Jižní Korea patří mezi světové lídry v oblasti zdravotní péče, výzkumu a technologických inovací. Zdravotní systém je vysoce rozvinutý, univerzálně dostupný a silně podporovaný vládními politikami zaměřenými na digitalizaci, inovace a internacionalizaci zdravotnického průmyslu.

Korejské nemocnice a kliniky jsou známy nejen špičkovým vybavením a vysokou úrovní odbornosti, ale také efektivní organizací péče, krátkými čekacími lhůtami a vstřícným přístupem k pacientům.

Stárnutí populace, rostoucí zájem o preventivní zdravotní péči, zvýšená poptávka po léčbě chronických onemocnění a důraz na kvalitu života vytvářejí v Jižní Koreji stabilní a rychle rostoucí trh. Významné oblasti investic zahrnují digitální zdravotnictví (e-health, telemedicínu), robotickou chirurgii, biotechnologie, rehabilitační technologie a personalizovanou medicínu. Roste zájem o produkty a technologie podporující nezávislé bydlení, monitorování zdravotního stavu a asistivní zařízení pro každodenní život starších lidí. Česká řešení v oblasti geriatrické péče, rehabilitační pomůcky pro seniory nebo chytrá zařízení pro prevenci pádů a nehod mohou být vysoce žádaná.

Korejský trh je otevřen inovativním a kvalitním řešením ze zahraničí, avšak klade velký důraz na certifikaci produktů (pozn. zde hlavní autoritou Ministerstvo pro bezpečnost potravin a léčiv, zkr. MFDS) a splnění přísných standardů bezpečnosti a účinnosti. Přestože konkurence je vysoká, české firmy mohou těžit ze své pověsti kvalitních výrobců zdravotnické techniky, léčebných metod a tradice lázeňství. Zároveň roste poptávka po mezinárodní spolupráci v oblasti vědy, výzkumu a klinických studií.

Významnou roli hraje také dynamicky se rozvíjející segment lékařského turismu, kde Česká republika, díky tradici lázeňství a vysoce kvalitní rehabilitační péče, může nabídnout atraktivní alternativu k místní zdravotní péči. Korejci si stále více uvědomují důležitost prevence, regenerace a wellness. Česká republika se může profilovat jako evropská destinace pro léčebné a rehabilitační pobyty zaměřené na pohybový aparát, postcovidový syndrom, kardiovaskulární prevenci a komplexní zdravotní programy. Trh zdravotní turistiky v Koreji roste tempem více než 12 % ročně, a korejští pacienti mají zájem o dlouhodobější programy kombinující léčbu s rekreací, což je model, na kterém české lázeňství tradičně staví.

Jižní Korea v roce 2023 investovala více než 7,5 miliardy USD do sektoru zdravotnictví a biotechnologií a do roku 2030 plánuje stát se jedním z top 5 globálních center pro biotechnologický výzkum a zdravotnické inovace.

Jižní Korea je jedním z nejrychleji rostoucích trhů v oblasti zdravotní péče a zdravotnických inovací na světě. V roce 2023 dosáhly výdaje na zdravotnictví v zemi v přepočtu více než 200 miliard USD, přičemž každoročně rostou tempem okolo 6–8 %. Dynamický růst trhu, vysoká urbanizace, stárnoucí populace a zájem o špičkovou péči vytvářejí mimořádný prostor pro zahraniční dodavatele technologií, zařízení i specializovaných služeb.

Výrazně roste poptávka po diagnostických technologiích nové generace, zejména v oblasti přenosných ultrazvuků, kompaktních MRI zařízení, přístrojů pro rychlou detekci nemocí (POCT – Point of Care Testing) a nositelných zdravotnických zařízení pro dlouhodobé sledování pacientů. Trh s přenosnou diagnostikou v Koreji roste tempem více než 9 % ročně a preferuje inovativní, miniaturizovaná řešení, která by české technologické firmy mohly nabídnout.

Růst zaznamenává oblast rehabilitační techniky a zařízení s ohledem na stárnutí populace a rostoucí počet pacientů s chronickými onemocněními (zejména neurologickými a ortopedickými). ČR se svou tradicí v oblasti lázeňství, rehabilitačních technologií a fyzioterapie má velkou šanci uplatnit přístroje pro rehabilitaci, robotické asistované pohybové systémy, terapeutická lůžka a přenosná rehabilitační zařízení. Tato oblast je obzvláště relevantní, protože korejská vláda silně podporuje rozvoj komunitních rehabilitačních center a domácí péče.

Digitální zdravotnictví (e-health) představuje jeden z nejperspektivnějších sektorů. Trh e-health v Koreji dosáhl v roce 2023 hodnoty přes 3 miliardy USD a očekává se jeho zdvojnásobení do roku 2030. Příležitosti pro české firmy spočívají ve vývoji softwarových řešení pro správu elektronických zdravotních záznamů (EMR), telemedicínu, chytré aplikace pro chronické pacienty a vzdálenou diagnostiku. Speciální zájem je o aplikace s využitím umělé inteligence v medicínské diagnostice, prediktivní analýze zdravotního stavu a personalizovaném lékařství.

Další oblastí jsou biotechnologie a farmaceutický výzkum. Jižní Korea investuje více než 7,5 miliardy USD ročně do podpory biomedicínských technologií a plánuje se do roku 2030 zařadit mezi pět největších globálních center v této oblasti. Pro české firmy zaměřené na vývoj stabilizovaných růstových faktorů, buněčné terapie, léčebné nosiče a inovativní farmaceutické produkty existují příležitosti v oblasti výzkumné spolupráce, transferu technologií i dodávek polotovarů a specializovaných surovin.

Další podstatnou oblastí je nemocniční vybavení a design nemocničních prostor. V Koreji se každoročně modernizují desítky stávajících nemocnic a klinik, a zároveň vznikají nové soukromé nemocnice a rehabilitační centra. Poptávka je po vysoce kvalitním nemocničním nábytku, sterilizační technice, bezpečnostních a antimikrobiálních materiálech a inovativních řešení pro pacientský komfort.

Úspěšný vstup českých firem na korejský trh bude vyžadovat kromě vysoké kvality také důkladnou znalost korejských regulačních požadavků (MFDS certifikace), adaptaci marketingu na místní kulturní očekávání, budování dlouhodobých vztahů s partnery a důraz na inovace, bezpečnost a efektivitu výrobků a služeb.

Významné akce v tomto sektoru: KIMES (Korea International Medical & Hospital Equipment Show), Bio Korea International Convention

Příležitosti pro české firmy se tak skýtají zejména v: diagnostické technologie nové generace, digitální zdravotnictví (e-health), biotechnologie a farmaceutický výzkum, lázeňství a rehabilitace, nemocniční vybavení

Česko se může pochlubit unikátním přímým leteckým spojením do Asie, které spojuje Prahu se Soulem 7 lety týdně v hlavní sezóně (4 lety Korean Air, 3 lety Asiana Airlines). Od letošního roku lze spojovat lety Asiana Airlines a Korean Air v rámci tzv. linkage, v jednání je potenciálně i možnost zavedení codeshare. Loni přicestovalo do ČR přes 260 tisíc korejských turistů a s rozšiřováním nabídky letů a rozvojem nabídky cestování pro širší okruh segmentů lze očekávat i postupný návrat na předcovidová čísla – téměř 400 tisíc turistů z Koreje ročně.  

Česko je zde dostupnou, přístupnou a romantickou destinací a Praha je pak pro Korejce slavnou a jednou z nejvíce fotogenických a „instagramovatelných“ destinací. Nabízíme dále dobrou kvalitu, zážitek evropské kultury za výhodnou cenu (ve srovnání se západní Evropou). Naše země je přitom brána za bezpečnou zemí  s dostačující infrastrukturou (oproti východní Evropě). Rovněž blízká je Korejcům česká gastronomie a její speciality, které jsou mnohdy podobné místní kuchyni. Starší korejská generace si dobře pamatuje TV seriál „Milenci z Prahy“, ale i řadu korejských reality show či programů natočených v ČR. Několik korejských fotografů či influencerů žije v ČR. 

Korejci při cestování hledají únik ze stereotypu, stresu tradiční kultury, soutěživé společnosti a pracovního vytížení. Motivuje je rovněž možnost ukázat statut a získat zážitek kulturního dobrodružství. Na druhou stranu korejský cestovní ruch do Evropy formule také velká kulturní odlišnost a jazyková bariéra, která je stále významným specifikem korejské společnosti a zdejší obchodní kultury.

Hlavní turistická sezóna je pro ně je v létě na přelomu července a srpna, kdy se snaží řada lidí vycestovat do zahraničí s cílem utéct horkému místnímu klimatu. Dále pak zářijový svátek díkuvzdání tzv Chuseok, který cestovatelům možnost napojit dovolenou na víkend a vycestovat tak na delší dobu s využitím menšího počtu dnů volna v práci. Korejci mají méně dnů dovolené (kolem 2 – 3 týdnů) a to ovlivňuje jejich cestovatelské preference. Průměrná délka jejich cesty je 5 dnů.

Hlavním zdrojem korejských turistů je oblast Soulu, která ve spojení metropole se satelitními městy čítá až 25 milionů lidí. Zároveň platí, že Soul je nejvíce vyvinutým trhem s bonitní skladbou obyvatel, která má vyspělejší cestovatelské návyky, je obeznámenější s řadou destinací a má obecně zkušenější a náročnější cestovatele, větší podíl individuálních cestovatelů, rodin či korporátních cestujících. Druhým trhem je oblast Busanu se spádovou oblastí Ulsanu, která se zpravidla vymezuje vůči Soulu. Místní cestující preferují odlety z busanského letiště. Třetím trhem je město Daegu jako relativně uzavřená lokace s velkým potenciálem pro cesty zaměřené na líbánky či turistické skupiny a řadou lokálních cestovních kanceláří i operátorů, které disponují menší znalostí evropských či vzdálených destinací. V neposlední řadě následuje město Gwangju s odlišným socio-politickým i společenským profilem. 

Segmenty korejských turistů, které nejvíce cestují do Evropy, jsou mladí lidé (individuální FIT cestovatelé), kteří rezervují cesty přes OTA či online cestovní kanceláře. Naopak starší generace tíhnou zase ke společným zájezdům, organizovaným cestovními agenturami. Téměř dvacet procent korejských turistů tvoří v rámci konfuciánské tradice rodiny s dětmi, matky s dcerami, významným niche marketem jsou mladí novomanželé na líbánkách – neboť Praha je v Koreji považována za jedno z nejvíce romantických míst na svět. Výrazný vliv na korejské trendy mají místní influenceři zaměření na toto téma. Mezi ty známé patří například influencerská platforma Yeomi Travel, dále poté Ddoddunam namja, Travel Alice, Hada-kr, Cho Seungyeon, Seosum či Travel Bellauri.

Významné akce v tomto sektoru: Celý segment prošel mimořádné vysokým stupněm digitalizace, zatímco naopak ztrácejí na významu některé tradiční nástroje jako veletrhy. Vhodnou formou propagace jsou tak spolupráce na kampaních a projektech zastoupení CzechTourism v Koreji (s lokálními OTA: Interpark Triple, My Real Trip), spolupráce na influencer tripech a famtripech a také oslovení trhu prostřednictvím sociálních sítí či přímé prezentace pro zástupce cestovních agentur (například v rámci každoroční roadshow konané v Soulu a v Busanu)

Příležitosti pro české firmy se tak skýtají zejména v: poskytování služeb v poznávací či konferenční turistice, rekreaci, ubytování, gastronomii, prodeji upomínkových předmětů

Design, sklářství a textilní tvorba mají v Jižní Koreji mimořádně významné postavení. Korejský trh je velmi vnímavý k estetice, kvalitě a příběhu značky, přičemž zákazníci hledají nejen krásu, ale i originalitu, řemeslnou dovednost a inovativní přístup.

S rostoucí koupěschopností a životní úrovní korejských spotřebitelů se rozšiřuje segment prémiového a luxusního zboží – zejména v oblasti interiérového designu, dekorací, módy a uměleckého skla.

Podle Bain & Company dosáhl korejský trh s luxusním zbožím v roce 2023 hodnoty přibližně 18 miliard USD a očekává se další růst o 7–9 % ročně. Výdaje na domácí dekorace a interiérový design v Koreji vzrostly v posledních pěti letech o více než 35 %, zejména díky rozvoji luxusního rezidenčního bydlení a hotelových projektů.

Úspěch na korejském trhu je podmíněn důrazem na branding, storytelling a schopnost přizpůsobit prezentaci místnímu vkusu, který oceňuje jak tradiční krásu, tak moderní minimalismus.

Významnou součástí trhu se stává také segment dětských produktů. Korejský trh s výrobky pro děti, který zahrnuje oblečení, hračky i vybavení domácnosti, roste v posledních letech tempem 8–10 % ročně. Korejští rodiče, často dobře informovaní a finančně zajištění, kladou vysoký důraz na kvalitu, estetiku, bezpečnost a značkovou identitu výrobků pro děti. Tento trend vytváří velmi atraktivní příležitosti pro české výrobce designového dětského oblečení, ručně vyráběných a vzdělávacích hraček či ekologických doplňků do dětských pokojů.

Čeští výrobci skla, designového nábytku a textilu mohou těžit z dlouhodobé tradice ruční výroby, respektu k materiálu a schopnosti kombinovat historické postupy s moderním výrazem. Český design je v Koreji vnímán jako kvalitní, autentický a prestižní, což českým firmám otevírá dveře k prémiovým klientům v oblasti retailu, hotelnictví, realitního developmentu i soukromých rezidencí.

Kromě spotřebního trhu roste v Koreji poptávka po uměleckém sklu pro luxusní hotely, business centra a veřejné prostory. Designové sklo, nábytkové kolekce a textilní dekorace se stávají součástí projektů architektů a designérů, kteří hledají exkluzivní prvky pro své realizace.

Zároveň korejská móda a životní styl podporují inovace v textilním průmyslu – například nové ekologické materiály, udržitelnou výrobu nebo recyklované tkaniny. Český textilní průmysl, včetně luxusních domácích textilií a módních doplňků, má v této oblasti potenciál nejen v přímém prodeji, ale i v partnerské spolupráci s korejskými značkami, návrháři a developery.

Pro české exportéry představuje korejský trh mimořádnou šanci zejména v oblasti vývozu prémiového dětského oblečení z přírodních materiálů, jako je organická bavlna, len či merino vlna, a také v segmentu designových hraček a edukativních her zaměřených na rozvoj kreativity a smyslového vnímání. Roste také zájem o unikátní vybavení dětských pokojů – designový nábytek, textilní dekorace a osvětlení, které spojují funkčnost s estetickou hodnotou.

České firmy, které vynikají tradiční řemeslnou kvalitou, ekologickým přístupem a originálním designem, mají v Jižní Koreji reálnou šanci uspět. Zákazníci zde oceňují autentické evropské příběhy, precizní zpracování a respekt k přírodě, což jsou atributy, které mnohé české značky přirozeně reprezentují. Výrobci přírodního dětského oblečení, tradičních dřevěných hraček, designového nábytku a ekologického textilu by měli být připraveni aktivně budovat svou značku na korejském trhu s důrazem na storytelling, certifikaci bezpečnosti a lokálně přizpůsobenou marketingovou komunikaci.

Naše firmy mají v Koreji příležitost uspět také v oblasti vývozu luxusního skla: ručně vyráběné sklo, svítidla a umělecké objekty mají stabilní poptávku v segmentu hotelů, prémiových obchodních center a soukromých rezidencí, kde klientela očekává autentické evropské produkty. Roste rovněž zájem o bytový a módní textil: segment ekologického textilu v Koreji roste tempem přes 10 % ročně, což českým výrobcům prémiových přírodních a recyklovaných textilií otevírá nové možnosti.

Velký potenciál mají i spolupráce s korejskými developery a architektonickými studii, která při tvorbě luxusních interiérů stále více hledají unikátní evropské prvky. Úspěch českých firem bude záviset nejen na samotné kvalitě výrobků, ale také na schopnosti prezentovat je s důrazem na příběh, tradici a ruční řemeslné zpracování, které korejský trh vysoce oceňuje.

Významné akce v tomto sektoru: Seoul Living Design Fair, COEX Baby Fair, BeFe Baby Fair, Preview in Seoul (PIS)

Příležitosti pro české firmy se tak skýtají zejména v: prémiové dětské oblečení z přírodních materiálů, luxusní sklo, designový nábytek a produkty

V minulém roce dosáhl dovoz potravinářských produktů do Koreje hodnoty 40,7 miliard USD a mezi hlavní položky patřila kukuřice, hovězí maso, potravinářské polotovary, vepřové maso a pšenice. Korea pracuje na překonání globálních výzev v oblasti potravinové bezpečnosti a také na položení základů potravinové suverenity. Poskytuje specializované komplexy na produkci pšenice a sóji a specializovaná zásobovací zařízení, postupně rozšiřuje veřejné zásobování a posiluje ochranu a podporu kvalitní zemědělské půdy.

Rozpočet Ministerstva zemědělství KR dosahuje v roce 2025 hodnoty v přepočtu 13,01 miliard USD, což představuje nárůst o 279,6 milionů USD oproti roku předchozímu. Důvodem k tomu bylo rostoucí chápání zemědělství jakožto odvětví klíčového pro zajištění potravinové bezpečnosti obyvatelstva. Rozpočet bude směřovat zejména na tyto oblasti: 1) projekty zaměřené na rozšíření příjmů a záchranné sítě pro zemědělce; (2) reakce na zánik venkovských oblastí a regenerace prostoru; (3) podpora růstu zemědělského a potravinářského průmyslu; a 4) stabilizace nabídky a poptávky po zemědělských a živočišných produktech a posílení potravinové bezpečnosti.

Korea disponuje silným průmyslem zpracování potravin, který vyrábí širokou škálu výrobků. Segment však silně závisí na dovozu surovin. V důsledku toho nabízí vynikající příležitost pro dovoz zemědělských produktů určených k zpracování jako pšenice a sójové boby, rostlinné oleje a koncentráty ovocných šťáv či přísady jako jsou ochucovadla a barviva. Zastupitelský úřad však eviduje rovněž zájem korejských zpracovatelů o produkty jako pohanka, syrovátka či houby rybniční.

Dovoz potravin podléhá poměrně přísným předpisům o bezpečnosti, které vyžadují nejen testování, ale i registraci zahraničního výrobního závodu. V případě dovozu potraviny živočišného původu (např. maso a zpracované masné výrobky, syrové mléko a mléčné výrobky, zpracované vaječné výrobky atd.) je třeba o registraci závodu žádat prostřednictvím vlády vyvážející země, nikoliv výrobního podniku. V případě, že je dovozce ze země, která má s Koreou dohodu o produktech rybolovu, je třeba o registraci rovněž žádat prostřednictvím vlády. Normy bezpečnosti potravin se často mění s cílem zajištění vyšší kvality a bezpečnosti, neboť korejští spotřebitelé jsou na tyto otázky velmi citliví. Zvláště přísné jsou požadavky na čerstvé produkty, a to včetně čerstvého ovoce a zeleniny a nesterilizovaných živočišných produktů. Dodavatelský řetězec nejen dovážených produktů, ale také těch domácích zahrnuje několik stakeholderů, jako jsou zprostředkovatelé a zástupci, což zvyšuje náklady a tím i cenu produktů.

Korejci hledají nové chutě, lepší hodnotu, pohodlí, vysokou kvalitu a především bezpečné a zdravé potraviny. Po pandemii se spotřebitelé zaměřují zejména na své zdravotní potřeby a pohodlí. Spotřebitelé jsou stále více uvědomělí ke svému zdraví a hledají produkty bez pesticidů a škodlivých chemikálií. Tento trend podporuje růst trhu s organickými zemědělskými produkty, který se očekává i v nadcházejících letech. Trh s balenými jídly, hotovými jídly a balenými restauračními jídly budou růst taktéž. Rychlý růst online nákupů je také spojen s poptávkou po pohodlí. Navíc roste poptávka po rostlinných produktech, jako jsou náhražky masa a alternativy mléčných výrobků, což podporuje inovace a investice v zemědělském průmyslu. Výborný zvuk má v Koreji české pivo a rovněž populární je trvanlivé cukrářské zboží a další sladké výrobky. Místní záliba v pivu a „sladkém“ tak otevírá možnosti dalším produktům z tohoto ranku.

Významné akce v tomto sektoru: K-FARM, Smart Farm Korea, International Agriculture Exhibition, Agri & Food Tech Start-Up Rising Expo (AFRO)

Příležitosti pro české firmy se tak skýtají zejména v: pivo, víno, trvanlivé cukrářské výrobky, obiloviny, chytrá řešení v zemědělské technice

Korejská spotřeba elektřiny, která se vysokou měrou podílí na energeticky náročných zpracovatelských odvětvích, jako je ocelářský, chemický a polovodičový průmysl nadále roste. Země v souladu s tím plánuje reagovat na nárůst poptávky po elektřině výstavbou nových elektráren a rozšířením nabídky obnovitelné energie. Současný energetický mix země spoléhá nejvíce na energii z fosilních paliv jako uhlí a plyn. Tyto zdroje energie představují okolo 61 % z celkového objemu, přičemž největší zastoupení má uhlí – lehce nad 31 %. Následuje jaderná energie s přibližně 30% podílem. Ve zbytku jsou zastoupené obnovitelné zdroje, kterými jsou například solární nebo vodní energie. Konkrétně solární energie tvoří lehce přes 5 % z celkového mixu. 

11. plán pro řízení dodávek elektřiny na období 2024–2038 výrazně posiluje orientaci na bezuhlíkovou energetiku. Reaguje tím na rostoucí poptávku způsobenou rozvojem polovodičového průmyslu, AI datových center a elektromobility. Do roku 2038 má špičková poptávka po elektřině dosáhnout 129,3 GW, což je o 30 % více než současných 100 GW. Cílem je zvýšit podíl bezuhlíkových zdrojů (jádro, obnovitelné, vodík a amoniak) z 39,1 % v roce 2023 na 70,7 % v roce 2038. Energetický mix v roce 2023 tvořilo uhlí (31,4 %), jádro (30,7 %), LNG (26,8 %) a obnovitelné zdroje (8,4 %), přičemž solární energie představovala přibližně 64 % obnovitelné výroby. Do roku 2038 má podíl jádra stoupnout na 35,2 %, obnovitelných zdrojů na 29,2 % a vodíku s amoniakem na 6,2 %. V plánu je výstavba dvou nových jaderných reaktorů (2,8 GW) v letech 2037–2038 a prvního malého modulárního reaktoru SMR (0,7 GW) kolem roku 2035. Obnovitelné zdroje se mají čtyřnásobně rozšířit z 30 GW v roce 2023 na 121,9 GW v roce 2038, zejména díky velkým větrným elektrárnám a solárnímu rozvoji v průmyslových oblastech. Zcela nová poptávka má vzniknout i v oblastech, které dříve neexistovaly: 1,4 GW pro polovodičové klastery, 4,4 GW pro datová centra a 11 GW pro elektrifikaci průmyslu a dopravy. Cílem plánu je zajistit stabilní dodávky energie při urychlení přechodu k uhlíkové neutralitě a vytvoření předvídatelného prostředí pro soukromé investory.

V oblasti jaderného výzkumu je hlavní korejskou autoritou Korea Atomic Energy Research Institute (zkr. KAERI). Ta se ve své činnosti zabývá zejména vývojem technologií jaderné bezpečnosti (bezpečnostní výzkum a vývoj, včetně prevence nehod, zmírňování nehod a rychlé reakce v případě havárie, vývoj pokročilých technologií pro bezpečné nakládání s vyhořelým palivem od původu až po likvidaci), technologií radiační fúze (stabilizovaná výroba a dodávka radioizotopů, radiační biotechnologie, materiály, vývoj plodin) a možnostem budoucí aplikace jaderné energie (navázání na technologie 4. průmyslové revoluce, jako je AI či IoT, vývoj ICT materiálů jako jsou pokročilé supravodiče, materiály pro skladování energie či inteligentní elektronické biosenzory). Prostor věnuje rovněž základnímu výzkumu v oblastech jako vývoj kvantových materiálů pomocí komplexních svazků částic, výzkum dynamiky materiálů a biologického chování v extrémních podmínkách a vývoj protirakovinných a diagnostických materiálů. S KAERI již navázal spolupráci v oblasti zejména podpory provozu a bezpečnosti jaderných reaktorů a při vývoji malých modulárních reaktorů ÚJV Řež a Centrum výzkumu Řež. Za zmínku stojí rovněž každoroční účast českých studentů z ČVUT, VUT Brno a ZČU Plzeň ve studijních pobytech na korejské jaderné univerzitě KINGS. Země je od roku 2003 rovněž členem projektu Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER). 

Příležitosti skýtá také skutečnost, že společnost Korea Hydro & Nuclear Power (pozn. zkr. KHNP) byla vybrána jako preferovaný dodavatel pro dostavbu dvou nových jaderných bloků v Elektrárně Dukovany. Tato největší zakázka v české historii počítá s výraznou mírou lokalizace, kdy až 60 % zakázky má být realizováno českými firmami. Mimo zapojení do tohoto projektu se tak českým společnostem nabízí také možnost užší spolupráce s korejskou stranou na dalších podobných projektech ve třetích zemích.

V roce 2024 Korea výrazně pokročila ve formování své politiky v oblasti vodíku s cílem vybudovat plnohodnotnou „vodíkovou ekonomiku“. Klíčovým prvkem je zavedení systému certifikace čistého vodíku (Clean Hydrogen Certification System) a standardu pro jeho výrobu (CHPS), kde čistý vodík nesmí přesahovat emise 4 kg CO₂e/kg H₂. První komerční závod na výrobu kapalného vodíku v Changwonu s roční kapacitou 1 825 tun byl sice dokončen, ale v roce 2023 nebyl ještě v provozu. V květnu 2024 zahájil provoz největší závod na světě v Incheonu s kapacitou 30 000 tun ročně, financovaný investicí 700 miliard KRW (přibližně 500 milionů USD). Spotřeba vodíku pro mobilitu v roce 2024 dosáhla 9 499 tun, což je nárůst o 64 % oproti roku 2023. Do zimy 2024–2025 se očekává poptávka 4 504 tun, přičemž nabídka dosáhne 7 865 tun. V oblasti infrastruktury stát podporuje výstavbu 40 čerpacích stanic a také první loď na přepravu kapalného vodíku (projekt Hydro Ocean K, dokončení 2028). Z hlediska rozvoje trhu se Korea zaměřuje na vodíkové klastry – města Donghae, Samcheok a Pohang – a představila strategii Hydrogen City 2.0, která zahrnuje zavádění vodíkových tramvají a palivových článků do budov. Významným milníkem byla také první aukce na výrobu elektřiny z čistého vodíku (6 500 GWh), z níž bylo vysoutěženo zatím 750 GWh. Do roku 2030 se plánuje až 13 TWh elektřiny z čistého vodíku a do roku 2036 dokonce 47,5 TWh. Mezi Strojírenským zkušebním ústavem, Korejským inovačním centrem  vodíkových palivových článků a českou vodíkovou technologickou platformou HYTEP je uzavřeno memorandum o porozumění s cílem výměny informací v oblasti technologií vodíku a palivových článků s důrazem na specializované technologie v oblasti hodnocení výkonu a kontroly certifikace bezpečnosti vodíkových výrobků.

Významné akce v tomto sektoru: International Nuclear Energy Expo (INEX), Korea Atomic Power Annual Conference, H2 Meet

Příležitosti pro české firmy se tak skýtají zejména ve výrobě a dodávkách zařízení, inženýrských pracích, vodíkovém pohonu a skladování energie, zavádění malých modulárních reaktorů a vědecko-výzkumné spolupráci.

Jihokorejský obranný rozpočet se každým rokem zvyšuje a během posledních pěti let rostl průměrným tempem 5,6 % ročně. Vojenské výdaje země činily v roce 2024 2,6 % HDP a dle zprávy Stockholm International Peace Research Institute z března 2025 dosáhla Korea v období 2020–2024 podílu na světovém exportu zbraní ve výši 2,2 %, což ji řadí na 10. místo mezi největšími světovými exportéry. Hlavními odběrateli zbraní byly Polsko, které představovalo 46 % celkového vývozu v letech 2020–2024, dále Filipíny se 14 % a Indie se 7 %. Hlavními dodavateli zbraní do Koreje zůstávají Spojené státy (86 %), Německo (9,7 %) a Spojené království (2,6 %). Lze očekávat, že Korea v příštích letech svůj import vojenského materiálu zvýší kvůli pokračujícímu napětí se Severní Koreou. USA dodaly Koreji dosud 40 letounů F-35A a dalších nákup dalších 20 byl podepsán v prosinci 2023.

V souladu s národní strategií obrany již několik let Jižní Korea aktivně sleduje programy modernizace sil. Iniciativa nazvaná Defense Innovation 4.0 byla představena již v březnu 2023, nicméně nyní dochází k jejímu aktivnímu rozšíření. Původní verze si kladla za cíl vytvořit efektivní ozbrojené síly schopné čelit měnícím se bezpečnostním hrozbám a zároveň minimalizovat závislost na zahraniční obranné technologii. V současnosti dochází k zavedení pokročilých technologií, jako je umělá inteligence, autonomní systémy a kybernetická bezpečnost, s cílem modernizovat a posílit obranné kapacity. Důraz se klade na také na lokální výrobu zbraní jak komponent, tak i celých systémů. Země tak prioritizuje získávání doma vyvinutých a vyráběných obranných prostředků. Iniciativa se snaží využít nejmodernější vědu a technologii k modernizaci a posílení obranných schopností. To zahrnuje nasazení bojového systému řízeného umělou inteligencí a využití pilotovaných i bezpilotních systémů. Na strategii má vliv také klesající porodnost a zmenšující se populace, což bude mít v budoucnosti pravděpodobně vliv na snížení počtu členů ozbrojených sil.

S cílem zlepšit obranné schopnosti Koreje a podporovat obranný průmysl byla v roce 2006 založena Agentura pro akvizici obranných programů (zkr. DAPA) jako centrální správní orgán pro akvizici obranných prostředků. Plní funkci centrálního pořizování obranných prostředků, plánuje, provádí a dohlíží na nákupy zbraní, vojenského vybavení a potřeb jménem Ministerstva obrany ve všech oblastech. Organizace dále vyjednává požadavky na obranné produkty a služby, schvaluje offsetové podmínky, určuje podmínky a změny dodacích termínů nebo požadované dodávky. Kontroluje všechna oficiální jednání o ceně, transferu technologie či podílu zapojení místního průmyslu. Kontaktními body pro hlavní obranné programy jsou jednotlivé vojenské složky, včetně letectva, armády a námořnictva, nicméně tyto vojenské složky většinu vybavení a systémů nakupují prostřednictvím DAPA. Zahraniční obranní dodavatelé, kteří se chtějí účastnit vládních programů vyžadujících místní společnou výrobu nebo vývoj, často vytvářejí konsorcia s předními korejskými obrannými firmami, jako jsou Korea Aerospace Industries (KAI), Korean Air, Hanwha, LIG NEX1, Hyundai Rotem a další. Většina zahraničních dodavatelů, kteří se chtějí účastnit místních obranných zakázek a programů, spolupracuje s místními partnery, kteří mohou zahrnovat distributory či obchodní zástupce. Spolupráce s místními partnery je pro zahraniční obranné dodavatele považována za klíčovou k překonání jazykových bariér, zajištění networkingových příležitostí s klíčovými stakeholdery, získání místních informací o trhu a navigaci v administrativních a logistických výzvách spojených s procesem nákupu.

Offsetové programy byly poprvé zavedeny v Jižní Koreji v roce 1982 s cílem rozvíjet domácí letecký průmysl. Postupně se však staly důležitým prostředkem k získání klíčových technologií pro rozvoj místního obranného průmyslu. DAPA spravuje offsetovou politiku celkově, hodnocení zajišťování kvality technologií provádí Defense Agency for Technology and Quality (DTaQ), která pod DAPA spadá.

V rámci plánu rozvoje obranných schopností pro rok 2025 považuje DAPA za prioritní pořízení a vývoj nových systémů, mezi které patří modernizovaná obrněná technika, systémy protivzdušné obrany, radarové komplexy, bezpilotní prostředky a pokročilé zbraňové platformy. Zvláštní pozornost je věnována zefektivnění akvizičních procesů, optimalizaci nákladů a současně také podpoře exportu obranných technologií, včetně aktivního zapojení domácího průmyslu. Paralelně s tím DAPA ve spolupráci s Ministerstvem obchodu, průmyslu a energetiky KR spustila pro rok 2025 civilně-vojenský výzkumný plán s rozpočtem 113,4 miliardy KRW (cca 83 milionů USD), který podpoří 132 výzkumných projektů. Ty se zaměřují na technologie s duálním využitím, jako je umělá inteligence, pokročilá robotika, polovodiče, kvantová komunikace, autonomní mobilita či bezpilotní systémy, s cílem urychlit jejich přenos z laboratoří do praxe a posílit technologickou suverenitu země. 

V roce 2025 dochází také k zásadní proměně samotného akvizičního modelu jihokorejské armády. DAPA oznámila přechod z tradičního modelu shora dolů, kdy armáda nejprve definovala své potřeby a následně vyzývala firmy k účasti na nový, otevřenější model zdola nahoru. Ten umožní obranným firmám navrhovat zbraňové systémy už ve fázi formování požadavků, což by mělo výrazně zkrátit vývojové cykly z původních 5-10 let a umožnit rychlejší zavádění pokročilých technologií, například v oblasti bezpilotních systémů, umělé inteligence nebo kybernetiky. Nový systém také pomáhá snížit náklady firem na výzkum a vývoj, které dosud musely nést bez záruky, že armáda jejich řešení vůbec poptá.

Vzhledem k důrazu, který Korea klade rovněž na civilní ochranu v souvislosti s krizovými situacemi se příležitosti naskýtají také ve vybavení pro bezpečnostní a záchranné složky – od ochranných obleků po slaňovací vybavení.  

Významné akce v tomto sektoru: Seoul International Aerospace and Defense Exhibition (ADEX), KADEX, Defense Expo Korea (DX-Korea), International Fire & Safety Expo Korea, International Maritime Defense Industry Exhibition (MADEX)

Příležitosti pro české firmy se tak skýtají zejména v: palných zbraních, radarových systémech, spolupráci s korejskou stranou na bázi společného vývoje nových technologií, zahraniční spolupráci na třetích trzích nebo zapojení jako subdodavatel, vybavení pro bezpečnostní a záchranné složky.

Jihokorejský letecký průmysl je převážně řízen hlavními hráči jako Korean Air a Korea Aerospace Industries (KAI). Korean Air je největší komerční leteckou společností a národním leteckým dopravcem země. KAI vyrábí a montuje díly a komponenty pro Boeing a Airbus a navíc navrhuje, vyvíjí a vyrábí letadla s využitím domácí technologie, jako jsou bezpilotní letouny (UAV), vrtulníky a letadla s pevnými křídly. Kromě toho jsou další klíčovou oblastí, kde mají KAI a Korean Air významnou přítomnost na místním trhu, služby údržby, opravy a přestavby (MRO) pro komerční a obranná letadla. Boom v Koreji zažívají v současnosti drony a své využití nacházejí v mnoha oblastech – od záchranných složek až po zemědělství. Jihokorejský segment bezpilotních letounů v posledních letech rychle roste a pomáhá tomu i příznivá vládní politika, která cílí na rozvoj tohoto odvětví. Dle dat Korea International Trade Association (pozn. zkr. KITA) došlo v roce 2024 k výraznému nárůstu vývozu dronů korejské produkce, a to o 260 % ​​na 27,5 milionů USD. Roste rovněž rozsah využití, které tyto prostředky v Koreji nachází. Mezi ty patří oblasti jako záchrana osob, logistika, stavebnictví, doprava, infrastruktura či dokonce zemědělství. Právě zde zažívá země prudký nárůst využití těchto strojů za účelem hubení škůdců, setby či monitoringu plodin. 

Po úspěšném uvedení do vesmíru svého vlastního nosného raketového systému „Nuri“, potvrdila Korea svou pozici jako 7. země na světě schopné vypouštět rakety s domácí technologií. Hlavním zaměřením pro rozvoj domácího vesmírného programu je rozšíření vývoje civilních satelitních programů, včetně mikrosatelitů, satelitů na geostacionární oběžné dráze a Korejského polohového systému (tzv. KPS). Vláda věří, že rozšíření nabídky civilních satelitů poskytne základ pro budoucí růst místního vesmírného odvětví. To také vysvětluje, proč se vláda snaží zlepšit kvalitu satelitních informačních služeb, které lze aplikovat na různé oblasti včetně námořní dopravy, životního prostředí, počasí a zemědělství. V oblasti nosných raketových systémů je zaměření na vývoj další generace „Nuri (KSLV-II)“ a následného modelu „KSLV-III“. Země plánuje dopravit vypustit lokálně vyvinutý robotický přistávací modul na Měsíc do roku 2032 a tento program bude vyvíjen Korejským institutem pro výzkum v leteckém průmyslu (KARI). Do roku 2045 pak plánuje Korea vztyčit svou vlajku na Marsu. Pro posílení svých obranných schopností ve vesmíru Jižní Korea vyvíjí průzkumné satelity a mikrosatelitní konstelaci v rámci vládního programu, který bude pokračovat do roku 2030. Vesmírný trh v Koreji představuje příležitosti v oblasti poskytování služeb pro vypouštění satelitů, vyspělých senzorů a optických zařízení pro nosná zařízení.

V roce 2024 vznikla plnohodnotná korejská vesmírná agentura. Korea AeroSpace Administration (tzv. KASA) je odpovědná za vedení vesmírných programů země a také letecký a kosmický výzkum, včetně projektů průzkumu Měsíce a Marsu. V roce 2025 plánuje KASA investovat v přepočtu 583 milionů USD do výzkumu a vývoje vesmírných technologií, což představuje meziroční nárůst o 43,3 %. Z této částky půjde 135,5 milionu USD na výzkumné projekty institutů Korea Aerospace Research Institute (zkr. KARI) a Korea Astronomy & Space Science Institute, 106,9 milionu USD na zdokonalení existujících vesmírných raket a 109,1 milionu USD na vývoj nové generace raketových systémů, včetně technologie opakovaně použitelných raket plánované do roku 2035. Dalších 18 milionů USD je určeno na mikrosatelitní roje, 25,3 milionu USD na geostacionární komunikační satelit, 5,3 milionu USD na společný projekt s NASA na monitorování lunárního prostředí LUSEM (Lunar Space Environment Monitor) a 32,5 milionu USD na nezávislý vývoj lunárního modulu plánovaného na rok 2032. Mezi nové projekty patří vývoj ultra-vysokorozlišovacích satelitů, VLEO satelitů s vícevrstvými navigačními systémy, orbitálních přestupních vozidel a kosmické observatoře v Lagrangeově bodě L4 soustavy Slunce-Země. Do roku 2030 se plánuje vypuštění prvního soukromě vyvíjeného geostacionárního satelitu Cheollian 5 a zároveň vyslání dvou nízkoorbitálních komunikačních satelitů na bázi technologie 6G. Cílem těchto investic je zařadit Koreu mezi pět nejvýznamnějších globálních hráčů v oblasti letectví a vesmíru v souladu se „Čtvrtým hlavním plánem podpory rozvoje vesmírného průmyslu na období 2023–2027“. Součástí této strategie je také navýšit počet mladých účastníků vesmírných vzdělávacích programů z 300 na 1 500 ročně, zavést školní a mimoškolní programy, stáže a výcvikové akademie ve třech plánovaných vesmírných klastrech (Daejeon, Jižní Jeolla a Jižní Gyeongsang) a umožnit startupům dostat přístup k testovacím centrům jako spalovací laboratoř v Naro Space Center či vakuová komora ve výzkumném ústavu KARI.

Významné akce v tomto sektoru: Seoul International Aerospace and Defense Exhibition (ADEX), Drone Show Korea

Příležitosti pro české firmy se tak skýtají zejména v: bezpilotních prostředcích, avionice, pohonných leteckých jednotkách, přistávacích systémech, systémech pro vypouštění satelitů, vyspělých senzorech a optických zařízení pro nosná zařízení

Podle údajů International Institute for Management Development se v roce 2024 Korejská republika zařadila na 6. místo v digitální konkurenceschopnosti, 8. ve vědomostech a 14. v technologiích. Celkově jí pak globálně náleží 20. místo. Vládní rozpočet na vědu, výzkum a vývoj činí pro rok 2025 22,5 miliard USD, což je oproti minulému roku nárůst o 11,8 %. Dle Světového inovačního indexu byla země v roce 2024 na 6. místě.

V srpnu 2024 bylo vládou potvrzeno 12 oblastí kritických a nových technologií zahrnujících klíčové oblasti nezbytné pro úspěch země v technologické dominanci, do kterých má být v průběhu let 2023-2027 investováno v přepočtu 22,2 miliard USD. Tyto oblasti zahrnují polovodiče a displeje, sekundární baterie, pokročilou mobilitu, jadernou energii další generace, pokročilou biotechnologii, leteckou a námořní technologii, vodík, kybernetickou bezpečnost, AI, komunikace další generace, pokročilou robotiku a výrobu a kvantovou technologii.

V roce 2025 plánuje Ministerstvo vědy a ICT KR navýšit rozpočet na rozvoj kvantových technologií na 198 miliard KRW (přibližně 147 milionů USD), což představuje meziroční nárůst o 54,1 %. Tato částka bude rozdělena mezi 15 projektů a 32 nových úkolů. Hlavními oblastmi jsou kvantové výpočty, komunikace a metrologie. V oblasti výpočtů chce vláda instalovat ověřené kvantové počítače na domácí půdě a zpřístupnit je výzkumným institucím. V komunikaci se zaměří na lokalizaci klíčových materiálů a dosažení technologické soběstačnosti, zatímco metrologie bude rozvíjet přesné měřicí metody a nástroje pro vědecké a průmyslové využití. Důležitou součástí strategie je mezinárodní spolupráce – nový program Global Partnership Program for Leading Universities in Quantum Science and Technology propojí korejské univerzity s předními zahraničními institucemi. Zároveň vzniknou dvě výzkumná centra (Quantum Research Hubs) s otevřenými laboratořemi (Open Joint Quantum Labs), které budou podporovat spolupráci mezi akademickou sférou, průmyslem a státními výzkumnými ústavy. Vláda si klade za cíl nejen posílit výzkum, ale také vychovat novou generaci odborníků v oblasti kvantových věd. Vedle toho vzniká nový fond ve výši 20 miliard KRW určený k podpoře kvantových startupů. Tím chce vláda posílit komercializaci výsledků výzkumu a vybudovat udržitelný inovační ekosystém. Cílem je podpořit růst domácích firem v této strategické oblasti a zároveň připravit půdu pro budoucí industrializaci kvantových technologií. 

Korea vyhlásila rozsáhlý národní plán pro rozvoj AI s cílem stát se globálním lídrem v oblasti umělé inteligence do roku 2027. Plánovány jsou investice ve výši 5,7 bilionu KRW (přibližně 4,3 miliard USD) do AI a polovodičových startupů, přičemž 60 % těchto prostředků bude směřováno na podporu malých a středních podniků. Zároveň bude vytvořen investiční fond pro AI ve výši přibližně 2,3 miliard USD, a do roku 2026 Korea zajistí 18 000 vysoce výkonných GPU pro národní AI infrastrukturu. Vláda zároveň zavedla daňové úlevy a regulační změny na podporu soukromých investic do datových center a startupů. V oblasti vzdělávání a výzkumu bude spuštěna mezinárodní soutěž „Global AI Challenge“ a vytvořeny nové výzkumné platformy, včetně expanze Global AI Frontier Labs do Evropy a dalších regionů. Tento plán zahrnuje i specifickou podporu pro AI v klíčových průmyslových odvětvích, jako jsou výroba, zdravotnictví, finance a média, s cílem podpořit vznik inovativních AI služeb jak na domácím, tak na globálním trhu. 

Na rok 2025 počítá Ministerstvo vědy a ICT KR s historicky největším rozpočtem na projekty základního výzkumu ve výši v přepočtu 1,8 miliard USD, což představuje nárůst o 300 milionů USD oproti loňsku. Mezi čtyři hlavní směry patří: 1. posílení podpory výzkumu a rozšiřování znalostí prostřednictvím rozšířeného programu „Creative Research“ (885 nových projektů) a nově zavedeného „Leapfrog Research“ (300 projektů s rozpočtem 57 milionů USD), který umožní kontinuitu úspěšných výzkumných směrů; 2. budování výzkumné základny mladých vědců prostřednictvím programů „Seed Research“ (400 projektů, 31 milionů USD) a podpory výzkumné infrastruktury (100 projektů, 23 milionů USD); 3. zavádění inovativních projektů jako „Pioneering Research“ (150 projektů, 11,5 milionu USD) a „National Priority Basic Research“ (200 projektů, 31 milionů USD), které propojují základní výzkum s národními a společenskými prioritami; a 4. reforma hodnotících a řídicích systémů, včetně zavedení diferencovaných schémat hodnocení, větší participace odborníků z praxe a větší flexibility díky zrušení principu kopírování fiskálního roku pro realizaci projektů.

Na začátku roku 2025 byl finálně dokončen proces přidružení Koreje, jako první východoasijské země vůbec, k programu Horizon Europe. Korejské výzkumné subjekty se tak mohou zapojit pilíře 2 tohoto programu financování výzkumu v hodnotě 104 miliard USD. Místní vědci tak budou moci žádat o dotace a vést projekty v rámci programu Horizon na rovnocenné úrovni s vědci z členských států EU. Výzkumníci, instituce a firmy v přidružených zemích mohou žádat o granty z fondu ve výši 57,5 miliard USD z druhého pilíře financování, který podporuje výzkum v oblastech globálních výzev, jako jsou zdraví, změna klimatu, energetika a průmyslová konkurenceschopnost. 

Významnými autoritami v této oblasti jsou instituce Korea Institute for Advancement of Technology (zkr. KIAT) a Korea Institute of Energy Technology Evaluation and Planning (zkr. KETEP). Zatímco spolupráce s KIAT je zaměřena především na automobilový průmysl, strojírenství, elektroniku, ICT, umělou inteligenci, robotiku a kybernetiku, spolupráce s KETEP se směřuje na energetiku (klasickou a jadernou) a přenosových systémů. Opomenout nelze ani Korea Evaluation Institute of Industrial Technology (zkr. KEIT), což je vládní agentura pod Ministerstvem obchodu, průmyslu a energetiky, která spravuje a financuje výzkum a vývoj v průmyslových technologiích. Podporuje inovace ve výrobě, rozděluje státní R&D fondy a posiluje technologickou konkurenceschopnost země, zejména v oblastech jako jsou AI, polovodiče, energetika a materiály. National Research Foundation of Korea (zkr. NRF) pak financuje základní a aplikovaný výzkum napříč různými vědeckými obory, podporuje akademické instituce, výzkumná centra i jednotlivé vědce prostřednictvím grantů, stipendií a mezinárodních výzkumných programů a hraje klíčovou roli ve strategickém rozvoji národní vědecko-výzkumné politiky.

V roce 2025 vyhlašuje TA ČR bilaterální spolupráci s Koreou v rámci programu SIGMA (11. veřejná soutěž – dílčí cíl 4). Vyhlášení veřejné soutěže je plánováno na 7. května 2025. Soutěž bude vyhlášena spolu s partnery z KIAT (budoucí mobilita; obecné strojírenství a fotonika; pokročilé materiály; ICT (včetně kybernetické bezpečnosti); umělá inteligence; robotika a kybernetika; odolnost vůči katastrofám, reakce a obnova; cirkulární ekonomika) a KETEP (jaderný výzkum; vodík). Výše podpory může dosáhnout až 20 milionů CZK na projekt a maximální pokrytí 75 % způsobilých nákladů.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvo vědy a ICT KR společně vyhlásily výzvu k podávání návrhů na výzkumné projekty, které budou realizovány v období od října 2025 do září 2028. Spolupráce se zaměřuje na tři klíčové oblasti: biologické vědy, chemické materiály a digitální technologie. Podporován bude jak základní, tak aplikovaný výzkum a součástí projektů budou i výměnné pobyty mezi výzkumnými institucemi v obou zemích. Celkový rozpočet výzvy činí 2 miliony EUR na 3 roky.

Ve spolupráci Ministerstva průmyslu ČR a korejskou agenturou Korea Development Institute (zkr.  KDI) existuje rovněž tzv. Knowledge Sharing Program (KSP). Jeho cílem je sdílení know-how a informací v oblasti ekonomiky, vědy, vzdělávání, výměny mládeže a kultury. Program funguje od roku 2004 na bilaterální úrovni s vybranými zeměmi a zabývá se tématy jako makroekonomické řízení a finance, průmyslová politika a podpora exportu, průmyslová inovace, regionální rozvoj, vzdělání a rozvoj lidských zdrojů, reforma vlády a veřejné správa.

Významné akce v tomto sektoru: Daejeon Science Festival, KSA Science Fair, Quantum Korea, EU-Korea Research and Innovation Day

Příležitosti pro českou vědu se tak skýtají zejména v: kvantové technologii, energetice, biotechnologii, jaderném výzkumu, vodíku a umělé inteligenci.