Kosovo: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Prištině (Kosovo)

Kosovská republika je podle ústavy z roku 2008 parlamentní republikou. Kosovo je unitárním státem. Hlavou státu je prezident, volený v tajných volbách poslanci parlamentu. Ke zvolení je třeba třípětinové většiny poslaneckých hlasů. Volební období prezidenta je pětileté.

Nositelem výkonné moci je vláda, jejíž předseda a zároveň člen vlády je na základě návrhu prezidenta republiky schválován parlamentem.

Jednokomorové Kosovské shromáždění (parlament) má 120 poslanců volených na čtyřleté volební období. Volební systém je poměrný, volí se v jednom obvodě. Podle současné legislativy se v parlamentních volbách 100 křesel rozděluje poměrně na základě volebních výsledků, 20 křesel je rezervováno etnickým menšinám (10 Srbům, 4 Romům, Aškaliům a Balkánským Egypťanům, 3 Bosňákům, 2 Turkům a 1 Goranům). Hlavním reprezentantem srbské menšiny je Srpska Lista.

V Kosovu dominují dva politické směry – jeden vzešlý z pacifistického boje bývalého prezidenta Ibrahima Rugovy za nezávislost, dominantního v letech 1989 –1997, a druhý mající své kořeny v ozbrojeném boji Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Tyto proudy však dnes spolu stojí libovolně v koalici nebo opozici. Většina kosovsko-albánských stran má středové, ale zároveň nacionalistické směrování. Hlavní stranou rugovovského směřování je Demokratická liga Kosova (LDK). Hlavními stranami post-uçkistického směřování jsou Demokratická strana Kosova (PDK) a Aliance pro budoucnost Kosova (AAK). Ze strany PDK se před volbami v létě 2014 oddělila část odpůrců vedená Fatmirem Limajem a založila novou stranu (obdobného zaměření jako PDK) pod názvem Nisma.

V prosinci 2010 se v Kosovu uskutečnily předčasné parlamentní volby, první po vyhlášení nezávislosti státu. Důvodem pro jejich konání bylo rozhodnutí Ústavního soudu o nezákonnosti zastávání funkce hlavy státu a současně předsedy strany LDK dosavadním prezidentem Fatmirem Sejdiu, jeho následná rezignace na prezidentský post, odchod LDK z vlády a vyslovení nedůvěry vládě. Kvůli podvodům a machinacím musely být volby na některých místech opakovány. Výsledky voleb víceméně potvrdily rozložení sil mezi dosavadními třemi hlavními politickými stranami, novou parlamentní silou se stalo radikálně nacionalistické hnutí Vetëvendosje, těžící z nespokojenosti často mladých voličů s neutěšenou ekonomickou i politickou situací a zkorumpovaností etablovaných stran. 

V dubnu 2011 zvolil parlament na základě kompromisní dohody prezidentkou Atifete Jahjagu, která do té doby zastávala funkci zástupkyně policejního prezidenta.

Na základě splnění většiny podmínek Ahtisaariho plánu Mezinárodní řídicí skupina (ISG) dne 10. září 2012 oficiálně ukončila činnost Mezinárodního civilního úřadu (ICO) a mandát mezinárodního civilního představitele (ICR) Pietera Feitha a Kosovo se tak posunulo ze stadia „dozorované“ nezávislosti do stadia „plné“ nezávislosti. Prakticky nedořešená zůstala situace na severu Kosova, kterou již ovšem ICO nebyl s to ovlivnit.

V listopadu 2012 se do Kosova vrátil bývalý premiér a předseda AAK Ramush Haradinaj, zproštěný ICTY obžaloby z válečných zločinů. Tím došlo k aktivizaci AAK, která měla zájem vstoupit do vlády a získat premiérský post pro R. Haradinaje.

Dne 3. listopadu 2013 proběhly municipální (místní) volby, jichž se poprvé zúčastnily i municipality na severu Kosova (ovšem s velmi nízkou účastí a kvůli problémům zde byly předčasně ukončeny). V některých municipalitách musely být volby zopakovány v prosinci 2013 a v lednu 2014.

V červnu 2014 byl do léta 2016 prodloužen mandát mise EULEX, přičemž došlo k dohodě o postupném předávání odpovědnosti v oblasti vlády práva do rukou kosovských relevantních institucí.

V červnu 2014 proběhly v Kosovu parlamentní volby, které mezinárodní společenství označilo za doposud nejdemokratičtější volby v zemi. Poprvé se do nich zapojili rovněž kosovští Srbové žijící na severu Kosova.

Výsledky parlamentních voleb z 8. června 2014 a rozložení mandátů v Kosovském shromáždění uskupení volební výsledek počet mandátů: PDK  30, 38% 37, LDK 24,69% 30, Vetëvendosje! 13,59% 16, AAK 9,54% 11, Srpska lista (srbská) 5,22% 9, Nisma 5,15% 6, KDTP (turecká) 1,02% 2, Vakat koalicija (bosňácká, goranská) 0,89% 2. Dalších sedm politických uskupení, reprezentující etnické menšiny, získalo po 1 mandátu.

Přelom roku 2014 a 2015 byl v Kosovu ve znamení završení šestiměsíčního vyjednávání o podobě nové kosovské vlády. Po volbách tak došlo k několikaměsíční patové situaci, kdy se jednotlivé strany nemohly dohodnout na podobě vládní koalice. Novou vládu sestavily strany PDK a LDK s podporou politického uskupení Srpska lista a menšinových stran. Na základě koaliční dohody se premiérem stal Isa Mustafa (LDK).

Na počátku roku 2015 představil premiér Mustafa priority nové kosovské vlády. Za hlavní priority byly označeny ekonomika v nejširším smyslu (ekonomický růst, snížení nezaměstnanosti a úrovně chudoby, podpora malých a středních podniků, zahraniční investice) a vízová liberalizace. Další klíčovou prioritou se pak stalo posílení vlády práva a boj proti korupci a organizovanému zločinu ve spolupráci s EULEX.

Sestavení vládní koalice PDK a LDK vyvolalo značný odpor opozičních stran AAK, Nisma Vetëvendosje. Prakticky od konce ledna 2015 tak opozice pod různými záminkami začala svolávat občasné protivládní demonstrace.  K zásadnímu nárůstu odporu pak došlo na konci srpna 2015, kdy opozice - v reakci na dohodu vlády se srbskými představiteli ve věci vzniku Asociace srbských municipalit v Kosovu a v reakci na dohodu o demarkaci s Černou Horou – vyhlásila bojkot parlamentu. Tento bojkot posléze během podzimních a zimních měsíců přerostl na sérii incidentů v parlamentu a řadů střetů s policií v ulicích Prištiny. Opoziční obstrukce v parlamentu pak vyvrcholily, když poslanci opozice v nespočetné řadě případů iniciovali v jednacím sále granáty se slzným plynem. Zastánci opozice pak demonstrovali v ulicích a dožadovali se vyvolání předčasných voleb.

Ekonomická charakteristika země

Kosovo je jednou z chudších zemí v Evropě. V roce 2014 činila výše HDP na hlavu 3 084 EUR a v roce 2015 HDP na hlavu dosáhlo 3 188 EUR. Míra nezaměstnanosti je ze všech evropských zemí nejvyšší, dlouhodobě se pohybuje v hodnotách kolem 35-40 %, z čehož cca 60 % připadá na nekvalifikovanou pracovní sílu. Mezinárodní měnový fond v roce 2014 odhadl míru nezaměstnanosti na 35,3 %, ovšem s odkazem na značný podíl neformálního sektoru na ekonomické činnosti. Spolehlivé statistické údaje týkající se trhu práce nejsou však v Kosovu k dispozici, kosovské Ministerstvo práce a sociálních věcí odhadovalo v posledních letech míru nezaměstnanosti v rozmezí 37 – 41 %,  Kosovský statistický úřad udává nezaměstnanost v roce 2015 na úrovni 32,9 %, UNDP kolem 45 %. Skutečná nezaměstnanost je ovšem nižší vzhledem ke značnému podílu neformálního sektoru na ekonomické aktivitě. Podle různých odhadů dosahuje podíl neformální ekonomiky 25 – 35 %.

Významným příspěvkem k národnímu důchodu Kosova jsou remitence členů diaspory, pracujících v zahraničí. Podle studie UNDP (Kosovo Remittance Study 2012) celkem 25 % všech domácností (zejména na venkově) bylo závislé na remitencích. V posledních letech představovaly kolem 12 % HDP země. V roce 2013 dosáhly celkové výše 620,8 mil. EUR a v roce 2014 se zvýšily na 693,7 mil. EUR a v roce 2015 vzrostly na 752,5 mil. EUR.

Kosovo je také stále závislé na zahraniční rozvojové pomoci, která činí cca 7 - 8 % HDP.

Budoucí vývoj hospodářství Kosova bude záležet především na tom, zda se podaří urychlit využití poměrně značného nerostného bohatství a provést nezbytné strukturální změny, včetně zlepšení podmínek pro investory a snížení korupce.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Kosovská republika
  • albánsky: Republika e Kosovës
  • srbsky: Република Косово
  • Republika Kosovo

Hlava státu:

Prezident: Od 8. dubna 2016 zastává úřad prezidenta Kosova Hashim Thaçi. Rozsah prezidentských pravomocí odpovídá standardnímu rozsahu kompetencí hlavy státu v parlamentním republikánském systému.

Složení vlády:

Premiér: Isa Mustafa

Vicepremiéři:

  • Branimir Stojanović
  • Kujtim Shala – zároveň ministr kultury

Ministři:

  • Petrit Selimi – ministr zahraničních věcí
  • Mahir Yağcilar – ministr pro veřejnou správu
  • Ljubomir Marič – ministr pro místní správu
  • Arsim Bajrami – ministr školství, vědy a technologie
  • Valon Murati – ministr pro diasporu
  • Hajredin Kuçi – ministr spravedlnosti
  • Avdullah Hoti – ministr financí
  • Blerand Stavileci – ministr pro ekonomický rozvoj
  • Bekim Çollaku – ministr pro evropskou integraci
  • Haki Demolli – ministr pro KSF
  • Ferid Agani – ministr životního prostředí a územního plánování
  • Arban Abrashi – ministr práce a sociálních věcí
  • Edita Tahiri – ministryně bez portfolia
  • Rasim Demiri – ministr bez portfolia
  • Memli Krasniqi – ministr zemědělství
  • Skender Hyseni – ministr vnitra
  • Imet Rrahmani – ministr zdravotnictví
  • Hykmete Bajrami – ministryně obchodu a průmyslu
  • Lutfi Zharku – ministr infrastruktury

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva:

Podle výsledků sčítání obyvatelstva žilo žilo v Kosovu v roce 2012 1 815 606 osob. Census ovšem neproběhl na severu, kde žije cca 40 – 60 tisíc osob především srbské národnosti, poněkud problematické bylo i řešení otázky (ne)započítání kosovské zahraniční diaspory, která čítá přibližně šest set tisíc osob. Započítány byly osoby, které se v Kosovu zdržovaly nejpozději 1 rok před sčítáním. Celkově bylo podle většiny odborníků sčítání provedeno nepříliš kvalitně. Všechna statistická data je tudíž nutné brát s rezervou. Podle posledních odhadů žije v Kosovu 1 780 tis. osob.

Hustota obyvatelstva (dle sčítání lidu 2011): 175 obyv./km2

Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva: cca 48 %

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení:

  • Celkový přírůstek obyvatelstva (odhad): 0,56 %
  • Věkové složení obyvatelstva (dle sčítání lidu 2011): do 15 let: 28,0 %, 15 – 65 let: 65,3 %, nad 65 let: 6,7 %
  • Průměrný věk (odhad): 26,3 let (nejnižší v Evropě)
  • Střední délka života při narození (odhad): 69 let (muži 67, ženy 71)

Národnostní složení:

  • Albánci 89,9 %, Srbové (včetně Černohorců) 6,3 %, Muslimové (Bosňáci a Gorané) 1,8 %, RAE (Romové, Aškalijové a balkánští Egypťané) 1,7 %, Turci 0,2 %, ostatní 0,1 %

Náboženské složení:

  • 89 % muslimové (většinou sunnité, menšina bektášíjové), 6 % pravoslavní křesťané, 3 % katoličtí křestané

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Na ekonomickém vývoji Kosova se počátkem roku 2015 projevily dopady politické krize z roku 2014 a následky exodu kosovských občanů do západní Evropy. V dalším průběhu roku 2015 došlo k oživení ekonomiky a s pomocí Mezinárodního měnového fondu (MMF), resp. pod jeho tlakem, byl v závěru roku schválen a stabilizován státní rozpočet. Jedním z mála pozitivních signálů roku 2015 bylo zvýšení příjmu z remitencí od občanů Kosova žijících v zahraničí.

V dlouhodobější perspektivě došlo k postupnému zlepšování stavu kosovské ekonomiky. V letech 2009-2013 činil průměrný růst kosovského HDP cca. 3,3 %. Základní problémy Kosova však přetrvávají, vysoká nezaměstnanost a závislost ekonomiky na financování z vnějších zdrojů. Přes některé nesporné pozitivní trendy závisí kosovská ekonomika částečně na externích zdrojích, ať se jedná o remitence členů diaspory pracující v zahraničí (cca 12 % HDP) nebo přijímanou zahraniční rozvojovou pomoc (zhruba 7 % HDP). Stabilitu přináší využívání EURA jako národní měny, což je klíčovým důvodem pro nízkou inflaci.

Světová banka (WB) zveřejnila ve 4. čtvrtletí 2015 své hodnocení zemí podle kvality podnikatelského prostředí a ekonomických kritérií v „Doing Business Report“. V celkovém hodnocení výhledu si Kosovo polepšilo o 11 míst, pro rok 2016 je zařazeno na 66. místo, zatímco v roce 2015 obsadilo 75. místo. Pozitivnějším hodnocením reaguje WB na úsilí vlády zlepšit podnikatelské prostředí a vytvářet atraktivnější podmínky pro zahraniční investory. Mezi zeměmi západního Balkánu se nejlépe umístila Makedonie (12) a dále Černá Hora (46), Srbsko (59), Bosna a Hercegovina (79) a Albánie (97).

Koncem července 2015 schválila rada výkonných ředitelů MMF dvouletý program pomoci Kosovu k zajištění finanční stability ve výši 184 mil. EUR, který by měl být ukončen v květnu 2017. Hlavní cíle programu jsou zaměřeny na zachování nízkého veřejného deficitu a dluhu, zvýšení ekonomického potenciálu Kosova a odstranění hlavních strukturálních překážek růstu vytvořením vhodného prostředí pro soukromý sektor, pro investice a modernizaci infrastruktury Kosova. MMF očekává, že program pomůže ve střednědobém horizontu dosáhnout Kosovu zvýšení ekonomického růstu na 4,1 % HDP a pomůže přilákat zahraniční investice a podpoří růst vývozu.

V závěru roku 2015 a počátkem roku 2016 byla výrazná pozornost ekonomické sféry Kosova věnována podpisu Stabilizační a asociační dohody (SAA). EU SR Samuel Žbogar po podpisu SAA zdůraznil, že Kosovo má jednoznačnou evropskou perspektivu a naplňování dohody bude mj. velkým přínosem pro kosovské podniky a hospodářství. Implementace SAA však bude možná jen za úzké spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, a to zejména pro urychlení právních a institucionálních reforem.

 

Základní makroekonomické ukazatele

 

HDP (mil. EUR)

Počet obyv.

HDP/obyvatele

Nezaměstnanost %

Inflace %

2010

4 402,0

n/a

2 480

n/a

3,5

2011

4 814,5

1 798 645

2 672

n/a

7,3

2012

5 058,8

1 815 606

2 799

30,9

2,5

2013

5 326,6

n/a

2 935

30,0

1,8

2014

5 484,9 

1 780 0001

3 084

35,3

0,4

2015

5 680,01 

1 780 0001

3 1881

32,9

-0,2

2016

5 939,11

-

3 3311

-

-

Zdroj: KSA /  1odhad

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V průběhu roku 2014 a počátkem roku 2015 došlo ke snížení objemu veřejných, soukromých a zahraničních investic. Jedním z mála pozitivních signálů bylo zvýšení příjmu z remitencí o 11,7 % od občanů Kosova žijících v zahraničí (620,8 mil. EUR/2013 a 693,7 mil. EUR/2014, 752,4 mil. EUR/2015).

Příjmy státního rozpočtu bez započtení zahraničních grantů dosáhly v roce 2014 pouze 88 % plánované výše, v návaznosti na to vláda snížila své výdaje na 89 % předpokládaných nákladů. Rozpočet na rok 2015 představený novou vládou počátkem roku byl nadhodnocen na straně příjmů, což bylo kritizováno jako nerealistické ze strany mezinárodních ekonomických institucí. V polovině roku provedla vláda přezkum vývoje čerpání rozpočtu 2015. Na základě doporučení expertů MMF byla přijata doporučení a návrhy na nová fiskální opatření. Vláda revidovala rozpočtové výdaje o 47,59 mil. EUR, provedla škrty ve mzdových nákladech a také v dalších osobních náhradách. Rozpočtový schodek ve výši 2 % zůstal nezměněn. Veřejný dluh by měl v příštích letech mírně růst a svého vrcholu 28 % HDP by měl dosáhnout v roce 2020, tj. v době, kdy bude probíhat realizace většiny hlavních projektů dárcovských zemí.

Dne 14.12.2015 byl v parlamentu schválen státní rozpočet na rok 2016. Schválení rozpočtu bylo jednou z podmínek MMF k uvolnění další tranše finanční podpory. Rozpočet počítá s celkovými příjmy ve výši 1 602 mil. EUR a výdaji v celkové výši 1 684 mil. EUR. Deficit ve výši 82 mil. EUR tvoří 2 % schodku státního rozpočtu k HDP. Vláda prezentuje rozpočet jako vyrovnaný, plně v rámci vládních priorit, zaměřený na fiskální stabilitu a ekonomický rozvoj.

 

Státní rozpočet (mil. EUR)

 

Příjmy

Výdaje

Saldo

2010

1 139,0

1 220,0

-81,0

2011

1 311,3

1 362,7

-51,4

2012

1 321,7

1 441,0

-119,3

2013

1 325,3

1 485,2

-159,9

2014

 1 343,2

1 477,3

-134,1

2015

1 466,5

1 565,6

-99,1

2016

1 602,0

1 684,1

-82,1

Zdroj: Central Bank of RKS 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (mil. EUR)

 

2010

2011

2012

2013

2014

Bilance běžného účtu

-515,7

-658,4

-380,2

-339,4

-437,0 

Bilance kapitálového účtu

-275,8

-377,5

-141,0

-132,2

-145,0  

Přímé zahraniční investice

368,5

384,4

229,1

280,2

151,2 

Zadluženost (mil. EUR)

 

2010

2011

2012

2013

2014

External debt

1 371,5

1 428,4

1 517,3

1 608,2

1 737,1 

Public external debt

325,9

320,0

401,4

383,9

392,8 

Private external debt

1 045,6

1 108,4

1 115,9

1 224,3

1 344,3 

Zdroj: Central Bank of RKS

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky hrají ve finančním sektoru Kosova dominantní roli (drží 69,2 % aktiv), následují penzijní fondy (25,3 %), mikrofinanční instituce (2,4 %) a pojišťovny (3,1 %). Bankovní sektor v Kosovu nebyl významněji poškozen světovou finanční krizí. Banky působící v Kosovu si uchovaly stabilitu i dostatečnou likviditu a v roce 2015 vzrostla kvalita bankovních aktiv. Bankovní aktiva činila koncem roku 2015 celkem 3 387,3 mld. EUR, což představuje meziroční nárůst o 6 %. Počátkem roku 2015 získaly kosovské banky svůj IBAN, což výrazně zjeddnodušilo finanční transakce se zahraničím.

Sazby bankovních úvěrů v Kosovu v posledním období výrazně poklesly, v roce 2015 dosahovaly v průměru 8,2 %, což představuje pokles o celých 22 % v meziročním srovnání. Úrokové sazby vkladů zaznamenaly rovněž pokles, v roce 2015 činily průměrně 1 %.

V Kosovu působí 10 komerčních bank, přičemž cca 70 % všech aktiv spravují tři největší z nich ProCredit, Raiffeisen a Novla Ljubljanska Banka - tento poměr ovšem postupně klesá. Celkově drží přes 90 % kapitálu zahraniční bankovní instituce. V posledních letech se rychle rozvíjí bankovní infrastruktura.

Přehled bank působících v Kosovu: ProCredit Bank, Raiffeisen Bank, NLB Prishtina (Nova Ljubljanska banka), TEB Sh. A. (Türk Ekonomi Bankası), Banka Ekonomike, Banka Kombetare Tregtare, Banka për Biznes, Komercijalna Banka ad Beograd (pobočka Mitrovica), Is-bank a Ziraat Bank.

V Kosovu působí následující pojišťovny Dardania, Illyria, Kosova e Re, Siguria, Insig, Sigal, Sigma, Croatia Sigurimi, Sigkos a Elsig.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém Kosova je relativně jednoduchý. Ačkoli potřebná legislativa je v platnosti, praktická úspěšnost při výběru daní je nízká. Dvě třetiny fiskálních příjmů získává stát z celních poplatků. Fiskální zatížení (daně a sociální odvody) je relativně nízké. Základními složkami kosovského daňového systému jsou daň z přidané hodnoty, daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, srážková daň (z úroků, nájemného, autorských honorářů), cla, spotřební daň, municipální daně (daň z nemovitostí a poplatky za obchodní licence) a těžební daň.

V březnu 2015 schválila vláda balíček zákonů na reformu daňového systému. Záměrem reformy je zajištění spravedlivějšího rozdělení daňové zátěže, jakož i zlepšení podmínek pro podnikatele. Snižuje se hranice registrace pro plátce DPH, snižuje se DPH na základní produkty na 8 % a zároveň se zvyšuje základní sazba DPH na 18 % (nyní 16 %). Zároveň dochází ke změnám v daních právnických a fyzických osob. Uvedené změny měly začít platit od července 2015 a měly přinést do státní pokladny cca 10 mil. EUR do konce roku 2015. Po kritice byla platnost změn posunuta na září 2015.

V případě daně z přidané hodnoty se uplatňovala plošná sazba ve výši 16 %, od září 2015 byla zvýšena na 18 % a zároveň byla zavedena snížená sazba na vybrané základní produkty ve výši 8 %, s cílem zmenšit finanční zátěž nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva. Zboží určené pro export je od daně osvobozeno. Podnikatelské subjekty, jejichž roční obrat přesahuje 50 000 EUR (původní záměr snížit tuto hranici neprošel), mají povinnost se zaregistrovat jako plátci daně. Značné množství malých podniků tudíž žádnou daň neodvádí. Kosovo přejalo do svého Zákona o dani z přidané hodnoty většinu principů Šesté směrnice o DPH (s výjimkou placení daně na hranicích aj.). Přiznání k dani se podává a daň platí měsíčně do 20. dne následujícího měsíce.

Sazba daně z příjmu právnických osob se odvíjí od výše ročního obratu, aktualizace sazby proběhla rovněž v září 2015.

Daň z nemovitosti činí 0,05 – 1 % ročně z tržní hodnoty nemovitosti v závislosti na druhu nemovitosti. Daň se odvádí pololetně.

Proti rozhodnutím daňové (a celní) správy se lze odvolat k tzv. Independent Review Board, který ovšem disponuje jen malou personální kapacitou a je zahlcen množstvím nevyřešených případů, takže v současnosti je třeba v případě odvolání se k němu počítat s trváním řízení v řádu mnoha měsíců, spíš však několik let.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: