Vláda Kypru má jako jednu z priorit svého programu pro nadcházející roky dokončení a zefektivnění centrálního zdravotního systému „GHS“, který Kypr jako poslední ze zemí EU zavedl v roce 2019. Tyto kroky jsou realizovány v několika fázích a stále zde existuje značný prostor pro investice a export. Zároveň se v zemi stále více prosazují i soukromá zdravotnická zařízení. 

Vláda zároveň hodlá z Kypru učinit regionální zdravotnické centrum atraktivní nejen pro investory, ale i pro soukromé pacienty z ciziny, kteří by přispívali k rozvoji zdravotní turistiky na ostrově. Po odchodu ruské klientely se jedná především o zákazníky z Izraele, Libanonu či Jordánska. Kypr nemá vlastní zdravotnický průmysl, většina potřebného vybavení pro stávající i nová zařízení se proto dováží. Hodnota dovozu v daném sektoru dosáhla v roce 2024 cca 120 mil. EUR. Přibližně 75 procent zdravotnických prostředků bylo dovezeno ze zemí EU, zjm. Řecka, Německa, Nizozemí, Belgie, ale i Česka (nemocniční lůžka), zbytek pak z Číny, USA, Izraele a dalších zemí. Současná poptávka zahrnuje především  základní laboratorní a zdravotnické vybavení, technologie pro nově budované onkologické centrum, vybavení pro ortopedická, dentální, kardiovaskulární zařízení. Velmi moderní je i plastická chirurgie. Perspektivní jsou také nové generace farmaceutik.

Kypr v současnosti investuje téměř 300 mil. EUR z fondu EU pro obnovu a odolnost do digitalizace státní správy s cílem posílit ekonomiku a prosperitu země. Plán byl vypracován v souladu s rámcem digitálního desetiletí EU, jehož cílem je učinit zemi do roku 2030 lídrem v digitálním sektoru. Navrhovaná opatření zahrnují reformy a investice do elektronické veřejné správy, a to jak ústřední, tak místní, elektronické justice, přeshraničního elektronického zdravotnictví, posílení širokopásmového připojení, digitálního spojení mezi Kyprem a Řeckem pomocí podmořského optického kabelu. Dále jsou plánovány systémy inteligentních měst, digitální transformace ve školách, inteligentní systémů vodního hospodářství, podpory inovativního podnikání a podpory malých a středních podniků při digitální transformaci. Úsilí vlády o digitalizaci přímo implementuje ministerstvo pro výzkum a inovace na jehož webových stránkách lze stáhnout dokument Digitální strategie Kypru do roku 2025. Z dlouhodobější perspektivy je důležitý kyperský plán National Digital Decade Strategic Roadmap. 

Realizovány budou menší projekty s nižšími náklady a rychlou realizací, které mají okamžitý pozitivní dopad na ekonomiku, i dlouhodobější projekty s vyššími náklady, jejichž realizace trvá dva až pět let. Jedná se mimo jiné o zřízení elektronické identity, elektronického soudnictví, platformy obchodního rejstříku a elektronického systému pro nemocnice. Aplikace “Digitální občan” byla spuštěna již koncem minulého. Dalším z dlouhodobých projektů je kybernetická bezpečnost.

V rámci Evropské unie je Kypr jedním z nejpříhodnějších míst pro solární elektrárny, a to hlavně vzhledem k vysokému  počtu slunečných dnů v roce (300-340). Kyperská vláda se snaží využití obnovitelných zdrojů podporovat nejen kvůli Green Deal EU, ale také kvůli závislosti na dovozu při výrobě energie, která je na ostrově poměrně drahá, a jejíž výroba se většinově spoléhá na nákladný a hlavně neekologický těžký topný olej. Podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie na Kypru dosáhl okolo 20 %. I přesto, že se každoročně mírně zvyšuje, v porovnání s ostatními evropskými zeměmi se pohybuje na posledních místech. Na ostrově je proto v tomto oboru stále velký prostor pro investice a podnikání. V boji proti změně klimatu bude Kypr přijímat nejen komplexní opatření vyplývající zejména ze společných závazků EU, ale bude posilovat i spolupráci se zeměmi východního Středomoří a Blízkého východu.

Na Kypru je za výrobu, přenos, distribuci a dodávky elektřiny konečným spotřebitelům už přes 50 let odpovědná společnost Kyperský úřad pro elektřinu (Kyperská elektrárenská společnost AEC, Elecricity Authority of Cyprus). Doposud však v liberalizaci trhu nebyl učiněn patřičný pokrok stejně tak jako při modernizaci elektrické rozvodné soustavy a zvyšování úložných kapacit pro OZE. Pro české firmy je zde velký potenciál, a to jak ve výše zmíněné oblasti, tak i v oblasti instalace a následného provozu elektráren a v neposlední řadě  také ve výzkumu a vývoji nových solárních technologií. Určitou výhodou jsou případné reference z oblasti již realizovaných dodávek českých solárních technologií. 

V roce 2024 byla ukončena jednání na mezistátní úrovni s Řeckem ohledně tzv. Great Sea Interkonektoru, tj. podmořského elektrického kabelu (o délce 1 208 km), který propojí elektrické soustavy Kypru a EU. První fází projektu má být propojení Kypru s Řeckem (přes Krétu), v plánované druhé fázi projektu by mohl být elektrický kabel veden až do Izraele. EU spolufinancuje tento projekt společného zájmu z Fondu obnovy a růstu částkou téměř 1 mld. EUR. V letošním roce by měly být zahájeny přípravné práce (mapování terénu aj.).  

Evropská unie na Kypru spolufinancuje projekt zaměřený na infrastrukturu a systém sběru recyklovatelného a biodegradovatelného odpadu. Projekt podporuje zelené cíle EU – klimatickou neutralitu a nulové znečištění ovzduší do roku 2050. Celkový rozpočet projektu LIFE-IP CYzero WASTE je 14,8 mil. EUR. Další kofinancování projektu bude plynout ze strukturálních fondů EU a RRF. Projekt byl zahájen koncem roku 2021 a bude pokračovat až do září 2029. Kyperská republika má v poměru na obyvatele jedno z největších množství domácího odpadu, který je z větší části ukládán na pozemní skládky (67 %), méně než 20 % je recyklováno. Kypr tak neplní cíle akčního plánu cirkulární ekonomiky a skládkování odpadu EU. Projekt proto bude mj. zahrnovat vytvoření systému třídění bioodpadů v padesáti zejména venkovských oblastech a zlepšení třídění suchých recyklovatelných odpadů (papír, hliník, apod.) instalací dvaceti nových sběrných míst. Sedm měst vybuduje opravny s prodejnami znovu využitelných materiálů/výrobků.

V některých oblastech ostrova je stále značně zanedbaná vodovodní a kanalizační síť, někde úplně chybí. S úbytkem deštivých dnů se na ostrově zvyšuje poptávka po čističkách pitné i užitkové vody, jak už pro samostatné domácnosti, tak pro hotely, ale i pro velké podniky a zemědělství. Kromě toho v poslední době Kypr značně investuje do desalinizačních statnic, aby byl schopen v letních měsících vůbec zajistit plynulé dodávky vody. Evropská investiční banka spolufinancuje na Kypru projekt zaměřený na výstavbu kanalizačních sítí a čistírenských zařízení pro příměstské komunity, s celkovými náklady 206 mil. EUR. Kyperské ministerstvo financí uzavřelo s EIB smlouvu o poskytnutí půjčky ve výši 100 mil. EUR, jejímž cílem je zajistit soulad se směrnicemi EU a posílit ochranu životního prostředí v oblasti čištění odpadních vod ve městech Nikósie, Limasol a Larnaka. Na jihu ostrova, poblíž Kourionu, bude vybudován kanalizační systém o délce 250 km s náklady přibližně 120 mil. EUR (3 mld. CZK).

Příležitostí k zapojení do výstavby jsou také projekty cílené na bikomunální spolupráci řeckých a tureckých Kypřanů v oblasti severního Kypru. Na těchto projektech se finančně podílí Evropská unie a Rozvojový program Spojených národů.

V roce 2024 navštívilo Kyperskou republiku více jak 4 mil. turistů. V měsících leden – říjen 2023 dosáhly příjmy z turismu 2,8 mld. EUR. Rozpočet Ministerstva cestovního ruchu na rok 2024 činí 65 mil. EUR (v roce 2023 to bylo 54 mil.). Ministerstvo pro turistiku stanovilo pro rozvoj sektoru šest hlavních tematických celků, které jsou plánovány na několik let. První z nich se týká digitálního marketingu, zahrnuje propagaci Kypru jako turistické destinace doma i v zahraničí prostřednictvím inzerce. Druhé téma se týká zkvalitnění nabízeného produktu, podpory specifických forem cestovního ruchu a výdajů na zlepšení infrastruktury. Třetí se týká rozvoje oblastí z hlediska cestovního ruchu, jako jsou horské, venkovské a okrajové oblasti, a to prostřednictvím akcí, jako je například trasa „Heartland of Legends“. Čtvrté opatření se týká rozvoje domácího cestovního ruchu, na který je cílen Program mimořádné podpory domácího cestovního ruchu. Pátá oblast zahrnuje spolupráci s cestovními kancelářemi a leteckými společnostmi a cílené partnerství v oblasti společné reklamy. Šesté téma se týká provádění opatření zahrnutých v plánu obnovy a odolnosti, na něž jsou v rozpočtu vyčleněny přibližně 3 mil. EUR (76,9 mil. CZK).

Vláda hodlá pojmout rozvoj turistiky komplexně. Kromě modernizace stávající dopravní infrastruktury (zejm. silnice a přístavy) podporuje i výstavbu nových přístavů, hotelů, lékařských a diagnostických center, univerzitních budov, studentských kolejí, golfových hřišť, škol a komerčních i rezidenčních nemovitostí. Např. projekt golfového resortu Limassol Greens má rozpočet 400 mil. EUR, Eagle Pine Golf Resort a Minthis Resort shodně  500 mil. EUR. Investice do nové Mariny v Larnace přesáhne 1,2 mld. EUR.  

Kypr uzavírá smlouvy na letecká spojení s mnoha novými destinacemi. Cílem strategie je, aby se do roku 2030 zvýšil celkový počet turistů, kteří Kypr každoročně navštíví, a aby se podíl lidí, kteří Kypr navštíví v zimních měsících, zvýšil z 25 na 40 %. Jedním z důležitých cílů je rozšířit turistickou sezónu ostrova na celý rok, tedy i v zimních měsících (listopad – březen), jejichž potenciál je v tomto ohledu nevyužitý.

V Kyperské republice má na vládní úrovni agendu vědy, výzkumu a inovací (VVI) na starost Ministerstvo pro výzkum, inovace a digitální strategii (MVIDS). Základním strategickým dokumentem ministerstva je Národní strategie digitalizace 2020 – 2025. Jedná se o klíčový dokument k urychlení digitální transformace Kypru. Jejím úkolem je dosažení čtyř strategických cílů: technologie sloužící lidem; pulzující udržitelná a odolná digitální ekonomika; otevřená demokratická a inkluzivní digitální společnost a zelený digitální přechod pro Kypr. Z konkrétních projektů lze jmenovat např. projekt E-government 2020 – 2025 zahrnující digitalizaci a zabezpečení vládních systémů (vytvoření společné vládní sítě, data centrum, centrální antivirový systém, Business Management systém), digitalizaci databází a systémů státní správy (např. celní správa, justice, zdravotnictví) i samosprávy.

Nadace pro výzkum a inovace (RIF) je národní orgán, který má na starosti podporu a propagaci výzkumu, technologického rozvoje a inovací na Kypru. Na stránkách RIF lze nalézt komplexní informace o VVI na Kypru, včetně vyhlašovaných tendrů.

Důležitým článkem v kyperském systému VVI je The Cyprus Institute (CYI), což je nezisková výzkumná a vzdělávací instituce s vědecko-technickou orientací. Je kyperským centrem excelence, které se zabývá otázkami regionálního zájmu, ale i globálního významu, s důrazem na mezioborový výzkum a mezinárodní spolupráci. CYI spolupracuje s řadou evropských sítí, které se zaměřují na otevřené inovace a podnikání založené na vědě.

Pro využití možností financování v rámci různých programů nebo režimů je třeba předložit návrh ke schválení – po vyhlášení výzvy k předkládání návrhů – buď organizací/jednotlivcem, nebo společně s jinými organizacemi, v závislosti na podmínkách programu. Programy financování jsou rozděleny do těchto kategorií: EU Competitive Programmes, Co-Financed Programmes, Cyprus Recovery And Resilience Plan, Cyprus National Grant Schemes a další finanční nástroje.

Národní a unijní grantová schémata VVI obsahuje Programy kyperské Nadace pro výzkum a inovace.

V oblasti VVI na Kypru hrají svou nezastupitelnou roli samozřejmě také univerzity. Nejvýznamnější jsou Cyprus University of Technology, European University Cyprus, University of Nicosia a University of Central Lancashire.

Příležitost pro české firmy, výzkumné ústavy a univerzity spatřujeme v možnosti navázání spolupráce ve vědě a výzkumu s relevantními kyperskými partnery a při realizaci konkrétních unikátních technologických řešení pro vládní i nevládní sektor.