEC je i Škoda Praha, která podepsala v říjnu loňského roku MoU s HOLTEC International, jehož cílem je vypracovat vhodné rozdělení odpovědnosti za nákup, výstavbu a uvedení do provozu potenciálních SMR-160 v České republice.

Podepsané MoU mezi Strojírenským zkušebním ústavem (SZÚ) a Korea Gas Safety Corporation (KGS) ve věci vzájemné technické spolupráce v oblasti plynových spotřebičů, komponentů a vodíkových palivových článků.

Vítkovice Cylinders a.s., uznávaný výrobce bezešvých ocelových lahví a tlakových nádrží disponující technologiemi a zázemím pro výrobu vysokotlakých nádrží ke skladování vodíku (H2), navázala spolupráci s korejskou společností Dongyang Machinery Industry Co., ltd . s cílem expanze na korejský trh s vodíkovou infrastrukturou.

 

Telemedicína
Od února 2020, kdy ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí v Koreji dočasně povolilo telemedicínu včetně dodání receptů až do domu, zažívá toto odvětví rozmach.

Podle posledních údajů mělo od ledna 2022 s telemedicínou zkušenost přibližně 3,52 milionu pacientů. To je nárůst o 1 500 % za pouhé dva roky od 25 000 v únoru 2020.

V Koreji existuje přibližně 20 začínajících firem, které nabízejí telemedicínské služby. Např. platforma pro online telemedicínské služby Doctor Now přilákala za pouhý rok od svého spuštění celkem 900 000 uživatelů. Společnost získala finanční prostředky ve výši 10 8,3 mil. USD od významných investorů, včetně SoftBank Ventures Asia, dceřiné společnosti rizikového kapitálu tokijské skupiny SoftBank.

Spolupracuje s více než 400 nemocnicemi a lékárnami po celé zemi a nabízí uživatelům služby v celkem 13 oborech včetně interny, neurologie, otolaryngologie, dermatologie, stomatologických služeb, porodnictví, gynekologie a pediatrie.

Farmaceutický průmysl
V Koreji je současně okolo 17 % populace starší 65 let, a problematika lékařské péče a péče o vzhled, také v souvislosti s pandemií covid-19, získala na váze. Lékařská diagnóza zažívá rychlý růst díky technologiím AI, strojovému učení či vývoji specializovaných diagnostických zařízení. Pro české firmy se tak nabízí příležitost v dovozu jak lékařských přístrojů, tak i nástrojů pro rehabilitaci a estetickou medicínu. Možná spolupráce při vývoji a testování vakcín a využití nanomateriálů v lékařství.

Natalita dětí stále klesá, v roce 2022 se narodilo jen 249 000 dětí, což značí úpadek 4,4 % oproti předešlému roku. Na jednu matku v Koreji teď tedy momentálně připadá 0,78 dětí, což je zatím nejnižší rekord.

Očkování proti onemocnění covid-19 v Koreji stále pokračuje a celkově se nechalo očkovat 126 181 535 lidí, což za předpokladu, že každý člověk dostal dvě dávky je 122 % populace. Kvůli pandemii covid-19 vzrostl celokorejský zájem jak o vakcíny, tak i o důležitost zdravotní péče a prevence nemocí, tím se zvýšila i poptávka po souvisejícím zboží. 

Tuberkulóza v Koreji nadále zůstává velmi závažných problémem. Na základě výzkumů z roku 2022 bylo zjištěno, že počet lidí s tímto onemocněním klesl o 0,8 %, a pro rok 2023 se nadále očekává pokles.

 

V roce 2022 se korejské průměrná délka života zvýšila na 83,5 let, což je jeden z nejvyšších průměrů mezi zeměmi OECD. Také se snížil počet úmrtí na rakovinu, infarkt nebo jiných kardiovaskulárních onemocnění.

Korejský bio farmaceutický průmysl, který byl dříve pouhým generickým výrobcem a distributorem, se zdokonalil prostřednictvím otevřených inovačních aktivit a výzkumu a vývoje. Tento průmysl dnes přináší vyspělé technologie a další nehmotná aktiva prostřednictvím licencování, fúzí a akvizic. Korejská vláda vidí další potenciál v pokroku technologické úrovně a marketingové síle korejského bio farmaceutického průmyslu. Proto se Korea momentálně velmi soustředí na vývoj v oblasti medicíny. Mezi nejznámější firmy patří Yuhan Corporation, která se zaměřuje na výzkum a vývoj terapií pro léčbu autoimunitních, onkologických a metabolických onemocnění. V druhé polovině roku 2022 její tržby byly 670 mil. USD. Další velmi významnou firmou je Kolmar Korea, která je považována za největší, její tržby za druhou polovinu minulého roku byly 670 mil. USD.

Korejský farmaceutický trh má v roce 2023 hodnotu kolem 25,3 mld. USD. Korejské farmaceutické produkty se stále více prosazují na globálním trhu; výrazný nárůst exportu bio-farmaceutik vede k růstu celkového farmaceutického exportu. Vývoz do Evropy a USA výrazně vzrostl.

Mezi hlavní faktory, které podporují růst globálního trhu, patří technologický pokrok, vysoké investice do odlehlých lékáren a rostoucí prevalence nemocí. Znát jsou také pokroky v technologii telemedicíny, technologií elektronického sběru informací o zdravotní péči, jako je faxování, videokonference a elektronické zdravotní záznamy (EHR).

Hlavními cíli jsou export zdravotnických zařízení a implementace telemedicíny. Zejména se očekává, že korejský farmaceutický a bio farmaceutický průmysl bude mít vůdčí postavení na globálním trhu. Schopnosti vývoje léků a rychlá globalizace K-Pharma činí tento průmysl velmi slibným do budoucna.

Národní export produktů zdravotnického průmyslu, jako jsou léky, lékařské přístroje a kosmetika, dosáhl v roce 2022 kolem 24,2 mld. USD.

Možná spolupráce s ČR
Dodávky chybějících léků v ČR (např. Penicillin, Ibuprofen, Nurofen, Endiaron, Kanamycin, dětské sirupy apod.)

Přistání na Marsu do roku 2045
Rok 2022 byl celkově významným obdobím pro historii korejského vesmírného vývoje, protože se zemi podařilo v červnu vynést na oběžnou dráhu Měsíce svou vůbec první raketu Korea Space Launch Vehicle-II (KSLV-2), známé také pod označením Nuri-ho, která byla vyvinuta na místní úrovni, a v prosinci usadit na oběžnou dráze Měsíce již zmíněnou sondu Danuri.

Povzbuzen kosmickými úspěchy, korejský prezident Yoon přislíbil přistání robotické sondy na Měsíci v roce 2032 a na Marsu v roce 2045. Za tímto účelem plánuje vláda investovat 1,63 mld. USD do vývoje rakety nové generace KSLV-3, dvoustupňového prostředku schopného vynést až sedm tun nákladu na sluneční synchronní dráhu, 3,7 t na geostacionární přenosovou dráhu a 1,8 t na přenosovou dráhu Země-Měsíc. V rámci toho pracuje Korejský výzkumný ústav pro letectví a kosmonautiku (KARI) na vývoji stotunových motorů na kerosin do pěti let.

Vedoucí představitel země rovněž slíbil, že v příštích pěti letech zdvojnásobí vládní rozpočet na rozvoj vesmíru a do roku 2045 nasměruje do vesmírného sektoru nejméně 76,7 mld. USD. Jihokorejský rozpočet na vesmír v r. 2022 činil 563 mil. USD.

V současné době v Koreji působí tři regiony – metropolitní město Daejeon, provincie Jižní Jeolla a provincie Jižní Gyeongsang – jako kosmické klastry pro realizaci kosmického programu.

Péče o navazující kosmický průmysl je klíčová. Kosmický byznys se do značné míry dělí na předcházející podniky, jako jsou družice a nosné rakety, a navazující podniky, jako je sběr a využití dat z vesmíru. Telekomunikace, GPS a navigační systémy jsou výhody, které můžeme přímo získat z rozvoje vesmíru. Objem trhu využívající satelitní data, tvoří 90 % soukromého sektoru. Kosmický výzkum vede k výsledkům, které mohou být přeneseny do soukromého sektoru a stanou se důležitým odrazovým můstkem pro hospodářský rozvoj země.

Dosavadní spolupráce s ČR
V rámci spolupráce s ČR se zatím v loňském roce uskutečnila dodávka turbohřídelového motoru PBS TS 1000 jakožto součást hybridního vývoje pohonu nové generace pro Korea Aerospace Research Institute (KARI). Výrobcem je První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s.

Rovněž byla završena dodávka zařízení pro modernizaci nového přistávacího systému  pro čtveřici českých vojenských letišť – Čáslav, Náměšť nad Oslavou, Praha Kbely a Pardubice. Tento moderní systém přesného přístrojového přiblížení letadel (Instrument Landing System – ILS) byl díky české firmě LPP s.r.o. dodán od jihokorejského výrobce MOPIENS.

Korea se stala pátou zemí na světě s největšími investicemi do výzkumu a vývoje po USA, Číně, EU a Japonsku. Světový inovační index země (UN WIPO, 2021) se rovněž zvýšil na páté místo, po Švýcarsku, Švédsku, USA a UK. Kromě toho si Korea udržela vysoký poměr technologické obchodní bilance (1,5) v odvětví špičkových technologií mezi předními zeměmi. Podle ročenky světové konkurenceschopnosti IMD3 z roku 2022 se Korea řadí na druhé místo na světě v oblasti vědecké infrastruktury a na 17. místo v technologické infrastruktuře.

Podle Národního plánu fiskálního řízení pro rok 2023 činí vládní rozpočet na výzkum a vývoj 24,014 mil. USD, což představuje nárůst o přibližně 8,5 % ve srovnání s rokem 2022.

Vládní směr investic do výzkumu a vývoje pro rok 2023 byl stanoven se zaměřením na nové výzvy, ultrainovace a vedoucí strategie s cílem účinně reagovat na krizi rychlých globálních změn životního prostředí a vytvořit strategické příležitosti pro inovační soutěž mezi hlavními světovými hráči.

Hlavními investičními směry pro tento cíl jsou:
– kreativní a náročný základní výzkum a rozšiřování základny budoucích talentů
– položení základů pro systematický rozvoj zásadních strategických výzkumů
– rozšíření výzkumných kapacit a technologií pro zemi
– reakce na ekosystém materiálů/dílů/zařízení a dodavatelského řetězce
– reakce na infekční choroby a intenzivní podpora biohealth
– řešení sociálních problémů
– rozšíření výzkumu a vývoje zaměřeného na úkoly pro D.N.A., podpora digitální         transformace ve všech oblastech prostřednictvím rozvoje D.N.A
– vytvoření ekosystému pro technologické inovace, vedoucí k uhlíkové neutralitě do roku 2050
– vytvoření soběstačné inovační základny pro posílení regionální vitality
– podpora inovací malých a středních podniků a podpora komercializace začínajících podniků atd.

Kvantová technologie – překonává stávající omezení v přenosu dat a výpočtech použitím provázanosti a superpozice, což jsou jedinečné vlastnosti kvantové technologie, v ICT. Existují oblasti, jako je kvantová výpočetní technika, kvantová komunikace a kvantové technologie.

Očekává se, že až bude kvantová technologie realizována, bude mít převratný dopad na celý svět. Průmyslová odvětví, včetně financí, IT, logistiky, farmacie a obrany, a to na základě její hyper-rychlé technologie, tedy výpočetních schopností, ohromně rychlejších než dosud. Kromě toho je kvantová technologie jako dvě strany mince, neutralizuje svým výpočetním výkonem stávající šifrovací systém nebo posiluje bezpečnost prostřednictvím kvantové kryptografické komunikace.

Konkurence mezi zeměmi je z hlediska bezpečnosti velmi tvrdá.

Korea je v oblasti kvantové technologie opozdilcem s nízkou technologickou úrovní a nedostatkem lidských zdrojů a infrastruktury ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi.

V oblasti kvantové výpočetní techniky Korea zaostává za vyspělými zeměmi ve všech oblastech, jako je HW a SW. Přesto má Korea šanci dohnat ztrátu v závislosti na vývoji technologií qubitových implementačních platforem.

Kvantové informační technologie
Kvantové počítače využívají kvantově mechanické jevy ke zpracování dat a výpočtů problémů, které superpočítače nedokážou vyřešit při takových obtížích, jako je simulace přírodních jevů nebo komplexní zpracování dat, algoritmů a jejich ověřování. Kvantové počítače jsou technologií nové generace, která může přinést průlom v různých odvětvích a oborech, včetně financí, energetiky, chemie, materiálových věd a strojového učení. Univerzita Yonsei učinila první krok při zavádění špičkových technologií, zejména nejnovějšího 127-Qubitového (Eagle Processor) kvantového systému IBM v Koreji.

Kvantová komunikace
Probíhá výzkum zaměřený na rozšíření dosahu komunikace QKD, technologie která má nejblíže k použití. Aktivně probíhá také další výzkum, jehož cílem je využít stávajících pevných optických sítí s kvantovými opakovači a pamětí.

– (Kvantová kryptografie) Technologie drátové a bezdrátové síťové komunikace, jako je generování náhodných čísel Quam, generování kvantových náhodných čísel. (QRNG) a kvantové sdílení tajemství (QSS) jsou nejpokročilejšími technologiemi v oblasti kvantové generace z hlediska komercializace, a probíhá studie o prodloužení vzdálenosti.

– (Kvantová teleportace) – technologie, která přenáší kvantovou informaci z jednoho místa na jiné místo na základě kvantového provázání, a probíhá výzkum v této oblasti na přímém přenosu informací a nasazení v testovací síti.

– (Kvantová paměť a opakovač) – technologie, která opakuje a ukládá kvantové informace a signály tím, že ukládá stav kvantového provázání v mezilehlém uzlu a v meziproduktu pomocí technologie výměny „kvantového provázání“ k prodloužení přenosové vzdálenosti kvantových signálů.

Kvantové snímání

Probíhá výzkum a vývoj s cílem dosáhnout přesnosti nebo správnosti za stávajícím limitem* prostřednictvím využitím kvantových vlastností, jako je kvantové provázání nebo stlačení.

* Standardní kvantový limit nebo limit šumu výstřelu

– (setrvačnost, gravitace) Prostřednictvím interakcí mezi atomy a fotony se provádí výzkum měření gravitace, zrychlení a rychlosti otáčení, miniaturizace a nízké spotřeby energie. probíhají. Velmi pravděpodobné využití pro obranné technologie.

– (Elektromagnetické pole) Senzory magnetického pole s ultravysokým výkonem (magnetické senzory) jsou vyspělou oblastí výzkumu a bylo provedeno mnoho aplikačních studií. včetně biomagnetických polí. V poslední době se objevily nečistoty* v polovodičových magnetických polích představují nový hlavní proud výzkumu.

* Cílem je dosáhnout citlivosti magnetického pole pod 1 pT-Hz-0,5 pomocí diamantové NV (dusíkové vakance).

– (čas a frekvence) Technologie měření času a frekvence pomocí superpozice a interference dvou kvantových stavů pomocí světla. Atomové hodiny jsou komerčně dostupné v širokých aplikacích, jako je komunikace, navigace, a využívání přírodních zdrojů.

– (Světlo a zobrazování) Konečným cílem této technologie je využití magnetické rezonance a mikroskopu, měření citlivosti s ultravysokým rozlišením a standardní kvantové mimo hranice klasické fyziky prostřednictvím charakteristik kvantového stavu světla.

Možná spolupráce s ČR
Návštěvou české podnikatelské delegace Centra pro kvantové výpočty v Yonsei Universitě z března tohoto roku začala nová kapitola spolupráce českých univerzit a IT firem v oblasti zpracování dat.

Kvantové počítače jsou slibnou technologií, která může přinést důležitý vývoj v různých průmyslových odvětvích, a budou hrát klíčovou roli při řešení různých společenských problémů, které dosud nebyly vyřešeny.

Aplikovaný výzkum, experimentální vývoj a inovace
Existuje unikátní spolupráce Technologické agentury ČR (TA ČR) a korejských institucí KIAT (Korea Institute for Advancement of Technology) / KETEP (Korea Institute of Energy Technology Evaluation and Planning) na podporu česko-jihokorejských podniků a výzkumným organizací při řešení společných projektů.

Spolupráce s KIAT je zaměřena především na automobilový průmysl, strojírenství, elektroniku, ICT, umělou inteligenci, robotiku a kybernetiku.

Spolupráce s KETEP jde pak více cestou energetiky (klasické a jaderné) a přenosových systémů.

Jen pro rok 2023 TA ČR vyhlásila dne 18. května 2022 čtvrtou veřejnou soutěž v Programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací DELTA 2.

TA ČR předpokládá uzavření smlouvy o projektu pro tyto návrhy projektů:
– Vývoj autonomně řízené inteligentní čističky vzduchu a platformy bezpečnostních řídicích služeb pro zlepšení kvality vnitřního ovzduší (IAQ) v průmyslových a veřejných objektech (KIAT)
– Kybernetická bezpečnost pro kooperativní propojenou automatickou mobilitu s využitím V2X (KIAT)
– Systém identifikace pevného plastového odpadu na bázi c-QD (uhlíkových kvantových teček) zaměřený na principy cirkulární ekonomiky (KIAT)
– Společný kooperativní výzkum zaměřený na seznámení s technologiemi a vývoj paliva odolného vůči haváriím pro nové jaderné elektrárny (KETEP)

Akademická spolupráce
Knowledge Sharing Program (KSP), který pod záštitou MPO ČR, a ve spolupráci s univerzitami VŠB Ostrava, UTB Zlín a TU Ostrava probíhá s korejským partnerem – agenturou KDI (Korea Development Institute). V loňském roce bylo jako hlavní bod spolupráce téma „Smart System Resilience 4.0“ se zaměřením na Electric Power System Technology in Korea and Suggestions for Application of Czech Republic Power Systems, a Development of Smart System through Introduction of Vehicle-to-Grid (V2G).

Genetika
Fenogenomika – spolupráce mezi Českým centrem pro fenogenomiku (CCP) z areálu BIOCEV a korejským Korea Mouse Phenotyping Center (KMPC) rozebírající poznatky o funkci genů, které prostřednictvím myších modelů hrají zásadní roli v rozvoji biomedicínské vědy. Oblasti výzkumu jsou např. Vzácná onemocnění a omatika na myším modelu, Genetické myší modely v metabolickém výzkumu, Nejnovější pokroky v biologii tukové tkáně a jater, Nekódující geny, Mikrobiom v myším modelu (osa střevo-mozek)