Kuvajt: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Kuvajtu (Kuvajt)

Stát Kuvajt je monarchií (emirátem) s prvky absolutistické a konstituční monarchie. Nezávislost získal v roce 1961. Hlavou státu je emír, který je vždy vybírán z rodu Al-Sabah. Emír má výkonnou moc, jmenuje předsedu vlády, má pravomoc rozpustit parlament, vyhlašuje volby do parlamentu, ratifikuje zákony, jmenuje soudce a potvrzuje rozsudky a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Ústava z roku 1962 zaručuje základní svobody a prohlašuje Kuvajt za islámskou zemi, kde je zdrojem zákonodárství Korán a islámský zákon (šaría). Parlamentem je Národní shromáždění, které má 50 členů a je voleno na základě přímé volby. Politické strany jsou v zemi nicméně zakázány.

Rozhodujícími faktory rozvoje hospodářství země jsou těžba ropy, výroba petrochemických produktů a světová cena těchto dvou exportních komodit. Ostatní výrobní činnost je zanedbatelná a svým rozsahem pokrývá pouze lokální spotřebu, zejména v oblasti spotřebního zboží. Převážná většina potřeb země (mimo ropný a energetický sektor) je kryta dovozem.

Kuvajt má 4. největší zásoby ropy na světě (8 % světových zásob), které při současné produkci vystačí na cca 120 let.

Kuvajtská denní ropná produkce činí přibližně 2,8 mil. barelů. Kuvajtská ropa se zpracovává ve 3 rafinériích, o výstavbě 4. se hovoří. Ropný sektor je ovládán státem vlastněnou Kuwait Petroleum Corporation s dceřinnými společnostmi Kuwait Oil Company, Kuwait National Petroleum Company, Petrochemical Industries Company a Kuwait Petroleum International. Role soukromého sektoru je omezena na smluvní poskytování služeb.

Hlavními odběratelskými zeměmi kuvajtské ropy jsou asijské země (především Japonsko, Čína, Singapur, Pákistán, Indie, Jižní Korea, Malajsie, Taiwan), kam směřuje 75 % exportu.

Na ekonomiku země a zejména na státní rozpočet doléhá pokračující trend nízkých cen ropy na světových trzích. Průměrná prodejní cena kuvajtské ropy (Kuwait Expert Crude) se v první polovině roku 2016 pohybovala kolem 45-50 USD/barel. Vyrovnaný státní rozpočet by přitom dle různých údajů potřeboval dosáhnout alespoň hranice 60 USD/barel, což v blízké budoucnosti není příliš reálné. Příjmy z ropy tvoří tradičně kolem 90 % rozpočtových příjmů.

Pokles příjmů z ropy způsobuje Kuvajtu řadu makroekonomických obtíží.  Ve fiskálním roce 2016 / 2017 (končí v březnu) dosáhl deficit státního rozpočtu výše 16 mld. USD, tedy přibližně 12 % HDP. Jedná se již o třetí deficitní rozpočet v řadě po období 16 let přebytkových státních rozpočtů. O něco menší deficit se očekává i pro rozpočtový rok 2017/2018.

HDP země se stále pohybuje v plusové trajektorii, růst HDP za rok 2016 činil 1,6 % a v roce 2017 se odhaduje na 2,3 %). Tahouny růstu jsou soukromá spotřeba a stavebnictví.

Míra inflace se v roce 2016 pohybovala kolem 3 %. Míra nezaměstnanosti dosáhla 2,5 %. Kuvajt si nadále zachovává regionálně nejvyšší (spolu s Katarem a SAE) áčkové ratingy AA (Standards & Poor´s), AA (Fitch) a AA2 (Moody's) se stabilním výhledem. Fiskální situaci Kuvajtu výrazně zlepšují naakumulované devizové rezervy z předchozích let, které koncem roku 2016 dosáhly astronomické výše necelých 600 mld. USD (tato částka přesahuje 400 % HDP země, popřípadě by dokázala zcela saturovat státní rozpočet po dobu deseti let).  Rezervy jsou z větší části dlouhodobě investovány v zahraničí (Rezervní fond pro budoucí generace) a z menší části pak uloženy v domácích aktivech  (Státní rezervní fond). Správcem obou státních fondů je Kuwait Investment Authority, státní suverénní fond.

Kuvajt se v posledních letech snaží přilákat zahraniční investory. V roce 2013 byl vytvořen Úřad na podporu přímých zahraničních investic (Kuwait Direct Investment Promotion Authority – KDIPA), který za tři roky existence zprostředkoval zahraniční investice ve výši 1,2 mld. USD.

Vzhledem k dramaticky klesajícím příjmům z ropy a prohlubujícímu se deficitu veřejných financí vláda hledá možnosti, jak snížit výdaje. Na základě doporučení IMF vláda ve spolupráci s parlamentem jedná o odbourání státních subvencí na energie (elektřina, plyn), vodu a pohonné hmoty. Prvním úspěchem v tomto směru bylo více než stoprocentní navýšení měsíčních poplatků za elektřinu a vodu v bytech investiční povahy, průmyslových budovách a ve státních a soukromých kancelářích, které parlament schválil v dubnu 2016. Zdražení vstoupí v účinnost 1 rok po zveřejnění ve sbírce zákonů, tj. v polovině r. 2017. Opatření se ovšem netýká domácností kuvajtských občanů, proto je jeho přínos diskutabilní. Dalším krokem pak bylo zdražení pohonných hmot na kuvajstkých čerpacích stanicích v září 2016 o 40-80 %, které bylo jedním z důvodů vládní krize a vypsání předčasných parlamentních voleb na podzim roku 2016. V letech 2017 - 18 se dají očekávat další pokusy vlády o formy v tomto směru.

S cílem snížit deficit Kuvajt také v listopadu 2015 vůbec poprvé vydal státní obligace denominované v domácí měně.

Na úrovni GCC byl též schválen záměr na zavedení daně z přidané hodnoty ve všech členských státech. Její zavedení (pravděpodobně na úrovni do 5 %) se očekáva od 1. 1. 208.

Očekávaná úsporná opatření by se alespoň zatím neměla týkat dlouhodobých investičních plánů. V únoru 2015 schválený Rozvojový plán 2015 - 19 počítá s investicemi ve výši 96 mld. EUR především do těžby a zpracování ropy, dopravní infrastruktury, bydlení a energetiky. Ve stejné výši se pohybuje kvantifikace dalších infrastrukturních projektů v rámci strategického programu Kuwait 2035.

Hospodářská politika vlády bude pokračovat v orientaci na rozvoj ropného sektoru, perspektivní se jeví i těžba zemního plynu z nově objevených nalezišť. Strategickým záměrem vlády je zvýšit těžební kapacitu. Tohoto cíle chce dosáhnout realizací projektu Severní Kuvajt – ropná pole Abdali, Bahra, Ratqa, Rawdatain a Sabriya. Projekt počítá s účastí zahraničních subjektů, naráží však na odpor parlamentu, kde převládají síly prosazující plnou kontrolu státu nad jeho realizací. Projekt Severní Kuvajt počítá i se stavbou nového města.

Dalším strategickým záměrem Kuvajtu je transformace země v „most na Východ", tj. v centrum obchodu a služeb, zde především bankovních, směřujících po trase historické „Silk Road" (hedvábné stezky) do Číny a na Dálný východ; v Kuvajtu se tento záměr pracovně nazývá „Bridge to China" a jeho součástí má být i propojení postsovětských producentů ropy a zemního plynu s regionem Zálivu jak technologickými projekty (ropovody, plynovody), tak i společně sdílenými vizemi zejména o obchodní kooperaci.

Projekt „Bridge to China" počítá s vybudováním velkého námořního terminálu na ostrově Bubiyan (s cílovou kapacitou 60 přístavních mol), který by se měl stát největším přístavem na severu Zálivu a měl by být společně využíván Íránem, Irákem i Kuvajtem. Velmi intenzivně se do přípravy projektů, projektových i stavebních prací zapojují čínské firmy. S tím souvisí i výstavba dalších dálnic, rozšíření kuvajtského letiště, výstavba 8. Ring Road spojující radiální dálnice, vedoucí do středu města, plány na výstavbu železnice propojené i s ostatními státy GCC a výstavba metra v hlavním městě, která by řešila současnou komplikovanou situaci v silniční dopravě.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Česky: Stát Kuvajt
  • Arabsky: Dawlat Al Kuwayt
  • Anglicky: State of Kuwait

Emír Státu Kuvajt:  (His Highness) Sheikh Sabah Al-Ahmad Al-Jaber Al-Sabah

Složení vlády:

Rady ministrů (Council of Ministers):

  • Předseda vlády (His Highness Prime Minister): Sheikh Jaber Al-Mubarak Al-Hamad Al-Sabah
  • Místopředseda vlády a ministr vnitra (Deputy Prime Minister and Minister of Interior): Sheikh Khalid Al-Jarrah Al-Sabah
  • Místopředseda vlády a ministr obrany (Deputy Prime Minister and Minister of Defence): Sheikh Mohammad Khalid Al-Hamad Al-Sabah
  • Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí (Deputy Prime Minister and Minister of Foreign Affairs): Sheikh Sabah Al-Khaled Al-Hamad Al-Sabah
  • Ministr financí (Deputy Prime Minister and Minister of Finance): Anas Khaled Al-Saleh
  • Ministr pro ropné otázky (Minister of Oil): Essam Abdul Mohsen Al-Marzooq
  • Ministr školství a ministr vyššího vzdělávání (Minister of Education and Minister of Higher Education):  Mohammad Abdulatif Al-Fares
  • Ministr obchodu a průmyslu (Deputy Prime Minister and Minister of Commerce and Industry): Khaled Nasser Abdullah Al-Roudan
  • Ministr zdravotnictví (Minister of Health and State Minister for Cabinet Affairs): Jamal Mansour Al-Harbi
  • Ministr informací a státní ministr pro mládež (Minister of Information and Minister of State for Youth): Mohammad Abdullah Al-Mubarak Al-Sabah
  • Ministryně sociálních věcí a práce (Minister of Social Affairs and Labour): Hind Subaih Barrak Al-Subaih
  • Státní ministr pro otázky bydlení (Minister of State for Housing Affairs): Yasser Hassan Abul
  • Ministr energetiky a vody (Minister of Electricity and Water): Essam Abdul Mohsen Al-Marzooq

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 4 milionu, z toho 1,2 milionu Kuvajťanů a 2,8 milionu cizinců (2015).

Hustota obyvatelstva je cca 201 obyvatel na km2.

Podle věku je největší skupinou mládež do 15 let - 40 %, skupina obyvatel starších 60 let tvoří 5 % z celkového počtu obyvatel.

Z cizinců trvale nebo dlouhodobě žijících v Kuvajtu tvoří cca 1 milión Asiaté (Indie, Bangladéš, Filipíny, Pákistán, Srí Lanka); cca 700 000 Arabové (Egypt, Sýrie, Libanon, Irák), dále Írán a ostatní.

Ekonomicky činné obyvatelstvo: Podle statistiky Kuvajtské bankovní asociace bylo v roce 2014 v Kuvajtu zaměstnáno celkem 2,5 miliónu osob, z toho 84,5 % cizinců. Většina Kuvajťanů pracuje ve státním sektoru. V soukromém sektoru pak 21 %.

Náboženské vyznání: Kuvajťané vyznávají především islám sunitského směru (70 %) a  islám šíitského směru (30 %).

Cizinci jsou převážně muslimové sunitského směru (Arabové, Pákistánci, Indové), křesťané (Filipínci, Evropané a Američané) a hinduisté (Indové)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Vývoj HDP

 

2012

 2013201420152016

HDP v mld. USD

174,2

 176

 

164 136 145

 

2012

 2013201420152016

Změna HDP v %

8,3

1,5 1,3 0,8 2,4

Zdroj: NBK, údaje za rok 2016 jsou oficiální odhady

Vývoj inflace

 

 2012

2013 201420152016

Inflace v %

 2,8

2,7

 3,0

3,4 3

Zdroj: NBK, údaje za rok 2015 jsou oficiální odhady

Vývoj nezaměstnanosti

 

2012

 2013201420152016

Nezaměstnanost v %

2,8

 3,0

3,5 3,8 2,5

Zdroj: NBK, údaje za rok 2015 jsou oficiální odhady

V současné době činí HDP na hlavu 58 000 USD (11. nejbohatší stát na světě; MMF 2014). Kuvajt by prakticky nemusel znát nezaměstnanost svých občanů (v zemi žije dvojnásobný počet cizích státních příslušníků ve srovnání s počtem kuvajtských občanů). V roce 2015 nicméně nezaměstnanost dosáhla 3,8 %, a to i přes zákon z r. 2008, kterým se stanovily kvóty pro zaměstnávání Kuvajťanů ve státním sektoru.

Průmysl se na HDP podílí 49%, služby 50,7% a zemědělství 0,3% (2013).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Fiskální rok začíná 1.4. a končí 31.3.

Vzhledem k ropným zásobám závisí příjmy státu zejména na cenách ropy. Příjmy z prodeje ropy tvořily mezi 81-95 % celkových příjmů mezi léty 1998-2016. V rozpočtovém roce 2016/17 činily kolem 85%.

Od r. 1976 odkládá vláda 10% rozpočtových příjmů do Rezervního fondu pro budoucí generace. Vysoké příjmy rozpočtu přivedly vládu ke zvýšení odvodu na 25 %. Vláda také naakumulovala příjmy i v jiných entitách. Příjmy z těchto investic se nezahrnují do státního rozpočtu, ale byly použity k vyrovnání deficitu. Výše těchto příjmů se neoficiálně odhaduje na 600 mld USD.   

Vývoj státního rozpočtu za posledních 7 let (v mld. USD)

 

2008

2009

2010

2011

2012 

2013 

2014 

Příjmy

66,5

78

77,1

106,8 

 112

 111,7

70,3

Výdaje

35,2

67,9

58,2

60,0 

 49,7

 44,5

79,3

Saldo

31,3

10,1

18,9

46,8 

 62,3

 67,2

-9

Zdroj: National Bank of Kuwait

Ve fiskálním roce 2016/17 činil deficit státního rozpočtu 13 mld. USD, tedy přibližně 10 % HDP. Jedná se o třetí deficitní rozpočet v řadě po 16-ti letech přebytkových rozpočtů.

 

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance (v mld. USD)
 

2013

2014

2015

2016

Běžný účet

71,1

53,53 3,6 -4,5

Kapitálový účet

4,5

3,3 -0,3 -0,4

Finanční účet

76 58 -7 3

Zdroj: National Bank of Kuwait

Státní dluh činí 19,5 % HDP (2017).  Jak již bylo uvedeno, Kuvajt v minulých letech dlouhodobě dosahoval vysokých přebytků státního rozpočtu. Přebytečné prostředky byly ukládány do Rezervního fondu pro budoucí generace. Výše naakumulovaných prostředků se odhaduje na 600 mld USD. Kuvajt patří mezi největší světové investory, ještě v roce 2013 v zahraničí prostřednictvím státní Kuwait Investment Authority (KIA) investoval 8,4 mld. USD.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Sektor bankovnictví je velmi rozvinutý. V rámci GCC je počítáno s Kuvajtem jako s centrálou investičního bankovnictví GCC. V zemi sídlí také dva fondy: Arab Fund for Economic and Social Development (AFESD), získávající členské podíly od členů LAS; a Kuwait Fund for Arab Economic Development (KFAED). Tento fond patří do organizační struktury AFESD, stejně tak jako Inter-Arab Investment Guarantee Corporation, která poskytuje ručení na úvěrové obchody fondů.

Nejvýznamnější banky v Kuvajtu:

  • National Bank of Kuwait
  • Central Bank of Kuwait
  • Commercial Bank of Kuwait
  • Gulf Bank
  • Al Ahli Bank of Kuwait
  • The Bank of Kuwait and Middle East
  • Burgan Bank
  • Bank of Bahrain and Kuwait - Kuwait Branch
  • Kuwait Real Estate Bank
  • The Industrial Bank of Kuwait
  • Kuwait Finance House
  • Boubyan Bank
  • BNP Paribas - Kuwait Branch
  • HSBC Bank Middle East Limited - Kuwait Branch
  • Citibank - Kuwait Branch

Akcie bank jsou na kuvajtské burze po většinu roku nejobchodovanějšími akciemi. Nejbonitnější je National Bank of Kuwait. Většina bank je pod vlivem určitého politického nebo ekonomického seskupení obyvatelstva (Al-Ahli Bank - šíité, Burgan Bank - vládnoucí rodina apod.).

Méně významné banky, jako Kuwait Real Estate Bank, zaměřená na financování a výstavbu nemovitostí a Industrial Bank of Kuwait, poskytují úvěry domácí podnikatelské sféře (se značnou podporou státu).

V zemi působí několik islámských bank pracující bez fixních úrokových sazeb pro vkladatele, protože islám zakazuje půjčování peněz za úrok. Proto také úvěry jsou vedeny jako spoluúčast na podnikatelských záměrech a zisk z podnikání či spolupodnikání je islámem přípustný. Hospodářský výsledek a jeho rozdělení podle velikosti a formy vkladů je ziskem jednotlivců ze spolupodnikání a prakticky žádný z vkladatelů neví, kolik a zda vůbec mu jeho vklad něco vynese. Přísné uplatňování pravidel islámu a kontroly je jim dostatečnou zárukou proti zpronevěře netransparentně vložených a používaných vkladů vedením banky. Největší islámskou bankou v zemi je Kuwait Finance House. Patří do sítě úspěšných a velkých islámských bank, které mají těžiště v Saúdské Arábii.  Klientem může být také nemuslimský subjekt.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základním daňovým zákonem je zák. č. 3/1955 novelizovaný zák. č. 2/2008 včetně dalších předpisů; zák. č. 19/2000 (National labour support tax)a zák. č. 46/2006 (Zakat a příspěvek do státního rozpočtu).

Mimo běžné výdaje a dávky v přístavech související s dopravou, vykládkou a uskladněním zboží v celních skladech, nemá Kuvajt žádné daně (ani obdobu daně z přidané hodnoty, silniční daně, spotřební daně apod.), má ovšem daň ze zisku (15 %). Ta je aplikována na právnické osoby, které obchodují v Kuvajtu s výjimkou těch, které jsou registrovány v GCC nebo plně vlastněny státními příslušníky států GCC.  

Na většinu zboží je vyhlášeno clo 4 % z čisté ceny bez dopravy, z čehož potraviny, některé spotřební a průmyslové zboží a zdravotní potřeby jsou od cla osvobozeny.

Vynětí z daňové povinnosti na 2-10 let coby investiční pobídka je regulováno zák. o zahraničních investicích č. 8/2001. Od 1.1.2018 bude v rámci celé GCC zavedena daň z přidané hodnoty, zřejmě ve výši 5 %.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: