Na území Kosova se nacházejí významná ložiska hnědého uhlí a rud obecných kovů. Těžba nerostných surovin je prováděna především státními společnostmi. V případě těžby uhlí se jedná o státní společnost Kosovo Energy Corporation, která zásobuje a v zásadě i ovládá nejen důlní, ale též kosovský energetický průmysl. Kosovský důlní a těžební průmysl je zastaralý a nevyhovující nejen z hlediska produktivity, ale i bezpečnosti práce. Proto staronová kosovská vláda zařadila důlní průmysl mezi své ekonomické, ekologické a sociální priority pro své nové volební období 2025 – 2029. Cílem vlády je zvýšení výkonnosti těžebního sektoru a optimální využívání kosovského nerostného bohatství. Kosovská vláda dlouhodobě deklaruje svůj zájem  o zvýšení výkonnosti především v největším kosovském důlním komplexu Trepča.  Plánované aktivity v tomto sektoru jsou zaměřené na obnovu činnosti zatopených dolů a výstavbu nových kapacit, které vláda podpoří ekonomicky a technologicky. V příštích letech hodlá vláda investovat rovněž do moderních bezpečnostních systémů a technologií, které zajistí efektivní těžbu surovin při dodržování ekologických postupů. Doly potřebují nové těžební stroje, nákladní automobily, nakladače, přepravní pásy, zařízení na třídění materiálu, nové technologie pro flotaci, moderní systémy řízení, bezdrátové komunikační systémy pro horníky, technologie na alternativní spalování metanu, bezpečnostní systémy pro sledování pohybu osob pod zemí, průmyslové výbušniny apod. České firmy by se mohly uplatnit rovněž v oblasti průzkumu nových nalezišť včetně studií proveditelnosti.

Kosovský energetický průmysl je zařazen mezi strategické sektory. Elektrická soustava Kosovské republiky je zastaralá, neadekvátní a nespolehlivá. V této souvislosti dala kosovská vláda prioritu modernizaci a zlepšení energetického sektoru země a požádala o podporu a pomoc své rozvojové partnery, včetně Světové banky a Evropské komise. Hlavním cílem je zvýšit energetickou účinnost a podíl výroby zelené energie, zajistit integraci na regionální energetické trhy a podpořit výrobu spolehlivé, udržitelné a cenově dostupné výroby energie. Celkem 95 % výroby elektrické energie v Kosovu zajišťují tepelné elektrárny Kosovo A a Kosovo B, které z technických důvodů nemohou pracovat na plný výkon. Pro další vývoj kosovského energetického sektoru bude nezbytná výstavba nových kapacit, zvýšení účinnosti stávajících zdrojů a širší zavádění obnovitelných zdrojů energie. Kosovo se rovněž začíná více zabývat možnostmi ukládání energie. Kosovská vláda vyhlásila též program na podporu rodin s nízkými a středními příjmy, které se rozhodnou pro instalaci solárních panelů a zavádění opatření v oblasti energetické účinnosti. 

V energetickém plánu je výstavba solárních a větrných elektráren a příprava přenosové a distribuční sítě na integraci elektrické energie z nových obnovitelných zdrojů. Předpokládá se, že výroba elektrické energie ze solárních a větrných zdrojů se do roku 2031 zvýší šestinásobně. Mezi nejvýznamnější projekty v této oblasti patří výstavba solární elektrárny o výkonu 100 MW nedaleko Prištiny. Projekt nazvaný Solar4Kosovo v hodnotě 100 mil. EUR je financován s podporou EU, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a německé rozvojové banky KfW. Investice byla podepsána v březnu 2024, kvůli vnitropolitickému vývoji v roce 2025 však bylo zahájení realizace odloženo. Na tento projekt naváže výstavba systému ukládání nevyužité energie do akumulátorů. I tento projekt bude financován s podporou mezinárodního společenství. Nové zdroje elektrické energie zajistí přístup k systému centrálního vytápění pro zhruba 38 000 občanů, který nahradí individuální topné systémy a zároveň přispěje k částečnému řešení problému znečištěného ovzduší v Prištině. Solární elektrárna s napojením na akumulátory tak podpoří energetickou transformaci a další iniciativy udržitelného rozvoje Kosova. Pro české firmy, které se zabývají solární energetikou, se tak v Kosovu naskýtá příležitost spolupracovat na jednom z nejmodernějších energetických projektů na západním Balkáně. Kromě solární energetiky by se české firmy mohly uplatnit v oblasti dalších alternativních způsobů ukládání el.energie, subdodávek turbín, filtrů a odsiřovacích zařízení, řídicích systémů a dalších částí pro výstavbu, modernizaci a zvýšení efektivnosti tepelných elektráren. Další možností účasti našich firem do modernizace kosovského energetického sektoru je v plánované výstavbě větrných elektráren. České firmy by se mohly zapojit například dodávkami řídicích systémů, generátorů, ložisek, ventilátorů, případně i celých věží (tubusů) pro větrné elektrárny. Kvůli přetrvávajícím výpadkům elektřiny existuje i poptávka po záložních zdrojích, především po naftových generátorech.

 

Další příležitosti:

Turbíny

Generátory

Těžební zařízení

Alternativní řešení pro získávání a ukládání el. energie (např. vodík)

Náhradní díly pro energetické systémy

Velkokapacitní baterie

Elektrické nabíjecí systémy pro auta a autobusy

Služby v oblasti provozu a údržby elektráren

Právní a poradenské služby

Vodohospodářský a odpadní průmysl a všeobecně životní prostředí se dostává do popředí zájmu kosovské veřejnosti. Tato oblast byla dlouhodobě zanedbávána. Výsledkem je nevhodná kvalita vody dodávané do veřejné vodovodní sítě. Zcela nevyhovující je též stav vodovodních rozvodů, které bude třeba modernizovat. Rovněž odpadní průmysl potřebuje obnovu, jež si vyžádá rozsáhlé investice do moderních technologií. V Kosovu chybí řádné odpadové hospodářství prakticky pro všechny druhy pevného odpadu: domácího, průmyslového, zdravotnického i nebezpečného. Systémy sběru, třídění, recyklace a zpracování odpadu, stejně jako infrastruktura pro komunální odpad, zcela chybí nebo jsou na velmi nízké úrovni.

Proto kosovská vláda začleňuje projekty na zlepšení životního prostředí do svých programových priorit. Nakládání s odpady počítá s rozšířením skládek, konsolidací veřejných společností pro svoz odpadu, výstavbou převozních a recyklačních středisek a výstavbou čistíren odpadních vod. Významnou příležitost představují zelené technologie na zpracování odpadu a jeho energetické využití. Nové vládní iniciativy jsou vítány i ze strany municipalit, kde je patrný zvýšený zájem o komplexní řešení vodního a odpadového hospodářství. Řada projektů bude financována s podporou EU, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a dalších mezinárodních institucí. Mezi nejvýznamnější připravované projekty v oblasti vodohospodářského a odpadního průmyslu lze zařadit např. výstavbu čistírny odpadních vod pro 213 tis. osob ve městě Mitrovice v hodnotě 20 mil. EUR, či modernizaci kanalizačního a odpadního systému v hlavním městě Priština v hodnotě 21 mil. EUR. Kosovská republika tak do budoucna skýtá zajímavé možnosti pro český export. České firmy by se mohly uplatnit dodávkami technologických zařízení pro čistírny odpadních vod, měřící techniky a zařízení na snížení spotřeby vody v průmyslových odvětvích. Zvyšující se produkce odpadů a nedostatek vhodné infrastruktury vytváří pro české firmy příležitost pro dodání služeb, strojů a zařízení pro nakládání s odpady, tj. sběr, likvidaci, recyklaci a třídění komunálního, stavebního a nebezpečného odpadu apod.

 

Příležitosti:

Sběr odpadů

Zpracování odpadů

Likvidace odpadů

Recyklační zařízení a vybavení

Recyklace elektronického odpadu, fyzická recyklace a chemická recyklace

Právní a poradenské služby

Kosovo, které je jednou z nejchudších evropských zemí, trpí již od války v roce 1999 slabým zdravotnickým systémem. Kosovské zdravotnictví se tak již více jak dvě desetiletí potýká s nedostatkem investic. Špatný stav kosovského zdravotnictví vede mnoho obyvatel k využívání zdravotnických služeb v zahraničí. Kosovský zdravotnický systém bude třeba od základů zmodernizovat. Po volbách v roce 2025, resp. 2026 kosovská vláda potvrdila, že má zájem o navýšení investic do modernizace kosovského zdravotnického systému. Kosovská zdravotnická zařízení jsou silně závislá na dováženém lékařském vybavení. Rostoucí poptávka po kvalitní zdravotní péči a nedostatek vládních zdrojů k uspokojení těchto potřeb vytváří příležitosti pro zahraniční investice a vzhledem k poměrně nízké zadluženosti Kosova též k mezinárodním půjčkám a dovozům potřebného zdravotnického vybavení. Existuje tak reálný potenciál pro český export v této oblasti. Kosovská vláda se rovněž soustředí na co největší transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek ve zdravotnictví, který byl až donedávna vnímán jako obtížný a časově náročný. Kromě kompletní výstavby a renovace nemocnic bude kosovské zdravotnictví potřebovat moderní vybavení, jako například lékařské nástroje, zdravotnická lůžka, operační techniku, diagnostická zařízení a rehabilitační přístroje. Mezinárodní společenství přislíbilo na rozvoj kosovského zdravotnictví finanční pomoc ve formě výhodných půjček – Evropská banka pro obnovu a rozvoj 35 mil. EUR, Evropská unie 85 mil. EUR a Světová banka 47 mil. EUR. České firmy by mohly tyto finanční zdroje využít a zapojit se do modernizace kosovského zdravotnictví.

 

Oblasti s příležitostmi pro český export:

Nemocnice, kliniky a další zdravotnická zařízení

Služby a vybavení pro pohotovostní lékařskou péči

Léky, farmaceutické výrobky a lékárny

Řízení nemocnic, školení personálu a právní služby

Zdravotnická zařízení primární, sekundární a terciární úrovně

Soukromé nemocnice, kliniky a zdravotnická zařízení záchranné služby

Zdravotnické potřeby a lékárny

Projekt zahrnuje modernizované nebo nové značení vysoké úrovně, telekomunikační zařízení, výhybky, koleje, kolejové dno, propustky, mosty a tunely. Celkově projekt představuje největší investici do kosovské železniční dopravní infrastruktury za poslední desetiletí.S modernizací železniční dopravní infrastruktury souvisí i potřeba celkové modernizace technického zázemí a vozového parku dopravců.

Rekonstrukce stávajících a výstavba nových železničních tratí je součástí plánů na rozvoj konektivity zemí západního Balkánu. Prioritním projektem v Kosovu je celková rekonstrukce severojižní železniční trasy (Route 10) mezi hranicí se Srbskem, Kosovem a Severní Makedonií (Lešak – Kosovo Polje – Elez Han). Uvedený projekt byl zařazen mezi prioritní a získal finanční podporu Evropské banky pro obnovu a rozvoj. EU hodlá prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán financovat technickou pomoc na obnovu severní části kosovské železniční trasy Route 10 z Mitrovice do Lešaku. Hlavním cílem projektu je zajistit celkovou obnovu a modernizaci trati, která umožní zrychlit pohyb obyvatelstva, zboží a služeb. Realizace projektu bude mít obrovský ekonomický, sociální a environmentální přínos nejen pro Kosovo, ale i pro celý region. Kosovské podniky budou mít po dokončení projektu mnohem lepší podmínky pro ekonomický rozvoj díky novým možnostem v oblasti distribuce a exportu zboží. Trať bude koncipována tak, aby bylo možné ji začlenit do evropské integrální sítě. S modernizací železniční dopravní infrastruktury souvisí modernizace technického zázemí a vozového parku dopravců, kde by se mohly uplatnit české firmy, které dodávají například řídicí a bezpečnostní systémy, komponenty na kolejová vozidla, případně provádějí generální opravy lokomotiv, vagonů apod.

I přes velmi dobré podmínky pro rozvoj ICT patří Kosovo mezi země s nízkým využíváním moderních technologií v domácím průmyslu. Pouze pětina podniků používá digitální nástroje ve výrobních procesech. Nízká digitalizace kosovského hospodářství se odráží v nedostatečné výkonnosti průmyslu a exportu, což přispívá k záporné bilanci kosovského zahraničního obchodu. Většina průmyslového zboží i potravin je tak do země dovážena. Kosovský dovoz byl v roce 2025 více jak 5x vyšší než vývoz. Dalším důvodem, proč kosovské průmyslové firmy zaostávají za vyspělým světem, je nedostatek kosovských certifikačních institucí. Kosovská vláda již v roce 2023 vypracovala Strategii na rozvoj průmyslu a podnikání do roku 2030, kde rozvoj ICT a moderních technologií (včetně vybudování certifikačních institucí s mezinárodním přesahem) patří mezi prioritní nástroje na podporu rozvoje kosovské průmyslové výroby a exportu. Zaměření se na sektor ICT potvrdila staronová kosovská vláda ve svém programu v roce 2025. Snahou vlády je motivovat výrobce k využití moderních technologií a zvýšení konkurenceschopnosti kosovských výrobků a služeb. Rychlý růst exportně orientovaného sektoru ICT vytváří příležitosti též pro technologická partnerství se zahraničními firmami. Vzhledem k tomu, že v Kosovu je dostatek mladých a vystudovaných IT odborníků, země by se do budoucna mohla stát regionálním centrem služeb pro IT outsourcing, který už nyní využívají některé západní země (USA, Kanada, Německo a Švýcarsko). Kosovský ICT sektor se rovněž profiluje jako vysoce perspektivní pro vytváření nových pracovních míst. Pro české firmy z ICT sektoru se otevírají možnosti spolupráce nejen v průmyslu, ale i v dalších oblastech, jako je např. obranný průmysl, automobilový průmysl apod. Jedná se také o energetiku (úsporná řešení, zelená energetika, skladování energie), odpadové a vodní hospodářství (moderní řídicí systémy třídění komunálního odpadu a čištění odpadních vod), zdravotnictví (diagnostická zařízení a zdravotnické technologie) a dopravu (řídící dopravní a parkovací systémy včetně oblasti “smart cities“). Země má značné potřeby i v oblasti digitalizace firemní sféry včetně obchodních a průmyslových komor. 

Mobilní sítě pokrývají 100 % obytných zón a 94 % území Kosova. Telekomunikační sektor v Kosovu je sice jedním z nejlevnějších v regionu, nicméně má podobnou kvalitu hlasových služeb jako v ostatních zemích. Pět hlavních společností – IPKO; Kosovo Telecom (KT); ArtMotion; Kujtesa a pobočka srbské telekomunikační společnosti MTS – poskytuje internetové služby pro přibližně 80 % kosovského trhu, přičemž KT, IPKO a MTS poskytují také mobilní internet (3G a 4G). Společnost Kosovo Telecom nabízí mobilní telefonní služby prostřednictvím své dceřiné společnosti Vala a má přibližně 50 % podíl na trhu.

 

Příležitosti:

GSM operátor

dodávky, zařízení a technologie sítě GSM

Správa sítě

Rozvoj telekomunikační infrastruktury, včetně WiMaxu a dalších městských bezdrátových internetových služeb

Digitalizace televizního vysílání