Kypr: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Nikósii (Kypr)

Ekonomická charakteristika země

Kyperská republika je hospodářsky vyspělým státem s otevřenou ekonomikou, s drtivou převahou terciálního sektoru v hospodářství, malým objemem vlastní průmyslové výroby a zemědělské produkce. Kypr dlouhá desetiletí působil coby významné regionální offshorové daňové centrum. Významným impulsem pro rozvoj hospodářství byl vstup Kyperské republiky do EU v kvěnu 2004 a vstup do eurozóny v r. 2008.  Dlouhodobou ambicí Kyperské republiky je těžit ze své geografické polohy a fungovat jako most mezi EU a zejména Blízkým východem.  Kypr se dlouhodobě vyznačuje všeobecně příznivým podnikatelským prostředím, dobrými obchodními a daňovými službami (v současnosti jako určitá podoba EU "daňového ráje"), relativně moderní infrastrukturou, vzdělanou pracovní sílou, právním systémem přizpůsobeným pro podnikání a nízkým stupněm kriminality. S ohledem na malý počet obyvatel (pozn. podzim 2014: 866 tisíc, z nichž je cca 66 % ekonomicky činných), představuje kyperská ekonomika relativně omezený trh, jeho potenciál však znásobuje každoročně kolem 2,5 milióny turistů, kteří na ostrově převážně pobývají v období dubna až listopadu. Vzhledem ke své limitované výrobní základně Kypr představuje určitý potenciál pro dovoz zboží a surovin ze zahraničí. Vzhledem k závislosti na turistickém ruchu a poskytování profesionálních a finančních služeb je kyperské hospodářství mimořádně citlivé na vnější ekonomické a politické vlivy.

Celý hospodářský, finanční, fiskální i sociální systém země od roku 2011 postupně procházel hlubokou krizí, která eskalovala na jaře 2013 bezprecedentní bankovní krizí, kdy byly v zemi na 12 dnů uzavřeny veškeré bankovní instituce. Jako východisko z krize tehdy uzavřela vláda Kyperské republiky dohodu o půjčce v celkové výši 10 mld. euro s tzv. finanční trojkou mezinárodních věřitelů (EK, ECB a MMF). Součástí dohody o půjčce bylo i memorandum o porozumění s podmínkami nápravného programu pro kyperskou ekonomiku. Na základě plnění podmínek tohoto nápravného programu ze strany Kyperské republiky (v oblasti veřejných a sociálních výdajů, veřejné správy, hospodářského systému a dalších oblastech) docházelo k postupnému uvolňování prostředků ze schváleného úvěru. Program byl plánovitě ukončen v březnu 2016. Kyperská strana celý úvěrovým rámec nevyužila. Ze schválených 10 mld. euro bylo vyčerpáno 7,25 mld. euro, které budou Kypřané dlouhodobě splácet. Díky nápravnému programu a reformnímu úslí kyperské strany došlo ke stabilizaci hospodářského a fiskálního systému v zemi a v roce 2015 i obnovení ekonomického růstu. Některé strukturální problémy v zemi však nadále přetrvávají.

Před počátkem hospodářské krize se podíl HDP na jednoho obyvatele na Kypru pohyboval velmi blízko průměru zemí tehdejší EU-27. Dlouholetým motorem růstu kyperské ekonomiky v minulé dekádě byl mimořádný realitní a spotřební boom, podporovaný úvěrovou expanzí, vycházející z přebytku likvidity a rozsahu kyperského bankovního sektoru, podporovaný přílivem finančních prostředků ze zahraničí.  Vhledem k výše uvedené hospodářské krizi však došlo k dramatickému zhoršení všech makroekonomických ukazatelů.

Mezi hlavní odvětví kyperského hospodářství dlouhodobě především patří finanční a korporátní služby, služby spojené s turistickým sektorem, obchod s nemovitostmi a zprostředkovatelské služby v námořní dopravě.  Nemalý podíl na tvorbě HDP pak má činnost veřejného sektoru. Z výrobního sektoru pak zpracování potravin a výroba nápojů, zpracování cementu a sádry,  produkty farmaceutického průmyslu a energetika. V tradiční zemědělské oblasti jde především o pěstování citrusů, zeleniny, ječmene, vinné révy a oliv. V oblasti živočišné výroby o chov drůbeže, prasat, ovcí a produkci mléčných výrobků, zvláště sýrů z ovčího a kozího mléka. Jako perspektivní odvětví se jeví připravovaná těžba uhlovodíkových surovin (zemní plyn, možná však i ropa) z podmořských nalezišť ve výlučné ekonomické zóně na jih od ostrova. Skutečný potenciál této nové naděje kyperského hospodářství potvrdí nadcházející obodbí.

Rozhodující podíl na tvorbě kyperského HDP v roce 2015 představoval terciární sektor: 87,22% (např. velko a maloobchod a oprava motorových vozidel 14,7%, realitní činnost 11,1%, veřejná správa 9,7%,  finanční a pojišťovací služby 9,4%, profesionální a technické služby 7,8%, ubytovací a restaurační služby 7,3%, doprava a skladovací služby 6,6%, vzdělávací sektor 6,5% a další). Sekundární sektor: 10,28% (výroba 5%, stavebnictví 2,6%, energetika a vodní hospodářství 2,68%). Primární sektor: 2,5% (v drtivé většině zemědělství a rybolov).

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Kyperská republika, Kypriaki Dimokratia (řecky), Kibris Cumhuriyeti (turecky), Republic of Cyprus (anglicky)

Složení vlády:

  • předseda vlády (prezident republiky): Nicos ANASTASIADES
  • ministr zahraničních věcí: Ioannis KASOULIDES
  • ministr financí: Haris GEORGIADES 
  • ministr vnitra: Socratis HASIKOS
  • ministr obrany: Christoforos FOKAIDES
  • ministr práce a sociálního pojištění: Georgia EMILIANIDOU
  • ministr spravedlnosti a veřejného pořádku: Ionas NICOLAOU
  • ministr školství a kultury: Costas KADIS
  • ministr energetiky, obchodu, průmyslu a turistiky: Georgias LAKKOTRYPIS
  • ministr zdravotnictví: George PAMBORIDES
  • ministr komunikací a veřejných prací: Marios DEMETRIADES
  • ministr zemědělství, přírodních zdrojů a životního prostředí: Nicos KOUYIALIS
  • tiskový mluvčí: Nikos CHRISTODOULIDES

Poznámka:

  • 43 % území ostrova se nachází mimo jurisdikci vlády Kyperské republiky.
  • na 3 % rozlohy ostrova se nacházejí tzv. Britsh Sovereign Base Areas in Cyprus, resp. dvě suverénní vojenské základny Spojeného království.  

Každodenní život na Kypru je po několik desetiletí negativně ovlivněn nevyřešenou tzv.kyperskou otázkou.

  • 37 % území je od roku 1974 obsazeno tureckou armádou, kde působí mezinárodně neuznávaná (s výjimkou Turecka) tzv. „Severokyperská turecká republika“.
  • 3 % území zabírá tzv. nárazníkové pásmo, které spravuje mise OSN – UNFICYP.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:

Poslední sčítání lidu se uskutečnilo v říjnu 2011. Podle údajů z kyperského statistického úřadu z listopadu 2014, žije v Kyperské republice 865 900 obyvatel. Na okupovaném území ostrova pak žije necelých 300 tis. obyvatel, poměr tureckých Kypřanů a přistěhovalců (od roku 1974 - převážně z Turecka) je však velmi těžké stanovit.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: +0,5%

Demografické složení obyvatelstva:

    • podle pohlaví: 48,6 % mužů, 51,4% žen
    • věkové složení: 0–14 let ... 16,4%, 15–64 ... 70,4%, 65 + let ... 13,2 %
    • podle bydliště: 67,2 % ve městech, 32,8% na venkově

Národnostní složení:

  • řečtí Kypřané 77 % (včetně Maronitů, Arménů a Latinů)
  • turečtí Kypřané 18 %
  • cizinci s trvalým pobytem na Kypru 5 %.

Zdroj: www.indexmundi.com

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele 

 

2011

2012

2013

2014

2015

 nominální HDP na obyvatele (v euro)

23 000 

22 500 

21 000 

20 400 

20 600

 HDP (v mil. euro)

19 547 

19 469 

18 065 

17 394 

17 420

 roční míra inflace (%)

3,3 

2,4 

-0,4 

-1,4 

-2,1

 roční míra nezaměstnanosti (%) / nová kyp. metodika

7,9 

11,9 

15,9 

16,1 

13,0

 

Očekávaný vývoj kyperského hospodářství v roce 2016

Na konci března 2016 Kyperská republika formálně vystoupila z ekonomického nápravného programu a ukončila čerpání záchranné půjčky z dubna 2013 dojednané mezi kyperskou vládou a tzv. trojkou mezinárodních věřitelů (EK, ECB a MMF). Postupně čerpaná půjčka a nápravný program odvrátily tehdy bezprostředně hrozící kolaps kyperského bankovního systému a zásadním způsobem stabilizovaly státní pokladnu.

Zavedení nápravného programu a dohledu věřitelů na Kypru předcházel několikaletý nezdravý finanční a fiskální vývoj v zemi, který dramaticky vyústil v druhé polovině března 2013 v uzavření bank po dobu téměř dvou týdnů a dočasné přerušení veškerých finančních transakcí. Bezprecedentním krokem bylo vedle poskytnutí záchranného úvěru a naordinování ozdravných/nápravných kroků (tzv. bail-out) také přistoupení ke krácení bankovních vkladů (a určitých vlastnických podílů) u dvou nejvíce postižených finančních domů s cílem jejich sanace (tzv. bail-in). Paralelně s výše uvedenými kroky byly v zemi zavedeny přísné restrikce na finanční a peněžní transakce, jejichž poslední zbytky byly zrušeny v březnu 2015. Během tří let nápravného programu kyperská ekonomika a společnost prošla na místní poměry silnou ekonomickou krizí. Propad byl naštěstí mírnější, než bylo na počátku nápravného programu očekáváno. Ekonomiku podepřely dva z jejích hlavních nosných sektorů: profesionální služby (obchodní, účetní a daňové) poskytované především zahraničním subjektům na ostrově a cestovní ruch. HDP ve stálých cenách za rok 2013 poklesl o 5,9% a v roce 2014 o 2,5%, ostrov se potýkal (a potýká) s vleklou deflací. Krize na několik let paralyzovala do té doby nezdravě bující stavební a realitní sektory. Finanční krize a následné reformy výrazně zredukovaly velikost bankovního sektoru v zemi (z někdejších 550% HDP na současných 350%), který se podařilo díky razantním krokům stabilizovat. Ohrožení některých bank ve střednědobé perspektivě však přetrvává, zejména v důsledku vysoké míry nesplácených úvěrů, které se stále pohybují blízko hranice 50%. Jejich celková výše v září 2015, dle dostupných zdrojů, dosahovala 27,9 mld. euro, což představovalo 160% HDP. Do jara 2016 se na tomto údaji příliš nezměnilo.

Kyperské straně se podařilo prosadit řadu důležitých reformních kroků a úsporných opatření. V letech 2014 a 2015 primární fiskální přebytek (před splácením úroků)dosáhl 2,6% a 2,7% HDP. Z původně dohodnutého záchranného úvěru ve výši 10 mld. euro bylo kyperskou vládou nakonec vyčerpáno 7,25 mld. Podíl celkového veřejného zadlužení vůči HDP v roce 2015 se pohyboval mírně přes 110%, což je výrazně méně než původně předpovídaných 126%. Během roku 2015 se v Kyperské republice podařilo obnovit ekonomický růst a ekonomika vzrostla o 1,6%. Růst HDP v podobné výši je předpokládán i v dalších letech.  Nedaří se však podstatněji snížit nezaměstnanost, která se stále pohybuje relativně vysoko. Dle nové kyperské metodiky kolem 12%, v druhé polovině roku 2015 Eurostat však uváděl hodnoty kolem 15%. Kypřané se snaží doplnit svůj stávající ekonomický model a zvýšit jeho efektivitu. Vedle rozvoje nových kapacit, zejména v cestovním ruchu, jsou velká očekávání vkládána do energetiky v souvislosti s předpokládanou těžbou zemního plynu v kyperské výlučné ekonomické zóně jižně od ostrova. Zachování ekonomické stability země však kyperské ministerstvo financí podmiňuje pokračováním započatých reforem a ozdravných kroků. Nutné je též třeba pracovat na odstranění přetrvávajících strukturálních problémů. V hodnocení úvěrové spolehlivosti Kypr nadále na jaře 2016 zůstával tři body pod tzv. investičním stupněm (S&P: dlouhodobý raiting BB, krátkodobý B). Evropský stabilizační mechanismus (ESM) na Kypru přešel do fáze tzv. post programového dohledu do doby, než bude splaceno alespoň 75% poskytnutého objemu záchranného úvěru. Dohled ESM nad fiskálním a ekonomickým vývojem tak zde může trvat přinejmenším do roku 2029.

 

 

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Výsledky hospodaření s konsolidovanými účty vlády Kyperské republiky

 

2011

2012

2013

2014

2015

Příjmy celkem (v mil. euro)

6 586,9 

6 592,8

6 451,8

6 661,0

6 801,6

Výdaje a čisté půjčky (v mil. euro)

7 674,1 

7 506,1

7 295,4

6 589,1

6 883,8

Celková bilance (v mil. euro)

-1 087,2 

-913,3

-843,6

71,9

-82,2

Bilance / HDP (v %)

-6,05 

-5,15

-4,66

+0,41

-0,5

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (v mil. euro, metodologie BPM6)

 

2011

2012

2013

2014

2015

 1. Běžný účet platební bilance

.

.

-552,3

-885,3

-634,2 

     Obchodní bilance (zboží)

 

 

-2 892,8

-2 664,9

-3 178,5 

     Bilance služeb

 

 

2 912,4

2 634,6

2 933,7 

     Primární výnosy

 

 

-227,0

-459,3

60,5 

     Sekundární výnosy

 

 

-344,9

-395,7

-449,9 

 2. Kapitálový účet

.

245,3

143,9

49,5 

 3. Finanční účet

.

-830,9

-3,0

90,0 

     Přímé investice

 

 

-18,8

1 128,0

4 674,4 

     Portfoliové investice

 

 

-12 707,0

-2 641,8

-2 179,6 

     Finanční deriváty

 

 

57,1

-37,0

-1 196,6 

     Ostatní investice

 

 

11 874,3

1 541,8

-1 203,1 

Pozn.: Kyperská centrální banky přešla při zpracování platební bilance na metodologii BPM6 v roce 2013.

Hrubý vládní konsolidovaný dluh (konec roku, EDP koncept) 

 

2011

2012

2013

2014

2015

v mil. euro

12 869

15 431

18 519

18 819

18 964,3

k HDP v %

66,0

79,5

102,2

108,2

108,9

Zahraniční vládní zadluženost*

 

2011

2012

2013

2014

2015

v mil. euro

6 774 

7 752 

11 207 

12 930 

11 111,9

k HDP v %

34,8 

39,9 

62,0 

74,3 

63,8

* bez započtení mezivládních půjček a závazků kyperské centrální banky vůči MMF

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém - hlavní banky a pojišťovny:

Za posledních 25 let na Kypru došlo k významnému rozvoji v oblasti služeb přesahujícímu tradiční aktivity související s cestovním ruchem. Podíl finančních služeb na tvorbě HDP se zvýšil ze 4% HDP v roce 1995 na 9% HDP v roce 2010 (v běžných cenách).

Kyperský bankovní sektor před propuknutím finanční krize v Kyperské republice v polovině roku 2012 ovládaly tři největší místní banky - Bank of Cyprus, Marfin Popular (Laiki) Bank a Hellenic Bank a dceřinná pobočka řecké banky Alpha Bank. Tyto banky dohromady kontrolovaly téměř 60% všech půjček. Družstevní banky pak 20% všech půjček. Ke konci roku 2010 kyperské banky disponovaly peněžními prostředky ve výši 156 mld. EUR a na ostrově působilo přes 40 bank. Pobočky zahraničních bank měly k dispozici finance ve výši 8 mld. EUR, což představovalo 5% všech prostředků vlastněných bankami a dceřinné pobočky zahraničních bank disponovaly prostředky ve výši 37 mld. EUR (23% všech bankovních aktiv).

V průběhu roku 2011 a 2012 utrpěla většina kyperských bank významné ztráty finančních aktiv v souvislosti s odpisem řeckých dluhopisů. Finanční situace kyperských bank však již byla významně podlomena vysokou výší nesplácených úvěrů, která v průměru postihovala téměř polovinu jejich celého objemu. Informační situace kolem stavu kyperských bank během celého roku 2012 byla velmi nepřehledná. Kyperská bankovní krize navenek odstartovala 12. června 2012, kdy mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila rating Bank of Cyprus a Hellenic Bank a rating Popular Bank umístila do režimu přezkoumání s výhledem na jeho snížení. Do konce června 2012 kyperská vláda poskytla druhému největšímu kyperskému bankovnímu domu Popular Bank dodatečný kapitál ve výši 1,79 mld. euro výměnou za 84 % akcií, čímž banku de facto znárodnila.

Již tehdy bylo ovšem zřejmé, že navýšit kapitál budou potřebovat i další kyperské banky a finanční instituce. 25. června kyperská vláda požádala o půjčku z Evropského nástroje finanční stability (EFSF) a Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Půjčku se nakonec do konce funkčního období vlády prezidenta Christofiase (únor 2013) nepodařilo dojednat a s nástupem nové konzervativní vlády prezidenta Anastasiadese v březnu 2013 se země dostala na pokraj hospodářského kolapsu. Během tohoto období však docházelo ke zhoršování finanční situace řady bank.

V nejhorší situaci byl bankovní dům Popular Bank, který, jak se později ukázalo, byl uměle „udržován při životě“ a bylo do něho „napumpováno“ prostřednictvím kyperské centrální banky více než 9 mld. euro tzv. emergency liquidity assistance. Ani to však nakonec banku před likvidací nezachránilo, naopak zkomplikovalo řešení bankovní krize v roce 2013. K dohodě o poskytnutí záchranné půjčky mezi Trojkou finančních věřitelů (EK, ECB a MMF) a novou kyperskou vládou nakonec došlo za dramatických okolností na konci března 2013. Jak se v průběhu roku 2013 ukázalo, potřebný objem prostředků pro refinancování kyperského bankovního sektoru přesáhl 20 mld. euro, tedy podstatně převýšil kyperské HDP.

Komplexní krize kyperského hospodářského systému a následné reformy v letech 2013 až 2015 výrazně zredukovaly velikost bankovního sektoru v zemi z neudržitelných 550%/HDP na současných 350%. Díky podniknutým razantním krokům, několika soukromým přímým zahraničním investicím (zejména do BoC) a použití části prostředků z bail-out do vybraných kyperských bank (Coop a Helenic Bank) se podařilo kyperský bankovní systém během roku 2015 stabilizovat. Banky jsou však ve střednědobé perspektivě stále ohrožovány vysokou mírou nesplácených úvěrů, které se pohybují blízko hranice rekordních 50%.  I přes podninutí řady opatření zatím se kyperským bankám nijak výrazně nedaří celkovou výši nezplácených úvěrů (ang. zkratka NPL) snižovat. Jejich celková výše v září 2015, dle dostupných zdrojů, dosahovala 27,9 mld. euro, což představovalo 160% HDP. V únoru 2016 se pak mělo jednat o 26,8 mld. euro. BoC k tomu může stále čelit doposud neodvráceným arbitrážím za odpisy vkladů u BoC a Laiki Bank (BoC převzala klienty Laiki po jejím zániku), resp. znehodnocení majetkových vkladů původních akcionářů banky.

Dle údajů kyperské centrální banky, působilo v Kyperské republice na jaře roku 2016 na 54 úvěrových (bankovních) institucí. Jednalo se o 7 domácích bank a 18 domácích úvěrových družstev, sdružených pod centrální družstevní banku. Dále v zemi působilo 6 dceřiných společností zahraničních úvěrových institucí (bank) a 23 poboček zahraničních úvěrových institucí (bank).

Viz www.centralbank.gov.cy

Centrální banka:

Central Bank of Cyprus
80 Kennedy Ave., P.O.Box 25529, 1395 Nicosia
Guvernér: Chrystalla Georghadji

Čtyři nejvýznamnější banky na Kypru prošly v roce 2014 zátěžovým testem Evropské centrální banky:

 

Nejvýznamnější pojišťovny:

Bank of Cyprus Group

  • General Insurance Cyprus, Themistocleous Dervi 2-4, P.O.Box 21668, 1511 Nicosia, tel. + 357 22 676682, fax + 357 22676682
  • Eurolife - životní pojištění, 4 Evrou, 2003 Strovolos, tel. +357 22-474000, fax +357 22-341090
  • Allianz Insurance Companies - representative Cooperative Central Bank Cyprus, 8 Grigori Afxentiou, 1096 Nicosia, tel +357 22743000, fax +357 22661396
  • AIG EUROPE LIMITED (Cyprus Branch), 26, Esperion Str. 2001, Strovolos, Cyprus, tel:+357 22699999, fax: +357 22699700

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Kyperský daňový model je poměrně propracovaný a je klíčovou součástí zdejšího ekonomického modelu – země jako mezinárodní centrum daňových a korporátních služeb. Níže uvádíme pro potřeby této teritoriální informace pouze základní souhrn daňového systému v zemi. Pro podrobnější seznámení se se zdejším daňovým systémem je nutné vyhledat asistenci kvalifikovaného daňového poradce. Některé pobočky nadnárodních poradenských společností na Kypru navíc volně nabízejí každoročně aktualizované přehledy o platných daních a poplatcích.

Pro zdanění příjmů na Kypru je rozhodující, zda se jedná o kyperského daňového rezidenta či nerezidenta. Rezidentem je každá fyzická osoba, která pobývá v příslušném kalendářním roce na Kypru více než 183 dní. U právnické osoby je za rezidenta považovaná firma, která má řízení a kontrolu na Kypru. U rezidentů jsou zdaněny všechny příjmy, tj. příjmy plynoucí jak ze zdrojů na Kypru, tak v zahraničí, zatímco u nerezidentů jsou zdaněny pouze příjmy dosažené na Kypru, u právnické osoby prostřednictvím její stálé provozovny umístěné na Kypru.

Na Kypru jsou uplatňovány tyto druhy daně z příjmů:

Daň z příjmů fyzických osob (Personal Income Tax)

Daň z příjmu fyzických osob

Roční zdanitelný příjem v euro

Sazba daně 

0 – 19 500

0 %

19 501 – 28 000

20 %

28 001 – 36 300

25 %

36 301 – 60 000

30 %

60 001 a více

35 %

Od daně jsou osvobozeny např. úroky, dividendy, zisky z prodeje cenných papírů, sumy plynoucí fyzické osobě z plateb do schválených fondů (různé typy spoření) a další. Je možné rovněž uplatnit dlouhou řadu odečitatelných položek.

Daň z příjmů právnických osob (Corporate Income Tax)

Daň z příjmů právnických osob činí 12,5 %.

Od daně jsou osvobozeny dividendy, zisk z prodeje cenných papírů, zisky stálých provozoven v zahraničí a úroky, které nevznikly běžnou činností společnosti či činností, která je s běžnou činností úzce spojená. Mezi odečitatelné položky patří příspěvky na schválené charitativní účely, příspěvky zaměstnavatelů na sociální pojištění a schválené zaměstnanecké fondy a další. Daňové ztráty společnosti vzniklé v průběhu zdaňovaného období, které nemohou být započteny vůči jiným příjmům, mohou být započteny vůči budoucím ziskům bez časového omezení. Toto pravidlo lze uplatnit na jakékoli ztráty vzniklé od roku 1997. Ztráta jedné společnosti může být započtena vůči ziskům jiné společnosti za předpokladu, že jedna ze společností drží minimálně 75% akcií druhé společnosti a nebo, že nejméně 75% hlasovacích práv společností je drženo jinou společností.

Ztráty stálé provozovny v zahraničí mohou být započteny vůči ziskům mateřské společnosti na Kypru.

V rámci reorganizace společností lze převody pohledávek a závazků mezi společnostmi provést bez daňových dopadů. Reorganizace zahrnuje sloučení společnosti, rozdělení společností, transfer aktivit a výměnu akcií.

V kyperském daňovém systému jsou poměrně detailně rozpracovány jednotlivé položky pro roční odpisy hmotného majetku.

Zvláštní příspěvek na obranu země (Special contribution for defence)

Všichni daňoví rezidenti na Kypru jsou povinni hradit zvláštní příspěvek na obranu země. Sazby této zvláštní daně pro jednotlivé druhy příjmů jsou následují: dividendy 17%, obecné úroky 30%, úroky jednotlivců ze státních pokladničních poukázek a státních dluhopisů 3% a další. Současně existuje poměrně složitý mechanismus výjimek z placení tohoto příspěvku pro určité druhy příjmů při plnění specifických podmínek.

Zdanění kapitálových zisků (Capital Gains Tax)

Z převodu nemovitostí, jakož i ze zisku z prodeje akcií společností, které vlastní nemovitosti, s výjimkou společností obchodovaných na burze, se na Kypru platí 20% daň. Od daně jsou osvobozeny např. převody z titulu úmrtí, dary mezi rodiči a dětmi, manžely a příbuznými do třetího stupně, převody z titulu vyvlastnění, převody z titulu reorganizace, dary na charitu, dary vládě atd. Od daně jsou osvobozeny  příjmy z prodeje vlastního bydlení (do 85 430 EUR), z prodeje zemědělské půdy farmářem (do 25 629 EUR) a ostatní do výše 17 086 EUR.

Daň z nemovitostí (Immovable Property Tax)

Z tržní hodnoty nemovitosti stanovené k 1. 1. 1980 se odvádí daň ve výši:

Daň z nemovistostí

Hodnota nemovitosti v euro 

Sazba daně 

1 – 40 000

0,6 % 

40 001 – 120 000

0,8 % 

120 001 – 170 000

0,9 % 

 170 001 – 300 000

1,1 % 

 300 001 – 500 000

1,3 % 

 500 001 – 800 000

1,5 % 

 800 001 – 3 000 000

1,7 % 

 nad 3 000 000

1,9 % 

Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax)

Základní sazba DPH činí 19 %.

Na poměrně široký výběr zboží a služeb jsou uplatněny snížené sazby ve výši 9 %, 5 % a 0 %.

Povinná registrace k DPH je: a) při obratu 15 600 EUR v předchozích dvanácti měsících b) při obratu vyšším než 15 600 EUR očekávaném v následujících 30 dnech a dále regulace upravuje několik dalších specifických podmínek, které je vhodné konzultovat s daňovým poradcem.

Spotřební daň je uvalena na paliva, alkohol, tabákové výrobky a některé druhy luxusního zboží.

Internetové zdroje:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: