Korejská republika

MZV: Souhrnná teritoriální informace

 Korejská republika je 12. největší ekonomika na světě a 4. největší v Asii. Mezinárodní agentura Moody´s hodnotí Korejskou republiku známkou Aa2.  

Růst HDP v roce 2022 dosáhl 2,6 %, což je o 1,5 procentního bodu méně než před rokem, kdy korejská ekonomika vzrostla o 4,1 %.  

Korejský obchodní deficit v roce 2022 dosáhl rekordní výše 47,2 mld. USD.  Je to poprvé za 14 let, co Korea zaznamenala obchodní deficit od roku 2008, a více než dvojnásobek předchozího rekordu 20,6 mld. USD z roku 1996.

Podle ministerstva obchodu, průmyslu a energetiky Koreje byl schodek způsoben zejména prudkým nárůstem cen energií, které překročily rekordní objem vývozu, který Korea zaznamenala v loňském roce.  

Zdá se, že se týmu prezidenta Yoon Suk Yeola podařilo dosáhnout rovnováhy mezi růstem a inflací, což byl prioritní úkol, který si stanovil po svém nástupu do funkce před rokem.  

V zemi se podařilo udržet inflaci pod kontrolou a v dubnu 2023 ji po výrazném zvýšení sazeb snížit na pouhých 3,7 %.  

Vyhlídky na růst jsou však stále chmurnější a vrhají stín na vládní naděje, že se ekonomika ve druhé polovině roku odrazí ode dna poté, co v první polovině roku 2023 zůstala pomalá.  

Pomalý růst ekonomiky je způsoben především poklesem vývozu způsobeným ochabující globální poptávkou po klíčových korejských prodejních položkách.  

Vládní politika utahování opasků vede k poklesu daňových příjmů na pozadí sněhové koule státního dluhu, a je tak obtížné utrácet peníze na podporu růstu.  

Další rizika, jsou: kolísání směnného kurzu wonů vůči dolaru, plánované zvýšení poplatků za komunální služby a prudký růst cen potravin a služeb.  

Fiskální politika země se přesunula ke zlepšení finanční stability snížením tempa růstu ročních výdajů na 5,1 %.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Korejská republika (405.16 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Korejská republika (MZV) (3 MB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Složení vlády (2023)
Prezident: Yoon Suk-yeol
Předseda vlády: Han Duck-soo
Místopředseda vlády a ministr ekonomiky a financí: CHOO Kyung-ho
Místopředseda vlády a ministr školství a sociálních věcí: Lee Ju-ho
Ministr vědy a ICT: Lee Jong-ho
Ministr zahraničních věcí: Park Jin
Ministr obchodu, průmyslu a energetiky: Lee Chang-yang
Ministr sjednocení: Kwon Young-se
Ministr spravedlnosti: Han Dong-hoon
Ministr národní obrany: LEE Jong-sup
Ministr vnitra a bezpečnosti: Lee Sang-min
Ministr kultury, sportu a turistiky: Park Bo-gyoon
Ministr zemědělství, potravinářství a záležitostí venkova: Chung Hwang-keun
Ministryně životního prostředí: Han Hwa-jin
Ministr práce: Lee Jeong-sik
Ministryně pro rovnost pohlaví a rodinu: Kim Hyun-sook
Ministr půdy, infrastruktury a dopravu: WON Hee-ryong
Ministr námořních záležitostí a rybolovu: Cho Sueng-hwang
Ministryně pro malé, střední a začínající podniky: Lee Young
Ministr zdravotnictví a blahobytu: Cho Kyoo-hong

Korejská republika (KR) je prezidentskou demokratickou republikou, v jejímž čele stojí přímo volený prezident, který jmenuje předsedu vlády. Výkonnou moc vykonává vláda a na zákonodárné moci se podílí vláda a národní shromáždění (300 mandátů).    

Korejská ekonomika ustála úder COVID-19 lépe než většina ostatních zemí a její hospodářský výkon se snížil nejméně ze všech zemí OECD. Její HDP na obyvatele poprvé překročil průměr OECD. Díky silnému oživení v důsledku vývozu v roce 2021 a na počátku roku 2022 od té doby celková úroveň zaměstnanosti překonala úroveň před krizí.  

To Koreji zajišťuje silnou pozici v době, kdy obrací svou pozornost k překonávání globálních hospodářských protivětrů a k řešení dlouhodobých výzev, jako jsou demografické tlaky vyplývající ze stárnutí populace. Korea je sice méně vystavena důsledkům ruské války na Ukrajině než některé jiné země, ale není imunní vůči globálním inflačním tlakům. Její závislost na surovinách také zdůrazňuje potřebu budovat větší odolnost a diverzifikaci dodavatelského řetězce.  

V souvislosti se vzdělávacím systémem OECD zpopularizovala „syndrom zlaté vstupenky“, což znamená, že Korejci vkládají veškeré své úsilí do vzdělání, které je považováno za vstupní bránu k lepším pracovním očekáváním. Spousta času a peněz se vynakládá na soukromé vzdělávání, což vyvíjí extrémní tlak na rodiče a studenty, a proto je korejská mládež jednou z nejméně spokojených v OECD. Tato jedinečná situace zpomaluje vstup mladých lidí na trh práce a zakládání rodin na pozadí velmi nízké porodnosti.  

Růst korejské ekonomiky se v r. 2022 pohyboval kolem 2,6 %, nicméně obavy ze zpomalení ekonomiky rostou, protože inflace zůstává vysoká a domácí poptávka se zotavuje mírným tempem.   V mezinárodním měřítku přetrvávají nejistoty ohledně úpravy tempa zpřísňování měnové politiky v hlavních ekonomikách a karanténní opatření Číny vůči COVID-19. Rizika pro hospodářský růst, jako je zpomalení růstu hlavních ekonomik a rusko-ukrajinská válka, zůstávají.

1.2. Zahraniční politika země

V nové indo-pacifické strategii „Strategy for a Free, Peacefull, and Prosperous Indo-Pacific Region (IP)“ se hlásí k demokracii, dodržování mezinárodního práva a lidských práv, k právnímu státu a je připravena spolupracovat s každým, kdo tyto hodnoty sdílí. Odsuzuje jednostranné použití síly a bude usilovat o harmonický rozvoj IP. V oblasti udržování míru chce Korea hrát aktivní roli v prevenci konfliktů s důrazem na mírový dialog. Směrem k Severní Koreji je hlavním cílem kompletní denuklearizace, Korea chce být aktivní v podpoře námořní, kybernetické a zdravotní bezpečnosti. V oblasti prosperity dává KIPS důraz na otevřený a spravedlivý ekonomický řád. Chce posilovat odolnost dodavatelských řetězců a ekonomiky, a podporovat rozvoj vzájemně prospěšného a inkluzivního ekosystému v regionu. Strategie také zmiňuje nutnost společně čelit klimatickým výzvám, ohrožení zdraví a zabránit digitální propasti (“digital divide”). Korea chce být dále aktivní v “ODA” programech. V době ekonomických výzev zvýšila o 27% svůj příspěvek mezinárodním organizacím a o 18% svůj ODA rozpočet.  

Implementační kroky strategie jsou:
– Podpora právního státu a lidských práv
– Budování regionálního řádu založeného na pravidlech
– Posílení úsilí v oblasti nešíření a boje proti terorismu
– Rozšíření komplexní bezpečnostní spolupráce posilující spolupráci v námořní bezpečnosti i v kybernetických, zdravotních a dalších netradičních oblastech a to hlavně prostřednictvím regionálních cvičení, konzultací a sdílení informací
– Vytváření sítí ekonomické bezpečnosti s cílem zajistit stabilní a odolné řízení dodavatelských řetězců a zároveň podporovat volný obchod a hospodářský řád založený na pravidlech
– Posílení spolupráce ve vědě a technice a uzavření digitální propasti Spolupráce v oblasti změny klimatu a energetické bezpečnosti
– Zapojení se do vybraných partnerství rozvojové spolupráce
– Podpora vzájemného porozumění a mezilidské výměny

Korea důsledně propaduje boj proti terorizmu a non-proliferation, posílení ekonomické bezpečnosti a dodavatelských řetězců kolem klíčových odvětví jako jsou polovodiče, umělá inteligence, pokroková biologie, vesmír a telekomunikace.

Klíčovým bezpečnostním spojencem KR zůstávají US, důraz je kladen na zlepšení vztahů a bezpečnostní spolupráce s Japonskem.  

Korea zdůrazňuje i solidaritu země s Ukrajinou, kterou chce nadále podporovat humanitární pomocí a účastnit se na její rekonstrukci.

1.3. Obyvatelstvo

S populací 51,31 mil. se Korejská republika řadí mezi nejhustěji zalidněné země (hustota zalidnění 527 na km2), naprostá většina obyvatel žije v městských aglomeracích (81.8 %), více než 1/5 celkového počtu obyvatel v hlavním městě. Korejská republika je etnicky velmi homogenní s absolutní většinou obyvatel korejského etnika.

Národnostní menšiny (celkem přibližně 4,8%) tvoří především Číňané, Thajci, Američané, a Japonci. V roce 2020 měla Korejská republika nejmenší porodnost na světě (0.84), což samozřejmě ovlivňuje stárnutí populace. Tento zrychlující nepříznivý vývoj bude znamenat nutnost urychleného přijetí potřebných vládních opatření a politik.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje

Korea je závislá na dovozu většiny svých energetických potřeb. Dovoz energií do země se v roce 2022 meziročně zvýšil o více než 40 % na 190,8 mld. USD.
 
„Energetická inflace vedená rusko-ukrajinskou válkou vedla k masivnímu dovozu energií, což mělo za následek obchodní deficit ve výši 47,2 mld. USD.   

Dne 28. listopadu 2022 bylo zahájeno nové digitální partnerství mezi EU a Korejskou republikou. Toto partnerství zaměřené na budoucnost si vytýčilo za cíl posílení spolupráce mezi důvěryhodnými a technologicky vyspělými partnery v digitální oblasti, která má zásadní význam pro udržitelný rozvoj evropských a korejských ekonomik a pro veškeré obchodní a investiční vazby jak EU, tak i Koreje. Kromě výše uvedeného si digitální partnerství klade za úkol společnou podporu v oblasti polovodičů, mobilních sítí nové generace, kvantové a vysoce výkonné výpočetní techniky, kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence, platforem, dat a dovedností.  

Korea patří mezi největší producenty emisí skleníkových plynů v rámci OECD. Ačkoliv nabývá na významu obnovený důraz na jadernou energii, stále je třeba zvýšit investice do obnovitelných zdrojů, přenosové infrastruktury a energetické účinnosti.                                                  

• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Korea je závislá na dovozu většiny svých energetických potřeb. Dovoz energií do země se v roce 2022 meziročně zvýšil o více než 40 % na 190,8 mld. USD.  

V listopadu 2022 bylo zahájeno digitální partnerství mezi EU a KR, které si vytýčilo za cíl posílení spolupráce mezi technologicky vyspělými partnery v digitální oblasti.  

KR patří mezi největší producenty emisí skleníkových plynů v rámci OECD. I přes obnovený důraz na jádro, je stále třeba zvýšit investice do obnovitelných zdrojů, přenosové infrastruktury a energetické účinnosti   HDP na obyvatele v roce 2021 vzrostl na 37 611 USD.

KR zahraniční obchod v roce 2022 činil 1 415,13 mld. USD. Export 683,95 mld. USD (↑ 6,1 % proti r. 2021), dovoz 731,18 mld. USD (↑ 18,9% ). Obchodní deficit 47,23 mld. USD.

Silný vývoz byl podpořen hlavními exportními tahouny: polovodiče, automobily a ropné produkty.  

V loňském roce byly vyvezeny polovodiče za celkem 129,2 mld. USD, což je o 1 % více než v roce předchozím, a zároveň jde o nejvyšší hodnotu vývozu tohoto produktu v historii, a to i přes pokles cen čipů v druhé polovině roku. Vývoz ropných produktů se po celosvětovém růstu cen ropy zvýšil o 65,3 % a dosáhl 63 mld. USD, následoval vývoz petrochemických výrobků za 54,3 mld. USD a vývoz automobilů za 54,1 mld. USD.  

Vývoz automobilů se loni zvýšil o 16,4 % na 54,1 mld. USD, protože celosvětový nedostatek automobilových čipů se zmírnil a celosvětově vzrostla poptávka po ekologických automobilech. Vývoz sekundárních článků meziročně vyskočil o 15,2 % na 9,99 mld. USD.  

Vývoz do zemí EU rovněž dosáhl rekordní výše 68,13 mld. USD, když meziročně vzrostl o 7,1 %.  

Růst vývozu podle položek (meziročně, %) 76 (plavidla), 30 (sekundární baterie), 28 (automobily), 23 (ropné produkty), -3 (stroje), -6 (automobilové komponenty), -16 (textil), -21 (ocel), -24 (domácí spotřebiče), -24 (petrochemické výrobky), -29 (polovodiče), -33 (bezdrátová komunikace), -34 (biohealth), -35 (počítače), -36 (zobrazovací panely).  

Růst vývozu podle regionů (meziročně, %) 13 (Indie), 7 (USA), 6 (EU), 5 (Střední východ), -2 (Latinská Amerika), -10 (Japonsko), -17 (země ASEAN), -27 (Čína), -29 (země SNS)  

Sektorové rozdělení ekonomiky (2022): Průmyslová výroba 28,9 %, Obchod 10,2 %, Podnikání 9,2 %, Nemovitosti 7,7 %, Finance a pojištění 6,8 %, Veřejná správa a obrana 6,6 %, Lidské zdraví a sociální aktivity 5,4 %, Informace a komunikace 5,3, Vzdělání 5,1 %, Konstrukce 4,7 %, Doprava 3,3 %, Elektřina, plyn, voda 2,7 %, Kulturní a ostatní služby 2,2 %, Zemědělství, lesnictví a rybolov 1,8 %, Těžba a důlní průmysl 0,1 %  

Pokud jde o obchod se službami, vývoz z EU do KR v roce 2022 vzrostl o 13 % a dovoz z KR v r. 2022 o 22 %. EU zaznamenala s Koreou v roce 2022 přebytek obchodu se službami ve výši 5,4 mld. EUR.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Koncem roku 2022 byl schválen nový korejský rozpočet na rok 2023 ve výši 443 mld. USD.  
Podle návrhu rozpočtu se státní dluh zvýší o 6 % na 1 068,8 x 1012 KRW (794 mld. USD).
Poměr dluhu k HDP bude činit 49,8 %.    

Rozpočet na zdravotnictví, sociální zabezpečení a zaměstnanost se zvýší o 4,1 %.  Zároveň však bude ukončeno vyplácení kompenzací za ztráty způsobené podnikatelům v důsledku nařízení o sociální distanci zavedených během pandemie Covid-19. Taktéž dojde ke snížení výdajů na karanténní zařízení.  

Celkem bude financováno 983 000 pracovních míst.  

Masivní investice mají mimo jiné směřovat do polovodičového průmyslu (693 mil. USD), a dalších šesti klíčových strategických technologií – 5G, mobility, vesmíru, bio věd, baterií a A.I. – a šesti nových oblastí, včetně energie budoucnosti, robotiky a hyperloopů  

Finanční prostředky na národní obranu se zvýší o 4,6 % na 39,59 mld. USD. Z toho 3,67 mld. USD  bude vynaloženo na zdokonalení tříosého systému protiraketové obrany, který má čelit severokorejským hrozbám, včetně raket Hyunmoo, stíhaček F-35A a systémů protiraketové obrany Patriot.    

Financování obnovitelných zdrojů energie se oproti letošnímu roku sníží o 32 %.   

Finanční prostředky na jadernou energii byly zvýšeny z 335,57 mil. USD na 397,9 mil. USD, přičemž velká část bude určena na výzkum a vývoj v oblasti jaderné energie, včetně SMART.

Zahraniční dluh Koreje činil ke konci roku 664,5 mld. USD, což je o 32,1 mld. USD více než před rokem. Z čehož krátkodobý dluh byl 166,7 mld. USD a dlouhodobý dluh pak činil 497,8 mld. USD.  

Korejské devizové rezervy ke konci prosince 2022 činily 423,16 mld.USD .

Korejské oficiální devizové rezervy tvořily cenné papíry v hodnotě 369,69 mld. USD, vklady ve výši 25,35 mld. USD, zvláštní práva čerpání (SDRs) ve výši 14,84 mld. USD, zlato ve výši 4,79 mld. USD (1,0 %) a pozice země v MMF ve výši 4,49 mld. USD.

2.3. Bankovní systém

Centrální bankou KR je Central Bank of Korea. Její hlavní rolí je řízení měnové a devizové politiky.
V kontrolní oblasti a při dohledu nad finančním a kapitálovým trhem spolupracuje BOK s Komisí pro finanční dohled (Financial Supervisory Commission) a Správou pro finanční dohled (Financial Supervisory Service).

V KR působí 8 hlavních komerčních bank (Kookmin Bank, dále Woori Bank, Hana Bank, Shinhan Bank, Chohung Bank, Korea Exchange Bank, Citibank a Korea First Bank). Dále působí 6 regionálních bank. Specializované banky:
– The Korea Development Bank (dlouhodobé úvěry pro rozvoj průmysl. odvětví)
– The Export-Import Bank of Korea (financování středně a dlouhodobých úvěrů se zahraničími subjekty)
– The Industrial Bank of Korea (úvěrování SME´s)
– The National Agricultural Cooperative Federation (podpora efektivní implementace zemědělských programů)
– The National Federation of Fisheries Cooperatives (pomoc rybářům a zpracovatelům ryb)

Pojišťovny se v KR dělí na pojišťovny poskytující životní pojištění a na pojišťovny ostatní.
Na trhu je 25 subjektů poskytujících životní pojištění, z toho je 16 domácích (Samsung, Hanwa a Kyobo apod.) a 9 zahraničních (např. ING, Prudential, AIA). Pojišťovny neposkytující životní pojištění lze rozdělit na všeobecné a specializované. V KR je 20 pojišťovacích subjektů tohoto typu, z nichž 5 je zahraničních (např. Meritz, AIG a AXA).       

Nejvýznamnější vládní pojišťovny National Health Insurance, National Pension Service, Korea Trade Insurance Corporation a Korea Deposit Insurance Corporation. Nejvýznamnější soukromé pojišťovny Seoul Guarantee Insurance Company, Korean RE a zahraniční Munich Re.

2.4. Daňový systém

Korejský daňový systém se skládá z národních (státních) a místních daní.
Státní daně se člení na vnitřní (přímé a nepřímé), cla a zvláštní daně. 
Místní daně se člení na provinční,  krajské a městské.

Výběrem daní v Korejské republice je pověřena Národní služba pro výběr daní (NTS).

Korea má daňové smlouvy s více než 90 zeměmi. Od září 2020 pro Koreu také vstoupila v platnost Mnohostranná úmluva o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám (Multilateral Instrument – MLI), která reguluje otázky zamezení dvojímu zdanění.

Nejdůležitější národní daně
– Daň z příjmu fyzických osob (6 – 45%)
– Daň z příjmů právnických osob (10 – 25%)
– Daň z přidané hodnoty (DPH, 10%)
– Daň z kapitálových výnosů pro FO a PO
– Environmentální daň, a daně z dopravy a energie
– Daň z nemovitostí
– Daň z dědictví

Cla – Customs duty

Hlavní místní daně:
– Acquisition tax
– Registration and license tax
– Leisure tax
– Tobacco consumption tax
– Local consumption tax
– Resident tax
– Local income tax
– Property tax
– Automobiles tax
– Regional resources facilities tax
– Local educational tax  

Bližší informace o daňovém systému Korejské republiky lze nalézt na internetových stránkách: www.nta.go.kr a National Tax Service, www.nts.go.kr
Zdroj: Ministerstvo financí Korejské republiky, Central Bank of Korea, Celní správa Korejské republiky

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Komentář k číslům v tabulce, důvody kladného či záporného salda, porovnání s EU a čím jsou rozdíly dané.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Obchod se zbožím mezi EU a Koreou v roce 2022 dosáhl 131,8 mld. EUR, V roce 2022 byla Korea 8. největším dodavatelem EU pro dovoz (tj. představovala 2,4 % celkového dovozu EU) a také 8. největším vývozním trhem (2,4 % celkového vývozu EU). Podle odvětví je obchod se zbožím mezi EU a Koreou vysoce koncentrovaný v průmyslových odvětvích.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Korejský vývoz na trhy ASEAN klesá, což je pro zemi, která tento region považuje za alternativu k Číně v souvislosti s rostoucí potřebou diverzifikovat obchodní partnerství, nežádoucí cesta.
Pokles vývozu do ČLR je přičítán pomalé poptávce a klesajícím cenám polovodičů, které tvoří téměř 40 % korejských zásilek do ČLR.

Za těchto okolností je ASEAN považován za poslední zbývající světový trh na cestě Koreje k diverzifikaci vývozu. 

Korea je silně závislá na dovozu surovin jak pro elektrotechnický průmysl, tak i pro průmysl energetický (ropa, zemní plyn a vodík) a potravinářský (pšenice, kukuřice – v těchto komoditách je Korea soběstačná jen něco málo kolem 1 %).

Korea dováží LNG z terminálů v Indonésii, Malajsii, Bruneji, Ománu, Kataru, Austrálie, USA a Ruska.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Objem slíbených FDI do Koreje v r. 2022 dosáhl historického maxima 30,45 mld. USD.
Objem investic, které do Koreje skutečně dorazily byl 18,03 mld. USD.  

Podle jednotlivých segmentů se přislíbené FDI více než zdvojnásobily ve zpracovatelském průmyslu na 12,48 mld. USD, zejména v textilním a oděvním průmyslu, chemickém strojírenství, kovoprůmyslu a elektronice. Na sektor služeb připadalo 54,5 % příslibů.

Podle zemí se investice z USA vyšplhaly o 65,2 % na 8,69 mld. USD.

Investice z EU ustoupily o 36,9 % na 8,07 mld.  USD.

Podle odvětví se korejské FDI zaměřily na finančnictví a pojišťovnictví (29,70 mld. USD), zpracovatelský průmysl (23,59 mld. USD), nemovitosti a pronájem (7,07 mld. USD), informační a komunikační technologie (ICT) (3,67 mld. USD) a prodej nemovitostí (2,8 mld. USD). Dále pak na dodávky elektřiny, plynu, páry a klimatizace (2,96 mld. USD).

Podle regionů směřovaly korejské FDI do Severní Ameriky (30,22 mld. USD), Asie (18,12 mld. USD), Evropy (15,40 mld. USD), latinské Ameriky a Karibiku (11,3 mld. USD), Oceánie (1,85 mld. USD), Blízký východ (0,14 mld. USD) a Afriky (0,11 mld. USD).

Korejské FDI do Evropy zaznamenaly v roce 2022 největší nárůst. Podle zemí byly hlavní destinací korejských PZI Lucembursko (4,94 mld. USD) a Maďarsko (1,84 mld. USD)  V současné době není evidována žádná přímá česká investice v Koreji.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU
Počátek partnerství mezi KR a EU se datuje do r. 1963. KR byla vůbec první asijskou zemí, která podepsala s EU tři klíčové dohody (EU-ROK Framework Agreement „FA“; Framework Participation Agreement „FPA“ a Free Trade Agreement „FTA“). EU je pro KR především ekonomickým partnerem, což bylo stvrzeno na summitu EU-KR v Bruselu dne 01. 07. 2011, kdy byla podepsána posledně zmíněná dohoda – Dohoda o volném obchodu mezi EU a KR (FTA).
Na základě FTA mezi EU a KR liberalizace obchodní výměny umožňuje firmám z obou stran snadnější průnik na vzájemné trhy, zvyšuje konkurenci na domácích trzích, rozšiřuje nabídku zboží a služeb a současně přináší snížení cen pro spotřebitele. Po deseti letech jejího trvání je však nutná aktualizace souboru pravidel

Smlouvy s ČR
Smlouva mezi Českou republikou a Korejskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, Soul, 12. 1. 2018. Ratifikována KR 21.1.2020.
Dohoda mezi Vládou ČSFR a Vládou Korejské republiky o leteckých službách, Soul, 26. 10. 1990, č. 5/2004 Sb. m. s.

Dohoda mezi Vládou ČSFR a Vládou Korejské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic, Soul, 27. 4. 1992, č. 125/1995 Sb.

Dohoda o kulturní spolupráci mezi Vládou České republiky a Vládou Korejské republiky, Soul, 6. 10. 1994, č. 230/1994 Sb.

Dohoda mezi Vládou České republiky a Vládou Korejské republiky o zrušení vízové povinnosti, Soul, 6. 10. 1994, č. 163/1995 Sb.

Dohoda mezi Vládou České republiky a Vládou Korejské republiky o vědeckotechnické spolupráci, Praha, 4. 3. 1995

Dohoda mezi Vládou České republiky a Vládou Korejské republiky o spolupráci při mírovém využívání jaderné energie, Soul, 16. 3. 2001, č. 83/2001 Sb. m. s.

3.4. Rozvojová spolupráce

Korejská republika se stala počátkem roku 2011 v pořadí 24. členem DAC (Development Assistance Committee) při OECD.
Poprvé v historii této organizace se dřívější příjemce rozvojové pomoci stal jejím členem a současně dárcem. Korejská republika jako vyspělá země a člen OECD pomáhá rozvojovým zemím (Official Development Aid). 
Tato pomoc probíhá v bilaterální i multilaterální formě. Multilaterální pomoc je realizována příspěvky do mezinárodních organizací a fondů, jako je ADB (Asian Development Bank), AFDB (African Development Bank), EBRD (European Bank for Reconstruction and Development) nebo organizace OSN.
Bilaterální pomoc se dělí na:
– granty, spojené s dodávkou zařízení
– technologická pomoc, rozvojové studie, školení a vysílání korejských expertů
– měkké úvěry a úvěry EDCF (Economic Development Cooperation Fund)

Realizací bilaterálních rozvojových programů (granty, technologická pomoc, školení apod.) je pověřena Korea International Cooperation Agency (KOICA), založená v r. 1991, která je podřízena Ministerstvu zahraničních věcí Korejské republiky.
Bilaterální úvěrovou pomoc zajišťuje Exim Bank, která je v této oblasti podřízena Ministerstvu financí a ekonomiky KR.
Korejská vláda si vytyčila za cíl vylepšit svoji „image“ dárce a dosáhnout úrovně odpovídající postavení Korejské republiky v mezinárodním měřítku. 
Zdroj: MZV Korejské republiky

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost
Digitální služby mění v Koreji každý kout společnosti a obchodního prostředí. Korea se hlavně soustředí na to, aby bylo možné dobře rozvíjet nasazení umělé inteligence, kterou vidí jako základ pro společenskou a průmyslovou transformaci řízenou technologiemi. V září minulého roku vláda představila novou strategii Digitální Korea, která se bude zabývat digitální ekonomikou společnosti. Celostátní síť 5G bude vybudována do roku 2024, aby si udržela nejlepší digitální schopnosti na světě, získala dominanci v komunikačních standardech a patentech 6G (2026~), které jsou známé jako komunikační technologie nové generace s cílem prosadit službu Pre-6G v roce 2026 jako první na světě. Bylo představeno pět hlavním oblastí vývoje v ICT, na které se bude Korea dále soustředit. Jedná se o technologie AI, AI v polovodičích a čipech, 5G a 6G komunikace, kvantové technologie, metaverse a kyberbezpečnost. Dále vláda plánuje rozvoj v oblasti Neural Processing Unit (NPU), superpočítače a hyperškálové modely AI.  Také dojde k zavedení Green Smart School, což je vybavení 2 890 škol „environmentally friendly classrooms“ (12,439 mld. USD do r. 2025) a celkovému rozvoji tříd a škol v oblasti udržitelnosti.

▶ Dopravní infrastruktura
V souladu s “5th Masterplan of Science & Technology, Innovation in Korea“ pro období 2023-2027, korejská vláda vyčlenila 497 mld. USD na rozvoj chytrých měst zahrnující pozemky, infrastrukturu, územní plánování, bydlení a dopravu. Meta Green Smart City je návrh na propojení a využití dat a realizace inteligentního města. Konvergence a integrace s digitální mobilitou za účelem optimalizace energie a snížení emisí uhlíku. Nulová a čistá mobilita zase nabízí realizaci uhlíkové neutrality v dopravě prostřednictvím dekarbonizace silniční, železniční a letecké mobility a také prostřednictvím komplexních dopravních a logistických systémů. Co se týče eko elektráren a vodíkových měst, tam dojde k zlepšení globální konkurenceschopnosti na trhu s vodíkovými technologiemi a obnovitelnými zdroji energie a vytváření nových prostor pro budoucí expanzi a efektivní využití zdrojů.

▶ Automobilový sektor
Automobilový sektor v Koreji stále roste velmi rychle. za rok  2022, globální produkce korejských automobilů dosáhla 84,97 mil. kusů (o 5,4% více než v roce 2021) a domácí výroba vzrostla o 8,5% na 3,76 mil. kusů. Korea se tak umístila na pátém místě na světě již třetí rok v řadě, pokud jde o produkci automobilů. Největším výrobcem je Hyundai Motor Company. Podíl automobilového průmyslu na HDP země je 7%, automobilový průmysl má zodpovědnost za cca 15% celého výrobního sektoru v Koreji. Předpokládá se, že korejský trh s elektromobily vygeneruje tržby ve výši 8,40 mld. USD. Během příštích čtyř let by tytéž příjmy mohly vzrůst o 20 %, tj. přibližně o 17 mld. USD. V celosvětové výrobě EV´s (včetně plug-in hybridů) tvoří Korea (10,5 %). Prodej EV´s v Koreji za rok 2022 byl nejvíce zaregistrován ve firmě Hyundai a Kia. Mezi další populární prodejce patřila i Tesla, nebo Genesis.

▶ Energetika
Korejská energetika výrazně roste. Vláda odhaduje, že k umístění nových zařízení na skladování energie z obnovitelných zdrojů bude zapotřebí až 33 miliard EUR nových investic. Podíl fosilních paliv a LNG klesnou z 41,9 % v roce 2018 na 9,3 % v roce 2036. Modrý vodík na bázi LNG a čpavek pro spolu spalování jako metody snižování emisí skleníkových plynů by roce 2036 měly společně tvořit více než 7 % energetického mixu. Vodík by se měl v roce 2036 podílet na energetickém mixu země téměř 7,1 %. Na základě této projekce bude do 2030 v jaderné energetice vyrobeno 201,7 TWh elektřiny, což bude představovat 32,8 % celkové výroby v zemi. Co se jaderného výzkumu týče, Korea je od roku 2003 členem projektu Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER).

▶ Kultura a kreativní odvětví, gaming
Jedno přísloví praví: „Nezáleží na tom, jak dobrý jsi ve hrách, vždycky se najde Korejec, který je lepší než ty.“  Velikost celosvětového trhu s E-sportem na konci r. 2022 1,38 mld. USD, což je o 21,7 % více než v r. 2021. Do roku 2025 má jeho velikost vzrůst na 1,87 mld. USD. Korejský E-sportový trh z toho tvořil 9,9 %. Jen v Koreji hrálo v roce 2022 v nějaké formě hry 74,4 % lidí, ať už šlo o mobilní zařízení, PC nebo konzole.

▶ Zdravotnictví a farmacie
Korejský farmaceutický trh má hodnotu kolem 25,3 mld. USD v roce 2023. Lékařská diagnóza zažívá rychlý růst díky technologiím AI, strojovému učení či vývoji specializovaných diagnostických zařízení. Od ledna 2022 mělo s telemedicínou zkušenost přibližně 3,52 mil. pacientů. Tuberkulóza v Koreji nadále zůstává velmi závažných problémem. Na základě výzkumů z roku 2022 bylo zjištěno, že počet lidí s tímto onemocněním klesl o 0.8 %, a pro rok 2023 se nadále očekává pokles.

▶ Civilní letectví, vesmír
Povzbuzen kosmickými úspěchy, korejský prezident přislíbil přistání robotické sondy na Měsíci v roce 2032 a na Marsu v roce 2045. Za tímto účelem plánuje vláda investovat 1,63 mld. USD do vývoje rakety. Rok 2022 byl celkově významným obdobím pro historii korejského vesmírného vývoje, protože se zemi podařilo v červnu vynést na oběžnou dráhu Měsíce svou vůbec první raketu, která byla vyvinuta na místní úrovni, a v prosinci usadit na oběžnou dráhu Měsíce sondu Danuri. V současné době v Koreji působí tři regiony – metropolitní město Daejeon, provincie Jižní Jeolla a provincie Jižní Gyeongsang – jako kosmické klastry pro realizaci kosmického programu. Jihokorejský rozpočet na vesmír v r. 2022 činil 563 mil. USD.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
Korea se stala pátou zemí na světě s největšími investicemi do výzkumu a vývoje po USA, Číně, EU a Japonsku. Podle ročenky světové konkurenceschopnosti se Korea řadí na II. místo na světě v oblasti vědecké infrastruktury a na 17. místo v technologické infrastruktuře. Rozpočet na výzkum a vývoj tvoří 24,014 mil. USD. Vládní směr investic do výzkumu a vývoje pro rok 2023 byl stanoven se zaměřením na nové  výzvy, ultra inovace a vedoucí strategie s cílem účinně reagovat na krizi rychlých globálních změn životního prostředí a vytvořit strategické příležitosti pro nové investice, jako třeba výzkum reakce na infekční choroby a intenzivní podpora biohealth nebo výzkum sociálních problémů. Průmyslová odvětví, včetně financí, IT, logistiky, farmacie a obrany, a to na základě její hyper-rychlé technologie, tedy výpočetních schopností, ohromně rychlejších než dosud.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Korejská obchodní kultura je založena na pevné vertikální hierarchii.
Naprostá většina rozhodovací pravomoci je většinou vyhrazena úzké skupině vedoucích pracovníků.
Ostatní zaměstnanci mívají velmi malé pravomoci a očekává se od nich, že budou spíše administrativně vykonávat rozhodnutí nadřízených.
Velmi se cení těžká práce, nasazení, a upřednostňování pracovních povinností před osobním či rodinným životem.

4.2. Oslovení

K usnadnění navázání nových obchodních styků je vhodné v rámci možností využít představení třetí stranou, kterou již potenciální partner zná. Pokud taková možnost není, doporučuje se k oslovení využít prostředníka komunikujícího korejsky a znalého místní kultury. Korejští podnikatelé a zaměstnanci firem se většinou vzájemně mezi sebou oslovují funkčními tituly, případně tituly a příjmením.

V případě oslovování zahraničním partnerem je taktéž vhodné použít funkční titul a příjmení (např. pane řediteli Lee). Důležité je mít na paměti, že v Koreji se velmi často vyskytují stejně znějící příjmení (typicky Kim, Lee, Park, Choi). Používání příjmení v kombinaci s funkčními tituly napomůže v této souvislosti zamezení nedorozumění. Nevhodné je používat vlastní jména pokud jste o to nebyli protistranou výslovně požádáni.  

V korejské obchodní i firemní kultuře je kladen velmi silný důraz na hierarchii. K úspěchu obchodních jednání může výrazně přispět dobrá znalost hierarchického postavení protistrany. Služebně nejvýše postavená osoba přichází obvykle první a bude usazena uprostřed stolu, naproti zahraničnímu partnerovi, a po celou dobu jednání bude mít slovo jako první. Pokud není stanoveno jinak, očekává se, že protistrana bude oslovovat přednostně tohoto představitele.

4.3. Obchodní schůzka

Ačkoli je v korejské kultuře běžnou formou pozdravu úklon nebo kývnutí hlavou především v případě jednání s cizinci se již běžně podává ruce. Následuje obvykle výměna vizitek. Projevem úcty je vždy předávat i přijímat vizitky oběma rukama.  

Pokud jde o předávání dárků obchodním partnerům, v souvislosti s platnou protikorupční legislativou se jedná o citlivé téma. Proto by se mělo jednat spíše o drobné předměty, které nemají reálnou hodnotu.   Pracovní schůzky v naprosté většině případů probíhají v sídle či pobočce společnosti, v závislosti na situaci pak často následuje pozvání na méně formální oběd či večeři.  

Dochvilnost je důležitým aspektem obchodní kultury a projevem úcty vůči partnerovi.  

Korejci jsou velmi citliví, pokud jde o některá historická a geopolitická témata. Nedoporučuje se hovořit o záležitostech týkajících se vztahu s Japonskem. V souvislosti se silně zakořeněným pocitem národní hrdosti je také na místě opatrnost pokud jde o srovnávání Koreje s jinými zeměmi v případech, kde by takové srovnávání mohlo vypadat pro Koreu nepříznivě.  

Standard oblékání pro obchodní jednání je tmavý oblek s kravatou. U žen převládá spíše konzervativní oblékání, nedoporučuje se oblečení odhalující ramena nebo výstřih.  

Ačkoliv jsou ve větších firmách pochopitelně zaměstnaní i lidé znalí cizích jazyků (nejrozšířenější je angličtina), mnoho nejen vedoucích pracovníků stále komunikuje pouze korejsky. V případě pochybností je za účelem urychlení jednání vhodné zasílat komunikaci také v korejštině. Po předchozím písemném dojednání schůzky je vhodné ji potvrdit i telefonicky.  

Mezi regiony neexistují výraznější rozdíly v kultuře jednání. Průběh jednání bude záležet především na připravenosti, dosavadních zkušenostech, a ochotě protistrany jednat se zahraničními partnery.

4.4. Komunikace

Poměrně běžně se stává, že Korejci neovládají, či z kulturních důvodů nechtějí používat angličtinu. Pokud si nejste jisti, zda protistrana ovládá angličtinu na dostatečné úrovni je lepší si průběžně ověřovat, zda Vám protistrana skutečně rozumí, a zamezit tak zbytečným nedorozuměním.  

Podobně jako v jiných asijských kulturách je i v Koreji nesmírně důležité zachování tváře. Při jednáních je proto potřeba dávat pozor, aby se protějšek nedostal do trapné situace a dbát na určitou taktnost, citlivost a zdrženlivost. Ačkoli se tento prvek kultury jednání postupně mění, na rozdíl od západní kultury může být přímý kontakt z očí do očí Korejcům nepříjemný. Jak bylo zmíněno výše pro Korejce je důležité navazování bezprostředního vztahu, který jim pomáhá vytvořit si důvěru k protistraně. Proto bude typicky za účelem prohloubení obchodní spolupráce v určitém stádiu jednání nutné osobní setkání.  

Korejci obvykle nezvou obchodní partnery domů. Ve výjimečných případech v případech, v případě pozvání je zvykem přinést malý dárek (obvykle alkohol či v případě cizinců dárek symbolizující kulturu své země).

4.5. Doporučení

V jednání s korejskými partnery je vhodné mít na zřeteli kulturní odlišnosti, které jsou obdobné v celé východní Asii. Například je obvyklé podávat a přijímat předměty (včetně vizitek či peněz) oběma rukama, nebo pravou rukou, přičemž se levou rukou podepírá pravé předloktí, není slušné hlasitě smrkat, zejména při jídle.  

Korejci si velmi zakládají na svém vzhledu. Pečlivě upravený vzhled včetně naleštěných bot je jednou ze základních podmínek úspěšného podnikatele v KR.    

Je důležité, aby účastníci jednání byli dochvilní a velmi zdvořilí. Vyplatí se předat obchodnímu partnerovi katalog, nebo alespoň stručnou informaci o firmě v korejštině.  

Při jednáních se nedoporučuje užívat sarkasmy. Korejci nechápou „český černý humor“ a mohli by se cítit uraženi.   

Ve městech je na kratší vzdálenosti výhodné využívat cenově přijatelné taxi. Na delší vzdálenosti po Soulu je výhodné používat rozsáhlý systém metra a mezi městy rychlovlaky KTX.

4.6. Státní svátky

Z nejvýznamnějších státních svátků v Koreji stojí za zmínku Lunární nový rok a Čusok.
V období těchto svátků nedoporučujeme obchodní cesty – instituce i podniky z velké většiny nefungují, a doprava v celé zemi bývá výrazně ochromena hromadným cestováním za příbuznými.  

1.+2. ledna – Solární nový rok
leden/únor – Lunární nový rok – 3 dny (datum je pohyblivé)
1. března – Den nezávislosti
duben/květen – Narození Buddhy
5. května – Den dětí
6. června – Den padlých za svobodu
17. července – Den ústavy
15. srpna – Den osvobození
září/říjen – Čusok (Den díkůvzdání) – 3 dny (datum je pohyblivé)
3. října – Den vzniku národa
25. prosince – Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

KR je členem WTO a OECD a řídí se příslušnými předpisy, závazky a ujednáními těchto organizací. Rating země je dle agentury Mody Aa2.

Dovoz většiny položek je liberalizován. Celní zatížení je u některých druhů zboží nadále vysoké, v rámci WTO však Korejská celní správa výši cel postupně snižuje. U dovozu je třeba věnovat zvýšenou pozornost předpisům a nařízením upravujícím dovoz nejen komodity, ale též konkrétní jednotlivé položky. Např. u dovozu sýrů je nutné žádat o dovoz konkrétního druhu sýra, nikoliv sýrů obecně. Především u potravin jsou schvalovací procesy pro udělení povolení k dovozu časově velmi náročné, v některých případech (např. maso, masné výrobky) se proces skládá z několika kroků a může trvat řadu měsíců. Potravinářské výrobky podléhají testům, které v případě zboží nižší hodnoty a jednorázového dovozu, mohou být finančně velmi náročné. Dovozní dokumenty a celní systém jsou obdobné jako v ostatních vyspělých zemích světa. Celní formuláře (např. dovozní deklarace), stejně jako všechny relevantní podmínky při dovozu včetně informace o celním systému i celních tarifech pro jednotlivé druhy zboží lze vyplnit přímo na webových stránkách Korea Customs Service. 

Mezi základní dokumenty potřebné při dovozu do KR patří:
– obchodní faktura
– nákladní nebo letecký nákladní list
– seznam dovážených položek
– osvědčení o původu
– názvy všech složek, které jsou ve výrobku obsaženy včetně procentuálního složení
– popis výrobního postupu při výrobě produktu
– osvědčení o datu výroby
– popis balicích materiálů
– rostlinolékařské osvědčení (pro maso, ovoce, ořechy, zelenina, rostliny, obilí aj.)
– další příslušné certifikáty dle druhu a specifikace výrobku a jeho obsahu (např. „non-biotech“ certifikát pro kukuřici a výrobky z ní, pro sójové boby, brambory aj.).  

Korea Customs Service Building
1, Government Complex-Daejeon,
189, Cheongsa-ro, Seo-gu, Daejeon,
Korea Informační linka (Customs Customer Service Center): Tel.: 1577 – 8577

Významnou roli v oblasti dovozu hraje v KR Asociace dovozců KOIMA, na jejichž webových stránkách je v anglickém jazyce řada důležitých informací a kontaktů: www.import.or.kr.    

Kontrola vývozu se vztahuje především na vojenský materiál a techniku a položky dvojího použití, kde KR republika striktně uplatňuje omezení stanovená mezinárodními kontrolními režimy. Vysoká citlivost vývozu vojenského materiálu je v případě KR dána i vojensko-politickou situací na Korejském poloostrově a vztahy se Severní Koreou.

Při vývozu podléhají schválení rovněž předměty kulturní hodnoty a kulturního dědictví (starožitnosti apod.). Schvalovacím orgánem je „Seoul Metropolitan Government, Art & Antique Assessment Office“. Sídlo úřadu je v Soulu. Podmínky vývozu jsou podrobně popsány na: www.customs.go.kr.  

V KR nemají zatím české firmy vlastní obchodní kanceláře. Pro naše exportéry je pro vstup na korejský trh prakticky nevyhnutelné využití místního obchodního zástupce, a to i v případě, že se jedná o rozsáhlé či jednorázové dodávky.  

Pro vývoz do KR lze využít i služeb leasingových společností financujících dovozy investičních celků, které potom převádějí na konečné uživatele prostřednictvím leasingových smluv.  

Podnikatelské a právní prostředí pro společnosti se zahraničními investicemi se v poslední době nezlepšilo. Podle průzkumu provedeného mezi 220 zahraničními podniky s 50 a více zaměstnanci v Koreji, více než polovina respondentů uvedla, že podnikání v Koreji je pro ně obtížné. Především se jedná o neustálé zavádění nových předpisů bez transparentního legislativního procesu, nepředvídatelné a nesoudržné administrativní předpisy, mzdová nepružnost.  

Při zaměstnávání místních sil je nutno počítat s vysokou cenou pracovní síly i silnými prvky odborářského hnutí, limitovanou flexibilitou (zejména při zvládání mimořádných situací), neochotou nést zodpovědnost nebo plnit úkoly, které místní síly považují za podřadné atd. Korejci také často špatně přijímají nadřízené z jiných zemí.  Místní zákony jsou spíše na straně zaměstnanců a je třeba počítat např. s povinností zaměstnavatele hradit 13. plat ve výši 100 % základního platu a při ukončení pracovního poměru hradit odchodné, které činí přibližně cca 1měsíční plat za každý odpracovaný rok.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Podmínky pro zřízení zastoupení firmy v Korejské republice jsou obdobné jako v ostatních členských zemích OECD.

Existuje několik způsobů pro zahájení podnikání v Korejské republice:

Korporace
Zahraniční subjekt může v Korejské republice založit akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným. Založení společnosti podléhá zákonu o zahraničních investicích (Foreign Investment Promotion Act). Pokud je registrován v souladu s postupy stanovenými zákonem, je uznáván jako korejský podnik a podléhá korejským zákonům. Pro tento typ společností je požadováno minimální základní jmění společnosti odpovídající hodnotě cca 100 000 USD. Pro založení společnosti je třeba podat ministerstvu financí (Ministry of Strategy and Finance) oznámení o zahraniční investici, otevřít účet u devizové banky, převést na tento účet základní kapitál a zaregistrovat firmu u soudu a u obchodního rejstříku.

Pobočka
Zahraniční společnost může v Korejské republice založit svoji pobočku, která zde bude provozovat svoji činnost. Na tento typ podnikání se rovněž vztahuje zákon o zahraničních investicích (Foreign Investment Promotion Act). Rovněž tento druh podniku je považován za místní firmu. K jeho založení je třeba otevřít účet u devizové banky, pronajmout kancelář, obchod apod. (sídlo firmy) a firmu zaregistrovat u soudu a na daňovém úřadě.

Styčná kancelář
Zahraniční společnost může vytvořit podpůrnou kancelář, tzv. “Liasion Office“. Tato může provádět pouze neobchodní aktivity, jako je například průzkum trhu, R&D, řízení kvality, reklamy, propagace, sběr informací atd. Způsob registrace je obdobný jako u pobočky, nicméně není třeba registrace u soudu. Podrobné podmínky pro zřízení pro zřízení kanceláře, reprezentace či společného podniku jsou uvedeny na následujících webových stránkách: www.investkorea.org. Zdroj: Invest in Korea

5.3. Marketing a komunikace

K propagaci zboží lze využít Asociaci korejských dovozců, která má pro tento účel samostatný bulletin a internetovou stránku www.koima.or.kr.

Čeští exportéři mohou také propagovat a nabízet své zboží prostřednictvím již zmíněné webové stránky www.import.or.kr.  

Obecně je efektivní vstup na korejský trh je pro zahraniční podnikatele neznalé místních poměrů a kulturních specifik spíše složitou záležitostí. Řešením je marketing prostřednictvím místního partnera, nebo využití služeb některé z místních marketingových společností.  

Je třeba si uvědomit, že kvůli jazykové bariéře je nutno veškerou marketingovou aktivitu provádět v korejštině. Vzhledem k masovému používání mobilních aplikací většina marketingových aktivit v Koreji probíhá online. Z globálních sociálních sítí Korejci používají zejména Instagram a YouTube, ale v mnohem větší míře se těší popularitou místní platformy KAKAO, NAVER a DAUM. Nákupy se pak realizují prostřednictvím platformy Coupang, Gmarket, či Auction. Řešení Google, Facebook, Whatsapp jsou používané ve velmi malé míře. V souvislosti s popularitou mobilních řešení je přítomnost na výše zmíněných platformách, případě spolu s vývojem vlastní aplikace předpokladem úspěchu.  

Teprve v druhé řadě lze uvažovat o využití místního tisku pro inzerci. V Korejské republice vychází několik deníků v angličtině, jejich domácí čtenářská obec je však velmi omezená; jde o tituly The Korea Herald, The Korea Times a Joong-Ang Daily. Z hlavních korejských denníku stojí za zmínku Joong Ang Ilbo, Chosun Ilbo a pro obchodní sféru též v Maeil Business Newspaper. Odkazy na všechny korejské deníky umístěné na internetových stránkách lze nalézt na rozcestníku www.onlinenewspapers.com.  

Korejský trh se velmi rychle a dynamicky mění, a lidé masově následují nové trendy. Velký vliv na veřejnost mají různí influenceři a blogeři, mnohdy ze sféry „hvězd K-Popu“.  

Další charakteristikou korejského trhu je rozšíření všeho druhu slevových akcí a věrnostních programů pro zákazníky. V mnoha sektorech zákazník při nákupu zboží nebo předplacení služby počítá s tím, že získá nějakou výhodu v akci.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Korea by ráda převzala proaktivní roli při řízení reformy WTO a stát se hlavním tvůrcem nových obchodních pravidel o digitalizaci a změně klimatu na multilaterální i bilaterální úrovni.  

V záležitostech WTO nejsou postoje Koreje obecně příliš vzdálené od postojů EU. Korea hraje aktivní roli v Ottawa Group a stejně jako EU podporuje iniciativu „Obchod a zdraví“.   P

orušování práva duševního vlastnictví je v KR velkým problémem. Nebývalá škála a různorodost padělků a pirátství znásobují obchodní ztráty ve styku s KR a stávají se závažnou překážkou pro společnosti, které plánují vstoupit na korejský trh nebo již zde mají navázány obchodní aktivity, či hodlají do tohoto teritoria investovat.

KR byla v lednu 2004 zařazena Úřadem pro obchodního představitele USA (USTR) na seznam Priority 301 Watch List, zahrnující země, které připouštějí porušování amerických práv k duševnímu vlastnictví. Vydávané zákony jsou jedny z nejpřísnějších zákonů v rámci členských zemí OECD. Bohužel však zavádění těchto zákonů v praxi je nedostačující a důsledkem je stále se zvyšující počet padělků a pirátských kopií otevřeně prodávaných na korejských tržištích.  

V KR jsou platné následující zákony týkající se práva duševního vlastnictví:
– Zákon o obchodních značkách z roku 1949
– Patentový zákon z roku 1961
– Zákon o průmyslovém vzoru z roku 1961  

Korejské organizace zabývající se oblastí duševního vlastnictví:
Kancelář KIPO (Korean Industrial Property Office) je jednou z externích kanceláří Ministerstva znalostní ekonomiky  (MKE), zabývající se duševním vlastnictvím. Součástí této kanceláře je Mezinárodní vzdělávací institut pro ochranu práva duševního vlastnictví (IIPT), který ve spolupráci s WIPO (World Intellectual Property Office) školí v oblasti práv duševního vlastnictví jak korejské pracovníky, tak i pracovníky z rozvojových zemí z celé oblasti Asie a Pacifiku.

5.5. Trh veřejných zakázek

Korejská republika dne 1. ledna 1997 přistoupila k WTO GPA (Government Procurement Agreement). Od této doby se otevřela možnost pro všechny zahraniční dodavatele, kteří jsou rovněž signatáři GPA, účastnit se  tendrů na vládní zakázky vyhlašovaných v KR. 

Korejská vláda založila vládní agenturu Public Procurement Service (PPS), ve které je centralizována veškerá činnost spojená s veřejnými zakázkami, a která má v tomto smyslu na starosti všechny etapy od zadávání tendrů, shromažďování nabídek a jejich vyhodnocování, až po vyhlášení vítěze. Jediným subjektem, který kromě PPS může vyhlašovat tendry na veřejné zakázky, jsou ve výjimečných případech (pokud hodnota zakázky je méně než 0,1 mil. USD resp. v případě stavebních prací 0,3 mil. USD) regionální správy. Nicméně i ty používají k vyhlašování systém používaný PPS.

PPS je provozován jako „single window electronic system“. V praxi to znamená, že pod jednou internetovou adresou lze vyhledat veškeré informace od vyhlášení tendru, návodu jak je možno se do tendru přihlásit až po informace o platebních podmínkách. Veškeré informace   jsou  dispozici na následujících internetových stránkách:  www.pps.go.kr,  www.g2b.go.kr  

Nevýhodou je, že tendrů na vládní zakázky se může zahraniční společnost zúčastnit pouze prostřednictvím místního zástupce. Veškerá dokumentace k tendrům je k dispozici pouze v korejštině. Bez zástupce se mohou zahraniční společnosti účastnit pouze tendrů vyhlášených pro zahraniční společnosti (zmíněné 2 %), avšak dokumentace je opět jen v korejštině.
Zdroj: MOTIE, KOIMA

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Korejci mají všeobecně dobrou platební morálku a platební podmínky jsou shodné s většinou mezinárodně uznávaných standardů včetně akreditivů.  

Doba splatnosti faktur se pohybuje od jednoho do dvou měsíců. Stává se, že i když byla faktura vystavena dříve, k plátci se dostane až v samotný den splatnosti.  

Korean Commercial Arbitration Board (KCAB) je hlavním oficiálním arbitrážním orgánem v KR. KCAB usiluje o řešení sporů jednáním; pokud není jednání úspěšné, přijímá rozhodnutí formou rozhodčích nálezů, které jsou konečné, a není proti nim odvolání. KCAB rozhoduje na základě korejského zákona o arbitráži a v souladu s pravidly pro obchodní arbitráž. KCAB doporučuje všem obchodníkům, aby při uzavírání kontraktů do nich začleňovali standardní arbitrážní doložku, zakotvující jeho příslušnost k řešení sporů.

Kontakt na KCAB:
www.kcab.or.kr/jsp/kcab_eng,    
KCAB Customer Centre Tel : 82-2-551-2070 Fax : 82-2-551-2113 E-mail: hlcho@kcab.or.kr (Ms. Hyleim CHO) 

Na pomoc zahraničním investorům při řešení jejich problémů spojených s investováním v KR byl v rámci organizace KOTRA (Korea Trade – Investment Promotion Agency) vytvořen Úřad investičního ombudsmana, kde působí 30 expertů z oblasti daní, financí, práva, výstavby, pracovních vztahů a celnictví. KR je smluvní stranou Úmluvy OSN o uznávání a výkonu rozhodčích nálezů.
Zdroj: KCAB

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Mezi ČR a KR existuje smlouva o bezvízovém styku pro všechny druhy pasů, na jejímž základě mohou občané obou zemí pobývat v druhé zemi bez víza po dobu do 90 dnů (kromě cest za účelem výdělečné činnosti).  

Zakázané dovozní položky: narkotika, potraviny živočišného původu, ovoce, semena rostlin a rostliny a tištěné materiály, filmy, nahrávky apod., které mohou být považovány za podvratné (zvláště severokorejského původu), obscénní nebo škodlivé národní bezpečnosti a veřejným zájmům. Zakázáno je také dovážet čerstvé maso a masné výrobky. Střelné zbraně podléhají dovozní licenci. Směna valut není povinná. Při směně může být požadováno předložení cestovního dokladu a telefonické spojení v KR. Přebytečnou místní měnu lze při odletu směnit zpět na valutu (USD, EUR) na letišti. Dováženou či vyváženou měnu nad hodnotu USD 10 000 je nutno deklarovat.

Korea patří z pohledu turistického incomingu do Čech mezi strategické trhy s velkým meziročním nárůstem. Cestovatelé mohou od 27.3.2023 využít tři přímé lety týdně ze Soulu do Prahy a zpět (Korean Air).  

Korejský trh je poměrně centralizovaný, působí na něm pět nejvýznamnějších tour operátorů (Hana Tour, Mode Tour, Hanjin Travel, Lotte Tour a Interpark Tour). Kromě toho je na trhu ještě několik tisíc menších cestovních kanceláří a agentur.  

Vzhledem ke složité dopravní situaci,  komplikacím s vypůjčením vozidel pro cizince i s parkováním je vhodné pro cestování po městech použít taxi, případně MHD. V Soulu i v naprosté většině větších aglomerací existuje velmi dobře fungující infrastruktura MHD (zde je výhodné zakoupení dobíjející MHD „Tmoney“ karty). Cestování mezi většími městy usnadňují cenově dostupné rychlovlaky KTX.  

U naprosté většiny prodejců lze platit kreditní kartou, s problémy s fungováním zahraničních karet se zpravidla lze setkat pouze při platbách na webu. Korea je obecně pro cizince bezpečnou destinací s velmi nízkou kriminalitou násilného charakteru. Zdroj: Celní správa Korejské republiky, CzechTourism Korea

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Korejská vízová politika je komplexní a postoj Korejské republiky v této oblasti je v závislosti na národnosti žadatele o vízum individuální.

KR přijímá převážně vysoce specializované a kvalifikované pracovníky. Nízko kvalifikovanou pracovní sílu přijímá KR především z okolních chudších států, přičemž vízum platí pouze pro dané zaměstnání. Typ požadovaného víza pro českého občana záleží na druhu pobytu či zaměstnání. Nejčastějšími typy víz pro dlouhodobá zaměstnání:
– Vízum pro vysoce kvalifikované pracovníky
– Vízum pro profesory a učitele na vysokých školách
– Vízum pro zvláštní povolání  

Další možností jsou tzv. pracovní prázdniny pro občany ČR mezi 18 a 30 lety. Toto pracovní povolení je časově omezené na max. 1 rok. Pokud dostane český občan pracovní nabídku v KR, zaměstnavatel musí nejdříve požádat a obdržet povolení, aby mohl nového pracovníka zaměstnat. Tato procedura trvá cca 2 týdny. Žadatel o práci musí následně s tímto povolením navštívit velvyslanectví KR v Praze a po vyplnění příslušných formulářů může požádat o příslušné vízum. Tento postup neplatí u tzv. pracovních prázdnin. Zde stačí pouze požádat velvyslanectví KR v Praze o vízum. Pracovní prázdniny se neváží na konkrétní zaměstnání. Po příjezdu do KR musí český občan, který hodlá v zemi pobýt déle než 90 dnů, požádat o tzv. „Alien registration card“, což je druh identifikační karty občana. Tento průkaz vystavuje imigrační oddělení. Každá oblast v KR má své imigrační oddělení, v samotném Soulu jsou tato oddělení dvě. Vystavení průkazu (karty) předchází vyplnění žádosti a úhrada poplatku 30.000 KRW. Případné další dokumenty a poplatky záleží na typu víza.    

Minimální hodinová mzda na rok 2023 byla stanovena na 9 620 KRW (7,60 USD), což činí 2 010 580 KRW/za 209h v měsíci (1 589 USD/měs). Snaha odborových organizací je její 24,7% navýšení na 12 000 KRW/hod (9,15 USD).  

Lékařská péče ve velkých městech je na dobré úrovni. Cizinec si však veškeré náklady na léčbu hradí sám, poplatky jsou relativně vysoké. Doporučujeme proto před cestou do Koreje uzavřít cestovní pojištění. Řada místních lékařů studovala v USA a hovoří anglicky. Dorozumění s lékařským personálem v menších zdravotnických zařízeních je však obtížné. V Soulu jsou na vysoké odborné a přiměřené jazykové úrovni zvláště následující kliniky:

– Yonsei Severance Hospital, tel.: 02-22285800, 010-9948-0983 (pohotovost)
– Asan Medical Center, tel.: 02-30105001
– Samsung Medical Center, tel.: 02-3410-0200, pohotovost 02-3410-2060
– Seoul National University Hospital, tel.: 02-2072-2890, 011-950-2890, nepřetržitá pohotovost tel.: 02-20722473-7
– Samsung Cheil Hospital, tel.: 02-20007208, 02-20007143
– Seoul Global Center provozuje telefonickou poradenskou službu pro cizince – Medical Referral Service. Zdravotnicky vyškolený personál poskytuje rady v angličtině o zdravotnických zařízeních a službách v KR (8:00–20:00, mimo tuto dobu pouze neodkladné případy). Tel.: 010-4769-8212, 010-8750-8212, e-mail: medicalreferral@seoul.go.kr  
Zdroj: Celní správa Korejské republiky, MZV Korejské republiky, Velvyslanectví Korejské republiky v Praze

5.9. Veletrhy a akce

Korejské veletržní organizace jsou sdruženy do Korea Exhibition Organizers Association. Seznam všech členů, resp. organizátorů, veletržních areálů s kontaktní internetovou adresou lze získat na internetové stránce http://www.keoa.org/english/. Na uvedené internetové adrese je též kompletní přehled všech veletržních a výstavnických akcí. Další přehled veletržních akcí konaných v Korejské republice je na webové stránce http://10times.com/korea.  

Nejvýznamnějším veletržním komplexem v Korejské republice je COEX, který se nachází v hlavním městě Soulu. Přehled všech veletrhů, které se zde konají, lze nalézt na internetové stránce http://www.coex.co.kr/eng.

Dalším významným výstavištěm v Soulu je KINTEX – http://www.kintex.com/client/_eng/. Nejvýznamnější výstaviště mimo hlavní město je BEXCO – http://www.bexco.co.kr/kor/Main.do ve městě Busan, které leží na jihu Korejské republiky.   Veletržní akce pořádané v ostatních městech je možno, co do velikosti, přirovnat k regionálním veletrhům v ČR.  

Mezi nejvýznamnější veletrhy patří:
– AI EXPO Korea – Mezinárodní veletrh počítačové techniky a umělé inteligence (Soul, březen)
– SEMICON – Mezinárodní veletrh elektroniky a polovodičů (Soul, březen)
– InterBattery – Mezinárodní veletrh elektroniky a baterií
– International Electric Vehicle Expo – Mezinárodní veletrh elekromobility (Jeju, květen)
– Seoul Food – Mezinárodní veletrh potravin a potravinářského zařízení (Soul, červenec)
– H2 Mobility +Energy Show – Mezinárodní veletrh vodíkové mobility (Soul, červenec)
– Import Goods Fair (IGF) – Veletrh dovážených výrobků (Soul, červenec)
– Seoul Motor Show – Mezinárodní automobilový veletrh (Soul, červenec)
– ADEX a  DX Korea – Mezinárodní veletrh vojenské techniky a obranného průmyslu. Střídají se po roce mezi sebou (Soul, říjen)
– K-Beauty – Mezinárodní veletrh kosmetických výrobků
– G Star – Mezinárodní herního průmyslu (Busan, listopad)

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Embassy of the Czech Republic
7th Floor, K Twin Towers B dong,
50 Jongno 1-gil Jongno-gu Seoul,
03142 Republic of Korea
Telefon: +82-2-7256765, 7256766, 7206453
Fax: +082-2-7346452
Web: www.mzv.cz/seoul
Email: seoul@embassy.mzv.cz, commerce_seoul@mzv.cz (obchodně-ekonomický úsek)
Pracovní doba: Po-Pá 8:30-12:00, 13:00-17:00
Velvyslanectví ČR v Soulu se nachází v centru města. Pro přepravu z mezinárodního soulského letiště Incheon do centra Soulu lze použít buď taxi (cena cca 80 000 KRW), vlak na Seoul Station (cena 8 000 KRW) či některé z autobusových linek (např. autobus č. 6002), jejichž zastávky jsou před letištěm po východu z příletové haly. Místní obslužný personál před budovou letiště usměrní cestovatele k příslušné zastávce podle cílového místa (hotelu, městské části). Jízdenka v ceně 10 000 KRW se platí řidiči. Spojení s hotely vyšší kategorie je možné rovněž hotelovými autobusy, které také stojí před letištěm. Nově otevřená železniční rychlodráha poskytuje spojení s letištěm Gimpo, odkud odlétá většina vnitrostátních a regionálních letů.  

CzechInvest / CzechTrade
17, Gyeonghuigung 1-gil Jongno-gu Seoul 03176
Tel.: +82 2 720 6080
E-mail: michal.stroka@czechtrade.cz
Ředitel: Michal Stroka  

Czech Center Seoul
17, Gyeonghuigung 1-gil Jongno-gu
Seoul 03176
Tel: +82 10 4918 7801
E-mail: lee@czech.cz
http://seoul.czechcentres.cz www.facebook.com/CzechCentreSeoul
Ředitel: Michal Emanovský  

CzechTourism Korea
2th Floor, 19, Dongmak-ro 8-gil, Mapo-gu
Seoul 04073
Tel.: +82 2 322 4210
E-mail: prochazka.m@czechtourism.com
Ředitel: Michal Procházka

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

•          Policie: 112
•          Nouzové lékařské informační centrum: 1339
•          Záchranná služba a požárníci: 119
•          Informace pro zahraniční turisty / urgentní překladatelská služba: 1330
•          Informace na telefonní čísla: 114
•          Imigrační služba 1345
•          Covid-19, Community Health Center – Call Center:  1339

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Státní instituce Korejské republiky
·         Úřad prezidenta www.president.go.kr
·         Office for Government Policy Coordination Prime Minister’s Secretariat http://pmo.go.kr/
·         Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu www.mofa.go.kr
·         Ministerstvo hospodářství a financí https://english.moef.go.kr
·         Ministerstvo obchodu, průmyslu a energetiky www.motie.go.kr
·         Ministerstvo půdy, infrastruktury a dopravy www.molit.go.kr
·         Ministerstvo malých a středních podniků a startupů www.mss.go.kr
·         Ministerstvo zemědělství, výživy a záležitostí venkova www.mafra.go.kr
·         Ministerstvo oceánů a rybolovu  www.mof.go.kr
·         Ministerstvo kultury, sportu a turistiky www.mcst.go.kr
·         Ministerstvo školství http://moe.go.kr
·         Ministerstvo obrany www.mnd.go.kr
·         Statistics Korea http://kostat.go.kr
·         Radnice hlavního města www.seoul.go.kr
·         Korean Culture and Information Service www.kocis.go.kr
·         Korea Exchange www.krx.co.kr
·         Bank of Korea www.bok.or.kr

Obchodní kontakty a informace:
·         Korejská obchodní a průmyslová komora KCCI: www.korcham.net
.         KOTRA (státní agentura na podporu obchodu a investic): www.kotra.or.kr
·         KITA (statistické informace o mezinárodním obchodu KR): www.kita.net Významné průmyslové asociace:
·         Federation of Korean Industry (FKI) www.fki.or.kr
·         Korea International Trade Association (KITA) www.kita.net
·         Asociace korejských dovozců (KOIMA) www.koima.or.kr Korejský tisk v angličtině:
·         Korea Times www.koreatimes.co.kr
·         Korea Herald: www.koreaherald.com/
·         Korea JoongAng Daily https://koreajoongangdaily.joins.com  

Další zdroje informací o Korejské republice:
·         Delegace Evropské komise v Koreji http://eeas.europa.eu/korea_south
·         Korea Tourism Organization: http://kto.visitkorea.or.kr/eng.kto
·         Server o životě v Koreji (kulturní akce, ubytování, atd.) www.lifeinkorea.com/
·         Průvodce Lonely Planet www.lonelyplanet.com/south-korea 
·         Korea Net – Obecné informace o Koreji www.korea.net/  

Kontrola šíření nemoci COVID-19
·         Central Disaster Management Headquarters – http://ncov.mohw.go.kr/en/ 
.         Korejské centrum pro kontrolu nemocí – http://www.cdc.go.kr/cdc_eng