MZV: Souhrnná teritoriální informace

Kuvajt — základní přehled

Kuvajt je malý, ale vlivný emirát na severovýchodě Arabského poloostrova, sousedící s Irákem a Saúdskou Arábií. Přes svou rozlohu pouhých 17 820 km² patří mezi nejbohatší země světa díky rozsáhlým zásobám ropy. Z původního britského protektorátu se po vyhlášení nezávislosti v roce 1961 stal regionálním finančním a diplomatickým centrem.

Politika a správa

Kuvajt je dědičným emirátem v čele s emírem šejchem Mišálem al-Ahmedem al-Džábirem Ál Sabáhem (od prosince 2023). V porovnání s okolními zeměmi Zálivu měl Kuvajt historicky relativně živou parlamentní tradici — volený parlament měl skutečnou legislativní moc a opakovaně blokoval vládní rozhodnutí. Chronická paralýza mezi parlamentem a vládou vedla v posledních letech k řadě předčasných voleb a pádů vlád. V květnu 2024 emír parlament dočasně (až na 4 roky) rozpustil a pozastavil části ústavy, s cílem prolomit politickou patovou situaci a urychlit realizaci klíčových reforem. Souběžně probíhá revize ústavy. Korunním princem je od června 2024 šejch Sabáh Chálid al-Hamád Ál Sabáh.

Bezpečnostní situace

Od února 2026 je Kuvajt přímo zasažen konfliktem USA–Izrael–Írán. Kuvajtské letiště bylo poškozeno, Hormuzský průliv fakticky uzavřen a íránské drony a rakety opakovaně zasáhly kuvajtské území. Kuvajt se jako hostitel amerických vojenských základen snaží zachovat formálně neutrální pozici, ale jeho geopolitická exponovanost je vysoká. Ministerstva zahraničí řady zemí vydala varování před cestami do Kuvajtu — před případnou cestou doporučujeme ověřit aktuální doporučení českého MZV.

Ekonomika a byznys

Ropné exporty tvoří přibližně 90 % příjmů státního rozpočtu. Po letech politické paralýzy vláda v roce 2025 přijala dlouho odkládaný zákon o veřejném dluhu a zahájila realizaci strategických projektů v rámci vize „Nový Kuvajt 2035″ — přístav Mubárak al-Kabír, severní ekonomická zóna, nový terminál letiště a plánovaná železnice. Státní suverénní fond KIA spravuje aktiva přes 1 bilion USD a řadí se mezi pět největších fondů světa. Byznys v Kuvajtu se tradičně odehrává přes místní partnery z etablovaných obchodnických rodin. Zákon z roku 2024 formálně otevřel trh zahraničním firmám bez nutnosti místního agenta, praxe se však mění pomalu. Perspektivními sektory pro české firmy jsou energetika, stavebnictví, zdravotnictví, obranný průmysl a zemědělské technologie.

Česko-kuvajtské vztahy

V roce 2024 dosáhla česko-kuvajtská obchodní výměna historického maxima přes 2,5 mld. Kč, přičemž český export vzrostl o 54 % — dominují automobily, stavební stroje a elektrická zařízení. Kuvajťané patří mezi důležité turisty v České republice, lákají je zejména české lázně. Přímé letecké spojení Praha–Kuvajt provozuje Jazeera Airways (aktuálně s omezeným provozem v důsledku regionálního konfliktu — ověřte aktuální stav u dopravce).

Cestování a kultura

Kuvajt je moderní, bezpečná a čistá metropole s vyspělou infrastrukturou. Platí zde přísný zákaz alkoholu a dovoz vepřového masa. Dress code je uvolněnější než v Saúdské Arábii, přesto se doporučuje konzervativní oblékání na veřejnosti. Ramadán přináší výrazné omezení otevírací doby a veřejného stravování. Místní kultura klade důraz na osobní vztahy, pohostinnost a respekt — obchodní jednání bývají pomalejší a více ceremoniální než v Evropě. Místní měnou je kuvajtský dinár (KWD), jedna z nejsilnějších měn světa.

Aktuální situace (červen 2026)

Kuvajt prochází bezprecedentní krizí v důsledku íránsko-amerického konfliktu. Ropný vývoz je fakticky zastaven, ekonomika se propadá, letiště funguje v omezeném provozu. Přes tyto otřesy zůstává země finančně silná díky aktivům KIA a nízkému veřejnému dluhu. Výhled závisí na délce konfliktu a obnovení průchodnosti Hormuzského průlivu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Kuvajt (301.11 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Stát Kuvajt je dědičným emirátem kombinujícím prvky absolutistické a konstituční monarchie, který získal nezávislost na Velké Británii v roce 1961. Moc se soustřeďuje v rukou emíra, který je vždy vybírán z vládnoucího rodu Ál Sabáh. Kuvajtského emíra šejcha Naváfa al-Ahmeda al-Džábira Ál Sabáha, který stál v čele země od 30. 9. 2020 do 16. 12. 2023, po jeho smrti nahradil bývalý korunní princ Mišál al-Ahmed al-Džábir Ál Sabáh. Emír má výkonnou moc, kterou formálně vykonává prostřednictvím vládního kabinetu. V čele kabinetu stojí jmenovaný předseda vlády, kterého vybírá emír. Emír má dále pravomoc rozpustit parlament, vyhlašuje volby do parlamentu, má právo navrhovat, připravovat a ratifikovat zákony, jmenuje soudce, potvrzuje rozsudky a je vrchním velitelem ozbrojených sil.  Kuvajtským parlamentem je Národní shromáždění, které má 50 volených členů a 15 jmenovaných členů vládního kabinetu. Shromáždění je voleno na základě přímé volby, klasické politické strany jsou v zemi nicméně zakázány. Ústava přijatá v listopadu roku 1962 zaručuje základní svobody a prohlašuje Kuvajt za islámskou zemi, ve které je zdrojem zákonodárství Korán a islámský zákon (šaría). Kromě islámských právních principů se však legislativa země rovněž opírá o některé prvky britského Common Law a francouzského občanského práva.

Dlouho trvající napětí mezi vládou a parlamentem v posledních letech opakovaně vyústilo v demisi jednotlivých ministrů či celých vlád nebo v rozpuštění parlamentu. Parlament často populisticky blokoval významná opatření a strategické kroky nezbytné pro udržitelný rozvoj země. Z pohledu národního hospodářství tak docházelo k nežádoucím prodlevám v realizaci klíčových reforem a projektů, které země potřebuje pro svoji modernizaci a další hospodářský rozvoj. Po několika letech patové situace a neustálých sporů mezi parlamentem a vládou, opakujícími se volbami ve stále častější frekvenci, se emír rozhodl využít své pravomoci a parlament, který byl zvolen v dubnu ve staronovém složení, 10. května 2024 až na 4 roky rozpustil. Současně pozastavil na dobu do 4 let platnost těch článků ústavy, které se týkají fungování parlamentu a byl ustanoven zvláštní výbor za účelem revize ústavy. 12. května 2024 následovalo ustanovení nové vlády. Kabinet sestává z premiéra šejcha Ahmeda Abdulláha al-Ahmada Ál Sabáha a 20 ministrů, včetně těch státních. 1. června 2024 emír jmenoval korunního prince, šejcha Sabáha Chálida Al-Hamáda Ál Sabáha. Podle kuvajtské ústavy musí emír a korunní princ pocházet z rodu šejcha Mubáraka al-Kabíra, který vládl Kuvajtu v letech 1896 až 1915. Podle ústavy musí být nový korunní princ schválen Národním shromážděním (parlamentem), ale vzhledem k rozpuštění parlamentu nebude emír souhlas potřebovat. Emír však požádal předsedu vlády, aby rozhodnutí předal Radě ministrů za účelem přijetí nezbytných ústavních opatření.

1.2. Zahraniční politika země

Kuvajt je malý stát nacházející se v geopoliticky neklidném regionu Blízkého východu. Jeho geografická poloha v severní části Zálivu je strategicky výhodná z pohledu logistiky a obchodu. Kuvajt musel historicky svoji nezávislost vůči rozlohou i geopoliticky větším sousedům několikrát obhájit. Bezpečnost Kuvajtu zaručují Spojené státy americké, jejichž vojenské jednotky jsou v zemi trvale rozmístěné od osvobození země od irácké armády v roce 1991. Přetrvávající napětí v regionu Zálivu ovlivňuje i zahraniční politiku Kuvajtu, který se snaží udržovat dobré vztahy se všemi sousedy a nebýt součástí koalic či projektů namířených proti konkrétním státům v Zálivu. V minulosti vystupoval Kuvajt aktivně v roli mediátora mezi Katarem na jedné straně a aliancí arabských zemí podílejících se na embargu vůči této zemi na straně druhé. Po nástupu emíra Naváfa al-Ahmeda al-Džábira as-Sabáha do funkce však zprostředkovatelské úsilí Kuvajtu opadlo. Nový emír, šejch Mišál, má ambici vrátit Kuvajt na pozici lídra států GCC a regionu Blízkého východu. 

Vztah s Washingtonem jakožto hlavním garantem kuvajtské bezpečnosti zůstane pro emirát i nadále klíčový. Dlouhodobě dobré jsou i vztahy s EU, která je vnímána velmi pozitivně, zejména jako hospodářský partner. EU je vnímána pozitivně také díky její podpoře Kuvajtu během íránských útoků na zemi v rámci širšího USA-izraelsko-íránského konfliktu. Země se stále více zapojuje do koordinované politiky zemí GCC v různých oblastech a hledá svůj vzor v reformní Saúdské Arábii. Kuvajt je jedním z hlavních poskytovatelů humanitární pomoci, zejména Palestině a jiným arabským zemím. Došlo k obrovskému obratu v politice vůči Palestině, která se těší bezvýhradné podpoře ze strany Kuvajtu. Kuvajt neplánuje otevřených politických styků s Izraelem dokud nebude splněna podmínka dvoustátního řešení v hranicích z roku 1967. 

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel Kuvajtu meziročně vzrostl o 5 % a v roce 2025 dosáhl 5,23 miliónů. Z toho 1,56 mil. jsou kuvajtští státní příslušníci (Kuvajťané), jejichž počet meziročně klesl na 29,85 %, zatímco počet cizích státních příslušníků vzrostl o 7,3 % na 3,67 miliónů a tvoří tak 71,5 % celkové populace Kuvajtu. Nejpočetnější komunitu představují občané Indie (1,059 mil.), druhou největší skupinou jsou Egypťané (667 tisíc). Probíhající vlna odebírání občanství, která započala v srpnu 2024 na základě novely zákona o státním občanství (dekret č. 116/2024), zasáhla do srpna 2025 přibližně 50 000 osob — převážně žen, které získaly občanství sňatkem s Kuvajťanem. Různé odhady hovoří až o 200 000 dotčených. Původní počet bidúnů (osoby bez státního občanství) se odhadoval na přibližně 120 000; v důsledku probíhající kampaně jejich počet výrazně narůstá.

Rozloha Státu Kuvajt zaujímá 17 820 km². Hustota obyvatelstva je vysoká, přibližně 242 obyvatel na kilometr čtvereční. Země je vzhledem k malé rozloze převážně urbanizovaná, 100 % obyvatelstva žije ve městech. Kuvajt má relativně mladou populaci, průměrný věk (medián) je 34,8 let.

V procentuálním vyjádření populaci žijící v Kuvajtu tvoří Kuvajťané (30 %), ostatní Arabové (Egypťané, Libanonci, Jordánci, Palestinci a další, přibližně 27 %), Asiaté (Indové, Pákistánci, Bangladéšané, Filipínci a další, přibližně 40 %) a ostatní obyvatelstvo zejména z Afriky, Evropy a USA (3 %). Celková pracovní síla v Kuvajtu dosáhla 3,21 miliónů, z toho přibližně 86 % tvoří cizinci. Většina Kuvajťanů pracuje ve státním sektoru — Kuvajťané tvoří přibližně 75 % veřejného sektoru, avšak v soukromém sektoru jejich zastoupení nepřesahuje 4 %. Kuvajtské obyvatelstvo vyznává především islám sunitského směru (70 %) a islám šíitského směru (30 %). Cizinci jsou převážně muslimové sunitského směru, křesťané a hinduisté.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Zejména vlivem dobrovolně přijatých omezení těžby ze strany zemí OPEC+ kuvajtské hospodářství ztratilo na dynamice — v roce 2024 ekonomika poklesla o 2,7 %. V roce 2025 se ekonomika vrátila k růstu o 2,6 % a v roce 2026 MMF projektuje růst 3,8 %, tažený rušením limitů OPEC+ a solidním výkonem neropného sektoru. Výhled pro rok 2026 je však výrazně komplikován probíhajícím konfliktem USA–Izrael–Írán a uzavřením Hormuzského průlivu od března 2026, které výrazně omezuje kuvajtský ropný vývoz. HDP na obyvatele v PPP dosahuje přibližně 51 000 USD v roce 2025 dle MMF, původně uváděná hodnota 82 tis. USD byla výrazně nadhodnocena. Nižší ceny ropy vytvářejí tlak na veřejné finance. Fiskální deficit vzroste na 8,7 % HDP v roce 2025/26 a 9,4 % HDP v roce 2026/27. Přijetí dlouho odkládaného dluhového zákona umožní vnější financování a zajistí dodatečné zdroje ke krytí deficitů a posílení investic. Export ropných produktů zůstane hlavním zdrojem příjmů do státní kasy. Aktiva suverénního fondu KIA dosáhla 601 % HDP v roce 2025, nikoliv původně uváděných 600 % — odhad zůstává přibližně správný. Veřejný dluh vzroste z přibližně 13 % HDP koncem roku 2025 na 24 % HDP do roku 2028 — původně uváděných 10 % HDP bylo výrazně podhodnoceno. Inflace se udrží na 2,3 % v roce 2025 a poklesne na 2,1 % v roce 2026, tedy výrazně pod hranicí 3 %. Rizikem zůstávají importované hrozby vlivem obchodní politiky USA a zejména geopolitická nestabilita v regionu. Základní bankovní sazba byla v průběhu roku 2025 třikrát snížena na 3,50 % s cílem podpořit ekonomický růst. Míra nezaměstnanosti zůstane nízká, pod 3 %.

Průmysl představuje páteř kuvajtské ekonomiky. Dominantním sektorem je petrochemický průmysl a v menší míře stavebnictví a ocelářský průmysl. Export ropných produktů představuje zhruba 90 % vývozů, hlavní exportní destinací jsou asijské trhy — zejména Čína, Jižní Korea, Indie a Japonsko. Většina ostatních produktů a zboží se naopak dováží. Služby v Kuvajtu zajišťují převážně zahraniční pracovníci. Kuvajt má rozvinutý finanční a bankovní sektor, v němž ve vedoucích pozicích působí především Kuvajťané. Kuvajtský investiční úřad (KIA) patří mezi nejbohatší státní suverénní fondy světa a je zároveň nejstarším státním fondem svého druhu, založeným v roce 1953. Je zdrojem fiskálních příjmů a nástrojem zajištění budoucích generací v období po ropě. Kuvajt má portfoliové i další investice diverzifikované po celém světě; v Evropě je spravuje Kuwait Investment Office v Londýně. Podíl zemědělství v kuvajtské ekonomice je marginální, přesto je ve světle politiky posilování potravinové soběstačnosti podporováno. V současné době se přibližně 96 % potravin do Kuvajtu dováží.

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Kuvajtská ekonomika je dominantně závislá na exportu ropy (90 % příjmů státního rozpočtu). Rozpočet 2025/26 počítá s deficitem 6,3 miliardy dinárů při ceně ropy 68 USD/barel, přičemž hranice vyrovnaného rozpočtu je 90,5 USD/barel. Rozpočet 2026/27 předpokládá deficit 9,8 miliardy dinárů při 57 USD/barel.

Rozpočtový výhled výrazně zhoršuje konflikt USA–Izrael–Írán. Od března 2026 je Hormuzský průliv (20–27 % světového obchodu s ropou) fakticky uzavřen, Írán útočí na lodě i ropnou infrastrukturu v regionu včetně Kuvajtu. Přestože ceny ropy přechodně vzrostly přes 100 USD/barel, neschopnost exportovat ropu průlivem přeměňuje cenový vzestup na reálný výpadek příjmů a ohrožuje financování projektů národní vize 2035.

KIA (Kuvajtský investiční úřad), pátý největší suverénní fond světa s aktivy 1,03 bilionu USD, spravuje Fond budoucích generací (příjemce 15 % ročních ropných příjmů) i Všeobecný rezervní fond sloužící ke krytí deficitů.

Po dekádě politické blokády byl přijat zákon o veřejném dluhu (až 98 miliard USD). Hrubý vládní dluh vzroste z 13 % HDP (2025) na 24 % HDP (2028) — stále výrazně pod světovým průměrem. DPH zavedena není; od ledna 2025 platí 15% minimální daň pro velké nadnárodní korporace dle OECD.

Centrální banka snížila v roce 2025 diskontní sazbu na 3,50 %. Inflace by měla v roce 2026 klesnout na 2,1 % a přebytek běžného účtu na 19,6 % HDP.

2.3. Bankovní systém

Sektor bankovnictví je velmi rozvinutý a relativně otevřený. Kuvajt je jedním z center finančnictví a investičního bankovnictví v oblasti Zálivu. Monetární politiku a dohled nad bankovním sektorem vykonává Central Bank of Kuwait (CBK). V jejím čele stojí guvernér Basel A. Al-Haroon, který funkci zastává od dubna 2022. Kuvajtský dinár je vázán na koš měn s dominantním zastoupením amerického dolaru. V průběhu roku 2025 CBK třikrát snížila diskontní sazbu, naposledy v prosinci 2025 na 3,50 %, s cílem podpořit hospodářský růst.

Mezi nejvýznamnější banky patří National Bank of Kuwait (NBK), Kuwait Finance House (KFH), Burgan Bank, Gulf Bank a Commercial Bank of Kuwait. NBK drží více než 30% tržní podíl aktiv a je lídrem v oblasti trade finance. Banky nabízejí široké portfolio služeb včetně retailového, firemního a investičního bankovnictví, správy aktiv a islámského bankovnictví. NBK nabízí zahraničním exportérům veškeré běžné typy akreditivů i bankovní záruky.

Pozoruhodným rysem sektoru je dynamický rozvoj islámského bankovnictví, které tvoří přibližně 50 % celkových aktiv bankovního sektoru. KFH je po fúzi s Ahli United Bank druhou největší islámskou bankou světa. V dubnu 2025 Warba Bank získala 32,75% podíl v Gulf Bank za 1,6 miliardy USD. Islámské bankovnictví pracuje bez fixních úrokových sazeb — úvěry jsou vedeny jako spoluúčast na podnikatelských záměrech. Klientem islámských bank může být i nemuslimský subjekt. Bankovní sektor zrychluje digitální transformaci, rozvíjejí se digitální islámské platformy jako Tam (KFH) a Nomo (Boubyan).

2.4. Daňový systém

Kuvajtský daňový systém je specifický tím, že v zemi neexistuje většina daní běžných v jiných zemích — konkrétně daň z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty, daň dědická, daň z nemovitostí ani spotřební daň.

Tradiční daň ze zisku ve výši 15 % se vztahuje pouze na zahraniční právnické osoby působící v Kuvajtu — ať přímo, prostřednictvím agenta nebo podílem v kuvajtské společnosti. Na kuvajtské společnosti plně vlastněné Kuvajťany či příslušníky GCC se daň ze zisku nevztahuje. Stejnou 15% sazbou jsou daněny zisky zahraničních korporací z dividend, franšíz, licenčních a patentových poplatků a poplatků za ochranné známky v Kuvajtu. Výjimky platí pro zahraniční subjekty působící dle zákona o přímých zahraničních investicích (č. 116/2013), zákona o PPP a pro subjekty v zónách volného obchodu — ty jsou od daně ze zisku osvobozeny až na 10 let.

Nejvýznamnější novinkou je zavedení tzv. Domestic Minimum Top-Up Tax (DMTT) s účinností od 1. 1. 2025. Zákon č. 157/2024 zavedl 15% minimální dorovnávací daň pro nadnárodní skupiny působící v Kuvajtu s celosvětovými konsolidovanými příjmy přesahujícími 750 milionů EUR. Tento krok představuje implementaci OECD Pillar Two a je prvním zásadním rozšířením kuvajtského daňového systému za poslední desetiletí.

Co se týče zahraničního vlastnictví, obecné pravidlo omezující podíl zahraničního partnera na 49 % nadále platí. Výjimky jsou aplikovány pro společnosti kotované na burze, subjekty vlastněné příslušníky GCC a společnosti, kterým KDIPA schválila 100% zahraniční vlastnictví.

Zavedení DPH zůstává odloženo bez jasného termínu. Vládní čtyřletý plán DPH nezahrnuje; jako alternativa se diskutuje selektivní spotřební daň na tabák, slazené nápoje, energetické nápoje a luxusní zboží v sazbách 10 % a 25 %. MMF a ratingové agentury zavedení DPH doporučují, avšak rozhodnutí zůstává politicky citlivé.

Blíže na https://dits.deloitte.com/#TaxGuides

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Kuvajt, vzhledem ke své struktuře hospodářství, většinu zpracovaného zboží a potravin dováží. Je otevřen dovozům z celého světa, nejvíce dováží z Asie, dalších arabských zemí, z USA a z EU.

Obchodní vztahy s ČR

V roce 2024 dosáhla česko-kuvajtská obchodní výměna historicky nejvyšší hodnoty 2,52 mld. Kč. Český export do Kuvajtu meziročně vzrostl o 54 % na rekordních 2,48 mld. Kč, přičemž dovoz z Kuvajtu zůstal na obdobné hodnotě jako v roce 2023 (0,04 mld. Kč). V roce 2025 česko-kuvajtská obchodní výměna mírně poklesla na 2,29 mld. Kč, přičemž export z ČR dosáhl 2,25 mld. Kč a dovoz z Kuvajtu 0,04 mld. Kč. Přebytek salda obchodní bilance ve prospěch ČR v roce 2025 dosáhl 2,21 mld. Kč.

Dovozům z ČR dominují automobily s přibližně 57,8 % podílem, dále neelektrické stroje a motory, zařízení k automatickému zpracování dat, čokoláda a potravinářské přípravky a stavební stroje. Kuvajt do ČR vyváží zejména polymery etylénu v prvotní formě, papír a lepenku, železo surové a feroslitiny a předměty z plastických hmot.

Obchodní vztahy s EU

Mezi hlavní importéry z EU se řadí Německo, Itálie, Francie, Velká Británie a Polsko. Kuvajt nejvíce dováží výrobky z automobilového průmyslu, stroje, farmaceutické produkty, elektroniku a zdravotnické pomůcky.

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Nejvýznamnějšími obchodními partnery mimo EU jsou Čína, Spojené arabské emiráty, USA, Saúdská Arábie, Japonsko, Katar a Indie. Z pohledu kuvajtských vývozů dominují Indie, SAE a Saúdská Arábie, z pohledu dovozů Čína, SAE a USA.

3.2. Přímé zahraniční investice

Vytvoření vhodného podnikatelského prostředí s aspektem na růst soukromého sektoru a zahraničních investic patří mezi klíčové cíle kuvajtské strategie New Kuwait Vision 2035. Lákáním přímých zahraničních investic do země se zabývá agentura KDIPA (Kuwait Direct Investment Promotion Authority). Kuvajtské investiční prostředí umožňuje v jistých specifických případech podpořit až 100 % vlastnictví a poskytuje investiční pobídky. Zákon č. 116 z roku 2013 o podpoře přímých zahraničních investic specifikuje podporované hospodářské sektory pro vstup zahraničních investorů, kritéria která musí splnit, státní podporu pro příliv PZI do země. S výhradou schválení povoluje tento zákon  až 100% zahraniční vlastnictví v následujících odvětvích: infrastruktura (vodní zdroje, energetika, čištění odpadních vod a komunikace); pojišťovnictví; vývoj informačních technologií a softwaru; zdravotnická zařízení a léčiva; letecká, pozemní a námořní přeprava; cestovní ruch, hoteliérství; bytové projekty a rozvoj měst; a řízení investic. Zákonem byla zřízena agentura KDIPA, aby získala investiční návrhy, vyhodnotila jejich potenciál a pomohla zahraničním investorům s licencováním. Vláda zamýšlí poskytnutím většího přístupu zahraničním společnostem na kuvajtský trh podpořit investice do iniciativy Northern Gateway / Five Islands a dalších projektů, které tvoří páteř rozvojového plánu Kuvajtu. Reálné příležitosti PZI pro české subjekty jsou však značně omezené, větší perspektiva se jeví v opačném směru, spíše ve formě portfoliových investic prostřednictvím jednoho z nejbohatších státních suverénních fondů světa – Kuvajtské investiční agentury. 

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Obchodní vztahy mezi Kuvajtem a EU je zapotřebí vnímat v rámci spolupráce EU a GCC, která se rozvíjí od roku 1988. Dohodu o volném obchodu (FTA) se dlouhodobě uzavřít nepodařilo. V říjnu 2024 se v Bruselu uskutečnil historicky první summit EU–GCC, který potvrdil záměr prohloubit strategické partnerství. V červenci 2025 EU schválila mandát k zahájení jednání o bilaterálních Strategických dohodách o partnerství (SPA) se všemi šesti zeměmi GCC včetně Kuvajtu. Paralelně EU v dubnu 2025 zahájila bilaterální jednání o FTA se SAE — první dvoustranné jednání s členem GCC — což může posloužit jako model pro další země GCC. Od roku 2017 probíhá institucionalizovaný obchodní a investiční dialog EU–GCC. Kuvajt byl první zemí GCC, která v roce 2016 podepsala dohodu o spolupráci s ESVČ jako platformu pro politické konzultace v oblasti energetiky, bezpečnosti a hospodářské spolupráce.

Smlouvy s ČR

Nejvýznamnějšími uzavřenými dohodami jsou dohoda o zamezení dvojímu zdanění a dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic. Aktuální zůstává sjednání dohody o hospodářské a technické spolupráci ČR–Kuvajt, jejíž návrh byl na expertní úrovni oboustranně odsouhlasen a k podpisu má dojít při nejbližší příležitosti. Prioritními oblastmi jsou energetika, obranný sektor, dopravní a automobilový průmysl a zdravotnické přístroje. Návrh počítá s vytvořením smíšeného hospodářského výboru pod vedením zástupců MPO ČR a kuvajtského ministerstva financí.

3.4. Rozvojová spolupráce

Kuvajt je zemí s vysokým příjmem na obyvatele a není příjemcem rozvojové pomoci. V roce 2024 poskytl rozvojovou pomoc ve výši 1 miliardy USD (0,53 % HNP), což představuje meziroční nárůst o 130,9 % oproti roku 2023. Rozvojová pomoc je poskytována prostřednictvím Kuvajtského fondu pro arabský ekonomický rozvoj (KFAED), který byl v roce 1961 prvním rozvojovým fondem na Blízkém východě. KFAED poskytuje půjčky za výhodných platebních podmínek a technickou asistenci rozvojovým zemím — zejména arabským a muslimským, ale i africkým, asijským a latinskoamerickým. Prostředky jsou alokovány především do oblastí dopravní, vodohospodářské, energetické a zemědělské infrastruktury. Výběrových řízení na realizaci projektů se mohou zúčastnit i české firmy přímo v zemi realizace a v souladu s místními pravidly.

V květnu 2024 Kuvajt hostil mezinárodní dárcovskou konferenci pro Gazu (IICO/OCHA), na níž bylo přislíbeno přes 2 miliardy USD pomoci na léta 2024–2025, čímž potvrdil svou roli regionálního humanitárního donora budovanou mimo jiné třemi dárcovskými konferencemi k Sýrii.

Kuvajt financuje rozvojové projekty v arabském světě rovněž prostřednictvím Arabského fondu pro hospodářský a sociální rozvoj (AFESD), sídlícího v Kuvajtu. Prioritou je financování propojení energetických sítí, dopravy a komunikací a projektů sociálního rozvoje zahrnujících zdravotnictví, školství, pitnou vodu a snižování chudoby. V roce 2024 AFESD posílil spolupráci s IFC (World Bank Group) prostřednictvím Master Cooperation Agreement. AFESD se rovněž pravidelně účastní Arab-DAC dialogů OECD, přičemž klíčovým tématem je rekonstrukce Palestiny.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Energetika

Kuvajt plánuje modernizaci a výstavbu nových elektráren a posílení kapacity o 14 000 MW s aspektem na udržitelnost a energetické úspory. Čeští dodavatelé by se mohli uplatnit v subdodávkách při modernizaci konvenčních elektráren i v oblasti OZE. Cílem země je zvýšit podíl OZE na 30 % do roku 2030 (strategie aktualizována v roce 2024, původní cíl byl 15 %) a na 50 % do roku 2050; analytici Rystad Energy nicméně odhadují reálně dosažitelných 7 % v roce 2030 a 15 % v roce 2035. Největším projektem je komplex Shagaya / Al Dibdibah: fáze III zahrnuje zónu 1 o kapacitě 1 100 MW (výsledek výběrového řízení očekáván v červnu 2026) a zónu 2 o kapacitě 500 MW (výběrové řízení prodlouženo do dubna 2026). Příležitosti jsou v dodávkách kabelů, rozvaděčů, transformátorů a smart technologií. Ve velkých tendrech vítězí nadnárodní korporace z USA, Koreje, Japonska, Evropy či Číny; české firmy mají šance v subdodávkách a energetických úsporách.

▶ Stavebnictví

V zemi pokračuje realizace velkých stavebních projektů – administrativní a rezidenční výškové budovy, smart cities, severní ekonomická zóna, rozvoj ostrovů Failaka a Bubiyan, dokončení přístavu Mubarak Al Kabeer a nového mezinárodního letiště, příprava železnice. Pro české exportéry jsou příležitosti v dodávkách smart technologií (BMS, IoT), zabezpečovacích zařízení, klimatizačních jednotek, čističek vzduchu, generátorů a energeticky úsporných technologií. Ve výstavbě je kladen důraz na inovace, monitoring spotřeby energií, recyklaci, zelené technologie a certifikace LEED nebo GSAS. Potenciál je v infrastrukturních sítích budov se chytrými řešeními a v digitalizaci veřejné dopravy.

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Česko má v zemi vybudované dobré jméno, avšak vládní podpora a budování důvěry hrají prim; konkurence je silná a trh do velké míry uzavřený. Čeští exportéři mají potenciál v dodávkách munice, obrněné techniky, dílů, ošacení, CBRN pomůcek, dronů, radarových a EW systémů, kybernetiky i sportovních a loveckých zbraní. Vítána jsou komplexní řešení včetně zaškolení uživatele a servisu. Klíčovými partnery jsou Ministerstvo obrany, Kuvajtská národní garda (KNG) a Ministerstvo vnitra.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Země investuje do rozšiřování kapacit a kvality státních i soukromých nemocnic. Uplatnit se mohou dodavatelé zdravotnické techniky, materiálů, léků a kosmetiky. Klíčová je kvalita – nelze cenově konkurovat čínské produkci ani zavedeným západním značkám (USA, Francie, VB). Niku otevírají výpadky dodávek farmaceutik z důvodu narušených dodavatelských řetězců. Rostoucím segmentem je péče v oblasti „beauty“ – kosmetika, neinvazivní i invazivní zákroky, výživové doplňky a přípravky pro fitness a beauty salony.

▶ Zemědělství a potravinářství

Zemědělství přispívá k HDP méně než 0,5 %; Kuvajt dováží cca 96 % potravin a usiluje o posílení potravinové bezpečnosti a lokální produkce. Příležitosti jsou v dodávkách inovativních zemědělských technologií, embryí, krmných směsí, trvanlivých potravin, vybrané zeleniny, ovoce, cukrovinek, sušených mléčných výrobků, tvrdých sýrů a potravinových doplňků. Nutné je splnit požadavky na certifikaci, přepravu a v případě masa certifikaci „halal“. Perspektivní je i smart agriculture (hydroponické a akvaponické zemědělství).

▶ Voda a životní prostředí

Kuvajt nedisponuje přírodními zdroji pitné vody a řeší její nedostatek odsolováním. Je jedním z největších producentů CO2 na světě se závazkem snížit emise o 7,4 % do roku 2035 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060. Nutná je rovněž sanace ekologické zátěže z irácké invaze. České firmy mohou nabídnout technologie v oblasti recyklace, sanace půdy, získávání pitné vody a čištění odpadních vod.

▶ Těžební a ropné technologie

Kuvajt bude i nadále poptávat technologie pro modernizaci těžební, rafinérské a distribuční infrastruktury. České firmy se mohou uplatnit subdodávkami ventilů, pump, kompresorů, měřicí a řídící techniky a dalších technologií.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Perspektivní je spolupráce s KISR nebo KFAS, který poskytuje granty v prioritních oblastech: zdravotnictví, vzdělávání, energetika, životní prostředí, vodní zdroje, potravinová bezpečnost a digitální transformace. 

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Následující odstavce nabízejí základní orientaci v neformálních pravidlech a zvyklostech, které se vztahují k vedení obchodního jednání v Kuvajtu. Netřeba zdůrazňovat, že tyto normy se v mnohém odlišují od toho, na co jsme zvyklí v Česku. Klíčem k úspěchu v teritoriu je nepochybně nalezení kvalitního a důvěryhodného obchodního zástupce či partnera, který bude hrát hlavní roli při překonávání mnohých komplikací daných značnou kulturní, mentální a jazykovou odlišností místního prostředí. Při jednání s místními obchodními zástupci, partnery, zadavateli projektů či klienty a při udování osobního vztahu s nimi mohou být užitečné následující základní poučky.

4.2. Oslovení

Kontaktování firem či úřadů v Kuvajtu „na dálku“, například e-mailem, či telefonicky, bez předchozí osobní známosti, nefunguje. Pro prvotní kontakt je ideální navštívit teritorium osobně, dobře funguje navazování kontaktů např. v rámci návštěvy veletrhu, výstavy, či konference. Samozřejmě výhodné je osobní doporučení prostřednictvím již etablovaných firem, obchodníků či prostředníků. Pomoci s navázáním prvotního kontaktu může i zastupitelský úřad, který prostřednictvím obchodně-ekonomického diplomata může předat kontakt, domluvit schůzku, atd.

4.3. Obchodní schůzka

První jednání mezi potenciálními partnery se obvykle koná v Kuvajtu, standardně v kanceláři místního partnera. Po domluvě s obchodně-ekonomickým diplomatem je případně možné uspořádat jednání v prostorách zastupitelského úřadu. Další schůzky a jednání lze absolvovat již i méně formálně, např. v restauraci či kavárně. Je zcela běžné, že kuvajtský partner např. po jednání v kanceláři pozve zahraničního hosta na oběd, který poté i uhradí. Je dobré mít na paměti, že v Kuvajtu se v restauracích, ani v hotelech, nepodává alkohol. Ten nepatří ani k obchodnímu jednání. Vzhledem k muslimskému charakteru země v Kuvajtu panuje striktní zákaz výroby, dovozu, prodeje a konzumace alkoholu na veřejnosti. Alkohol není možné dovézt ani při osobní návštěvě země (např. jako dar) a pokus o jeho dovoz může vést k zamítnutí vstupu do země. Dary při prvním jednání vyžadovány nejsou, přesto malá pozornost vždy potěší. V případě dobrých vyhlídek a vážného zájmu o spolupráci většinou po návštěvě českého obchodníka v Kuvajtu dojde na návštěvu kuvajtského partnera v ČR.

Je zapotřebí počítat s tím, že prvotní návštěva teritoria k úspěšnému završení obchodu zpravidla stačit nebude. Ve většině případů bude zapotřebí teritorium navštěvovat opakovaně, a to poměrně často. V závislosti na velikosti, složitosti a typu obchodu mohou od prvního jednání až do proplacení kontraktu uplynout dlouhé měsíce, případně roky. V Kuvajtu se obchody dělají „mezi přáteli“ – navázání osobního vztahu s obchodním zástupcem/partnerem se očekává. Na prvním „seznamovacím“ jednání tak může být kromě vlastního obchodního jednání věnován poměrně velký prostor soukromému životu, včetně dotazů na věk, rodinný status, děti, osobní zájmy a koníčky, náboženskou orientaci atd. Od západních obchodních zástupců se očekává formálnější úbor (oblek/kravata) v případě jednání na veřejných institucích (ministerstva, státní korporace, atd.), méně formální (sako/košile/rozhalenka) v případě B2B jednání. Vizitky jsou poměrně rozšířené, zejména zástupci místních veřejných institucí je však často nemají.

Vzhledem k místnímu přístupu k času by neměl zarazit pozdní příchod místního partnera na jednání. Půlhodinové zpoždění není považováno za nezdvořilé, v případě že se opozdilec za pozdní příchod alespoň formálně omluví. Od západních návštěvníků se však očekává dochvilnost. Běžné je domlouvání schůzek a jednání operativně, i v řádu dnů, či dokonce pouhých hodin před jednáním. Zrušení domluvené schůzky i na poslední chvíli není považováno za neslušné – očekává se, že partner omluvu přijme s klidem, projeví porozumění a bude schopen se operativně domluvit na náhradním termínu.

Návštěvník Kuvajtu by se neměl nechat překvapit i opakovaným přerušováním jednání, např. vyřizováním telefonátů či krátkými rozhovory kuvajtského partnera např. s kolegy, kteří budou volně vstupovat do kanceláře v průběhu jednání. Takové chování je v místním prostředí zcela běžné a není považováno za nezdvořilé. Co se týče projevů emocí v průběhu jednání – samozřejmě to do značné míry závisí na individuálním naturelu dotyčného, avšak v zásadě platí, že sebeovládání a mírnění přílišných projevů emocí při obchodním jednání či na veřejnosti je považováno za ctnost. Vzhledem k dominantnímu postavení mužů v rámci převážně patriarchální kuvajtské společnosti nalezneme v čele velkých společností, na vysokých manažerských postech a v technických profesích převážně muže, kteří povedou většinu obchodních jednání v Kuvajtu. Ženy vedoucí jednání za západní firmy díky tomu mohou mít ztíženou situaci, a to i v případě, že jim kuvajtští muži projeví sympatie. Ideální je tak do Kuvajtu vysílat jednací týmy vedené muži – přítomnost ženy v týmu však není problém. Je třeba ale říci, že sílí trend obsazování vysokých pozic ženami, stále to však není 50/50.

Zejména při opakované návštěvě teritoria a úspěšně postupující spolupráci je poměrně běžné pozvání zahraničního firemního zástupce do domu místního partnera. Pokud se bude jednat o Kuvajťana, půjde zřejmě o vymezený prostor v domě, který je určen k posezení mužů (tzv. diwaniya), oddělený od zbytku domu, kde se pohybují ženy (manželka/y, dcera/y). Oblíbené jsou rovněž pozvání na obědy a večeře do restaurací, či do rozšířených čajoven a kuřáren (vodní dýmka). V případě přátelštějšího vztahu může následovat například i pozvání k projížďce lodí po moři spojené s rybařením, či návštěvě víkendového domku u moře spojené například se společenským podnikem.

4.4. Komunikace

V arabském prostředí je většinou preferována přátelská a neformální komunikace. Po seznámení se běžně oslovuje křestním jménem s oslovením „Mr.“ (např. Mr. Abdullah, Mr. Faisal, Ms. Noura, Mme Samira), případně méně formálně pouze křestním jménem. Oslovování příjmením je pro místní nezvyklé. Avšak je zdvořilé oslovovat obchodní partnery dosaženými tituly (např. doktorským, inženýrským) nebo vojenskou hodností (General, Colonel, atp.). V případě ministrů a náměstků, velvyslanců či dalších nejvýše postavených přestavitelů veřejných instutucí používat při oslovení „Excellency“, v případě emíra, korunního prince a předsedy vlády „Highness“. 

Většina místních obchodníků či vyšších firemních manažerů a zástupců ovládá velmi solidní angličtinu, tudíž není nezbytné brát na jednání tlumočníka se znalostí arabštiny. Avšak zejména u starší generace ojediněle dochází k případům, kdy je tlumočník nezbytný. Je proto lepší předem ověřit, zda bude angličtina jednacím jazykem. K vhodným tématům rozhovoru, kterými je možné vyplnit prostoje v samotném obchodním jednání, patří například počasí, (pozitivní) první dojmy z Kuvajtu, (vhodné) dotazy na zemi, její kulturu a společnost atd. Naopak v žádném případně nedoporučujeme kritiku, vést konverzace na citlivá témata související s politikou či islámem s osobami, které dobře neznáme. Dalším citlivým tématem může být pro některé místní alkohol.

Po navázání osobního kontaktu lze ke komunikaci využít všechny běžně používané formy, včetně e-mailu, telefonátu, apod., jednoznačně nejrozšířenější forma komunikace v zemi je však v současnosti prostřednictvím mobilní aplikace WhatsApp, a to překvapivě i v obchodním či úředním styku.

4.5. Doporučení

Respektujte místní zvyklosti a pravidla související s kulturou a náboženstvím Kuvajtu – znalostí a ohleduplností si získáte respekt místních. Čas v Kuvajtu plyne pomaleji a pracovní tempo je volnější – prioritu mají rodinné aktivity a velký prostor je věnován scházení se s přáteli, často u příležitosti velkorysých pokrmů, jejichž konzumaci je věnován značný prostor. Naučte se pracovat s přístupem místních k času a připravte se na to, že od vás může být naopak očekáván „západní“ přístup k času, tzn. dochvilnost.

4.6. Státní svátky

Kuvajt má množství pohyblivých svátků, jejichž přesné stanovení je v některých případech určeno teprve několik dnů předem muslimskými institucemi. Nejvýznamnějším pohyblivým svátkem trvajícím cca 1 měsíc, s omezenou pracovní dobou a výkonností v důsledku půstu od východu slunce do jeho západu, je Ramadán. V době Ramadánu je třeba respektovat místní zvyklosti, na veřejnosti nekonzumovat jídlo, nepít a nežvýkat (trestem je vysoká pokuta/vězení). Většina restaurací a kulturních památek je obvykle v tomto období uzavřena. Při plánování obchodní cesty do Kuvajtu je vhodné brát tuto skutečnost v úvahu a raději přicestovat mimo tento svátek. 

Po Ramadánu následuje Eid al-Fitr a další zpravidla minimálně třídenní oslavy. Za dalších 60 dnů následuje Eid al-Adha. Důležité je také vědět, že Kuvajt je muslimskou zemí, kde se neslaví křesťanské svátky. K nejvýznamnějším pevným svátkům patří Národní den připadající na 25. 2. a Den osvobození připadající na 26. 2. V týdnu okolo svátků si Kuvajťané většinou berou volno a často cestují mimo Kuvajt. Obdobím, kdy řada Kuvajťanů tráví čas cestováním mimo zemi je letní období, kdy v Kuvajtu teploty přesahují 50 stupňů Celsia. Obvykle toto období začíná druhou polovinou června a končí první polovinou září, v závislosti na školní docházce. 

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

České zboží má na kuvajtském trhu šanci na úspěch, musí však být cenově konkurenceschopné, originální a inovativní, např. vyspělé technologie a systémy. Prodej musí být doprovázen špičkovou marketingovou kampaní z důvodu velké konkurence na trhu. Obchodní aktivity lze provozovat prostřednictvím místního podnikatelského subjektu vlastněného kuvajtským občanem, nebo od ledna 2024 je na základě zákona č. 1/2024 zahraničním firmám umožněno založit vlastní pobočku v Kuvajtu přímo bez nutnosti místního agenta. Obchod je tradičně pevně v rukou etablovaných kuvajtských obchodnických rodin, jež se stávají tzv. sponzorem. Zákon č. 1/2024 rovněž umožnil zahraničním firmám účastnit se veřejných zakázek přímo bez místního agenta, byť v praxi je silný místní partner nadále výhodou. Sponzor zpravidla zahraniční společnost provádí labyrintem místních pravidel a zvyklostí, vyřídí povolení a formality a dokáže zajistit nezbytný marketing.

Klíčové právní normy a předpisy týkající se obchodně-podnikatelské činnosti v Kuvajtu:

zákon č. 1/2016 o obchodních společnostech (Companies Law), vč. novel, obsahuje klíčová ustanovení k založení, formě, organizaci statutárních orgánů, právnímu vymezení odpovědnosti, dělení zisků atd.

zákon č. 13/2016 o obchodním zastoupení (Commercial Agency Law), který stanovuje pravidla pro obchodní zastoupení zahraničních společností v Kuvajtu. Zavádí možnost využívat několika obchodních zástupců (agentů či distributorů) zároveň, čímž se ruší dříve platný princip výhradního zástupce (exkluzivita).

zákon č. 1/2024, který novelizoval zákon o obchodním právu a zákon o veřejných zakázkách a umožnil zahraničním firmám zakládat pobočky a účastnit se tendrů bez místního agenta.

zákon č. 116/2013 o podpoře přímých zahraničních investic, který specifikuje podporované hospodářské sektory pro vstup zahraničních investorů a za určitých podmínek umožňuje až 100 % vlastnictví kuvajtské společnosti zahraničním subjektem.

Z pohledu podnikatelského prostředí Světová banka nahradila index Doing Business novým hodnoticím nástrojem B-READY (Business Ready), jehož postupné rozšíření na všechny ekonomiky je plánováno do roku 2026. Kuvajt dosud není do hodnocení B-READY zařazen. Dle hodnocení U.S. State Department z roku 2025 patří k hlavním problémům kuvajtského podnikatelského prostředí pomalá a složitá byrokracie, nekonzistentní právní praxe a restriktivní hospodářská politika. Klíčovými překážkami zůstávají přístup k financování zejména pro MSP, přeshraniční obchod, vyřízení stavebních povolení a insolvenční řízení.

Kuvajt je vázán jednotným celním sazebníkem GCC, který osvobozuje pohyb zboží a služeb v rámci GCC od veškerých cel a stanovuje společný vnější celní tarif ve výši 5 % pro většinu zboží dováženého ze zemí mimo GCC. Osvobozeny od vnějšího tarifu jsou některé základní potraviny a léky či zdravotnické prostředky. Na vybrané výrobky, zejm. některé produkty stavebního, chemického či petrochemického průmyslu, se vztahuje zvýšená celní sazba ve výši 10–12 % z důvodu ochrany místního průmyslu. Na tabákové výrobky se vztahuje clo ve výši 100 %. Celní poplatky je třeba zaplatit v místní měně.

V Kuvajtu platí zákaz dovozu alkoholu, nealkoholického piva a vína se zbytkovým obsahem alkoholu či potravin s obsahem alkoholu. Zakázán je dovoz vepřového masa a pornografie. Dovoz zbraní a munice je možný výhradně po udělení zvláštního povolení ministerstva vnitra. U dodávek zboží z masa nutno přiložit Halal Certificate. Kuvajt nadále dodržuje bojkot izraelského zboží a zboží vyrobeného i zčásti z izraelských komponentů — na aktuální podmínky bojkotu je zapotřebí se informovat u MOCI nebo na kuvajtské hospodářské komoře (KCCI).

Dovozní licenci uděluje MOCI místním společnostem zapsaným na kuvajtské hospodářské komoře, ta zpravidla platí jeden rok, je obnovitelná a pro více zásilek. Vyžadují se také speciální dovozní licence pro průmyslové stroje a náhradní díly, které vydává veřejný úřad pro průmysl. Pro speciální produkty, např. střelné zbraně, výbušniny, léčiva či exotická zvířata jsou zapotřebí speciální povolení specializovaných úřadů či ministerstev.

K proclení zásilky na kuvajtském celním úřadu jsou pověřeni pouze místní obchodní zástupci/agenti na základě oficiálního zmocnění, případně distribuční/agenturní smlouvy, a rovněž dopisu se souhlasem koncového zákazníka. V rámci proclení musí být předložena faktura, osvědčení o původu zboží, položkový itinerář k zásilce a nákladní list nebo letecký nákladní list. Faktura, osvědčení a další vývozní dokumenty musí být ověřeny HK ČR, následně legalizovány na Odboru ověřování MZV a konečně superlegalizovány na velvyslanectví Státu Kuvajt v Praze. Dokumenty běžně postačují v angličtině. Detailní a aktuální informace o postupu při legalizaci vývozních dokumentů může poskytnout Hospodářská komora ČR a Celní správa ČR.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V případě prodeje/distribuce zboží či služeb do/v Kuvajtu zahraniční exportéři běžně využívají nejrozšířenějšího typu obchodního vztahu, kterým je agenturní či distribuční dohoda, v souladu s ustanoveními zákona o obchodním zastoupení č. 13/2016 a jeho prováděcí vyhláškou č. 565/2017. Tuto formu lze využít i za účelem účasti ve veřejných zakázkách. Výhodou je, že nevyžaduje založení nové právní entity a umožňuje ponechat většinu administrativní zátěže na místním zástupci, který disponuje příslušným zázemím, licencemi, marketingovým aparátem, znalostí místního trhu, prostředí a lidí. Zákon č. 13/2016 explicitně umožňuje využívat několik zástupců (agentů či distributorů) zároveň a vylučuje monopolní zastoupení. Aby byla platná, musí být smlouva o obchodním zastoupení vypracována v souladu s právními předpisy Kuvajtu i země původu zahraniční společnosti. Doporučujeme proto využít profesionálních služeb některé z etablovaných právně-poradenských společností působících v Kuvajtu.

Další formou vstupu zahraničního subjektu na kuvajtský trh je založení obchodní společnosti registrované v Kuvajtu. Zakládání obchodních společností se v Kuvajtu řídí zákonem č. 1/2016 o obchodních společnostech (Companies Law), který nahradil předchozí zákon č. 25/2012. Většina zahraničních exportérů či investorů využívá formy WLL (With Limited Liability), obdoby české s.r.o. Firma musí být formálně zapsána v obchodním rejstříku kuvajtského ministerstva obchodu (MOCI). Počet vlastníků/partnerů ve společnosti může být maximálně 50. Minimální základní kapitál WLL činí dle aktuálního znění zákona 100 KWD, přičemž zákon stanoví nominální hodnotu 100 KWD na každý podíl. WLL dle zákona nesmí působit v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví či činnosti investičních fondů. Dle zákona č. 114/2024 o pobytu musí mít WLL alespoň jednoho jednatele, který je buď kuvajtským občanem, nebo má platné kuvajtské povolení k pobytu.

Dalším hojně využívaným nástrojem zakotveným v zákoně č. 1/2016 je tzv. společný podnik (Joint Venture Company), což je spojení dvou nebo několika obchodních společností, které nemá povahu právnické osoby a nevyžaduje ani registraci v obchodním rejstříku. Soudní praxe z roku 2025 potvrdila, že smluvní joint venture postrádá právní subjektivitu a řídí se obecnými smluvními principy. Je běžné, že několik zahraničních dodavatelů za účelem účasti v tendru vytvoří joint venture nebo konsorcium s hlavním kuvajtským kontraktorem, který konsorcium zastupuje vůči klientovi.

5.3. Marketing a komunikace

Rozšířeným místním marketingovým nástrojem je inzerce v tisku, reklamní spoty zaměřené přímo na kuvajtský trh na místních televizních stanicích jsou spíše vzácností. Převážně je k vidění televizní reklama širšího regionálního zaměření, a to buď na kuvajtských či regionálně působících televizních stanicích (zejména původem z Egypta, Libanonu, KSA či SAE). Na segment spotřebitelů starších 50 let (zejména ženy) je v televizní reklamě vhodné cílit v arabském jazyce. Střední a mladší generace sledují často anglickou mutaci místní televize. Většina místních občanů čte téměř výhradně arabský tisk. Běžná je i reklama na internetu.

Řada kuvajtských firem má své webové stránky, avšak zdaleka jim nevěnují takovou pozornost jako české firmy. Webové stránky obecně v Kuvajtu nemají stejně velký význam, jako v ČR či Evropě. V Čechách všudypřítomné googleads/adwords v Kuvajtu sice nalezneme také, nemají však stejně masivní prezenci. Naprostou nezbytností naopak je propagace firmy/výrobku prostřednictví sociálních médií – nejvíce rozšířená je inzerce/propagace na Facebooku a Instagramu. Pro některé typy zboží (např. móda) údajně v Kuvajtu bez instagramového účtu nemá smysl podnikat – zejména Kuvajťané v mladším a středním věku sledují své oblíbené značky a módní influencery prostřednictvím jejich instagramových účtů.  V neposlední řadě nesmíme zapomenout na mimořádné postavení ústní komunikace (tzv. Word of Mouth či WoM marketing), která má mezi místní kuvajtskou komunitou tradičně silné postavení. V prostředí velmi malé země s malou populací, kterou Kuvajt je, se informace ústy šíří bleskovou rychlostí. Tento způsob šíření informací (i dezinformací) dále umocňuje síla působení sociálních médií, v Kuvajtu mimořádně oblíbených.

Rozesílání reklamních letáčků na adresy obyvatel není využíváno zejména vzhledem k tomu, že všichni obyvatelé Kuvajtu dostávají poštu přes P.O. Box (na domácí adresy se nedoručuje). Letáčky lze však vidět často za stěrači automobilů na parkovištích, rozvoz zboží pak zajišťuje levná pracovní síla expatů z Indie či Bangladéše. Častou formou propagace jsou u spotřebního zboží předváděcí či výstavní akce (ochutnávky v supermarketech apod.), které využívají zejména zahraniční importéři. Lze také vidět reklamu na billboardech nejprestižnějších značek, a to především v těsné blízkosti hlavních nákupních středisek, jako je například Avenues Mall či 360 Mall. Při ztvárnění reklamních kampaní je zapotřebí dbát na to, aby byly v souladu s místními specifickými náboženskými či kulturními konvencemi, např. při zobrazení ženského těla, náboženských témat/symbolů apod.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Kuvajt je od roku 1995 členem WTO a signatářem Dohody o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (TRIPS). Od roku 1998 je rovněž členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). V roce 2016 Kuvajt přistoupil k Patentové spolupráci PCT (Patent Cooperation Treaty) a v roce 2015 k zákoníku GCC o ochranných známkách.

Kuvajt má základní legislativu pro ochranu práv duševního vlastnictví (IPR). Klíčovým předpisem je zákon č. 75 z roku 2019 o autorském právu a právech souvisejících (Law No. 75 of 2019 on Copyright and Related Rights), který nahradil zákon č. 22 z roku 2016 i původní zákon č. 64 z roku 1999 a dále modernizoval ochranu autorských děl v souladu s mezinárodními standardy. Problematika patentů, průmyslových vzorů a obchodních značek je ošetřena zákonem o ochraně průmyslového vlastnictví a patentovým zákonem, přičemž Kuvajt je rovněž vázán zákoníkem GCC o ochranných známkách. Pro ochranu autorských práv je příslušným úřadem Kuvajtská národní knihovna, pro ochranu průmyslového vlastnictví, patentů a obchodních značek pak Ministerstvo průmyslu a obchodu (MOCI).

Kuvajt byl od roku 2014 zařazen na Priority Watch List USTR. Po přijetí zákona č. 22/2016 byl přeřazen zpět na Watch List. V roce 2022 byl Kuvajt ze Watch List zcela vyřazen pro trvalý a významný pokrok v oblasti vymáhání práv duševního vlastnictví a transparentnosti — zejména díky zavedení online portálů pro hlášení porušení ochranných známek a autorských práv a zvýšené spolupráci v rámci pracovní skupiny TIFA (Trade and Investment Framework Agreement). V letech 2023, 2024 a 2025 Kuvajt na seznamu USTR nefiguruje.

Přetrvávajícími slabinami nicméně zůstávají průtahy v soudním vymáhání a nízká míra trestního stíhání. Dle dat MOCI bylo v roce 2024 uzavřeno pouze 9 prodejen s padělaným zbožím oproti 54 v roce 2023. Mezi hlavní přetrvávající nedostatky patří netransparentnost administrativních a soudních procesů a nedostatečná odhodlanost trestat pachatele vysokými peněžními a vězeňskými tresty.

5.5. Trh veřejných zakázek

Všechny veřejné zakázky v hodnotě nad 75 000 KWD (cca 240 000 USD) jsou vypisovány prostřednictvím Ústřední agentury pro veřejné zakázky (Central Agency for Public Tenders – CAPT), která byla ustanovena zákonem č. 49/2016 o veřejných zakázkách („New Public Tenders Law“),  naposledy novelizovaným zákonem č. 1/2024. Výjimku z tohoto pravidla mají ministerstvo obrany, ministerstvo vnitra, kuvajtská národní garda (KNG) a centrální banka (CBK), které si své tendry vypisují samy. Kuvajtská státní ropná společnost Kuwait Oil Company (KOC) a její dceřiné společnosti si vypisují tendry v hodnotě do 5 mil. KWD (cca 16 mil. USD) samostatně, nad 5 mil. KWD pak jsou vypisovány prostřednictvím CAPT. Všechny vypsané tendry jsou publikovány v úředním věstníku („Al Kuwait Al Youm Gazette“). Nový zákon o veřejných zakázkách oproti předchozí úpravě zavádí princip ochrany kuvajtských občanů (a firem) na místním trhu před zahraniční konkurencí. Zahraniční dodavatel je nově povinen nakoupit nejméně 30 % materiálu a prací pro realizaci zakázky od místních dodavatelů registrovaných u CAPT.

Nový zákon navíc zakotvuje preferenci lokálně vyráběného zboží, které může být až o 15 % dražší než srovnatelný zahraniční výrobek. Zákon dále zavádí bodový hodnotící systém, který umožňuje objektivní hodnocení a porovnání jednotlivých nabídek, a zřizuje tzv. výbor pro stížnosti („Grievance committee“), který umožňuje podání stížnosti na neférové praktiky v průběhu výběrového řízení. Ačkoliv nový zákon formálně umožňuje zahraničním subjektům podávat nabídky do tendrů na veřejné zakázky napřímo bez místního zástupce, v praxi je pro získání zakázky a její následnou realizaci kuvajtský obchodní zástupce/partner nezbytný. Kromě nezbytného lokálního know-how, kontaktů a vazeb je totiž ve většině případů zapotřebí, aby byla společnost ucházející se o zakázku registrovaná u CAPT, případně u jednotlivých ministerstev, které zakázku vypisují. Tento typ registrace se v místním žargonu nazývá „předkvalifikace“ (prequalification). Zahraniční uchazeč se může o zakázku ucházet prostřednictvím registrované místní společnosti, někdy je však zapotřebí registrovat i zahraniční společnost. Vyřízení registrace může trvat různě dlouho – běžně několik týdnů až měsíců, v mimořádných případech i roky. Po registraci je možné se ucházet o jednotlivé zakázky a účastnit se tendrů.

Po zakoupení a vyzvednutí zadávací dokumentace, jejíž originály společně s potvrzením o zaplacení je nutné pečlivě uschovat, je někdy organizováno tzv. „před-tendrové“ setkání (pre-tender meeting) mezi zájemci o zakázku a zadavatelem projektu, kde mohou být získány důležité informace, či oznámeny změny tendrových podmínek. Nabídka musí dokonale splňovat veškeré požadované náležitosti a formální kritéria – jejich nesplnění nezvratně vede k vyřazení z tendrového řízení. S podáním tendrové nabídky je nutno u CAPT složit jistotu tzv. bezpodmínečný bid bond, zpravidla 2 % či 5 % nabízené ceny. Bid bond může mít formu bankovního šeku nebo bankovní záruční listiny vydané bankou registrovanou v Kuvajtu. Bid bond je neúspěšným uchazečům vrácen po ukončení výběrového řízení, které by nemělo přesáhnout 90 dnů, je však možné jej prodloužit – v tom případě jsou uchazeči vyzváni k prodloužení bid bondu. Řízení je ukončeno oznámením vítězné nabídky a uzavřením smlouvy o udělení zakázky s vítězem. Pokud by vítěz tendru do 30 dnů od ukončení řízení nepodepsal smlouvu, propadne jeho bid bond CAPT. Vítěz tendru s podepsáním smlouvy musí zároveň složit jistotu plnění tzv. performance bond, čímž se zaručuje realizace zakázky. Performance bond má formu bankovní záruční listiny a v případě, že by klient na zhotoviteli po dokončení zakázky uplatňoval penále, budou hrazeny právě z performance bondu.

Celý tendrový proces vyžaduje silného agenta/partnera se znalostí nepsaných pravidel hry a  osobními vazbami. Bez místního subjektu nemá zahraniční společnost příliš velkou šanci na úspěch, zejména pokud se jedná například o malou či středně velkou společnost. Větší zahraniční společnosti, které v zemi působí dlouhodobě a pravidelně se ucházejí o velké tendry (např. investiční celky), mají většinou místního agenta/partnera a zároveň etablovaného vyslaného obchodního zástupce či celý tým.  Detailnější informace lze získat na webových stránkách CAPT, kde je dostupný i zákon o veřejných zakázkách.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

OECD řadí Kuvajt do kategorie 2 na škále 0 až 7 (mírné investiční riziko), naposledy potvrzeno na 103. zasedání Country Risk Experts OECD v říjnu 2025. Dle barometru EGAP má Kuvajt hodnocení „B“ na škále A až F, vycházející z komplexního hodnocení politické, ekonomické a finanční situace, suverénního rizika, platebních zkušeností, bezpečnostního a podnikatelského prostředí a bankovního sektoru.

I přes relativně příznivé hodnocení české velvyslanectví opakovaně registruje stížnosti na odložené či liknavě proplácené faktury — ze strany soukromých klientů i státních institucí. Komplikacemi může být provázeno i navrácení bid/performance bondu po dokončení veřejné zakázky. Sebemenší odchylka od technických specifikací kontraktu může způsobit neproplacení, požadavek opravy na náklady dodavatele nebo průtahy v proplacení. Zahraniční firmy si rovněž stěžují na průtahy při navrácení zadržovací daně (withholding tax) ministerstvem financí po dokončení zakázky.

Obchodní spory se řeší před místními soudy, které mohou vzhledem k provázanosti místních rodin a klanů favorizovat kuvajtskou stranu před zahraničním subjektem.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Přeprava v Kuvajtu je dominantně založená na osobních motorových vozidlech. MHD je omezená a málo využívaná. Doporučujeme používat všudypřítomné cenově dostupné taxi. Zahraniční kreditní a debetní karty lze v Kuvajtu většinou bez problémů využít, existuje zde rovněž hustá síť bankomatů a bankovních poboček. Místní měnou je kuvajtský dinár (KWD), který lze směnit za EUR na letišti či v místních směnárnách a bankovních pobočkách s nutností předložit cestovní pas. Pro ubytování lze využít hustou síť hotelů mezinárodních řetězců. Voda z kohoutků je téměř všude pitná a její kvalita je dostatečně vysoká (získává se odsolováním mořské vody). Kriminalita je obecně velmi nízká, Kuvajt je mimořádně bezpečnou zemí. Zvýšenou pozornost je zapotřebí věnovat specifikům země daným muslimským charakterem státu, např. nutností konzervativního oděvu pro ženy a zákaz alkoholu. Po dobu náboženského svátku Ramadán platí od úsvitu do západu slunce řada omezení, včetně zákazu pití, kouření, požívání jídla atd.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Český občan může v Kuvajtu oficiálně pracovat pro společnost registrovanou v Kuvajtu, která se tak stane jeho sponzorem v zemi. Jedině prostřednictvím sponzora je možné získat pracovní vízum a povolení k pobytu v zemi (rezidenci). Nejprve je potřeba, aby kuvajtský sponzor vyřídil pracovní povolení na příslušném ministerstvu, což trvá cca 2 týdny – v této době uchazeč nesmí pobývat v Kuvajtu. Dalším krokem je zaslání pracovního povolení na adresu uchazeče v ČR. Na základě pracovního povolení následně kuvajtská ambasáda v Praze vyřídí potřebné vízum pro vstup do země. Kromě povinné zdravotní prohlídky a potvrzení od lékaře, je potřeba ambasádě dodat výpis z trestního rejstříku a vysokoškolské diplomy ověřené Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Celková doba vyřízení se pohybuje v řádu dnů.

Po obdržení víza je možné vycestovat do Kuvajtu, další kroky pro získání pracovního povolení následují v Kuvajtu za asistence sponzora/zaměstnavatele. Zdravotní pojištění je automaticky zajištěno sponzorem, avšak do sociálního pojištění nejsou cizinci zahrnuti. Výše mzdy se liší podle kategorie profese. U námezdních pracovníků z nejchudších zemí se může pohybovat i okolo 300 – 500 dinárů. Naopak v případě vysoce kvalifikovaných odborníků ze západu, např. lékařů nebo inženýrů, i v řádu několika tisíců KWD. Mzda nepodléhá žádnému zdanění, častým benefitem bývá příspěvek na bydlení, či dopravu. Standardní výpovědní lhůta je 3 měsíce. Je důležité mít na paměti, že povolení k pobytu je závislé na kuvajtském sponzorovi a po ukončení pracovního poměru zaniká. Zdravotní péče je ve veřejných nemocnicích doposud téměř zdarma. Nicméně, většina expatů volí, i z důvodu jazykové vybavenosti personálu, zdravotní kliniky soukromé, které jsou vždy plně za úhradu. Značná část majetnějších Kuvajťanů poměrně často využívá zdravotní péče v zahraničí.

5.9. Veletrhy a akce

Kuvajtská nabídka veletrhů a podobných akcí je spíše provinční úrovně a nemůže konkurovat vyhlášeným veletrhům a kongresům v Dubaji. Část místních veletrhů je spojená s přímým prodejem spotřebního zboží a je zaměřena vyloženě na místní konzumenty, nikoliv na B2B. Účast na těchto prodejních akcích pro české firmy nemá větší smysl. Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu pro české firmy vytipoval několik zajímavých veletrhů v teritoriu z oblasti energetiky, potravinářství a obranného, bezpečnostního a leteckého průmyslu. Pro aktivní české firmy se skutečným zájmem o teritorium může být účast na některém z těchto veletrhů vstupní branou na kuvajtský trh. Většina těchto akcí se pořádá v prostorách Kuwait International Fair, což je největší organizátor veletrhů v zemi.  Významnou akcí v sektoru energetiky je Kuwait Downstream Summit (KDS), což je konference věnovaná rafinérskému sektoru a distribučním sítím. Více informací o akci je k dispozici u organizátora (tel.: 00968/24788476, e-mail: robert@wpsummits.com).

Pro české exportéry v oblasti obranně-bezpečnostních technologií a leteckého průmyslu může být zajímavým veletrhem Gulf Defense and Aerospace Exhibition (GDA), který je největší a nejvýznamnější akcí svého druhu v Kuvajtu pod záštitou kuvajtského ministerstva obrany, ministerstva vnitra a Kuvajtské národní gardy. Koná se v dvouletém intervalu. Účast je pro návštěvníky bezplatná po registraci na portále gdavisitors.tntexpo.net. Více informací je k dispozici na www.gulfdefense.com, případně u organizátora (tel.: 0040/213276651, e-mail: adelina@tntexpo.com). Hned po GDA se v  lednu v  Kuvajtu každoročně pořádá přehlídka aviatického průmyslu Kuwait Aviation Show. Více informací o akci je k dispozici na webu organizace, případně u organizátora (tel.: 00965/22433765, e-mail: n.hussien@kuwaitaviationshow.com). 

Pro české producenty potravin a zemědělských technologií pak může být zajímavým veletrhem Kuwait International Agro Food Expo (KIAFE), který se každoročně koná v dubnu, dále vyhlášená Kuwait HORECA, která se každoročně pořádá v lednu. V červnu se koná Kuwait Medica. Významné akce jsou zpravidla uveřejňovány na webu Velvyslanectví ČR v Kuvajtu.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu (ZÚ Kuvajt) byl otevřen v r. 1965 a má úroveň velvyslanectví s diplomatickou, konzulární a obchodní působností pro Stát Kuvajt, do roku 2022 i pro Stát Katar. V roce 2022 došlo k otevření samostatného zastupitelského úřadu ČR v Kataru, který byl dříve přiakreditován k ZÚ Kuvajt. ZÚ Dauhá již plnohodnotně pokrývá diplomatickou, konzulární a obchodní agendu. V Dauhá bylo také otevřeno zahraniční zastoupení agentury CzechTrade. 

Současným pověřeným a zplnomocněným velvyslancem je PhDr. Juraj Chmiel, CSc.

Agentury CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism v Kuvajtu zastoupení nemají.

• Velvyslanectví ČR v Kuvajtu: čtvrť Khaldiya, blok 1
• Poštovní adresa: Ghazza Street, House 31B, Kuwait
• Mezinárodní volací znak pro Kuvajt (předvolba) je 00965.
• Telefonní spojení na ZÚ: sekretariát, víza, informace: 00965 249 260 34;
• fax: 00965 249 260 44;
• e-mail ZÚ: kuwait@mzv.gov.cz
• konzulární a vízový úsek: Kuwait.Consulate@mzv.gov.cz
• Pracovní doba: neděle – čtvrtek 7:45 až 16:15 hod.
• Mapka úřadu je k dispozici na webové stránce ZÚ: www.mzv.cz/kuwait.

Spojení z letiště a z centra města: Pro dopravu z letiště na velvyslanectví je možné použít taxi, vůz s řidičem, případně využít autobusu z letiště provozovaného soukromým operátorem. U nás známá MHD, s výjimkou několika autobusových linek, v Kuvajtu neexistuje. Doporučujeme používat všudypřítomné taxi, které jsou cenově dostupné. Vzhledem k tomu, že často nepoužívají taxametr, je zapotřebí taxikáře upozornit nebo se domluvit se na ceně dopředu. Letiště leží na okraji města a je poměrně dobře dostupné ze všech částí města. Cesta z letiště na velvyslanectví by v závislosti na aktuální dopravní situaci neměla zabrat více než 30 minut.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

112 – tísňové volání – pohotovost (policie, ambulance, hasiči)

1804000 – civilní obrana

101 – informační služba – kuvajtská státní správa

161 – letiště

2242 2366, 2245 0005 – první pomoc – Amiri Hospital

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Ministerstvo zahraničních věcí: www.mofa.gov.kw
• Ministerstvo obchodu a průmyslu: www.moci.gov.kw
• Ministerstvo financí: www.mof.gov.kw
• Ministerstvo obrany: www.mod.gov.kw
• Ministerstvo školství: www.moe.edu.kw
• Ministerstvo zdravotnictví: www.moh.gov.kw
• Ministerstvo plánování: www.mop.gov.kw
• Ministerstvo veřejných prací: www.mpw.gov.kw
• Ministerstvo pro ropu: www.moo.gov.kw
• Ministerstvo pro elektrickou energii, vodní a obnovitelné zdroje: www.mew.gov.kw
• Kuvajtská samospráva: www.baladia.gov.kw
• Kuvajtská hospodářská komora: www.kcci.org.kw
• Centrální banka: www.cbk.gov.kw
• Central Agency for Public Tenders: www.capt.gov.kw
• National Bank of Kuwait: www.nbk.com
• Insitute of Banking Studies: www.kibs.edu.kw
• Kuwait International Fair Co. (KIF): www.kif.net
• Kuwait Times (deník, anglicky): www.kuwaittimes.com
• Arab Times (deník, anglicky): www.arabtimesonline.com
• Kuwait News Agency: www.kuna.net.kw
• Kuwait University: www.kuniv.edu.kw 
• Kuwait Investment Authority: www.kia.gov.kw/kia

Kuvajtská obchodní a průmyslová komora (KCCI) má velmi významné postavení, které je podtrženo nařízením, že pouze členové KCCI mohou vyvíjet zahraničně obchodní činnost a mohou se účastnit v místních tendrech. V představenstvu komory se střídají představitelé nejvlivnějších obchodnických rodin (zakládajících si na značné autonomii od státních orgánů). Komora má k dispozici základní informace o registrovaných firmách, jejich kapitálu, platnosti licencí, majitelích apod., ale také informace obecného obchodního charakteru. Kontakt: Kuwait Chamber of Commerce and Industry P.O.Box 775 Safat, 13008 Kuwait tel: 2241-7825, 2243-3854 fax: 2240-4110 web: www.kuwaitchamber.org.kw

Kuvajtská investiční agentura (KIA) je autonomním vládním orgánem odpovědným za řízení a administraci všeobecného rezervního fondu (GRF) a aktiv Fondu budoucích generací (FGF) i za další fondy svěřené ministrem financí a vládou. Je nejstarším suverénním fondem na světě (zal. v r. 1953) s odhadovaným kapitálem více než 1 bln. USD, což jej řadí na přední příčky v rámci zemí GCC a na 5. světově. KIA investuje na místním, arabském i mezinárodním trhu, hlavní kancelář má v Kuvajtu a pobočku v Londýně a v Shanghaii. Kontakt: Kuwait Investment Authority – Sharq, Kuwait City, e-mail: information@kia.gov.kw web: www.kia.gov.kw/kia