Maroko získalo dvě významné půjčky od Světové banky pro rozvoj ICT sektoru přesahující 10 mld. CZK. Finance mají být směrovány k realizaci ambiciózní vládní strategie na digitalizaci Maroka tzv. Digital Morocco Plan. Hlavním cílem je zlepšení přístupu obyvatelstva k internetu. V současné době je v Maroku okolo 32 milionů uživatelských účtu (přibližně 84 % populace). To řadí Maroko mezi top čtyři země afrického kontinentu.

Zájem o široký přístup veřejnosti k internetovému připojení souvisí s pokračující digitalizací státní správy. Cílem je poskytnout možnost přístupu k veřejné správě skrze digitální platformy napříč Marokem i v odlehlých rurálních oblastech. Pro české společnosti se nabízí možnost například v oblasti správy dat nebo softwarového zabezpečení.

Dalším odvětvím čekajícím na digitalizaci je správa marockého zdravotnictví, doprava (zejména silniční – Société Nationale des Autorutes du Maroc) a zemědělství. Tématem je kybernetická bezpečnost zvláště po větším kybernetickém útoku na datová úložiště marockých institucí státní správy z dubna 2025.

V roce 2020 Marocké království spustilo plán modernizace armády, jehož cílem je do roku 2030 modernizovat současné ozbrojené složky do interoperabilní armády s USA a NATO. Materiálně posíleny mají být všechny složky marocké armády, zejména pak pozemní armáda, letectvo a námořnictvo. Hlavními partnery Marockých ozbrojených sil (Forces armées royales – FAR) v oblasti akvizic jsou USA, Francie, Španělsko, Izrael a rovněž Česko. Maroko je největším odběratelem amerických obranných systémů v Africe.

Součástí plánu modernizace 2030 jsou také investice do vybudování vlastního obranného průmyslu. Za tím účelem byl v Maroku vytvořen právní rámec, který upravuje podmínky finanční podpory, přístup k nákupu stavebních pozemků a řadu další pobídek. V plánu je výstavba výroby munice, palných zbraní, bezpečnostního a vojenského materiálu. Maroko je připraveno uzavřít dohody s potenciálními partnery ve formě joint-venture. 

Bezpečnost v Maroku dále zajišťuje Ministerstvo vnitra, které ve spolupráci s FAR řídí Generální ředitelství pro národní bezpečnost/Policie (Direction générale de la Sûreté nationale – DGSN), Královskou policii (Gendarmerie Royale) a Speciální pořádkové síly (Forces Auxiliaires). Orgány průběžně provádí modernizaci přenosových zařízení, počítačového vybavení a obnovují veškerý materiál. 

Zmíněná vládní strategie Green Generation 2030 cílí na mladé marocké obyvatelstvo z rurálních oblastí, kterým chce nabídnout zapojení do dodavatelsko-odběratelských procesů v rámci marockého zemědělství. Vytvoření nových pracovních míst povede k dalšímu rozvoji venkova. 

Maroko se stále více spoléhá na digitální transformaci. Cílem je vybudovat odolné moderní zemědělství, které dokáže obstát v podmínkách klimatických změn a omezených vodních zdrojů. Smart Farming má pomoci překlenout slabé zemědělské roky, které jsou důsledkem nedostatku dešťových srážek v oblastech, kde není vybudována dostatečná zavlažovací infrastruktura.

Podpora PPP projektů si klade za cíl přilákat zahraniční investory do marockého zemědělského sektoru. V roce 2021 vstoupil v platnost zákon, který mění pravidla pro vlastnictví zemědělské půdy v Maroku. Za splnění řady podmínek a představení dlouhodobého investičního plánu mohou nově nabývat zemědělskou půdy také zahraniční subjekty. 

Potravinářský průmysl byl v roce 2023 definován jako sektor marocké budoucnosti s důrazem na podporu výroby výživy pro kojence, potravinových doplňků zdravého životního stylu, polotovarů a krmiv pro zvířata.   

V současné době se v Maroku nachází čtyři významné industriální „huby“ v oblasti automotive (Tanger, Kenitra, Rabat a Casablanca). Okolo 80 % vyrobených vozů se vyváží do Evropy – Francie (31 %), Španělsko (11 %) a Německo (9 %). V roce 2023 se rozběhla sériová výroba marockého městského plně elektrického automobilu s označením NEO.  

Kromě tradičních investorů z Francie (Stellantis, Renault) v Maroku automobilové komponenty vyrábí také japonské a čínské firmy. Marocká administrativa vytváří vhodné podmínky pro vstup zahraničních investorů do průmyslových zón (např. Tanger Free Zone). Výhodou jsou dohody o volném obchodu uzavřené s Evropskou unii, USA nebo řadou blízkovýchodních zemí. 

V oblasti železniční dopravy marocká státní drážní spol. ONCF chce do roku 2030 rozšířit stávající železniční tratě, budovat nové, zejména vysokorychlostní, nakoupit nové kolejové prostředky, stavět nová nádraží a modernizovat stávající. Hlavními partnery spol. ONCF jsou Alstom, Construcciones y Auxiliar de Ferrocarriels (CAF) a Hyundai Rotem Company. Pro české společnosti se otevírají příležitosti v oblasti subdodávek nebo přímé účasti ve vyhlašovaných výběrových řízeních.  

Objem marockého trhu se zdravotnickými výrobky roste v posledních letech tempem 7 – 10 %. Dováží se téměř 90 % výrobků. Mezi největší dovozce zdravotnického materiálu do Maroka se řadí Německo, Čína a USA.

Vysoká závislost na dovozu zdravotnického materiálu přiměla marockou administrativu k vytvoření tzv. Cluster Médical. Jedná se o sdružení marockého Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zdravotnictví, představitelů největších univerzitních nemocnic a zástupců soukromých firem. Cílem clusteru je zvýšení kapacit vlastní produkce v oblasti zdravotnictví a možnost exportu zdravotnických výrobků do zahraničí. 

Trendem je pokrýt z vlastních produkčních kapacit základní potřeby marockého trhu. Při získávání mezinárodních registrací marockých zdravotnických výrobků s vyšší přidanou hodnotou však bude vyžadováno potřebné know-how. Příležitosti pro české firmy v Maroku v příštích letech mohou být nejen v rámci dovozu vlastních výrobků do Maroka, ale i v možnostech investovat především do výroby očkovacích vakcín, generik a sterilního zdravotnického materiálu. 

Maroko se chce stát světovou bankou zemědělských hnojiv a v důsledku i garantem potravinového zabezpečení nejen afrického kontinentu, ale i Jižní Ameriky a části Asie. Jediná marocká společnost těžící fosfáty – OCP – je schopna vyrobit zemědělská hnojiva přizpůsobená jakémukoliv typu půdy a díky marockým přístavům je dopravit kamkoliv přímo zákazníkovi. Společnost OCP již nyní operuje v dalších 14 afrických zemí.

Vládní organizace ONHYM (Office National des Hydrocarbures et des Mines) je úřad odpovědný za správu ostatních surovinových nalezišť jako je zlato, stříbro, kobalt, uhlí, zinek, mangan, měď, fluorit, železo, sádrovec, sůl a další. Maroko disponuje rovněž menšími plynovými a ropnými nalezišti. Nejvýznamnějším marockým důlním operátorem je marocká společnost MANAGEM.

Pro české firmy se v důlním sektoru otevírají možnosti pro modernizaci stávajícího a dodávky nového zařízení v podobě drtičů, třídičů nerostných surovin, přepravy osob a materiálu, převodovek, ozubených kol a dalšího příslušenství. Např. Polsko od roku 2023 nově dováží technickou posypovou sůl z Maroku. 

V prosinci 2025 pořádá Maroko Africký fotbalový pohár národů, kterým prověřuje svou připravenost na spolupořádání Mistrovství světa v kopané v roce 2030. Organizace FIFA plánuje v roce 2030 v Maroku odehrát přibližně 30 světových fotbalových zápasů ve městech Casablanca, Rabat, Tanger, Marrákeš, Agadir a Fes. 

Marocká vláda vyčlenila na budování potřebné infrastruktury EUR 6 mld., které spravuje Ministerstvo financí Maroka. Stávající ministr financí je současně předsedou Národního pilotního výboru pro Mistrovství světa 2030 a předsedou Královské fotbalové federace. Realizace projektů byla svěřena státní spol. SONARGES (Société nationale de réalisation et de gestion des équipements sportifs) a ANEP (Agence nationale des équipements publics). Maroko sportovní šampionát pojalo jako národní cíl, který je motorem socio-ekonomického rozvoje země. Nabízí se příležitosti napříč průmyslovými obory, předně ve stavebnictví, dopravě, zdravotnictví, bezpečnosti a cestovním ruchu.