Maroko: Vztahy země s EU

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Rabatu (Maroko)

3.1. Zastoupení EU v zemi

Délégation de l'Union européenne RIAD BUSINESS CENTER Aile Sud
Boulevard Er-Riad Quartier Hay Riad RABAT MAROC Boîte Postale 1302
Tél : +212 (0) 537 57 98 00
Fax : +212 (0) 537 57 98 10
Courriel: delegation-morocco@eeas.europa.eu
Web: http://eeas.europa.eu/delegations/morocco/          

Horaires d'ouverture de la Délégation Du Lundi au Jeudi: 8:00-12:30, 14:30-17:30; le Vendredi: 8:00-16:00

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu ČR do EU), celní systém, kontrola vývozu

V Maroku neexistuje zvláštní ochranářská politika domácí výroby proti zahraniční konkurenci. Maroko je členem GATT od roku 1987 a WTO od roku 1995.  V souladu s podmínkami GATT/WTO byla postupně odstraněna omezení na dovozy. Dovozní zákazy jsou aplikovány na několik úzce definovaných produktů např. střelných zbraní, výbušnin, ojetých pneumatik (seznam je dostupný na stránkách Marocké celní správy). Při korespondenci (nejen) s celní správou je třeba používat francouzštinu nebo arabštinu. Zvolna začíná být akceptována rovněž angličtina.

Výše uvedená Marocká celní správa také přehledně uvádí na svých webových stránkách postup pro dovoz zboží www.douane.gov.ma. Pro dovoz je nutné, aby byl dovozce zaregistrován v marockém obchodním rejstříku (registre de commerce) – většinou je tedy nezbytné mít marockého partnera. Číslo a místo registrace se uvádí při proclení zboží. Současně je třeba uvést marockou banku, u které bude dovozce operace spojené se zahraničním obchodem realizovat (pozn.: marocký dirham není volně směnitelnou měnou). Proclení zboží by měl zajistit marocký partner, resp. by měl komunikovat s celní správou.

Před deklarací na celnici je nutné znát celní tarif (klasifikaci) zboží, zemi původu zboží, místo vývozu, jeho hodnotu a váhu. Při odevzdání zboží na celnici je třeba předložit nejprve souhrnnou deklaraci (vyplňuje přepravce) a poté detailní celní deklaraci na formuláři Marocké celní správy (tzv. „Déclaration unique des Marchandises“ – D.U.M.) - detailní celní deklarace musí být před tím ještě zaregistrována do počítačového celního systému BADR. Detailní celní deklarace musí být doprovázena obchodní fakturou (ve francouzském jazyce s hlavičkou firmy, opatřené razítkem a podpisem), příslušným bankovním potvrzením z marocké banky, detailními informacemi o hodnotě jednotlivého zboží, certifikátem o zemi původu (tzv. Certificat de circulation des marchandises EUR.1 a deklarací o původu na faktuře), dokladem o převozu zboží, obalovou soupiskou, potvrzením o zápisu do obchodního rejstříku a eventuelně dalšími dokumenty (např. veterinárními certifikáty).

Převážná část dovozů ze států mimo EU podléhá clu, které se pohybuje od 0 % do 50 % ad valorem. Aktuální sazebník cel je dostupný on-line skrze program ADIL Marocké celní správy. Nadto je třeba uhradit daň z přidané hodnoty (tzv. TVA), která je 10 % či 20 %.

Zboží dovážené z EU však má speciální celní tarify na základě Asociační dohody (AD) mezi EU a Marokem podepsané v roce 1996 a platné od roku 2000, jejímž cílem je vytvoření zóny volného obchodu mezi oběma stranami dohody. Úprava cel je přímo uvedena v přílohách AD. K 1. březnu 2012 nabyla účinnosti ujednání o zóně volného obchodu mezi EU a Marokem vyplývající z AD – na dovoz veškerých nových průmyslových výrobků z EU do Maroka  (vyjma osobních vozidel) tak byly  odbourány celní tarify.  

 K 1. říjnu 2012 dále vstoupila v platnost Dohoda o liberalizaci obchodu zemědělskými produkty, potravinářskými výrobky a produkty rybolovu mezi EU a Marokem (tzv. zemědělská dohoda) – ihned tak bylo liberalizováno asi 55 % hodnoty marockého zemědělsko-potravinářského vývozu do EU a 45 % v opačném směru.

Pro export zemědělských produktů z EU do Maroka byly definovány 4 skupiny zboží:

  • zboží plně liberalizované, které je vyváženo bez cla a bez kvótních omezení (např. živá zvířata, všechny typy osení, surový olej);
  • zboží s možností kvótního omezení, u kterého dojde každý rok k 20% snížení cla, do 5 let bude zboží plně liberalizováno (např. velká část zeleniny, citrusy, máslo, sýr, upravený olej);
  • zboží s možností kvótního omezení, u kterého dojde k liberalizaci až po 10 letech (např. vejce, rýže, cukrovinky, jogurty);
  • vybrané zboží, jež zůstane předmětem kvótního omezení a celního zatížení (jedná se o 19 položek – např. jablka, pšenice, olivový olej, těstoviny, uzenářské výrobky, konzervované mléko, hovězí maso aj.).

Ochrana domácího trhu

Maroko v posledních deseti letech omezilo bariéry zahraničnímu obchodu a snaží se postupovat v souladu s pravidly WTO. V polovině 90. let marocká vláda postupně nahradila kvantitativní omezení dovozu zavedením celních tarifů na většinu zboží. S řadou zemí má Maroko návazné speciální obchodní vztahy, které ještě více liberalizují vzájemnou obchodní výměnu – kromě Asociační dohody s EU (viz 6.4.) byla podepsána obchodní dohoda např. s USA či Tureckem, osvobození od cla má také zboží ze zemí Ligy arabských států.

V zahraničním obchodu s evropskými zeměmi bylo ze strany Maroka v poslední době zavedeno několik ochranářských opatření týkajících se vývozu mořských řas, dovozu dřeva či plechů válcovaných za tepla, anebo i v případě vstupu nových subjektů do sektoru tabákových výrobků. 

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Maroko je jako rozvojová země řazena mezi státy s nižším středním příjmem. Jednou z negativních charakteristik země je vysoká míra negramotnosti (cca 30 %). Maroko je i přes svůj pozitivní vývoj v posledních cca 20ti letech stále příjemcem rozsáhlé zahraniční pomoci ze zemí OECD/DAC a od multilaterálních donorů.

Základní multilaterální pomoc je přijímána od jednotlivých složek OSN (UNESCO, UNICEF, FAO). Hlavním bilaterálním donorem je Světová banka (WB). Pro roky 2010 – 2013 byla sjednána Partnerská strategie mezi WB a Marokem, která si vytyčila 3 hlavní pilíře aktivity – rozvoj ekonomiky, služby občanům a udržitelný rozvoj při měnícím se klimatu. Dalšími významnými bilaterálními donory jsou AFDB (Africká rozvojová banka), AFD (Francouzská rozvojová agentura) a EU. Rozvojovou pomoc také Maroku poskytuje Islámská banka pro rozvoj, Arabský fond či Čína.

ČR má své zastoupení v rozvojové pomoci Maroku skrze prostředky EU. Od roku 2007 je rozvoj Maroka podporován EU v rámci politiky sousedství a Maroko je hlavním příjemcem z fondů sousedství. Na období 2007-2010 Maroko vyčerpalo 654 mil. EUR převážně v sektoru vzdělávání, zdravotnictví, energetiky a zemědělství. V období 2010-2013 Evropská unie zahájila s Marokem realizaci rozvojových programů ve výši  580,5 mil. EUR v následujícím členění: 40 % na  institucionální podporu (rozvoj „statut avancé“ a reforma veřejné administrativy), 20% na sociální politiky (výstavba sociálního bydlení, rozvoj severních regionů země a přístup k základním zdravotnickým službám), 15 % na rozvoj principu dobrého vládnutí a lidských práv (podpora reformy justice a podpora rovnosti mužů a žen), 15 % na ochranu životního prostředí (podpora lesní politiky a implementace mezinárodních ekologických standardů pro ekonomickou výrobu) a 10 % na podporu modernizace ekonomiky (mj. podpora zemědělské strategii Plan Maroc Vert).

V roce 2013 došlo k odsouhlasení návrhů šesti programů pro další roky. Jedná se zejména o program Hakáma, zaměřený na veřejnou správu, program na rozvoj lesnictví, druhou fázi rozvoje Národní iniciativy pro lidský rozvoj (INDH), zemědělský rozvoj, politiku zaměstnávání a rozvoj malých a středně velkých firem a na boj proti negramotnosti.

Nadto může také Maroko čerpat pomoc ze sektorových programů EU (Migrace a azyl, Životní prostředí, Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva, Nestátní a lokální aktéři, Investice do lidských zdrojů) Maroko rovněž získalo, v rámci zvláštního programu SPRING určeného pro rozvoj zemí zasažených tzv. arabským jarem, v letech 2011 až 2013 postupně částku 128 milionů EUR.

Pokračujícímu poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU ve vztahu k Maroku napomohlo přijetí nového akčního plánu v prosinci 2013 (pozn. první akční plán byl přijat v roce 2005; od roku 2008 Maroko disponuje rozšířeným statutem v rámci Evropské politiky sousedství). Severoafrické království aktuálně představuje hlavního příjemce evropských peněz v rámci Evropské politiky sousedství; získané prostředky vkládá zejména do řady sociálních, ekonomických a politických reforem v krátkodobém, resp. střednědobém časovém horizontu.

Pro roky 2014-2020 vyčlenil ENI (European Neighborhood Instrument) finanční prostředky na podporu lidských práv v Maroku, ochranu životního prostředí a rozvoj občanské společnosti. Mezi lety 2014-17 Maroko obdrží 728 mil. EUR (maximálně až 890 mil. EUR) pro program rovného přístupu k sociálním službám, demokratického vládnutí a vlády práva, podpory zaměstnanosti a udržitelného růstu.

V roce 2014 Maroko v rámci ENI získalo 218 mil. EUR, z čehož 90 mil. EUR směřovalo do sektoru zdravotnictví, 70 mil. EUR do sektoru spravedlnosti, 38 mil. EUR bylo vyčleněno pro solární energetiku, dalších 10 mil. EUR pro zelenou energetiku.

Během roku 2015 pak severoafrická monarchie v rámci ENI obdržela 5 mil. EUR pro zlepšení stávajících podmínek marockého vězeňství, 45 mil. EUR pro rozvoj odborného vzdělávání a specializované profesní přípravy a dalších 100 mil. EUR na podporu ekonomického růstu a konkurenceschopnosti.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: