Sektor se vyznačuje nízkou výkonností, zastaralou technikou omezeným kapitálem, a strukturálními problémy centrálně plánovaného hospodářství. Výsledkem je klesající produkce. Kuba dováží ze zahraničí 80 % veškerých potravin a píce pro zvířata, což v souvislosti s hlubokou ekonomickou krizí na Kubě a stoupajícími cenami na světových trzích vyvíjí čím dál vyšší tlak na ekonomiku. Kuba má zájem o zahraniční investice do modernizace a zvýšení produkce mouky, těstovin, vepřového, skopového a hovězího masa, drůbeže, masných výrobků, mléka a mléčných výrobků, konzervovaných potravin, medu, organické čokolády a dřevěného uhlí. Zahraniční investoři naopak nemohou investovat do produkce tabáku. Vzhledem k zastaralé a neefektivní zemědělské výrobě existuje akutní potřeba modernizovat výrobu, zpracování a skladování potravin. Kromě uspokojení domácí poptávky má Kuba velký zájem i o export potravin. Většina půdy je v rukou státu, důležitou roli hrají zemědělská výrobní družstva. Země disponuje 6,3 mil. ha zemědělské půdy, z toho je pouze 2,7 mil. ha obdělávaných. Nedostatek deviz omezuje přístup většiny zemědělců k pesticidům a hnojivům. Zahraniční investor se nemůže stát vlastníkem půdy, ta mu může být pouze propůjčena k užívání. Potenciál pěstování cukrové třtiny a cukrovarnického průmyslu na Kubě je značný, avšak cukrovarnictví je v takovém stavu, že kubánská produkce nepostačuje ani pro domácí spotřebu a cukr se musí dovážet. Existuje potenciál pro obchodní a investiční spolupráci, neboť Kuba se snaží maximalizovat výrobní kapacitu a export cukru, alkoholu a dalších derivátů, a proto má zájem o investice do modernizace stávajících cukrovarů a stavby nových. Vzhledem k tomu, že většina cukrovarů ještě pracuje s technologiemi z původního socialistického bloku a část zařízení byla vyrobena v tehdejším Československu, je zde zajímavá příležitost pro naše strojírenství. Kuba pro rok 2026 představila 78 investičních projektů v sektoru zemědělství a potravinářství, zaměřených na zvýšení produkce pro domácí spotřebu i export. Celý proces realizace investičních projektů se zahraniční účastí je však poměrně vleklý a zahraniční obchod a jeho financování naráží na dlouhodobé problémy s likviditou. Nicméně některé státní obchody s potravinami již operují pouze v USD. Vzhledem ke generaci příjmů v cizí měně bývá importované zboží, které je určeno do těchto obchodů, bez velkého prodlení kubánskou stranou placeno. Proces je poněkud komplikovaný, naráží zejména na potíže s platbami bankovními převody přímo z Kuby kvůli americkému embargu. Od roku 2022 dochází k uvolnění importu také pro malé a střední podniky (tzv. MIPYMES). Prostřednictvím státních podniků mohou dovážet vybrané položky a následně je uplatnit na místním trhu formou prodeje hotových výrobků, tak mohou dovážet i výrobní linky, obalový materiál apod. do svých malých výroben a manufaktur. MIPYMES zpravidla mají lepší likviditu než státní sektor, nicméně nelze vyloučit případnou novou regulaci soukromého sektoru, která by mohla mít negativní vliv na jejich importní kapacitu. Některé MIPYMES disponují účty v zahraničí, což může usnadnit finanční operace. Od začátku roku 2026 měla na zemědělskou produkci negativní dopad energetická krize na Kubě, například v podobě nedostatku pohonných hmot pro zemědělské stroje. 

Chronický energetický deficit způsobuje každodenní několikahodinové výpadky elektřiny po celé zemi. Minimálně udržované elektrárny mívají několikrát do roka poruchy. Hlavním cílem země v energetickém sektoru je proto vytvářet, rozšiřovat a modernizovat výrobní kapacity obnovitelných zdrojů elektřiny a přispívat tak ke zvýšení účinnosti výroby a využívání elektřiny. Kuba je i přes vlastní naleziště ropy závislá na dovozu energetických zdrojů. Donedávna byla naprostá většina výroby elektřiny realizována spalováním fosilních paliv, především sirnaté ropy, a to v tepelných elektrárnách sovětské a československé provenience. Vzhledem k výraznému omezení dodávek ropy na Kubu od ledna 2026 se Kuba potýká s nedostatkem paliva pro elektrárny a motorgenerátory. Země se proto více spoléhá na obnovitelné zdroje energie, které tvoří přibližně 10 % energetického mixu. Došlo k velkému nárůstu poptávky po fotovoltaických parcích i solárních panelech pro firmy a další budovy. Na rok 2026 kubánská vláda plánuje výstavbu nových solárních parků o celkovém výkonu 1 000 MW, a do roku 2030 chce vyrábět z obnovitelných zdrojů až 24 % elektrické energie. Kuba umožňuje 100% zahraniční vlastnictví větrných a solárních elektráren. Společnosti ve stoprocentně zahraničním vlastnictví v oblasti čisté energetiky jsou osvobozeny od daně z příjmu na osm let a následně platí sníženou sazbu (20 %). Fotovoltaickému sektoru dominují čínské technologie. Aktuálně v oblasti energetiky Kuba nabízí 6 projektů zaměřených na průzkum ložisek ropy a její případnou těžbu v mělkovodních blocích. V případě zájmu o spolupráci s kubánským státem v sektoru energetiky je potřeba nejprve zvážit rizika vyplývající ze sankční politiky Spojených států amerických vůči Kubě, která může mít přímý dopad i na české firmy působící na Kubě. Nelze vyloučit další zpřísňování amerických sankcí v krátkodobém horizontu.

Potřeba modernizace je na Kubě velmi rozsáhlá, zub času se neúprosně projevuje na prakticky veškeré kubánské architektuře a infrastruktuře. Výstavba rezidenčních nemovitostí v posledních pěti letech výrazně poklesla. Přestože je celková poptávka vysoká, schopnost domácností platit je velmi omezená kvůli nízkým příjmům. Snaha o opravu i novou výstavbu ale také kromě tradičního nedostatku likvidity naráží i na nedostatek kvalitního stavebního materiálu. Z důvodu propadu výroby stavebního materiálu se na Kubu dováží velká část cementu, ocelových tyčí a dalších materiálů, které se v zemi dříve vyráběly ve větším množství. Kuba se v rámci nabízených investičních projektů snaží získat přístup k novým technologiím, má zájem o výstavbu či rekonstrukci, modernizaci a zahraniční administraci továren na stavební materiály, přičemž od zahraničních investorů často očekává zajištění vývozních trhů pro produkci. Zároveň podporuje výstavbu infrastruktury a rekonstrukci a modernizaci průmyslových závodů, především v niklovém, ropném a cementářském průmyslu. Země se snaží o znásobení výroby cementu, aby byla schopna zásobit vlastní trh. Kuba má velký zájem podporovat především projekty zaměřené na generování vývozu zboží a služeb, včetně vývozu stavebních materiálů. Příležitostí pro český export by mohla být potřeba Kuby rekonstruovat a opravovat budovy, ale i potřeba moderních technologií pro zvýšení efektivity výroby stavebních materiálů. .  

Kuba usiluje o zahraniční investice do zdravotnického a farmaceutického průmyslu. Přestože kubánský biotechnologický sektor dosáhl exportovatelných vědeckých úspěchů, jeho schopnost mezinárodní komercializace je omezená nízkou kapacitou průmyslové výroby léčiv.

Kuba proto podporuje projekty jak pro výstavbu nových výrobních zařízení pro konečné formy generických léčiv, tak pro vývoj a výrobu nových biotechnologických produktů určených především pro vývoz. Mezinárodní spolupráce probíhá především s kubánskou státní společností BioCubaFarma, která je největší biotechnologickou společností na Kubě, produkující 60 % léčiv používaných v zemi, včetně profylaktických vakcín proti infekčním onemocněním a biofarmak pro léčbu rakoviny. Mezi aktuální možnosti pro spolupráci patří zejména vytvoření smíšené společnosti pro zpracování lidské placenty k výrobě léčiv a dermokosmetiky, vybudování výrobních závodů na výrobu léčiv různých druhů (např. antiretrovirotik, antikoncepce, hormonů, inhalátorů, gelu z aloe vera, rekombinantních proteinů pro terapeutické použití u rakoviny a dalších chronických nepřenosných onemocnění, SURFACEN), výstavba střediska specializovaného na frakcionaci a purifikaci lidské plazmy, zřízení závodu na výrobu přírodních léčiv (apifarmaceutik a fytofarmak), dokončení výstavby závodu na výrobu léčivých přípravků a doplňků stravy v tuhé a polotuhé formě. Současně Kuba hledá partnery pro vytvoření smíšených společností s hlavními kubánskými farmaceutickými výrobci v zóně volného obchodu ZED Mariel nedaleko Havany. V rámci těchto smíšených společností se nabízejí příležitosti v oblasti výroby a exportu farmaceutických produktů. Většina projektů počítá s exportem produktů, ale i prodejem na kubánský trh, kde mohou nahradit zahraniční dovoz. Předpokladem úspěchu, kvality a konkurenceschopnosti projektů je vysoká vědecká úroveň lidských zdrojů v kubánském bio-farmaceutickém průmyslu. Kuba v oblasti zdravotnického a farmaceutického průmyslu nabízí 10 projektů.

Významným sektorem pro zahraniční investice na Kubě je bezesporu cestovní ruch, který pro Kubu tradičně představoval jeden z nejdůležitějších zdrojů devizových příjmů. Z toho důvodu se Kuba snaží rozvíjet hotelovou infrastrukturu, ať už prostřednictvím výstavby nových, či rekonstrukce stávajících ubytovacích zařízení a rozvoje turistické infrastruktury. V současné době Kuba povoluje zakládání tzv. smíšených společností jako způsobu zahraničních investic v oblasti turismu. V oblasti turismu Kuba připravila 90 projektů v 15 z 16 provincií Kuby, včetně projektů ve známé turistické destinaci Varadero. Téměř polovina projektů je zaměřena na administrativní správu, marketing a provozování hotelů a zábavních parků. Provozování hotelu zahraničním investorem funguje na základě smlouvy o managementu a marketingu hotelu. Ačkoliv má Kuba velké ambice v oblasti výstavby turistické infrastruktury, doposud se zemi nepodařilo dosáhnout předpandemické úrovně, co se návštěvnosti týká. Návštěvností a kvalitou služeb Kuba významně zaostává za ostatními turistickými destinacemi v Karibiku, ačkoliv z hlediska přírody a kultury má jistě co nabídnout. Ačkoliv má cestovní ruch na Kubě velký potenciál, počty turistů cestujících na Kubu se každoročně snižují. Kvůli energetické krizi a výraznému omezení leteckých spojů na Kubu klesl počet turistů začátkem roku 2026 na naprosté minimum. V případě zájmu o spolupráci s kubánským státem v sektoru turismu je potřeba nejprve zvážit rizika vyplývající ze sankční politiky Spojených států amerických vůči Kubě, která může mít přímý dopad i na české firmy působící na Kubě. Nelze vyloučit další zpřísňování amerických sankcí v krátkodobém horizontu.