Kuba: Zahraniční obchod a investice

5. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Havaně (Kuba)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

  2012 2013 2014 2015 2016
Vývoz zboží (mil. USD) 5 899 5 566 5 149 3 572 3 084
Dovoz zboží (mil. USD) -13 869 -14 773 -13 101 -11 745 -10 365
Obchodní bilance (mil. USD) -7 970 -9 207 -7 952 -8 173 -7 281

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

  2012 2013 2014 2015 2016
Vývoz zboží z EU (mil. EUR) 1 746 1 833 1 623 2 173 2 043
Dovoz zboží do EU (mil. EUR) 739 843 466 546 418
Obchodní bilance (mil. EUR) -1 007 -990 -1 157 -1 627 -1 625

 

EU je tradičně hlavním cílem kubánského exportu a obecně druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem po Venezuele. EU je i největším investorem a okolo třetiny všech turistů pochází z EU.

V roce 2014 Kuba coby statisticky středopříjmová země vypadla ze systému Všeobecných celních preferencí (GSP).

Podíl Kuby na celkovém exportu z EU činí zhruba 0,1 %.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Vzhledem ke stavu kubánského zemědělského a výrobního sektoru musí země dovážet prakticky vše, od potravin (80 % kubánských potravin je dováženo) až po spotřební a průmyslové zboží.

 

Hlavními vývozními artikly Kuby nikl, kobalt, zpracované ropné produkty, dále cukr, ryby a mořské plody, citrusy, rum, tabák, mramor a kožedělné výrobky. Export nicméně zdaleka netvoří hlavní zdroj příjmů kubánského režimu. Největší objem deviz na ostrov míří v podobě remitencí od rodinných příslušníků v zahraničí, příjmy vládě pak plynou především z cestovního ruchu a exportu zdravotnických služeb (v zahraničí působí několik desítek tisíc kubánských lékařů).

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Původně na Kubě na základě zákona č. 165 z r. 1996 existovaly 3 zóny volného obchodu (Berroa, Wajay a Mariel). V roce 2000 v nich operovalo celkem 243 zahraničních subjektů. V roce 2002 byly Fidelem Castrem všechny tři zóny zrušeny.

 

Koncem září 2013 v kubánské Sbírce zákonů s účinností od 1. 11. 2013 vyšla dlouho očekávaná částka č. 26 obsahující příslušné operativní předpisy pro zprovoznění tzv. Zvláštní rozvojové zóny Mariel (www.zedmariel.com), společného projektu s brazilskou firmou Odebrecht za 900 mil. USD, která tímto dnem začala existovat. Konkrétně se jednalo o zákon č. 313 „O zvláštní rozvojové zóně Mariel“, nařízení vlády č. 316, rozhodnutí Centrální banky Kuby č. 82/2013, rozhodnutí Generálního ředitelství cel č. 278 a ministerské vyhlášky č. 14/2013, 49/2013, 150/2013 a 384/2013. K zóně patří i moderní kontejnerový přístavní terminál zařízený na lodě Post Panamax s kapacitou až 1 milion kontejnerů, prvních 700 m mola (z celkových 2400 m) pak bylo uvedeno do provozu na konci ledna 2014. Realizace konkrétních projektů však vázne, a to zejména z důvodu neúměrných byrokratických průtahů. Kubánský režim oficiálně přiznává, že se zatím podařilo realizovat jen zhruba 6,5 % původně plánovaného objemu investic.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Zahraniční investice jsou v současnosti již spojeny s více než 34 hospodářskými odvětvími a sektory, mezi kterými nejdůležitější jsou vyhledávání surovin, těžba niklu a ropy, infrastruktura pro cestovní ruch, stavebnictví, doprava a spoje. Více než 50 % zahraničních investic přichází na Kubu ze zemí EU, přičemž prvenství má Španělsko (cestovní ruch, hotely, výroba cementu). Mezi další významné investory na Kubě patří Kanada (těžba niklu a ropy, produkce sóji) a Brazílie (zóna Mariel, cukrovarnictví, tabákový průmysl, současně největší dodavatel potravin). Významnými hráči jsou i Venezuela (těžba ropy, výroba el. energie), Francie (výroba rumu) a Velká Británie (tabákový průmysl).

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zahraniční investice na Kubě jsou řízeny zákonem zákon č. 118/2014, o zahraničních investicích, který upravuje zahraniční investice v sektorech mimo státní bezpečnost a národní obranu, vzdělávání a zdravotnictví.

Investice mohou mít formu akciových společností podle kubánského práva se zcela zahraničním kapitálem (zcela výjimečné), dále formu společného podniku (akciové společnosti s rozdělením kapitálu, většinou 51 % domácího ku 49 % zahraničního) nebo formu obchodního přidružení (nevytváří se nová právnická osoba, každý ze společníků si zachovává svoji). Ve všech případech je kubánským společníkem stát prostřednictvím některého ze svých podniků, výjimečně zemědělské či nezemědělské družstvo. Povolení se získává vždy na omezenou dobu, po jejímž uplynutí se může prodloužit či se vyhlásí likvidace.

 

Bližší informace k podmínkám zahraničních investic na Kubě jsou zpracovány na internetových stránkách Kubánské obchodní komory, včetně každoročně zveřejňovaného přehledu investičních příležitostí: http://www.camaracuba.cu/index.php/es/negocios/inversion-extranjera-en-cuba

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: