Kuba: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Havaně (Kuba)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2010

2011

2012

2013

2014

Obchodní bilance

-5 099

-5 312

-6 429

- 6 464

- 5 391

Vývoz zboží

2 292

3 016

2 914

2 899

2 452

Dovoz zboží

7 391

8 328

9 343

9 362

7 842

Údaje jsou v mil. EUR

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Vzájemná obchodní výměna EU - Kuba

 

2011

2012

2013

2014

2015

EU vývoz

1 535

1 746

1 833

1 623

2 184

EU dovoz

604

739

843

466

544

Saldo

931

1 007

990

1 157

1640

Údaje jsou v mil. EUR

Největším obchodním partnerem Kuby je tradičně Venezuela s 33,2 % zahraničního obchodu za rok 2014. Poté EU 28 s 21,4 %, Čína s 10,8 % a Kanada s 7 %.

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Kubánské oficiální statistiky neuvádějí údaje o komoditní struktuře zahraničního obchodu.

Hlavními vývozními artikly Kuby nicméně jsou: nikl, kobalt a chemické produkty (biotechnologie), dále cukr, ryby a mořské plody, citrusy, rum, tabák, mramor a kožedělné výrobky. Dováží se prakticky všechno od potravin až po spotřební a průmyslové zboží.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Původně na Kubě na základě zákona č. 165 z r. 1996 existovaly 3 zóny volného obchodu (Berroa, Wajay a Mariel). V roce 2000 v nich operovalo celkem 243 zahraničních subjektů. V roce 2002 byly Fidelem Castrem všechny tři zóny zrušeny.

Koncem září 2013 v kubánské Sbírce zákonů s účinností od 1. 11. 2013 vyšla dlouho očekávaná částka č. 26 obsahující příslušné operativní předpisy pro zprovoznění tzv. Zvláštní rozvojové zóny Mariel (ZEDM), společného projektu s brazilskou firmou Odebrecht za 900 mil. USD, která tímto dnem začala existovat. Konkrétně se jednalo o zákon č. 313 „O zvláštní rozvojové zóně Mariel“, nařízení vlády č. 316, rozhodnutí Centrální banky Kuby č. 82/2013, rozhodnutí Generálního ředitelství cel č. 278 a ministerské vyhlášky č. 14/2013, 49/2013, 150/2013 a 384/2013.

K zóně patří i moderní kontejnerový přístavní terminál zařízený na lodě Post Panamax s kapacitou až 1 milion kontejnerů, prvních 700 m mola (z celkových 2400 m) pak bylo uvedeno do provozu na konci ledna 2014.

Pro více informací: www.zedmariel.com

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Zahraniční investice jsou v současnosti již spojeny s více než 34 hospodářskými odvětvími a sektory, mezi kterými nejdůležitější jsou vyhledávání surovin, těžba niklu a ropy, infrastruktura pro cestovní ruch, stavebnictví, doprava a spoje. Více než 50 % zahraničních investic přichází na Kubu ze zemí EU, přičemž prvenství má Španělsko (cestovní ruch, hotely, výroba cementu).

Mezi další významné investory na Kubě patří Kanada (těžba niklu a ropy, produkce sóji) a Brazílie (zóna Mariel, cukrovarnictví, tabákový průmysl, současně největší dodavatel potravin). Významnými hráči jsou i Venezuela (těžba ropy, výroba el. energie), Francie (výroba rumu) a Velká Británie (tabákový průmysl).

Kubánská strana nezveřejňuje společnosti, které investují na Kubě.

V lednu tohoto roku byla schválena kubánskou stranou investice britsko - nizozemské společnosti Unilever ve výši 35 miliónů USD a kubánské Intersuchel do společného podniku v Marielu. Cílem je vybudování závodu na výrobu kosmetiky a čistících prostředků.

Jedná se již o 9 investici v zóně Mariel, kde mají své sídlo podniky jako Brascuba (CU-BR) podnikající v tabákovém průmyslu, mexické Richmeat  (výroba masných výrobků) a Devox Caribe (výroba barev).

V Marielu sídlí také španělská společnost ProFood (výroba potravin a nápojů pro hotelový sektor) a dvě belgické firmy zabývající se logistikou a technologií. 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zahraniční investice na Kubě jsou řízeny zákonem zákon č. 118/2014, o zahraničních investicích, který upravuje zahraniční investice v sektorech mimo státní bezpečnost a národní obranu, vzdělávání a zdravotnictví.

Investice mohou mít formu akciových společností podle kubánského práva se zcela zahraničním kapitálem (výjimečné), dále formu společného podniku (akciové společnosti s rozdělením kapitálu, většinou 51 % domácího ku 49 % zahraničního) nebo formu obchodního přidružení (nevytváří se nová právnická osoba, každý ze společníků si zachovává svoji). Ve všech případech je kubánským společníkem stát prostřednictvím některého ze svých podniků, výjimečně zemědělské či nezemědělské družstvo. Povolení se získává vždy na omezenou dobu, po jejímž uplynutí se může prodloužit či se vyhlásí likvidace.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: