Kuba

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoHavana
Počet obyvatel11,3 milionů
Jazykšpanělština
Náboženstvíkřestané, ateisté, afrokubánská náboženství (santería)
Státní zřízeníVláda jedné strany
Hlava státuMiguel Díaz-Canel Bermúdez
Hlava vládyManuel Marrero Cruz
Název měnyKubánské peso (CUP)
Cestování
Časový posun-6 hod
Kontakty ZÚ
VelvyslanecMgr. Petr Kaván
Ekonomický úsekIng. Eliška Carreazo Cuadro
Konzulární úsekMgr. Petra Nováčková
CzechtradeNení v zemi přítomen
CzechinvestNení v zemi přítomen
Ekonomika
Nominální HDP (mld. USD) 21,8
Hospodářský růst (%) 2,7
Inflace (%) 399,6
Nezaměstnanost (%) 3,7

Kuba je největším ostrovním státem v Karibiku, je socialistickou zemí s vládou komunistického režimu. Prezident Miguel Díaz-Canel ztělesňuje kontinuitu komunistického vedení jeho předchůdců bratrů Castro. Kubánská ekonomika je centrálně plánovanou ekonomikou a stát má veškerou kontrolu nad výrobními procesy. Kuba se nachází v nejhorší ekonomické krizi za poslední tři dekády. Negativní dopady amerického embarga, pandemie koronaviru a strukturálními problémy centrálně plánovaného hospodářství brzdí možnost oživení ekonomiky po prudké recesi v roce 2020, kdy kubánská ekonomika zaznamenala propad HDP o 11,3 %. Koronavirová krize paralyzovala všechny hlavní sektory kubánské ekonomiky – cestovní ruch, remitence, export a investice. V roce 2021 se očekává postupný růst HDP o 2,7 % a silnější růst ekonomiky je pravděpodobný až v letech 2022–25 v očekávání pozitivních kroků vůči Kubě v rámci nové administrativy USA. Kubánská vláda rozhodla o zásadní měnové reformě zavedené k 1. lednu 2021. Došlo ke sjednocení původních dvou měn (CUC a CUP) a jedinou oficiální měnou na Kubě je nyní pouze peso kubánské (CUP). Vzhledem k více než 60 let platnému a v posledních dvou letech přitvrzenému americkému embargu, které značně omezuje možnosti exportu na Kubu, se Kuba snaží o získání větší nezávislosti na importu a nastartování vlastní výroby. Kubánská vláda v souvislosti s dlouhodobým nedostatkem potravin na ostrově, který byl v době koronavirové krize ještě umocněn, pro následující období označila za prioritní zajištění potravinové soběstačnosti země. Příležitosti pro český export existují zejména v  zemědělské a potravinářské produkci, dále pak v energetickém a stavebním sektoru. Veškerý zahraniční obchod probíhá skrze státní podniky zahraničního obchodu. V obchodním styku se očekává formálnost, kontakt s kubánskou stranou je nutné udržovat pravidelně, doporučuje se vždy osobně. Podstatná je dobrá znalost španělského jazyka. Kuba se dlouhodobě potýká s vážným nedostatkem devizových rezerv a dlouhodobě se nachází v 7., tedy nejhorší kategorii úvěrové rizikovosti OECD, což se odráží na nedostatečné atraktivitě pro potenciální český export a investice. Zhoršující se ekonomická situace v zemi vede k nervozitě komunistického režimu a k nárůstu represí vůči nezávislým novinářům a zástupcům občanské společnosti.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Kuba (295.4kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Kuba (MZV) (130.47kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název země: Kubánská republika

Kuba je socialistickou zemí s vládou komunistického režimu. Dne 10. dubna 2019 byla na Kubě vyhlášena nová ústava, která poprvé od kubánské revoluce v r. 1959 zavádí funkce prezidenta republiky a premiéra. Prezident Miguel Díaz-Canel ztělesňuje kontinuitu komunistického vedení jeho předchůdců bratrů Castro. V dubnu 2021 předal Raúl Castro funkci 1. tajemníka Komunistické strany Kuby aktuálnímu prezidentovi Kuby Miguelovi Díaz-Canelovi a tím formálně skončila po více než šedesáti letech éra bratrů Castro. Tuto dlouho plánovanou obměnu ve vedení strany nelze vnímat jako změnu v politickém směřování země a sociálně-ekonomické struktuře. KSK nadále zůstává jedinou povolenou stranou na Kubě a rodina Castro bude dále nepřímo ovlivňovat dění v zemi.

Kubánská ústava deklaruje Komunistickou stranu Kuby jako „nadřazenou vedoucí politickou sílu společnosti a státu“, která deklaruje neodvolatelnost socialismu a revolučního politického a sociálního systému a socialistický charakter ekonomického systému. 

Prezident země: Miguel Díaz-Canel Bermúdez

Viceprezident: Salvador Valdés Mesa

Předseda vlády: Manuel Marrero Cruz

6 místopředsedů vlády: Alejandro Gil Fernandez, Inés María Chapman Waugh, Jorge Luis Perdomo Di-Lella, Ramiro Valdés Menéndez, Ricardo Cabriras Ruíz, Jorge Luis Tapia Fonseca  


Rada ministrů:

Tajemník Rady Ministrů: Homero Acosta Álvarez

Ministr zemědělství: Ydael Jesús Pérez Brito

Ministryně komunikací: Mayra Arevich Marín

Ministr kultury: Alpidio Alonso Grau

Ministryně vnitřního obchodu: Betsy Díaz Velázquez

Ministr ekonomiky a plánování: Alejandro Gil Fernández

Ministryně vzdělání: Ena Elsa Velázquez Cobiella

Ministr energie a dolů: Raúl García Barreiro

Ministryně financí a cen: Meisi Bolaños Weiss

Ministr zahraničních věcí: Bruno Rodríguez Parrilla

Ministr zahraničního obchodu a investic: Rodrigo Malmierca Díaz

Ministr vyššího vzdělávání: José Ramón Saborido Loidi

Ministr průmyslu: Alfredo López Valdés

Ministr vnitra: Julio César Gandarilla Bermejo

Ministr spravedlnosti: Oscar Silveira Martínez

Ministryně práce a sociálních věcí: Margarita González Fernández

Ministr zdravotnictví: José Ángel Portal Miranda

Ministr obrany: Álvaro López Miera

Ministryně technologie a životního prostředí: Elba Rosa Pérez Montoya

Ministr turismu: Juan Carlos García Granda

Ministr dopravy: Eduardo Rodríguez Dávila  


Národní shromáždění lidové moci (celkem 605 poslanců)

Předseda národního shromáždění: Esteban Lazo Hernández

Místopředsedkyně národního shromáždění: Ana María Mari Machado  


První tajemník Komunistická strany Kuby: Miguel Díaz-Canel Bermúdez

1.2. Zahraniční politika země

Kuba je zemí s velmi aktivní zahraniční politikou, a to jak na bilaterální úrovni (zejména v regionu Latinské Ameriky a Karibiku), tak na multilaterální úrovni. Diplomatické vztahy má se 160 zeměmi světa.

Vztah se Spojenými státy americkými tradičně představuje základní prvek kubánské zahraniční politiky. Administrativa prezidenta Trumpa v letech 2018-2020 výrazně přitvrdila již více než 60 let platné hospodářské, obchodní a finanční embargo v souvislosti s podporou, kterou Kuba poskytuje Venezuele. Embargo, které výrazně omezuje dovoz zboží, přístup k financování i investicím silně negativně ovlivňuje rozvoj kubánského obchodu a má dopad i na rozvoj turismu, který je dlouhodobě hlavním zdrojem devizových příjmů na ostrově. V současné době je brzy na to hodnotit, jakým směrem se bude politika nově zvoleného prezidenta USA Bidena vůči Kubě vyvíjet.

Po pádu socialistického bloku se Kuba ocitla v izolaci a přišla o podporu svého největšího partnera – Sovětského svazu. Začala se více opírat o spolupráci se zeměmi Latinské Ameriky, zejména s členy uskupení ALBA (Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky), jako je Venezuela, Bolívie a Nikaragua. S tradičním strategickým partnerem Venezuelou má i nadále Kuba intenzivní vztah a demonstruje kontinuitu podpory režimu N. Madura. Ve Venezuele působí tisíce kubánských „spolupracovníků“, jak v oblasti zdravotnictví, tak v armádě a tajných službách. Havana také kultivuje své tradiční vztahy s ideologickými spojenci (Rusko, Čína, Vietnam, Severní Korea, Angola, Írán). Vzhledem k platové neschopnosti Kuby však v roce 2020 došlo k pozastavení společných projektů s Ruskem a Čínou.

Kuba má bezproblémové historické vazby se Španělskem, které udržuje konstruktivní a přátelský vztah s Kubou založený na hlubokých vazbách v oblastech jako je obchod, kultura, sdílená historie a migrační faktory.

V době celosvětové pandemie koronaviru Kuba vyslala lékařské brigády do více než 40 zemí světa, např. Mexika, Venezuely, Panamy, Peru, Angoly, Keňi, JAR, Guinei, SAE, Kataru, Kuvajtu, Itálie, apod. a vyvíjí také vlastní vakcínu proti koronaviru jako budoucí zdroj deviz a možnost rozvíjet obchodní styk s dalšími zeměmi.  

V multilaterální rovině Kuba pokračuje ve svém dlouhodobě aktivním vystupování na půdě a ve strukturách OSN, především v rámci skupiny G77.

1.3. Obyvatelstvo

Kuba má celkem 11,3 milionů obyvatel. Potýká se s úbytkem obyvatelstva vlivem stárnutí populace a emigrací z ostrova. Průměrný roční úbytek činil v loňském roce  –0,23 na 1000 obyv. Na Kubě existuje pouze kubánská národnost. Kubánské státní občanství se získává automaticky narozením na území Kuby. Složení kubánského obyvatelstva: běloši 64,1%, mulati 26,6% a černoši: 9,3%. Náboženské složení: křestané 59,2%, ateisté 23%, afrokubánská náboženství (santería), 17,4% ostatní 0,4%

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Kubánská ekonomika je centrálně plánovanou ekonomikou a stát má veškerou kontrolu nad výrobními procesy. Kuba se nachází v nejhorší ekonomické krizi za posledních 30 let způsobené nejen koronavirovou krizí, ale také dlouhodobými strukturálními problémy centrálně plánovaného hospodářství. Na ekonomické situaci ostrova se negativně podepisuje výpadek příjmů z cestovního ruchu, americké embargo a krize ve Venezuele a z ní vyplývající výpadky dodávek subvencované ropy. Tyto faktory brzdí možnost oživení ekonomiky po prudké recesi v roce 2020. Krize kubánské ekonomiky se projevuje zejména kriticky špatnou dostupností potravin a zboží základní potřeby. Růst HDP v roce 2018 jen lehce překročil 2 %, v roce 2019 poklesl o 0,2 % a v roce 2020 se vlivem pandemie propadl o 11,3 %. V roce 2021 by se Kuba měla postupně vymanit z dopadů koronavirové krize a vykazovat postupný růst HDP o 2,7 %. Větší nárůst HDP je pravděpodobný až v letech 2022–25 v očekávání pozitivních kroků vůči Kubě v rámci nové administrativy USA.

Kubánská vláda rozhodla o zásadní měnové reformě zavedené k 1. lednu 2021, kdy došlo ke sjednocení původních dvou měn (CUC a CUP) a jedinou oficiální měnou na Kubě zůstalo pouze peso kubánské (CUP) s pevně daným oficiálním kurzem 1 CUC = 24 CUP = 1 USD. Sjednocení měn vedlo k obrovské devalvaci kubánského pesa CUP o 96 % a je jednoznačně obrovským ekonomickým šokem, který se projevuje růstem inflace. Míra inflace byla v r. 2020 7,7 % a v r. 2021 se očekává její růst až na úroveň 400 %, což nepochybně povede v pokračování trendu zastropování cen vládou. V r. 2021 a 2022 se očekává mírný růst nezaměstnanosti. Kuba dlouhodobě vykazuje negativní obchodní bilanci, neboť naprostá většina potravin a zboží je na ostrov dovážena. Prudká devalvace měny má za následek snížení objemu importu a měla by teoreticky stimulovat export. Mezi nejvýznamnější vývozní artikly Kuby patří ropa, nikl, lékařské výrobky, cukr, tabák, ryby, citrusy, káva. Mezi dovozní artikly patří ropa, potraviny, stroje a zařízení, chemikálie. Kubánské úřady nezveřejňují údaje o zahraniční zadluženosti, se kterou se Kuba dlouhodobě potýká.


Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 2,3-0,2-11,32,74,8
HDP/obyv. (USD/PPP) 13 730,013 960,012 630,013 180,014 080,0
Inflace (%) 6,95,67,7399,632,3
Nezaměstnanost (%) 1,71,32,33,73,9
Export zboží (mld. USD) 2,72,42,02,12,4
Import zboží (mld. USD) 11,59,97,58,28,8
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -8,8-7,6-5,5-6,2-6,4
Průmyslová produkce (% změna) 2,5-3,6-11,2-1,22,9
Populace (mil.) 11,311,311,311,311,3
Konkurenceschopnost N/AN/AN/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 7/77/77/77/7N/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -18,3
Veřejný dluh (% HDP) 154,0
Bilance běžného účtu (mld. USD) 0,9
Daně
PO Existují různé úrovně zdanění.
FO Existují různé úrovně zdanění.
DPH V zemi neexistuje.

Kubánská vláda nezveřejňuje oficiální údaje o stavu fiskální politiky země. V roce 2020 data EIU odhadovala fiskální deficit 20 % HDP s tím, že v r. 2021 by se měl mírně snížit a být na úrovni 18,3 %. Odhaduje se, že do r. 2025 klesne fiskální deficit až na pouhých 4,7 % HDP. Až 70 % fiskálního deficitu je údajně financováno dluhopisy nakoupenými státními bankami. Na běžný účet má pozitivní dopad vývoz zdravotnických služeb, které jsou významným zdrojem deviz, s jehož nedostatkem se Kuba dlouhodobě potýká.

Kubánská vláda má omezené zdroje domácích financí a vlivem amerického embarga i komplikovaný přístup k externímu financování. Veřejný rozpočet v roce 2020 zatížily výdaje na zdravotní sektor, izolační centra a subvence na přídělový systém, který na Kubě existuje od r. 1963. V rámci ekonomické reformy dochází k postupnému odstranění subvencovaných položek. Vláda k 1. 1. 2021 navýšila základní mzdy, ale neúměrně k tomuto zvýšení také upravila ceny elektřiny, potravin i základního přídělového košíku. Mnoho Kubánců se ocitlo v ekonomické nouzi, neboť reálné mzdy jsou výrazně nižší než na konci 80. let.


2.3. Bankovní systém

Národní bankovní systém, v jehož čele stojí Kubánská centrální banka, je poměrně malý. Skládá se z 9 komerčních bank, 14 nebankovních finančních institucí, 9 zastoupení zahraničních bank na Kubě a 4 zastoupení nebankovních finančních institucí.

Kubánská centrální banka (BCC – Banco Central de Cuba) byla zřízena zákonem č. 172 ze dne 28. května 1997 a je od té doby řídícím orgánem kubánského bankovnictví. Mezi komerční banky se řadí Kubánská národní banka (BNC – Banco Nacional de Cuba), Lidová spořitelna (BPA – Banco Popular de Ahorro), Investiční banka (Banco de Inversiones S.A.), Metropolitní banka (Banco Metropolitano S.A.), Mezinárodní obchodní banka (BICSA – Banco Internacional de Comercio S.A.), Mezinárodní finanční banka (BFI – Banco Financiero Internacional, S.A.), Úvěrová a obchodní banka (Banco de Crédito y Comercio), Zahraniční banka Kuby (Banco Exterior de Cuba), Venezuelská banka (Banco de Venezuela S.A.).   Mezi nebankovní instituce se řadí např. směnárny CADECA, finanční společnost Financiera Cimex, S.A. (FINCIMEX), FIMEL S.A., FINTUR S.A.,FINATUR S.A. aj.   Zastoupení zahraničních bank a finančních institucí na Kubě: FINCOMEX LTD.,  Novafin Financiere S.A., Havin Bank Ltd., National Bank of Canada, Banco Bilbao Vizcaya Argentaria S. A., Banco Sabadell S.A., FRANSABANK SAL,  Republic Bank Limited, BPCE INTERNATIONAL ET OUTRE-MER.

Bankovní systém funguje značně specificky, veškeré kubánské banky jsou státní, transakce s USD nejsou povoleny (embargovaná měna). Jakékoli mezinárodní převody odkazující na Kubu jsou zpravidla blokovány, platební karty fungují pouze pokud vydávající banka nemá žádné spojení s USA. Síť bankomatů je značně omezená. Často bankomaty nedisponují dostatkem hotovosti. Směnárny CADECA dlohodobě nedisponují dostatkem zahraniční měny. Kuba v r. 2020 zavedla možnosti vlastnit devizovou platební kartu, na kterou mohou zahraniční rodinní příslušníci zasílat peníze svým rodinám. S touto kartou lze nakupovat v devizových obchodech.

2.4. Daňový systém

Od r. 2013 platí na Kubě nový daňový zákon č. 113, který spolu s rozpočtem a prováděcími předpisy Ministerstva financí představuje základní rámec fiskální struktury země. Daňovou povinnost mají fyzické a právnické osoby, jak kubánské tak zahraniční, které vykonávají činnosti, u kterých je zákonem č. 113 stanovena daňová povinnost. Dle tohoto zákona se uplatňuje více než 20 různých daní, poplatků a příspěvků. Způsob, jakým jsou některé z těchto daní implementovány, se každý rok upravuje v Zákoně o státním rozpočtu. Mezi specifika kubánského daňového systému patří i neexistence DPH.

Cílem této právní úpravy bylo přinést především zvýšení efektivity výběru daní a tím i výnosu z nich, neboť kubánský rozpočet se potýká s chronickým schodkem a na sociální politiky, které tvoří cca 50 % jeho výdajových položek, zbývá čím dál méně prostředků. Současně byl vytvořen daňový rámec pro nově se vytvářející soukromý sektor. Podle tohoto zákona nejsou remitence zdaňovány jako příjmy. Předpis vytváří tzv. „prioritní režimy“ pro některé sektory kubánské ekonomiky, konkrétně např. zemědělský sektor je zvýhodněn oproti jiným až o 50 % daňové zátěže ve snaze podpořit národní produkci potravin. Pachtýři hospodařící na státní půdě jsou od daňové povinnosti částečně osvobozeni po dobu 2 let.

V roce 2021 byla v rámci měnové reformy přijata úprava týkající se daní z příjmu FO. Byla stanovena částka 39 120 CUP jako minimální daňový základ. Také byla stanovena 4% daň uplatňována na sportovce s trvalým pobytem na Kubě, kteří mají kontrakt v zahraničí. Kubánské a zahraniční FO s trvalým pobytem na Kubě, které pracují v pobočkách zahraničních obchodních společností, zahraničních bankovních a nebankovních finančních institucích a jiných zahraničních subjektů akreditovaných na území státu, musí čtvrtletně odvádět poplatky ve výši 5 % svých výdělků.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

EU je hlavním obchodním partnerem a největším investorem v zemi (zejm. v odvětví cestovního ruchu, stavebnictví, lehkého průmyslu a zemědělství). Okolo třetiny všech turistů přijíždějících na Kubu je z EU.  V r. 2020  export na Kubu z EU vlivem pandemie poklesl a činil 1,4 mld. EUR. Export zboží z Kuby do EU byl v hodnotě 362 milionů EUR. Podíl Kuby na celkovém zahraničním obchodu s EU činí zhruba 0,1 %. Hlavními vývozními artikly z EU na Kubu jsou potraviny, výrobky chemického průmyslu, plasty, kovy, stroje, domácí spotřebiče a dopravní prostředky. Hlavními dovozními artikly Kuby do EU jsou zemědělské produkty, nápoje, tabák.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z EU (mil. EUR) 2 159,52 109,51 462,6N/AN/A
Import do EU (mil. EUR) 304,7344,4361,8N/AN/A
Saldo s EU (mil. EUR) -1 854,9-1 765,2-1 100,8N/AN/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

V r. 2020 byl patrný pokles zájmu exportérů a investorů na Kubě vč. českých, ať už z důvodu amerického embarga, pandemie nebo krize kubánské ekonomiky. Export z ČR na Kubu poklesl z 1,3 na 0,2 mld. CZK, přičemž export z Kuby se výrazně nezměnil. Hlavními vývozními artikly z ČR na Kubu jsou slad, dřevo, sklo, pneumatiky, el. transformátory, el. vodiče, lékařské přístroje. Hlavními dovozními artikly z Kuby do ČR jsou alk. nápoje, doutníky a cukr. Kuba se dlouhodobě nachází v 7., tedy nejhorší kategorii úvěrové rizikovosti OECD. To se odráží na nedostatečné atraktivitě pro potenciální český export a investice. Firmy se potýkají s problémem v prodlení plateb, které dosahuje řádu let.

Obchodní výměna s ČR (mld. CZK)


20182019202020212022
Export z ČR (mld. CZK) 0,71,30,2N/AN/A
Import do ČR (mld. CZK) 0,30,30,2N/AN/A
Saldo s ČR (mld. CZK) -0,4-1,0-0,1N/AN/A

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Pro obchodování s Kubou neexistuje preferenční obchodní režim. V roce 2014 Kuba coby statisticky středopříjmová země vypadla ze systému Všeobecných celních preferencí (GSP). Vztahy Kuby s EU se řídí Dohodou o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou (PDCA), podepsaná v prosinci 2016 v Bruselu.

Smlouvy s ČR

V květnu 2019 byla úspěšně dokončena jednání s Kubou o sukcesi do dvoustranných smluv. Nejvýznamějšími bilaterálními dohodami jsou: Hospodářská smlouva mezi Československou republikou a Republikou Kuba (Havana, 10. června 1960) a její dodatkový protokol ze dne 10. června 1960 (Praha, 28. října 1960), Konzulární úmluva mezi ČSSR a Kubánskou republikou (Havana, 7. dubna 1973), Smlouva mezi ČSSR a Kubánskou republikou o vzájemné právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních (Praha, 18. dubna 1980), Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Kubánské republiky o spolupráci při rozvoji vědy a techniky do r. 1990 (Praha, 29. ledna 1982), Dohoda o obchodně-ekonomické spolupráci mezi ČR a Kubou (Dne 10. prosince 1996 v Singapuru), Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem zahraničních věcí ČR a Ministerstvem zahraničních vztahů Kubánské republiky (Havana, 19. 9. 2016), Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR a Ministerstvem veřejného zdraví Kubánské republiky (Havana, 7. 2. 2017), Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem zemědělství ČR a Ministerstvem zemědělství Kubánské republiky (Havana, 21. 3. 2016).

3.3. Rozvojová spolupráce

Rozvojová spolupráce mezi Evropskou unií a Kubou započala v roce 1988. Od té doby EU financovala více než dvě stě projektů ve výši přibližně 300 milionů EUR.

Kuba nepatří mezi prioritní země bilaterální rozvojové spolupráce ČR.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

Vzhledem k více než 60 let platnému a v posledních dvou letech přitvrzenému americkému embargu, které značně omezuje možnosti exportu na Kubu, se Kuba snaží o získání větší nezávislosti na importu a nastartování vlastní výroby. Kubánská vláda v souvislosti s dlouhodobým nedostatkem potravin na ostrově, který byl v době koronavirové krize ještě umocněn, pro následující období označila za prioritní zajištění potravinové soběstačnosti země. V následujícím období tedy bude kladen důraz zejména na zemědělskou a potravinářskou produkci. Dále existují příležitosti pro český export v energetickém a stavebním sektoru.

Pro české podniky se otevírá možnost založení smíšeného podniku, takzvaná empresa mixta. Ten v praxi funguje na principu, kdy kubánská strana do smíšeného podniku vloží například významnou místní značku včetně výrobních prostor nebo nemovitostí a zahraniční společnost vloží kapitál, know-how a možnosti expandovat na zahraniční trhy. Tato forma spolupráce se uplatňuje zejména v turistickém průmyslu, kdy zahraniční hotelové řetězce provozují kubánské hotely, ale také v různých odvětvích průmyslu, zejména potravinářském. V roce 2020 Kuba uvolnila možnost importu a exportu také pro soukromá družstva a drobné podnikatele, kteří prostřednictvím státních importních firem mohou poptávat zahraniční zboží anebo nabízet výrobky ze své produkce. Prozatím je tento nový způsob spolupráce na začátku a potýká se s organizačními potížemi, na hodnocení přínosu této možnosti pro rozvoj ekonomiky je v tuto chvíli příliš brzy.

V oblasti investic Kuba v současné době klade největší důraz na rozvoj zvláštní zóny v oblasti přístavu Mariel (Zona Especial de Desarrollo de Mariel, ZEDM). Tato zóna, kde již dnes působí 49 převážně průmyslových firem z 22 zemí světa, nabízí prostor pro stavbu nových závodů, jejichž ambicí je nejen zásobování kubánského trhu, ale také export do okolních zemí Latinské Ameriky. Výhodou je, že Kuba v této zóně uplatňuje nejen zrychlené schvalovací řízení, ale také daňové úlevy a jiné výhody. Momentálně jsou plány pro rozvoj zóny Mariel spíše ambiciózní a celkové tempo pokroku je velmi pomalé.

Při exportu na Kubu je třeba brát v úvahu riziko chronicky špatné platební morálky způsobené dlouhodobě extrémně nízkou likviditou. Kubánská strana standardně vyžaduje odloženou splatnost na 360, 720, a někdy dokonce i více dní, a bohužel i po takto dlouhých lhůtách dochází k dalšímu prodlení plateb, a to vůči partnerům z celého světa. V současné situaci, kdy byl kvůli koronavirové krizi prakticky paralyzován cestovní ruch, hlavní zdroj devizových příjmů Kuby, jsou platební morálka a možnosti importu Kuby ještě více omezené.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Kuba dováží ze zahraničí 80 % veškerých potravin a píce pro zvířata, což se stoupajícími cenami na světových trzích vyvíjí čím dál vyšší tlak na centrální plánování ekonomiky. Vzhledem k zastaralé a neefektivní zemědělské výrobě prakticky bez jakékoli mechanizace existuje akutní potřeba modernizovat výrobu, zpracování a skladování potravin. Zvyšování potravinové soběstačnosti je dokonce kubánskou vládou označováno za otázku národní bezpečnosti a investice do této oblasti jsou považovány za prioritní. Celý proces je však poměrně vleklý a naráží na dlouhodobé problémy s likviditou. Dle prohlášení kubánské vlády budou pro následující období prioritní zejména tyto zemědělské komodity: rýže, banány, fazole, kukuřice, sladké brambory, vejce, vepřové a kuřecí maso a drobný skot. V zemědělské výrobě a přepravě jsou ve velkém měřítku stále využívána tažná zvířata, většina používaných traktorů jsou dosluhující zbytky sovětských a československých dodávek ze 70. let. Potřeba jejich modernizace, ať už prostřednictvím dodávek náhradních dílů a servisu nebo nákupem zcela nových strojů, rovněž vytváří nezanedbatelnou exportní příležitost.

▶ Energetický průmysl

Ačkoliv země disponuje nemalými podmořskými zásobami ropy, je stále závislá na dovozu energetických zdrojů. Vzhledem k tomu, že se Kuba dlouhodobě potýká s chronickým energetickým deficitem, je prioritou vlády vytvářet, rozšiřovat a modernizovat výrobní kapacity a podporovat projekty na průzkum nalezišť ropy. Potřeba modernizace elektráren a oprava zastaralé a ztrátové rozvodné sítě představuje také významnou příležitost pro český průmysl. 96 % výroby elektřiny je na Kubě realizováno spalováním fosilních paliv, především sirnaté ropy, a to v tepelných elektrárnách sovětské a československé provenience. Zajímavou příležitostí se stávají rovněž obnovitelné zdroje energie, jejichž využívání je deklarováno jako součást dlouhodobého Programu hospodářského a sociálního rozvoje země. Kubánská vláda plánuje generovat do roku 2030 z obnovitelných zdrojů 24 % elektrické energie. Nyní je to pouze 4,3 %. Prioritní bude zejména výroba energie z biomasy, solární a vodní energie.

▶ Stavební průmysl

Potřeba modernizace je na Kubě velmi rozsáhlá a zdaleka nezahrnuje jen výše uvedené sektory. Zub času se neúprosně projevuje na prakticky veškeré kubánské architektuře a infrastruktuře. Snahy o její opravy i novou výstavbu ale kromě tradičního nedostatku likvidity narážejí i na související nedostatek kvalitního stavebního materiálu. Jako příležitost pro český export může být vnímán zájem Kuby o nové moderní technologie pro zvýšení efektivity výstavby, výroby materiálů, náhradních dílů, ale i rekonstrukce a opravy budov. Příležitosti v oblasti stavebnictví existují rovněž při navrhování a výstavbě hotelových komplexů.


Mapa strategických příležitostí na Kubě (https://www.businessinfo.cz/navody/kuba-souhrnna-teritorialni-informace/2/)



4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Pro navázání dobrého vztahu s obchodními partnery na Kubě je podstatná dobrá znalost španělštiny a častý osobní kontakt. Je třeba si uvědomit, že země je centrálně plánovanou ekonomikou a jednání trvají dlouho. Nelze očekávat, že na první schůzce se uzavře obchod. V obchodním styku se očekává formálnost, a to i přes to, že Kubánci jsou velmi vstřícní a přátelští.

4.2. Oslovení

Oslovuje se akademickým titulem, případně funkcí. Na Kubě se používají dvě příjmení. První po otci, druhé po matce. V obchodním styku lze k oslovení využívat pouze první z nich, tzn. po otci.

4.3. Obchodní schůzka

Pro účast na obchodní schůzce je vyžadováno obchodní vízum. Schůzky probíhají v sídle firem, pozvání mimo sídlo firmy je obvykle zdvořile odmítnuto. Od zahraničního partnera se očekává dochvilnost a maximální profesionalita. Na jednání se doporučuje přinést malou pozornost pro kubánského partnera. Při pozdravu Kubánci současně s podáním ruky také často dávají polibek na tvář, který je v dnešní době spíše naznačen. Za kubánskou stranu se obvykle účastní minimálně dvě osoby. Na jednání se doporučuje formální oděv, kravata a oblek u pánů není nutný. Průběh jednání se obvykle neliší průběhem od evropského způsobu, doporučuje se zaměřit se na téma financování a splatnosti ze strany kubánského partnera. Kontakt s kubánskou stranou je nutné udržovat pravidelně, doporučuje se vždy osobně. I přes zdání, že byla učiněna konkrétní dohoda, je nutné počítat s tím, že kubánskou stranu bude nutné často urgovat a jednání trvají obvykle několik měsíců.


4.4. Komunikace

Úředním jazykem na Kubě je španělština, její znalost je pro úspěšný obchod s kubánskou stranou nezbytná, stejně jako častý osobní kontakt. Ostatní nejčastěji používané jazyky – angličtina v obchodním i turistickém styku, pro styk s turisty dále také francouzština, italština a němčina, z minulosti často také přetrvává znalost ruštiny.


4.5. Doporučení

Pro obchodní jednání s kubánskými partnery je důležité si uvědomit, že Kuba je socialistickou centrálně plánovanou ekonomikou, kde na zahraniční obchod mají monopol tzv. podniky zahraničního obchodu. Při obchodních jednáních je kubánská strana často vázána předpisy, na jaké obchodní podmínky může přistoupit. To znamená, že není zcela v moci obchodního partnera rozhodnout o všech detailech smlouvy. Občas se ale také stává, že se na tuto okolnost kubánská strana záměrně odvolává, aby pro urychlení jednání přinutila protistranu k ústupkům. Při sjednávání platebních podmínek kontraktu je dobré vyžadovat kvalitní zajištění platby.

4.6. Státní svátky

1. a 2. leden – Vítězství revoluce (hlavní svátek)

Velký pátek

1. květen – Svátek práce

25. – 27. červenec – Den národního povstání (útok na kasárna Moncada dne 26. 7. 1953)

10. říjen – Začátek bojů za nezávislost, osvobození otroků roku 1867 (Grito de Yara)

25. prosinec – Vánoce – vyhlášeny volným dnem od roku 1998 po návštěvě papeže Jana Pavla II.

31. prosinec – Konec roku

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Kuba je teritoriem se státním monopolem společností zahraničního obchodu dohlížejících na veškerý mezinárodní obchod a s podmínkou financování na 360, v poslední době častěji 720 dní. U větších či strategických zakázek je běžným požadavek na splatnost 7, 15 i více let. Kubánské úřady navíc nevydají dovozní povolení pro zboží, jehož ekvivalent se na kubánském trhu již nachází – ať již z domácí produkce, nebo prostřednictvím již povoleného dovozu. Při zájmu o export je v první řadě nutná registrace na rejstřík dodavatelů příslušného podniku zahraničního obchodu (každý takový státní podnik vede svůj oddělený rejstřík). Zapsání vyžaduje dodání řady dokumentů a celý proces může trvat řádově měsíce i roky. Důležitá je schopnost komunikace ve španělštině. Prvotní kontakt vedoucí ke schůzce u příslušného podniku zahraničního obchodu by měl začít u Kubánské obchodní komory (http://www.camaracuba.cu/en/home/) nebo prostřednictvím nové online platformy pro zájemce o obchod a investice na Kubě VUINEX (https://vuinex.mincex.gob.cu).

VUINEX (Ventanilla Única para la Inversión Extranjera, v překladu Jednotné elektronické okno pro zahraniční investice) je volně k dispozici a má ambice zrychlit nastartování spolupráce, omezit byrokracii a provést případné zájemce o obchod s Kubou jednotlivými kroky včetně informací, jaké dokumenty předložit k registraci na kubánském trhu, na které importní firmy se obrátit, jaké podklady připravit ke zpracované nabídce apod.  Všechny postupy jsou podrobně popsány krok za krokem a pro každý krok je uvedena osoba a entita, která má být kontaktována, dále nabízí ke stažení kopii formulářů a dalších dokumentů, které mají být dodány, uvádí časový rámec, náklady, dané zákony, apod. Portál obsahuje 125 postupů, do nichž je zapojeno celkem 28 kubánských institucí jako například celní úřad, obchodní komora, ministerstvo veřejného zdraví, ministerstvo práce a sociálního zabezpečení, ministerstvo komunikací, kontejnerový terminál Mariel, ministerstvo vnitra, centrum pro státní kontrolu léčiv a jiné. Díky institucionální spolupráci by měli mít exportéři a importéři spolehlivý zdroj informací o všech potřebných postupech. Další informace o obchodní spolupráci s Kubou lze nalézt na webovách stránkách ProCuba (https://www.procuba.cu/).


5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zřízení místního zastoupení na Kubě je velmi dlouhodobou záležitostí. Postup při prezentaci žádostí, administrativní i faktické náležitosti a proces schvalování upravuje vládní dekret č. 325/2014. Pro zřízení kanceláře je mj. nutné doložit minimální roční obrat s kubánskými státními podniky ve výši alespoň 500 000 USD ročně za poslední 3 roky, a dále především důvody žádosti (zřízení kanceláře musí být kubánskou stranou vyhodnoceno jako přínosné pro Kubu), všeobecné informace o aktivitách společnosti, zakládací listinu, stanovy, výpis z obchodního rejstříku, pověření a zplnomocnění reprezentanta a jeho životopis, bankovní zprávu některé z bank kubánského bankovního systému a nezávislý audit poslední účetní závěrky. Licence je zpravidla vydávána na 5 let s možností prodloužení. Nemovitost je možné najmout výlučně od kubánského státu, nákup nemovitosti možný není. Pracovní síly mohou být najímány pouze přes kubánskou státní agenturu.

Zahraniční investice se řídí zákonem č 118/2014. Konkrétní ivestiční příležitosti jsou každoročně prezentovány na všeobecném veletrhu FIHAV v Havaně. Jejich přehled lze najít na stránkách ProCuba )https://www.procuba.cu/cartera-de-oportunidades/).

Co se týká společného podniku (tzv. empresa mixta), základní právní rámec zahraničních investic na Kubě určuje zákon č. 118/2014, o zahraničních investicích, který rozlišuje 3 jejich podoby: a) smíšený podnik, b) smlouvu o mezinárodním ekonomickém přidružení, či c) podnik s výlučně zahraničním kapitálem. Nová úprava umožňuje (oproti dosavadnímu poměru 49:51 ve prospěch Kuby) podnik až se 100% zahraniční účastí (avšak za cenu ztráty daňových výhod). Nově se ho mohou účastnit i kubánská zemědělská a nezemědělská družstva. V otázce najímání pracovních sil (domácí i zahraniční) v obecné rovině zůstává státní agentura přijímající platy od zaměstnavatele v devizách a vyplácející pracovníka v národní měně.

Od roku 2020 vláda umožnila v omezené míře rovněž soukromým podnikatelům (tzv. cuentapropistas) dovážet suroviny a vybavení pro své potřeby, a také vyvážet své výrobky do zahraničí. Veškerý styk se zahraničními partnery je však nutné realizovat přes podniky zahraničního obchodu, které si účtují obchodní marži.

5.3. Marketing a komunikace

Vzhledem ke státnímu monopolu na noviny, televizní a rozhlasové vysílání je reklama velmi omezená. Je vhodné spojit se s tiskem (hlavní ekonomickou tiskovinou je týdeník Opciones) či běžnými reklamními kancelářemi, z nichž některé pracují se zahraniční účastí. V poslední době se začíná objevovat častěji reklama v rozhlasových stanicích.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Kuba je členem WIPO (Světové organizace duševního vlastnictví) i signatářem dohody TRIPS v rámci WTO. Nicméně problematikou ochrany práv duševního vlastnictví se v reálu příliš nezabývá. Běžně jsou k dostání pirátské kopie DVD či hudebních CD, ani na oficiálních projekcích nebývá zvykem kubánské strany jakkoli řešit problematiku promítacích práv. Na druhou stranu jsou mediálně známé mezinárodní soudní spory Kuby o používání ochranných známek Bacardí, Havana Club či Cohiba.

5.5. Trh veřejných zakázek

Na Kubě neexistuje zákon o veřejných zakázkách, objednávky jsou zadávány přímo vybraným firmám v neveřejném řízení na základě politického rozhodnutí. Kuba každoročně publikuje poptávku po investicích, tzv. Cartera de Oportunidades, ve které specifikuje prioritní oblasti zájmu. Zveřejňována je vždy v rámci veletrhu FIHAV (začátek listopadu), následně je k dispozici na webu: https://www.procuba.cu/cartera-de-oportunidades/

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Snahou kubánského partnera je zpravidla uzavírání kontraktů s kubánským obchodním právem jako právem rozhodným. Režim řešení sporů mezi společníky společného podniku stanovuje v kap. XVII zákon č. 118/2014, o zahraničních investicích. V kubánském velkoobchodě ani pro dodavatele neexistuje žádné ustanovení vztahující se na výši marže. V kubánském maloobchodě se zdražení zboží pohybuje na úrovni mezi 200-300 %. Vyšší nárůst cen praktikují především větší podniky jako např. CIMEX a ABATUR, které si tak řeší vlastní problémy: prostojné v přístavu, špatnou distribuci atd. Zároveň jde o podniky, které z minulosti čelí řadě nesplacených dluhů. Při normálním kontraktu na průmyslové zboží nebo potraviny kubánská strana předpokládá odklad platby na 365 nebo 720 dní, přičemž kubánské podniky často nenabízejí žádné ručení. Důvodem je značná přeúvěrovanost podniků i bank. Banky poskytují ručení především na strategické zboží (ropa, některé potraviny, energetika). Platební morálka je obecně špatná, záleží však také na tom, o jaký kubánský podnik se jedná. Politikou vlády je podepisovat pouze takové kontrakty, u kterých si je jistá, že na jejich splácení bude mít devizy.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro informace o aktuálních náležitostech vstupu a pobytu na kubánském území je příslušné konzulární oddělení Velvyslanectví Kuby v České republice:

Velvyslanectví Kubánské republiky Jinonická 14, 150 00 Praha 5 – Košíře Telefon: (420) 233 322 175 Fax: (420) 233 341 029 E-mail: consul@cz.embacuba.cu

Turistické vízum: Občané ČR, držitelé všech druhů pasů, potřebují pro vstup na Kubu vízum. Pokud se jedná o turistický pobyt, uděluje vízum konzulární oddělení Velvyslanectví Kuby v Praze ve formě turistické karty. Tato karta může být vyřízena prostřednictvím cestovní kanceláře. V některých zemích je možno získat turistická víza na Kubu na letišti před odletem. Turistická karta opravňuje k jednomu vstupu, pobytu po dobu 30 dnů a může být na Kubě na cizinecké policii za poplatek prodloužena o dalších 30 dnů. Turistická karta nemůže být použita pro účely obchodního jednání.

Obchodní vízum: Pro jakékoliv obchodní jednání je nutné obchodní vízum. Bez něj se zástupci kubánských státních podniků (které jediné mají v centrálně plánované socialistické ekonomice importní/exportní oprávnění) se zahraničním partnerem zcela odmítají setkat. Typy obchodních víz: A7 – vyhledávání příležitostí, vydává se pro průzkum možností obchodu, zpravidla pouze na 7 dnů,  D7 – obchodní vízum, vydává se na základě žádosti kubánského partnera, až na 30 dnů, s možností prodloužení (které musí opět vyřídit kubánský partner). Přiletět na turistické vízum a pak provést změnu na obchodní není možné, je nutné již od počátku na kubánském velvyslanectví žádat o obchodní vízum.

Doklady potřebné pro vstup občanů ČR na Kubu: platný cestovní pas (doba platnosti minimálně do opuštění Kuby, nejlépe však šest měsíců po opuštění země); turistovi během pobytu zůstává druhá polovina turistické karty (víza), která se odevzdává při odletu. Taktéž je třeba cestovní pojištění.

MHD na Kubě funguje značně sporadicky. Doporučuje se využívat služeb taxi nebo si zapůjčit motorové vozidlo. Pro zapůjčení vozidla postačí český řidičský průkaz (platí po dobu 180 dnů pobytu na Kubě, poté je nutné zažádat o místní řidičský průkaz – pouze formalita, není nutné žádné přezkoušení z pravidel silničního provozu). Velmi se doporučuje pečlivě zkontrolovat technický stav vozidla. Vzhledem ke špatnému osvětlení a stavu komunikací nedoporučujeme cestovat vozidlem po setmění.

Na Kubě existuje dostatek hotelových zařízení. Doporučuje se zarezervovat si hotel vyšší katergorie, aby služby odpovídali alespoň částečně evropské úrovni. Existuje možnost ubytování v soukromí (tzv. casas particulares), které většinou nabízí i možnost snídaně a mají kontakty na taxi službu.

Doporučuje se mít dostatek hotovosti, neboť bankomaty na Kubě ne vždy přijímají zahraniční karty a často také nedisponují dostatečnou hotovostí.

Kuba je ve srovnání s ostatními zeměmi Latinské Ameriky relativně bezpečnou zemí. Je třeba však být obezřetný, zejména v centru hlavního města a po setmění.


5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Soukromé podniky se zahraničním kapitálem nesmějí zaměstnávat zaměstnance volně, nýbrž přes státní zaměstnaneckou zprostředkovatelskou agenturu. Kubánský stát tak má zcela pod kontrolou rozhodování, které zaměstnance podniky zaměstnají, a za jaké platy. V případě, že si žadatel přeje určitého pracovníka, který mu zprostředkovatelnou nebyl nabídnut, předloží této instituci vlastní žádost a ta rozhodne o jeho přijetí nebo nepřijetí. Výplata zaměstnance probíhá rovněž prostřednictvím státní agentury, která si za zprostředkování coby provizi ponechá většinu platu – společnost za zaměstnance platí v konvertibilní měně, státní agentura zaměstnance vyplácí stejnou částkou v národní měně CUP (odpovídá zhruba CZK). Mezi hlavní zprostředkovatelské společnosti patří spol. ACOREC, diplomatickým misím pak státní společnost PALCO, která dále z větší části ovládá i trh s nemovitostmi (i pro zahraniční podniky). Nový investiční zákon účinný od června 2014 nově připouští možnost zaměstnání vlastní pracovní síly na bázi autorizované výjimky. Cizinci krátkodobě žijící na Kubě dále musí získat pracovní povolení. Kubánský občan nesmí být postaven do čela pobočky zahraniční firmy.

5.9. Veletrhy a akce

FERIA INTERNACIONAL DE LA HABANA (FIHAV) všeobecné zaměření, pořádaný v Havaně v období říjen/listopad

FERIA INTERNACIONAL DEARTESANÍA (FIART) řemeslná výroba, výtvarné umění, pořádaný v Havaně v prosinci

FERIA INTERNACIONAL DEL LIBRO (FIL) Knižní veletrh pořádaný v Havaně v únoru

FERIA INTERNACIONAL AGROPECUARIA (FIAGROP) Zaměřený na zemědělství a potravinářství, pořádaný v Havaně v březnu

FERIA INTERNACIONAL DE TURISMO (FITCUBA) Veletrh turistického ruchu s různými místy konání v květnu


Portál Kubánské obchodní komory poskytuje přehled veletrhů, výstav a kongresů v zemi: http://www.camaracuba.cu/en/home/

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Havaně

Ave Kohly 259, entre 41 y 43 Nuevo Vedado La Habana, Cuba

Telefon: (+53) 78833201, 78833467 Fax: (+53) 78833596

E-mail: havana@embassy.mzv.cz, obchodně-ekonomický úsek: commerce_havana@mzv.cz

Facebook: facebook.com/EmbajadaChecaLaHabana

Teritoriální působnost Velvyslanectví ČR v Havaně: Kuba, Bahamy, Dominikánská republika a Haiti.

Informace a mapu s lokalizací ZÚ najdete na www.mzv.cz/havana v kapitole „Jak nás najdete“.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie – 106

Hasiči – 105

Ambulance – 104

Taxi služba – 7555555

Mezinárodní klinika Cira García – 7204 2811-14

Letiště José Martí – informace – 7266 4133

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Prezident Kubánské republiky: https://www.presidencia.gob.cu/es/

Ministerstvo zahraničních věcí: http://www.minrex.gob.cu/

Ministerstvo zahraničního obchodu a investic: http://www.mincex.gob.cu/

Ministerstvo zemědělství: https://www.minag.gob.cu/

Ministerstvo ekonomiky a plánování: http://www.mep.gob.cu/

Ministerstvo průmyslu: http://www.mindus.gob.cu

Ministerstvo komunikací: http://www.mincom.gob.cu/

Ministerstvo dopravy: http://www.mitrans.gob.cu/ 

Ministerstvo kultury: http://www.ministeriodecultura.gob.cu/

Ministerstvo stavebnictví: http://www.micons.gob.cu/

Ministerstvo financí a cen: http://www.mfp.gob.cu

Ministerstvo turismu: https://www.mintur.gob.cu

Ministerstvo školství: http://www.mined.gob.cu/

Centrální banka: http://www.bc.gob.cu/

Kubánská obchodní komora: http://www.camaracuba.cu/en/home/


Noviny a časopisy (oficiální): www.granma.cu, www.cubadebate.cu, www.juventudrebelde.cu, www.somosjovenes.cu, www.juventudtecnica.cu, www.almamater.cu, www.temas.cult.cu, www.cubaliteraria.com  

Rozhlas (veškeré rozhlasové a televizní stanice jsou státní): Radio Habana Cuba – www.radiohc.cu, Radio Progreso – www.radioprogreso.cu, Radio Reloj – www.radioreloj.cu, Notinet del Cubaweb – www.nnc.cubaweb.cu

Informační a propagační agentury: Prensa Latina – www.prensa-latina.cu , www.plenglish.com, Agencia de Información Nacional – www.ain.cu, AIN Camagüey- www.adelante.cu/AIN  

Nezávislé informační zdroje: www.cibercuba.com, www.14ymedio.com, www.cubanet.org, www.cubaencuentro.com, www.diariodecuba.com, www.cafefuerte.com

Pravidelné novinky e-mailem