Maroko

Rozcestník informací o Maroku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Nečekaně silný úder, který zasáhl marockou ekonomiku v souvislosti s pandemií covidu-19, zapříčinil první recesi od roku 1995. Ekonomická produkce se ve druhém čtvrtletí 2020 snížila dokonce o 15,1 %.

Příčin, které marockou ekonomiku tlačily dolů, bylo v součtu několik, zejména pak propad příjmů z cestovního ruchu, narušení globálních hodnotových řetězců a pokles zemědělské produkce spojený s extrémním suchem. Marocká ekonomika se v roce 2020 propadla o 4,7 % a nezaměstnanost stoupla z dosavadních 9,8 % na 12,7 %.

Potřeba vyvážit negativní následky pandemie způsobila značný nárůst investic do zdravotnictví a dále zvýšení rozpočtů na sociální ochranu obyvatelstva. Nečekané výdaje tak znamenaly přímý zásah do snah o fiskální konsolidaci rozpočtů v několika posledních letech. V roce 2020 se tak státní dluh Maroka vyšplhal na 76,9 % HDP. Na podporu postižené ekonomiky byl velmi rychle po vypuknutí pandemie zřízen tzv. Speciální fond na zvládání následků pandemie covidu-19.

Na podpoře zasažené ekonomiky se také podílela např. Evropská banka pro obnovu a rozvoj prostřednictvím půjček určených pro malé a střední podniky a nebo Evropská investiční banka v rámci půjček směřujících do zdravotnictví. Marocké autority předložily vcelku ambiciózní plán podpory. Vláda hodlá mobilizovat prostředky ve výši téměř 11 % HDP.

Podpora bude mít formu státních záruk, přímé kapitálové injekce do soukromého sektoru nebo též investice do infrastruktury formou PPP. Maroko díky své aktivní průmyslové politice počítá, že v budoucnu bude hrát důležitou roli „nearshoring“ destinace pro nadnárodní firmy, a využije tak strategickou příležitost v postcovidové době.

Post-covid-19 příležitosti pro české exportéry

ICT

Pandemie covidu-19, stejně jako všude ve světě, urychlila digitální transformaci také v Maroku. To, co se nepodařilo stihnout za posledních pět let, se povedlo za prvních pět měsíců pandemie. Největší proměnou prošel bankovní sektor, který se velmi rychle přizpůsobil potřebám digitální doby. V rámci veřejné správy pak největšího pokroku v oblasti digitalizace dosáhlo překvapivě soudnictví.

Velký boom zaznamenal e-commerce, který byl až do pandemie v Maroku poněkud opomíjen. Vláda již v předcovidové době zřídila Agenturu digitálního rozvoje (Agence de Développement du Digital). Ruku v ruce s výhodami digitalizace však také přichází ICT kriminalita.

V následujícím období tak bude pro české firmy perspektivní oblast kybernetické bezpečnosti, ochrana dat a bezpečné digitální platformy v oblasti e-governmentu.

Obranný průmysl

Dalším z perspektivních sektorů je obranný průmysl. Marocké království je třetím největším importérem zbraní v Africe. Světově mu pak náleží dvacátá devátá příčka. Hlavním dodavatelem obranné techniky jsou Spojené státy americké (91 %) následované Francií. Roční rozpočet marockého ministerstva obrany činí v přepočtu téměř 120 mld. CZK.

Marocký parlament v minulém roce schválil zákon, který položil základy k vytvoření vlastního obranného průmyslu. Tento dokument stanoví podmínky pro společnosti, které by chtěly v rámci tohoto sektoru v Maroku podnikat. Příležitost pro české firmy tak bude v oblasti spolupráce v nově se rozvíjejícím sektoru.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Již před vypuknutím pandemie bylo jasné, že marocké zdravotnictví bude v nejbližších letech potřebovat řadu investic a zásadní reformu celého systému. Pandemie podtrhla dlouhodobě přetrvávající nedostatky. V roce 2020 bylo v Maroku 534 nemocnic. Pouze 33 z těchto nemocnic však poskytovalo kompletní terciální služby.

Hlavními nedostatky jsou nerovnoměrná nemocniční infrastruktura, nedostatek vyškoleného zdravotnického personálu a velké rozdíly v přístupu ke zdravotní péči. Na začátku pandemie mělo Marocké království poměr lůžek 1,1 na 1 000 obyvatel, což bylo nejnižší číslo v celém regionu.

V roce 2021 je tak v plánu výstavba nových nemocnic a zvýšení lůžkové kapacity (až o 2 260 lůžek). Mělo by konkrétně jít o výstavbu 8 nových nemocničních center v několika provinciích a také modernizaci univerzitní nemocnice v Rabatu.

Dále výstavba regionální nemocnice na severu země ve městě Oujda. Marocké ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že v roce 2021 by měly investice dosáhnout 2,17 mld. USD.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Primární sektor zaměstnává na 40 % populace a tvoří 15 % HDP země. Největším nepřítelem marockých farmářů však v uplynulém roce nebyl covid-19, ale extrémní sucho, které si vybralo svou daň. Vodní nádrže a přehrady hlásily pokles zásob o 50 %. V roce 2020 Maroko spustilo novou vládní strategii s názvem Green Generation 2020–2030.

Plán se opírá o trojici hlavních pilířů a kromě zalesňování v severní části země se také počítá s investicemi do modernizace zemědělství. Maroko vidí velký potenciál v následné úpravě zemědělských produktů, a plánuje tak zvýšit přidanou hodnotu svých finálních potravinových výrobků.

Příležitosti pro české firmy se tak nabízejí v dodávkách technologií, např. v digitalizaci farmářských provozů. Žádoucí budou také zpracovatelské stroje v potravinářství.

Velvyslanectví ČR v Rabatu
e-mail: commerce_rabat@mzv.cz
www.mzv.cz/rabat




• Teritorium: Afrika | Maroko | Zahraničí