Kosovo: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Prištině (Kosovo)

Kosovská republika je podle ústavy z roku 2008 parlamentní republikou. Kosovo je unitárním státem. Hlavou státu je prezident, volený v tajných volbách poslanci parlamentu. Ke zvolení je třeba třípětinové většiny poslaneckých hlasů. Volební období prezidenta je pětileté. Nositelem výkonné moci je vláda, jejíž předseda a zároveň člen vlády je na základě návrhu prezidenta republiky schválován parlamentem. Jednokomorové Kosovské shromáždění (parlament) má 120 poslanců volených na čtyřleté volební období. Volební systém je poměrný, volí se v jednom obvodě. Podle současné legislativy se v parlamentních volbách 100 křesel rozděluje poměrně na základě volebních výsledků, 20 křesel je rezervováno etnickým menšinám (10 Srbům, 4 Romům, Aškaliům a Balkánským Egypťanům, 3 Bosňákům, 2 Turkům a 1 Goranům). Hlavním reprezentantem srbské menšiny je Srpska Lista. V Kosovu dominují dva politické směry – jeden vzešlý z pacifistického boje bývalého prezidenta Ibrahima Rugovy za nezávislost, dominantního v letech 1989 –1997, a druhý mající své kořeny v ozbrojeném boji Kosovské osvobozenecké armády (UÇK). Tyto proudy však dnes spolu stojí libovolně v koalici nebo opozici. Většina kosovsko-albánských stran má středové, ale zároveň nacionalistické směrování. Hlavní stranou rugovovského směřování je Demokratická liga Kosova (LDK). Hlavními stranami post-uçkistického směřování jsou Demokratická strana Kosova (PDK) a Aliance pro budoucnost Kosova (AAK). Ze strany PDK se před volbami v létě 2014 oddělila část odpůrců vedená Fatmirem Limajem a založila novou stranu (obdobného zaměření jako PDK) pod názvem Nisma. V prosinci 2010 se v Kosovu uskutečnily předčasné parlamentní volby, první po vyhlášení nezávislosti státu. Důvodem pro jejich konání bylo rozhodnutí Ústavního soudu o nezákonnosti zastávání funkce hlavy státu a současně předsedy strany LDK dosavadním prezidentem Fatmirem Sejdiu, jeho následná rezignace na prezidentský post, odchod LDK z vlády a vyslovení nedůvěry vládě. Kvůli podvodům a machinacím musely být volby na některých místech opakovány. Výsledky voleb víceméně potvrdily rozložení sil mezi dosavadními třemi hlavními politickými stranami, novou parlamentní silou se stalo radikálně nacionalistické hnutí Vetëvendosje, těžící z nespokojenosti často mladých voličů s neutěšenou ekonomickou i politickou situací a zkorumpovaností etablovaných stran.  V dubnu 2011 zvolil parlament na základě kompromisní dohody prezidentkou Atifete Jahjagu, která do té doby zastávala funkci zástupkyně policejního prezidenta. Na základě splnění většiny podmínek Ahtisaariho plánu Mezinárodní řídicí skupina (ISG) dne 10. září 2012 oficiálně ukončila činnost Mezinárodního civilního úřadu (ICO) a mandát mezinárodního civilního představitele (ICR) Pietera Feitha a Kosovo se tak posunulo ze stadia „dozorované“ nezávislosti do stadia „plné“ nezávislosti. Prakticky nedořešená zůstala situace na severu Kosova, kterou již ovšem ICO nebyl s to ovlivnit. V listopadu 2012 se do Kosova vrátil bývalý premiér a předseda AAK Ramush Haradinaj, zproštěný ICTY obžaloby z válečných zločinů. Tím došlo k aktivizaci AAK, která měla zájem vstoupit do vlády a získat premiérský post pro R. Haradinaje. Dne 3. listopadu 2013 proběhly municipální (místní) volby, jichž se poprvé zúčastnily i municipality na severu Kosova (ovšem s velmi nízkou účastí a kvůli problémům zde byly předčasně ukončeny). V některých municipalitách musely být volby zopakovány v prosinci 2013 a v lednu 2014. V červnu 2014 byl do léta 2016 prodloužen mandát mise EULEX, přičemž došlo k dohodě o postupném předávání odpovědnosti v oblasti vlády práva do rukou kosovských relevantních institucí. V červnu 2014 proběhly v Kosovu parlamentní volby, které mezinárodní společenství označilo za doposud nejdemokratičtější volby v zemi. Poprvé se do nich zapojili rovněž kosovští Srbové žijící na severu Kosova. Novou vládu sestavily strany PDK a LDK s podporou politického uskupení Srpska lista a menšinových stran. Na základě koaliční dohody se premiérem stal Isa Mustafa (LDK). Od 8. dubna 2016 zastává úřad prezidenta Kosova Hashim Thaçi. Rozsah prezidentských pravomocí odpovídá standardnímu rozsahu kompetencí hlavy státu v parlamentním republikánském systému. V říjnu 2016 byl jmenován do funkce třetí místopředseda vlády Ramiz Klemendi (LDK). Dne 10. května 2017 vyjádřil Parlament nedůvěru vládě. Na základě této skutečnosti rozpustil 10. května 2017 kosovský prezident parlament a vyhlásil termín předčasných voleb, které se budou konat 11. června 2017. Poprvé za 18 let od skončení války vznikla široká koalice zastřešující politické entity vzešlé z velitelů a bojovníků UÇK – PDK, AAK, Nisma a devět dalších malých stran. Kandidátem na premiéra za „war wing“ koalice bude lídr AAK Ramush Haradinaj. LDK uzavřela koalici s AKR (bývalý prezident Behgjet Pacolli). Součástí LDK je formálně také nové hnutí Alternativa, reprezentované Mimozou Kusari-Lila a Ilirem Dedou (dříve člen předsednictva Vetëvendosje). Krajně levicové uskupení Vetëvendosje, které neváhá používat radikální/násilné metody k prosazování svých politických názorů (slzný plyn v parlamentu), jde do předčasných voleb samostatně.

Ekonomická charakteristika země - Kosovo je jednou z chudších zemí v Evropě. V roce 2015 činila výše HDP na hlavu 3 159 EUR a v roce 2016 HDP na hlavu dosáhlo 3 244 EUR. Míra nezaměstnanosti je ze všech evropských zemí nejvyšší, dlouhodobě se pohybuje v hodnotách kolem 35 %, z čehož cca 60 % připadá na nekvalifikovanou pracovní sílu. Spolehlivé statistické údaje týkající se trhu práce nejsou však v Kosovu k dispozici, kosovské Ministerstvo práce a sociálních věcí odhadovalo v posledních letech míru nezaměstnanosti v rozmezí 37 – 41 %,  Kosovský statistický úřad udává nezaměstnanost v roce 2016 na úrovni 26 %, UNDP kolem 45 %. Skutečná nezaměstnanost je ovšem nižší vzhledem ke značnému podílu neformálního sektoru na ekonomické aktivitě. Podle různých odhadů dosahuje podíl neformální ekonomiky 25 – 35 %. Významným příspěvkem k národnímu důchodu Kosova jsou remitence členů diaspory, pracujících v zahraničí. Podle studie UNDP celkem 25 % všech domácností (zejména na venkově) bylo závislé na remitencích. V posledních letech představovaly kolem 12 % HDP země. Kosovo je také výrazně závislé na zahraniční rozvojové pomoci, která činí cca 7 - 8 % HDP. Budoucí vývoj hospodářství Kosova bude záležet především na tom, zda se podaří urychlit využití poměrně značného nerostného bohatství a provést nezbytné strukturální změny, včetně zlepšení podmínek pro investory a snížení korupce

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

Poznámka: Dne 11. června 2017 se budou v Kosovu konat předčasné volby. c V souvislosti s těmito politickými událostmi sdělujeme, že kosovské vládní instituce fungují jen velmi omezeně.

  • Kosovská republika
  • albánsky: Republika e Kosovës
  • srbsky: Република Косово
  • Republika Kosovo

Hlava státu:

Prezident: Od 8. dubna 2016 zastává úřad prezidenta Kosova Hashim Thaçi. Rozsah prezidentských pravomocí odpovídá standardnímu rozsahu kompetencí hlavy státu v parlamentním republikánském systému.

Složení vlády:

Premiér: Isa Mustafa

Vicepremiéři:

  • Hajredin Kuçi
  • Ramiz Kelmendi
  • Branimir Stojanović

Ministři:

  • Enver Hoxhaj - ministr zahraničních věcí
  • Kujtim Shala – ministr kultury
  • Mahir Yağcilar – ministr pro veřejnou správu
  • Ivan Todosijevič – ministr pro místní správu
  • Arsim Bajrami – ministr školství, vědy a technologie
  • Dalibor Jevtić – ministr pro záležitosti srbské komunity
  • Dhurata Hoxha – ministr spravedlnosti
  • Avdullah Hoti – ministr financí
  • Blerand Stavileci – ministr pro ekonomický rozvoj
  • Haki Demolli – ministr pro KSF
  • Valon Murati – ministr pro diasporu
  • Ferat Shala – ministr životního prostředí a územního plánování
  • Arban Abrashi – ministr práce a sociálních věcí
  • Edita Tahiri – ministryně bez portfolia
  • Rasim Demiri – ministr bez portfolia
  • Memli Krasniqi – ministr zemědělství
  • Skender Hyseni – ministr vnitra
  • Imet Rrahmani – ministr zdravotnictví
  • Hykmete Bajrami – ministryně obchodu a průmyslu
  • Lutfi Zharku – ministr infrastruktury

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva:

Podle údajů Kosovské statistické agentury žilo v Kosovu v roce 2015 celkem 1 838 tis. osob a v roce 2016 celkem 1 866 tis. osob. Oficální census v roce 2012 ovšem neproběhl na severu, kde žije cca 40 – 60 tisíc osob především srbské národnosti, poněkud problematické bylo i řešení otázky (ne)započítání kosovské zahraniční diaspory, která čítá přibližně šest set tisíc osob. Celkově bylo podle většiny odborníků sčítání provedeno nepříliš kvalitně. Všechna statistická data je tudíž nutné brát s rezervou.

Hustota obyvatelstva (dle sčítání lidu 2012): 175 obyv./km2

Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva: cca 48 %. Zaměstnanost v % k počtu obyvatel (15 – 64 let) v roce 2013 činila 28,4 %, v roce 2014 byla 26,9 % a v roce 2015 poklesla na 25,2 %.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení:

  • Celkový přírůstek obyvatelstva (odhad): 0,56 %
  • Věkové složení obyvatelstva (dle sčítání lidu 2011): do 15 let: 28,0 %, 15 – 65 let: 65,3 %, nad 65 let: 6,7 %
  • Průměrný věk (odhad): 26,3 let (nejnižší v Evropě)
  • Střední délka života při narození (odhad): 69 let (muži 67, ženy 71)

Národnostní složení:

  • Albánci 89,9 %, Srbové (včetně Černohorců) 6,3 %, Muslimové (Bosňáci a Gorané) 1,8 %, RAE (Romové, Aškalijové a balkánští Egypťané) 1,7 %, Turci 0,2 %, ostatní 0,1 %

Náboženské složení:

  • 89 % muslimové (většinou sunnité, menšina bektášíjové), 6 % pravoslavní křesťané, 3 % katoličtí křesťané

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

V průběhu roku 2016 byly překonány dopady politické krize z let 2014/2015, včetně následků exodu kosovských občanů do západní Evropy a ve 2. pololetí 2016 došlo k dalšímu oživení ekonomiky Kosova. Ekonomika dlouhodobě pozvolna roste, a to dokonce rychleji než se předpokládalo. Současný růst necelých 4 % je o několik desetin nad očekáváním. Podobný hospodářský růst se očekává i ve střednědobém horizontu. Lepšímu výkonu ekonomiky brání nižší produktivita práce a malá konkurenceschopnost. Přes nesporné pozitivní trendy však kosovská ekonomika stále závisí částečně na externích zdrojích, ať se jedná o remitence členů diaspory pracující v zahraničí (cca 12 % HDP) nebo přijímanou zahraniční rozvojovou pomoc (cca 7 % HDP). Stabilitu přináší využívání EURA jako národní měny, což je klíčovým důvodem pro nízkou inflaci.

Podle korigovaných údajů IMF a Kosovské statistické agentury (KSA) dosáhl HDP v roce 2016 výše 6 052 mil. EUR. Reálný růst HDP v roce 2016 ve srovnání s rokem 2015 byl 3,8 %, zvýšení HDP bylo z větší části podpořeno nárůstem domácí spotřeby o 6 %. Větší růst HDP byl v roce 2016 zaznamenán v sektorech: financí a pojišťovnictví (23,5 %), zásobování elektrickou energií, zásobování vodou a nakládání s odpady (10,7 %), ubytování a stravování (10,5 %), zemědělství a lesnictví (9,2 %), průmyslu (8,5 %), velkoobchodu a maloobchodu (3,8 %), dopravy (3,8 %), obchodu s nemovitostmi (1,5 %) a ve stavebnictví (0,7 %). HDP na obyvatele za rok 2016 vzrostl o 2,7 % na 3 244 EUR.

 

 

Základní makroekonomické ukazatele

 

HDP (mil. EUR)

Počet obyv.

HDP/obyvatele

Nezaměstnanost %

Inflace %

2011

4 814,5

1 798 645

2 672

n/a

7,3

2012

5 058,8

1 815 606

2 799

30,9

2,5

2013

5 326,6

1 826 300

2 935

30,0

1,8

2014

5 567,5

1 842 000

3 023

35,3

0,4

2015

5 807,0

1 838 000

3 159

32,9

-0,5

2016

6 052,0

1 866 000

3 244

2 Q 2016 – 26,2 % (15-24 let – 51 %)

0,3

 Zdroj: IMF, KSA

 

Všechny hospodářské indikátory potvrzují pozitivní vývoj ekonomiky, což se odráží mj. ve vyrovnaném státním rozpočtu. Údaje o naplňování upraveného rozpočtu za rok 2016 ukazují na dodržení plánovaného deficitu ve výši 71 mil. EUR a mírném navýšení veřejného dluhu na 20,6 % HDP.

Počátkem roku 2016 byla výrazná pozornost ekonomické sféry Kosova věnována podpisu Stabilizační a asociační dohody (SAA). SAA potvrzuje evropskou perspektivu a naplňování dohody bude mj. velkým přínosem pro kosovské podniky a hospodářství. Implementace SAA však bude možná jen za úzké spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, a to zejména pro urychlení právních a institucionálních reforem.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Rozpočet na rok 2016 počítal s celkovými příjmy ve výši 1 595 mil. EUR a výdaji v celkové výši 1 666 mil. EUR. Plánovaný deficit ve výši 71 mil. EUR tvoří 2 % schodku státního rozpočtu k HDP. Vláda prezentovala rozpočet jako vyrovnaný, plně v rámci vládních priorit, zaměřený na fiskální stabilitu a ekonomický rozvoj. Rizikem pro vyrovnaný rozpočet se staly politickou reprezentací prosazované penze pro válečné veterány a s tím spojené dodatečné výdaje. V návaznosti na implementaci SAA klesly podle odhadů KAS plánované příjmy státního rozpočtu v roce 2016 o 11 mil. EUR, a to zejména v důsledku redukce celních poplatků na některé druhy zboží importované ze zemí EU.

Návrh zákona o rozpočtu na rok 2017 počítá s výdaji a příjmy ve výši cca 2 mld. EUR. Výdaje se mají zvýšit o 5 %, deficit státního rozpočtu bude dodržen v zákonem stanovených 2 % HDP. Jako problematická se ukázala otázka financování penzí pro válečné veterány, IMF nesouhlasil s navýšením státního rozpočtu na tuto položku podle vládního návrhu o 2,1-2,3 % HDP a požádal vládu o revizi rozpočtové položky. Problémem je také penzijní reforma, respektive založení penzijního fondu, a to hlavně v souvislosti s regionem severního Kosova, kde bude zapotřebí nalézt dodatečné zdroje v řádu mil. EUR. Rozpočet na rok 2017 byl v parlamentu schválen dne 22. prosince 2016.

Strukturální kritéria daná IMF ve 2. a 3 review byla většinou splněna a zapracována do rozpočtu 2017 v souladu s cíli IMF. Nově přijatá reforma systému penzí pro válečné veterány platná od 1. května 2017 zajistila redukci navýšení výdajů státního rozpočtu na tuto položku o 1,2-1,4 % HDP a tím i střednědobou fiskální udržitelnost rozpočtu. Zároveň došlo ke zmrazení neúměrného růstu mezd zaměstnanců státního sektoru na současný průměr ve výši cca 550 EUR měsíčně. IMF prodloužil program fiskální podpory Kosova do 4. srpna 2017, aby poskytl kosovským institucím více času na dokončení reforem.

Veřejný dluh by měl v příštích letech mírně růst a svého vrcholu 28 % HDP by měl dosáhnout v roce 2020, tj. v době, kdy bude probíhat realizace většiny hlavních projektů dárcovských zemí.

 

 Státní rozpočet (mil. EUR)

 

Příjmy

Výdaje

Saldo

2011

1 383

1 445

-51

2012

1 383

1 445

-62

2013

1 313

1 468

-165

2014

1 334

1 464

-130

2015

1 457

1 552

-95

2016

1 595

1 666

-71

 
 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (mil. EUR)

 

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Bilance běžného účtu

-515,7

-658,4

-380,2

-339,4

-437,0

- 513,0

Bilance kapitálového účtu

-275,8

-377,5

-141,0

-132,2

-145,0

- 239,4

Přímé zahraniční investice

368,5

384,4

229,1

280,2

151,2

308,8

Zdroj: Central Bank of RKS

 

 

 

HDP (mil. EUR)

Počet obyv. v tis.

HDP/obyvatele

Nezaměstnanost %

Inflace %

2010

4 402,0

n/a

2 480

n/a

3,5

2011

4 814,5

1 799

2 672

n/a

7,3

2012

5 058,8

1 816

2 799

30,9

2,5

2013

5 326,6

1 845

2 935

30,0

1,8

2014

5 567,5 

1 842

3 023

35,3

0,4

2015

5 807,0

1 838

3 159

32,9

-0,5

2016

6 052,0

1 866

3 244

2Q - 26,2 (15-24 let - 51 %)

0,3

 

 

 

 

Zadluženost (mil. EUR)

 

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

External debt

1 371,5

1 428,4

1 517,3

1 608,2

1 737,1

1 931,8

Public external debt

325,9

320,0

401,4

383,9

392,8

441,8

Private external debt

1 045,6

1 108,4

1 115,9

1 224,3

1 344,3

1 490,0

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Banky hrají ve finančním sektoru Kosova dominantní roli (drží 67,52 % aktiv), následují penzijní fondy (26,63 %), mikro-finanční instituce (2,71 %) a pojišťovny (3,14 %). Bankovní sektor v Kosovu nebyl významněji poškozen světovou finanční krizí. Banky působící v Kosovu si uchovaly stabilitu i dostatečnou likviditu a v roce 2016 vzrostla kvalita bankovních aktiv. Bankovní aktiva činila koncem září 2016 celkem 3 512.7 mld. EUR, což představuje meziroční nárůst o 6 %. Počátkem roku 2015 získaly kosovské banky svůj IBAN, což výrazně zjednodušilo finanční transakce se zahraničím.

Sazby bankovních úvěrů v Kosovu v posledním období výrazně poklesly, v září 2016 dosahovaly v průměru 7,5 %, což představuje pokles o celých 22 % v meziročním srovnání. Úrokové sazby vkladů zaznamenaly rovněž pokles a v září 2016 činily průměrně 1 %.

V Kosovu působí 10 komerčních bank, přičemž cca 70 % všech aktiv spravují tři největší z nich ProCredit, Raiffeisen a Novla Ljubljanska Banka - tento poměr ovšem postupně klesá. Celkově drží přes 90 % kapitálu zahraniční bankovní instituce. V posledních letech se rychle rozvíjí bankovní infrastruktura.

Přehled bank působících v Kosovu: ProCredit Bank, Raiffeisen Bank, NLB Prishtina (Nova Ljubljanska banka), TEB Sh. A. (Türk Ekonomi Bankası), Banka Ekonomike, Banka Kombetare Tregtare, Banka për Biznes, Komercijalna Banka ad Beograd (pobočka Mitrovica), Is-bank a Ziraat Bank.

V Kosovu působí následující pojišťovny Dardania, Illyria, Kosova e Re, Siguria, Insig, Sigal, Sigma, Croatia Sigurimi, Sigkos a Elsig, Eurosig, Prisig, Scardian, Grawe Kosova.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém Kosova je relativně jednoduchý. Ačkoli potřebná legislativa je v platnosti, praktická úspěšnost při výběru daní je nízká, i když se postupně zvyšuje. Přibližně dvě třetiny fiskálních příjmů získává stát z celních poplatků. Fiskální zatížení (daně a sociální odvody) je relativně nízké. Základními složkami kosovského daňového systému jsou daň z přidané hodnoty, daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob, srážková daň (z úroků, nájemného, autorských honorářů), cla, spotřební daň, municipální daně (daň z nemovitostí a poplatky za obchodní licence) a těžební daň.

V březnu 2015 schválila vláda balíček zákonů na reformu daňového systému. Záměrem reformy bylo zajištění spravedlivějšího rozdělení daňové zátěže, jakož i zlepšení podmínek pro podnikatele. Snížila se hranice registrace pro plátce DPH, snížila se DPH na základní produkty na 8 % a zároveň se zvýšila základní sazba DPH na 18 % (dříve 16 %). Snížená sazba na vybrané základní produkty ve výši 8 % byla zavedena s cílem zmenšit finanční zátěž nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva. Kosovo přejalo do svého zákona o dani z přidané hodnoty většinu principů směrnice EU o DPH.

Zároveň došlo ke změnám v daních právnických a fyzických osob. Uvedené změny začaly platit od září 2015. Od daně je osvobozeno zboží a produkty určené pro export. Podnikatelské subjekty, jejichž roční obrat přesahuje 50 000 EUR, mají povinnost se zaregistrovat jako plátci daně. Značné množství malých podniků žádnou daň neodvádí. Sazba daně z příjmu právnických osob se odvíjí od výše ročního obratu, aktualizace sazby proběhla rovněž v září 2015. Přiznání k dani se podává a daň se platí měsíčně do 20. dne následujícího měsíce..

Daň z nemovitosti činí 0,05 – 1 % ročně z tržní hodnoty nemovitosti v závislosti na druhu nemovitosti. Daň se odvádí pololetně.

Proti rozhodnutím daňové (a celní) správy se lze odvolat k tzv. Independent Review Board, který ovšem disponuje jen malou personální kapacitou a je zahlcen množstvím nevyřešených případů, takže v současnosti je třeba v případě odvolání se k němu počítat s trváním řízení v řádu mnoha měsíců, spíš však několik let.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: