Mexiko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

28. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Mexiku (Mexiko)

.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: Spojené státy mexické (Estados Unidos Mexicanos)

Složení vlády:

Užší kabinet:

  • Ministr vnitra: Alfonso Navarrete Prida
  • Ministryně zahraničních věcí: Luis Videgaray Caso
  • Ministr financí: José Antonio González Anaya
  • Ministr národní obrany: generál Salvador Cienfuegos Zepeda
  • Ministr vojenského námořnictva: admirál Vidal Francisco Soberón Sanz
  • Ministr hospodářství: Ildefonso Guajardo Villarreal
  • Ministr sociálního rozvoje: Eviel Pérez Magaña
  • Generální prokurátor: Alberto Elías Beltrán
  • Ministr spojů a dopravy: Gerardo Ruiz Esparza
  • Ministr práce a sociálních věcí: Roberto Campa Cifrian
  • Ministr životního prostředí a přírodních zdrojů: Rafael Pacchiano Alamán
  • Ministr energetiky: Pedro Joaquín Coldwell
  • Ministr zemědělství, živočišné výroby, rozvoje venkova, rybolovu a výživy: Baltazar Hinojosa Ochoa
  • Ministr školství: Otto Granados Roldán
  • Ministr zdravotnictví: Dr. José Ramón Narro Robles
  • Ministr cestovního ruchu: Enrique de la Madrid Cordero
  • Ministryně pro fungování veřejné moci: Arely Gómez González
  • Ministryně pro zemědělský, územní a obecní rozvoj: Rosario Robles Berlanga
  • Ministryně kultury: María Cristina García Cepeda
  • Právní poradce výkonné moci: Misha Leonel Granados

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 119 938 473 (r. 2015)

Podle posledního sčítání v r. 2015 má Mexiko 119 938 473 obyvatel, z toho 48,6 % mužů a 51,4 % žen. Průměrný roční přírůstek (počítáno od r. 2000) činil 1,6 %. V roce 2016 se narodilo 2 293 708 dětí, míra úmrtnosti je 5 osob/tisíc obyvatel. Očekávaná délka života je 75,4 let (73,1 muži a 77,8 ženy).

Demografické složení:

Nejpočetnější skupinou jsou indiánsko-hispánští míšenci, následuje obyvatelstvo evropského původu a etničtí indiáni.

Vyznání:

  • katolické: 92 %
  • protestantské: 7 %
  • židovské: méně než 1 %

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Ukazatel

Jednotka

2013

2014

2015

2016

2017

HDP objem a)

mil. MXN

16277187

16740319

17287807

17791457

18153796

HDP

%

1,4

2,1

2,5

2,3

2,1

HDP/ob.

USD

10172,7

10325,6

9445,0

8593,0

8908

Míra inflace

%

3,97

4,08

2,13

3,36

6,67

Míra nezaměst.

%

4,27

3,76

3,96

3,60

3,40

  1. a) V běžných cenách

Zdroje: INEGI, Banco de México, Světová banka

 

Na růstu hospodářství se v minulém roce nejvíce podílela soukromá spotřeba, vnější poptávka a terciární sektor. Podle centrální banky vzrostla v r. 2017 ekonomika o 2,1 %. Mírné oslabení ekonomiky nastalo ve 3. čtvrtletí, a to díky přírodním katastrofám (hurikány a zemětřesení), snížení domácí poptávky a výraznému propadu ropné produkce.

Míra inflace dosáhla v minulém roce 6,67 %, což je nad cílem centrální banky +/- 3 %. Centrální banka očekává, že 3 % bude dosaženo až v prvním čtvrtletí roku 2019. Centrální banka na tento vývoj reagovala zvýšením základní úrokové sazby až na 7,25 %.

Za období I – XII 2017 se příjmy z ropy zvýšily o 26,24 % na 19,662 mld. USD (zvýšení cen mexické ropy na světových trzích) i přes historický pokles objemu těžby. Daňové příjmy vzrostly o 4,57 % a představovaly 2 bil. 840 mld. MXN.

K 31. prosinci 2017 činily mezinárodní rezervy 175,450 mld. USD, což je meziročně o 2,575 mld. USD méně.

Deficit BÚ PB dosáhl 18,831 mld. USD (1,6 % HDP). Pokles deficitu oproti loňskému roku způsobilo pozitivní saldo neropných produktů, přísun tzv. remesas a turismus. Naopak deficit ropných produktů oproti roku 2016 nadále rostl.

V měnové politice se promítly daňové reformy, které vstoupily v platnost v roce 2014, nízké ceny energie a telekomunikačních služeb.

Kurs mexického pesa během prvního semestru postupně klesal, ale od srpna začal opět růst v důsledku zvýšení nejistoty kvůli začátku vyjednávání o modernizaci NAFTA. Na začátku ledna představoval 20,6194 MXN/USD, k 30. červnu 18,0279 MXN/USD, k 29. prosinci 19,7354 MXN/USD.

Za období leden – prosinec 2017 činil export Mexika 409,494 mld. USD, import 420,369 mld. USD.

Mezi hlavní rizika ohrožující růst hospodářství v letošním roce patří: negativní výsledek jednání o modernizaci NAFTA či jeho výrazné protahování; nestabilita na světových finančních trzích; mexické volby a z nich plynoucí nejistota; snížení konkurenceschopnosti mexické ekonomiky v důsledku vnitřních (bezpečnostní situace) a vnějších (dopady daňové reformy v USA) faktorů.

Naopak příznivě může ekonomický růst ovlivnit: konec nejistoty, kterou způsobují jednání o modernizaci NAFTA a růst PZI a jejich vstup do nových sektorů; rychlejší tempo růstu implementace strukturálních reforem.

Na r. 2018 se podle centrální banky očekává růst HDP v rozmezí 2,0 – 3,0 %, na r. 2019 pak 2,2 – 3,2 %. Další očekávané hodnoty: r. 2018 – deficit obchodní bilance – 13,7 mld. USD (1,1 % HDP), deficit běžného účtu platební bilance 25,9 mld. USD (2,1 % HDP), míra inflace – během období překročí plánované +/- 3 %; r. 2019 – deficit obchodní bilance – 15,0 mld. USD (1,2 % HDP), deficit běžného účtu platební bilance – 30,5 mld. USD (2,3 % HDP), míra inflace – v I. čtvrtletí se dostane na cíl centrální banky.

 

V roce 2017 mexická ekonomika přilákala přímé zahraniční investice v hodnotě 29,695 mld. USD, což je o 11,06 % více než v r. 2016. Pokud bychom se podívali na sektorovou strukturu, 45,3 % směřovalo do zpracovatelského průmyslu, 10,8 % do dopravy a spojů, 10,3 % do stavebnictví, 9,2 % do obchodu a 9,0 % do finančních služeb; podle země původu pocházelo 46,8 % z USA, 9,1 % z Kanady, 9,0 % ze Španělska, 5,5 % ze SRN a z Japonska a 24,1 % z ostatních zemí.

 

 

Přímé zahraniční investice Mexika 2008 – 2017 (mil. USD)

 

Rok

Hodnota

2008

27645,7

2009

16510,9

2010

21864,3

2011

21603,4

2012

13430,6

2013

35188,4

2014

22568,4

2015

28382,3

2016

26738,6

2017

 29695,0

Zdroj: www.economia.gob.mx

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet Mexika (mld. MXN)

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

 2018

Příjmy

2452,449

2498,646

3983,412

4264,551

4763,874

4888,893

 5279,667

Výdaje

2865,553

2943,496

4530,631

4891,975

4763,874

4888,893

 5279,667

Saldo

-413,104

-444,848

-547,219

-627,424

0

0

 0

Zdroj: Secretaría de Hacienda y Crédito Público, Banco de México, Diario Oficial de la Federación

 

 

 

 

 

 

 

 

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

V roce 2017 vykázal běžný účet platební bilance deficit 18,831 mld. USD při hodnotě kapitálového účtu 150,0 mld. USD.

 

Platební bilance (mil. USD)

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

 2017

Běžný účet

-15,853

-29,682

-24846

-32381

-27,858

 -18,831

Kapitálový účet

51,425

65,231

57,947

33,826

35,873

 150,0

Zdroj: Banco de México

 

Stav mezinárodních devizových rezerv (mld. USD)

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

 2017

Konečný stav rezerv

167,050

180,200

195,682

177,597

178,025

 175,450

 Zdroj: Banco de México

 

Zadluženost

 

 

 

2012

2013

2014

2015

2016

 2017

Veřejný dluh/HDP

%

  37,2

  40,0

 42,6

46,6

48,7

 46,2

Zahraniční zadluženost

mld. USD

121,659

130,950

145,617

82,320

86,666

 90,625

Dluhová služba

mld. USD

  70,828

  41,614

52,242

54,276

473,034*

 533,351*

Zdroj: Světová banka, Ministerstvo financí,* mld. MXN

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Základní informace o mexickém bankovním sektoru poskytují webové stránky Mexické centrální banky a Mexické bankovní asociace, kde lze nalézt všechny potřebné údaje o finančních skupinách, které působí na mexickém bankovním a finančním trhu (banky, pojišťovny, směnárny, burzovní domy, faktoringové a investiční společnosti atd.), včetně zákonných norem, statistických údajů a výročních zpráv jednotlivých finančních institucí.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Mexický daňový systém v sobě zahrnuje řadu pozitivních prvků, které svou povahou vedou k většímu sklonu k práci, úsporám a investicím, než je tomu v ostatních členských zemích OECD. Naproti tomu je tento systém dosud značně nevyvážený, což vede ke skutečnosti, že Mexiko ve srovnání s dalšími členskými zeměmi OECD vykazuje procentuálně ve vztahu k HDP daleko nejnižší daňové příjmy. Jelikož jsou podle stejného ukazatele současně relativně nízké i státní výdaje, nejedná se o kritický problém, přesto však tato skutečnost zabraňuje realizaci významnějších veřejných investic, a to i do oblastí, ve kterých je míra sociální návratnosti značně vysoká. Mexickým specifikem je národohospodářská role státem vlastněné ropné společnosti PEMEX, která je největším zdrojem daňových příjmů mexického státu.

Daň z příjmu právnických osob (Impuesto sobre la Renta) se mění z roku na rok: podrobnosti lze najít v zákoně Ley del Impuesto sobre la Renta na stránkách mexického Ministerstva financí.

Základní daně:

  • od 1. 1. 2014 se aplikují dvě základní sazby DPH (0 % na potraviny, léky a knihy a 16 % na téměř veškeré ostatní zboží). Jednotná podnikatelská daň – IETU (Impuesto Empresarial a Tasa Única) - v roce 2010 17,5 %
  • daň z aktivit (Impuesto al Activo) ve výši 2 %, která se aplikuje pouze, pokud během příslušného správního období nevykázala společnost žádný zisk a obligatorní je tato daň pouze po třech letech od zahájení operací

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: