Zdravotnictví představuje v Korejské republice strategické odvětví z hlediska sociální stability i ekonomického růstu. Systém patří mezi vysoce digitalizované, s rozsáhlým využitím elektronických zdravotních záznamů a pokročilou datovou infrastrukturou, nicméně plná interoperabilita a sdílení dat mezi institucemi zůstávají částečně omezené. Vedle silné role veřejného systému hraje významnou úlohu i soukromý sektor, zejména v oblasti specializované péče a inovací.

Celkové výdaje na zdravotnictví v Korejské republice v posledních dostupných letech dosahují přibližně 8,4 % HDP (2024), tedy mírně pod průměrem vyspělých ekonomik OECD, avšak s dlouhodobým růstovým trendem. V absolutním vyjádření jde o rozsáhlý a dynamicky rostoucí trh v řádu nižších stovek miliard amerických dolarů, jehož další expanze se očekává i v následujících letech. Tento trend je tažen zejména rychlým stárnutím populace a lepší dostupností zdravotní péče, přičemž významnou roli hraje rovněž postupné rozšiřování technologicky a odborně náročnějších diagnostických a terapeutických postupů.

Korejské nemocnice a kliniky se vyznačují vysokou technologickou úrovní a efektivní organizací péče. Významné investice směřují do oblastí, jako je robotická chirurgie, personalizovaná medicína, biotechnologie, rehabilitační technologie a digitální zdravotnictví. Roste význam řešení zaměřených na dlouhodobou péči, domácí monitoring pacientů a podporu nezávislého života seniorů, což zvyšuje poptávku po asistivních technologiích a chytrých zdravotnických zařízeních.

Digitální zdravotnictví patří mezi nejdynamičtěji rostoucí segmenty. Zahrnuje telemedicínu, elektronické zdravotní záznamy, zdravotnické informační systémy, nositelná zařízení a aplikace pro správu chronických onemocnění. Regulační rámec telemedicíny byl nově institucionalizován na přelomu let 2025–2026, což vytváří stabilnější podmínky pro další rozvoj tohoto segmentu. Významnou roli zde hrají řešení využívající umělou inteligenci, zejména v oblasti diagnostiky, prediktivní analýzy a podpory klinického rozhodování. Pro české firmy se otevírá prostor zejména v oblasti softwarových řešení, diagnostických nástrojů a interoperabilních systémů.

Významnou roli hrají rovněž biotechnologie a farmaceutický výzkum. Korejská republika systematicky posiluje biohealth sektor jako strategické odvětví, včetně podpory výzkumných klastrů, komercializace inovací a zapojení domácích firem do globálních hodnotových řetězců. Existují zde příležitosti pro spolupráci zejména v oblasti výzkumu, transferu technologií, dodávek specializovaných komponent, materiálů a laboratorního vybavení.

Dynamický vývoj vykazuje také segment lékařského turismu. Po pandemii došlo k výraznému nárůstu počtu zahraničních pacientů, který v roce 2024 překročil 1,17 milionu osob. Poptávka se soustředí zejména na dermatologii, plastickou chirurgii a další specializované diagnostické a terapeutické zákroky, zejména v oblasti stomatologie, léčby neplodnosti a vybraných odborných nemocničních výkonů.  

Celkové výdaje zahraničních pacientů a jejich doprovodu dosáhly v roce 2024 dle odhadů 7,5 bilionu KRW (cca 5,2 mld. USD), přičemž samotné zdravotní služby představovaly přibližně 1,4 bilionu KRW. Tento vývoj vytváří prostor i pro opačný tok zdravotnických služeb, kdy se Česko může profilovat jako evropská destinace pro lázeňství, rehabilitaci a dlouhodobou péči.

Korejský zdravotnický trh je otevřen zahraničním inovativním řešením, avšak současně klade vysoké nároky na regulatorní shodu. Klíčovou autoritou v oblasti léčiv a zdravotnických prostředků je Ministerstvo pro bezpečnost potravin a léčiv (MFDS), jehož schvalovací procesy jsou administrativně i časově náročné. Úspěšné působení na trhu proto vyžaduje kvalitní produkt, znalost regulatorního prostředí, spolupráci s místním partnerem a dlouhodobou strategii vstupu.

V oblasti prezentace a navazování obchodních a výzkumných kontaktů sehrávají významnou roli specializované akce, zejména Korea International Medical & Hospital Equipment Show (KIMES) a Bio Korea International Convention. Pro české subjekty se v Korejské republice otevírají příležitosti především v oblasti digitálního zdravotnictví, diagnostiky, biotechnologií, rehabilitace a moderního nemocničního vybavení. Klíčovým předpokladem úspěchu je vysoká technologická úroveň, schopnost lokalizace řešení a zapojení do místních inovačních a dodavatelských řetězců.

Korejská republika se v posledních letech profiluje jako významný trh cestovního ruchu v Asii. Počet výjezdů korejských turistů do zahraničí se po pandemii postupně obnovuje a v roce 2025 se přibližuje před pandemické úrovni (cca 28–29 milionů v roce 2019). Tento trend potvrzuje pokračující růst outbound turismu. Významnou část tvoří mladší generace cestovatelů, která preferuje kulturní zážitky, wellness pobyty a aktivní dovolenou.

Česko má v tomto kontextu relativně silnou pozici. Praha patří mezi známé evropské destinace pro korejské turisty a každodenní přímé letecké spojení Soul–Praha podporuje dostupnost a stabilní zájem o destinaci. Korejští cestovatelé oceňují zejména kulturní dědictví, architekturu, gastronomii a možnost kombinovat městský turismus s lázeňskými a wellness pobyty.

Wellness ekonomika v Korejské republice dosáhla hodnoty přes 113 mld. USD a roste tempem 8–10 % ročně. Korejci stále více vyhledávají prevenci, regeneraci a kvalitní životní styl. Tradiční korejské lázně (jjimjilbang) se zároveň v řadě případů modernizují a rozšiřují nabídku o komerční wellness služby a programy; prvky rehabilitace či „medical wellness“ se objevují spíše v návazných centrech nebo v rámci širších balíčků zdravotně orientovaného turismu, nikoli jako standardní zdravotní péče přímo v jjimjilbangu. 

Česko, s dlouhou tradicí lázeňství a rehabilitační péče, má jedinečnou příležitost nabídnout komplexní léčebné pobyty zaměřené na pohybový aparát, kardiovaskulární prevenci či postcovidovou rehabilitaci, inovativní lázeňské technologie včetně terapeutických zařízení a robotických asistovaných systémů, stejně jako wellness produkty s vysokou přidanou hodnotou, například přírodní kosmetiku, balneologické procedury či minerální vody.

Současně roste poptávka po zážitkovém cestování, kulturních programech a evropských destinacích s autentickou nabídkou. Česko může využít kulturní turismus spojený s lázeňskými městy a jejich historickým dědictvím, nabídnout outdoorové a aktivní dovolené, například cykloturistiku či wellness pobyty spojené se sportem, a připravit rodinné i seniorské programy zaměřené na prevenci, relaxaci a zdravý životní styl.

Korejská republika investuje do smart tourismu, digitálních platforem, virtuální reality a personalizovaných zážitků. Wellness turismus je podporován vládními programy jako součást prevence a zdravého stárnutí populace. Mezinárodní spolupráce v oblasti lázeňství a rehabilitace je vítána, zejména s partnery, kteří nabízejí unikátní know-how.

Úspěšný vstup českých firem na korejský trh bude vyžadovat splnění regulačních požadavků a certifikací v oblasti zdravotních a wellness produktů, adaptaci marketingu na korejskou kulturu a preference s důrazem na kvalitu, tradici a inovace, a budování dlouhodobých vztahů s korejskými partnery. Česká tradice lázeňství a kulturní atraktivita Prahy poskytují českým exportérům silnou konkurenční výhodu na korejském trhu cestovního ruchu, wellness a volného času.

Design, sklářství a textilní tvorba mají v Korejské republice dlouhodobě silné postavení, které je podpořeno vysokou estetickou citlivostí spotřebitelů, důrazem na kvalitu a rostoucí kupní silou především ve velkých městských aglomeracích, zejména v Soulu a jeho okolí. Korejští zákazníci vnímají design nejen jako užitnou hodnotu, ale jako součást životního stylu a společenského statusu, přičemž velkou roli hraje příběh značky, původ a řemeslné zpracování.

Trh osobního a spotřebního luxusního zboží v Korejské republice dosáhl v roce 2024 hodnoty přibližně 15–17 mld. USD a ve střednědobém horizontu se očekává jeho růst tempem kolem 5 % ročně. Tahounem růstu je zejména prémiové bydlení, interiérový design, móda a dekorativní předměty. Korejská republika se tak řadí mezi nejvýznamnější luxusní trhy v Asii v přepočtu na obyvatele, s výrazným důrazem na kvalitu zpracování, estetiku a designovou originalitu.

Výrazným tahounem je segment interiérového designu a bytových dekorací. Trh s bytovým designem dosáhl v roce 2024 objemu cca 14,7 mld. USD a očekává se jeho další růst až na 20 mld. USD do roku 2033, přičemž nadprůměrně roste prémiový a environmentálně šetrný segment. Tento vývoj souvisí s rozvojem luxusního rezidenčního bydlení, hotelových projektů, butikových kanceláří a veřejných prostor, kde developeři a architekti aktivně vyhledávají unikátní evropské designové prvky.

České sklářství a designový nábytek zde těží z vynikající reputace spojené s ruční výrobou, dlouhou tradicí a schopností kombinovat klasické postupy s moderním výrazem. Roste poptávka po uměleckém a interiérovém skle, designových svítidlech a solitérních objektech pro hotely, prémiová obchodní centra i soukromé rezidence. Tyto produkty jsou v Koreji vnímány jako prestižní a autentické evropské zboží s vysokou přidanou hodnotou.

Dynamicky se vyvíjí také segment textilu, zejména v oblasti udržitelných a ekologických materiálů. Trh se „sustainable fabrics“ v Koreji dosáhl v roce 2024 hodnoty cca 1,3–1,5 mld. USD a do roku 2035 má růst tempem kolem 12–14 % ročně. Korejská vláda prostřednictvím Ministerstva obchodu, průmyslu a zdrojů (MOTIR) aktivně podporuje přechod na ekologické materiály a inovace v textilním průmyslu, včetně recyklovaných a bio-based vláken. To vytváří prostor pro české výrobce přírodních a kvalitních bytových i módních textilií, a to jak v přímém prodeji, tak v partnerských projektech.

Specifickým a atraktivním segmentem zůstává trh výrobků pro děti. Přestože země čelí nízké porodnosti (0,8 dítěte na ženu), výdaje rodičů na dítě jsou vysoké a dlouhodobě rostoucí. Trh s dětským oblečením, hračkami a vybavením rostl v roce 2025 meziročně o 7 % a dosáhl hodnoty 1,4 mld. USD. Přičemž prémiový a environmentálně šetrný segment vykazuje ještě vyšší dynamiku. Korejští rodiče kladou mimořádný důraz na bezpečnost, certifikace, estetiku a značkovou identitu, což odpovídá profilu mnoha českých výrobců.

Pro české exportéry se tak otevírají příležitosti zejména v oblasti prémiového dětského oblečení z přírodních materiálů, designových a edukativních hraček, luxusního skla, designového nábytku a ekologického bytového a módního textilu. Klíčovým faktorem úspěchu zůstává schopnost dlouhodobě budovat značku, pracovat s příběhem značky, respektovat místní estetiku a zajistit odpovídající certifikace a marketing přizpůsobený korejskému trhu.

Zemědělství a potravinářství představují pro Korejskou republiku strategicky citlivý sektor, a to především z hlediska potravinové bezpečnosti a dlouhodobé stability zásobování. Korea disponuje omezenými přírodními zdroji zemědělské půdy a vysokou hustotou zalidnění, což ji řadí mezi státy s jednou z nejnižších úrovní potravinové soběstačnosti v rámci OECD. Z tohoto důvodu zůstává zásadně závislá na dovozu základních zemědělských komodit i zpracovaných potravin.

V roce 2025 dosáhl dovoz zemědělských a potravinářských produktů do Korejské republiky hodnoty 37,4 mld. USD. Mezi nejvýznamnější dovozní položky patřila kukuřice, pšenice, sója, hovězí a vepřové maso, potravinářské polotovary a krmiva. Tento objem potvrzuje strukturální deficit domácí produkce a zároveň stabilní poptávku po dovozových surovinách určených jak ke konečné spotřebě, tak ke zpracování v místním potravinářském průmyslu.

Korejská vláda reaguje na globální výzvy – geopolitická rizika, klimatické změny či volatilitu cen komodit – systematickým posilováním potravinové suverenity a soběstačnosti. Do roku 2027 je cílem zvýšit soběstačnost u pšenice na 7,0 % a u sóji na 37,9 %, mimo jiné prostřednictvím specializovaných produkčních komplexů, státních zásobovacích zařízení a ochrany kvalitní zemědělské půdy. Součástí strategie je i postupné rozšiřování veřejných zásob a stabilizace trhu s klíčovými komoditami.

Rozpočet Ministerstva zemědělství, potravin a venkova KR (MAFRA) dosáhl v roce 2025 ekvivalentu 13,5 mld. USD, což představuje meziroční nárůst o 279,6 mil. USD. Tento růst odráží posun ve vnímání zemědělství jako klíčového odvětví pro bezpečnost státu. Rozpočtové prostředky směřují zejména na zvyšování příjmů a posilování záchranných sítí pro zemědělce, reakci na vylidňování venkova a jeho regeneraci, podporu růstu zemědělského a potravinářského průmyslu, stabilizaci nabídky a poptávky a posílení potravinové bezpečnosti.

Korejská republika disponuje vyspělým potravinářským zpracovatelským průmyslem, který je však silně závislý na dovozu surovin. To vytváří dlouhodobé příležitosti pro dovoz obilovin (pšenice, kukuřice), sóji, rostlinných olejů, koncentrátů ovocných šťáv, mléčných složek (syrovátka), přírodních ingrediencí a speciálních plodin. Zároveň registrujeme zájem korejských zpracovatelů o méně tradiční komodity, jako jsou pohanka či houby rybniční, které mohou sloužit k výrobě funkčních a zdravých potravin.

Dovoz potravin do Koreje podléhá přísnému systému hygienických, bezpečnostních a registračních předpisů. V případě potravin živočišného původu je nutná registrace výrobního závodu prostřednictvím vlády vyvážející země, nikoli přímo výrobcem. Korejské normy se navíc často aktualizují, neboť místní spotřebitelé kladou mimořádný důraz na bezpečnost, kvalitu a transparentní původ potravin. Zvláště přísné požadavky platí pro čerstvé produkty a nesterilizované potraviny. Dodavatelské řetězce jsou složité a zahrnují více mezičlánků, což zvyšuje konečné ceny výrobků.

Na straně poptávky dochází k výrazným změnám spotřebitelského chování. Korejci stále více vyhledávají zdravé, bezpečné a kvalitní potraviny, produkty bez pesticidů a škodlivých chemikálií a zboží s jasnou přidanou hodnotou. Po pandemii posílil důraz na zdraví, pohodlí a funkční potraviny, stejně jako na hotová a balená jídla a online nákupy. Roste rovněž poptávka po organických a rostlinných produktech, včetně alternativ masa a mléčných výrobků.

Velmi dobré jméno si na korejském trhu dlouhodobě udržují české potravinářské výrobky, zejména pivo, trvanlivé cukrářské zboží a sladkosti. Místní obliba piva a sladkých výrobků vytváří prostor i pro další české značky, které splní požadavky na kvalitu, bezpečnost a marketingovou komunikaci přizpůsobenou korejskému trhu.

Korejská spotřeba elektřiny, výrazně ovlivněná energeticky náročnými zpracovatelskými odvětvími, jako je ocelářství, petrochemický a polovodičový průmysl, nadále roste. V reakci na tento trend plánuje země posílit výrobní kapacity prostřednictvím výstavby nových zdrojů a rozšíření využití obnovitelných energií. Současný energetický mix je i nadále založen převážně na fosilních palivech (uhlí a zemní plyn), která představují přibližně 56–58 % výroby elektřiny. Uhlí a LNG mají v roce 2024 shodný podíl kolem 28 %, zatímco jaderná energie dosahuje přibližně 31–32 % a představuje největší jednotlivý zdroj. Podíl obnovitelných zdrojů činí přibližně 10–11 %, přičemž dominantní složkou je solární energie, která se podílí zhruba 6–7 % na celkové výrobě elektřiny a více než polovinou na výrobě z obnovitelných zdrojů. 

11. plán pro řízení dodávek elektřiny na období 2024–2038 výrazně posiluje orientaci na bezuhlíkovou energetiku. Reaguje na rostoucí poptávku způsobenou rozvojem polovodičového průmyslu, AI datových center a elektromobility. Do roku 2038 má špičková poptávka po elektřině dosáhnout přibližně 129,3 GW, oproti zhruba 100 GW v současnosti. Cílem je zvýšit podíl bezuhlíkových zdrojů (jádro, obnovitelné zdroje, vodík a amoniak) z přibližně 39–40 % v roce 2023–2024 na zhruba 70,7 % v roce 2038. V tomto kontextu Korea současně akceleruje rozvoj vodíkové ekonomiky – do roku 2030 plánuje provoz až 300 000 osobních vozidel a 21 200 autobusů na vodík, výstavbu 660 plnicích stanic a postupné převedení přibližně 25 % meziměstských autobusů na vodíkový pohon. 

Klíčovou roli má sehrát technologie kapalného vodíku, která zvyšuje efektivitu jeho přepravy a využití, přičemž rozvoj sektoru má podpořit i vládní fond ve výši 150 bilionů KRW (cca 102 mld. USD) zaměřený na financování strategických odvětví včetně vodíku. Energetický mix v roce 2024 tvořilo přibližně jádro (31,7 %), uhlí a LNG (shodně 28,1 %) a obnovitelné zdroje (10,6 %), přičemž dominantní složkou obnovitelné výroby byla solární energie. V roce 2025 zůstávají fosilní zdroje dominantní (cca 56–58 %), avšak jejich podíl postupně klesá, zatímco nízkoemisní zdroje – zejména jádro (30–35 %) a obnovitelné zdroje (cca 10–11 %) dále posilují. 

Do roku 2038 má podíl jaderné energetiky vzrůst přibližně na 35 %, obnovitelných zdrojů na zhruba 29 % a vodíku a amoniaku na cca 6 %. V plánu je výstavba dvou nových jaderných reaktorů (2,8 GW) do roku 2038 a zavedení prvního malého modulárního reaktoru (SMR, cca 0,7 GW) kolem poloviny 30. let. Obnovitelné zdroje se mají výrazně rozšířit z přibližně 30 GW v roce 2023 na více než 120 GW v roce 2038, zejména díky rozvoji solární a větrné energetiky. Růst poptávky bude tažen novými sektory, včetně polovodičových klastrů, datových center a elektrifikace průmyslu a dopravy. Cílem plánu je zajistit stabilní dodávky energie při urychlení přechodu k uhlíkové neutralitě a vytvořit předvídatelné prostředí pro soukromé investory.

V oblasti jaderného výzkumu je hlavní korejskou autoritou Korea Atomic Energy Research Institute (zkr. KAERI). Ta se ve své činnosti zabývá zejména vývojem technologií jaderné bezpečnosti (bezpečnostní výzkum a vývoj, včetně prevence nehod, zmírňování nehod a rychlé reakce v případě havárie, vývoj pokročilých technologií pro bezpečné nakládání s vyhořelým palivem od původu až po likvidaci), technologií radiační fúze (stabilizovaná výroba a dodávka radioizotopů, radiační biotechnologie, materiály, vývoj plodin) a možnostem budoucí aplikace jaderné energie (navázání na technologie 4. průmyslové revoluce, jako je AI či IoT, vývoj ICT materiálů jako jsou pokročilé supravodiče, materiály pro skladování energie či inteligentní elektronické biosenzory). Prostor věnuje rovněž základnímu výzkumu v oblastech jako vývoj kvantových materiálů pomocí komplexních svazků částic, výzkum dynamiky materiálů a biologického chování v extrémních podmínkách a vývoj protirakovinných a diagnostických materiálů. S KAERI již navázal spolupráci v oblasti zejména podpory provozu a bezpečnosti jaderných reaktorů a při vývoji malých modulárních reaktorů ÚJV Řež a Centrum výzkumu Řež. Za zmínku stojí rovněž každoroční účast českých studentů z ČVUT, VUT Brno a ZČU Plzeň ve studijních pobytech na korejské jaderné univerzitě KINGS. Země je od roku 2003 rovněž členem projektu Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER). 

Příležitosti skýtá také skutečnost, že společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) byla vybrána jako preferovaný dodavatel pro dostavbu dvou nových jaderných bloků v Elektrárně Dukovany. Tato největší zakázka v české historii počítá s výraznou mírou lokalizace, kdy až 60 % zakázky má být realizováno českými firmami. Mimo zapojení do tohoto projektu se tak českým společnostem nabízí také možnost užší spolupráce s korejskou stranou na dalších podobných projektech ve třetích zemích.

V roce 2024 Korea dále posílila svou politiku v oblasti vodíku s cílem vybudovat plnohodnotnou „vodíkovou ekonomiku“. Klíčovým prvkem je zavedení systému certifikace čistého vodíku a standardizace jeho výroby, které mají podpořit rozvoj nízkoemisních vodíkových technologií. V oblasti infrastruktury pokračuje rozvoj výroby kapalného vodíku, včetně nových výrobních kapacit, z nichž některé patří k největším na světě. Současně dochází k postupnému růstu využití vodíku v dopravě a energetice, včetně pilotních aukcí na výrobu elektřiny z čistého vodíku.

Stát podporuje rozvoj vodíkové infrastruktury, včetně výstavby čerpacích stanic a projektů v oblasti logistiky (např. vývoj plavidel pro přepravu kapalného vodíku). Strategickou roli hrají rovněž vodíkové klastry, zejména v regionech Donghae, Samcheok a Pohang, a iniciativa Hydrogen City 2.0, zaměřená na integraci vodíkových technologií do dopravy, energetiky a budov. Paralelně Korea rozvíjí malé modulární reaktory (SMR) a vodíkovou ekonomiku jako součást širší strategie dekarbonizace.

Mezi Strojírenským zkušebním ústavem, Korejským inovačním centrem vodíkových palivových článků a českou technologickou platformou HYTEP bylo uzavřeno memorandum o porozumění zaměřené na spolupráci v oblasti vodíkových technologií, zejména v oblasti hodnocení výkonu a certifikace bezpečnosti.

Významnými akcemi v sektoru jsou např. H2 Meet či odborné konference v oblasti jaderné energetiky. Příležitosti pro české firmy se tak otevírají zejména ve výrobě a dodávkách technologií, inženýringu, vodíkové dopravě, skladování energie, zavádění SMR a ve vědecko-výzkumné spolupráci.