Mexiko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

1.1              Oficiální název státu, složení vlády

 

Oficiální název státu: Spojené státy mexické (Estados Unidos Mexicanos)

 

Složení vlády:

 

Užší kabinet:

Ministr vnitra: Miguel Ángel Osorio Chong

Ministryně zahraničních věcí: Claudia Ruiz Massieu Salinas

Ministr financí: Luis Videgaray Caso

Ministr národní obrany: generál Salvador Cienfuegos Zepeda

Ministr vojenského námořnictva: admirál Vidal Francisco Soberón Sanz

Ministr hospodářství: Ildefonso Guajardo Villarreal

Ministr sociálního rozvoje: José Antonio Meade Kuribreña

Generální prokurátorka: Arely Gómez González

Ministr spojů a dopravy: Gerardo Ruiz Esparza

Ministr práce a sociálních věcí: Alfonso Navarrete Prida

Ministr životního prostředí: Rafael Pacchiano Alamán

Ministr energetiky: Pedro Joaquín Coldwell

Ministr zemědělství, živočišné výroby, rozvoje venkova, rybolovu a výživy: José Eduardo Calzada Rovirosa

Ministr školství: Aurelio Nuño Mayer

Ministr zdravotnictví: Dr. José Narro Robles

Ministr cestovního ruchu: Enrique de la Madrid Cordero

Ministryně zemědělské reformy: Rosario Robles Berlanga

Soudní poradce výkonné moci: Humberto Castillejos Cervantes

 

Rozšířený kabinet:

Předseda Mexického institutu sociálního zabezpečení: Mikel Arriola

Předseda Ústavu sociálního zabezpečení státních zaměstnanců: José Reyes Baeza Tarrazas

Generální ředitel státního podniku Petróleos Mexicanos: José Antonio González Anaya

Předseda Národní komise pro elektrickou energii: Enrique Ochoa Reza

Předseda Národní komise pro vodní hospodářství: Roberto Ramírez de la Parra

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 112,3 mil. (r. 2010)

Podle posledního sčítání v r. 2010 má Mexiko 112.336.538 obyvatel, z toho 54,855 mil. mužů a 57,481 mil. žen. Průměrný roční přírůstek (počítáno od r. 2000) činil 1,6 %. Porodnost v r. 2010 dosáhla 2,4 %, míra úmrtnosti je 5 osob/tisíc obyvatel. Očekávaná délka života je 75,4 let (73,1 muži a 77,8 ženy).

Demografické složení:

Nejpočetnější skupinou jsou indiánsko-hispánští míšenci, následuje obyvatelstvo evropského původu a etničtí indiáni.

Vyznání:

katolické: 92 %

protestantské: 7 %

židovské: méně než 1 %

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ukazatel

Jednotka

2011

2012

2013

2014

2015

HDP objem a)

mil. MXN

15609338

16205841

16776198

17810957

18889429

HDP

%

4,3

3,6

1,4

2,1

2,5

HDP/ob.

USD

9715,1

9703,4

10172,7

10325,6

9445,0

Míra inflace

%

3,82

3,57

3,97

4,08

2,13

Míra nezaměst. b)

%

4,84

4,86

4,27

3,76

3,96

a) V běžných cenách

b) Jedná se o míru tzv. otevřené nezaměstnanosti, tj. o ukazatel aplikovaný na ekonomicky aktivním obyvatelstvu starším 15 let, které je schopno a má zájem pracovat a zároveň pracuje alespoň 1 hod. týdně.

Zdroje: INEGI, Banco de México, Světová banka

Na růstu hospodářství se v minulém roce nejvíce podílela soukromá spotřeba, následovaly veřejné výdaje a soukromé investice. Podle centrální banky vzrostla v r. 2015 ekonomika o 2,5 %. Tato hodnota byla během minulého období několikrát snižována. Hlavní důvody byla následující: snížení příjmů z ropy (propad cen – v průběhu roku se cena za barel mexické ropy snížila ze 44,81 USD na 27,37 USD + omezení těžby), energetická reforma v oblasti energetiky se nevyvíjí podle očekávání (první kolo tendrů na těžbu ropy bylo velkým zklamáním a přinutilo vládu zlepšit administrativní postupy a záruky, což v dalších kolech přilákalo více zájemců a podařilo se uzavřít další kontrakty).

Míra inflace dosáhla v minulém roce 2,13 %, což je výrazně pod cíl centrální banky +/- 3 %.

Deficit BÚ PB dosáhl 30,3 mld. USD (2,6 % HDP). V letošním roce se očekává 29,8 mld. USD (2,5 % HDP).

Za období I – XI činily příjmy z ropy 724,1 mld. MXN (propad o 36,7 % oproti 11 měsícům předchozího roku). Naopak ostatní daňové příjmy vzrostly o 27,5 % a představovaly 2 bil. 144,1 mld. MXN.

K 31. prosinci 2015 činily mezinárodní rezervy 177,597 mld. USD, což je meziročně o 18,085 mld. USD méně. Hlavním důvodem je snížení příjmů z ropy.

Zahraniční dluh v r. 2015 dosáhl 82,320 mld. USD.

V měnové politice se promítly daňové reformy, které vstoupily v platnost v roce 2014, nízké ceny energie a telekomunikačních služeb.

Vzhledem k posilujícímu dolaru se kurs mexického pesa stále znehodnocoval (o 14,99 %). Z 14,74 MXN/USD na začátku roku činil k poslednímu prosinci 17,34 MXN/USD.

Za období leden – prosinec činil export Mexika 380,7720 mld. USD, import 958,2324 mld. USD.

Ve srovnání s r. 2011 vzrostl v r. 2015 vývoz 1,9x (o 92,3 %) a obrat 1,6x (o 59,3 %). 10,6 %. Podíl Mexika na vývozu do Latinské Ameriky činil 47,3 % (na celkovém vývozu ČR 0,41 %), na dovozu 36,4 % (na celkovém 0,38 %) a na obratu 41,6 % (na celkovém 0,40 %). Pro srovnání – druhý největší partner ČR v Latinské Americe – Brazílie, dosáhla následujících hodnot: podíl na vývozu do Latinské Ameriky 18,7 % (na celkovém 0,17 %), na dovozu 18,4 % (na celkovém 0,19 %), na obratu 18,5 % (na celkovém 0,18 %). Podíl Latinské Ameriky na celkovém exportu činí 0,89 %, na importu 1,04 %, na obratu 0,96 %.

Mezi hlavní rizika ohrožující růst hospodářství v letošním roce patří: pomalejší růst průmyslové výroby v USA (80 % mexického exportu směřuje k severnímu sousedovi); další pokles příjmů z těžby ropy (jak z důvodu snižování ceny, tak objemu těžby); snížení důvěry v mexickou ekonomiku a/nebo nedostatečné pokroky v posilování právního státu; snížení tempa růstu automobilového průmyslu (klíčové odvětví, které má velkou podporu jak na federální úrovni, tak na úrovni jednotlivých států); pomalejší růst čínské ekonomiky (nižší poptávka po surovinách, nižší ceny surovin).

Naopak příznivě může ekonomický růst ovlivnit: rychlejší tempo růstu implementace strukturálních reforem; rychlejší než očekávaný růst hospodářství USA.

V loňském roce mexická ekonomika přilákala přímé zahraniční investice v hodnotě 28,3823 mld. USD, což je o 25,8 % více než v r. 2014. Pokud bychom se podívali na sektorovou strukturu, 50,0 % směřovalo do zpracovatelského průmyslu, 10,0 % do finančních služeb, 9,8 % do sdělovacích prostředků, 9,0 % do obchodu a 7,3 % do stavebnictví; podle země původu pocházelo 53,1 % z USA, 9,6 % ze Španělska, 4,7 % z Japonska, 4,3 % ze SRN, 3,8 % z Kanady a 24,5 % z ostatní zemí (74).

Přímé zahraniční investice Mexika 2004 – 2015 (mil. USD)

 

Rok

Hodnota

2004

24856,1

2005

24450,7

2006

20225,1

2007

31534,4

2008

27645,7

2009

16510,9

2010

21864,3

2011

21603,4

2012

13430,6

2013

35188,4

2014

22568,4

2015

28382,3

Zdroj: www.economia.gob.mx

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet Mexika (mld. MXN)

 

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Příjmy

2960,443

2960,443

2452,449

2498,646

3983,412

4264,551

4763,874

Výdaje

3333,948

3631,316

2865,553

2943,496

4530,631

4891,975

4763,874

Saldo

-373,505

-360,236

-413,104

-444,848

-547,219

-627,424

0

Zdroj: Secretaría de Hacienda y Crédito Público, Banco de México, Diario Oficial de la Federación

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

V roce 2015 vykázal běžný účet platební bilance deficit 32,381 mld. USD při hodnotě kapitálového účtu 33,826 mld. USD.

Platební bilance (mil. USD)

 

 

2011

2012

2013

2014

2015

Běžný účet

-13,326

-15,853

-29,682

-24846

-32381

Finanční účet

52,295

51,425

65,231

57947

33826

 Zdroj: Banco de México

 Stav mezinárodních devizových rezerv (mld. USD)

 

 

2011

2012

2013

2014

2015

II/2016

Konečný   stav rezerv

149,208

167,050

180,200

195,682

177,597

178,409

 Zdroj: Banco de México

 

Zadluženost

 

 

 

2011

2012

2013

2014

2015

Veřejný dluh/HDP

%

  20,9

  23,3

  25,2

  27,0

28,5

Zahraniční zadluženost

mld. USD

113,631

121,659

130,950

145,617

82,320

Dluhová služba

mld. USD

  42,156

  70,828

  41,614

52,242

407,893*

Zdroj: Světová banka, Ministerstvo financí,* mld. MXN

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Základní informace o mexickém bankovním sektoru poskytují webové stránky Mexické centrální banky a Mexické bankovní asociace, kde lze nalézt všechny potřebné údaje o finančních skupinách, které působí na mexickém bankovním a finančním trhu (banky, pojišťovny, směnárny, burzovní domy, faktoringové a investiční společnosti atd.), včetně zákonných norem, statistických údajů a výročních zpráv jednotlivých finančních institucí.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Mexický daňový systém v sobě zahrnuje řadu pozitivních prvků, které svou povahou vedou k většímu sklonu k práci, úsporám a investicím, než je tomu v ostatních členských zemích OECD. Naproti tomu je tento systém dosud značně nevyvážený, což vede ke skutečnosti, že Mexiko ve srovnání s dalšími členskými zeměmi OECD vykazuje procentuálně ve vztahu k HDP daleko nejnižší daňové příjmy. Jelikož jsou podle stejného ukazatele současně relativně nízké i státní výdaje, nejedná se o kritický problém, přesto však tato skutečnost zabraňuje realizaci významnějších veřejných investic, a to i do oblastí, ve kterých je míra sociální návratnosti značně vysoká. Mexickým specifikem je národohospodářská role státem vlastněné ropné společnosti PEMEX, která je největším zdrojem daňových příjmů mexického státu.

Daň z příjmu právnických osob (Impuesto sobre la Renta) se mění z roku na rok: podrobnosti lze najít v zákoně Ley del Impuesto sobre la Renta na stránkách mexického Ministerstva financí.

Základní daně:

-       od 1. 1. 2014 se aplikují dvě základní sazby DPH (0 % na potraviny, léky a knihy a 16 % na téměř veškeré ostatní zboží). Jednotná podnikatelská daň – IETU (Impuesto Empresarial a Tasa Única) - v roce 2010 17,5 %

-       daň z aktivit (Impuesto al Activo) ve výši 2 %, která se aplikuje pouze, pokud během příslušného správního období nevykázala společnost žádný zisk a obligatorní je tato daň pouze po třech letech od zahájení operací

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: