English version
MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Kuba je největším ostrovním státem v Karibiku, socialistickou zemí s vládou komunistického režimu a má celkem 9,7 milionů obyvatel. Ekonomika je centrálně plánovaná a stát má veškerou kontrolu nad výrobními procesy. Zahraniční obchod probíhá skrze státní podniky zahraničního obchodu. HDP ani návštěvnost turistických destinací se zatím nedostala na předpandemickou úroveň. V roce 2024 kubánská ekonomika poklesla o 2 %. Pro rok 2025 EIU odhaduje mírné oživení ekonomiky a růst o 0,9 %. Od měnové reformy z roku 2021 Kuba čelí vysoké inflaci dosahující desítek procent ročně. K inflaci přispívá chronický nedostatek devizových zdrojů. V r. 2024 ceny meziročně vzrostly o 29,9 %. Nízká míra nezaměstnanosti (1,7 %) je způsobena velkou migrací osob v produktivním věku ze země. Firmy na Kubě mají problém sehnat kvalifikované zaměstnance, a pokud je seženou, hrozí, že emigrují. V roce 2024 EIU odhadoval veřejný dluh na úrovni 108,8 % HDP. Obchodní bilance je dlouhodobě v deficitu, neboť přibližně 80 % potravin a zboží je na ostrov dováženo. Hlavními vývozními artikly jsou alkoholické nápoje, tabák a nikl. Kuba usiluje o zvýšení produkce a exportu a nalákání zahraničních investorů. Kuba se dlouhodobě nachází v 7., tedy nejhorší kategorii úvěrové rizikovosti OECD, což se odráží na nedostatečné atraktivitě. Atraktivitu Kuby snižují také americké sankce. Existuje riziko zavedení nových sankcí administrativou prezidenta Trumpa.
| Ukazatel | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 | 2027 |
| Růst HDP (%) | -1,93 | -2,00 | 0,90 | 1,20 | 1,60 |
| Veřejný dluh (% HDP) | 104,30 | 108,80 | 110,60 | 110,50 | 111,20 |
| Míra inflace (%) | 39,90 | 29,90 | 22,20 | 20,90 | 13,00 |
| Populace (mil.) | 10,69 | 10,48 | 10,37 | 10,32 | 10,27 |
| Nezaměstnanost (%) | 1,80 | 1,70 | 1,70 | 1,60 | 1,60 |
| HDP/obyv. (USD, PPP) | 15 580,00 | 15 950,00 | 16 500,00 | 17 140,00 | 17 860,00 |
| Bilance běžného účtu (mld. USD) | -2,50 | -1,71 | -1,88 | -1,35 | -1,65 |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -7,39 | -7,00 | -6,96 | -6,62 | -6,53 |
| Průmyslová produkce (% změna) | -1,60 | -0,70 | 1,20 | 0,10 | 0,20 |
| Exportní riziko OECD | 7/7 | 7/7 | 7/7 | 7/7 | 7/7 |
| Predikce EIU | Zdroj: EIU, OECD, IMD | ||||
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
| Top 4 importní partneři 2023 (%) | |
| Venezuela | 18 |
| Čína | 11,9 |
| Španělsko | 13,5 |
| Brazílie | 4,9 |
| Zdroj: EIU | |
| Top 5 import dle zboží 2023 (mld. USD) | |
| Celkem | 4,7 |
| Nápoje alkoholické | 0,3 |
| Maso ostatní (ne hovězí) a vnitřnosti poživatelné | 0,3 |
| Nezatříděno dle druhu | 0,3 |
| Rýže | 0,2 |
| Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 0,1 |
| Zdroj: Trade Map (International Trade Center) | |
Zemědělství a potravinářství
Vzhledem k chronickému nedostatku potravin a krmiv na Kubě, který je způsobený zastaralou a neefektivní zemědělskou výrobou s omezenou mechanizací, Kuba potřebuje zmodernizovat a zvýšit výrobu a zpracování potravin. Místní produkci limituje omezený přístup kubánských zemědělců a potravinářů k devizám na nákup výrobních prostředků a náhradních dílů. Zvyšování potravinového zabezpečení vláda označuje za otázku národní bezpečnosti a zahraniční investice do této oblasti jsou považovány za prioritní. Kuba nabízí možnost investic zejména v oblasti renovace a modernizace výrobních zařízení, cukrovarů a továren na výrobu potravin. Zemědělství patří mezi sektory, do kterých směřuje nejméně státních investic. Ačkoliv zemědělství zaměstnává podle oficiálních údajů přibližně 20 % pracovní síly, na HDP země se podílí pouze 2 %.
Kuba dováží ze zahraničí 80 % veškerých potravin a píce pro zvířata, což v souvislosti s hlubokou ekonomickou krizí na Kubě a stoupajícími cenami na světových trzích vyvíjí čím dál vyšší tlak na centrální plánování ekonomiky. Kromě uspokojení domácí poptávky má Kuba velký zájem i o export potravin. Zájem je o zahraniční investice do modernizace a zvýšení produkce těstovin, vepřového a hovězího masa, drůbeže, masných výrobků, mléka a mléčných výrobků. Zahraniční investoři naopak nemohou investovat do produkce tabáku. Vzhledem k zastaralé a neefektivní zemědělské výrobě existuje akutní potřeba modernizovat výrobu, zpracování a skladování potravin. Většina půdy je v rukou státu, důležitou roli hrají zemědělská výrobní družstva. Země disponuje 6,3 mil. ha zemědělské půdy, z toho je pouze 2,9 mil. ha obdělávaných. Zahraniční investor se nemůže stát vlastníkem půdy, ta mu může být pouze propůjčena k užívání. Potenciál pěstování cukrové třtiny a cukrovarnického průmyslu na Kubě je značný, avšak kubánská produkce nepostačuje ani pro domácí spotřebu a cukr se musí dovážet. Existuje potenciál pro obchodní a investiční spolupráci, neboť Kuba se snaží zaručit udržitelnost produkce cukrové třtiny, maximalizovat výrobní kapacitu a export cukru, alkoholu a dalších derivátů, a proto má zájem o investice do modernizace stávajících cukrovarů a stavby nových. Vzhledem k tomu, že většina cukrovarů ještě pracuje s technologiemi z původního socialistického bloku a část zařízení byla vyrobena v tehdejším Československu, je zde zajímavá příležitost pro naše strojírenství. Kuba pro rok 2025 představila 165 investičních projektů v sektoru zemědělství a potravinářství. Celý proces realizace investičních projektů se zahraniční účastí je však poměrně vleklý a zahraniční obchod a jeho financování naráží na dlouhodobé problémy s likviditou. Od roku 2024 vybrané státní obchody s potravinami přešly na platby v USD. Vzhledem ke generaci příjmů v cizí měně bývá importované zboží, které je určeno do těchto obchodů, bez velkého prodlení kubánskou stranou placeno. Proces je poněkud komplikovaný, naráží zejména na potíže s platbami bankovními převody přímo z Kuby kvůli americkému embargu. Od roku 2022 dochází k uvolnění importu také pro malé a střední podniky (tzv. MIPYMES). Prostřednictvím státních podniků mohou dovážet vybrané položky a následně je uplatnit na místním trhu formou prodeje hotových výrobků, tak mohou dovážet i výrobní linky, obalový materiál apod. do svých malých výroben a manufaktur. MIPYMES zpravidla mají lepší likviditu než státní sektor, nicméně nelze vyloučit případnou novou regulaci soukromého sektoru, která by mohla mít negativní vliv na jejich importní kapacitu.
Energetika
Země se dlouhodobě potýká s chronickým energetickým deficitem a prioritou vlády je vytvářet, rozšiřovat a modernizovat výrobní kapacity obnovitelných zdrojů energie a podporovat projekty na průzkum nalezišť ropy. Situace je kritická, od druhé poloviny roku 2024 došlo ke čtyřem kolapsům energetické soustavy, a tím pádem k celostátním výpadkům dodávek elektrické energie. Potřeba modernizace elektráren na fosilní paliva a oprava zastaralé a ztrátové rozvodné sítě představuje příležitost pro český průmysl. Kuba má také zájem o využívání solární, vodní a větrné energie a energetického využití zemědělsko-průmyslového odpadu, biomasy a bioplynu.
Stavebnictví
Prioritou Kuby je především výstavba a modernizace průmyslové infrastruktury. Prakticky veškerá kubánská architektura a infrastruktura potřebuje modernizovat. Snahy o její opravy i novou výstavbu ale kromě tradičního nedostatku likvidity narážejí i na nedostatek kvalitního stavebního materiálu. Příležitostí pro český export může být zájem Kuby o nové moderní technologie pro zvýšení výroby stavebních materiálů, ale i rekonstrukce a opravy budov, dále pak výstavba hotelových komplexů.
Zdravotnictví a farmacie
Kuba se snaží profilovat jako země s významným výzkumem v oblasti farmacie a biotechnologie a podporuje investiční příležitosti v této oblasti. Na Kubě probíhá výzkum, výroba, registrace, komercializace národních bio-technologických a farmaceutických produktů, některé farmaceutické výrobky se rovněž vyvážejí do zahraničí. Kubánské zdravotnictví ovšem disponuje pouze zastaralým vybavením nemocnic a diagnostikou a země se dlouhodobě potýká s nedostatkem léků všech druhů. Pro české exportéry se nabízí možnost navázání spolupráce právě v těchto oblastech a zahraničním investorům možnost vybudování výrobních závodů.
Těžební a ropné technologie
Kuba má bohatá nerostná naleziště, zejména nikl je jedním z hlavních vývozních artiklů země. Vzhledem k zastaralé mechanizaci svá naleziště nevyužívá na maximum a nemá možnosti samostatně provádět nové průzkumy. Českým firmám se nabízí možnost investic zejména v oblastech nově identifikovaných nalezišť zlata a drahých kovů, případně mramoru, minerálů a podobně. Prioritou Kuby jsou projekty průzkumu a těžby nerostných surovin, stejně jako rozšiřování a modernizace infrastruktury a kapacit pro zpracování surovin.
Cestovní ruch, lázeňství, volný čas
Kuba je známou turistickou destinací. V roce 2024 přicestovalo na Kubu 2,2 milionu turistů, o 200 000 méně než v roce 2023. Do cestovního ruchu směřuje nejvíce investic. České firmy se mohou podílet na výstavbě a provozování hotelů a turistických center, vybudování zábavních a vodních parků, případně pronajímat či provozovat již vybudovaná ubytovací zařízení.
Registrace přes Facebook
Registrace přes Google
Registrace přes X (Twitter)
Registrace přes LinkedIn