Kosovo: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Prištině (Kosovo)

Kosovská republika je podle ústavy z roku 2008 parlamentní republikou. Kosovo je unitárním státem. Hlavou státu je prezident, volený v tajných volbách poslanci parlamentu. Ke zvolení je třeba třípětinové většiny poslaneckých hlasů. Volební období prezidenta je pětileté. Nositelem výkonné moci je vláda, jejíž předseda a zároveň člen vlády je na základě návrhu prezidenta republiky schválován parlamentem. Jednokomorové Kosovské shromáždění (parlament) má 120 poslanců volených na čtyřleté volební období. Volební systém je poměrný, volí se v jednom obvodě. Podle současné legislativy se v parlamentních volbách 100 křesel rozděluje poměrně na základě volebních výsledků, 20 křesel je rezervováno etnickým menšinám (10 Srbům, 4 Romům, Aškaliům a Balkánským Egypťanům, 3 Bosňákům, 2 Turkům a 1 Goranům). Hlavním reprezentantem srbské menšiny je Srpska Lista. V Kosovu dominují dva politické směry – jeden vzešlý z pacifistického boje bývalého prezidenta Ibrahima Rugovy za nezávislost, dominantního v letech 1989 –1997, a druhý mající své kořeny v ozbrojeném boji Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Tyto proudy však dnes spolu stojí libovolně v koalici nebo opozici. Většina kosovsko-albánských stran má středové, ale zároveň nacionalistické směrování. Hlavní stranou rugovovského směřování je Demokratická liga Kosova (LDK). Hlavními stranami post-uçkistického směřování jsou Demokratická strana Kosova (PDK) a Aliance pro budoucnost Kosova (AAK). Ze strany PDK se před volbami v létě 2014 oddělila část odpůrců vedená Fatmirem Limajem a založila novou stranu (obdobného zaměření jako PDK) pod názvem Nisma. V prosinci 2010 se v Kosovu uskutečnily předčasné parlamentní volby, první po vyhlášení nezávislosti státu. Důvodem pro jejich konání bylo rozhodnutí Ústavního soudu o nezákonnosti zastávání funkce hlavy státu a současně předsedy strany LDK dosavadním prezidentem Fatmirem Sejdiu, jeho následná rezignace na prezidentský post, odchod LDK z vlády a vyslovení nedůvěry vládě. Kvůli podvodům a machinacím musely být volby na některých místech opakovány. Výsledky voleb víceméně potvrdily rozložení sil mezi dosavadními třemi hlavními politickými stranami, novou parlamentní silou se stalo radikálně nacionalistické hnutí Vetëvendosje, těžící z nespokojenosti často mladých voličů s neutěšenou ekonomickou i politickou situací a zkorumpovaností etablovaných stran. V dubnu 2011 zvolil parlament na základě kompromisní dohody prezidentkou Atifete Jahjagu, která do té doby zastávala funkci zástupkyně policejního prezidenta. Na základě splnění většiny podmínek Ahtisaariho plánu Mezinárodní řídicí skupina (ISG) dne 10. září 2012 oficiálně ukončila činnost Mezinárodního civilního úřadu (ICO) a mandát mezinárodního civilního představitele (ICR) Pietera Feitha a Kosovo se tak posunulo ze stadia „dozorované“ nezávislosti do stadia „plné“ nezávislosti. Prakticky nedořešená zůstala situace na severu Kosova, kterou již ovšem ICO nebyl s to ovlivnit. V listopadu 2012 se do Kosova vrátil bývalý premiér a předseda AAK Ramush Haradinaj, zproštěný ICTY obžaloby z válečných zločinů. Tím došlo k aktivizaci AAK, která měla zájem vstoupit do vlády a získat premiérský post pro R. Haradinaje. Dne 3. listopadu 2013 proběhly municipální (místní) volby, jichž se poprvé zúčastnily i municipality na severu Kosova (ovšem s velmi nízkou účastí a kvůli problémům zde byly předčasně ukončeny). V některých municipalitách musely být volby zopakovány v prosinci 2013 a v lednu 2014. V červnu 2014 byl do léta 2016 prodloužen mandát mise EULEX, přičemž došlo k dohodě o postupném předávání odpovědnosti v oblasti vlády práva do rukou kosovských relevantních institucí. V červnu 2014 proběhly v Kosovu parlamentní volby, které mezinárodní společenství označilo za doposud nejdemokratičtější volby v zemi. Poprvé se do nich zapojili rovněž kosovští Srbové žijící na severu Kosova. Novou vládu sestavily strany PDK a LDK s podporou politického uskupení Srpska lista a menšinových stran. Na základě koaliční dohody se premiérem stal Isa Mustafa (LDK). Od 8. dubna 2016 zastává úřad prezidenta Kosova Hashim Thaçi. Rozsah prezidentských pravomocí odpovídá standardnímu rozsahu kompetencí hlavy státu v parlamentním republikánském systému. V říjnu 2016 byl jmenován do funkce třetí místopředseda vlády Ramiz Klemendi (LDK). Dne 10. května 2017 vyjádřil Parlament nedůvěru vládě. Na základě této skutečnosti rozpustil 10. května 2017 kosovský prezident parlament a vyhlásil termín předčasných voleb, které se konaly 11. června 2017. Poprvé za 18 let od skončení války vznikla široká koalice zastřešující politické entity vzešlé z velitelů a bojovníků UÇK – PDK, AAK, Nisma a devět dalších malých stran, které volby vyhrály. Ministerským předsedou se stal lídr AAK Ramush Haradinaj. V opozici se po volbách ocitla LDK, která uzavřela koalici s AKR (bývalý prezident Behgjet Pacolli). Součástí LDK je formálně také nové hnutí Alternativa, reprezentované Mimozou Kusari-Lila a Ilirem Dedou (dříve člen předsednictva Vetëvendosje). AKR se po volbách připojila k PAN koalici a stala se tak koaliční stranou. Vládní koalice disponuje těsnou většinou v parlemantu. Krajně levicové uskupení Vetëvendosje, které neváhá používat radikální/násilné metody k prosazování svých politických názorů (slzný plyn v parlamentu), šlo do předčasných voleb samostatně. V květnu 2018 se po dlouho trvajících sporech Vetëvendosje rozpadla a vznikl staro-nový středo-levicový politický subjekt Sociální demokracie, který je proevropsky orientován.. Do vedení strany byl zvolen v květnu 2018 starosta Prištiny Shpend Ahmeti.

 

Ekonomická charakteristika země - Kosovo je jednou z chudších zemí v Evropě. V roce 2015 činila výše HDP na hlavu 3 206 EUR. Míra nezaměstnanosti je ze všech evropských zemí nejvyšší, dlouhodobě se pohybuje v hodnotách kolem 35-40 %, z čehož cca 60 % připadá na nekvalifikovanou pracovní sílu. Spolehlivé statistické údaje týkající se trhu práce nejsou však v Kosovu k dispozici, kosovské Ministerstvo práce a sociálních věcí odhadovalo v posledních letech míru nezaměstnanosti v rozmezí 37 – 41 %,  Kosovský statistický úřad udává nezaměstnanost v roce 2015 na úrovni 32,9 %, UNDP kolem 45 %. Skutečná nezaměstnanost je ovšem nižší vzhledem ke značnému podílu neformálního sektoru na ekonomické aktivitě. Podle různých odhadů dosahuje podíl neformální ekonomiky 25 – 35 %. Významným příspěvkem k národnímu důchodu Kosova jsou remitence členů diaspory, pracujících v zahraničí. Podle studie UNDP celkem 25 % všech domácností (zejména na venkově) bylo závislé na remitencích. V posledních letech představovaly kolem 10-12 % HDP země. V roce 2015 dosáhly celkové 700 mil. EUR a v roce 2016 vzrostly na 750 mil. EUR k červnu 2017 dosáhly 360 mil. EUR (nárůst o 12 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2016). Přímé zahraniční investice dosáhly k červnu 2017 celkem 148,5 mil EUR, nejvíce investic přišlo z Německa, Švýcarska, Rakouska a Velké Británie. Kosovo je také výrazně závislé na zahraniční rozvojové pomoci, která činí cca 7 - 8 % HDP. Budoucí vývoj hospodářství Kosova bude záležet především na tom, zda se podaří urychlit využití poměrně značného nerostného bohatství a provést nezbytné strukturální změny, včetně zlepšení podmínek pro investory a snížení korupce

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Kosovská republika
  • albánsky: Republika e Kosovës
  • srbsky: Република Косово
  • Republika Kosovo

Hlava státu:

Prezident: Od 8. dubna 2016 zastává úřad prezidenta Kosova Hashim Thaçi. Rozsah prezidentských pravomocí odpovídá standardnímu rozsahu kompetencí hlavy státu v parlamentním republikánském systému.

Parlament: Dne 7. září 2017 si kosovský zákonodárný sbor zvolil své představitele. Předsedou parlamentu se stal lídr PDK Kadri Veseli. Místopředsedy byli zvoleni Xhavit Haliti (PDK), Aida Dërguti (Vetëvendosje), Kujtim Shala (LDK), Slavko Simić (SL) a Mufera Srbica–Şinik (Kosovsko-turecká demokratická strana). Vznikla nová povolební PANA koalice tvořená PDK, AAK, NISMA a AKR, která disponuje společně s kosovskými menšinami silou 62 poslanců ve 120tičlenném parlamentu.

Složení vlády: Prezident Kosovské republiky Hashim Thaçi jmenoval v reakci na návrh PAN koalice Ramushe Haradinaje (AAK) kandidátem na ministerského předsedu. Dne 9. září 2017 byla novým předsedou parlamentu Kadrim Veselim (PDK) svolána poslanecká sněmovna, aby hlasovala o návrhu prezidenta. Hlasování o vládě vedené Ramushem Haradinajem prošlo parlamentem nejtěsnější možnou většinou 61 poslaneckých hlasů (38 PAN koalice, 3 AKR a 20 zákonodárců kosovských menšin). Kabinet nově zvoleného ministerského předsedy Ramushe Haradinaje bude má 21 ministerstev a 5 místopředsedů vlády: Behgjet Pacolli (AKR), Enver Hoxhaj (PDK), Dalibor Jevtić (SL), Dardan Gashi (nazařazen) a Fatmir Limaj (NISMA).

 

Vláda Kosovské republiky 

Ministerský předseda:                                                             Ramush Haradinaj (AAK)

Ministr infrastruktury:                                                                Pal Lekaj (AAK)

Ministr pro KSF:                                                                         Rrustem Berisha (AAK)

Ministr pro diasporu:                                                                 Dardan Gashi (nezařazen)

Ministr zahraničních věcí:                                                          Behgjet Pacolli (AKR)

Ministr pro ekonomický rozvoj:                                                 Valdrin Lluka (AKR)

Ministr vnitra:                                                                             Bejtush Gashi (AKR)

Ministr životního prostředí a územního plánování:                   Albena Reshitaj (AKR)

Ministr pro místní správu:                                                          Ivan Teodosijević (SL)

Ministr pro záležitosti srbské komunity:                                    Dalibor Jevtić (SL)

Ministr zemědělství:                                                                   Nenad Rikalo (SL)

Ministr financí:                                                                           Bedri Hamza (PDK)

Ministr zdravotnictví:                                                                 Uran Ismajli (PDK)

Ministr pro inovace a podnikání:                                               Besim Beqaj (PDK)

Ministr spravedlnosti:                                                                Abelard Tahiri (PDK)

Ministr pro evropskou integraci:                                               Dhurata Hoxha (PDK)

Ministr kultury:                                                                          Kujtim Gashi (PDK)

Ministr obchodu a průmyslu:                                                    Bajram Hasani, (NISMA)

Ministr školství, vědy a technologie:                                         Shyqiri Bytyqi (NISMA)

Ministr práce a sociálních věcí:                                                 Skënder Reçica(NISMA)

Ministr pro veřejnou správu:                                                     Mahir Yagcilar (turecká menšina)

Ministr pro rozvoj venkova:                                                      Rasim Demiri (goranská menšina)

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva:

Podle výsledků sčítání obyvatelstva žilo v Kosovu v roce 2012 celkem 1 815 606 osob. Census ovšem neproběhl na severu, kde žije cca 40 – 60 tisíc osob především srbské národnosti, poněkud problematické bylo i řešení otázky (ne)započítání kosovské zahraniční diaspory, která čítá přibližně šest set tisíc osob. Započítány byly osoby, které se v Kosovu zdržovaly nejpozději 1 rok před sčítáním. Celkově bylo podle většiny odborníků sčítání provedeno nepříliš kvalitně. Všechna statistická data je tudíž nutné brát s rezervou. Podle posledních údajů KSA žilo v Kosovu prosinci 2016 celkem 1 783 531 osob.

Hustota obyvatelstva (dle sčítání lidu 2012): 175 obyv./km2

Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva: cca 48 %. Zaměstnanost v % k počtu obyvatel (15 – 64 let) v roce 2013 činila 28,4 %, v roce 2014 byla 26,9 %, v roce 2015 poklesla na 25,2 %, av roce 2016 byla 28,0%.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení:

  • Celkový přírůstek obyvatelstva (odhad): 0,56 %
  • Věkové složení obyvatelstva (dle sčítání lidu 2011): do 15 let: 28,0 %, 15 – 65 let: 65,3 %, nad 65 let: 6,7 %
  • Průměrný věk (odhad): 30,2 let (nejnižší v Evropě)
  • Střední délka života 76,7 let (muži 74,1 a ženy 79,4 let)

Národnostní složení:

  • Albánci 89,9 %, Srbové (včetně Černohorců) 6,3 %, Muslimové (Bosňáci a Gorané) 1,8 %, RAE (Romové, Aškalijové a balkánští Egypťané) 1,7 %, Turci 0,2 %, ostatní 0,1 %

Náboženské složení:

  • 89 % muslimové (většinou sunnité, menšina bektášíjové), 6 % pravoslavní křesťané, 3 % katoličtí křesťané

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

V průběhu roku 2016 byly překonány dopady politické krize z let 2014/2015, včetně následků exodu kosovských občanů do západní Evropy a ve 2. pololetí 2016 došlo k dalšímu oživení ekonomiky Kosova. Ekonomika dlouhodobě pozvolna roste, a to dokonce rychleji než se předpokládalo. Současný růst je o několik desetin nad očekáváním. Podobný hospodářský růst se očekává i ve střednědobém horizontu. Lepšímu výkonu ekonomiky brání nižší produktivita práce a malá konkurenceschopnost. Přes nesporné pozitivní trendy však kosovská ekonomika stále závisí částečně na externích zdrojích, ať se jedná o remitence členů diaspory pracující v zahraničí (cca 12 % HDP / 2014 – 622,3 mil. EUR, 2015 – 665,4 mil. EUR a 2016 – 691,0 mil. EUR) nebo přijímanou zahraniční rozvojovou pomoc (cca 7 % HDP). Stabilitu přináší využívání EURA jako národní měny, což je klíčovým důvodem pro nízkou inflaci.

Podle korigovaných údajů IMF a Kosovské statistické agentury (KSA) dosáhl HDP v roce 2016 výše 5 984,5 mil. EUR. Reálný růst HDP v roce 2016 byl ve srovnání s rokem 2015 vyšší o 3,68 %, zvýšení HDP bylo z větší části podpořeno nárůstem domácí spotřeby o 6 %. Větší růst HDP byl v roce 2016 zaznamenán v sektorech: financí a pojišťovnictví (23,5 %), zásobování elektrickou energií, zásobování vodou a nakládání s odpady (10,7 %), ubytování a stravování (10,5 %), zemědělství a lesnictví (9,2 %), průmyslu (8,5 %), velkoobchodu a maloobchodu (3,8 %), dopravy (3,8 %), obchodu s nemovitostmi (1,5 %) a ve stavebnictví (0,7 %). HDP na obyvatele za rok 2016 vzrostl o 2,7 % na 3 244 EUR.

 

Základní makroekonomické ukazatele

 

 

 

 

 

 

HDP (mil. EUR)

Počet obyv.

HDP/obyvatele

Nezaměstnanost %

Inflace %

2011

4 814,5

1 798 645

2 672

n/a

7,3

2012

5 058,8

1 815 606

2 799

30,9

2,5

2013

5 326,6

1 826 300

2 935

30,0

1,8

2014

5 567,5

1 842 000

3 084

35,3

0,4

2015

5 807,0

1 772 000

3 277

32,9

-0,5

2016

5 984,5

1 866 000

3 356

27,5

0,3

Údaje KSA

 

Všechny hospodářské indikátory potvrzují pozitivní vývoj ekonomiky, což se odráží mj. ve vyrovnaném státním rozpočtu. Kosovská ekonomika dosáhla v roce 2017 růstu 4,4 % HDP (3,6 % v roce 2016). Nová vláda je rozhodnuta pokračovat v uplatňování ekonomických reforem v praxi, což by mělo mít pozitivní dopad na pracovní trh v roce 2018. V roce 2017 došlo k nárůstu přímých zahraničních investic o celých 18 % ve srovnání s rokem 2016. Makroekonomický vývoj Kosova pokračoval také v 1 Q 2018 pozitivním směrem.

Podpis  Stabilizační a asociační dohody potvrzuje evropskou perspektivu Kosova a naplňování dohody bude mj. velkým přínosem pro kosovské podniky a hospodářství. Implementace SAA však bude možná jen za úzké spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, a to zejména pro urychlení právních a institucionálních reforem.

 

 

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Rozpočet na rok 2017 počítal s výdaji a příjmy ve výši cca 2 mld. EUR. Výdaje se zvýšily o cca 5 %, deficit státního rozpočtu byl dodržen v zákonem stanovených 2 % HDP. Jako problematická se ukázala otázka financování penzí pro válečné veterány, IMF nesouhlasil s navýšením státního rozpočtu na tuto položku podle vládního návrhu o 2,1-2,3 % HDP a požádal vládu o revizi rozpočtové položky. Problémem byla také penzijní reforma, respektive založení penzijního fondu, a to hlavně v souvislosti s regionem severního Kosova, kde by bylo zapotřebí nalézt dodatečné zdroje v řádu mil. EUR.

Strukturální kritéria daná IMF ve 2. a 3 review byla většinou splněna a zapracována do rozpočtu 2017 v souladu s cíli IMF. Nově přijatá reforma systému penzí pro válečné veterány platná od 1. května 2017 zajistila redukci navýšení výdajů státního rozpočtu na tuto položku o 1,2-1,4 % HDP a tím i střednědobou fiskální udržitelnost rozpočtu. Zároveň došlo ke zmrazení neúměrného růstu mezd zaměstnanců státního sektoru na současný průměr ve výši cca 550 EUR měsíčně. IMF prodloužil program fiskální podpory Kosova do 4. srpna 2017, aby poskytl kosovským institucím více času na dokončení reforem.

Koncem prosince 2017 byl Parlamentem schválen rozpočet na rok 2018, který počítá s mírným schodkem ve výši necelých 2 %. Zákonem o rozpočtu na rok 2018 byly schváleny výdaje ve výši 2,1 mld. EUR, nárůst o 272 mil. EUR ve srovnání s rokem 2017 při plánovaném deficitu -1,8 %. Převážná část navýšené částky bude použita na služby a platy (589 mil. EUR), zdravotnictví (65 mil. EUR), vzdělávání (14 mil. EUR) a sociální výdaje. Do položky sociální výdaje jsou zahrnuty penze pro válečné veterány (58,75 mil. EUR), penze pro válečné invalidy (38 mil. EUR) a podpora chudým rodinám (31,35 mil. EUR).

V lednu 2018 vláda schválila navýšení základních platů osobám placeným ze státního rozpočtu o 4 %, což vyvolalo řadu protestů. Protikorupční agentura rozhodla, že tímto krokem se vláda dostala do konfliktu zájmů, když rozhodovala zároveň o zvýšení svých platů. Situace byla vyřešena přiznáním navýšení platů pouze zaměstnancům veřejné správy a ne státním zaměstnancům.

Veřejný dluh by měl v příštích letech mírně růst a svého vrcholu 28 % HDP by měl dosáhnout v roce 2020, tj. v době, kdy bude probíhat realizace většiny hlavních projektů dárcovských zemí.

 

 

 Státní rozpočet (mil. EUR)

 

 

 

 

Příjmy

Výdaje

Saldo

2011

1 383

1 445

-51

2012

1 383

1 445

-62

2013

1 313

1 468

-165

2014

1 334

1 464

-130

2015

1 457

1 552

-95

2016

1 634

1 732

-98

2017

1 725

2 001

-276

2018

1 793

2 064

-272

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Mezinárodní měnový fond zveřejnil v únoru 2018 zprávu, ve které doporučil vládě Kosova provést některé strukturální změny, které by měly snížit sociální napětí, zejména se jedná o navýšení investic do vzdělávání, zdravotnictví a infrastruktury. Sociální programy by měly být zaměřeny na snižování chudoby a nezaměstnanosti. Zároveň by měla být přijata opatření ke zvýšení efektivnosti veřejné a státní správy. Další doporučení se týkají daní a celních poplatků, které by měly více odrážet strategické zájmy země.

 

Platební bilance (mil. EUR)

 

 

 

 

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

Platební bilance Kosova

-280,2

-144,3

-363,4

-471,4

-534,6

Běžný účet

-293,1

-179,0

-384,6

-497,3

-548,8

Kapitálový/finanční účet

-232,4

-132,2

-145,0

-275,7

-120,3

Zdroj: Central Bank of RKS

 

 

 

 

Zadluženost (mil. EUR)

 

 

 

 

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

External debt

1 517,3

1 608,2

1 737,1

1 931,8

2 045,0

Public external debt

401,4

383,9

392,8

441,8

444,6

Private external debt

1 115,9

1 224,3

1 344,3

1 490,0

1 600,4

 

Zdroj: Central Bank of RKS

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky hrají ve finančním sektoru Kosova dominantní roli (drží 67,52 % aktiv), následují penzijní fondy (26,63 %), mikro-finanční instituce (2,71 %) a pojišťovny (3,14 %). Bankovní sektor v Kosovu nebyl významněji poškozen světovou finanční krizí. Banky působící v Kosovu si uchovaly stabilitu i dostatečnou likviditu a v roce 2016 vzrostla kvalita bankovních aktiv. Bankovní aktiva činila koncem září 2016 celkem 3 512.7 mld. EUR, což představuje meziroční nárůst o 6 %. Počátkem roku 2015 získaly kosovské banky svůj IBAN, což výrazně zjednodušilo finanční transakce se zahraničím.

Sazby bankovních úvěrů v Kosovu v posledním období výrazně poklesly, v září 2016 dosahovaly v průměru 7,5 %, což představuje pokles o celých 22 % v meziročním srovnání. Úrokové sazby vkladů zaznamenaly rovněž pokles a v září 2016 činily průměrně 1 %.

V Kosovu působí 10 komerčních bank, přičemž cca 70 % všech aktiv spravují tři největší z nich ProCredit, Raiffeisen a Novla Ljubljanska Banka - tento poměr ovšem postupně klesá. Celkově drží přes 90 % kapitálu zahraniční bankovní instituce. V posledních letech se rychle rozvíjí bankovní infrastruktura.

Přehled bank působících v Kosovu: ProCredit Bank, Raiffeisen Bank, NLB Prishtina (Nova Ljubljanska banka), TEB Sh. A. (Türk Ekonomi Bankası), Banka Ekonomike, Banka Kombetare Tregtare, Banka për Biznes, Komercijalna Banka ad Beograd (pobočka Mitrovica), Is-bank a Ziraat Bank.

V Kosovu působí následující pojišťovny Dardania, Illyria, Kosova e Re, Siguria, Insig, Sigal, Sigma, Croatia Sigurimi, Sigkos a Elsig, Eurosig, Prisig, Scardian, Grawe Kosova.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém Kosova je relativně jednoduchý. Ačkoli potřebná legislativa je v platnosti, praktická úspěšnost při výběru daní je nízká, i když se postupně zvyšuje. Přibližně dvě třetiny fiskálních příjmů získává stát z celních poplatků. Fiskální zatížení (daně a sociální odvody) je relativně nízké. Základními složkami kosovského daňového systému jsou daň z přidané hodnoty, daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, srážková daň (z úroků, nájemného, autorských honorářů), cla, spotřební daň, municipální daně (daň z nemovitostí a poplatky za obchodní licence) a těžební daň.

V březnu 2015 schválila vláda balíček zákonů na reformu daňového systému. Záměrem reformy bylo zajištění spravedlivějšího rozdělení daňové zátěže, jakož i zlepšení podmínek pro podnikatele. Snížila se hranice registrace pro plátce DPH, snížila se DPH na základní produkty na 8 % a zároveň se zvýšila základní sazba DPH na 18 % (dříve 16 %). Snížená sazba na vybrané základní produkty ve výši 8 % byla zavedena s cílem zmenšit finanční zátěž nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva. Kosovo přejalo do svého zákona o dani z přidané hodnoty většinu principů směrnice EU o DPH.

Zároveň došlo ke změnám v daních právnických a fyzických osob. Uvedené změny začaly platit od září 2015. Od daně je osvobozeno zboží a produkty určené pro export. Podnikatelské subjekty, jejichž roční obrat přesahuje 50 000 EUR, mají povinnost se zaregistrovat jako plátci daně. Značné množství malých podniků žádnou daň neodvádí. Sazba daně z příjmu právnických osob se odvíjí od výše ročního obratu, aktualizace sazby proběhla rovněž v září 2015. Přiznání k dani se podává a daň se platí měsíčně do 20. dne následujícího měsíce..

Daň z nemovitosti činí 0,05 – 1 % ročně z tržní hodnoty nemovitosti v závislosti na druhu nemovitosti. Daň se odvádí pololetně.

Proti rozhodnutím daňové (a celní) správy se lze odvolat k tzv. Independent Review Board, který ovšem disponuje jen malou personální kapacitou a je zahlcen množstvím nevyřešených případů, takže v současnosti je třeba v případě odvolání se k němu počítat s trváním řízení v řádu mnoha měsíců, spíš však několik let.

V polovině ledna 2018 (s platností od 1. ledna 2018) vláda stanovila osvobození od daní pro místní výrobce, dále osvobození od celních poplatků pro všechny výrobce, kteří importují surový materiál použitý k produkci nebo k částečnému zpracování v Kosovu: Osvobození se týká rovněž produkce výrobních linek a informačních technologií.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: