MZV: Mapa globálních oborových příležitostí
Ve výkonnosti hospodářství (HDP na obyvatele) se Kypr dlouhodobě řadí přibližně na 13. místo v EU a kolem 25.–30. místa ve světě (na Kypru, bez severní části ostrova) žije okolo 1 milionu obyvatel, přičemž HDP na obyvatele dle PPP přesahuje 42 tis. EUR a nadále roste.
Jedná se o velmi otevřenou ekonomiku, které dominuje sektor služeb, zejména cestovní ruch, finance, poradenské a právní služby, lodní doprava a obchod s nemovitostmi. V posledních letech rostou také odvětví energetiky, informačních technologií a zbrojní.
Po propadu ekonomiky v roce 2020 vykazuje kyperské hospodářství stabilní růst. V roce 2024 zrychlil zhruba na 3,9 % a v roce 2025 dosáhl 3,5 %, a to i přes přetrvávající dopady sankcí vůči Ruské federaci, které zasáhly především bankovní a realitní sektor. V roce 2026 se očekává zpomalení růstu na přibližně 2,3–3,0 %, zejména v důsledku geopolitických nejistot a postupného oslabování domácí poptávky. Inflace, která byla s výjimkou roku 2022 většinou pod průměrem eurozóny, zůstává relativně mírná, nicméně v roce 2026 se očekává její dočasné zvýšení (cca 2,6–3,6 %), zejména vlivem cen energií a externích faktorů. Míra nezaměstnanosti od roku 2020 soustavně klesá. V roce 2024 činila přibližně 4,9 % a v letech 2025–2026 se dále snižuje směrem k úrovni přibližně 4,4–4,5 %, což potvrzuje příznivý vývoj na trhu práce.
Růst ekonomiky je v poslední době zpomalován především nedostatečnou energetickou infrastrukturou, ale i zhoršující se bezpečnostní situací v regionu, která negativně ovlivňuje zejména cestovní ruch a obchod. Ekonomika je i nadále tažena zejména domácí poptávkou, investicemi financovanými z evropských programů a relativně silným výkonem sektoru služeb. Cestovní ruch přitom zůstává klíčovým odvětvím s podílem kolem 20–22 % na HDP.
Reakce vlády na pandemii a růst životních nákladů vedly k výraznému nárůstu veřejného dluhu, který se však daří rychle snižovat. Z úrovně přibližně 63 % v roce 2024 klesl dluh v roce 2025 zhruba k 58 % HDP a podle aktuálních prognóz by měl dále klesat směrem k hranici okolo 53 % v roce 2026. Tento pozitivní fiskální vývoj přispěl k udržení a zlepšení ratingového hodnocení země, která se stabilně pohybuje v investičním pásmu.
| Ukazatel | 2024 | 2025 | 2026 | 2027 | 2028 |
| Růst HDP (%) | 3,94 | 3,44 | 2,88 | 2,52 | 2,36 |
| Veřejný dluh (% HDP) | 62,76 | 58,47 | 53,29 | 48,86 | 45,12 |
| Míra inflace (%) | 2,26 | 0,83 | 2,78 | 2,15 | 2,10 |
| Populace (mil.) | 1,36 | 1,37 | 1,38 | 1,39 | 1,40 |
| Nezaměstnanost (%) | 4,88 | 4,45 | 4,50 | 4,51 | 4,39 |
| HDP/obyv. (USD, PPP) | 43893,32 | 46250,74 | 48506,38 | 50408,32 | 52331,90 |
| Bilance běžného účtu (mil. USD) | -3070,70 | -2918,74 | -2799,94 | -2757,38 | -2830,94 |
| Saldo obchodní bilance (mil. USD) | -7480,70 | -7922,19 | -8851,10 | -8808,62 | -8759,50 |
| Průmyslová produkce (% změna) | 2,02 | 4,00 | 2,80 | 2,65 | 2,46 |
| Exportní riziko OECD | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A |
| Predikce EIU | Zdroj: EIU, Evropská komise – Winter 2022 Economic Forecast | ||||
Zdroj: EIU, IMF
Zdroj: EIU
| Top 4 importní partneři 2024 (%) | |
| Řecko | 23,93 |
| Itálie | 7,74 |
| Čína | 7,51 |
| Německo | 5,84 |
| Zdroj: EIU | |
| Top 5 import dle zboží 2024 (mld. USD) | |
| Celkem | 13,4 |
| Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje | 2,5 |
| Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob | 0,8 |
| Lodě, čluny (i vznášedla), konstrukce plovoucí | 0,8 |
| Léčiva (vč. léčiv veterinárních) | 0,5 |
| Produkty zbytkové z ropy j. n. a příbuzné materiály | 0,5 |
| Zdroj: Trade Map (International Trade Center) | |
ICT, elektronika, kyberbezpečnost
ICT sektor se stal jedním z hlavních motorů růstu kyperské ekonomiky a významně přispívá k exportu služeb. Kypr těží ze své strategické polohy, kvalitní pracovní síly a příznivého podnikatelského prostředí a postupně se profiluje jako technologické centrum regionu.
Vláda implementovala komplexní digitální strategii a strategii umělé inteligence, jejichž cílem je transformovat Kypr v regionální technologické centrum. Aktivně podporuje výzkum a vývoj prostřednictvím grantových programů, financování inovací a spolupráce s akademickou sférou. Současně nabízí atraktivní daňové prostředí, včetně IP Box režimu, který zvýhodňuje příjmy z duševního vlastnictví. Součástí vládní politiky je také systematické zjednodušování administrativních procesů pro zahraniční investory, digitalizace veřejné správy a zavádění transparentních regulačních rámců.
Důležitým prvkem je i aktivní politika přilákání vysoce kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí (digitálních nomádů), včetně zjednodušených vízových režimů a podpory relokace technologických specialistů. Významnou konkurenční výhodou Kypru zůstává jeho strategická poloha na rozhraní Evropy, Blízkého východu a severní Afriky, která z něj činí přirozenou základnu pro expanzi firem na tyto trhy.
Mezi nejnovější trendy patří především integrace umělé inteligence do veřejné správy a další rozvoj e‑governmentu, který má za cíl zefektivnit komunikaci mezi státem, občany a podniky. Dochází rovněž k vytváření tzv. regulačních sandboxů, zejména v oblasti fintech, které umožňují testování inovativních finančních produktů v kontrolovaném prostředí. Současně prudce roste počet kybernetických hrozeb, což vede ke zvýšené poptávce po řešení v oblasti kyberbezpečnosti, ochrany dat a digitální resilience. Dalším významným trendem je vznik technologických parků, inovačních center a startupových inkubátorů, které podporují rozvoj místního podnikatelského ekosystému a přitahují zahraniční investory i talenty.
Konkrétními příklady projektů jsou například rozvoj platformy e‑governmentu „Ariadni“, která slouží jako centrální digitální brána pro občany a firmy při komunikaci se státní správou, dále implementace národního plánu kybernetické bezpečnosti zahrnujícího modernizaci bezpečnostní infrastruktury státních institucí, či vznik Cyprus Research and Innovation Foundation, která financuje technologické a výzkumné projekty. Významný je také projekt Cyprus Science and Technology Park, zaměřený na propojení výzkumu, podnikání a inovací, nebo rozvoj fintechového ekosystému v rámci iniciativ podporovaných Centrální bankou Kypru. V oblasti AI se připravují pilotní projekty zaměřené na automatizaci administrativních procesů, analýzu dat a chytré řízení veřejných služeb.
Pro české exportéry je ICT sektor na Kypru mimořádně atraktivní. Poptávka po pokročilých technologických řešeních dlouhodobě převyšuje domácí kapacity, což vytváří prostor pro vstup zahraničních firem. Perspektivními oblastmi jsou zejména vývoj softwaru na míru, implementace AI řešení, kyberbezpečnostní technologie, fintech aplikace či outsourcing IT služeb. Zajímavé příležitosti existují také v oblasti cloudových řešení, datové analytiky nebo digitalizace veřejné správy. České firmy mohou zároveň využít možnost zapojení do místního startupového ekosystému, spolupracovat s inkubátory či univerzitami, nebo vystupovat jako technologičtí partneři v projektech financovaných z evropských fondů.
Další perspektivní oblastí je účast na mezinárodních konsorciích a výzkumných projektech, kde Kypr aktivně hledá zahraniční partnery s know-how a technologickými kapacitami.
Energetika
Energetika představuje jeden z nejstrategičtějších sektorů současného kyperského hospodářství, jelikož země dlouhodobě čelí vysoké závislosti na dovozu energií a patří mezi energeticky izolované státy EU. V reakci na tuto situaci vláda realizuje rozsáhlou transformaci energetického sektoru, jejímž cílem je diverzifikace zdrojů, snížení emisí a zvýšení energetické bezpečnosti.
Země zatím neplní závazky v oblasti snižování emisí CO2 ani navyšování podílu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie dosahuje přibližně 20 % a má dále růst. Vláda si stanovila cíl dosáhnout minimálně 33 % energie z OZE do roku 2030.
Státní politika v této oblasti vychází z Národního energetického a klimatického plánu, který klade důraz na rozvoj solární energetiky (vzhledem k vysokému počtu slunečných dní), diverzifikaci dodávek a zvyšování energetické bezpečnosti. Významnou roli hraje i liberalizace trhu s elektřinou a podpora inovací, včetně vodíkových technologií.
Mezi klíčové projekty patří výstavba LNG terminálu, rozvoj offshore plynových polí (např. Aphrodite), budování velkých solárních parků a plánované propojení elektrických sítí s Řeckem a Izraelem. Tyto projekty mají zásadní význam pro transformaci energetického mixu a posílení energetické bezpečnosti.
Na Kypru je za výrobu, přenos, distribuci a dodávky elektřiny konečným spotřebitelům už přes 50 let odpovědná společnost Kyperský úřad pro elektřinu (Kyperská elektrárenská společnost AEC, Electricity Authority of Cyprus). Doposud však v liberalizaci trhu nebyl učiněn patřičný pokrok stejně tak jako při modernizaci elektrické rozvodné soustavy a zvyšování úložných kapacit pro OZE.
V posledních letech se sektor posouvá směrem k digitalizaci a decentralizaci. Zavedení liberalizovaného trhu s elektřinou v roce 2025 otevřelo prostor pro nové hráče a investice. Současně probíhá rozvoj bateriových úložišť, smart grids a chytrých měřicích systémů. Dalším trendem je propojení energetických systémů s okolními státy, které by mohlo snížit izolaci Kypru.
Pro české exportéry nabízí energetika široké spektrum příležitostí – od dodávek fotovoltaických panelů a komponent přes systémy pro ukládání energie až po inženýrské služby a energetický management. Velký potenciál mají také projekty energetické efektivity, modernizace infrastruktury a zapojení do mezinárodních energetických projektů.
Obranný a bezpečnostní sektor
Vedle tradičních civilních sektorů se na Kypru nově formuje také obranný a bezpečnostní sektor, jehož význam výrazně roste v souvislosti s geopolitickým vývojem ve východním Středomoří, válkou na Ukrajině a posilující evropskou bezpečnostní politikou. Klíčovým impulsem je zapojení Kypru do unijního programu SAFE (Security Action for Europe), který představuje jeden z největších evropských obranných nástrojů posledních let.
Kypr získal z programu SAFE do roku 2030 přibližně 1,18 miliardy eur na modernizaci svých obranných schopností z unijního programu SAFE.
Investice směřují především do modernizace infrastruktury a technického vybavení ozbrojených sil. Klíčovou roli hraje modernizace letecké základny Andreas Papandreou v Pafosu, která zahrnuje rozšíření ranvejí, budování zázemí pro operace bezpilotních prostředků a instalaci pokročilých sledovacích a zabezpečovacích systémů. Zásadní je také rozvoj námořní základny Mari (Evangelos Florakis), včetně rozšíření přístavních kapacit, logistického zázemí a napojení na evropské systémy námořního dohledu.
V oblasti vojenské techniky se Kypr zaměřuje na rozvoj bezpilotních systémů (UAV), nákup obrněné techniky, protitankových střel a moderních systémů velení, komunikace a průzkumu (C4ISR). Součástí modernizačního úsilí je i obnova letectva, zejména pořízení víceúčelových vrtulníků H145M a modernizace starší techniky, která byla v minulosti často sovětského původu. Vedle toho se rozvíjí i námořní bezpilotní systémy pro kontrolu výsostných vod, což reflektuje strategickou polohu ostrova ve východním Středomoří.
Kyperská vláda však nevnímá SAFE pouze jako nástroj modernizace armády, ale také jako příležitost k rozvoji domácího obranného průmyslu. Zvláštní důraz je kladen na sektory s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou software, kyberbezpečnost, komunikační technologie a bezpilotní systémy. Cílem je zapojit místní firmy do evropských dodavatelských řetězců a posílit jejich konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni. Tento trend doplňuje intenzivnější spolupráce s USA, zejména prostřednictvím programů Foreign Military Sales (FMS) a Excess Defense Articles (EDA), které rozšiřují možnosti akvizic a technologického transferu.
Celkový směr vývoje ukazuje na postupný přechod od dovozně orientovaného modelu k aktivnímu zapojení do evropského obranného průmyslu a výzkumu. SAFE zároveň podporuje společné projekty více států, čímž posiluje interoperabilitu a koordinaci evropských ozbrojených sil.
Tento vývoj otevírá nové příležitosti i pro české firmy. Perspektivní jsou zejména oblasti radarů, senzorů, optických systémů, komunikačních a šifrovacích technologií, kyberbezpečnosti či bezpilotních systémů, včetně anti‑dronových řešení. Uplatnění mohou najít i výrobci obrněné techniky, logistických vozidel či firmy zaměřené na modernizaci a servis vojenské techniky. Významná je rovněž oblast infrastruktury, například výstavba a technologické vybavení vojenských základen. Klíčovou výhodou je skutečnost, že program SAFE preferuje evropské dodavatelské řetězce, což dává českým firmám konkurenční výhodu oproti mimoevropským producentům. Zároveň však projekty často vyžadují zapojení do mezinárodních konsorcií, což zvyšuje důraz na partnerství a spolupráci napříč EU.
Zdravotnictví a farmacie
Zdravotnictví patří na Kypru mezi strategické sektory, jehož význam dlouhodobě roste v souvislosti se stárnutím populace, rozvojem turismu i modernizací veřejných služeb. Klíčovým prvkem je nedávné zavedení systému všeobecného zdravotního pojištění (GESY), který rozšířil dostupnost péče a zároveň zvýšil tlak na kapacity, kvalitu služeb i investice do infrastruktury. Sektor proto představuje důležitou oblast veřejných výdajů i příležitostí pro technologické inovace.
Kyperská vláda dlouhodobě aktivně podporuje rozvoj zdravotnictví prostřednictvím cílených investic do modernizace nemocniční infrastruktury, digitalizace a rozšiřování dostupnosti specializovaných zdravotnických služeb. Strategickým cílem je zvýšit kvalitu péče, zlepšit přístup pacientů ke službám a zároveň zajistit efektivnější fungování celého systému. Klíčovou roli v tomto procesu hraje zavádění moderních technologií, zejména v oblasti eHealth, elektronických zdravotních záznamů, telemedicíny a pokročilých nástrojů pro řízení zdravotnických zařízení. Důraz je rovněž kladen na interoperabilitu systémů, bezpečnost dat a integraci jednotlivých složek zdravotní péče.
Financování těchto aktivit je zajišťováno kombinací národních zdrojů a prostředků z fondů Evropské unie, včetně Národního plánu obnovy a odolnosti, který představuje významný impuls pro reformu a modernizaci sektoru. Díky těmto zdrojům může Kypr realizovat ambiciózní projekty zaměřené nejen na infrastrukturu, ale také na inovace, vzdělávání zdravotnického personálu a zavádění nových léčebných postupů.
Mezi nejvýznamnější investiční projekty patří modernizace a rozšiřování státních nemocnic, především v hlavním městě Nikósii a v Limassolu, které patří mezi klíčová zdravotnická centra ostrova. Tyto projekty zahrnují rekonstrukce stávajících budov, rozšíření kapacit i výstavbu nových pavilonů. Současně dochází k budování nových zdravotnických zařízení a posilování specializovaných center, například v oblasti onkologie, kardiologie či dalších vysoce specializovaných oborů, kde roste poptávka po kvalitní péči.
Dalším důležitým pilířem rozvoje je digitalizace zdravotního systému. Ta zahrnuje zavádění elektronických registrů pacientů, moderních nemocničních informačních systémů a nástrojů pro sdílení dat mezi jednotlivými poskytovateli péče. Digitalizace přispívá nejen ke zvýšení efektivity a snížení administrativní zátěže, ale také ke zlepšení diagnostiky a návaznosti péče. Součástí tohoto trendu je i modernizace zdravotnického vybavení, včetně nákupu špičkových přístrojů a technologií pro diagnostiku a léčbu.
Pro české firmy představuje kyperský zdravotnický sektor řadu zajímavých obchodních příležitostí. Perspektivní jsou zejména dodávky zdravotnické techniky, diagnostických přístrojů a moderního nemocničního vybavení. Významný potenciál mají rovněž IT řešení pro zdravotnictví, včetně systémů eHealth, nemocničních informačních systémů, řešení v oblasti kyberbezpečnosti a ochrany citlivých dat. Rostoucí význam má také telemedicína, která umožňuje poskytovat péči na dálku, a specializované služby zaměřené například na rehabilitaci nebo dlouhodobou péči.
Uplatnění mohou najít i výrobci zdravotnických pomůcek, zařízení pro domácí péči či inovativních řešení podporujících aktivní stárnutí populace. Neméně významnou oblastí je zapojení do projektů financovaných z evropských fondů, kde mohou české firmy participovat jako dodavatelé technologií, partneři v konsorciích nebo poskytovatelé expertízy.
Cestovní ruch, lázeňství, volný čas
Cestovní ruch dlouhodobě představuje klíčový pilíř kyperské ekonomiky s podílem přibližně 15 % HDP a významným dopadem na zaměstnanost a regionální rozvoj. Vedle tradičního masového turismu se Kypr postupně zaměřuje na sofistikovanější segmenty, jako je luxusní turismus, zdravotní a wellness pobyty či tematický turismus (gastronomický, kulturní, sportovní).
Zásadním trendem je také snaha eliminovat sezónnost a zajistit celoroční obsazenost ubytovacích kapacit, například rozvojem konferenčního segmentu (MICE), sportovně-tréninkového turismu v zimních měsících či zdravotního turismu navázaného na rehabilitační a lázeňské služby.
Vládní politika v tomto sektoru zahrnuje podporu diverzifikace zdrojových trhů, zejména směrem k Blízkému východu a Asii, a stimulaci soukromých investic do infrastruktury. Významnou roli hrají i investice spolufinancované z EU fondů zaměřené na modernizaci dopravní infrastruktury, digitalizaci služeb a zvyšování kvality turistických zařízení.
Mezi klíčové projekty patří například Ayia Napa Marina, která kombinuje luxusní bydlení, turistické služby a přístavní infrastrukturu, nebo modernizace hotelových komplexů v regionech Limassol a Pafos. Další významné investice směřují do rozvoje letišť Larnaka a Pafos a do infrastruktury pro výletní lodě.
Pro české exportéry se zde otevírá široké spektrum příležitostí: dodávky hotelového a gastronomického vybavení, designová řešení interiérů, wellness a lázeňské technologie či softwarové systémy pro řízení hotelových provozů. Vzhledem k rostoucím nárokům na kvalitu a digitalizaci služeb je perspektivní také export IT řešení a technologií pro energetickou efektivitu hotelů.
Stavebnictví
Sektor stavebnictví a nemovitostí tvoří přibližně 16 % HDP a patří mezi hlavní tahouny investiční aktivity na Kypru. Je úzce provázán s turismem, příchodem zahraničních firem a rostoucím počtem expatů, kteří zvyšují poptávku po kvalitním bydlení i komerčních prostorách.
Vládní politika na Kypru aktivně podporuje stavebnictví a developerský sektor prostřednictvím investičních pobídek, rozvoje dopravní a technické infrastruktury a využívání evropských zdrojů, zejména v rámci Národního plánu obnovy. Stát se snaží vytvářet stabilní regulatorní prostředí a zároveň motivovat soukromé investory k realizaci projektů s vyšší přidanou hodnotou. Významným trendem je přechod k udržitelnému a energeticky efektivnímu stavebnictví, který odpovídá evropským klimatickým cílům. To zahrnuje podporu nízkoenergetických budov, využívání obnovitelných zdrojů energie, chytrých technologií a moderních materiálů s nižší environmentální stopou.
V posledních letech dochází k dynamickému rozvoji zejména ve velkých městech a pobřežních oblastech. Mezi klíčové projekty patří výstavba luxusních rezidenčních komplexů v Limassolu, který se stal hlavním centrem zahraničních investic a expat komunity. V Nikósii se rozvíjejí moderní kancelářská centra, často zaměřená na IT a fintech společnosti, což odráží snahu diverzifikovat ekonomiku směrem k technologickým sektorům. Významnou roli hrají také infrastrukturní projekty – modernizace silniční sítě, rozvoj logistických uzlů a zlepšování dopravní dostupnosti mezi jednotlivými regiony.
Stále větší význam mají projekty tzv. smíšené výstavby, které kombinují bydlení, kanceláře, obchodní prostory i služby. Tyto projekty reagují na měnící se strukturu poptávky, zejména na rostoucí urbanizaci, potřebu multifunkčních prostor a životní styl zahraničních rezidentů. Současně se klade důraz na kvalitu veřejného prostoru, dostupnost služeb a celkovou urbanistickou koncepci, což zvyšuje nároky na projektové řízení i technologická řešení.
Pro české exportéry představuje tento sektor řadu konkrétních příležitostí. Perspektivní jsou zejména dodávky stavebních materiálů (např. prefabrikované konstrukce, izolační materiály), technologie pro chytré budovy (řízení energií, automatizace), energeticky úsporné systémy jako HVAC, ale také řešení v oblasti obnovitelných zdrojů energie, například solární instalace. Uplatnění mohou najít rovněž české firmy poskytující architektonické, projektové a inženýrské služby, včetně komplexního řízení stavebních projektů.
Rostoucí důraz na kvalitu, technologickou úroveň a udržitelnost přitom zvýhodňuje společnosti schopné nabídnout integrovaná řešení „na klíč“. Pro české firmy tak nejde pouze o dodávky jednotlivých produktů, ale o možnost zapojit se do širších projektů, často ve spolupráci s mezinárodními partnery. Sektor stavebnictví na Kypru tak představuje stabilní a perspektivní oblast s dlouhodobým růstovým potenciálem.
Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání
Sektor výzkumu, vývoje, inovací a vzdělávání patří na Kypru mezi klíčové pilíře postupné transformace hospodářství směrem k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou. Tradiční orientace na služby a cestovní ruch je doplňována systematickou podporou znalostní ekonomiky, založené na technologiích, vědě a inovacích. Tento proces je výrazně podporován státem i Evropskou unií, zejména prostřednictvím programů jako Horizon Europe a Národního plánu obnovy, které financují výzkumnou infrastrukturu, projekty univerzit i spolupráci s průmyslem.
Vládní strategie se soustředí zejména na digitální transformaci, kyberbezpečnost, energetiku, zdravotnický výzkum a zelené technologie, přičemž důraz je kladen na propojení akademické sféry se soukromým sektorem a podporu vzniku start-upů.
Důležitým trendem je budování výzkumných center excelence, která fungují jako inovační huby s regionálním přesahem. Mezi nejvýznamnější patří například CYENS Centre of Excellence zaměřené na digitální technologie a smart cities, KIOS Research and Innovation Center specializující se na inteligentní infrastrukturu a energetické systémy, či podnikatelské inkubátory napojené na University of Cyprus. Paralelně se rozvíjí technologické parky a inovační ekosystémy, jejichž cílem je přilákat zahraniční investice a vysoce kvalifikované odborníky. Kypr se tak postupně profiluje jako regionální centrum pro ICT, fintech a digitální služby.
Ve vzdělávacím sektoru probíhá modernizace univerzit i odborného školství se silným důrazem na STEM obory, digitalizaci výuky a internacionalizaci. Roste počet studijních programů v angličtině i počet zahraničních studentů, což zvyšuje atraktivitu kyperského vzdělávacího systému. Současně se posiluje spolupráce mezi akademickými institucemi a soukromými firmami, což napomáhá lepšímu propojení vzdělávání s potřebami trhu práce.
Pro české firmy, výzkumné instituce i univerzity představuje tento sektor řadu perspektivních příležitostí. Klíčová je zejména účast na mezinárodních výzkumných projektech financovaných z evropských programů, které často vyžadují zapojení partnerů z více zemí. Uplatnění mohou najít také dodavatelé technologických řešení pro výzkumná centra a univerzity, například v oblasti IT infrastruktury, softwaru, kyberbezpečnosti nebo digitalizace. Další příležitosti existují ve spolupráci na vzdělávacích programech, výměnných pobytech či společných studijních oborech.